Animace načítání

Stránka se připravuje...


Právní předpis byl sestaven k datu 30.04.2004.

Zobrazené znění právního předpisu je účinné od 30.04.2004 do 30.04.2004.


Zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů
185/2001 Sb.

 

ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
Předmět úpravy §1
Působnost zákona §2
Pojem odpad §3
Další základní pojmy §4
ČÁST DRUHÁ - ZAŘAZOVÁNÍ ODPADŮ A HODNOCENÍ NEBEZPEČNÝCH VLASTNOSTÍ ODPADŮ

HLAVA I - ZAŘAZOVÁNÍ ODPADŮ

Zařazování odpadu podle Katalogu odpadů §5
Zařazování odpadu podle kategorií §6

HLAVA II - HODNOCENÍ NEBEZPEČNÝCH VLASTNOSTÍ ODPADŮ

Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů §7 §7a
Odejmutí a zánik pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů §8
Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu §9
Hierarchie způsobů nakládání s odpady §9a
ČÁST TŘETÍ - POVINNOSTI PŘI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

HLAVA I - VŠEOBECNÉ POVINNOSTI

Předcházení vzniku odpadů §10 §10a §11
Obecné povinnosti §12
Balení a označování nebezpečných odpadů §13
Souhlas k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů §14
Odpadový hospodář §15

HLAVA II - POVINNOSTI PRO JEDNOTLIVÉ FÁZE NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Díl 1 - Původci odpadů
Povinnosti původců odpadů §16
Povinnosti a oprávnění obce a fyzických osob při nakládání s komunálním odpadem §17
Poplatek za komunální odpad §17a
Díl 2 - Sběr a výkup odpadů
Povinnosti při sběru a výkupu odpadů §18
Díl 3 - Využívání odpadů
Povinnosti při využívání odpadů §19
Díl 4 - Odstraňování odpadů
Společná ustanovení §20
Zvláštní ustanovení pro skládkování odpadů §21
Zvláštní ustanovení pro spalování odpadů §22 §23
Díl 5 - Přeprava odpadů
Povinnosti při přepravě odpadů §24
ČÁST ČTVRTÁ - POVINNOSTI PŘI NAKLÁDÁNÍ S VYBRANÝMI VÝROBKY, VYBRANÝMI ODPADY A VYBRANÝMI ZAŘÍZENÍMI

HLAVA I - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ §25

HLAVA II - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VYBRANÉ VÝROBKY, VYBRANÉ ODPADY A VYBRANÁ ZAŘÍZENÍ

Díl 1 - Odpady perzistentních organických znečišťujících látek a PCB §26
Povinnosti při nakládání s PCB, odpady PCB a zařízeními obsahujícími PCB §27 §27a
Díl 2 - Odpadní oleje §28
Povinnosti při nakládání s odpadními oleji §29
Díl 3 - Baterie a akumulátory §30 §31
Podmínky pro uvádění baterií nebo akumulátorů na trh nebo do oběhu §31a §31b
Označování baterií nebo akumulátorů §31c
Informační povinnosti o zpětném odběru a odděleném sběru §31d
Seznam výrobců baterií a akumulátorů §31e
Roční zpráva §31f
Požadavky na zpětný odběr použitých přenosných baterií nebo akumulátorů §31g
Požadavky na zpětný odběr použitých automobilových baterií nebo akumulátorů §31h
Požadavky na oddělený sběr odpadních průmyslových baterií nebo akumulátorů §31i
Zpracování a materiálové využití opadních baterií nebo akumulátorů §31j
Způsoby plnění povinností výrobců baterií a akumulátorů §31k
Provozovatel systému §31l
Vydávání oprávnění k provozování kolektivního systému §31m
Povinnosti provozovatele systému §31n §31o
Dohled nad činností provozovatele systému §31p
Rozhodnutí o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému §31r
Díl 4 - Kaly z čistíren odpadních vod a další biologicky rozložitelné odpady §32
Povinnosti při používání kalů §33 §33a
Povinnosti pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů §33b
Díl 5 - Odpady z výroby oxidu titaničitého
Povinnosti při nakládání s odpadem z výroby oxidu titaničitého §34
Díl 6 - Odpady z azbestu
Povinnosti při nakládání s odpady z azbestu §35
Díl 7 - Autovraky §36
Povinnosti při nakládání s autovraky §37
Povinnosti výrobců a akreditovaných zástupců při využití odpadů z vybraných autovraků §37a
Povinnosti provozovatele zařízení ke sběru autovraků §37b
Povinnosti zpracovatele autovraků §37c
Státní příspěvek při vyřazení autovraku §37d
Poplatky na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků §37e
Díl 8 - Elektrická a elektronická zařízení §37f
Základní pojmy §37g
Základní povinnosti výrobců elektrozařízení §37h
Seznam výrobců elektrozařízení §37i
Uvádění elektrozařízení na trh §37j
Zpětný odběr elektrozařízení a oddělený sběr elektroodpadu §37k
Zpracování elektroodpadu §37l
Využívání elektroodpadu §37m
Financování nakládání s elektrozařízením pocházejícím z domácností §37n
Financování nakládání s elektroodpadem §37o
Financování nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů §37p
ČÁST PÁTÁ - ZPĚTNÝ ODBĚR NĚKTERÝCH VÝROBKŮ §38 §38a
Seznam povinných osob v oblasti zpětného odběru pneumatik §38b
ČÁST ŠESTÁ - EVIDENCE A OHLAŠOVÁNÍ ODPADŮ A ZAŘÍZENÍ
Evidence a ohlašování odpadů, zařízení k nakládání s odpady, shromažďovacích a sběrových míst, skladů odpadů, PCB, zařízení obsahujících PCB a odpadů PCB §39
Evidence při přepravě nebezpečných odpadů §40
ČÁST SEDMÁ - PLÁNY ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ
Společná ustanovení §41
Plán odpadového hospodářství České republiky §42
Plán odpadového hospodářství kraje §43
Plán odpadového hospodářství obce §44
ČÁST OSMÁ - EKONOMICKÉ NÁSTROJE

HLAVA I - POPLATKY ZA ULOŽENÍ ODPADŮ §45 §46 §47 §48

HLAVA II - FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ PRVNÍ FÁZE PROVOZU SKLÁDKY §48a

HLAVA III - FINANČNÍ REZERVA PRO REKULTIVACE A ASANACE SKLÁDEK §49 §50 §51 §52

ČÁST DEVÁTÁ - PŘESHRANIČNÍ PŘEPRAVA ODPADŮ §53 §54
Oznámení o přeshraniční přepravě odpadů §55
Souhlas, zákazy a námitky §56
Změny v přepravě po odsouhlasení a zrušení souhlasu §56a
Finanční záruka a pojištění §57 §58
Zahájení přeshraniční přepravy odpadů §59
Přeshraniční přeprava odpadů do států, které nejsou členskými státy Evropské unie, a z těchto států §60 §61 §62 §63 §64 §65
ČÁST DESÁTÁ - SANKCE

HLAVA I - POKUTY FYZICKÝM OSOBÁM OPRÁVNĚNÝM K PODNIKÁNÍ A PRÁVNICKÝM OSOBÁM §66 §67 §68

HLAVA II - PŘESTUPKY §69 §70

ČÁST JEDENÁCTÁ - VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY V OBLASTI ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ
Orgány veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství §71 §71a
Ministerstvo §72
Ministerstvo zemědělství §73
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský §73a
Ministerstvo zdravotnictví §74
Orgány ochrany veřejného zdraví §75
Inspekce §76
Česká obchodní inspekce §76a
Celní orgány §77
Policie České republiky §77a
Kraje §78
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností §79
Obecní úřad a újezdní úřad §80
Oprávnění a povinnosti inspektorů a pověřených pracovníků ministerstva a ostatních správních úřadů §81 §81a
ČÁST DVANÁCTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
Společné ustanovení §82
Přechodná ustanovení §83
ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o místních poplatcích §84
ČÁST ČTRNÁCTÁ §85
ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů §86
ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů §87
ČÁST SEDMNÁCTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ §88
ČÁST OSMNÁCTÁ - ÚČINNOST §89
Příloha č. 2 - Seznam nebezpečných vlastností odpadu
Příloha č. 3 - Způsoby využívání odpadů
Příloha č. 4 - Způsoby odstraňování odpadů
Příloha č. 6 - Sazba základního poplatku za ukládání odpadů
Příloha č. 7 - Skupiny elektrozařízení
Příloha č. 9 - Limitní hodnoty koncentrací škodlivin ve vytěžených sedimentech z vodních nádrží a koryt vodních toků
Příloha č. 10 - Ekonomické činnosti posledních prodejců podle §31g odst. 2 písm. c)
Příloha č. 11 - Způsob a podmínky stanovení výše finanční záruky nebo limitu pojistného plnění z odpovídajícího pojištění ve smyslu článku 6 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů a podklady a doklady nezbytné pro stanovení její výše
Příloha č. 12 - Vzorec pro výpočet energetické účinnosti
Příloha č. 13 - Cíle pro předcházení vzniku odpadů
č. 320/2002 Sb. - Čl. CXVII, Čl. CXVIII, Čl. CXIX
č. 188/2004 Sb. - Čl. II
č. 444/2005 Sb. - Čl. LXVI
č. 25/2008 Sb. - §18
č. 223/2009 Sb. - Čl. XLI
č. 297/2009 Sb. - Čl. II
č. 165/2012 Sb. - §59
č. 169/2013 Sb. - Čl. II

185

ZÁKON

ze dne 15. května 2001

o odpadech a o změně některých dalších zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Účinnost od 23.4.2004 do 30.6.2010 (do novely č. 154/2010 Sb.)
§1
Předmět úpravy
Tento zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství1)
a) pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany zdraví člověka a trvale udržitelného rozvoje,1a)
b) práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství, a
c) působnost orgánů veřejné správy.
Účinnost od 23.4.2004 do 5.1.2005 (do novely č. 7/2005 Sb.)
§2
Působnost zákona
(1) Zákon se vztahuje na nakládání se všemi odpady, s výjimkou
a) odpadních vod,2)
b) odpadů z hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem ukládaných v odvalech, výsypkách a odkalištích,3)
c) odpadů drahých kovů,4)
d) radioaktivních odpadů,5)
e) mrtvých lidských těl včetně mrtvě narozených těl a potratů, částí těl včetně amputovaných končetin a orgánů a ostatků,6)
f) konfiskátů živočišného původu,7)
g) nezachycených emisí znečišťujících ovzduší,8)
h) odpadů trhavin, výbušnin a munice,9)
i) vytěžených zemin a hlušin, včetně sedimentů z říčních toků a vodních nádrží, vyhovujících limitům znečištění pro jejich využití k zavážení podzemních prostor a k úpravám povrchu terénu (terénním úpravám), stanovených prováděcím právním předpisem.
(2) Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, vztahuje se tento zákon i na ukládání odpadů, které nevznikly při hornické činnosti, do podzemních prostor a na odkaliště3) a na nakládání s nepoužitelnými návykovými látkami, přípravky a prekurzory a nepoužitelnými léčivy.10)
(3) Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou limitní hodnoty koncetrací škodlivin ve vytěžených zeminách a vytěžených hlušinách, včetně sedimentů z říčních toků a vodních nádrží, na které se nevztahuje zákon o odpadech.
Účinnost od 1.1.2003 do 30.6.2010 (do novely č. 154/2010 Sb.)
§3
Pojem odpad
(1) Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
(2) Ke zbavování se odpadu dochází vždy, kdy osoba předá movitou věc, příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, k využití nebo k odstranění ve smyslu tohoto zákona nebo předá-li ji osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů podle tohoto zákona bez ohledu na to, zda se jedná o bezúplatný nebo úplatný převod. Ke zbavování se odpadu dochází i tehdy, odstraní-li movitou věc příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu osoba sama.
(3) Pokud vlastník v řízení o odstranění pochybností podle §78 odst. 2 písm. h) neprokáže opak, předpokládá se úmysl zbavit se movité věci příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
a) která vzniká u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání jako vedlejší produkt při výrobě nebo přeměně energie, při výrobě nebo nakládání s látkami nebo výrobky nebo při jejich využívání nebo při poskytování služeb, nebo
b) jejíž původní účelové určení odpadlo nebo zaniklo.
(4) Osoba má povinnost zbavit se movité věci, příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, jestliže ji nepoužívá k původnímu účelu a věc ohrožuje životní prostředí nebo byla vyřazena na základě zvláštního právního předpisu.11)
Účinnost od 23.4.2004 do 21.6.2006 (do novely č. 314/2006 Sb.)
§4
Další základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) nebezpečným odpadem - odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním předpise a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
b) komunálním odpadem - veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v prováděcím právním předpisu11a), s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání,
c) odpadovým hospodářstvím - činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností,
d) nakládáním s odpady - jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování,
e) zařízením - technické zařízení, místo, stavba nebo část stavby,
f) shromažďováním odpadů - krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady,
g) skladováním odpadů - přechodné umístění odpadů, které byly soustředěny (shromážděny, sesbírány, vykoupeny) do zařízení k tomu určeného a jejich ponechání v něm,
h) skládkou odpadů - technické zařízení určené k odstraňování odpadů jejich trvalým a řízeným uložením na zemi nebo do země,
i) sběrem odpadů - soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění,
j) výkupem odpadů - sběr odpadů v případě, kdy odpady jsou právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání kupovány za sjednanou cenu,
k) úpravou odpadů - každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění) za účelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností,
l) využíváním odpadů - činnosti uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu,
m) materiálovým využitím odpadů - náhrada prvotních surovin látkami získanými z odpadů, které lze považovat za druhotné suroviny, nebo využití látkových vlastností odpadů k původnímu účelu nebo k jiným účelům, s výjimkou bezprostředního získání energie,
n) energetickým využitím odpadů - použití odpadů hlavně způsobem obdobným jako paliva8) za účelem získání jejich energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie,
o) odstraňováním odpadů - činnosti uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu,
p) původcem odpadů - právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpady vznikající na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce, se za původce odpadů považuje obec. Obec se stává původcem komunálních odpadů v okamžiku, kdy fyzická osoba odpady odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem těchto odpadů,
r) oprávněnou osobou - každá osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů,12)
s) uvedením výrobku do oběhu - úplatné nebo bezúplatné předání výrobku jiné osobě za účelem distribuce nebo použití. Za uvedení do oběhu se považuje též dovoz výrobku.

ČÁST DRUHÁ

ZAŘAZOVÁNÍ ODPADŮ A HODNOCENÍ NEBEZPEČNÝCH VLASTNOSTÍ ODPADŮ

HLAVA I

ZAŘAZOVÁNÍ ODPADŮ

§5

Zařazování odpadu podle Katalogu odpadů

(1) Původce a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem odpad zařadit podle Katalogu odpadů, který Ministerstvo životního prostředí (dále jen "ministerstvo") vydá prováděcím právním předpisem.

(2) V případech, kdy nelze odpad jednoznačně zařadit podle Katalogu odpadů, zařadí odpad ministerstvo na návrh příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Na toto řízení se nevztahuje správní řád.13)

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) Katalog odpadů,

b) postup pro zařazování odpadu podle Katalogu odpadů, a

c) náležitosti návrhu obecního úřadu obce s rozšířenou působností na zařazení odpadu podle Katalogu odpadů.

Původní znění - účinnost od 1.1.2002 do 30.6.2010 (do novely č. 154/2010 Sb.)
§6
Zařazování odpadu podle kategorií
(1) Původce a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem zařadit odpad do kategorie nebezpečný, je-li
a) uveden v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním předpise, nebo
b) smíšen nebo znečištěn některou ze složek uvedených v Seznamu složek, které činí odpad nebezpečným, uvedeném v příloze č. 5 k tomuto zákonu, nebo
c) smíšen nebo znečištěn některým z odpadů uvedených v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním předpise.
(2) Má-li odpad jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu, jsou původce a oprávněná osoba, která s odpadem nakládá, povinni zařadit tento odpad jako nebezpečný a nakládat s ním jako s nebezpečným, i když nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1.
(3) Směsný komunální odpad se nezařazuje do kategorie nebezpečný a původce a oprávněná osoba nejsou povinni s ním nakládat jako s nebezpečným, i když splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 nebo 2.
(4) Pokud původce nebo oprávněná osoba osvědčením o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu prokáží, že odpad uvedený v odstavci 1 písm. b) nebo c) nemá žádnou z nebezpečných vlastností, nejsou povinni dodržovat režim stanovený pro nebezpečné odpady; jsou však povinni ověřovat, zda odpad tyto nebezpečné vlastnosti nemá. Způsob a četnost ověřování stanoví pověřená osoba v osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou Seznam nebezpečných odpadů.
Účinnost od 23.4.2004 do 5.1.2005 (do novely č. 7/2005 Sb.)
§7
Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
(1) V případě, že původce nebo oprávněná osoba, která s odpadem nakládá, se domnívá, že odpad, který splňuje podmínky uvedené v §6 odst. 1 písm. b) nebo c), nemá žádnou z nebezpečných vlastností, mohou požádat o hodnocení nebezpečných vlastností tohoto odpadu.
(2) Nebezpečné vlastnosti odpadů uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu pod označením kódem H1, H2, H3-A, H3-B, H12, H13 a H14 hodnotí právnická osoba nebo fyzická osoba pověřená ministerstvem, ostatní nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu hodnotí právnická osoba nebo fyzická osoba pověřená Ministerstvem zdravotnictví (dále jen "pověřená osoba").
(3) Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů se uděluje na dobu určitou, nejvýše na 5 let. Dobu platnosti pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví na návrh pověřené osoby prodlouží vždy nejvýše o dalších 5 let, pokud jsou splněny podmínky pro prodloužení platnosti pověření stanovené tímto zákonem.
(4) Pokud pověřená osoba podá návrh na prodloužení platnosti pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů nejpozději do 6 měsíců před uplynutím doby, na niž bylo toto pověření uděleno, pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů nezaniká, dokud o návrhu nebude pravomocně rozhodnuto.
(5) Udělené pověření nepřechází na jinou právnickou osobu nebo fyzickou osobu.
(6) Ministerstvo udělí pověření nebo prodlouží platnost pověření právnické osobě nebo fyzické osobě, která prokáže odbornou způsobilost. Odborná způsobilost pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu pod označením kódem H1, H2, H3-A, H3-B, H12, H13 a H14 se prokazuje dokladem
a) o vysokoškolském vzdělání technického nebo přírodovědného směru,
b) o nejméně 10 letech praxe v oboru chemie nebo odpadového hospodářství, a
c) o tom, že žadatel v posledních 6 měsících před podáním žádosti o pověření nebo návrhu na prodloužení platnosti pověření absolvoval školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož náplň schválilo ministerstvo.
(7) Ministerstvo zdravotnictví udělí pověření nebo prodlouží platnost pověření právnické osobě nebo fyzické osobě, která prokáže odbornou způsobilost. Odborná způsobilost se prokazuje
a) pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu pod označením kódem H4 až H8, H10 a H11 předložením dokladu o ukončeném vysokoškolském studiu ve studijním oboru lékařství, veterinární lékařství nebo farmacie, popř. v jiném studijním oboru na jiné vysoké škole, pokud fyzická osoba absolvovala postgraduální studium ve specializaci průmyslové toxikologie a pokud jde o jiné odborné pracovníky ve zdravotnictví, speciální průpravu, v jejíž náplni je toxikologie, podle zvláštních právních předpisů;14) pro hodnocení nebezpečné vlastnosti odpadů uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu pod označením H9 předložením dokladu o ukončeném vysokoškolském studiu ve studijním oboru lékařství nebo veterinární lékařství,
b) dokladem o nejméně 10 letech praxe v oboru, a
c) dokladem o tom, že žadatel v posledních 6 měsících před podáním žádosti o pověření nebo návrhu na prodloužení platnosti pověření absolvoval školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož náplň schválilo Ministerstvo zdravotnictví.
(8) Jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu oprávněnou k podnikání, musí požadavky uvedené v odstavcích 6 a 7 splňovat ten, kdo v ní odpovídá za řádné hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, (dále jen "odborný zástupce").
(9) Pokud dojde k ukončení činnosti odborného zástupce u pověřené osoby, je pověřená osoba povinna ustanovit nového odborného zástupce a jeho ustanovení oznámit ministerstvu, které ji pověřilo, a to nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení činnosti odborného zástupce. Zároveň je pověřená osoba povinna tomuto ministerstvu předložit doklady, ze kterých vyplývá odborná způsobilost nového odborného zástupce.
(10) Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou obsah žádosti o udělení pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, obsah návrhu na prodloužení platnosti tohoto pověření a obsah školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.

§7a

Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle §2830 zákona o volném pohybu služeb.

§7a vložen právním předpisem č. 223/2009 Sb. s účinností od 28.12.2009

Účinnost od 23.4.2004 do 30.9.2013 (do novely č. 169/2013 Sb.)
§8
Odejmutí a zánik pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
(1) Ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví v rámci své působnosti rozhodnutím odejme pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů pověřené osobě, pokud neplní postupy stanovené pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů nebo nesplňuje podmínky, za kterých bylo pověření uděleno, nebo vystaví osvědčení na odpad, který má některou z nebezpečných vlastností.
(2) Platnost rozhodnutí o pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů zaniká
a) smrtí fyzické osoby,
b) zánikem právnické osoby,
c) prohlášením konkursu na majetek pověřené osoby,
d) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, pokud nebylo požádáno o prodloužení pověření ve smyslu §7 odst. 4, nebo
e) dnem doručení oznámení pověřené osoby o ukončení její činnosti jako pověřené osoby k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů ministerstvu, které ji pověřilo.
Účinnost od 1.1.2003 do 30.9.2013 (do novely č. 169/2013 Sb.)
§9
Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu
(1) Nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí pověřená osoba na základě žádosti původce nebo oprávněné osoby. Zjistí-li pověřená osoba, že odpad žádnou nebezpečnou vlastnost nemá, vydá žadateli osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu (dále jen "osvědčení"). V opačném případě pověřená osoba písemně sdělí s odůvodněním žadateli, že odpad má jednu nebo více nebezpečných vlastností (dále jen "sdělení"). Kopii tohoto osvědčení nebo sdělení zašle původce nebo oprávněná osoba neprodleně České inspekci životního prostředí (dále jen "inspekce") a krajskému úřadu příslušnému podle místa nakládání s odpadem. Osvědčení nezbavuje původce odpadu a oprávněnou osobu povinnosti nakládat s odpadem tak, aby nedošlo k poškození životního prostředí, a odpovědnosti za škody způsobené nevhodným nakládáním s odpadem. Na vydávání osvědčení a sdělení se nevztahuje správní řád.
(2) V osvědčení vymezí pověřená osoba vždy druh a původ odpadu, na který se osvědčení vztahuje, vyhodnocení nebezpečných vlastností odpadu a stanoví podmínky a dobu platnosti osvědčení; tato doba nesmí být delší než 4 roky. Osvědčení pozbývá platnosti okamžitě, když u původce nebo oprávněné osoby dojde ke změně technologie nebo vstupní suroviny, která ovlivní složení odpadu nebo jeho vlastnosti.
(3) Inspekce nebo krajský úřad příslušný podle místa nakládání s odpadem mohou pozastavit platnost osvědčení vydaného pověřenou osobou na dobu nejvýše 60 dnů, vzniknou-li pochybnosti o dodržení správných metod nebo postupu stanovených pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadu nebo způsobu a četnosti kontrol nebezpečných vlastností nebo vzniknou-li pochybnosti o výsledku hodnocení nebezpečných vlastností odpadu. Odvolání proti rozhodnutí o pozastavení platnosti osvědčení nemá odkladný účinek.
(4) Inspekce nebo krajský úřad příslušný podle místa nakládání s odpadem mohou odejmout osvědčení, jestliže nebyly dodrženy metody nebo postup stanovený pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadu nebo nebezpečné vlastnosti nebyly vyhodnoceny správně. Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí osvědčení nemá odkladný účinek.
(5) Pověřená osoba nesmí vydat osvědčení pro odpad, za který odpovídá jako původce nebo oprávněná osoba, a nesmí hodnotit nebezpečné vlastnosti, k jejichž hodnocení nebyla pověřena.
(6) Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou
a) obsah žádosti o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu,
b) obsah osvědčení,
c) kritéria, metody a postup hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.

§9a
Hierarchie způsobů nakládání s odpady
(1) V rámci odpadového hospodářství musí být dodržována tato hierarchie způsobů nakládání s odpady:
a) předcházení vzniku odpadů,
b) příprava k opětovnému použití,
c) recyklace odpadů,
d) jiné využití odpadů, například energetické využití,
e) odstranění odpadů.
(2) Od hierarchie způsobů nakládání s odpady je možno se odchýlit, pokud se na základě posuzování životního cyklu celkových dopadů zahrnujícího vznik odpadu a nakládání s ním prokáže, že je to vhodné.
§9a vložen právním předpisem č. 154/2010 Sb. s účinností od 1.7.2010
Původní znění - účinnost od 1.1.2002 do 21.6.2006 (do novely č. 314/2006 Sb.)
§10
Předcházení vzniku odpadů
(1) Každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti; odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí a který je v souladu s tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy.15)
(2) Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která vyrábí výrobky, je povinna tyto výrobky vyrábět tak, aby omezila vznik nevyužitelných odpadů z těchto výrobků, zejména pak nebezpečných odpadů.
(3) Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která vyrábí, dováží nebo uvádí na trh výrobky, je povinna uvádět v průvodní dokumentaci výrobku, na obalu, v návodu na použití nebo jinou vhodnou formou informace o způsobu využití nebo odstranění nespotřebovaných částí výrobků.

§10a

(1) Pro účely této části zákona se rozumí

a) komunitním kompostováním - systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost,

b) zeleným kompostem - substrát vzniklý kompostováním rostlinných zbytků,

c) veřejnou zelení - parky, lesoparky, sportoviště, dětská hřiště a veřejně přístupné travnaté plochy v intravilánu obce.

(2) Obec může ve své samostatné působnosti, jako opatření pro předcházení vzniku odpadů, stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce.

(3) Úprava a kompostování zelených zbytků musí být provozovány tak, aby nedošlo k narušení složek životního prostředí nad míru stanovenou zvláštními právními předpisy. Kompostovací proces musí být řízen tak, aby byl zajištěn aerobní mikrobiální rozklad organické hmoty bez vzniku zápachu a emisí metanu.

(4) Jiné využití zeleného kompostu, než je uvedeno v odstavci 2, je možné pouze za splnění podmínek stanovených zvláštními právními předpisy15a).

§10a vložen právním předpisem č. 314/2006 Sb. s účinností od 22.6.2006

Původní znění - účinnost od 1.1.2002 do 30.6.2010 (do novely č. 154/2010 Sb.)
§11
Přednostní využívání odpadů
(1) Každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost v mezích daných tímto zákonem zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním. Materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů.
(2) Splnění povinnosti stanovené v odstavci 1 se nevyžaduje, jestliže v daném čase a místě neexistují technické nebo ekonomické předpoklady pro její splnění a postupuje-li se v souladu s plány odpadového hospodářství podle části sedmé tohoto zákona.
(3) Při posuzování vhodnosti způsobů odstranění odpadů má vždy přednost způsob, který zajistí vyšší ochranu lidského zdraví a je šetrnější k životnímu prostředí. Uložením na skládku mohou být odstraňovány pouze ty odpady, u nichž jiný způsob odstranění není dostupný nebo by přinášel vyšší riziko pro životní prostředí nebo riziko pro lidské zdraví a pokud uložení odpadu na skládku neodporuje tomuto zákonu nebo prováděcím právním předpisům.
Účinnost od 1.1.2003 do 31.3.2007 (do novely č. 314/2006 Sb.)
§12
Obecné povinnosti
(1) Každý je povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným tímto zákonem a ostatními právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí. Nakládání s nebezpečnými odpady se řídí též zvláštními právními předpisy16) platnými pro výrobky, látky a přípravky se stejnými nebezpečnými vlastnostmi, pokud není v tomto zákoně nebo prováděcích právních předpisech k němu stanoveno jinak.
(2) Pokud dále není stanoveno jinak, lze s odpady podle tohoto zákona nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady podle tohoto zákona určena. Při tomto nakládání s odpady nesmí být ohroženo lidské zdraví ani ohrožováno nebo poškozováno životní prostředí a nesmějí být překročeny limity znečišťování stanovené zvláštními právními předpisy.17)
(3) K převzetí odpadu do svého vlastnictví je oprávněna pouze právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je provozovatelem zařízení k využití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu, nebo osoba, která je provozovatelem zařízení podle §14 odst. 2, nebo za podmínek stanovených v §17 též obec.
(4) Každý je povinen zjistit, zda osoba, které předává odpady, je k jejich převzetí podle tohoto zákona oprávněna. V případě, že se tato osoba oprávněním neprokáže, nesmí jí být odpad předán.
(5) Ředění nebo mísení odpadů za účelem splnění kritérií pro jejich přijetí na skládku a mísení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady je zakázáno. Ve výjimečných případech je mísení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady přípustné pouze se souhlasem krajského úřadu příslušného podle místa nakládání s odpady. Krajský úřad tento souhlas udělí pouze tehdy, pokud mísením nebezpečných odpadů nedojde k ohrožení zdraví lidí nebo životního prostředí a je-li účelem mísení nebezpečných odpadů splnění požadavků technologie využití nebo odstranění odpadů a zvýšení bezpečnosti při nakládání s nimi.
(6) Pokud již došlo ke smísení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, musí být provedeno jejich roztřídění, je-li to technicky a ekonomicky proveditelné a je-li to nezbytné pro zajištění ochrany životního prostředí a zdraví lidu. Tato povinnost se nevztahuje na mísení nebezpečných odpadů, pro které je vydán souhlas krajského úřadu podle odstavce 5.
(7) Na jednotky požární ochrany a další právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které jsou zvláštními právními předpisy18) určeny k řešení havárií a zdolávání požárů, se při této činnosti nevztahují povinnosti původců odpadů a oprávněných osob.

§13
Balení a označování nebezpečných odpadů
(1) Balení nebezpečných odpadů se řídí přiměřeně zvláštními právními předpisy.19)
(2) Původce a oprávněná osoba, která nakládá s nebezpečnými odpady, jsou povinni zajistit, aby nebezpečné odpady byly označeny následujícím způsobem:
a) odpady s nebezpečnou vlastností uvedenou v příloze č. 2 k tomuto zákonu pod označením kódem H1, H2, H3, H6, H8, H9 a H14 grafickým symbolem podle zvláštního právního předpisu,19)
b) nebezpečné odpady jiné než uvedené pod písmenem a) nápisem "nebezpečný odpad".
(3) Původce a oprávněná osoba, která nakládá s nebezpečným odpadem, jsou povinni zpracovat identifikační list nebezpečného odpadu a místa nakládání s nebezpečným odpadem tímto listem vybavit.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah identifikačního listu nebezpečného odpadu.
Účinnost od 23.4.2004 do 21.6.2006 (do novely č. 314/2006 Sb.)
§14
Souhlas k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů
(1) Zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů lze provozovat pouze na základě rozhodnutí krajského úřadu, kterým je udělen souhlas k provozování tohoto zařízení a s jeho provozním řádem (dále jen "souhlas k provozování zařízení"). V řízení předcházejícím vydání tohoto rozhodnutí musí krajský úřad posoudit všechna zařízení, která s těmito činnostmi souvisejí. Souhlas k provozování skládek nebezpečných odpadů se uděluje na dobu určitou, nejvýše na 4 roky. Dobu platnosti souhlasu krajský úřad prodlouží na základě žádosti provozovatele skládky nebezpečných odpadů vždy nejvýše na další 4 roky, pokud jsou splněny podmínky a plněny povinnosti při provozování skládky stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.
(2) V zařízeních, která nejsou podle tohoto zákona určena k nakládání s odpady, je možné využívat pouze odpady, které splňují požadavky stanovené pro vstupní suroviny, a při nakládání s těmito odpady nesmějí být porušeny zvláštní právní předpisy, v souladu s nimiž je zařízení provozováno, a právní předpisy na ochranu zdraví lidí a životního prostředí.20) K provozování takovýchto zařízení není požadován souhlas k provozování zařízení podle odstavce 1.
(3) Pokud další provozovatel zařízení požádá krajský úřad o nový souhlas k provozování zařízení nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne převodu nebo přechodu užívacího práva k zařízení, dosavadní souhlas k provozování zařízení platí i pro dalšího provozovatele, dokud o žádosti dalšího provozovatele nebude pravomocně rozhodnuto.
(4) Kolaudační rozhodnutí, vydané podle zvláštního právního předpisu,21) pro stavby určené k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů nelze vydat bez rozhodnutí, kterým byl udělen souhlas k provozování zařízení podle odstavce 1.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) náležitosti žádosti o souhlas k provozování zařízení,
b) obsah provozního řádu zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů,
c) technické požadavky na tato zařízení,
d) obsah plánu úprav skládky.
Původní znění - účinnost od 1.1.2002 do 30.6.2010 (do novely č. 154/2010 Sb.)
§15
Odpadový hospodář
(1) Původce a oprávněná osoba, kteří nakládali v posledních 2 letech s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 t nebezpečného odpadu za rok, a provozovatel skládky nebezpečných odpadů nebo komunálních odpadů jsou povinni zajišťovat odborné nakládání s odpady prostřednictvím odborně způsobilé osoby (dále jen "odpadový hospodář").
(2) Splňuje-li podmínky uvedené v odstavci 1 i jednotlivá samostatná provozovna, je původce nebo oprávněná osoba povinna určit odpadového hospodáře i pro tuto samostatnou provozovnu.
(3) Odpadový hospodář odpovídá původci nebo oprávněné osobě, která jej svým odpadovým hospodářem určila, za zajištění odborného nakládání s odpady. Odpadový hospodář zastupuje původce nebo oprávněnou osobu při jednání s orgány veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství, zejména při výkonu jejich kontrolní činnosti.
(4) Funkci odpadového hospodáře lze vykonávat pro nejvíce pět původců a oprávněných osob nebo pět samostatných provozoven.
(5) Povinnost určit odpadového hospodáře se nevztahuje na dopravce, i když splňují podmínky uvedené v odstavci 1.
(6) Odpadovým hospodářem může být určena pouze fyzická osoba, která má dokončené vysokoškolské vzdělání a nejméně 3 roky praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech, nebo střední vzdělání ukončené maturitou a nejméně 5 let praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech.
(7) Pokud původce nebo oprávněná osoba splňují podmínky uvedené v odstavci 1, je ustanovení odpadového hospodáře v souladu s tímto zákonem předpokladem pro udělení souhlasů podle §14 a §16 odst. 3.
(8) Pokud dojde k ukončení činnosti odpadového hospodáře u původce nebo oprávněné osoby a podmínky uvedené v odstavci 1 nadále trvají, je původce nebo oprávněná osoba povinna ustanovit nového odpadového hospodáře a jeho ustanovení oznámit správnímu úřadu, který jí vydal souhlas k provozování zařízení nebo souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady, a to nejpozději do 30 dnů ode dne ukončení činnosti odpadového hospodáře. Zároveň je původce nebo oprávněná osoba povinna tomuto správnímu úřadu předložit doklady, z nichž vyplývá splnění požadavků uvedených v odstavci 6.
(9) Ustanovení odstavce 8 se vztahuje i na případ, kdy nově dojde k naplnění podmínek podle odstavce 1 u původce nebo oprávněné osoby.
Účinnost od 23.4.2004 do 5.1.2005 (do novely č. 7/2005 Sb.)
§16
Povinnosti původců odpadů
(1) Původce odpadů je povinen
a) odpady zařazovat podle druhů a kategorií podle §5 a 6,
b) zajistit přednostní využití odpadů v souladu s §11,
c) odpady, které sám nemůže využít nebo odstranit v souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí podle §12 odst. 3, a to buď přímo, nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby,22)
d) ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů podle §6 odst. 4 a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností,
e) shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií,
f) zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem,
g) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem včetně evidencí a ohlašování PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci vymezených v §26. Tuto evidenci archivovat po dobu stanovenou tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem,
h) umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady,
i) zpracovat plán odpadového hospodářství v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a zajišťovat jeho plnění,
j) vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí v souladu se zvláštními právními předpisy a plánem odpadového hospodářství,
k) ustanovit odpadového hospodáře za podmínek stanovených tímto zákonem podle §15,
l) platit poplatky za ukládání odpadů na skládky způsobem a v rozsahu stanoveném v tomto zákoně.
(2) Pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů není třídění nebo oddělené shromažďování nutné, může od něj původce upustit se souhlasem místně příslušného orgánu státní správy s navazujícími změnami v kompetencích.
(3) S nebezpečnými odpady může původce nakládat pouze na základě souhlasu věcně a místně příslušného orgánu státní správy, s navazujícími změnami v kompetencích, pokud na tuto činnost již nemá souhlas k provozování zařízení podle §14. Přeprava nebezpečných odpadů nepodléhá souhlasu.
(4) Původce odpadů je odpovědný za nakládání s odpady do doby jejich využití nebo odstranění, pokud toto zajišťuje sám jako oprávněná osoba, nebo do doby jejich převedení do vlastnictví osobě oprávněné k jejich převzetí podle §12 odst. 3. Za dopravu odpadů odpovídá dopravce.23) Na každou oprávněnou osobu, která převezme do svého vlastnictví odpady od původce, přecházejí povinnosti původce, s výjimkou povinností uvedených v odstavci 1 písm. i) a j).
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti žádosti o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady.
Účinnost od 1.1.2003 do 30.6.2010 (do novely č. 154/2010 Sb.)
§17
Povinnosti a oprávnění obce a fyzických osob při nakládání s komunálním odpadem
(1) Na obce se vztahují povinnosti původců podle §16, pokud dále zákon nestanoví jinak.
(2) Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem.
(3) Obec je povinna v souladu se zvláštními právními předpisy24) určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla). Povinnost zajištění míst k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně, a dále zajištěním odvozu oprávněnou osobou. Obec může tento systém v případě potřeby doplnit pravidelným mobilním svozem oprávněnou osobou.
(4) Fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených a ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužijí v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.25)
(5) Obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle §17a ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona.25a)
(6) Původci, kteří produkují odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, mohou na základě smlouvy s obcí využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu.
Účinnost od 23.4.2004 do 31.12.2010 (do novely č. 281/2009 Sb.)
§17a
Poplatek za komunální odpad
(1) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit (§17 odst. 2) a vybírat poplatek za komunální odpad (dále jen "poplatek") vznikající na jejím území. Poplatek nelze stanovit současně s místním poplatkem za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona.25a)
(2) Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto společenství. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky.
(3) Správu poplatku vykonává obec, která ho ve svém územním obvodu zavedla.
(4) Neuhradí-li poplatník plátci poplatek včas nebo ve správné výši, oznámí plátce tuto skutečnost obci, která na základě toho vyměří poplatek platebním výměrem.
(5) Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. Poplatek je příjmem obce.
(6) Na řízení ve věcech poplatků za komunální odpad se vztahují zvláštní právní předpisy.25b)
Účinnost od 23.4.2004 do 31.12.2008 (do novely č. 383/2008 Sb.)
§18
Povinnosti při sběru a výkupu odpadů
(1) Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů je povinen
a) zařazovat odpady podle druhů a kategorií podle §5 a 6,
b) zajistit přednostní využití odpadů v souladu s §11,
c) ustanovit odpadového hospodáře za podmínek stanovených tímto zákonem podle §15,
d) sebrané nebo vykoupené odpady převádět do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí podle §12 odst. 3,
e) provozovat zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů v souladu s jeho schváleným provozním řádem,
f) zveřejňovat druhy sbíraných nebo vykupovaných odpadů a podmínky jejich sběru nebo výkupu a odebírat nebo vykupovat zveřejněné druhy sbíraných nebo vykupovaných odpadů za stanovených podmínek,
g) ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů podle §6 odst. 4 a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností,
h) sbírané nebo vykupované odpady soustřeďovat utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií,
i) zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem,
j) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem včetně evidencí a ohlašování PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci vymezených v §26. Tuto evidenci archivovat po dobu stanovenou tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem,
k) umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci, poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady.
(2) Pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů není třídění nebo oddělené soustřeďování odpadů nutné, může od něj provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů se souhlasem příslušného krajského úřadu upustit.
(3) Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů provádějící sběr nebo výkup odpadů stanovených prováděcím právním předpisem je povinen při odběru nebo výkupu těchto odpadů vést evidenci osob, od kterých odpady odebral nebo vykoupil; k plnění této povinnosti je oprávněn vyžadovat k nahlédnutí jejich osobní průkazy totožnosti. Bez ověření totožnosti tento odpad neodebere ani nevykoupí. Při nakládání s osobními údaji fyzických osob postupuje provozovatel podle zvláštního zákona.26)
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou seznam odpadů, u nichž je oprávněná osoba povinna při jejich odběru nebo výkupu vést evidenci osob, od kterých odpad odebrala nebo vykoupila.
Účinnost od 23.4.2004 do 5.1.2005 (do novely č. 7/2005 Sb.)
§19
Povinnosti při využívání odpadů
(1) Provozovatel zařízení k využívání odpadů je povinen
a) ustanovit odpadového hospodáře za podmínek stanovených tímto zákonem podle §15,
b) zveřejňovat seznam odpadů, k jejichž využívání je oprávněn,
c) provozovat zařízení k využívání odpadů v souladu s jeho schváleným provozním řádem,
d) zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem,
e) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem včetně evidencí a ohlašování PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci vymezených v §26. Tuto evidenci archivovat po dobu stanovenou tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem,
f) umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení, na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady,
g) ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů podle §6 odst. 4 a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností,
h) oznámit bez zbytečného odkladu příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nepříznivé vlivy nakládání s odpady na zdraví lidí nebo životní prostředí, které jsou v rozporu s vlivy očekávanými nebo popsanými v provozním řádu zařízení, nebo vlivy, které překračují stanovené limitní hodnoty.
(2) Na provozovatele zařízení podle §14 odst. 2 se vztahují povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. e) a f).

Díl 4
Odstraňování odpadů
§20
Společná ustanovení
Provozovatel zařízení k odstraňování odpadů je povinen
a) ustanovit odpadového hospodáře za podmínek stanovených tímto zákonem podle §15,
b) zveřejňovat seznam odpadů, k jejichž odstraňování je oprávněn,
c) provozovat zařízení k odstraňování odpadů v souladu s jeho schváleným provozním řádem,
d) zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem,
e) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem včetně evidencí a ohlašování PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci vymezených v §26. Tuto evidenci archivovat po dobu stanovenou tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem,
f) odstranit odpady v mimořádných případech na základě rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností, je-li to nezbytné z hlediska ochrany životního prostředí a pokud je to pro provozovatele technicky možné; náklady vzniklé tímto rozhodnutím hradí obecní úřad obce s rozšířenou působností, který rozhodnutí vydal; náhradu nákladů takto vynaložených je povinna obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností uhradit osoba za odpad odpovědná,
g) umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení, na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady,
h) ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů podle §6 odst. 4 a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností,
i) oznámit bez zbytečného odkladu příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nepříznivé vlivy nakládání s odpady na zdraví lidí nebo životní prostředí, které jsou v rozporu s vlivy očekávanými nebo popsanými v provozním řádu zařízení, nebo vlivy, které překračují stanovené limitní hodnoty.
Účinnost od 23.4.2004 do 31.12.2005 (do novely č. 444/2005 Sb.)
§21
Zvláštní ustanovení pro skládkování odpadů
(1) Provozovatel skládky odpadů je dále povinen
a) před zahájením provozu skládky prokázat, že nemá dluhy vůči místně příslušnému finančnímu úřadu a že zřídil zvláštní účet podle §50 při provozování skládky vytvářet a vést finanční rezervu na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcími právními předpisy,
b) zabezpečit po ukončení provozu skládky její asanaci, rekultivaci a následnou péči a zamezit negativnímu vlivu skládky na životní prostředí; tyto činnosti zajišťovat z vlastních prostředků a prostředků finanční rezervy po dobu nejméně 30 let,
c) vybírat poplatky za uložení odpadů na skládku, odvádět je příjemci poplatku a informovat příjemce poplatku o dlužných poplatcích,
d) archivovat evidenci uložených odpadů po celou dobu provozu skládky a následné péče o skládku podle písmene b).
(2) Umístění a technické provedení skládky odpadů musí zajistit ochranu životního prostředí po celou dobu provozu skládky i po jeho ukončení a podmínky pro rekultivaci skládky a následné využití skládkového prostoru v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací.27)
(3) Odpady lze ukládat pouze na skládky, které svým technickým provedením splňují požadavky pro ukládání těchto odpadů. Rozhodujícím hlediskem pro ukládání odpadů na skládky je jejich složení, mísitelnost, nebezpečné vlastnosti a obsah škodlivých látek ve vodném výluhu.
(4) Na skládky je zakázáno ukládat odpady stanovené prováděcím právním předpisem, odpady, které mohou mít při jejich smísení negativní vliv na životní prostředí, a neupravené odpady, s výjimkou odpadů stanovených prováděcím právním předpisem, a odpadů, u nichž ani úpravou nelze dosáhnout snížení jejich objemu nebo snížení nebo odstranění jejich nebezpečných vlastností.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládku, případně které lze ukládat na skládku pouze za určitých podmínek,
b) technické požadavky na skládky a podmínky jejich provozu,
c) způsob hodnocení odpadů podle vyluhovatelnosti a mísitelnosti.

Zvláštní ustanovení pro spalování odpadů

§22

(1) Odpady lze spalovat, jen jsou-li splněny podmínky stanovené právními předpisy o ochraně ovzduší28) a o hospodaření energií.29)

(2) Technické požadavky pro nakládání s odpady vzniklými při spalování nebezpečného odpadu ve spalovnách stanoví ministerstvo vyhláškou.

Původní znění - účinnost od 1.1.2002 do 30.6.2010 (do novely č. 154/2010 Sb.)
§23
(1) Za energetické využití odpadů se spalování odpadů považuje pouze tehdy, jestliže
a) použitý odpad nepotřebuje po vlastním zapálení ke spalování podpůrné palivo a vznikající teplo se použije pro potřebu vlastní nebo dalších osob, nebo
b) odpad se použije jako palivo nebo jako přídavné palivo v zařízeních na výrobu energie nebo materiálů za podmínek stanovených právními předpisy o ochraně ovzduší.
(2) Spalovny odpadů, u nichž nejsou splněny podmínky spalování uvedené v odstavci 1, jsou zařízeními k odstraňování odpadů.
Původní znění - účinnost od 1.1.2002 do 11.2.2008 (do novely č. 34/2008 Sb.)
§24
Povinnosti při přepravě odpadů
(1) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání zúčastněné na přepravě odpadů jsou povinny
a) zabezpečit přepravu odpadů v souladu s požadavky stanovenými ve zvláštních právních předpisech,30)
b) na vyžádání kontrolních orgánů předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s přepravou odpadů,
c) při přepravě nebezpečných odpadů vést evidenci a ohlašovat přepravované nebezpečné odpady v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.
(2) Dopravce, který není zároveň osobou oprávněnou k převzetí odpadů do svého vlastnictví podle §12 odst. 3, nesmí převzít odpady do svého vlastnictví.
Původní znění - účinnost od 1.1.2002 do 5.1.2005 (do novely č. 7/2005 Sb.)
§25
(1) Pro účely tohoto zákona se vybranými výrobky, vybranými odpady a vybranými zařízeními rozumí
a) PCB vymezené v §26 a zařízení je obsahující,
b) odpadní oleje,
c) baterie a akumulátory,
d) kaly z čistíren odpadních vod,
e) odpady z výroby oxidu titaničitého,
f) odpady azbestu,
g) autovraky.
(2) Na původce vybraných odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s vybranými odpady, se vztahují povinnosti původců a oprávněných osob, pokud dále není stanoveno jinak.
(3) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které nakládají s vybranými výrobky nebo odpady nebo provozují vybraná zařízení, jsou povinny poskytovat správním úřadům vykonávajícím působnost na úseku odpadového hospodářství podle části jedenácté na jejich žádost veškeré a pravdivé informace týkající se nakládání s vybranými výrobky, vybranými odpady a informace týkající se provozu vybraných zařízení.
Účinnost od 23.4.2004 do 5.1.2005 (do novely č. 7/2005 Sb.)
§26
Pro účely této části zákona se rozumí
a) PCB - polychlorované bifenyly, polychlorované terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetan, monometyldichlordifenylmetan, monometyldibromdifenylmetan, veškeré směsi obsahující jednu nebo více z uvedených látek v celkové koncentraci těchto látek vyšší než 50 mg/kg,
b) zařízením obsahujícím PCB - každé zařízení, které obsahuje nebo obsahovalo PCB a nebylo dekontaminováno,
c) zařízením obsahujícím PCB a podléhajícím evidenci - zařízení obsahující PCB [písm. b)] s celkovým objemem náplně PCB více než 5 litrů,
d) zařízením, která mohou obsahovat PCB - olejové transformátory, kondenzátory s kapalným dielektrikem, rezistory, indukční cívky a další elektrotechnická zařízení plněná elektroizolační kapalinou, hydraulická důlní zařízení, vakuová čerpadla, průmyslová zařízení s ohřevem teplonosnou kapalinou (duplikátory, obalovny silniční drti a podobně) nebo části těchto zařízení obsahující více než 5 litrů kapalin,
e) zařízením bez PCB - zařízení dle písmene b), které bylo úspěšně dekontaminováno a zařízení dle písmene d), u něhož byla prokázána nepřítomnost PCB dle §27 odst. 8 písm. c),
f) dekontaminací - veškeré postupy, které umožní, aby zařízení, objekty a materiály obsahující PCB mohly být po prokázání nepřítomnosti PCB způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem znovu používány, recyklovány nebo odstraněny. Dekontaminací může být i náhrada PCB jinými vhodnými látkami neobsahujícími PCB,
g) odstraňováním PCB - způsoby odstraňování odpadů uvedené pod kódy D8, D9, D10, D12 a D15 přílohy č. 4 k tomuto zákonu.
Účinnost od 23.4.2004 do 5.1.2005 (do novely č. 7/2005 Sb.)
§27
Povinnosti při nakládání s PCB, odpady PCB a zařízeními obsahujícími PCB
(1) Vlastníci odpadů PCB jsou povinni je odstranit a vlastníci, popřípadě provozovatelé zařízení obsahujících PCB jsou povinni tato zařízení dekontaminovat nebo odstranit v souladu s tímto zákonem v nejkratší možné době, nejpozději však do konce roku 2010. Transformátory, jejichž provozní kapalina obsahuje 50 - 500 mg/kg PCB mohou jejich vlastníci, popřípadě provozovatelé dekontaminovat nebo odstranit až na konci jejich životnosti.
(2) Získávání PCB z jiných látek za účelem jejich opětovného použití je zakázáno.
(3) Odstraňování PCB je možné pouze v zařízeních k tomu určených.
(4) Provozovatelé zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci jsou povinni označovat tato zařízení, včetně objektů, kde jsou tato zařízení umístěna, způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Provozovatelé dekontaminovaných zařízení jsou povinni označovat tato zařízení způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.
(5) Provozovatelé zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci nesmějí tato zařízení doplňovat PCB. Do doby vyřazení z provozu mohou tato zařízení pouze udržovat tak, aby PCB, které jsou v nich obsaženy, vyhovovaly technickým normám, aby zařízení byla v dobrém provozním stavu a aby nedocházelo k úniku jejich náplně.
(6) Zařízení obsahující PCB, které nepodléhá evidenci a které je součástí jiného zařízení, které je vyřazováno z provozu, musí být z něj, pokud je to proveditelné, vyjmuto a odstraněno v souladu se zákonem a prováděcím právním předpisem.
(7) Pokud provozovatelé nebo vlastníci zařízení, která mohou obsahovat PCB [§26 písm. d)], stanoveným způsobem ministerstvu prokáží, že jejich zařízení neobsahují PCB, nemusí povinnosti uvedené v odstavcích 1, 4 a 5 plnit. Způsob prokázání stanoví prováděcí právní předpis.
(8) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou
a) podmínky pro dekontaminaci, technické požadavky na nakládání s PCB a technické požadavky na zařízení obsahující PCB včetně opatření na ochranu zdraví lidí a životního prostředí,
b) rozhodčí metody pro stanovení celkové koncentrace PCB v látkách, které je obsahují,
c) podrobnosti způsobu prokazování nepřítomnosti PCB, a
d) způsob označování zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci a způsob označování dekontaminovaných zařízení.

Díl 2

Odpadní oleje

§28

Pro účely této části zákona se rozumí

a) odpadními oleji - jakékoliv minerální nebo syntetické mazací nebo průmyslové oleje, které se staly nevhodnými pro použití, pro které byly původně zamýšleny, zejména upotřebené oleje ze spalovacích motorů a převodové oleje a rovněž minerální nebo syntetické mazací oleje, oleje pro turbíny a hydraulické oleje,

b) přepracováním odpadních olejů - činnosti zaměřené k tomu, aby umožnily využívání odpadních olejů, tj. jejich regeneraci nebo spalování,

c) regenerací odpadních olejů - jakýkoliv proces, kterým je možno vyrobit základové oleje rafinací odpadních olejů, zejména odstraněním kontaminujících složek, oxidačních produktů a aditiv obsažených v takových olejích,

d) spalováním odpadních olejů - pouze jejich energetické využití jako paliva podle zvláštního právního předpisu.

§29
Povinnosti při nakládání s odpadními oleji
(1) Původce odpadních olejů a oprávněná osoba, která nakládá s odpadními oleji, jsou povinni
a) zajistit přednostně regeneraci odpadních olejů,
b) zajistit spalování odpadních olejů v souladu s požadavky §22 a 23, pokud regenerace není možná,
c) zajistit skladování nebo odstranění odpadních olejů v souladu s požadavky tohoto zákona a dalších právních předpisů, pokud regenerace ani spalování není možné z technických důvodů,
d) zajistit, aby během nakládání s odpadními oleji nebyly tyto oleje vzájemně míchány nebo smíchány s látkami obsahujícími PCB ani s jinými nebezpečnými odpady.
(2) Ke splnění povinností uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) může původce nebo oprávněná osoba využít systému zpětného odběru podle části páté.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou technické požadavky na nakládání s odpadními oleji.
Původní znění - účinnost od 1.1.2002 do 18.9.2009 (do novely č. 297/2009 Sb.)
§30
Pro účely této části zákona se rozumí
a) bateriemi nebo akumulátory - zdroje elektrické energie generované přímou přeměnou chemické energie, které se skládají z jedné či několika baterií nebo článků,
b) upotřebenými bateriemi nebo akumulátory - baterie nebo akumulátory, které nejsou opakovaně použitelné a jsou určeny k regeneraci nebo k odstranění.
Účinnost od 23.4.2004 do 21.6.2006 (do novely č. 314/2006 Sb.)
§31
Povinnosti při nakládání s bateriemi a akumulátory
(1) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které nakládají s alkalickými manganovými bateriemi obsahujícími více než 0,025 hmotn. % rtuti nebo s bateriemi nebo akumulátory, které obsahují
a) více než 0,0005 hmotn. % rtuti s výjimkou alkalických manganových baterií, nebo
b) více než 25 mg rtuti na článek s výjimkou alkalických manganových baterií, nebo
c) více než 0,025 hmotn. % kadmia, nebo
d) více než 0,4 hmotn. % olova,
jsou povinny zajistit jejich oddělené shromažďování, soustřeďování, využití a odstranění.
(2) Výrobci a dovozci jsou povinni označovat baterie, akumulátory a zařízení, do nichž jsou baterie nebo akumulátory zabudovány, údaji týkajícími se možností jejich zpětného odběru a obsahu těžkých kovů v nich obsažených.
(3) Výrobci a dovozci zařízení, ve kterém jsou zabudovány, případně vyžadují zabudování baterie nebo akumulátory, jsou povinni zajistit, aby spotřebitel mohl baterie nebo akumulátory po upotřebení snadno vyjmout. Pokud zařízení neumožňuje snadné vyjmutí baterií nebo akumulátorů, musí být k zařízení připojen návod pro spotřebitele na jejich bezpečné vyjmutí.
(4) Výrobci a dovozci baterií nebo akumulátorů nebo zařízení, která obsahují baterie nebo akumulátory, jsou povinni informovat spotřebitele o nebezpečích spojených s protiprávním odstraňováním upotřebených baterií a akumulátorů.
(5) Je zakázáno vyrábět a dovážet baterie a akumulátory, které obsahují více než 0,0005 hmotn. % rtuti, včetně případů, kdy jsou tyto baterie a akumulátory zabudovány do zařízení.
(6) Zákaz uvedený v odstavci 5 se nevztahuje na knoflíkové články a baterie sestavené z knoflíkových článků, jejichž obsah rtuti nepřevyšuje 2 hmotn. %.
(7) Dovozce má povinnost skutečnosti uvedené v odstavcích 5 a 6 prokázat celnímu úřadu předložením dokladu podle odstavce 8.
(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou technické požadavky na nakládání s bateriemi a akumulátory a formu a obsah dokladu, který osvědčuje splnění podmínek a kritérií uvedených v odstavcích 5 a 6.

§31c

Označování baterií nebo akumulátorů

(1) Výrobce je povinen zajistit, aby

a) baterie, akumulátory a napájecí sady byly označeny grafickým symbolem pro účely odděleného sběru a zpětného odběru,

b) přenosné baterie nebo akumulátory a automobilové baterie nebo akumulátory byly viditelně, čitelně a nesmazatelně opatřeny údaji o své kapacitě a

c) baterie, akumulátory a knoflíkové články obsahující více než 0,0005 % hmotnostních rtuti, více než 0,002 % hmotnostních kadmia nebo více než 0,004 % hmotnostních olova, byly označeny chemickým symbolem pro tento kov.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti označování baterií a akumulátorů.

§31c vložen právním předpisem č. 297/2009 Sb. s účinností od 19.9.2009

§31d

Informační povinnosti o zpětném odběru a odděleném sběru

(1) Výrobce je povinen na vlastní náklady písemně informovat konečného uživatele

a) o způsobu zajištění zpětného odběru nebo odděleného sběru; za tímto účelem výrobce způsobem dostupným konečnému uživateli zveřejňuje aktuální seznam míst zpětného odběru a odděleného sběru obsahující alespoň název místa a jeho adresu,

b) o možných negativních účincích látek používaných v bateriích nebo akumulátorech na životní prostředí a lidské zdraví a

c) o významu grafického symbolu pro oddělený sběr nebo zpětný odběr a o významu označování podle §31c odst. 1 písm. c).

(2) Osoba, u které výrobce zřídil místo zpětného odběru nebo odděleného sběru, je povinna na náklady výrobce zajistit, aby místo zpětného odběru nebo odděleného sběru bylo pro konečného uživatele viditelně a čitelně označeno nápisem oznamujícím tuto skutečnost.

(3) Poslední prodejce, u kterého výrobce nezřídil místo zpětného odběru a který prodává baterie nebo akumulátory výrobcem uváděné na trh, je povinen viditelně umístit informaci o možnosti odevzdání baterií a akumulátorů ve svých prodejních místech nebo o tom, kde lze baterie nebo akumulátory odevzdat ke zpětnému odběru na území obce, městské části nebo městského obvodu podle místa prodeje. Pokud se na jejich území místo zpětného odběru nenachází, informuje o místě zpětného odběru v nejbližší obci, městské části nebo městském obvodě od svého místa prodeje.

§31d vložen právním předpisem č. 297/2009 Sb. s účinností od 19.9.2009

§31f

Roční zpráva

(1) Výrobce je povinen

a) zpracovat roční zprávu o způsobu plnění povinností podle tohoto dílu zákona (dále jen "roční zpráva o bateriích a akumulátorech") za uplynulý kalendářní rok v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a tuto zprávu do 31. března zaslat ministerstvu v listinné podobě a elektronické podobě v přenosovém standardu dat o odpadech,

b) roční zprávu o bateriích a akumulátorech uchovávat nejméně po dobu 5 let,

c) na požádání kontrolních orgánů doložit pravdivost a úplnost údajů uvedených v roční zprávě o bateriích a akumulátorech.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsahové náležitosti a rozsah roční zprávy o bateriích a akumulátorech.

§31f vložen právním předpisem č. 297/2009 Sb. s účinností od 19.9.2009

§31g

Požadavky na zpětný odběr použitých přenosných baterií nebo akumulátorů

(1) Výrobce přenosných baterií nebo akumulátorů je povinen zajistit

a) na vlastní náklady zpětný odběr přenosných baterií nebo akumulátorů od konečného uživatele, a to bez ohledu na výrobní značku, bez ohledu na datum jejich uvedení na trh a bez vazby na koupi nové baterie nebo akumulátoru,

b) minimální úroveň zpětného odběru přenosných baterií nebo akumulátorů,

c) před uvedením přenosných baterií nebo akumulátorů na trh poskytnutí záruky prokazující, že nakládání s odpadními přenosnými bateriemi nebo akumulátory bude finančně zajištěno. Tato záruka musí být dostatečná k pokrytí financování zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění přenosných baterií nebo akumulátorů, které byly odevzdány v rámci systému zpětného odběru vytvořeného a provozovaného podle §31k. Výrobce poskytne záruku formou účelově vázaného bankovního účtu nebo pojištění za podmínek stanovených vyhláškou. Údaje o stavu a čerpání z účelově vázaného účtu nebo o výši pojistného plnění za uplynulý rok uvádí výrobce v roční zprávě. Prostředky uložené na účelově vázaném bankovním účtu mohou být použity pouze se souhlasem ministerstva a k zajištění financování zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění přenosných baterií nebo akumulátorů. Tyto prostředky nemohou být předmětem nařízení a provedení výkonu rozhodnutí ani zahrnuty do majetkové podstaty výrobce. Výrobce, který zajišťuje plnění povinností podle §31k odst. 1 písm. c), tuto záruku neposkytuje.

(2) Za účelem splnění povinností podle odstavce 1 je výrobce povinen

a) zřídit místa zpětného odběru v každé obci, městském obvodě nebo městské části s počtem více než 1500 obyvatel a ve kterých jsou přenosné baterie nebo akumulátory, které uvádí na trh, prodávány; počet obyvatel se posuzuje na základě bilance počtu obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu kalendářního roku,

b) uzavřít smlouvu o využití systému sběru a třídění komunálních odpadů stanovených obcí s každou obcí, která o její uzavření projeví zájem a ve které jsou přenosné baterie nebo akumulátory, které uvádí na trh, prodávány, za podmínek obdobných jako s ostatními obcemi,

c) zřídit na vlastní náklady za podmínek obdobných jako s ostatními posledními prodejci místo zpětného odběru v každém prodejním místě posledního prodejce přenosných baterií nebo akumulátorů, jehož ekonomická činnost je uvedena v příloze č. 10 k tomuto zákonu, a kde jsou přenosné baterie nebo akumulátory uváděné výrobcem na trh nabízeny jako stálá součást prodejního sortimentu, pokud je k tomu tímto posledním prodejcem vyzván, a

d) zřídit na vlastní náklady za podmínek obdobných jako s ostatními posledními prodejci místo zpětného odběru v každém prodejním místě posledního prodejce přenosných baterií nebo akumulátorů, kde jsou přenosné baterie nebo akumulátory uváděné výrobcem na trh prodávány a kde bylo za předchozí kalendářní rok uvedeno do oběhu nejméně 2000 kusů nebo alespoň 50 kg přenosných baterií nebo akumulátorů, pokud je k tomu tímto posledním prodejcem vyzván.

(3) Poslední prodejce přenosných baterií nebo akumulátorů je povinen odebírat přenosné baterie nebo akumulátory od konečného uživatele přímo v prodejním místě po celou provozní dobu, bez nároku na úplatu za tento odběr, bez ohledu na výrobní značku, bez ohledu na datum jejich uvedení na trh a bez vazby na koupi nové baterie nebo akumulátoru,

a) pokud se jedná o prodejní místo posledního prodejce, jehož ekonomická činnost je uvedena v příloze č. 10 k tomuto zákonu a přenosné baterie nebo akumulátory jsou nabízeny jako stálá součást prodejního sortimentu,

b) pokud umožní konečnému uživateli odevzdání použitých přenosných baterií nebo akumulátorů a není u něho zřízeno místo zpětného odběru, nebo

c) pokud neplní informační povinnost podle §31d odst. 3.

(4) Pro jinou osobu, u které výrobce zřídil místo zpětného odběru, platí podmínky odebírání přenosných baterií nebo akumulátorů podle odstavce 3 věty první obdobně. Poslední prodejce podle odstavce 3 písm. a) do doby než u něj bude zřízeno místo zpětného odběru a poslední prodejce podle odstavce 3 písm. b) a c) jsou povinni předat odebrané přenosné baterie nebo akumulátory pouze na místo zpětného odběru.

(5) Předat použitou přenosnou baterii nebo akumulátor je povinen konečný uživatel pouze poslednímu prodejci, na místo zpětného odběru, popřípadě na místo k tomu smluvně určené podle odstavce 2 písm. b). Přenosné baterie nebo akumulátory musí být z míst zpětného odběru předány pouze osobě oprávněné ke zpracování nebo k materiálovému využití odpadních baterií nebo akumulátorů podle §31j.

(6) Náklady na zpětný odběr přenosných baterií nebo akumulátorů, jejich zpracování a materiálové využití a informování nesmějí být konečným uživatelům při prodeji nových přenosných baterií nebo akumulátorů uváděny odděleně.

(7) Přenosná baterie nebo akumulátor se stávají odpadem jejich předáním osobě oprávněné ke zpracování nebo k materiálovému využití odpadních baterií nebo akumulátorů.

§31g vložen právním předpisem č. 297/2009 Sb. s účinností od 19.9.2009

§31i

Požadavky na oddělený sběr odpadních průmyslových baterií nebo akumulátorů

(1) Výrobce průmyslových baterií nebo akumulátorů je povinen zajistit na vlastní náklady oddělený sběr průmyslových baterií nebo akumulátorů stejného typu a určení, jaké uvedl na trh, bez ohledu na jejich chemické složení, bez ohledu na datum jejich uvedení na trh a bez vazby na koupi nové baterie nebo akumulátoru. Tuto povinnost zajistí výrobce průmyslových baterií nebo akumulátorů na vlastní náklady nebo uzavřením dohody s konečnými uživateli o jiném způsobu financování.

(2) Zbavit se průmyslových baterií nebo akumulátorů, které nepodléhají zpětnému odběru, je povinen konečný uživatel jen jejich předáním osobě oprávněné k jejich převzetí podle tohoto zákona. Průmyslové baterie nebo akumulátory z míst odděleného sběru smí být předány pouze osobě oprávněné ke zpracování nebo materiálovému využití odpadních baterií nebo akumulátorů podle §31j.

§31i vložen právním předpisem č. 297/2009 Sb. s účinností od 19.9.2009

§31k

Způsoby plnění povinností výrobců baterií a akumulátorů

(1) Výrobce může plnit své povinnosti stanovené pro zpětný odběr, oddělený sběr, zpracování a materiálové využití odpadních baterií nebo akumulátorů, informování a zpracování roční zprávy o bateriích a akumulátorech

a) v individuálním systému, a to samostatně, organizačně a technicky na vlastní náklady,

b) v solidárním systému, a to společně s jiným výrobcem nebo výrobci na základě písemně uzavřené smlouvy; smluvní strany odpovídají za plnění povinnosti zpětného odběru, odděleného sběru, zpracování a materiálové využití odpadních baterií nebo akumulátorů společně a nerozdílně, nebo

c) v kolektivním systému, a to uzavřením smlouvy o zajištění plnění povinnosti zpětného odběru přenosných baterií nebo akumulátorů, zpracování a materiálového využití odpadních přenosných baterií nebo akumulátorů podle tohoto dílu zákona (dále jen "smlouva o společném plnění") s právnickou osobou oprávněnou k provozování kolektivního systému podle §31l (dále jen "provozovatel systému").

(2) Výrobce elektrozařízení, jehož součástí jsou zabudované nebo přiložené baterie nebo akumulátory, a pro něhož zajišťuje plnění povinností podle dílu osmého této hlavy zákona v souladu s §37h odst. 1 písm. c) právnická osoba, musí zajistit splnění všech povinností podle tohoto dílu zákona, a to v souladu s odstavcem 1, jako výrobce baterií nebo akumulátorů. V případě zabudovaných nebo přiložených přenosných baterií nebo akumulátorů je výrobce povinen uzavřít smlouvu podle odstavce 1 písm. c).

§31k vložen právním předpisem č. 297/2009 Sb. s účinností od 19.9.2009

§31l

Provozovatel systému

(1) Provozovatel systému může být pouze akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným, kterým bylo ministerstvem vydáno oprávnění k provozování kolektivního systému podle §31m.

(2) Pokud je provozovatel systému akciovou společností, smí vydávat pouze kmenové akcie, a to jako zaknihované akcie znějící na jméno. Akcie a obchodní podíly lze upisovat pouze peněžitými vklady.

(3) Společníky provozovatele systému mohou být pouze výrobci baterií nebo akumulátorů.

(4) Zisk provozovatele systému nesmí být rozdělen mezi společníky. Provozovatel systému nesmí snížit svůj základní kapitál za jiným účelem než k úhradě ztráty nebo k plnění povinností stanovených zákonem a nesmí zvýšit svůj základní kapitál podmíněným způsobem.

(5) Provozovatel systému nesmí být členem orgánů jiných právnických osob, ani se nesmí účastnit jejich podnikání.

(6) Kromě činností spojených se zajišťováním plnění povinností výrobců baterií nebo akumulátorů stanovených v tomto dílu zákona nesmí provozovatel systému vykonávat jinou činnost než poradenskou činnost v oblasti předcházení vzniku odpadních baterií nebo akumulátorů a značení baterií nebo akumulátorů nebo výzkumnou, přednáškovou, osvětovou nebo propagační činnost v oblasti zpětného odběru baterií nebo akumulátorů nebo odděleného sběru odpadních baterií nebo akumulátorů a nakládání s odpadními bateriemi a akumulátory.

(7) Provozovatel systému nesmí uzavřít s právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která k němu má zvláštní vztah podle odstavce 8, smlouvu, která vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyla uzavřena při vynaložení péče řádného hospodáře s jinou fyzickou nebo právnickou osobou, nesmí zajišťovat závazky této právnické osoby nebo fyzické osoby ani na ni bezúplatně převádět majetek.

(8) Za právnické osoby nebo fyzické osoby, které mají k provozovateli systému zvláštní vztah, se považují

a) statutární orgán a členové statutárního orgánu provozovatele systému, členové dozorčí rady a zaměstnanci provozovatele systému na vedoucích místech, z nichž může být zaměstnanec podle pracovněprávních předpisů odvolán statutárním orgánem30e),

b) členové statutárních orgánů právnických osob, které jsou společníky provozovatele systému,

c) osoby blízké30f) osobám uvedeným v písmenu a) nebo b),

d) právnické osoby, v nichž některá z osob uvedených v písmenu a) nebo b) má přímo či nepřímo podíl na základním kapitálu přesahující 33 %,

e) společníci provozovatele systému, kteří jsou právnickými osobami, a další jimi ovládané právnické osoby.

(9) Se společníkem provozovatele systému, s právnickou osobou jím ovládanou nebo s osobou ovládající některého ze společníků provozovatele systému nesmí provozovatel systému uzavřít jinou smlouvu než smlouvu na základě odstavce 6 nebo smlouvu podle §31n odst. 1.

(10) Provozovatel systému uzavře s právnickými osobami, které pro výrobce elektrozařízení zajišťují plnění povinností podle dílu osmého této hlavy zákona v souladu s §37h odst. 1 písm. c), smlouvy, jejichž předmětem je spolupráce při zajištění plnění povinností výrobců elektrozařízení se zabudovanými nebo přiloženými bateriemi nebo akumulátory, stanovených pro zpětný odběr použitých baterií nebo akumulátorů a pro jejich zpracování a materiálové využití, včetně informování konečných uživatelů a zpracování roční zprávy, na provozovatele systému. Provozovatel systému stanoví podmínky uzavření smlouvy pro všechny osoby jednotně a uzavře tuto smlouvu s každou právnickou osobou zajišťující plnění povinností podle dílu osmého této hlavy zákona v souladu s §37h odst. 1 písm. c), která o uzavření smlouvy projeví zájem a nemá vůči provozovateli nesplněné splatné závazky.

(11) Podíl jednotlivého společníka nebo společníků jednajících ve shodě na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech provozovatele systému nesmí přesáhnout 33 %. Jestliže se tak stane, je tento společník povinen nebo tito společníci povinni neprodleně tuto skutečnost oznámit ministerstvu a snížit svůj podíl na hranici nejvýše 33 % nejpozději do 6 měsíců ode dne jejího překročení.

(12) Společník provozovatele systému nesmí podnikat v oblasti nakládání s odpady, s výjimkou nakládání s jinými odpady než s odpadními bateriemi nebo akumulátory, a jednat v zájmu jiných osob, jejichž předmětem podnikání je nakládání s odpady nebo jejichž činnost přímo souvisí s nakládáním s odpady. To platí obdobně i pro členy statutárního orgánu provozovatele systému, členy dozorčí rady a zaměstnance provozovatele systému na vedoucích místech, z nichž může být zaměstnanec podle pracovněprávních předpisů odvolán statutárním orgánem30e).

§31l vložen právním předpisem č. 297/2009 Sb. s účinností od 19.9.2009

§31m

Vydávání oprávnění k provozování kolektivního systému

(1) Ministerstvo vydá oprávnění k provozování kolektivního systému na základě žádosti osoby (dále jen "žadatel"), která prokáže splnění podmínek stanovených pro provozovatele systému tímto zákonem.

(2) Žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému se podává u ministerstva ve dvou listinných vyhotoveních a současně v elektronické podobě. Žádost obsahuje obchodní firmu, právní formu, adresu sídla, identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno, a seznam všech společníků žadatele s uvedením jejich podílu na základním kapitálu a na hlasovacích právech nebo seznam všech akcionářů žadatele, včetně výše jejich podílu na základním kapitálu. K žádosti se připojí

a) společenská smlouva nebo zakladatelská listina, je-li žadatelem společnost s ručením omezeným, nebo stanovy, je-li žadatelem akciová společnost,

b) výpis z obchodního rejstříku žadatele a výpis emise zaknihovaných akcií žadatele ne starší než 7 dní, je-li žadatelem akciová společnost,

c) poslední výroční zpráva žadatele, pokud existuje,

d) čestné prohlášení žadatele o splnění podmínek podle §31l odst. 5, 6, 7 a 9 a společníků o splnění podmínek podle §31l odst. 3, 11 a 12,

e) vzor smlouvy

1. o společném plnění,

2. o převzetí povinností výrobce elektrozařízení se zabudovanými bateriemi a akumulátory či k nim přiloženými uzavíranou podle §31l odst. 10,

3. o zřízení místa zpětného odběru baterií nebo akumulátorů a

4. o využití systému sběru a třídění komunálních odpadů stanovených obcí v případě, že k zajišťování společného plnění povinností výrobce bude využívána spolupráce s obcemi,

f) popis způsobu zajišťování společného plnění zahrnující zejména

1. popis technických, organizačních a finančních opatření, kterými zajistí společné plnění povinností výrobců při zpětném odběru použitých baterií nebo akumulátorů, zpracování a materiálovém využití odpadních baterií nebo akumulátorů,

2. uzavřené smlouvy se zpracovateli a zařízeními pro materiálové využití odpadních baterií nebo akumulátorů,

3. popis způsobu zajištění informování konečného uživatele a posledního prodejce,

4. popis způsobu vedení evidencí podle §31o,

5. podrobný popis předpokládaného finančního zajištění společného plnění povinností výrobců baterií nebo akumulátorů v jednotlivých letech platnosti oprávnění,

6. podrobný popis způsobu a četností kontrol funkčnosti kolektivního systému,

7. předpokládaný počet uzavřených smluv o společném plnění a předpokládaná množství baterií nebo akumulátorů, pro něž bude zajišťováno sdružené plnění v prvních třech letech platnosti oprávnění k provozování kolektivního systému, a

8. předpokládaná množství odpadních baterií nebo akumulátorů, pro které bude zajištěno zpracování a materiálové využití v prvních třech letech platnosti oprávnění k provozování kolektivního systému.

(3) Seznam vydaných oprávnění k provozování kolektivního systému s vyznačením jejich platnosti a rozhodnutí o jejich zrušení, jakož i obsah těchto oprávnění a rozhodnutí s výjimkou údajů, které jsou předmětem obchodního tajemství nebo na které se vztahuje zákon na ochranu osobních údajů, zveřejňuje ministerstvo na portálu veřejné správy.

(4) Účastníkem řízení o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému nebo o jeho prodloužení je pouze žadatel.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému.

§31m vložen právním předpisem č. 297/2009 Sb. s účinností od 19.9.2009

Povinnosti provozovatele systému

§31n

(1) Provozovatel systému zajišťuje společné plnění povinností výrobců na základě smluv o společném plnění s jednotlivými výrobci baterií nebo akumulátorů. Podmínky těchto smluv musí provozovatel systému stanovit pro všechny výrobce jednotně a tak, aby žádný druh baterie nebo akumulátoru nebyl neodůvodněně zvýhodněn či znevýhodněn v hospodářské soutěži.

(2) Provozovatel systému je povinen uzavřít smlouvu o společném plnění s každou osobou, která o uzavření smlouvy projeví zájem a nemá vůči provozovateli systému nesplněné splatné závazky, a to pro všechny baterie a akumulátory uváděné na trh nebo do oběhu, k jejichž zajišťování společného plnění povinností výrobců je oprávněn.

(3) Provozovatel systému zajišťuje provoz a financování zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění přenosných baterií nebo akumulátorů a informačních kampaní na základě příspěvků výrobců, kteří mají v okamžiku vzniku příslušných nákladů s provozovatelem uzavřenou smlouvu o kolektivním plnění. Příspěvky jsou stanoveny provozovatelem systému zejména podle podílu příslušných výrobců na trhu.

(4) Provozovatel systému v případě, že se baterie nebo akumulátor prokazatelně nestane na území České republiky odpadem, vrátí obdržený příspěvek na zajištění nakládání s touto baterií nebo akumulátorem osobě, která prokáže, že baterii nebo akumulátor po uvedení na trh v České republice vyvezla nebo dodala do jiného členského státu.

(5) Provozovatel systému nesmí sdělovat informace o množství baterií nebo akumulátorů uvedeném na trh jednotlivými výrobci baterií nebo akumulátorů, se kterými uzavřel smlouvu podle odstavce 1, třetím osobám, s výjimkou jejich sdělení příslušnému správnímu úřadu.

(6) Provozovatel systému je povinen zajistit, aby auditor

a) ověřil správnost a úplnost účetní závěrky a výroční zprávy provozovatele systému,

b) ověřil správnost a úplnost vedení evidence osob, s nimiž uzavřel smlouvu podle odstavce 1, a evidence množství baterií a akumulátorů v rozsahu stanoveném pro účely roční zprávy podle §31f odst. 1 písm. a),

c) vypracoval zprávu o ověření podle písmen a) a b).

(7) Provozovatel systému je povinen zajistit ověření a vypracování zprávy podle odstavce 6 v každém roce, ve kterém platí oprávnění k provozování kolektivního systému; zprávy o ověření je provozovatel systému povinen ministerstvu písemně doložit vždy nejpozději do šesti měsíců od skončení ověřovaného období. Ověření skutečností podle odstavce 6 nesmí pro provozovatele systému provádět auditor, který k němu má zvláštní vztah podle §31l odst. 8. To platí i pro fyzické osoby vykonávající jménem auditora auditorskou činnost.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou podmínky financování nakládání s přenosnými bateriemi a akumulátory.

§31n vložen právním předpisem č. 297/2009 Sb. s účinností od 19.9.2009

§31o

(1) Provozovatel systému je povinen vést evidenci

a) výrobců, s nimiž má uzavřenu smlouvu o společném plnění podle §31k odst. 1 písm. c), včetně těch výrobců, pro které zajišťuje plnění na základě smluv podle §31l odst. 10 s osobami zajišťujícími plnění povinností podle §37h odst. 1 písm. c), v rozsahu podle §31e odst. 3 písm. a) až d) a prováděcího právního předpisu a

b) množství baterií nebo akumulátorů a množství odpadů z baterií nebo akumulátorů, k nimž se vztahují jím uzavřené smlouvy o společném plnění, toku zpětně odebraných baterií nebo akumulátorů od místa zpětného odběru nebo odděleného sběru až po zpracování a způsob jejich využití v rozsahu stanoveném pro zpracování roční zprávy o bateriích a akumulátorech.

(2) Provozovatel systému je povinen

a) poskytnout ministerstvu na jeho vyžádání údaje podle odstavce 1 písm. a) a b),

b) ohlašovat ministerstvu údaje z evidence výrobců, s nimiž má uzavřenou smlouvu o společném plnění, včetně výrobců zapojených prostřednictvím právnické osoby zajišťující plnění povinností výrobců elektrozařízení podle §37h odst. 1 písm. c) na základě smlouvy podle §31l odst. 10, v rozsahu podle §31e odst. 8 písm. a) až d) včetně jejich změn do 30 dnů ode dne uzavření této smlouvy nebo ode dne, kdy se o této skutečnosti dozví, a to v elektronické podobě v přenosovém standardu dat o odpadech,

c) zpracovat roční zprávu o bateriích a akumulátorech za uplynulý kalendářní rok v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a tuto zprávu do 31. března zaslat ministerstvu ve dvou listinných vyhotoveních a v elektronické podobě v přenosovém standardu dat o odpadech.

(3) Provozovatel systému je povinen informovat konečné uživatele zejména prostřednictvím informačních kampaní o

a) možných negativních účincích látek používaných v bateriích a akumulátorech na životní prostředí a lidské zdraví,

b) způsobu zajištění zpětného odběru nebo odděleného sběru a zpracování a materiálového využití baterií nebo akumulátorů včetně zveřejňování aktuálního seznamu míst zpětného odběru a

c) významu grafického symbolu pro oddělený sběr nebo zpětný odběr a o významu označování podle §31c odst. 1 písm. c).

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah evidencí.

§31o vložen právním předpisem č. 297/2009 Sb. s účinností od 19.9.2009

§31p

Dohled nad činností provozovatele systému

(1) Na činnost provozovatele systému dohlíží ministerstvo.

(2) Zjistí-li ministerstvo v činnosti provozovatele systému nedostatky, může podle závažnosti a povahy zjištěného nedostatku

a) uložit, aby provozovatel systému ve stanovené lhůtě zjednal nápravu,

b) podat podnět inspekci k zahájení řízení o uložení pokuty provozovateli systému.

§31p vložen právním předpisem č. 297/2009 Sb. s účinností od 19.9.2009

§31r

Rozhodnutí o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému

(1) Ministerstvo může rozhodnout o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému, pokud

a) bylo vydáno na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti nebo v dokladech připojených k žádosti nebo dodatečně přestal provozovatel systému splňovat podmínky pro jeho vydání,

b) provozovatel systému nezjednal nápravu uloženou podle §31p odst. 2 písm. a) ve stanovené lhůtě, nebo

c) provozovatel systému porušil některou z povinností stanovených tímto zákonem.

(2) Pokud se provozovatel systému rozhodne, že jej nadále nebude vykonávat, je povinen bezodkladně tuto skutečnost oznámit ministerstvu. Ministerstvo na základě tohoto oznámení vydá rozhodnutí o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému nejdříve 30 dní poté, co mu provozovatel systému prokázal, že o zamýšleném ukončení činnosti informoval 6 měsíců předem výrobce baterií nebo akumulátorů, s nimiž uzavřel smlouvu podle §31k odst. 1 písm. c), obce, s nimiž provozovatel systému uzavřel smlouvu podle §31g odst. 2 písm. b), a další osoby, které pro provozovatele systému zajišťují zpětný odběr a zpracování a materiálové využití odpadních baterií nebo akumulátorů.

(3) Účastníkem řízení o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému je pouze provozovatel systému.

§31r vložen právním předpisem č. 297/2009 Sb. s účinností od 19.9.2009

Díl 4
Kaly z čistíren odpadních vod a další biologicky rozložitelné odpady
§32
Pro účely této části zákona se rozumí
a) kalem

1. kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících městské odpadní vody nebo odpadní vody z domácností a z jiných čistíren odpadních vod, které zpracovávají odpadní vody stejného složení jako městské odpadní vody a odpadní vody z domácností,

2. kal ze septiků a jiných podobných zařízení,

3. kal z čistíren odpadních vod výše neuvedených,

b) upraveným kalem - kal, který byl podroben biologické, chemické nebo tepelné úpravě, dlouhodobému skladování nebo jakémukoliv jinému vhodnému procesu tak, že se významně sníží obsah patogenních organismů v kalech, a tím zdravotní riziko spojené s jeho aplikací,
c) použitím kalu - zapracování kalu do půdy,
d) programem použití kalů - dokumentace zpracovaná v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.
Původní znění - účinnost od 1.1.2002 do 26.5.2004 (do novely č. 317/2004 Sb.)
§33
Povinnosti při používání kalů
(1) Právnická osoba a fyzická osoba, která užívá půdu, je povinna používat pouze upravené kaly s ohledem na nutriční potřeby rostlin a za podmínek stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem tak, aby použitím kalů nebyla zhoršena kvalita půdy a kvalita povrchových a podzemních vod.
(2) Původce kalů je povinen stanovit program použití kalů a v tomto programu doložit splnění podmínek použití kalů stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.
(3) Použití kalů je zakázáno
a) na zemědělské půdě, která je součástí chráněných území přírody a krajiny podle zvláštního právního předpisu,31)
b) na lesních porostních půdách běžně využívaných klasickou lesní pěstební činností,
c) v pásmu ochrany vodních zdrojů, na zamokřených a zaplavovaných půdách,
d) na trvalých trávních porostech a trávních porostech na orné půdě v průběhu vegetačního období až do poslední seče,
e) v intenzivních plodících ovocných výsadbách,
f) na pozemcích využívaných k pěstování polních zelenin v roce jejich pěstování a v roce předcházejícím,
g) v průběhu vegetace při pěstování pícnin, kukuřice a při pěstování cukrové řepy s využitím chrástu ke krmení,
h) jestliže z půdních rozborů vyplyne, že obsah vybraných rizikových látek v průměrném vzorku překračuje jednu z hodnot stanovených v prováděcím právním předpisu,
i) na půdách s hodnotou výměnné půdní reakce nižší než pH 5,6,
j) na plochách, které jsou využívané k rekreaci a sportu, a veřejně přístupných prostranstvích, nebo
k) jestliže kaly nesplňují mikrobiologická kritéria daná prováděcím právním předpisem. Použití mikrobiálně kontaminovaných kalů může být provedeno pouze po prokázané hygienizaci kalů.
(4) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou
a) technické podmínky použití upravených kalů na zemědělské půdě,
b) mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v půdě,
c) mezní hodnoty koncentrací těžkých kovů, které mohou být přidány do zemědělské půdy za 10 let,
d) mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v kalech pro použití na zemědělské půdě,
e) mikrobiologická kritéria pro použití kalů,
f) postupy analýzy kalů a půdy, včetně metod odběru vzorků,
g) obsah programu použití kalů.

§33b

Povinnosti pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů

(1) Provozovatel zařízení ke sběru, výkupu nebo využívání biologicky rozložitelných odpadů je povinen

a) provozovat toto zařízení se souhlasem k provozování zařízení a s jeho provozním řádem podle §14 odst. 1, s výjimkou zařízení, které zpracovává využitelné biologicky rozložitelné odpady pro jednu zakládku v množství nepřekračujícím 10 tun těchto odpadů za rok (dále jen "malé zařízení"); roční množství biologicky rozložitelného odpadu zpracované malým zařízením nesmí přesáhnout 150 tun,

b) provozovat malé zařízení na základě kladného vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle §79 odst. 4 písm. e) a v souladu se zvláštními právními předpisy na ochranu zdraví lidí a životního prostředí, v souladu s nimiž je zařízení zřízeno a provozováno,

c) upravené biologicky rozložitelné odpady hodnotit a zařazovat postupy a metodami stanovenými prováděcím právním předpisem a v souladu s ním je označit a vybavit návodem k použití,

d) upravené biologicky rozložitelné odpady, které nelze zařadit do žádné ze skupin stanovených prováděcím právním předpisem, a zbytkový odpad po úpravě biologicky rozložitelného odpadu, který již není odpadem podléhajícím biologickému rozkladu, předat k využití nebo odstranění oprávněné osobě podle §12 odst. 3.

(2) Zařazení biologicky rozložitelného odpadu podle jeho skutečných vlastností, složení a způsobu materiálového využití do některé ze skupin stanovených prováděcím právním předpisem, jeho označení a vybavení návodem k použití je jeho konečným materiálovým využitím podle §4 písm. m).

(3) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem

a) seznam biologicky rozložitelných odpadů,

b) způsoby biologického zpracování biologicky rozložitelných odpadů,

c) technické požadavky na vybavení a provoz zařízení biologického zpracování biologicky rozložitelných odpadů v závislosti na množství a druhu v něm upravovaných biologicky rozložitelných odpadů,

d) technologické požadavky na úpravu biologicky rozložitelných odpadů,

e) obsah provozního řádu zařízení,

f) požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do technologie materiálového využívání biologicky rozložitelných odpadů,

g) způsob a kritéria hodnocení a zařazování upravených biologicky rozložitelných odpadů do skupin podle způsobů jejich materiálového využití,

h) limitní hodnoty koncentrací cizorodých látek a indikátorových organismů ve výstupech ze zařízení pro biologické zpracování odpadů, metody stanovení koncentrací cizorodých látek,

i) četnost a metody vzorkování, označování skupin podle způsobu jejich biologického zpracování a kritéria hodnocení upraveného biologicky rozložitelného odpadu jako dále již biologicky nerozložitelného odpadu.

§33b vložen právním předpisem č. 314/2006 Sb. s účinností od 1.4.2007

Účinnost od 23.4.2004 do 30.9.2013 (do novely č. 169/2013 Sb.)
§34
Povinnosti při nakládání s odpady z výroby oxidu titaničitého
(1) Původce odpadů z výroby oxidu titaničitého, který zpracovává plán odpadového hospodářství, je povinen do tohoto plánu zapracovat i způsob řešení omezování emisí škodlivých látek do ovzduší,8) způsob omezování znečištění vypouštěných odpadních vod, včetně způsobu účinného čištění odpadních vod, a způsob monitorování složek životního prostředí.
(2) Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady z výroby oxidu titaničitého příslušný orgán veřejné správy neudělí, pokud posuzování vlivů na životní prostředí8a) prokáže bezprostřední nebo předpokládá pozdější škodlivé účinky výroby na životní prostředí. Při zvýšení výroby oxidu titaničitého o více než 15 tisíc tun ročně je původce odpadů z této výroby povinen zpracovat nový plán odpadového hospodářství a požádat příslušný správní úřad o nový souhlas k nakládání s odpady z výroby oxidu titaničitého, případně o nový souhlas k provozování zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů z výroby oxidu titaničitého.
(3) Výrobce oxidu titaničitého je povinen sledovat stanovené ukazatele pro vypouštěné odpadní vody a ukazatele pro emise znečišťujících látek do ovzduší způsobem a v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem a plánem odpadového hospodářství a ohlašovat je příslušnému krajskému úřadu s četností stanovenou prováděcím právním předpisem.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na nakládání s odpady z výroby oxidu titaničitého a požadavky na monitorování složek životního prostředí.

Díl 6

Odpady z azbestu

§35

Povinnosti při nakládání s odpady z azbestu

(1) Původce odpadů obsahujících azbest a oprávněná osoba, která nakládá s odpady obsahujícími azbest, jsou povinni zajistit, aby při tomto nakládání nebyla z odpadů do ovzduší uvolňována azbestová vlákna nebo azbestový prach a aby nedošlo k rozlití kapalin obsahujících azbestová vlákna.

(2) Odpady obsahující azbestová vlákna nebo azbestový prach lze ukládat pouze na skládky k tomu určené. Odpady musí být upraveny, zabaleny, případně po uložení na skládku okamžitě zakryty. Provozovatel skládky je povinen zajistit, aby se částice azbestu nemohly uvolňovat do ovzduší.

(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem požadavky na ukládání odpadů z azbestu na skládky.

Účinnost od 23.4.2004 do 5.1.2005 (do novely č. 7/2005 Sb.)
§36
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) autovrakem - každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí (dále jen "vozidlo") a stalo se odpadem podle §3,
b) vybraným autovrakem - každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo vymezené zvláštním právním předpisem31a) jako vozidlo kategorie M1 nebo N1 anebo tříkolové motorové vozidlo31b) s výjimkou motorové tříkolky31b) (dále jen "vybrané vozidlo"), které se stalo odpadem podle §3,
c) výrobcem - konečný výrobce vozidla, který jej uvedl v České republice na trh, popřípadě jeho právní nástupce,
d) individuálním dovozcem - dovozce vozidla, který není akreditovaným dovozcem,
e) opětovným použitím - použití součástí autovraků bez jejich přepracování ke stejnému účelu, pro který byly původně určeny,
f) zpracováním - operace prováděné po převzetí autovraku za účelem odstranění nebezpečných složek autovraku, demontáž, rozřezání, drcení (šrédrování), příprava na odstranění nebo využití odpadu z drcení a provádění všech dalších operací potřebných pro využití nebo odstranění autovraku a jeho součástí,
g) zpracovatelem autovraku - právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která provádí jednu či více operací podle písmena f) na základě souhlasu podle §14 odst. 1.
Účinnost od 23.4.2004 do 5.1.2005 (do novely č. 7/2005 Sb.)
§37
Povinnosti při nakládání s autovraky
(1) Každý, kdo se zbavuje autovraku, je povinen autovrak předat pouze osobám, které jsou provozovateli zařízení ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků.
(2) Vlastník vozidla před jeho předáním podle odstavce 1 je povinen umístit vozidlo na místo, kde nepoškodí nebo neohrozí životní prostředí ani nenaruší estetický vzhled obce či přírody nebo krajiny.31c)
(3) Vozidlo umístěné v rozporu s odstavcem 2 (dále jen "opuštěné vozidlo"), přemístí po uplynutí 2 měsíců obecní úřad na náklady jeho vlastníka na vybrané parkoviště. Informaci o umístění opuštěného vozidla na vybrané parkoviště zveřejní obecní úřad na své úřední desce. O umístnění vozidla písemně informuje jeho vlastníka, pokud je ho možné identifikovat.
(4) Pokud vlastník nepřevezme vozidlo z vybraného parkoviště po marném uplynutí lhůty 2 měsíců od informování vlastníka a v případě nemožnosti jeho identifikace od zveřejnění informace podle odstavce 3, má se za to, že vozidlo je autovrak. Obecní úřad naloží s autovrakem podle odstavce 1.
(5) Náklady spojené s postupem podle odstavců 3 a 4 je povinen uhradit obci poslední vlastník opuštěného vozidla uvedený v registru motorových vozidel.
(6) V případech, kdy je opuštěné vozidlo umístěno na pozemní komunikaci, se postupuje v souladu se zvláštním právním předpisem.31d)
(7) Osoby oprávněné ke sběru, výkupu, zpracování, využívání a odstraňování autovraků jsou povinny
a) zavést systém sběru vybraných autovraků a jejich součástí s přiměřenou hustotou sběrných míst,
b) nakládat s vybranými autovraky a jejich součástmi tak, aby bylo dosaženo, že
1. nejpozději od 1. ledna 2006 budou vybrané autovraky opětovně použity a využity nejméně v míře 85 % průměrné hmotnosti všech vybraných vozidel převzatých za kalendářní rok a opětovně použity a materiálově využity v míře nejméně 80 % průměrné hmotnosti všech vybraných vozidel převzatých za kalendářní rok, s výjimkou vybraných vozidel vyrobených před 1. lednem 1980, pro které je míra opětovného použití a využití stanovena na 75 % a míra opětovného použití a materiálového využití na 70 %,
2. nejpozději do 1. ledna 2015 budou vybrané autovraky opětovně použity a využity nejméně v míře 95 % průměrné hmotnosti všech vybraných vozidel převzatých za kalendářní rok a opětovně použity a materiálově využity v míře nejméně 85 % průměrné hmotnosti všech vybraných vozidel převzatých za kalendářní rok,
c) ke splnění povinností stanovených pod písmeny a) a b) uzavřít písemnou smlouvu s akreditovanými dovozci a výrobci vybraných autovraků.
(8) Povinnosti podle odstavce 7 písmene a) se nevztahují na tříkolová motorová vozidla a na vozidla zvláštního určení.31b)
(9) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem technické požadavky na nakládání s autovraky.
Původní znění - účinnost od 23.4.2004 do 5.1.2005 (do novely č. 7/2005 Sb.)
§37a
Povinnosti výrobců a dovozců při využití odpadů z vybraných autovraků
(1) Akreditovaní dovozci,31e) popřípadě jejich právní nástupci (dále jen "akreditovaní dovozci") a výrobci jsou povinni
a) poskytovat zpracovatelům všechny informace, které jsou nutné k věcně správnému a ekologicky šetrnému zpracování vybraného autovraku ve formě příruček nebo na technickém nosiči dat ve lhůtě do šesti měsíců po uvedení vozidla na trh,
b) zajistit na vlastní náklady sběr, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků s účinností ke dni účinnosti tohoto zákona pro nová vybraná vozidla uvedená na trh v České republice ode dne 1. července 2002 a dnem 1. ledna 2007 pro nová vybraná vozidla uvedená na trh v České republice před dnem 1. července 2002,
c) zajistit splnění požadavků stanovených v §37 odst. 7 písm. b).
(2) Každý výrobce a akreditovaný dovozce je povinen odebírat vybraná vozidla vlastní značky poprvé uvedená na trh v České republice po dni 1. července 2002 a ode dne 1. ledna 2007 i vybraná vozidla uvedená na trh v České republice před dnem 1. července 2002, jsou-li tato vybraná vozidla odevzdána do sběrného místa stanoveného výrobcem nebo akreditovaným dovozcem.
(3) Povinnosti podle odstavce 1 písm. b) se nevztahují na vozidla zvláštního určení.31b)
(4) Výrobce a akreditovaný dovozce je povinen
a) ke splnění povinností stanovených v odstavci 1 písm. b) uzavřít písemnou smlouvu s osobami oprávněnými ke sběru, výkupu, zpracování, případně využívání a odstraňování vybraných autovraků, pokud jimi není sám,
b) zpracovávat roční zprávu o plnění cílů stanovených v §37 odst. 7 písm. b) za uplynulý kalendářní rok v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a tuto zprávu každoročně zasílat ministerstvu do 31. března.
§37a vložen právním předpisem č. 188/2004 Sb. s účinností od 23.4.2004
Původní znění - účinnost od 23.4.2004 do 31.12.2006 (do novely č. 314/2006 Sb.)
§37b
Povinnosti provozovatele zařízení ke sběru autovraků
(1) Provozovatel zařízení ke sběru autovraků je povinen
a) plnit povinnosti podle §14 odst. 1 a §18,
b) převzít v souladu s provozním řádem veškeré autovraky nebo jejich části a převzít veškeré použité části vyjmuté při opravách vozidel,
c) bezúplatně převzít vybrané autovraky z vozidel poprvé uvedených na trh po dni 1. července 2002, pokud obsahují nutné části vozidla, zejména hnací a převodové agregáty, karosérii, katalyzátor dle homologace, nárazníky a pokud neobsahují části neschválené výrobcem a odpad nemající původ ve vybraném vozidle; pro vybrané autovraky z vozidel uvedených na trh před dnem 1. července 2002 platí tato povinnost ode dne 1. ledna 2007,
d) při převzetí autovraku bezplatně vystavit potvrzení o převzetí, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis,
e) zajistit předání autovraku ke zpracování výhradně zpracovateli autovraků, pokud jím sám není,
f) skladovat autovraky v souladu s podmínkami stanovenými prováděcím právním předpisem,
g) vést evidenci o převzatých autovracích a o autovracích odeslaných ke zpracování a zasílat příslušnému správnímu úřadu údaje v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.
(2) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků, podmínky pro skladování autovraků a rozsah a způsob vedení evidence převzatých autovraků.
§37b vložen právním předpisem č. 188/2004 Sb. s účinností od 23.4.2004
Původní znění - účinnost od 23.4.2004 do 5.1.2005 (do novely č. 7/2005 Sb.)
§37c
Povinnosti zpracovatele autovraků
(1) Zpracovatel autovraků je povinen
a) plnit povinnosti podle §14 odst. 1 a §19,
b) před zahájením zpracovatelských operací autovraku zajistit odčerpání a oddělené shromažďování provozních kapalin,
c) demontovat prováděcím předpisem stanovené části autovraků před jejich dalším zpracováním tak, aby se omezily negativní dopady na životní prostředí,
d) zničit identifikační číslo vybraného autovraku (VIN) způsobem, který vylučuje jakékoliv jeho opětovné použití,
e) vyjmout a oddělit z autovraků části a materiály obsahující olovo, rtuť, kadmium a šestimocný chrom určené prováděcím právním předpisem a využít nebo odstranit je samostatně,
f) skladovat a rozebírat autovraky tak, aby bylo možno části opětovně použít nebo materiálově využít,
g) materiály a části autovraků v maximální míře opětovně použít, využít, popřípadě odstranit nebo za tím účelem předat jiné osobě,
h) vést evidenci o převzatých autovracích a o způsobech jejich zpracování a zasílat příslušnému správnímu úřadu údaje v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
i) s materiály a částmi vybraných autovraků nakládat v souladu s §37 odst. 7 písm. b).
(2) Zpracovatel může nabídnout díly a části autovraků výrobci, dovozci, popřípadě jinému kvalifikovanému zájemci k opětovnému použití. Za kvalifikovaného zájemce se považuje právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání v oboru opravy a servisu motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu.12)
§37c vložen právním předpisem č. 188/2004 Sb. s účinností od 23.4.2004
Původní znění - účinnost od 23.4.2004 do 5.1.2005 (do novely č. 7/2005 Sb.)
§37d
Certifikace
Souhlas podle §14 odst. 1 k provozování zařízení ke sběru anebo zpracování vybraných autovraků může krajský úřad udělit za podmínek stanovených tímto zákonem pouze právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, které byl na tuto činnost vydán certifikát podle zvláštního právního předpisu.31f) Platnost tohoto souhlasu zaniká také spolu s platností certifikátu.
§37d vložen právním předpisem č. 188/2004 Sb. s účinností od 23.4.2004
Původní znění - účinnost od 23.4.2004 do 5.1.2005 (do novely č. 7/2005 Sb.)
§37e
Poplatky na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků
(1) Akreditovaní dovozci a individuální dovozci jsou povinni zaplatit za dovážená použitá vybraná vozidla poplatek na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků ve výši 5 000 Kč. Prokáže-li akreditovaný dovozce nebo individuální dovozce, že dovážené použité vybrané vozidlo splňuje technické podmínky pro emisní limity ve výfukových plynech, které jsou v souladu s platnými předpisy Evropského společenství31e) vyžadovány pro výrobu stejné kategorie nového vozidla, je od placení tohoto poplatku osvobozen. Stupeň plnění emisní úrovně se zjišťuje na základě technického protokolu o emisním testu dle emisních předpisů EHK vydaného oprávněnou zkušebnou.
(2) Poplatek podle odstavce 1
a) u použitých vybraných vozidel, splňujících podmínky pro schválení technické způsobilosti vozidla k provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu,31f) se platí na základě technického protokolu o splnění stupně emisní úrovně emisního textu EHK vydaného oprávněnou zkušebnou před vydáním osvědčení o registraci31g) vybraného vozidla,
b) u použitých vybraných vozidel, nesplňujících podmínky pro schválení technické způsobilosti vozidla k provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu,31f) určená k jejich přestavbě,31i) se platí před vyznačením změny v osvědčení o registraci vybraného vozidla,31j)
c) u použitých vybraných vozidel, nesplňujících podmínky pro schválení technické způsobilosti vozidla k provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu31f) ani po jejich přestavbě,31i) dovážená jako autovraky za účelem jejich rozebrání na náhradní díly, se platí před vydáním souhlasu ministerstva k dovozu odpadů podle právních předpisů Evropských společenství upravujících dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropských společenství, do něj a z něj a jejich kontrolou.39)
(3) Poplatek podle odstavce 1 se platí na zvláštní účet Státního fondu životního prostředí České republiky31h) určený pro nakládání s vybranými autovraky. Prostředky ze zvláštního účtu musí být použity výhradně na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků a jejich součástí.
(4) Podrobnosti placení poplatků podle odstavce 1 stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§37e vložen právním předpisem č. 188/2004 Sb. s účinností od 23.4.2004

Díl 8

Elektrická a elektronická zařízení

§37f

(1) Ustanovení tohoto dílu zákona v souladu s právem Evropských společenství31m) stanoví povinnosti výrobcům, posledním prodejcům a distributorům elektrických a elektronických zařízení náležejících do skupin uvedených v příloze č. 7 k tomuto zákonu, nejsou-li součástí jiného typu zařízení, na který se tento díl zákona nevztahuje, a povinnosti zpracovatelům takových elektrických a elektronických zařízení, která se stala odpadem.

(2) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem seznam výrobků, které spadají do skupin elektrických a elektronických zařízení uvedených v příloze č. 7 k tomuto zákonu.

§37f vložen právním předpisem č. 7/2005 Sb. s účinností od 6.1.2005

§37l
Zpracování elektroodpadu
(1) Výrobce elektrozařízení vytvoří systém pro zpracování elektroodpadu za použití nejlepších dostupných technik31s) jeho zpracování, využívání a materiálového využívání.
(2) Výrobce elektrozařízení poskytne zpracovatelům elektroodpadu veškeré informace, které jsou nutné k jeho zpracování, především údaje o obsažených nebezpečných látkách, možnostech opětovného použití elektrozařízení a materiálového využití elektroodpadu, případně způsobu jejich odstranění. Tyto informace výrobce elektrozařízení poskytne pro každý typ nového elektrozařízení do jednoho roku od data uvedení výrobku na trh. Informace poskytne v návodech na použití nebo na technickém nosiči dat nebo prostředky dálkové komunikace.
(3) Zpracovatel elektroodpadu je povinen
a) provozovat zařízení ke zpracování elektroodpadu v souladu s jeho provozním řádem a plnit další povinnosti oprávněné osoby,
b) přednostně odstranit z elektroodpadu všechny látky a součásti stanovené prováděcím právním předpisem,
c) skladovat a zpracovávat elektroodpad v souladu s technickými požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem,
d) zajistit využití elektroodpadu v souladu s §37m,
e) vést v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem evidenci o převzatém elektroodpadu a způsobu jeho zpracování a zasílat příslušnému správnímu úřadu údaje o zařízení.
(4) Rozhodnutí, kterým se uděluje souhlas k provozu zařízení ke zpracování elektroodpadu a s jeho provozním řádem (§14 odst. 1), musí obsahovat podmínky nezbytné ke splnění požadavků podle odstavce 3 písm. b) a c) a §37m.
(5) Elektroodpad může být převezen přes hranice ke zpracování v souladu s předpisy Evropských společenství upravujících dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství39) a v souladu s částí devátou. Zpracování elektroodpadu ve státě, který není členským státem Evropské unie, lze zahrnout do plnění požadavků stanovených v §37m, doloží-li vývozce, že využití, opětovné použití nebo materiálové využití proběhlo za podmínek srovnatelných s podmínkami stanovenými tímto zákonem.
(6) Tímto ustanovením nejsou dotčeny povinnosti zpracovatele stanovené zvláštním právním předpisem31t) pro zacházení s regulovanými látkami.
(7) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem technické požadavky na přednostní odstranění látek a součástí z elektroodpadu, skladování a zpracování elektroodpadu, rozsah a způsob vedení evidence o převzatém elektroodpadu a způsobech jeho zpracování a využití a způsob ohlašování zařízení ke sběru, zpracování a využití elektroodpadu.
§37l vložen právním předpisem č. 7/2005 Sb. s účinností od 6.1.2005

§37p
Financování nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů
(1) Pro solární panely uvedené na trh po dni 1. ledna 2013, zajistí financování odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění výrobce. Před uvedením solárních panelů na trh je výrobce povinen poskytnout záruku prokazující, že nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů bude finančně zajištěno. Tato záruka musí být dostatečná k pokrytí financování odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů, který byl odevzdán v rámci systému odděleného sběru vytvořeného a provozovaného podle §37k. Výrobce, který zajišťuje plnění povinností podle §37h odst. 1 písm. a) nebo b), poskytne záruku formou účelově vázaného bankovního účtu za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Údaje o stavu a čerpání z účelově vázaného účtu za uplynulý rok uvádí v roční zprávě. Prostředky uložené na účelově vázaném bankovním účtu mohou být použity pouze se souhlasem ministerstva k zajištění financování odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů; tyto prostředky nemohou být předmětem nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, ani exekuce, ani zahrnuty do majetkové podstaty výrobce. Výrobce, který zajišťuje plnění povinností podle §37h odst. 1 písm. c), záruku neposkytuje.
(2) Pro solární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013 zajistí financování předání ke zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů, včetně plnění těchto povinností, provozovatel solární elektrárny, jejíž jsou solární panely součástí, prostřednictvím osoby podle §37h odst. 1 písm. c). Tuto povinnost musí zajistit prostřednictvím rovnoměrných dílčích plateb příspěvků, poskytovaných minimálně s roční periodicitou, počínaje od 1. ledna 2014, na základě smlouvy uzavřené nejpozději do 30. června 2013 s osobou podle §37h odst. 1 písm. c) tak, aby financování bylo plně zajištěno nejpozději do 1. ledna 2019. Právnická osoba podle §37h odst. 1 písm. c) stanoví příspěvky na předání ke zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů zejména v závislosti na jejich hmotnosti a složení.
(3) O splnění povinností podle odstavce 2 je povinna osoba podle §37h odst. 1 písm. c) zpracovat a zaslat ministerstvu nejpozději do 30. března 2019 úplnou a pravdivou zprávu.
(4) Ministerstvo stanoví po projednání s Ministerstvem financí prováděcím právním předpisem bližší podmínky financování odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů podle odstavce 1, zejména způsob výpočtu minimální výše uložených finančních prostředků na účelově vázaném bankovním účtu a způsob jejich čerpání, dále bližší podmínky financování podle odstavce 2 včetně způsobu výpočtu minimální výše příspěvků, a dále rozsah a obsah zprávy podle odstavce 3.
§37p vložen právním předpisem č. 165/2012 Sb. s účinností od 1.1.2013
Účinnost od 23.4.2004 do 5.1.2005 (do novely č. 7/2005 Sb.)
§38
(1) Povinnost zpětného odběru se vztahuje na
a) oleje jiné než surové minerální oleje a surové oleje z živičných nerostů, přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté obsahující nejméně 70 % hmotnostních olejů, jsou-li tyto oleje podstatnou složkou těchto přípravků,
b) elektrické akumulátory,
c) galvanické články a baterie,
d) výbojky a zářivky,
e) pneumatiky,
f) chladničky, mrazící zařízení a jejich kombinace, určené pro použití v domácnostech.
(2) Vláda může v mezích příslušných právních předpisů Evropských společenství nařízením stanovit další výrobky, než jsou uvedeny v odstavci 1, podléhající povinnosti zpětného odběru po jejich použití.
(3) Povinnost zajistit zpětný odběr použitých výrobků nabídnutých ke zpětnému odběru má právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která výrobky uvedené v odstavci 1 vyrábí nebo dováží, (dále jen "povinná osoba").
(4) Povinná osoba musí prostřednictvím právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, která prodává výrobky uvedené v odstavci 1 spotřebiteli, (dále jen "poslední prodejce") zajistit, aby byl spotřebitel informován o způsobu provedení zpětného odběru těchto použitých výrobků.
(5) Poslední prodejce je povinen při prodeji výrobků, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru, informovat spotřebitele o způsobu zajištění zpětného odběru těchto použitých výrobků. V případě, že tak neučiní, je povinen tyto použité výrobky odebírat přímo v provozovně, a to bez nároku na úplatu od spotřebitele, po celou provozní dobu a bez vázání odebrání použitých výrobků určených ke zpětnému odběru na nákup zboží.
(6) Povinná osoba může na základě písemné dohody s obcí využít ke splnění své povinnosti systém sběru a třídění komunálních odpadů stanovený touto obcí.
(7) Zpětný odběr použitých výrobků uvedených v odstavci 1 musí být proveden bez nároku na úplatu za tento odběr od spotřebitele, v případě uvedeném v odstavci 6 i od obce. Místa zpětného odběru musí být pro spotřebitele stejně dostupná jako místa prodeje výrobků, na které se povinnost zpětného odběru vztahuje. Povinná osoba je povinna zajistit zpětný odběr způsobem odpovídajícím obvyklým možnostem spotřebitele bez jeho nadměrného zatížení.
(8) Zpětně odebraný výrobek se stává odpadem ve chvíli předání osobě oprávněné k jeho využití nebo odstranění.
(9) Povinná osoba musí zajistit využití nebo odstranění zpětně odebraných použitých výrobků v souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, a to do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž byly odebrány.
(10) Povinná osoba je povinna zpracovávat roční zprávu o plnění povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a tuto zprávu každoročně zasílat ministerstvu do 31. března.
(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti způsobu provedení zpětného odběru výrobků a obsah roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok.

§38a
(1) Povinná osoba podle §38 odst. 3 je povinna zajistit minimální úroveň zpětného odběru použitých pneumatik ve výši 35 % za každý kalendářní rok.
(2) Minimální úroveň zpětného odběru podle odstavce 1 se vyjadřuje jako procentuální podíl celkové hmotnosti pneumatik sebraných v rámci zpětného odběru povinnou osobou v daném kalendářním roce k celkové hmotnosti pneumatik uvedených touto povinnou osobou na trh v témže kalendářním roce.
§38a vložen právním předpisem č. 169/2013 Sb. s účinností od 1.1.2014

§38b
Seznam povinných osob v oblasti zpětného odběru pneumatik
(1) Seznam povinných osob v oblasti zpětného odběru pneumatik (dále jen "Seznam povinných osob") je veřejný seznam, který vede ministerstvo. Návrh na zápis do Seznamu povinných osob je povinna podat každá povinná osoba podle §38 odst. 3.
(2) Návrh na zápis do Seznamu povinných osob se podává ministerstvu do 60 dnů ode dne prvního uvedení pneumatik na trh nebo prvního uvedení pneumatik na trh spolu s vozidlem, a to
a) ve dvou listinných vyhotoveních a současně v elektronické podobě, nebo
b) v elektronické podobě označené uznávanou elektronickou značkou nebo podepsané uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu30c).
(3) Návrh na zápis do Seznamu povinných osob obsahuje
a) jde-li o fyzickou osobu, jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firmu, adresu místa trvalého pobytu, adresu místa podnikání, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a kopii podnikatelského oprávnění,
b) jde-li o právnickou osobu, obchodní firmu nebo název, právní formu, adresu sídla, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
c) značku pneumatik, které povinná osoba uvádí na trh,
d) popis způsobu zajištění zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění odpadních pneumatik a informování konečného uživatele.
(4) Ministerstvo provede zápis povinné osoby do Seznamu povinných osob do 30 dnů ode dne doručení návrhu, který splňuje všechny náležitosti uvedené v odstavci 3, a nejpozději do 30 dnů od provedení zápisu zveřejní tuto skutečnost na úřední desce ministerstva.
(5) Nesplňuje-li návrh na zápis náležitosti uvedené v odstavci 3, vyzve ministerstvo povinnou osobu, aby ve lhůtě, kterou zároveň určí a která nesmí být kratší než 15 pracovních dnů, návrh upřesnila nebo doplnila.
(6) Povinná osoba zapsaná v Seznamu povinných osob je povinna oznámit ministerstvu změnu údajů předložených podle odstavce 3 nebo skutečnost, že zanikly důvody pro její vedení v Seznamu povinných osob, a to do 30 dnů od vzniku takové změny nebo skutečnosti.
(7) Ministerstvo na základě oznámení podle odstavce 6 nebo na základě vlastního zjištění provede změnu zápisu v Seznamu povinných osob nebo povinnou osobu ze Seznamu povinných osob vyřadí.
(8) Ministerstvo zpřístupňuje aktuální Seznam povinných osob na portálu veřejné správy.
(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor návrhu na zápis do Seznamu povinných osob.
§38b vložen právním předpisem č. 169/2013 Sb. s účinností od 1.1.2014
Účinnost od 23.4.2004 do 5.1.2005 (do novely č. 7/2005 Sb.)
§39
Evidence a ohlašování odpadů, zařízení k nakládání s odpady, shromažďovacích a sběrových míst, skladů odpadů, PCB, zařízení obsahujících PCB a odpadů PCB
(1) Původci odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s odpady, jsou povinni vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s odpady. Evidence se vede za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu samostatně. Způsob vedení evidence pro jednotlivé druhy odpadů stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Původci a oprávněné osoby v případě, že produkují nebo nakládají s více než 50 kg nebezpečných odpadů za kalendářní rok nebo s více než 50 tunami ostatních odpadů za kalendářní rok, jsou povinni zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi a o původcích odpadů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny. Hlášení o produkci a nakládání s odpady vznikajícími v rámci činnosti Ministerstva obrany předává Ministerstvo obrany přímo ministerstvu. Způsob ohlašování stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Provozovatelé zařízení k odstraňování nebo využívání odpadů a provozovatelé zařízení uvedených v §14 odst. 2 a dopravci odpadů, kteří nejsou zároveň osobou oprávněnou k převzetí odpadů do svého vlastnictví podle §12 odst. 3, jsou povinni zaslat údaje o tomto zařízení nebo dopravní firmě obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa zařízení, u mobilních zařízení a dopravců podle sídla nebo bydliště provozovatele, a to do 2 měsíců od zahájení nebo ukončení provozu tohoto zařízení nebo dopravní firmy nebo u zařízení ke dni účinnosti tohoto zákona již provozovaných do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Způsob ohlašování stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Provozovatelé skládek jsou povinni zasílat každoročně do 15. února následujícího roku údaje o stavu vytvořené finanční rezervy k 31. prosinci předchozího roku obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa skládky. Tyto údaje musí být doloženy výpisem z bankovního účtu provozovatele skládky.
(5) Provozovatelé zařízení ke sběru a zpracování autovraků jsou povinni vést evidenci a zasílat údaje o počtu a stavu převzatých autovraků a o způsobech jejich zpracování každoročně do 15. února následujícího roku obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny.
(6) Obce a osoby oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů jsou povinny zasílat údaje o jimi užívaných shromažďovacích místech nebezpečných odpadů a sběrových místech a skladech odpadů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle shromažďovacího nebo sběrového místa nebo místa skladu odpadů, a to do 2 měsíců od zahájení nebo ukončení provozu shromažďovacího nebo sběrového místa nebo skladu odpadů nebo u shromažďovacích nebo sběrových míst nebo skladů ke dni účinnosti tohoto zákona již provozovaných do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Rozsah a náležitosti údajů stanoví prováděcí právní předpis.
(7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zpracovává na základě hlášení podle odstavců 2 až 6 evidenci odpadů a způsobů nakládání s nimi, zařízení k nakládání s odpady, zařízení uvedených v §14 odst. 2, shromažďovacích míst nebezpečných odpadů, sběrových míst odpadů a skladů odpadů, převzatých autovraků a způsobů jejich zpracování a dopravců odpadů v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Tyto evidence zasílá každoročně do 30. dubna následujícího roku ministerstvu a příslušnému krajskému úřadu prostřednictvím zařízení pro přenos dat nebo na technickém nosiči dat.
(8) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které provozují zařízení obsahující PCB a podléhající evidenci podle §26 písm. c) nebo vlastní nebo drží PCB definované v §26 písm. a), jsou povinny vést samostatně evidenci o tomto zařízení a PCB v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Změny v evidovaných skutečnostech jsou tyto osoby povinny ohlásit ministerstvu neprodleně poté, co ke změně došlo. Způsob ohlašování změn v evidovaných skutečnostech stanoví prováděcí právní předpis.
(9) Evidenci odpadů, zařízení k nakládání s odpady, shromažďovacích míst nebezpečných odpadů, sběrových míst odpadů, skladů odpadů a PCB, odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci vznikajících v rámci činnosti Ministerstva obrany zajišťuje Ministerstvo obrany ve spolupráci s ministerstvem.
(10) Obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad jsou povinny vést evidenci jimi vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí vydaných podle tohoto zákona. Tuto evidenci obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad zasílají ministerstvu do 30. dubna následujícího roku prostřednictvím zařízení pro přenos dat nebo na technickém nosiči dat. Rozsah a způsob ohlašování stanoví prováděcí právní předpis. Obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad zveřejňují na portálu veřejné správy, popřípadě i jiným vhodným způsobem aktuální seznam zařízení provozovaných podle §14 odst. 1 a podle §14 odst. 2.
(11) Pokud není tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem stanoveno jinak, jsou právnické osoby, fyzické osoby oprávněné k podnikání a správní úřady, které jsou povinny vést evidenci podle odstavců 1 až 10, povinny tuto evidenci archivovat nejméně po dobu 5 let.
(12) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) způsob vedení průběžné evidence odpadů a dobu archivace této evidence pro některé druhy odpadů,
b) způsob ohlašování odpadů, zařízení k nakládání s odpady, shromažďovacích míst nebezpečných odpadů, sběrových míst odpadů, skladů odpadů, dopravců odpadů a zařízení, PCB, odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB, počtu a stavu převzatých autovraků a způsobech jejich zpracování, a
c) způsob vedení evidence vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí vydaných podle tohoto zákona.

§40
Evidence při přepravě nebezpečných odpadů
(1) Při přepravě nebezpečných odpadů jsou odesílatel a příjemce povinni vyplnit evidenční list v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Evidence přepravovaných nebezpečných odpadů se nevede při vnitropodnikové dopravě zabezpečované vlastními dopravními prostředky, pokud nepřesahuje areál provozovny.
(2) Odesílatel odpadu je povinen
a) přiložit k zásilce nebezpečného odpadu vyplněný evidenční list,
b) zaslat evidenční list obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa zahájení přepravy do 10 dnů od jejího zahájení,
c) informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa zahájení přepravy a inspekci v případě, že do 20 dnů od odeslání odpadu neobdrží od příjemce potvrzený evidenční list o převzetí nebezpečného odpadu.
(3) Příjemce odpadu je povinen zaslat evidenční list o přepravě nebezpečného odpadu s potvrzením o převzetí odpadu odesílateli a obecním úřadům obce s rozšířenou působností příslušným podle místa zahájení a ukončení přepravy do 10 dnů od jeho převzetí.
(4) Odesílatel odpadu a příjemce odpadu jsou povinni archivovat evidenci podle odstavců 1 až 3 po dobu nejméně 5 let.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob vedení evidence odpadů při přepravě odpadů.
Účinnost od 23.4.2004 do 30.9.2013 (do novely č. 169/2013 Sb.)
§41
Společná ustanovení
(1) Plán odpadového hospodářství v rozsahu stanoveném tímto zákonem zpracovává ministerstvo, kraje v samostatné působnosti a původci odpadů.
(2) Plán odpadového hospodářství se zpracovává za účelem vytváření podmínek pro předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi podle tohoto zákona.
(3) Na zpracování, projednávání a schvalování návrhů plánů odpadového hospodářství se nevztahuje správní řád.
(4) Do plánů odpadového hospodářství České republiky a krajů lze veřejně nahlížet, pořizovat si z nich výpisy, opisy nebo kopie.
Účinnost od 23.4.2004 do 30.6.2010 (do novely č. 154/2010 Sb.)
§42
Plán odpadového hospodářství České republiky
(1) Návrh plánu odpadového hospodářství České republiky zpracovává ministerstvo. Návrh plánu odpadového hospodářství České republiky projedná ministerstvo s kraji v samostatné působnosti.
(2) Plán odpadového hospodářství České republiky obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství, závaznou část a směrnou část.
(3) Závaznou část plánu odpadového hospodářství České republiky vyhlašuje vláda svým nařízením.
(4) Závazná část plánu odpadového hospodářství České republiky stanoví rámcové cíle, rámcová opatření k jejich dosažení a upravuje soustavu indikátorů jejich hodnocení pro
a) předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností,
b) nakládání s vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona,
c) nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými,
d) nakládání s odpady z obalů,
e) využívání odpadů,
f) snižování podílu odpadů ukládaných na skládky a podílu biologicky rozložitelné složky v nich obsažené,
g) vytváření integrovaného systému nakládání s odpady.
(5) Plán odpadového hospodářství České republiky se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn bezprostředně po každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován.
(6) Závazná část plánu odpadového hospodářství České republiky, včetně jejích změn, je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství krajů a pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství.
(7) Vyhodnocení plnění plánu odpadového hospodářství České republiky provádí ministerstvo pomocí soustavy indikátorů každoročně do 31. prosince následujícího roku.
(8) Plán odpadového hospodářství České republiky a jeho změny ministerstvo zveřejní na portálu veřejné správy, nebo jiným vhodným způsobem.
Účinnost od 23.4.2004 do 30.6.2010 (do novely č. 154/2010 Sb.)
§43
Plán odpadového hospodářství kraje
(1) Kraj v samostatné působnosti zpracovává plán odpadového hospodářství kraje pro jím spravované území a jeho změny.
(2) Plán odpadového hospodářství kraje musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství České republiky a jejími změnami.
(3) Plán odpadového hospodářství kraje obsahuje závaznou část a směrnou část.
(4) Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje stanoví konkrétní cíle, konkrétní opatření k jejich dosažení pro
a) předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností,
b) nakládání s komunálními odpady,
c) nakládání s vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona,
d) nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými,
e) nakládání s odpady z obalů,
f) využívání odpadů,
g) snižování podílu odpadů ukládaných na skládku a podílu biologicky rozložitelné složky v nich obsažené,
h) vytváření integrovaného systému nakládání s odpady.
(5) Vznikne-li potřeba zřídit zařízení k nakládání s odpady nebo řešit pohyb odpadů přesahující hranice krajů, jsou kraje v samostatné působnosti povinny při zpracovávání plánů odpadového hospodářství kraje a jejich změn spolu vzájemně spolupracovat.
(6) Kraj v samostatné působnosti je povinen zpracovat a schválit návrh plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny do 18 měsíců od nabytí účinnosti nařízení vlády, kterým se vyhlašuje závazná část plánu odpadového hospodářství České republiky nebo její změny ve Sbírce zákonů.
(7) Plán odpadového hospodářství kraje se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován.
(8) Kraj v samostatné působnosti je povinen do 10 dnů ode dne zpracování návrhu plánu odpadového hospodářství nebo jeho změny oznámit způsobem v místě obvyklým, kdy a kde lze do tohoto návrhu plánu nahlédnout, činit si výpisy, opisy nebo kopie. Veřejné nahlédnutí do návrhu plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny musí být umožněno po dobu nejméně 30 kalendářních dnů ode dne oznámení možnosti veřejného nahlédnutí; v této lhůtě lze též uplatnit k návrhu plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změně písemné vyjádření. Kraj je povinen připomínky vypořádat a toto vypořádání zveřejnit.
(9) Kraj v samostatné působnosti je povinen zaslat kopii plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny ministerstvu do 1 měsíce po jeho schválení.
(10) Závaznou část plánu odpadového hospodářství kraje a její změnu vyhlásí kraj obecně závaznou vyhláškou.32) Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství původců odpadů a pro rozhodovací a koncepční činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství.
(11) Kraj zasílá vyhodnocení plnění plánu odpadového hospodářství kraje ministerstvu každoročně do 15. listopadu následujícího roku. Vyhodnocení provede pomocí soustavy indikátorů stanovené v závazné části plánu odpadového hospodářství České republiky.
(12) Plán odpadového hospodářství kraje a jeho změny kraj zveřejní na portálu veřejné správy, nebo jiným vhodným způsobem.
Účinnost od 23.4.2004 do 30.9.2013 (do novely č. 169/2013 Sb.)
§44
Plán odpadového hospodářství původce odpadů
(1) Plán odpadového hospodářství původce odpadů zpracovávají původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu.
(2) Plán odpadového hospodářství původce odpadů musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje a jejími změnami.
(3) Plán odpadového hospodářství původce odpadů se zpracovává na dobu nejméně 5 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, a to nejpozději do 3 měsíců od změny podmínek.
(4) Původce odpadů, který ke dni vyhlášení závazné části plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny produkuje množství odpadů nad limit stanovený v odstavci 1, je povinen zpracovat návrh plánu odpadového hospodářství do 1 roku od vyhlášení závazné části plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny. Ostatní původci jsou povinni zpracovat návrh plánu odpadového hospodářství do 1 roku od dosažení produkce odpadů nad limit stanovený v odstavci 1.
(5) Původce odpadů je povinen kopii návrhu svého plánu odpadového hospodářství nebo jeho změny zaslat krajskému úřadu, příslušnému podle sídla provozovny původce odpadů, a to nejpozději do 3 měsíců od jeho zpracování. V případě, že návrh plánu odpadového hospodářství původce odpadů neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem nebo není v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje a její změnou, příslušný krajský úřad do 3 měsíců ode dne obdržení návrhu plánu odpadového hospodářství původce odpadů sdělí původci odpadů své připomínky.
(6) Původce odpadů je povinen do 3 měsíců ode dne doručení připomínek příslušného krajského úřadu zaslat tomuto krajskému úřadu upravený plán odpadového hospodářství se zapracovanými připomínkami.
(7) Plán odpadového hospodářství původce odpadů je závazným podkladem pro jeho činnosti.
(8) Obce, které k zabezpečení svých povinností při nakládání s komunálním odpadem vytvořily dobrovolný svazek obcí,34) mohou na základě písemné dohody zpracovat společný plán odpadového hospodářství původce odpadů, určující rozsah a způsob nakládání s komunálním odpadem.
(9) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem obsah plánu odpadového hospodářství původce odpadů.
Pokračování >>>

ČÁST OSMÁ
EKONOMICKÉ NÁSTROJE
HLAVA I
POPLATKY ZA ULOŽENÍ ODPADŮ
§45
(1) Za ukládání odpadů na skládky je původce povinen platit poplatek.
(2) Poplatek platí i původce, který je sám provozovatelem skládky a tato skládka je na jeho vlastním pozemku.
(3) Poplatky se neplatí za ukládání odpadů jako technologického materiálu na zajištění skládky za účelem technického zabezpečení skládky v souladu se schváleným projektem a provozním řádem skládky. Technologickým materiálem není odpad, který je ukládán nad rámec projektu určujícího nezbytné množství. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem požadavky na ukládání odpadů jako technologického materiálu na zajištění skládky.

§46

(1) Poplatek za ukládání odpadů na skládky se skládá ze dvou složek. Základní složka poplatku se platí za uložení odpadu, za uložení nebezpečného odpadu se dále platí riziková složka.

(2) Poplatek od původce vybírá provozovatel skládky při uložení odpadů na skládku. Provozovatel skládky potvrdí původci vybrání poplatku. Provozovatel skládky odvádí vybrané poplatky příjemci poplatku vždy k poslednímu dni následujícího kalendářního měsíce a současně ho informuje o dlužných poplatcích. Pokud původce nezaplatil poplatek ve stanovené výši, uloží mu povinnost zaplatit poplatek krajský úřad, který vydal souhlas k provozování skládky, rozhodnutím na návrh příjemce poplatku.

(3) Poplatek je v rozsahu stanoveném tímto zákonem příjmem obce, na jejímž katastrálním území je skládka umístěna, a Státního fondu životního prostředí České republiky.35)

(4) Pokud je původcem obec a ukládá odpad na skládku, která je na jejím katastrálním území, nevybírá se od této obce základní složka poplatku.

(5) Kontrolu placení poplatků u provozovatele skládky provádí obec a krajský úřad, na jejichž katastrálním území leží skládka.

Původní znění - účinnost od 1.1.2002 do 5.1.2005 (do novely č. 7/2005 Sb.)
§47
(1) Pokud provozovatel skládky neodvedl obci nebo Státnímu fondu životního prostředí vybraný poplatek ve stanovené lhůtě, platí penále ve výši 0,5 promile ze zadržené částky denně. Penále je příjmem obce.
(2) Poplatky a penále vymáhají finanční úřady místně příslušné katastrálnímu území, na kterém je skládka umístěna; přitom postupují podle zvláštních právních předpisů,36) pokud tento zákon nestanoví jinak.

§48

(1) Základní složka poplatku je příjmem obce, na jejímž katastrálním území skládka leží. V případě, že skládka leží na katastrálních územích několika obcí, dělí se tento příjem proporcionálně podle velikosti části skládky ležící v katastrálních územích těchto obcí.

(2) Výše sazby základní složky poplatku je stanovena v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

(3) Riziková složka poplatku je příjmem Státního fondu životního prostředí.

(4) Výše sazby rizikové složky poplatku je stanovena v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

(5) Odpady azbestu se zpoplatňují ve výši sazby za ukládání ostatních odpadů.

Účinnost od 23.4.2004 do 5.1.2005 (do novely č. 7/2005 Sb.)
§49
(1) Provozovatel skládky je povinen vytvářet finanční rezervu na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu (dále jen "finanční rezerva").
(2) Tvorba finanční rezervy se zahrnuje do nákladů provozovatele skládky a tvorba této rezervy je výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů.37) Úroky z peněžních prostředků finanční záruky a finanční rezervy jsou její součástí.
(3) Peněžní prostředky této rezervy se ukládají na zvláštní účet v bance. Prostředky finanční rezervy nemohou být předmětem nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, ani zahrnuty do konkurzní podstaty provozovatele skládky, majitele skládky nebo jejich právních nástupců.

§50

(1) Provozovatel skládky je povinen zřídit ode dne účinnosti tohoto zákona zvláštní vázaný účet pro účely ukládání peněžních prostředků k vytváření finanční rezervy. Pro každou skládku, na kterou je vydáno samostatné rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu,24) musí být zřízen samostatný zvláštní vázaný účet.

(2) Smlouva s bankou o zřízení zvláštního vázaného účtu musí obsahovat údaj, které skládky se finanční rezerva týká, a ustanovení, že se jedná o zvláštní vázaný účet , který je bankou spravován podle §4951. Dispozice s účtem ode dne jeho zřízení je možná pouze se souhlasem krajského úřadu příslušného podle umístění skládky.

(3) Peněžní prostředky vytvářené finanční rezervy převádí provozovatel skládky na zvláštní vázaný účet zřízený podle odstavce 1 vždy k poslednímu dni následujícího kalendářního měsíce.

(4) Podstatnou náležitostí smlouvy, kterou se převádí užívací právo ke skládce odpadů na nového provozovatele skládky, je i dohoda o převodu finanční rezervy na nového provozovatele skládky. Bez této dohody o převodu finanční rezervy je smlouva o převodu užívacího práva ke skládce odpadů na nového provozovatele skládky neplatná.

Účinnost od 23.4.2004 do 5.1.2005 (do novely č. 7/2005 Sb.)
§51
(1) Čerpání z prostředků finanční rezervy smí být prováděno pouze se souhlasem příslušného krajského úřadu na práce související s rekultivací, zajištěním péče o skládku po skončení jejího provozu a asanací. Souhlas krajský úřad uděluje na základě rozhodnutí o zahájení rekultivačních prací vydaného podle zvláštních právních předpisů.38)
(2) Zanikne-li provozovatel skládky před ukončením péče o skládku a jeho právní nástupce není znám nebo neexistuje, banka odvede nevyčerpanou část finanční záruky a finanční rezervy do Státního fondu životního prostředí České republiky a informuje o tom krajský úřad místně příslušný podle umístění skládky. Tyto prostředky budou Státním fondem životního prostředí poukázány na zvláštní vázaný účet podle tohoto zákona tomu, kdo zabezpečí rekultivaci, péči o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu, váznoucí na této skládce. Způsob čerpání prostředků finanční záruky a finanční rezervy z tohoto účtu se provádí podle odstavce 1.
(3) Nevyčerpaná část finanční rezervy se po ukončení péče o skládku uvolňuje ve prospěch provozovatele skládky nebo jeho právního nástupce; není-li právní nástupce znám nebo neexistuje-li, odvede se do rozpočtu obce, na jejímž katastrálním území skládka leží. V případě, že skládka leží na katastrálních územích několika obcí, dělí se tento příjem proporcionálně podle velikosti části skládky ležící v katastrálních územích těchto obcí.
(4) Výše finanční rezervy činí
a) 100 Kč za 1 tunu uloženého nebezpečného odpadu nebo komunálního odpadu, s výjimkou odpadu azbestu,
b) 35 Kč za 1 tunu uloženého ostatního odpadu a odpadu azbestu.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob vytváření a čerpání finanční rezervy.
Účinnost od 1.1.2003 do 30.6.2010 (do novely č. 154/2010 Sb.)
§52
Dobu trvání a podmínky péče o skládku po uzavření jejího provozu, rekultivaci a asanaci stanoví individuálně pro každou skládku příslušný krajský úřad jako součást provozního řádu. Lhůta nesmí být kratší než 30 let.
Původní znění - účinnost od 1.1.2002 do 30.4.2004 (do novely č. 188/2004 Sb.)
ČÁST DEVÁTÁ
VÝVOZ, DOVOZ A TRANZIT ODPADŮ
§53
Pro účely této části zákona se rozumí
a) vývozem odpadů - přeprava odpadů z České republiky do zahraničí v režimu vývozu nebo v režimu pasivního zušlechťovacího styku,39)
b) dovozem odpadů - propuštění odpadů do režimu volného oběhu, tranzitu s výjimkou přímého tranzitu, dočasného použití, přepracování pod celním dohledem, uskladňování v celním skladu, aktivního zušlechťovacího styku nebo umístění odpadů ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu,39)
c) tranzitem odpadů - přímý tranzit od vstupního (pohraničního) celního úřadu k výstupnímu celnímu úřadu, u kterého odpady vystupují do zahraničí,39)
d) státem vývozu - stát mimo Českou republiku, ze kterého je plánována nebo prováděna přeprava odpadů,
e) státem dovozu - stát mimo Českou republiku, do kterého je plánována nebo prováděna přeprava odpadů za účelem využití nebo odstranění, nebo v případě odstranění odpadů v moři stát, kde jsou odpady naloženy na loď,
f) státem tranzitu - stát mimo Českou republiku jiný než stát vývozu nebo dovozu, přes který je plánována nebo prováděna přeprava odpadů,
g) českým oznamovatelem - původce odpadu v České republice, nebo nelze-li původce určit, osoba oprávněná ke sběru nebo výkupu odpadů, nebo nelze-li ani tuto osobu určit, vlastník odpadu nebo oprávněný držitel odpadu,
h) zahraničním oznamovatelem - osoba určená předpisy státu vývozu; pokud nebyla určena, vlastník odpadu nebo oprávněný držitel odpadu,
i) oznamovatelem - český oznamovatel i zahraniční oznamovatel,
j) českým příjemcem - osoba oprávněná k provozování zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů na území České republiky podle tohoto zákona,
k) zahraničním příjemcem - osoba ve státě dovozu, které jsou odpady zasílány k odstranění nebo využití,
l) příjemcem - český příjemce i zahraniční příjemce,
m) kompetentními úřady států vývozu, dovozu a tranzitu - úřady stanovené za tímto účelem státy vývozu, dovozu a tranzitu,
n) dotčenými kompetentními úřady - kompetentní úřady zúčastněné na vývozu, dovozu a tranzitu včetně ministerstva.
Původní znění - účinnost od 1.1.2002 do 30.4.2004 (do novely č. 188/2004 Sb.)
§54
Vývoz, dovoz a tranzit odpadů za účelem odstranění
(1) Vývoz odpadů za účelem jejich odstranění je zakázán, s výjimkou vývozu do států Evropské unie a do států, které jsou členy Evropského sdružení volného obchodu a které jsou současně smluvními stranami Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování40) (dále jen "Basilejská úmluva").
(2) Odpad vzniklý v České republice se přednostně odstraňuje v České republice. Není-li to možné, odstranění ve státech Evropské unie má přednost před odstraněním ve státech Evropského sdružení volného obchodu, které jsou současně smluvními stranami Basilejské úmluvy.
(3) Dovoz odpadů za účelem odstranění je zakázán, s výjimkou vrácení odpadů vzniklých při zpracování odpadu vyvezeného z České republiky v režimu pasivního zušlechťovacího styku39) do státu, který je smluvní stranou Basilejské úmluvy nebo s nímž Česká republika uzavřela dohodu nebo úmluvu podle čl. 11 této úmluvy (dále jen "dohoda nebo úmluva"), a zpracovaného v tomto státě.
(4) Vývoz, dovoz a tranzit odpadů za účelem odstranění, který podle odstavců 1 a 3 není zakázán, je možný pouze se souhlasem podle §58.
Původní znění - účinnost od 1.1.2002 do 30.4.2004 (do novely č. 188/2004 Sb.)
§55
Vývoz, dovoz a tranzit odpadů za účelem využití
(1) Pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů za účelem jejich využití se odpady dělí na
a) odpady uvedené na zeleném seznamu odpadů,
b) odpady uvedené na žlutém seznamu odpadů,
c) odpady uvedené na červeném seznamu odpadů,
d) odpady neuvedené na žádném ze seznamů uvedených pod písmeny a), b), c).
(2) Vývoz odpadů stanovených prováděcím právním předpisem za účelem využití do států stanovených prováděcím právním předpisem je zakázán.
(3) Vývoz a dovoz odpadů uvedených na žlutém seznamu, červeném seznamu a odpadů neuvedených na žádném ze seznamů za účelem využití je zakázán s výjimkou vývozu a dovozu
a) do států a ze států, na které se vztahuje rozhodnutí Rady Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj41) (dále jen "státy OECD"), a
b) do států a ze států jiných než státy uvedené pod písmenem a), které jsou smluvními stranami Basilejské úmluvy nebo s nimiž Česká republika uzavřela dohodu nebo úmluvu.
(4) Dovoz odpadů uvedených v odstavci 1 za účelem energetického využití v České republice je zakázán s výjimkou vrácení odpadů vzniklých při zpracování odpadu vyvezeného z České republiky v režimu pasivního zušlechťovacího styku39) do státu, který je smluvní stranou Basilejské úmluvy nebo s nímž Česká republika uzavřela dohodu nebo úmluvu, a zpracovaného v tomto státě.
(5) Odpad vzniklý v České republice musí být přednostně využit v České republice.
(6) Vývoz, dovoz a tranzit odpadů uvedených na žlutém seznamu do států OECD nebo ze států OECD za účelem využití je možný pouze se souhlasem podle §59. Vývoz, dovoz a tranzit odpadů uvedených na červeném seznamu a odpadů neuvedených na žádném ze seznamů do států nebo ze států OECD za účelem využití je možný pouze se souhlasem podle §60.
(7) Vývoz, dovoz a tranzit odpadů uvedených na žlutém seznamu, červeném seznamu a odpadů neuvedených na žádném ze seznamů za účelem využití v jiných případech, než které jsou uvedeny v odstavci 6, je možný pouze se souhlasem podle §58.
(8) Vývoz, dovoz a tranzit odpadů uvedených na zeleném seznamu za účelem využití nevyžaduje souhlas podle tohoto zákona, s výjimkou případů uvedených v odstavcích 10 a 11.
(9) Odpady uvedené na zeleném seznamu, k jejichž vývozu, dovozu a tranzitu se nevyžaduje souhlas, musí být při vývozu, dovozu a tranzitu doprovázeny dokladem, jehož obsah stanoví prováděcí právní předpis.
(10) Ministerstvo může vyhláškou stanovit, že ve výjimečných případech z důvodu ochrany zdraví a životního prostředí bude vývoz a dovoz některých odpadů uvedených na zeleném seznamu možný pouze se souhlasem podle §59 nebo §60. Dotčeným kompetentním úřadem v tomto případě je pouze ministerstvo. Řízení o vydání souhlasu k vývozu vede ministerstvo s českým oznamovatelem a řízení o vydání souhlasu k dovozu vede ministerstvo s českým příjemcem.
(11) Ministerstvo může po projednání s kompetentními úřady států, na které se nevztahuje rozhodnutí Rady Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj,41) stanovit vyhláškou seznamy států a seznamy vybraných odpadů uvedených na zeleném seznamu, jejichž vývoz do těchto států bude zakázán nebo bude vyžadovat souhlas podle §58 nebo §59 nebo §60.
(12) Souhlas podle tohoto zákona nenahrazuje povolení k dovozu a vývozu vydané podle zvláštních právních předpisů.42)
(13) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) zelený, žlutý a červený seznam odpadů,
b) obsah dokladu, který musí při vývozu, dovozu a tranzitu doprovázet odpady uvedené na zeleném seznamu,
c) seznam států a seznam odpadů, jejichž vývoz za účelem využití do států uvedených v seznamu je zakázán.
Původní znění - účinnost od 1.1.2002 do 30.4.2004 (do novely č. 188/2004 Sb.)
§56
Zahájení řízení o vydání souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů
(1) Za návrh na zahájení řízení o vydání souhlasu k vývozu, dovozu nebo tranzitu odpadů se považuje podání oznámení oznamovatelem o plánovaném vývozu, dovozu nebo tranzitu odpadů dotčeným kompetentním úřadům.
(2) Je-li oznamovatelem plánováno pravidelné zasílání odpadu stejného druhu a kategorie témuž příjemci a po téže trase, může být podáno hromadné oznámení několika zásilek tohoto odpadu, které se uskuteční v průběhu maximálně 1 roku.
(3) Oznámení se podává formou vyplněného průvodního listu. Oznámení musí být doplněno dalšími náležitostmi stanovenými tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.
(4) Při vývozu odpadů podává oznámení český oznamovatel ministerstvu, které postoupí oznámení kompetentním úřadům států dovozu a tranzitu. Ministerstvo nemusí postoupit oznámení o vývozu odpadů za účelem odstranění dotčeným kompetentním úřadům, pokud návrh na vývoz odpadů samo zamítne.
(5) Při dovozu a tranzitu odpadů podává oznámení dotčeným kompetentním úřadům zahraniční oznamovatel. Při dovozu odpadů podle §55 odst. 10 podává oznámení český příjemce ministerstvu.
(6) Pokud oznámení obsahuje všechny náležitosti stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem, potvrdí ministerstvo jeho přijetí do 3 pracovních dnů po jeho doručení.
(7) Oznamovatel je povinen poskytnout dotčeným kompetentním úřadům na jejich žádost další potřebné informace a podklady.
(8) Oznámení včetně jeho dalších náležitostí a informace a podklady podle odstavce 7 podává oznamovatel v jazycích přijatelných pro dotčené kompetentní úřady. Pro ministerstvo jsou těmito jazyky čeština, slovenština a angličtina.
(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) náležitosti oznámení a hromadného oznámení, formu a obsah průvodního listu,
b) postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů, pohybu dokladů mezi dotčenými kompetentními úřady a součinnosti s nimi.

§56a

Změny v přepravě po odsouhlasení a zrušení souhlasu

(1) Na základě oznámení změny v přeshraniční přepravě odpadů podle čl. 17 odst. 1 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39) ministerstvo rozhodne o změně nebo námitkách proti této změně podle §56.

(2) V případech podle čl. 9 odst. 8 a 9 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39) ministerstvo rozhodnutím zruší souhlas vydaný podle čl. 9 odst. 1 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů39).

§56a vložen právním předpisem č. 34/2008 Sb. s účinností od 12.2.2008

Původní znění - účinnost od 1.1.2002 do 30.4.2004 (do novely č. 188/2004 Sb.)
§57
Důvody zamítnutí návrhu na vývoz, dovoz a tranzit odpadů
(1) Návrh na vývoz, dovoz a tranzit odpadů ministerstvo zamítne z důvodu
a) nesouladu s tímto zákonem nebo jinými právními předpisy, nebo
b) rozporu se závazky vyplývajícími z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.
(2) Ministerstvo dále může zamítnout návrh na vývoz, dovoz nebo tranzit odpadů, pokud oznamovatel nebo příjemce v minulosti porušili povinnosti stanovené právními předpisy upravujícími vývoz, dovoz a tranzit odpadů. Návrh na vývoz nebo dovoz odpadů může ministerstvo též zamítnout z důvodu nesouladu s plánem odpadového hospodářství České republiky.
(3) Návrh na vývoz a dovoz odpadů za účelem využití ministerstvo zamítne, jestliže poměr využitelných a nevyužitelných odpadů, odhadnutá hodnota materiálu, který má být v konečné fázi využit, či náklady na využití a náklady na odstranění nevyužitelné části neopravňují využití ekonomicky nebo z hlediska životního prostředí.
Původní znění - účinnost od 1.1.2002 do 30.4.2004 (do novely č. 188/2004 Sb.)
§58
Souhlas s vývozem, dovozem a tranzitem odpadů podle Basilejské úmluvy
(1) Ministerstvo je povinno rozhodnout o oznámení o plánovaném vývozu odpadů do 80 dnů, o oznámení o plánovaném dovozu odpadů do 70 dnů a o oznámení o plánovaném tranzitu odpadů do 60 dnů ode dne odeslání potvrzení o přijetí oznámení. Pokud ministerstvo nezamítne oznámení o plánovaném vývozu, dovozu nebo tranzitu odpadů, vydá písemný souhlas; současně může stanovit podmínky pro přepravu odpadů po území České republiky.
(2) Písemný souhlas ministerstvo vyznačí do průvodního listu.
(3) Souhlas podle tohoto zákona nenahrazuje souhlas podle zvláštních právních předpisů.42)
Původní znění - účinnost od 1.1.2002 do 30.4.2004 (do novely č. 188/2004 Sb.)
§59
Souhlas podle rozhodnutí Rady Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pro vývoz, dovoz a tranzit odpadů uvedených na žlutém seznamu za účelem využití
(1) O oznámení o plánovaném vývozu, dovozu nebo tranzitu odpadů je ministerstvo povinno rozhodnout do 30 dnů ode dne potvrzení příjmu oznámení. Pokud oznamovateli nebude v této lhůtě doručeno písemné rozhodnutí, platí, že s vývozem, dovozem nebo tranzitem odpadů ministerstvo souhlasí. Tento souhlas platí 1 rok od uplynutí této lhůty.
(2) Pokud ministerstvo dovoz, vývoz nebo tranzit odpadů ve lhůtě uvedené v odstavci 1 nezamítne, může stanovit podmínky pro přepravu odpadů po území České republiky.
(3) Ministerstvo může před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1 vydat písemný souhlas. Tento souhlas vyznačí ministerstvo do průvodního listu.
(4) Lhůta uvedená v odstavci 1 se počítá
a) v případě vývozu a tranzitu ode dne, kdy kompetentní úřad dovozu odeslal potvrzení o přijetí oznámení, a
b) v případě dovozu ode dne, kdy ministerstvo odeslalo potvrzení o přijetí oznámení.
(5) Souhlas podle tohoto zákona nenahrazuje povolení k dovozu a vývozu vydané podle zvláštních právních předpisů.42)
(6) Vývoz, dovoz nebo tranzit odpadů může být uskutečněn, pouze pokud dotčené kompetentní úřady nezamítly ve lhůtě uvedené v odstavci 1 návrh na vývoz, dovoz nebo tranzit odpadů nebo pokud dotčené kompetentní úřady vydaly písemné souhlasy před uplynutím této lhůty. V případě vývozu nebo dovozu podle §55 odst. 10 stačí k jeho uskutečnění souhlas ministerstva.
(7) Je-li plánován tranzit přes státy, na které se nevztahuje rozhodnutí Rady Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, jsou k jeho realizaci nezbytné souhlasy kompetentních úřadů těchto států podle Basilejské úmluvy.

§60

Přeshraniční přeprava odpadů do států, které nejsou členskými státy Evropské unie, a z těchto států

Ministerstvo financí může stanovit vyhláškou celní úřady pro přeshraniční přepravu odpadů do států, které nejsou členskými státy Evropské unie, a z těchto států.

§61

§61 zrušen právním předpisem č. 188/2004 Sb.

§62

§62 zrušen právním předpisem č. 188/2004 Sb.

§63

§63 zrušen právním předpisem č. 188/2004 Sb.

§64

§64 zrušen právním předpisem č. 188/2004 Sb.

§65

§65 zrušen právním předpisem č. 188/2004 Sb.

Účinnost od 23.4.2004 do 5.1.2005 (do novely č. 7/2005 Sb.)
§66
(1) Pokutu do výše 300 000 Kč uloží obecní úřad fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která využívá systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem bez písemné smlouvy s touto obcí nebo která nemá zajištěno využití nebo odstraňování odpadů v souladu s tímto zákonem.
(2) Pokutu do výše 300 000 Kč uloží inspekce nebo příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která
a) nevede v rozsahu a způsobem stanoveným v části šesté tohoto zákona evidenci odpadů a zařízení nebo neplní ve stanoveném rozsahu ohlašovací povinnost nebo nezašle ve stanovené lhůtě nebo ve stanoveném rozsahu příslušnému správnímu úřadu údaj týkající se zařízení k nakládání s odpady, nebo evidenci po stanovenou dobu nearchivuje,
b) nezabezpečí odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem,
c) neumožní kontrolním orgánům výkon kontrolní činnosti nebo neposkytne pravdivé nebo úplné informace související s nakládáním s odpady, nebo
d) nezpracuje identifikační list nebezpečného odpadu nebo místa nakládání s nebezpečným odpadem tímto listem nevybaví.
(3) Pokutu do výše 1 000 000 Kč uloží inspekce fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která
a) nezařadí odpad podle Katalogu odpadů,
b) předá odpad osobě, která k převzetí předávaného odpadu není podle tohoto zákona oprávněna,
c) provozuje zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů bez potřebného souhlasu příslušného správního úřadu nebo v rozporu s ním nebo provozuje zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů v rozporu se schváleným provozním řádem zařízení,
d) provozuje zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů bez potřebného souhlasu příslušného správního úřadu nebo v rozporu s ním nebo provozuje zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů v rozporu se schváleným provozním řádem zařízení,
e) nevede ve stanoveném rozsahu evidenci PCB, odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci,
f) nezajistí zpětný odběr použitých výrobků určených ke zpětnému odběru nebo nesplní jinou povinnost související se zpětným odběrem, nebo
g) neustanoví za podmínek stanovených tímto zákonem odpadového hospodáře,
h) vydá osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu pro odpad, za který odpovídá jako původce nebo oprávněná osoba, nebo hodnotí nebezpečné vlastnosti, k jejichž hodnocení nebyla pověřena.
(4) Pokutu do výše 10 000 000 Kč uloží inspekce fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která
a) zařadí odpad uvedený v §6 odst. 1 písm. a), b) nebo c) jako odpad ostatní nebo nakládá s tímto odpadem jako s odpadem ostatním, aniž by měla osvědčení od pověřené osoby podle §9, že odpad nemá nebezpečné vlastnosti,
b) nakládá s odpady v zařízeních, ve kterých nakládání s odpady je zakázáno nebo není povoleno,
c) ředí nebo mísí odpady za účelem splnění kritérií pro jejich přijetí na skládku nebo mísí nebezpečné odpady navzájem nebo s ostatními odpady bez souhlasu příslušného správního úřadu,
d) nakládá s nebezpečnými odpady bez potřebného souhlasu příslušného správního úřadu nebo v rozporu s ním,
e) ukládá na skládku odpady, které jsou tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem zakázány ukládat na skládku, nebo při ukládání odpadů na skládku nedodržuje podmínky stanovené prováděcím právním předpisem,
f) neplní povinnosti stanovené tímto zákonem při nakládání s vybranými výrobky nebo odpady nebo zařízeními podle části čtvrté, nebo
g) poruší povinnosti stanovené právními předpisy Evropských společenství upravujícími dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a jejich kontrolu39) a tímto zákonem pro přeshraniční přepravu odpadu, neplní podmínky stanovené ministerstvem v rozhodnutí ve věci přeshraniční přepravy odpadů nebo nesplní povinnost uloženou rozhodnutím podle §58.
(5) Pokutu do výše 1 000 000 Kč uloží příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo inspekce fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem nebo povinnost uloženou rozhodnutím na základě tohoto zákona.

§67
(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti příslušný správní úřad dozvěděl; pokutu však lze uložit nejdéle do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(2) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti ohrožení životního prostředí, popřípadě k míře jeho poškození.
(3) Poruší-li právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání v době 1 roku od právní moci rozhodnutí o uložení pokuty podle tohoto zákona znovu stejnou povinnost, za niž byla pokuta uložena, uloží správní úřad další pokutu až do výše dvojnásobku horní hranice sazby.
(4) Do běhu lhůty podle odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního právního předpisu.
Účinnost od 23.4.2004 do 31.12.2005 (do novely č. 444/2005 Sb.)
§68
(1) Pokutu ukládá, vybírá a vymáhá správní úřad, který jako první zahájil řízení o jejím uložení; pokuty uložené inspekcí vymáhá příslušný finanční úřad. V případě, že bylo zahájeno řízení ve stejný den inspekcí a obecním úřadem obce s rozšířenou působností, provede řízení o uložení pokuty inspekce. O zahájení řízení o uložení pokuty se inspekce a obecní úřad obce s rozšířenou působností vzájemně informují. Při placení a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.43)
(2) O odvolání proti rozhodnutí inspekce o uložení pokuty rozhoduje ministerstvo. O odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností rozhoduje krajský úřad.
(3) Pokuty uložené inspekcí jsou z 50 % příjmem obce, na jejímž katastrálním území došlo k porušení právních předpisů, a z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí.44) Pokuta inspekcí uložená obci je příjmem Státního fondu životního prostředí.
(4) Pokuty uložené obecním úřadem obce s rozšířenou působností jsou z 50 % příjmem obce, na jejímž katastrálním území došlo k porušení povinnosti, a z 50 % příjmem obce s rozšířenou působností, která pokutu uložila. Pokuta uložená obecním úřadem obce s rozšířenou působností obci je z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí a z 50 % příjmem obce s rozšířenou působností.
(5) Uložením pokuty za porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona nejsou dotčena příslušná ustanovení trestního zákona.
Účinnost od 23.4.2004 do 21.6.2006 (do novely č. 314/2006 Sb.)
§69
Obecní úřad uloží pokutu až do výše 20 000 Kč fyzické osobě, která není podnikatelem a dopustí se přestupku tím, že se zbaví autovraku nebo umístí vozidlo vyřazené z registru vozidel v rozporu s tímto zákonem.

§70
(1) Pokuta uložená obecním úřadem je příjmem obce, na jejímž katastrálním území došlo k porušení povinnosti.
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, vztahují se na přestupky a jejich projednávání obecné právní předpisy o přestupcích.45)
Účinnost od 23.4.2004 do 26.5.2004 (do novely č. 317/2004 Sb.)
§71
Orgány veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství
Veřejnou správu v oblasti odpadového hospodářství vykonávají
a) ministerstvo,
b) Ministerstvo zdravotnictví,
c) Ministerstvo zemědělství,
d) inspekce,
e) celní úřady,
f) orgány ochrany veřejného zdraví,
g) krajské úřady,
h) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
i) obecní úřady a újezdní úřady.

§71a

(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje orgánům veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství

a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z agendového informačního systému cizinců.

(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

c) datum a místo úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

d) adresa místa pobytu,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

c) rodné číslo,

d) adresa místa trvalého pobytu,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

d) druh a adresa místa pobytu,

e) počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§71a vložen právním předpisem č. 227/2009 Sb. s účinností od 1.7.2010

Účinnost od 23.4.2004 do 5.1.2005 (do novely č. 7/2005 Sb.)
§72
Ministerstvo
(1) Ministerstvo
a) je ústředním orgánem státní správy v oblasti odpadového hospodářství,
b) vykonává vrchní státní dozor v oblasti odpadového hospodářství s výjimkou ochrany veřejného zdraví při nakládání s odpady,
c) vykonává funkci ohniskového bodu Basilejské úmluvy,
d) vykonává funkci příslušného správního úřadu a kontaktního subjektu pro přeshraniční přepravu odpadů,
e) rozhoduje o uložení povinnosti vrátit odpady do České republiky, o povinnosti zabezpečit environmentálně šetrné odstranění nebo využití odpadů podle §58 a o povinnosti uhradit náklady na vrácení a environmentálně šetrné odstranění nebo využití odpadů,
f) pověřuje právnické osoby nebo fyzické osoby k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, prodlužuje platnost tohoto pověření a odnímá toto pověření podle §7 a 8,
g) schvaluje náplň školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,
h) zařazuje odpad v případech, kdy nelze odpad jednoznačně zařadit podle Katalogu odpadů podle §5 odst. 2,
i) zpracovává a vede souhrnnou evidenci o druzích odpadů, jejich množství a způsobech nakládání s nimi, zařízeních k nakládání s odpady, zařízeních uvedených v §14 odst. 2, shromažďovacích místech nebezpečných odpadů a sběrových místech odpadů, skladech odpadů převzatých autovracích a způsobech jejich zpracování, dopravcích odpadů, PCB, odpadech PCB a zařízeních obsahujících PCB a podléhajících evidenci, souhlasech a dalších rozhodnutích vydaných podle tohoto zákona a tuto evidenci zpřístupňuje občanům,
j) spolupracuje s Ministerstvem obrany při zajišťování evidence odpadů, zařízení k nakládání s odpady, shromažďovacích míst nebezpečných odpadů a sběrových míst odpadů, skladů odpadů a PCB, odpadů PCB a zařízeních obsahujících PCB a podléhajících evidenci vznikajících v rámci činnosti Ministerstva obrany,
k) zpracovává plán odpadového hospodářství České republiky v rozsahu stanoveném tímto zákonem a při splnění podmínek stanovených tímto zákonem zpracovává jeho změny,
l) předkládá vládě ke schválení návrh závazné části plánu odpadového hospodářství České republiky a návrh jeho změn,
m) poskytuje příslušným složkám Evropské komise a orgánům mezinárodních úmluv a protokolů v oblasti odpadového hospodářství, k nimž Česká republika přistoupila, v požadovaném rozsahu a formátu a v požadovaných intervalech informace o stavu odpadového hospodářství v České republice,
n) jmenuje zástupce České republiky do výborů, komisí, odborných a pracovních skupin a dalších grémií založených na základě ustanovení právních předpisů Evropských společenství v oblasti odpadového hospodářství nebo v rámci mezinárodních úmluv v této oblasti, k nimž Česká republika přistoupila,
o) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí inspekce a krajského úřadu.
(2) Vrchním státním dozorem v oblasti odpadového hospodářství je dozor nad tím, jak správní úřady, které vykonávají státní správu v oblasti odpadového hospodářství, dodržují právní předpisy v této oblasti, a dále dozor nad dodržováním ustanovení právních předpisů a rozhodnutí příslušných správních úřadů v oblasti nakládání s odpady.
Původní znění - účinnost od 1.1.2002 do 26.5.2004 (do novely č. 317/2004 Sb.)
§73
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo zemědělství vykonává kontrolu dodržování povinností při používání kalů z čistíren odpadních vod a sedimentů z říčních toků a vodních nádrží v zemědělství.

§73a
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Kontrolu dodržování povinností při používání upravených kalů na zemědělské půdě vykonává a sankce za porušení těchto povinností ukládá podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb. a zákona č. 317/2004 Sb., Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
§73a vložen právním předpisem č. 317/2004 Sb. s účinností od 27.5.2004

§74

Ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví

a) vykonává vrchní státní dozor a řídí výkon státní správy v oblasti ochrany veřejného zdraví při nakládání s odpady,

b) pověřuje právnické osoby nebo fyzické osoby k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, prodlužuje platnost tohoto pověření a odnímá toto pověření podle §7 a 8.

§75

Orgány ochrany veřejného zdraví

Orgány ochrany veřejného zdraví

a) jsou dotčeným správním úřadem při rozhodování ve věcech, které se dotýkají zájmů chráněných podle tohoto zákona v oblasti ochrany lidského zdraví,

b) hodnotí a řídí zdravotní rizika a vydávají z hlediska ochrany zdraví lidí odborné stanovisko k návrhům při nakládání s odpady, zejména k jejich využívání, úpravě a odstranění,

c) spolupracují s ostatními správními úřady v oblasti ochrany zdraví lidí při nakládání s odpady,

d) vyjadřují se k provozním řádům zařízení k využívání, odstraňování, sběru a výkupu odpadů.

Účinnost od 23.4.2004 do 5.1.2005 (do novely č. 7/2005 Sb.)
§76
Inspekce
(1) Inspekce
a) kontroluje, jak jsou právnickými osobami, fyzickými osobami oprávněnými k podnikání a obcemi dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí ministerstva a jiných správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství a zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,
b) minimálně jednou ročně kontroluje, jak původce odpadů z výroby oxidu titaničitého dodržuje ustanovení právních předpisů a rozhodnutí ministerstva a jiných správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství,
c) ukládá právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání pokuty za porušení stanovených povinností podle §66 odst. 2 až 5; současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím,
d) může pozastavit platnost osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu vydaného pověřenou osobou nebo ho odejmout podle §9 odst. 3 a 4,
e) dává ministerstvu podněty k uplatnění vrchního státního dozoru,
f) dává podněty krajskému úřadu k zákazu provozu zařízení k odstraňování odpadů, nesplňuje-li provozovatel tohoto zařízení právní předpisy týkající se odpadového hospodářství a mohlo-li by v důsledku toho dojít k závažné ekologické újmě.
(2) V rámci přeshraniční přepravy odpadů je inspekce oprávněna provádět kontroly na místě vzniku odpadu, u oznamovatele a příjemce a na hraničních přechodech. Je oprávněna též provádět kontrolu dokladů podle právních předpisů Evropských společenství upravujících dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a jejich kontrolu39) a podle tohoto zákona, fyzickou kontrolu odpadů a odebírat a analyzovat vzorky.
(3) Inspekce spolupracuje s obecními úřady, orgány ochrany veřejného zdraví, celními úřady, Hasičským záchranným sborem, Policií České republiky a územními finančními orgány, popřípadě dalšími správními úřady, kraji a obcemi a poskytuje jim odbornou pomoc.
(4) Úkoly inspekce plní inspektoři. Inspektoři se při kontrolní činnosti prokazují průkazy inspekce.

§76a

Česká obchodní inspekce

Česká obchodní inspekce kontroluje plnění povinností týkajících se uvádění baterií a akumulátorů na trh nebo do oběhu, jejich označování a zajištění zpětného odběru výrobcem a posledním prodejcem; tyto osoby jsou povinny jí na žádost prokázat způsob zajištění zpětného odběru.

§76a vložen právním předpisem č. 297/2009 Sb. s účinností od 19.9.2009

Účinnost od 23.4.2004 do 5.1.2005 (do novely č. 7/2005 Sb.)
§77
Celní orgány
(1) Celní úřady46)
a) kontrolují vnitrostátní i přeshraniční přepravu odpadů,
b) kontrolují dovoz baterií nebo akumulátorů ze států, které nejsou členskými státy Evropské unie,
c) předávají podněty ministerstvu k uplatnění vrchního státního dozoru,
d) ukládají nápravná opatření při porušení povinností vztahujících se k přepravě odpadů.
(2) Celní úřady kontrolují, zda při dovozu baterií nebo akumulátorů není porušován zákaz uvedený v §31 odst. 5 a zda je dovážené zboží označeno podle §31 odst. 2.
(3) Při vnitrostátní přepravě nebezpečných odpadů celní úřady kontrolují, zda je odpad vybaven doklady podle tohoto zákona a prováděcích právních předpisů a zda odpad odpovídá údajům v dokladech uvedeným.
(4) Při přeshraniční přepravě odpadů celní úřady dále kontrolují,
a) zda odpad je vybaven doklady podle právních předpisů Evropských společenství upravujících dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a jejich kontrolu,39) tohoto zákona a prováděcích právních předpisů,
b) zda odpad odpovídá údajům uvedeným na průvodních dokladech podle právních předpisů Evropských společenství upravujících dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a jejich kontrolu,39) tohoto zákona a prováděcích právních předpisů,
c) zda přepravované zboží, které není vybaveno doklady požadovanými pro přepravu odpadů, není odpadem,
d) zda přeshraniční přeprava odpadu není v rozporu s právními předpisy Evropských společenství upravujícími dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a jejich kontrolu39) a tímto zákonem.
(5) Při kontrolách podle odstavců 3 a 4 jsou celní úřady oprávněny zastavovat vozidla, nařizovat odstavení vozidla na vhodné místo, kontrolovat doklady provázející odpad a zboží, doklady prokazující totožnost osoby přepravující odpad, provádět fyzickou kontrolu odpadů a zboží, odebírat a analyzovat vzorky a pořizovat fotodokumentaci.
(6) Pokud celní úřady zjistí při kontrole přepravy odpadů porušení právních předpisů Evropských společenství upravujících dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a jejich kontrolu39) nebo tohoto zákona, jsou v řízení oprávněny provádět šetření také na místě vzniku odpadů u původce, držitele nebo oznamovatele a na místě určení u konečného příjemce.
(7) Zjistí-li celní úřad, že přeshraniční přeprava je nedovolenou přepravou odpadů podle článku 26 nařízení Rady (EHS) č. 259/93 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o jejich kontrole39) nebo že přeshraniční přeprava odpadů je uskutečňována v rozporu s povolením nebo ohrožuje-li tato přeprava bezprostředně životní prostředí, nařídí celní úřad přerušení přepravy a odstavení vozidla na místo k tomu určené a současně dá podnět k zahájení řízení o uložení pokuty inspekci. Celní úřad může použít i technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla. Celní úřad jedná s řidičem vozidla do doby, než dopravce určí jinou osobu oprávněnou jednat jeho jménem.
(8) Pokud bylo celním úřadem zjištěno, že přeprava bezprostředně ohrožuje životní prostředí, stanoví celní úřad opatření a lhůty pro zjednání nápravy rozhodnutím.
(9) Není-li v případě zjištěného porušení předpisů podle odstavce 7 bezprostředně ohroženo životní prostředí, může celní úřad rozhodnout o stanovení kauce ve výši od 10 000 Kč do 50 000 Kč. Po zaplacení kauce je celní úřad oprávněn zrušit přerušení přepravy a vydat vozidlo. O zaplacení kauce je celní úřad povinen vydat řidiči potvrzení. Vzor potvrzení o převzetí kauce stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
(10) Pokud celní úřad postupoval podle odstavce 7, musí být řízení o uložení pokuty ukončeno do 15 dnů ode dne zahájení řízení. V případě, kdy byla složena kauce podle odstavce 9, obsahuje rozhodnutí o uložení pokuty zápočet kauce na tuto pokutu.
(11) Vozidlo, které bylo odstaveno na místě k tomu určeném, se dopravci vydá
a) po zaplacení pokuty uložené inspekcí nebo zaplacení kauce podle odstavce 9,
b) na základě pravomocného rozhodnutí u uložení nápravného opatření podle odstavce 8,
c) v případě postupu podle čl. 26 odst. 2 až 4 nařízení Rady (EHS) č. 259/93 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o jejich kontrole.39)
(12) O zjištěném porušení právních předpisů Evropských společenství upravujících dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a jejich kontrolu39) nebo tohoto zákona při přepravě odpadů celní úřady neprodleně informují ministerstvo a inspekci.
(13) Celní úřady zboží nepropustí do navrženého režimu podle zvláštního právního předpisu,47) jestliže
a) zboží, které není deklarováno jako odpad, je odpadem,
b) zboží deklarované jako odpad není vybaveno doklady podle právních předpisů Evropských společenství upravujících dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a jejich kontrolu,39) podle tohoto zákona a prováděcích právních předpisů nebo odpad neodpovídá údajům uvedeným v těchto dokladech,
c) vývoz zboží, deklarovaného jako odpad, do států, které nejsou členskými státy Evropské unie, nebo dovoz tohoto zboží z těchto států je zakázán, nebo
d) dovozem baterií nebo akumulátorů ze států, které nejsou členskými státy Evropské unie, je porušen zákaz uvedený v §31 odst. 5 nebo není dodrženo označení baterií nebo akumulátorů podle §31 odst. 2.
(14) Celní úřady si při kontrole podle předchozích odstavců mohou vyžádat odbornou pomoc inspekce.
(15) V případě pochybností, zda přepravované zboží není odpadem, požádá celní úřad o rozhodnutí krajský úřad místně příslušný místu provedení kontroly.
(16) V případě, že celní úřad rozhodne o nepropuštění do navrženého režimu podle odstavce 13, jsou povinny právnické i fyzické osoby vyvézt neprodleně odpad zpět do státu, který není členským státem Evropské unie. O nepropuštění zboží do navrženého režimu podle odstavce 13 celní úřady neprodleně informují ministerstvo.
(17) Ministerstvo financí poskytne ministerstvu informace ze svých evidencí a informačních systémů o odpadech, které byly vyvezeny z České republiky do států, které nejsou členskými státy Evropské unie, nebo které byly z těchto států dovezeny do České republiky, dále o bateriích nebo akumulátorech, které byly dovezeny do České republiky ze států, které nejsou členskými státy Evropské unie.
(18) Ministerstvo dává Ministerstvu financí podněty k provedení kontrol podle zvláštních právních předpisů.

§77a

Policie České republiky

(1) Policie České republiky

a) v rámci pohraničního odbavování a v pásmu do 25 km od státních hranic48b) zaznamenává a podle možností dokumentuje podezřelé jevy a okolnosti nasvědčující nelegální přeshraniční přepravě odpadů do České republiky,

b) předává zjištěné podněty orgánům inspekce a celních úřadů k provedení vlastních nápravných opatření,

c) spolupracuje a v rámci součinnosti poskytuje odbornou pomoc a přiměřené podmínky orgánům inspekce a celních úřadů.

(2) Policie České republiky v rámci spolupůsobení a při získávání informací potřebných pro plnění úkolů podle odstavce 1 postupuje a využívá oprávnění podle příslušných právních předpisů48c).

(3) Policie České republiky si při plnění úkolů podle odstavce 1 může vyžádat odbornou pomoc orgánů inspekce nebo celních úřadů.

§77a vložen právním předpisem č. 314/2006 Sb. s účinností od 22.6.2006

Účinnost od 23.4.2004 do 5.1.2005 (do novely č. 7/2005 Sb.)
§78
Kraje
(1) Kraj
a) zpracovává plán odpadového hospodářství kraje pro jím spravované území v rozsahu stanoveném tímto zákonem; provádí změny tohoto plánu,
b) zasílá kopii schváleného plánu odpadového hospodářství kraje ministerstvu,
c) vyhlašuje obecně závaznou vyhláškou kraje závaznou část plánu odpadového hospodářství kraje a její změny,
d) sděluje své připomínky k návrhu plánu odpadového hospodářství České republiky.
(2) Krajský úřad
a) uděluje souhlas k provozování zařízení a k plánu úprav skládky; udělení souhlasu může vázat na podmínky,
b) kontroluje, jak jsou právnickými osobami, fyzickými osobami oprávněnými k podnikání a obcemi dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí ministerstva a jiných správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství, a zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,
c) uděluje souhlas k míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady; udělení souhlasu může vázat na podmínky,
d) ukládá rozhodnutím původci odpadů povinnost zaplatit poplatek za uložení odpadů na skládku, pokud původce tento poplatek ve stanovené výši nezaplatil,
e) stanovuje dobu trvání a podmínky péče o skládku po uzavření jejího provozu, rekultivaci a asanaci podle §52,
f) zpracovává a průběžně vede evidenci jím vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí podle tohoto zákona,
g) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
h) rozhoduje v pochybnostech s výjimkou stanovenou v §77 odst. 5, zda se movitá věc příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu považuje za odpad, a to na návrh vlastníka této movité věci nebo správního úřadu, který provádí řízení, v němž se tato otázka vyskytla, nebo který rozhodnutí o této otázce potřebuje ke své další činnosti,
i) uděluje souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem podle §16 odst. 3 v množství větším než sto tun nebezpečného odpadu za rok; udělení souhlasu může vázat na podmínky,
j) uděluje souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů podle §16 odst. 2 původci, který nakládá s odpady v množství větším než 100 tun nebezpečného odpadu za rok. Udělení souhlasu může vázat na podmínky,
k) uděluje souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů podle §18 odst. 2. Udělení souhlasu může vázat na podmínky,
l) uděluje souhlas k dispozici se zvláštním vázaným účtem a k čerpání z prostředků finanční rezervy podle §50 odst. 2 a §51 odst. 1, 2 a 3 udělení souhlasu může vázat na podmínky,
m) může zakázat provoz zařízení k odstraňování odpadů, nesplňuje-li provozovatel tohoto zařízení podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro nakládání s odpady a mohlo-li by v důsledku toho dojít k závažné ekologické újmě,
n) může omezit nebo zakázat provoz zařízení k nakládání s odpady z výroby oxidu titaničitého, pokud monitorování složek životního prostředí prokáže akutní toxicitu přesahující mezní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem nebo jiné, stejně závažné zhoršení stavu životního prostředí,
o) může pozastavit platnost osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů vydaného pověřenou osobou nebo ho odejmout podle §9 odst. 3 a 4,
p) vede, pravidelně aktualizuje a zveřejňuje seznam osob oprávněných ke zpracování autovraků,
r) sděluje své připomínky k návrhu plánu odpadového hospodářství původce,
s) kontroluje u provozovatele skládky placení poplatků za ukládání odpadů na skládky.
(3) Při posuzování žádostí o udělení souhlasů podle odstavce 2 hodnotí krajský úřad zejména jejich soulad s povinnostmi vyplývajícími z tohoto zákona a prováděcích právních předpisů a soulad se závaznými částmi řešení plánu odpadového hospodářství kraje a plánu odpadového hospodářství České republiky.
(4) Krajský úřad zruší nebo změní rozhodnutí o udělení souhlasu, který spadá do jeho kompetence podle tohoto zákona, v případě, že
a) dojde ke změně podmínek rozhodných pro vydání rozhodnutí o udělení souhlasu,
b) provozovatel zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů není schopen zajistit podmínky ochrany životního prostředí stanovené v právních předpisech nebo provozovatel skládky nemá vytvořenou finanční rezervu podle §49 až 51 a v určené lhůtě nedojde ke zjednání nápravy, nebo
c) právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které byl udělen souhlas, opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo opakovaně neplní podmínky, na které je souhlas vázán.
(5) Krajský úřad může zrušit rozhodnutí o udělení souhlasu, který spadá do jeho kompetence podle tohoto zákona, nebude-li nejpozději do 30 dnů ode dne ukončení činnosti odpadového hospodáře ustanoven nový odpadový hospodář a jeho ustanovení oznámeno krajskému úřadu nebo nebude-li ustanovený odpadový hospodář splňovat podmínky odborné způsobilosti.
(6) Pokud tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem není stanoveno jinak, je k rozhodování podle odstavce 2 místně příslušný krajský úřad, v jehož obvodu je provozováno zařízení nebo činnost, nebo se nachází věc, které se rozhodnutí týká.
(7) Činnosti uvedené v odstavcích 2 až 5 mohou zaměstnanci příslušného krajského úřadu vykonávat po prokázání zvláštní odborné způsobilosti.48)
Účinnost od 23.4.2004 do 30.4.2004 (do novely č. 167/2004 Sb.)
§79
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností
a) podává návrh ministerstvu na zařazení odpadu podle Katalogu odpadů podle §5 odst. 2,
b) uděluje souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady podle §16 odst. 3, nejde-li o případ podle §78 odst. 2 písm. i); udělení souhlasu může vázat na podmínky,
c) uděluje souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů podle §16 odst. 2, nejde-li o případ podle §78 odst. 2 písm. j), udělení souhlasu může vázat na podmínky,
d) vede a zpracovává evidenci odpadů a způsobů nakládání s nimi, autovraků a způsobů jejich zpracování, zařízení k nakládání s odpady, zařízení uvedených v §14 odst. 2, shromažďovacích míst nebezpečných odpadů a sběrových míst odpadů a skladů odpadů, dopravců odpadů, jím vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí podle tohoto zákona a na požádání podává informace žadatelům o sídle zařízení vhodných k odstranění nebo využití jimi vyprodukovaného odpadu,
e) kontroluje, jak jsou právnickými osobami, fyzickými osobami oprávněnými k podnikání a obcemi dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí ministerstva a jiných správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství a zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,
f) hrozí-li poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo již k němu došlo, může zajistit ochranu lidského zdraví a životního prostředí na náklady odpovědné osoby,
g) ukládá provozovateli zařízení k odstraňování odpadů v mimořádných případech, je-li to nezbytné z hlediska ochrany životního prostředí a pokud je to pro provozovatele technicky možné, povinnost odstranit odpad. Náklady vzniklé tímto rozhodnutím hradí obecní úřad obce s rozšířenou působností, který rozhodnutí vydal; náhradu nákladů takto vynaložených je povinna obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností uhradit osoba, která je za tento odpad odpovědná podle tohoto zákona,
h) ukládá právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání pokuty za porušení stanovených povinností podle §66 odst. 5; současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím,
i) může zakázat původci odpadů činnost, která způsobuje vznik odpadů, pokud původce nemá zajištěno využití nebo odstranění odpadů a pokud by odpady vzniklé v důsledku pokračování této činnosti mohly způsobit škodu na životním prostředí.
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zruší rozhodnutí o udělení souhlasu, který spadá do jeho kompetence podle odstavce 1 písm. b), v případě, že osoba, které byl souhlas udělen, opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo opakovaně neplní podmínky, na které je souhlas vázán.
(3) Pokud tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem není stanoveno jinak, je k rozhodování podle odstavce 1 místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu je provozována činnost nebo se nachází věc, které se rozhodnutí týká.
(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností dává vyjádření zejména
a) k podnikání v oblasti nakládání s odpady pro potřeby živnostenského úřadu,
b) ke zřízení zařízení k odstraňování odpadů,
c) v územním a stavebním řízení z hlediska nakládání s odpady,
d) k připravovaným změnám výrobního procesu nebo výroby, které mají vliv na nakládání s odpady,
e) k zavedení nebo rozšíření výroby oxidu titaničitého.
(5) Vyjádření podle odstavce 4 obsahuje posouzení žádosti z hlediska jejího souladu s povinnostmi vyplývajícími z tohoto zákona a prováděcích právních předpisů. Vyjádření nenahrazuje souhlasy vydávané podle tohoto zákona.
(6) Vyjádření podle odstavce 4 písm. b) až e) vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu se nachází zařízení určené k nakládání s odpady. Vyjádření podle odstavce 4 písm. a) vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle sídla právnické osoby nebo bydliště fyzické osoby oprávněné k podnikání.
(7) Činnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 mohou zaměstnanci obecního úřadu obce s rozšířenou působností vykonávat po prokázání zvláštní odborné způsobilosti.

§80
Obecní úřad a újezdní úřad
(1) Obecní úřad a újezdní úřad
a) kontroluje, zda právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání využívají systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem pouze na základě písemné smlouvy s obcí a zda fyzická osoba, která není podnikatelem, se zbavuje odpadu pouze v souladu s tímto zákonem,
b) ukládá právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání pokuty za porušení povinnosti podle §66 odst. 1; současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím,
c) ukládá fyzickým osobám pokuty za přestupek uvedený v §69; současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím,
d) kontroluje, zda právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání mají zajištěno využití nebo odstranění odpadu v souladu s tímto zákonem,
e) kontroluje u provozovatele skládky placení poplatků za ukládání odpadů na skládky.
(2) Veřejnou správu v rozsahu §78 odst. 2 písm. a) až f), §78 odst. 3, 4, 5 a 6, §79 odst. 1 písm. a) až e), g) až i), k) až n), §79 odst. 2 až 7 a §80 odst. 1 pro potřeby zajišťování obrany státu a výcviku ozbrojených sil na území vojenského újezdu49) vykonává újezdní úřad. Ustanovení §17 a 17a se na újezdní úřad a obyvatele újezdu nevztahují.
Účinnost od 23.4.2004 do 5.1.2005 (do novely č. 7/2005 Sb.)
§81
Oprávnění a povinnosti inspektorů a pověřených pracovníků ministerstva a ostatních správních úřadů
(1) Inspektoři a pověření zaměstnanci ministerstva a ostatních správních úřadů a zaměstnanci krajů a obcí zařazení do krajských a obecních úřadů vykonávajících působnost v oblasti odpadového hospodářství jsou oprávněni při výkonu své kontrolní činnosti
a) vstupovat v nezbytně nutném rozsahu, popřípadě vjíždět na cizí pozemky nebo vstupovat do cizích objektů užívaných pro podnikatelskou činnost nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních právních předpisů. Do objektů důležitých pro obranu státu50) lze vstupovat pouze se souhlasem statutárního orgánu nebo vedoucího organizační složky státu nebo jimi pověřených osob, do jejichž působnosti objekt důležitý pro obranu státu náleží. Za škodu způsobenou při výkonu kontrolní činnosti odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit,
b) požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení týkající se předmětu kontroly,
c) odebírat vzorky a pořizovat fotodokumentaci.
(2) Inspektoři a pověření zaměstnanci ministerstva a ostatních správních úřadů a zaměstnanci krajů a obcí zařazení do krajských a obecních úřadů vykonávajících působnost při nakládání s odpady jsou povinni při výkonu své činnosti
a) prokázat se průkazem,
b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících předmět obchodního a služebního tajemství, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem své kontrolní činnosti,
c) před vstupem do cizích objektů informovat provozovatele,
d) respektovat provozní, bezpečnostní a další předpisy upravující činnost provozovatele,
e) pořizovat protokol o provedené kontrole,
f) šetřit majetek kontrolovaného subjektu.
(3) Inspektoři mohou po vyzvání celních orgánů a v jejich doprovodu vstupovat do celního prostoru a provádět odbornou kontrolní činnost zaměřenou na plnění povinností na úseku přeshraniční přepravy odpadů vyplývajících z právních předpisů Evropských společenství upravujících dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a jejich kontrolu,39) tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení.

§81a

Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

§81a vložen právním předpisem č. 320/2002 Sb. s účinností od 1.1.2003

Účinnost od 23.4.2004 do 31.5.2006 (do novely č. 222/2006 Sb.)
§82
Společné ustanovení
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, vztahuje se na řízení podle tohoto zákona správní řád.13)
(2) Souhlas k provozování zařízení podle §14 odst. 1, §16 odst. 3 a vyjádření podle §79 odst. 4 písm. b) až e) se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.

§83

Přechodná ustanovení

(1) Platnost dosavadních rozhodnutí vydaných podle §5 odst. 2 a 5, §6 odst. 1 písm. f) a odst. 2, §7 odst. 1, §11 odst. 3 a odst. 4, §15 odst. 1 a §34 odst. 1 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, se omezuje na dobu 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Osvědčení o vlastnostech odpadů vydané podle dosavadních právních předpisů se považuje za osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů podle tohoto zákona.

(3) Osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona provozují zařízení k odstraňování nebo využívání odpadů, k jejichž provozování podle zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, nebyl třeba souhlas příslušného orgánu státní správy, mohou tato zařízení provozovat po uplynutí 1 roku od účinnosti tohoto zákona pouze se souhlasem k provozování těchto zařízení podle tohoto zákona.

(4) Osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona provádějí sběr nebo výkup odpadů a chtějí tuto činnost nadále vykonávat, jsou povinny získat souhlas k provozování zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů podle tohoto zákona, a to nejdéle do 1 roku od účinnosti tohoto zákona.

(5) Povinnost ustanovit odpadového hospodáře podle §15 tohoto zákona se vztahuje též na původce a oprávněné osoby, kteří nakládali s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 t nebezpečného odpadu za rok v posledních 2 letech, a to i zcela nebo zčásti před účinností tohoto zákona. Původci a oprávněné osoby, kteří nakládali s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 t nebezpečného odpadu za rok v posledních 2 letech před účinností tohoto zákona, jsou povinni ustanovit odpadového hospodáře do 3 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.

(6) Ohlašování druhů, množství odpadů a způsobů nakládání s nimi za rok 2001 se provádí podle dosavadních právních předpisů.

(7) Finanční rezerva na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu vytvořená provozovatelem skládky podle dosavadních právních předpisů se považuje za finanční rezervu vytvořenou podle tohoto zákona. Vázaný účet vytvořený pro ukládání peněžních prostředků finanční rezervy vytvořený provozovatelem skládky podle §32 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za zvláštní vázaný účet vytvořený podle tohoto zákona.

(8) Řízení o pokutách zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Ostatní zahájená řízení se dokončí podle tohoto zákona.

(9) Ministerstvo předloží vládě ke schválení návrh plánu odpadového hospodářství České republiky do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(10) Nakládání s obaly a odpady z obalů se řídí dosavadními právními předpisy, včetně §18, 19, §39 odst. 1 písm. g), h), l) a m) a §39 odst. 3 písm. i) zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, a to až do doby nabytí účinnosti nové zákonné úpravy nakládání s obaly a odpady z obalů.

(11) Vznikla-li poplatková povinnost k poplatku za komunální odpad před účinností tohoto zákona, postupuje se podle dosavadních právních předpisů. Poplatek za komunální odpad se zaplatí (vyměří) v poměrné výši připadající na období do 31. prosince 2001. Byl-li poplatek za komunální odpad zaplacen před účinností tohoto zákona i na období po účinnosti tohoto zákona, považuje se část ve výši přesahující poměrnou část poplatku připadající na období do 31. prosince 2001 za zálohu na dosud nesplatnou poplatkovou povinnost na odpovídající místní poplatek. Není-li tento postup možný, považuje se tato část poplatku za přeplatek.

(12) Ustanoveními tohoto zákona se řídí i právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti, jejichž předmětem je úhrada za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu od fyzických osob; vznik těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST TŘINÁCTÁ

Změna zákona o místních poplatcích

§84

Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb. a zákona č. 149/1998 Sb., se mění takto:

1. V §1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

"h) poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů.".

2. Za §10a se vkládá nový §10b, který zní:

"§10b

(1) Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů platí

a) fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt; za domácnost může být poplatek odváděn společným zástupcem, za rodinný nebo bytový dům vlastníkem nebo správcem; tyto osoby jsou povinny obci oznámit jména a data narození osob, za které poplatek odvádějí,

b) fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba; má-li k této stavbě vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu.

(2) Poplatek se platí obci, na jejímž území má fyzická osoba trvalý pobyt nebo se na jejím území nachází stavba určená nebo sloužící k individuální rekreaci.

(3) Sazbu poplatku tvoří

a) částka až 250 Kč za osobu uvedenou v odstavci 1 a kalendářní rok, a

b) částka stanovená na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu až 250 Kč za osobu uvedenou v odstavci 1 a kalendářní rok; obec v obecně závazné vyhlášce stanoví rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu na osobu.

(4) V případě změny místa trvalého pobytu nebo změny vlastnictví stavby, která je určena nebo slouží k individuální rekreaci v průběhu kalendářního roku, se uhradí poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu kalendářních měsíců pobytu nebo vlastnictví stavby v příslušném kalendářním roce. Dojde-li ke změně v průběhu kalendářního měsíce, je pro stanovení počtu měsíců rozhodný stav na konci tohoto měsíce.".

ČÁST ČTRNÁCTÁ

§85

§85 (část čtrnáctá) zrušen právním předpisem č. 356/2003 Sb.

ČÁST PATNÁCTÁ

Změna zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

§86

V zákoně č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 57/2001 Sb., se část šestá zrušuje.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

Změna zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů

§87

V zákoně č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 114/1995 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 240/2000 Sb., se v §24i poslední věta zrušuje.

ČÁST SEDMNÁCTÁ

ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§88

Zrušují se:

1. Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

2. Zákon č. 37/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb.

ČÁST OSMNÁCTÁ

ÚČINNOST

§89

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou §31 odst. 5 a §38 odst. 3, 4, 5, 6, 7, 8 a 9, které nabývají účinnosti dnem 23. února 2002, a části šestnácté, která nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ustanovení §38 odst. 1 písm. f) nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

Původní znění - účinnost od 1.1.2002 do 31.7.2009 (do novely č. 157/2009 Sb.)

Příloha č. 1 k zákonu č. 185/2001 Sb.
SKUPINY ODPADŮ
Kód
Skupina odpadů
Q1
Zůstatky z výrob a spotřeby dále jinak nespecifikované
Q2
Výrobky, které neodpovídají požadované jakosti
Q3
Výrobky s prošlou lhůtou spotřeby
Q4
Použité, ztracené nebo jinou náhodnou událostí znehodnocené výrobky včetně všech materiálů, součástek zařízení apod., které byly v důsledku nehody kontaminovány
Q5
Materiály kontaminované nebo znečištěné běžnou činností (např. zůstatky z čištění, obalové materiály, nádoby atd.)
Q6
Nepoužitelné součásti (např. použité baterie, katalyzátory apod.)
Q7
Látky, které ztratily požadované vlastnosti (např. znečištěné kyseliny, rozpouštědla, kalicí soli apod.)
Q8
Zůstatky z průmyslových procesů (např. strusky, destilační zbytky apod.)
Q9
Zůstatky z procesů snižujících znečištění (např. kaly z praček plynů, prach z filtrů, vyřazené filtry apod.)
Q10
Zůstatky ze strojního obrábění a povrchové úpravy materiálu (např. třísky z obrábění a frézování, okuje apod.)
Q11
Zůstatky z dopravy a úpravy surovin (např. z dolování, dopravy nafty apod.)
Q12
Znečištěné materiály (např. oleje znečištěné PCB apod.)
Q13
Jakékoliv materiály, látky či výrobky, jejichž užívání bylo zakázáno zákonem
Q14
Výrobky, které vlastník nepoužívá nebo nebude více používat (např. v zemědělství, v domácnosti, úřadech, prodejnách, dílnách apod.)
Q15
Znečištěné materiály, látky nebo výrobky, které vznikly při sanaci půdy
Q16
Jiné materiály, látky nebo výrobky, které nepatří do výše uvedených skupin
Účinnost od 23.4.2004 do 5.1.2005 (do novely č. 7/2005 Sb.)
Příloha č. 2 k zákonu č. 185/2001 Sb.
SEZNAM NEBEZPEČNÝCH VLASTNOSTÍ ODPADU

Kód

Nebezpečná vlastnost odpadu

H1

Výbušnost

H2

Oxidační schopnost

H3-A

Vysoká hořlavost

H3-B

Hořlavost

H4

Dráždivost

H5

Škodlivost zdraví

H6

Toxicita

H7

Karcinogenita

H8

Žíravost

H9

Infekčnost

H10

Teratogenita

H11

Mutagenita

H12

Schopnost uvolňovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve styku s vodou nebo kyselinami

H13

Schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při nebo po odstraňování

H14

Ekotoxicita

Původní znění - účinnost od 1.1.2002 do 30.6.2010 (do novely č. 154/2010 Sb.)

Příloha č. 3 k zákonu č. 185/2001 Sb.
ZPŮSOBY VYUŽÍVÁNÍ ODPADŮ
Kód
Způsob využívání odpadů
R1
Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie
R2
Získání/regenerace rozpouštědel
R3
Získání/regenerace organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně kompostování a dalších biologických procesů)
R4
Recyklace/znovuzískání kovů a kovových sloučenin
R5
Recyklace/znovuzískání ostatních anorganických materiálů
R6
Regenerace kyselin nebo zásad
R7
Obnova látek používaných ke snižování znečištění
R8
Získání složek katalyzátorů
R9
Rafinace použitých olejů nebo jiný způsob opětného použití olejů
R10
Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii
R11
Využití odpadů, které vznikly aplikací některého z postupů uvedených pod označením R1 až R10
R12
Předúprava odpadů k aplikaci některého z postupů uvedených pod označením R1 až R11
R13
Skladování materiálů před aplikací některého z postupů uvedených pod označením R1 až R12 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku před sběrem)

Příloha č. 4 k zákonu č. 185/2001 Sb.
ZPŮSOBY ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮ
Kód
Způsob odstraňování odpadů
D1
Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (např. skládkování apod.)
D2
Úprava půdními procesy (např. biologický rozklad kapalných odpadů či kalů v půdě apod.)
D3
Hlubinná injektáž (např. injektáž čerpatelných kapalných odpadů do vrtů, solných komor nebo prostor přírodního původu apod.)
D4
Ukládání do povrchových nádrží (např. vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do prohlubní, vodních nádrží, lagun apod.)
D5
Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (např. ukládání do oddělených, utěsněných, zavřených prostor izolovaných navzájem i od okolního prostředí apod.)
D6
Vypouštění do vodních těles, kromě moří a oceánů
D7
Vypouštění do moří a oceánů včetně ukládání na mořské dno
D8
Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12
D9
Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12 (např. odpařování, sušení, kalcinace)
D10
Spalování na pevnině
D11
Spalování na moři
D12
Konečné či trvalé uložení (např. ukládání v kontejnerech do dolů)
D13
Úprava složení nebo smísení odpadů před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12
D14
Úprava jiných vlastností odpadů (kromě úpravy zahrnuté do D13) před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D13
D15
Skladování odpadů před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D14 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku odpadu před shromážděním potřebného množství)

Původní znění - účinnost od 1.1.2002 do 30.9.2013 (do novely č. 169/2013 Sb.)

Příloha č. 5 k zákonu č. 185/2001 Sb.
SEZNAM SLOŽEK, KTERÉ PODLE TOHOTO ZÁKONA ČINÍ ODPAD NEBEZPEČNÝM
Kód
Složka, která podle tohoto zákona činí odpad nebezpečným
C1
berylium; sloučeniny berylia
C2
sloučeniny vanadu
C3
sloučeniny šestimocného chrómu (VI)
C4
sloučeniny kobaltu
C5
sloučeniny niklu
C6
sloučeniny mědi
C7
sloučeniny zinku
C8
arzén; sloučeniny arzénu
C9
selen; sloučeniny selenu
C10
sloučeniny stříbra
C11
kadmium; sloučeniny kadmia
C12
sloučeniny cínu
C13
antimon; sloučeniny antimonu
C14
telur; sloučeniny teluru
C15
sloučeniny bária, s výjimkou síranu barnatého
C16
rtuť; sloučeniny rtuti
C17
thalium; sloučeniny thalia
C18
olovo; sloučeniny olova
C19
anorganické sirníky
C20
anorganické sloučeniny fluoru, s výjimkou fluoridu vápenatého
C21
anorganické kyanidy
C22
následující alkalické kovy a kovy alkalických zemin: lithium, sodík, draslík, vápník, hořčík v nevázané podobě
C23
kyselé roztoky nebo kyseliny v pevné formě
C24
zásadité roztoky nebo zásady v pevné formě
C25
azbesty (prach a vlákna)
C26
fosfor; sloučeniny fosforu, s výjimkou minerálních fosfátů
C27
karbonyly kovů
C28
peroxidy
C29
chlorečnany
C30
chloristany
C31
azidy
C32
PCB nebo PCT
C33
farmaceutické nebo veterinární přípravky
C34
biocidy a fytofarmaceutické přípravky (např. pesticidy apod.)
C35
infekční látky
C36
kreozoty
C37
izokyanatany; thiokyanatany
C38
organické kyanidy (např. nitrily apod.)
C39
fenoly; sloučeniny fenolu
C40
halogenovaná rozpouštědla
C41
organická rozpouštědla, s výjimkou halogenovaných rozpouštědel
C42
organohalogenové sloučeniny, s výjimkou inertních polymerovaných materiálů a dalších látek uvedených v této příloze
C43
aromatické sloučeniny; polycyklické a heterocyklické organické sloučeniny
C44
alifatické aminy
C45
aromatické aminy
C46
étery
C47
látky výbušné povahy, s výjimkou látek uvedených jinde v této příloze
C48
organické sloučeniny síry
C49
jakýkoliv kongener polychlorovaného dibenzofuranu
C50
jakýkoliv kongener polychlorovaného dibenzo-p-dioxinu
C51
uhlovodíky a jejich sloučeniny s kyslíkem, dusíkem nebo sírou, pokud nejsou uvedeny jinde v této příloze

Příloha č. 6 k zákonu č. 185/2001 Sb.

SAZBA ZÁKLADNÍHO POPLATKU ZA UKLÁDÁNÍ ODPADŮ

Kč/t

(kalendářní rok)

Kategorie odpadu
2002 až 2004
2005 až 2006
2007 až 2008
2009 a následující léta
Nebezpečný
1100
1200
1400
1700
Komunální a ostatní
200
300
400
500

Sazba rizikového poplatku za ukládání nebezpečných odpadů

Kč/t

(kalendářní rok)

Kategorie odpadu
2002 až 2004
2005 až 2006
2007 až 2008
2009 a následující léta
Nebezpečný
2000
2500
3300
4500

Příloha č. 10 k zákonu č. 185/2001 Sb.

Ekonomické činnosti posledních prodejců podle §31g odst. 2 písm. c)

47.11
Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách, pokud velikost prodejní plochy přesahuje 200 m2
47.19
Ostatní maloobchod v nespecializovaných prodejnách, pokud velikost prodejní plochy přesahuje 200 m2
47.29
Ostatní maloobchod s potravinami ve specializovaných prodejnách, pokud velikost prodejní plochy přesahuje 200 m2
47.41
Maloobchod s počítači, počítačovým periferním zařízením a softwarem
47.42
Maloobchod s telekomunikačním zařízením
47.43
Maloobchod s audio- a videozařízením
47.52
Maloobchod s železářským zbožím, barvami, sklem a potřebami pro kutily
47.54
Maloobchod s elektrospotřebiči a elektronikou
47.59
Maloobchod s nábytkem, svítidly a ostatními výrobky převážně pro domácnost ve specializovaných prodejnách, pokud velikost prodejní plochy přesahuje 200 m2
47.64
Maloobchod se sportovním vybavením, pokud velikost prodejní plochy přesahuje 200 m2
47.65
Maloobchod s hrami a hračkami, pokud velikost prodejní plochy přesahuje 200 m2
47.77
Maloobchod s hodinami, hodinkami a klenoty
47.78
Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách, pokud velikost prodejní plochy přesahuje 200 m2
47.78.1
Maloobchod s fotografickým a optickým zařízením a potřebami

Ekonomická činnost posledních prodejců uvedená v tabulce je v jejím prvním sloupci specifikována podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech, ve znění pozdějších předpisů, a sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. září 2007 o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE)

Příloha č. 10 vložena právním předpisem č. 297/2009 Sb. s účinností od 19.9.2009

Příloha č. 12 k zákonu č. 185/2001 Sb.
Vzorec pro výpočet energetické účinnosti
Energetická účinnost = (Ep - (Ef + Ei)) / (0,97 x (Ew + Ef))
Ep se rozumí roční množství vyrobené energie ve formě tepla nebo elektřiny. Vypočítá se tak, že se energie ve formě elektřiny vynásobí hodnotou 2,6 a teplo vyrobené pro komerční využití hodnotou 1,1 (GJ/rok).
Ef se rozumí roční energetický vstup do systému z paliv přispívajících k výrobě páry (GJ/rok).
EW se rozumí roční množství energie obsažené ve zpracovávaných odpadech vypočítané za použití nižší čisté výhřevnosti odpadů (GJ/rok).
Ei se rozumí roční dodaná energie bez Ew a Ef (GJ/rok).
0,97 je činitelem energetických ztrát v důsledku vzniklého popela a vyzařování.
Tento vzorec se použije v souladu s referenčním dokumentem o nejlepších dostupných technikách pro spalování odpadů.
Nejnižší požadovaná výše energetické účinnosti pro využívání odpadů způsobem R1
Pro zařízení, která získala souhlas k provozu zařízení před 1. lednem 2009 ............... 0,60
Pro zařízení, která získala souhlas k provozu zařízení po 31. prosinci 2008 ................ 0,65
Příloha č. 12 vložena právním předpisem č. 154/2010 Sb. s účinností od 1.7.2010

Příloha č. 13 k zákonu č. 185/2001 Sb.

Cíle pro předcházení vzniku odpadů

1. Používat plánovacích opatření nebo jiných ekonomických nástrojů na podporu efektivního využívání zdrojů.

2. Podporovat výzkum a vývoj v oblasti dosahování čistších produktů a technologií spojených se vznikem menšího množství odpadů a šíření a využívání výsledků tohoto výzkumu a vývoje.

3. Podporovat ekodesign (systematické začleňování aspektů ochrany životního prostředí do návrhu výrobku s cílem zlepšit vliv tohoto výrobku na životní prostředí během celého jeho životního cyklu).

4. Poskytovat informace o technikách předcházení vzniku odpadů s cílem usnadnit v průmyslu používání nejlepších dostupných technik.

5. Organizovat školení na úrovni příslušných orgánů, zaměřených na zařazování požadavků týkajících se předcházení vzniku odpadů do povolení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění.

6. Zavádět opatření k předcházení vzniku odpadů v zařízeních, která nespadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištěni. Tato opatření by případně mohla zahrnovat posouzení nebo plány předcházení vzniku odpadů.

7. Zařazovat kritéria ochrany životního prostředí a předcházení vzniku odpadů do výzev k podávání nabídek v rámci veřejných a podnikových výběrových řízení a do smluv v souladu s příručkou o zadávání veřejných zakázek, kterou zveřejnila Komise Evropských společenství dne 29. října 2004.

8. Podporovat opětovné používání a přípravu k opětovnému používání vhodných vyřazených výrobků nebo jejich složek, zejména prostřednictvím vzdělávacích, ekonomických, logistických nebo jiných opatření (například podpora nebo zřízení akreditovaných středisek pro opravy a opětovné použití a rozšiřování jejich sítí zejména v hustě obydlených oblastech).

Příloha č. 13 vložena právním předpisem č. 154/2010 Sb. s účinností od 1.7.2010

Původní znění - účinnost od 23.4.2004 do 5.1.2005 (do novely č. 7/2005 Sb.)
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona provozují zařízení ke sběru, využívání nebo odstraňování vybraných autovraků a chtějí nadále vybrané autovraky zpracovávat, jsou povinny získat certifikaci podle §37d do osmnácti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Provozovatelé dopravních firem již provozovaných ke dni účinnosti tohoto zákona jsou povinni zaslat údaje o této firmě obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle sídla nebo bydliště provozovatele do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Skládky provozované ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, které nesplňují podmínky provozování skládek stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem, lze do 16. července 2009 provozovat na základě plánu úprav skládky, schváleného místně příslušným krajským úřadem po projednání s dotčenými orgány veřejné správy. Provozovatel skládky předloží návrh plánu úprav skládky příslušnému krajskému úřadu ke schválení do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů vydaná do 1. ledna 2002 pozbývají platnosti uplynutím 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Souhlasy vydané podle §16 odst. 2 před dnem účinnosti tohoto zákona se považují za souhlasy podle tohoto zákona.
6. Po uplynutí 18 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona mohou krajské úřady vydat souhlas k provozování zařízení ke sběru nebo zpracování vybraných autovraků podle §14 odst. 1 pouze osobě oprávněné k podnikání, které byl na tuto činnost vydán certifikát podle zvláštního právního předpisu.31f)
7. Platnost souhlasu k provozování zařízení ke sběru anebo zpracování vybraných autovraků, vydaný příslušným krajským úřadem podle §14 odst. 1 zákona právnické osobě anebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, které na tuto činnost nebyl vydán certifikát podle zvláštního právního předpisu,31f) zaniká po uplynutí 18 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
Čl. II vložen právním předpisem č. 188/2004 Sb. s účinností od 23.4.2004

§18

Přechodná ustanovení

1. Povinné subjekty plnící ohlašovací povinnosti vymezené v §82 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které jsou zároveň provozovateli povinnými plnit ohlašovací povinnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ohlašují povinné údaje prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí poprvé za rok 2009.

2. Povinné subjekty plnící ohlašovací povinnosti vymezené v §82 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které jsou zároveň provozovateli činností podle přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, a nejsou zapojeny do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle bodu 1, ohlašují povinné údaje prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí poprvé za rok 2010. Při ohlašování povinných údajů za rok 2008 a 2009 se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

3. Povinné subjekty plnící ohlašovací povinnosti vymezené v §82 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které nejsou zapojeny do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle bodu 1 nebo 2, ohlašují povinné údaje prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí poprvé za rok 2011. Při ohlašování povinných údajů za rok 2008 až 2010 se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

§18 vložen právním předpisem č. 25/2008 Sb. s účinností od 12.2.2008

Čl. XLI

Přechodné ustanovení

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Čl. XLI vložen právním předpisem č. 223/2009 Sb. s účinností od 28.12.2009

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Povinnost stanovenou v §27 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou provozovatelé nebo vlastníci lehce kontaminovaných zařízení povinni splnit nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Úrovní zpětného odběru podle §30 písm. o) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro roky 2009 a 2010 rozumí procentuální podíl vypočítaný tak, že se celková hmotnost použitých přenosných baterií nebo akumulátorů zpětně odebraných jejich výrobcem v daném kalendářním roce dělí celkovou hmotností přenosných baterií nebo akumulátorů uvedených na trh v České republice jejich výrobcem v daném kalendářním roce.

3. Řízení o pokutách týkající se §31 a §38 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

4. Povinnost stanovenou v §31c odst. 1 písm. b) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je výrobce povinen splnit nejpozději do 26. září 2009.

5. Povinnosti stanovené v §31d, §31g odst. 2 písm. b) a d), §31g odst. 3 písm. a) a b), §31g odst. 5, §31h odst. 2 a 4, §31i odst. 1 a §31j odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou výrobce nebo poslední prodejce povinni začít plnit nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Návrh na zápis do Seznamu výrobců podle §31e odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je výrobce povinen podat nejpozději do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Ministerstvo životního prostředí zpřístupní Seznam výrobců podle §31e odst. 8 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na portálu veřejné správy do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

8. Roční zprávu o bateriích a akumulátorech podle §31f odst. 1 písm. a) nebo §31o odst. 2 písm. c) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zpracují výrobce nebo provozovatel systému poprvé za kalendářní rok 2009.

9. Minimální úroveň zpětného odběru přenosných baterií nebo akumulátorů podle §31g odst. 1 písm. b) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, musí dosáhnout 25 % do 26. září 2012 a 45 % do 26. září 2016.

10. Výrobce je povinen zřídit místo zpětného odběru podle §31g odst. 2 písm. a) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

11. Výrobce je povinen zřídit místo zpětného odběru podle §31g odst. 2 písm. c) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

12. Minimální účinnosti procesů materiálového využití stanovené v §31j odst. 3 písm. a) až c) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, musí výrobce v zařízeních dosáhnout nejpozději do 26. září 2011.

13. Ustanovení §31j odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje na přenosné baterie nebo akumulátory od 26. září 2009.

Čl. II vložen právním předpisem č. 297/2009 Sb. s účinností od 19.9.2009

§59

Přechodné ustanovení

Výrobce solárního panelu splní svoji povinnost podle §37i odst. 1 zákona o odpadech do dvou měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.

§59 vložen právním předpisem č. 165/2012 Sb. s účinností od 1.1.2013

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví zašlou osobám, které byly pověřeny k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů před nabytím účinnosti tohoto zákona, přihlašovací údaje do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí do 31. srpna 2014.

2. Osoby, které provozují nebo vlastní zařízení lehce kontaminované PCB podle §26 písm. d), jsou povinny zaslat jeho evidenci ministerstvu podle §39 odst. 8 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Povinná osoba, která poprvé uvedla na trh pneumatiky nebo pneumatiky spolu s vozidlem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podá návrh na zápis do Seznamu povinných osob podle §38b odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Elektrozařízení podle §37g písm. a) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na která se nevztahuje omezení obsahu olova, rtuti, kadmia, šestimocného chromu, polybromovaných bifenylů (PBB) a polybromovaných difenyléterů (PBDE) podle §37j odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou být s výjimkou zdravotnických prostředků1), monitorovacích a řídicích přístrojů, diagnostických zdravotnických prostředků in vitro2) a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů uváděna na trh do dne 22. července 2019.

5. Kopie smluv uzavřených podle §37 odst. 7 písm. c) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zašlou osoby oprávněné ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků ministerstvu nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. II vložen právním předpisem č. 169/2013 Sb. s účinností od 1.10.2013

Informace

Právní předpis č. 185/2001 Sb. nabyl účinnosti dnem 1.1.2002, s výjimkou §31 odst. 5 a §38 odst. 3, 4, 5, 6, 7, 8 a 9, které nabývají účinnosti dnem 23.2.2002, a části šestnácté, která nabývá účinnosti dnem 14.6.2001. Ustanovení §38 odst. 1 písm. f) nabývá účinnosti dnem 1.1.2003.

Ve znění tohoto právního předpisu jsou podchyceny změny a doplnění uskutečněné právním předpisem č.:

477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech)

s účinností od 1.1.2002

76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci)

s účinností od 1.1.2003

275/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších přepisů

s účinností od 1.1.2003

320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů

s účinností od 1.1.2003

356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů

s účinností ode dne, kdy vstoupila v platnost smlouva o přistoupení ČR k EU (1.5.2004)

167/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 455/91 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony

s účinností ode dne, kdy vstoupila v platnost smlouva o přistoupení ČR k EU (1.5.2004)

188/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

s účinností od 23.4.2004, s výjimkou části deváté, která nabyla účinnosti dnem, kdy vstoupila v platnost smlouva o přistoupení ČR k EU (1.5.2004)

317/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 156/98 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých dalších zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/97 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů

s účinností od 27.5.2004

7/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

s účinností od 6.1.2005 s výjimkou §37i, 37k, 37n, 37o, 38, které nabývají účinnosti od 13.8. 2005, a §37m odst. 3, který nabývá účinnosti od 1.1.2009

106/2005 Sb., úplné znění právního předpisu č. 185/2001 Sb. publikované v částce č. 33/2005

444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/90 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

s účinností od 1.1.2006

186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění

s účinností od 1.1.2007

222/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

s účinností od 1.6.2006

314/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 140/61 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů

s účinností od 22.6.2006 s výjimkou §37b, 37c a 78, které nabývají účinnosti 1.1.2007 a §12, 33a, 33b a 79, které nabývají účinnosti 1.4.2007

296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím

s účinností od 1.1.2008

25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů

s účinností od 12.2.2008

34/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

s účinností od 12.2.2008, s výjimkou §24 odst. 1 písm. d), který nabývá účinnosti 1.10.2008

383/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/91 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/99 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů

s účinností od 1.1.2009

9/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 156/98 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

s účinností od 23.1.2009

157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů

s účinností od 1.8.2009

223/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb

s účinností od 28.12.2009

227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech

s účinností od 1.7.2010

281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu

s účinností od 1.1.2011

291/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 252/97 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

s účinností od 1.10.2009

297/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/99 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/99 Sb.

s účinností od 19.9.2009

326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stability

s účinností od 1.7.2009

154/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

s účinností od 1.7.2010

31/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

s účinností od 18.2.2011

77/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

s účinností od 25.3.2011

264/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

s účinností od 31.8.2011

457/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě ČR

s účinností od 1.1.2013

18/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě ČR

s účinností od 1.1.2013

85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů

s účinností od 19.4.2012

165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů

s účinností od 1.1.2013

167/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

s účinností od 1.7.2012

69/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

s účinností od 19.3.2013

169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

s účinností od 1.10.2013 s výjimkou některých ustanovení, která nabývají účinnosti 1.1.2015, 1.1.2014 a 1.10.2014

344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů

s účinností od 1.1.2014

64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu

s účinností od 1.5.2014

184/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

s účinností od 1.10.2014 s výjimkou některých ustanovení, která nabývají účinnosti 1.6.2015

229/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

s účinností od 1.1.2015 s výjimkou §78, který nabývá účinnosti 1.12.2014

223/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

s účinností od 1.10.2015 s výjimkou některých ustanovení, která nabývají účinnosti 1.1.2016, 1.3.2016 a 1.1.2017

243/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona

s účinností od 29.7.2016

298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů

s účinností od 19.9.2016

183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích

s účinností od 1.7.2017

225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

s účinností od 1.1.2018

45/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady o rtuti

s účinností od 1.3.2019 s výjimkou §38a, který nabývá účinnosti 1.1.2020

403/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

s účinností od 1.1.2021

a oprava provedená sdělením o opravě tiskové chyby v částce č. 96/2005 Sb.

Právní předpis č. 185/2001 Sb. byl zrušen právním předpisem č. 541/2020 Sb. s účinností od 1.1.2021.

Znění jednotlivých právních norem jiných právních předpisů v odkazech není aktualizováno, pokud se jich netýká derogační změna shora uvedeného právního předpisu.

1) Směrnice Rady 75/439/EHS ze dne 16. června 1975 o nakládání s odpadními oleji, ve znění směrnic 87/101/EHS, 91/692/EHS, 2000/76/ES a 2008/98/ES.
Směrnice Rady 78/176/EHS ze dne 20. února 1978 o odpadech z průmyslu oxidu titaničitého, ve znění směrnic 82/883/EHS, 83/29/EHS, 91/692/EHS.
Směrnice Rady 82/883/ES ze dne 3. prosince 1982 o postupech monitorování životního prostředí ovlivněného vypouštěním odpadů z průmyslu oxidu titaničitého a dozoru nad ním, ve znění nařízení č. 807/2003.
Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství, ve znění směrnice 91/692/EHS a nařízení č. 807/2003.
Směrnice Rady 87/217/EHS ze dne 19. března 1987 o předcházení a snižování znečištění životního prostředí azbestem, ve znění směrnice 91/692/EHS a nařízení č. 807/2003.
Směrnice Rady 91/689/EHS ze dne 12. prosince 1991 o nebezpečných odpadech, ve znění směrnic 94/31/ES a 2008/98/ES a nařízení č. 166/2006.
Směrnice Rady 96/59/ES ze dne 16. září 1996 o odstraňování polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů (PCB/PCT).
Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů, ve znění nařízení č. 1882/2003 a č. 1137/2008.
Směrnice 2000/53/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností, ve znění rozhodnutí Komise 2002/525/ES, 2005/63/ES, 2005/438/ES, 2005/673/ES, 2008/689/ES a směrnic 2008/33/ES a 2008/112/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadů, ve znění nařízení č. 1137/2008.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění rozhodnutí Komise 2005/618/ES, 2005/717/ES, 2005/747/ES, 2006/310/ES, 2006/690/ES, 2006/691/ES, 2006/692/ES, 2008/385/ES a směrnice 2008/35/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES ze dne 27. ledna 2003 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, ve znění směrnic 2003/108/ES, 2008/34/ES a 2008/112/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES ze dne 5. dubna 2006 o odpadech, ve znění směrnice 2008/98/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS, ve znění směrnic 2008/11/ES, 2008/12/ES a 2008/103/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic.
1a) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu).
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
8a) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí).

9) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
9a) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.
9b) Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů.
10) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.
11) Například zákon č. 258/2000 Sb., zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
11a) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
12) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12a) §7 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
12b) §5 a 94 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
13) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
13a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
14) §45 vyhlášky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, ve znění zákona č. 425/1990 Sb.
15) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
15a) Například zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů.
16) Například zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb.
17) Například zákon č. 309/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
17a) §2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 222/2006 Sb. a zákona č. 25/2008 Sb.
18) Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

19) §11 a 12 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů.
Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí - ADR (Ženeva 1957), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 64/1987 Sb.
Řád pro mezinárodní železniční dopravu nebezpečného zboží (RID).
20) Například zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb.
21) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
22) Například zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů.
23) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
24) Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
25) Například zákon č. 309/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 389/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
25a) §10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
25b) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
26) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.
26a) §182 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon.
27) §8 a násl. zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
28) Zákon č. 309/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 389/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.
30) Například zákon č. 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí - ADR (Ženeva 1957), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 64/1987 Sb., Řád pro mezinárodní železniční dopravu nebezpečného zboží (RID).
30a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS, ve znění nařízení Komise (EU) č. 757/2010 a nařízení Komise (EU) č. 756/2010.
30b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS.

30c) §11 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů.
30d) Například zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
30e) §73 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

30f) §116 občanského zákoníku.
31) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
31a) Příloha A zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb.
31b) Příloha č. 1 vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb., vyhlášky č. 197/2006 Sb., vyhlášky č. 388/2008 Sb. a vyhlášky č. 283/2009 Sb.
31c) §14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
31d) §2, 19 a 40 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
31e) §2 odst. 10 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 103/2004 Sb. a zákona č. 411/2005 Sb.
31f) §4 odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.
31g) Například směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/12/ES ze dne 23. března 1994 o opatřeních proti znečišťování ovzduší emisemi z motorových vozidel a o změně směrnice /70/220/EHS; směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/69/ES ze dne 13. října 1998 o opatřeních proti znečišťování ovzduší emisemi z motorových vozidel a o změně směrnice /70/220/EHS; nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla.
31h) §2 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb.
31i) §79c odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění zákona č. 297/2009 Sb.
31j) Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
31k) §73 a 74 zákona č. 56/2001 Sb.
31l) §4 vyhlášky č. 243/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

31m) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES ze dne 27. ledna 2003 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/108/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES ze dne 27. ledna 2003 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních.

31n) §53 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
31o) Například zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
31p) §2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
31r) §2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
31s) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb.

31t) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 ze dne 29. června 2000 o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu, ve znění pozdějších předpisů.
31u) Například vyhláška č. 184/1999 Sb., kterou se stanoví postup hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro zdraví člověka, vyhláška č. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací podle kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.
32) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
33) Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
34) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
35) Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění zákona č. 334/1992 Sb.
36) Příloha č. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.
36a) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.
36b) §1 odst. 3 písm. e) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb.
37) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
38) Například §76 a násl. zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů.
39a) §4c zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 291/2009 Sb.
39b) Čl. 48 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k podmíněnosti, odlišení a integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému uvedených v nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, v platném znění.
40) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
41) §181e odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
42) Zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů.
43) Část šestá zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
44) §2 zákona č. 388/1991 Sb., ve znění zákona č. 334/1992 Sb.
45) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
45a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.
46) Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.
47) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
48) Zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
48a) §72 zákona č. 129/2000 Sb.
48b) §2 zákona č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic), ve znění pozdějších předpisů.

48c) Například zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 216/2002 Sb., zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
49) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
50) §29 odst. 3 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
51) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
52) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.
53) Například nařízení Rady (EU) č. 333/2011 ze dne 31. března 2011, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy určité typy kovového šrotu přestávají být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES.
54) Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

55) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
1) Nařízení vlády č. 336/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
2) Nařízení vlády č. 453/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, ve znění pozdějších předpisů.

*) §38 odst. 7, který nabývá účinnosti dnem 23.2.2002, je novelizován právním předpisem č. 477/2001 Sb. s účinností od 1.1.2002, proto je velice těžké tuto novelu zapracovat.