EPIS® Právní systém | Plné znění - Sněmovní tisk

Vládní návrh zákona o platebním styku

1059/0

Vládní návrh

Vládní návrh

ZÁKON

ze dne ……2017

o platebním styku

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹⁾, zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie²⁾ a upravuje

a) činnost některých osob oprávněných poskytovat platební služby a vydávat elektronické peníze, včetně činnosti těchto osob v zahraničí,

b) účast v platebních systémech a vznik a provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování,

c) práva a povinnosti podnikatelů, kteří poskytují platební služby (dále jen „poskytovatel“), a uživatelů platebních služeb (dále jen „uživatel“),

d) práva a povinnosti podnikatelů, kteří vydávají elektronické peníze (dále jen „vydavatel“), a držitelů elektronických peněz (dále jen „držitel“),

e) práva a povinnosti podnikatelů, kteří prostřednictvím internetových stránek srovnávají úplaty za služby spojené s platebním účtem uplatňované různými poskytovateli (dále jen „provozovatel srovnávacích stránek“),

f) používání jednotného označení služeb spojených s platebním účtem,

g) postup při změně platebního účtu,

h) přístup k platebnímu účtu.

CELEX: 32015L2366, 31998L0026 ve znění 32009L0044, 32010L0078, 32012R0648 a 32014R0909, 32009L0110, 32014L0092

¹⁾ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES a 2010/78/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a č. 909/2014.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU a 2015/2366.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES.

²⁾ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce.

§2

Vymezení některých pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) platební transakcí vložení peněžních prostředků na platební účet, výběr peněžních prostředků z platebního účtu nebo převod peněžních prostředků, je-li prováděna v rámci platební služby,

b) platebním účtem účet, který slouží k provádění platebních transakcí,

c) peněžními prostředky bankovky, mince, bezhotovostní peněžní prostředky a elektronické peníze,

d) platebním prostředkem zařízení nebo soubor postupů dohodnutých mezi poskytovatelem a uživatelem, které jsou vztaženy k osobě uživatele a kterými uživatel dává platební příkaz,

e) inkasem převod peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil příjemci, poskytovateli příjemce nebo svému poskytovateli,

f) úhradou převod peněžních prostředků z platebního účtu plátce na platební účet příjemce na základě platebního příkazu, který dává plátce přímo svému poskytovateli,

g) trvalým příkazem platební příkaz plátce k provádění převodů peněžních prostředků z platebního účtu plátce v předem určených dnech nebo v pravidelně se opakujících intervalech,

h) možností přečerpání výslovné ujednání smluvních stran o zpřístupnění peněžních prostředků, které přesahují aktuální zůstatek na platebním účtu spotřebitele,

i) překročením faktické zpřístupnění více peněžních prostředků, než je zůstatek na platebním účtu nebo než je smluvená možnost přečerpání,

j) službou spojenou s platebním účtem platební služba nebo jiná služba poskytnutá v souvislosti s otevřením nebo vedením platebního účtu, včetně překročení, možnosti přečerpání, vydávání nástrojů uvedených v §3 odst. 3 písm. c) bodech 1 až 3 a platebních transakcí prováděných těmito nástroji,

k) službou nepřímého dání platebního příkazu služba spočívající v dání platebního příkazu k převodu peněžních prostředků z platebního účtu jménem plátce poskytovatelem rozdílným od poskytovatele, který pro plátce vede daný platební účet, je-li platební příkaz dán prostřednictvím internetu,

l) službou informování o platebním účtu služba spočívající ve sdělování informací o platebním účtu prostřednictvím internetu poskytovatelem rozdílným od poskytovatele, který vede daný platební účet.

CELEX: 32015L2366, 32014L0092

(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

a) členským státem stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru,

b) jiným členským státem členský stát jiný než Česká republika,

c) domovským členským státem členský stát, ve kterém se nachází sídlo poskytovatele nebo vydavatele; nemá-li poskytovatel nebo vydavatel sídlo, pak členský stát, ve kterém se nachází jeho skutečné sídlo,

d) hostitelským členským státem členský stát, který není domovským členským státem poskytovatele nebo vydavatele a ve kterém má poskytovatel nebo vydavatel pobočku, pověřeného zástupce nebo ve kterém jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce poskytuje služby,

e) kvalifikovanou účastí kvalifikovaná účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013³⁾,

f) úzkým propojením úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

g) vedoucí osobou

1. v případě právnické osoby člen jejího statutárního orgánu nebo jiná osoba, která jiným způsobem skutečně řídí její činnost, v případě platební instituce a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu také osoba, která skutečně řídí jejich činnost v oblasti poskytování platebních služeb, a v případě instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu také osoba, která skutečně řídí jejich činnost v oblasti vydávání elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb; je-li členem statutárního orgánu jiná právnická osoba, rozumí se vedoucí osobou také fyzická osoba, která ji v tomto orgánu zastupuje,

2. v případě podnikající fyzické osoby osoba, která skutečně řídí její podnikání a v případě poskytovatele platebních služeb malého rozsahu také osoba, která skutečně řídí jeho činnost v oblasti poskytování platebních služeb,

h) pobočkou

1. obchodní závod nebo jeho část v jiném než domovském členském státě; všechny obchodní závody nebo jejich části v tomto členském státě se považují za jednu pobočku,

2. provozovna v domovském členském státě, pokud není sídlem,

i) pověřeným zástupcem ten, kdo na základě smlouvy s poskytovatelem jedná při uzavírání smlouvy o platebních službách nebo při poskytování platebních služeb jménem poskytovatele, nebo ten, kdo na základě smlouvy s vydavatelem jedná při distribuci nebo zpětné výměně elektronických peněz jménem vydavatele; pověřeným zástupcem není zaměstnanec, prokurista ani člen statutárního orgánu poskytovatele nebo vydavatele,

j) skupinou seskupení složené z

1. osob vymezených v čl. 4, 5, 6 nebo 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014⁴⁾, které jsou vzájemně propojeny způsobem uvedeným v čl. 7, čl. 10 odst. 1 nebo čl. 113 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

2. ovládající osoby a jí ovládaných osob, nebo

3. osob, jejichž statutární, řídicí, nebo dozorčí orgán je z většiny tvořen stejnými osobami jako statutární, řídicí nebo dozorčí orgán jiné osoby uvedené v bodě 2,

k) platebním systémem systém s jednotnými pravidly, který slouží k provádění, zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí.

³⁾ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.

⁴⁾ Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 ze dne 7. ledna 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce, v platném znění.

CELEX: 32015L2366, 32009L0110

(3) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

a) plátcem uživatel, z jehož platebního účtu mají být odepsány peněžní prostředky k provedení platební transakce nebo který dává k dispozici peněžní prostředky k provedení platební transakce,

b) příjemcem uživatel, na jehož platební účet mají být podle platebního příkazu připsány peněžní prostředky nebo jemuž mají být podle platebního příkazu peněžní prostředky dány k dispozici,

c) platebním příkazem pokyn poskytovateli, jímž plátce nebo příjemce žádá o provedení platební transakce,

d) dnem valuty okamžik, ke kterému je platební transakce evidována pro potřeby výpočtu úroku z peněžních prostředků na platebním účtu,

e) referenčním směnným kurzem směnný kurz, který se použije jako základ pro přepočet měn a který pochází z veřejně přístupného zdroje nebo byl poskytovatelem zpřístupněn,

f) referenční úrokovou sazbou úroková sazba, která se použije jako základ pro výpočet úroku a která pochází z veřejně přístupného zdroje,

g) jedinečným identifikátorem kombinace písmen, číslic nebo symbolů, kterými se podle určení poskytovatele identifikuje uživatel nebo jeho účet při provádění platebních transakcí,

h) trvalým nosičem dat jakýkoli nástroj, který umožňuje uživateli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě,

i) pracovním dnem den, kdy poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce provádějící platební transakci obvykle vykonává činnosti potřebné pro provedení této platební transakce,

j) provozní dobou část pracovního dne, kdy poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce provádějící platební transakci obvykle vykonává činnosti potřebné pro provedení této platební transakce,

k) osobou oprávněně pobývající v členském státě

1. občan členského státu a jeho rodinný příslušník,

2. cizinec pobývající na území České republiky přechodně nebo trvale podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky,

3. cizinec, který na území České republiky požádal o udělení mezinárodní ochrany anebo kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zákona upravujícího azyl,

4. cizinec pobývající na území České republiky podle zákona upravujícího dočasnou ochranu cizinců,

5. osoba pobývající na území České republiky podle zákona upravujícího pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky,

6. osoba požívající na území České republiky výsad a imunit podle mezinárodního práva, nebo

7. osoba, která oprávněně pobývá na území jiného členského státu,

l) ověřením postup umožňující poskytovateli ověřit totožnost uživatele nebo oprávněné použití platebního prostředku nebo osobních bezpečnostních prvků uživatele,

m) osobním bezpečnostním prvkem prvek, který poskytovatel poskytl uživateli za účelem ověření,

n) citlivým údajem o platbách údaj, který může být zneužit k podvodu v oblasti platebních služeb, s výjimkou jedinečného identifikátoru a jména majitele platebního účtu v případě poskytovatele služby informování o platebním účtu nebo služby nepřímého dání platebního příkazu,

o) úvěrem jakákoli forma dočasně poskytnutých peněžních prostředků.

CELEX: 32015L2366, 32014L0092

(4) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

a) zúčtováním

1. započtení peněžitých pohledávek, nebo

2. splnění vzájemných peněžitých dluhů převodem peněžních prostředků,

b) příkazem k zúčtování pokyn účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo účastníka či provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování propojeného podle §116, na jehož základě má být v souladu s pravidly platebního systému s neodvolatelností zúčtování (dále jen „pravidla systému“) provedeno zúčtování,

c) ústřední protistranou ten, kdo při zúčtování vstupuje mezi účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedené v §111 odst. 1 písm. a) až h) jako jejich výlučná protistrana,

d) zúčtovatelem ten, kdo vede pro účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedené v §111 odst. 1 písm. a) až h) nebo j) účet, na němž se provádí zúčtování,

e) clearingovou institucí ten, kdo provádí zúčtování započtením vzájemných pohledávek účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedených v §111 odst. 1 písm. a) až h), j) nebo k),

f) provozním dnem pravidly systému stanovená pravidelně se opakující doba, během níž platební systém s neodvolatelností zúčtování přijímá a provádí příkazy k zúčtování a další úkony s tímto zúčtováním související.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044, 32010L0078, 32012R0648 a 32014R0909

§3

Platební služba

(1) Platební službou je

a) služba umožňující vložení hotovosti na platební účet vedený poskytovatelem,

b) služba umožňující výběr hotovosti z platebního účtu vedeného poskytovatelem,

c) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz

1. plátce,

2. příjemce, nebo

3. plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,

d) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz

1. plátce,

2. příjemce, nebo

3. plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel poskytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,

e) vydávání a správa platebních prostředků a, je-li uživatel příjemcem, předávání platebního příkazu a zpracování platebních transakcí,

f) provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz),

g) služba nepřímého dání platebního příkazu,

h) služba informování o platebním účtu.

CELEX: 32015L2366

(2) O provedení převodu peněžních prostředků se jedná i v případě bezhotovostního obchodu s cizí měnou, nejde-li o činnost, která je investiční službou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. Bezhotovostním obchodem s cizí měnou se pro účely tohoto zákona rozumí nákup nebo prodej peněžních prostředků v české nebo cizí měně za peněžní prostředky v jiné měně, jestliže jsou peněžní prostředky od uživatele přijaty nebo uživateli dány k dispozici bezhotovostně.

CELEX: 32015L2366

(3) Platební službou není

a) přeprava, sběr, zpracování a doručení bankovek a mincí,

b) směnárenská činnost,

c) vydávání ani platba prováděná prostřednictvím

1. šeků, směnek nebo cestovních šeků,

2. papírových poukázek na zboží nebo služby,

3. poštovních poukazů podle zákona upravujícího poštovní služby,

4. prostředků, které jsou určeny pouze k zaplacení zboží nebo služeb v prostorách využívaných vydavatelem prostředku nebo zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů anebo k zaplacení úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb,

5. prostředků, kterými lze dát příkaz pouze k vnitrostátní platbě a které jsou určeny pouze k zaplacení stravování poskytovaného podle zákona upravujícího daně z příjmů jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů, je-li nepeněžité plnění poskytováno na základě smlouvy mezi dodavatelem a tím, kdo tyto prostředky vydal,

6. prostředků, kterými lze dát příkaz pouze k vnitrostátní platbě a které jsou určeny pouze k zaplacení nepeněžitého plnění poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a ve formě, která je podle zákona upravujícího daně z příjmů osvobozena od daně, je-li nepeněžité plnění poskytováno na základě smlouvy mezi dodavatelem a tím, kdo tyto prostředky vydal,

7. prostředků, kterými lze dát příkaz pouze k vnitrostátní platbě a které jsou určeny pouze k výplatě dávek podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi,

d) platba prováděná

1. mezi poskytovateli nebo jejich pověřenými zástupci na jejich vlastní účet,

2. v rámci podnikatelského seskupení bez účasti nebo zprostředkování osoby mimo toto podnikatelské seskupení,

3. v rámci platebního systému nebo systému pro vypořádání obchodů s cennými papíry mezi účastníky tohoto systému a poskytovateli nebo mezi účastníky tohoto systému navzájem,

4. v rámci správy cenných papírů,

5. v rámci správy cizího majetku podle zákona upravujícího výkon advokacie, zákona upravujícího činnost notářů nebo podle zákona upravujícího činnost soudních exekutorů,

6. osobou, která jedná jménem plátce, nebo příjemce při nákupu nebo prodeji zboží nebo poskytování nebo čerpání služeb, nebo osobou, která na účet plátce, nebo příjemce zprostředkovává takový nákup, prodej, poskytování nebo čerpání, a to jedná-li se o platbu vyplývající z tohoto nákupu, prodeje, poskytování nebo čerpání,

e) platba prováděná poskytovatelem služby elektronických komunikací nebo operátorem podle zákona o elektronických komunikacích, jestliže částka platby odpovídá nejvýše 50 eurům, celková částka plateb, ke kterým dal příkaz jeden koncový uživatel, provedených za 1 měsíc odpovídá nejvýše 300 eurům a

1. platba slouží k zaplacení za digitální obsah nebo hlasové služby, nebo

2. platba je prováděna prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení za účelem zaplacení za vstupenky nebo jízdenky nebo za charitativním účelem,

f) vyplacení hotovosti

1. dodavatelem zboží nebo služby zákazníkovi při placení za zboží nebo službu nad rámec tohoto placení (cashback),

2. pomocí bankomatu osobou jednající jménem vydavatele platebního prostředku, jestliže tato osoba neposkytuje jiné platební služby,

g) služba poskytovatelů technických služeb, kteří podporují poskytování platebních služeb, aniž by peněžní prostředky, které jsou předmětem platby, přecházely do jejich držby, nejde-li o službu nepřímého dání platebního příkazu nebo službu informování o platebním účtu.

CELEX: 32015L2366

§4

Elektronické peníze

(1) Elektronickými penězi je peněžní hodnota, která

a) představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal,

b) je uchovávaná elektronicky,

c) je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí a

d) je přijímána jinou osobou než tím, kdo ji vydal.

CELEX: 32009L0110

(2) Elektronickými penězi není peněžní hodnota, která může být použita pouze k provedení platby uvedené v §3 odst. 3 písm. c) bodech 4 až 7 nebo v §3 odst. 3 písm. e).

CELEX: 32009L0110

ČÁST DRUHÁ

OSOBY OPRÁVNĚNÉ POSKYTOVAT PLATEBNÍ SLUŽBY A VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ PENÍZE

Hlava I

Základní ustanovení

§5

Oprávnění poskytovat platební služby

Poskytovat platební služby jako podnikání mohou pouze tyto osoby:

a) banky za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,

b) zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,

c) spořitelní a úvěrní družstva za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev,

d) instituce elektronických peněz za podmínek stanovených tímto zákonem,

e) zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených tímto zákonem,

f) vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu za podmínek stanovených tímto zákonem,

g) platební instituce za podmínek stanovených tímto zákonem,

h) zahraniční platební instituce za podmínek stanovených tímto zákonem,

i) poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu za podmínek stanovených tímto zákonem,

j) správci informací o platebním účtu za podmínek stanovených tímto zákonem,

k) zahraniční správci informací o platebním účtu za podmínek stanovených tímto zákonem,

l) držitel poštovní licence, jehož poštovní licence výslovně obsahuje službu dodání peněžní částky poštovním poukazem,

m) Česká národní banka za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost a postavení České národní banky.

CELEX: 32015L2366

§6

Oprávnění vydávat elektronické peníze

Vydávat elektronické peníze jako podnikání mohou pouze tyto osoby:

a) banky za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,

b) zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,

c) spořitelní a úvěrní družstva za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev,

d) instituce elektronických peněz za podmínek stanovených tímto zákonem,

e) zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených tímto zákonem,

f) vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu za podmínek stanovených tímto zákonem,

g) Česká národní banka za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost a postavení České národní banky.

CELEX: 32009L0110

Hlava II

Platební instituce

Díl 1

Základní ustanovení

§7

Platební instituce je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat platební služby na základě povolení k činnosti platební instituce, které jí udělila Česká národní banka.

CELEX: 32015L2366

§8

(1) Platební instituce je na základě uděleného povolení k činnosti platební instituce oprávněna

a) poskytovat platební služby, na něž se vztahuje povolení k činnosti platební instituce,

b) provádět činnosti související s poskytováním platebních služeb podle písmene a), včetně poskytování úvěrů, a

c) provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

CELEX: 32015L2366

(2) Poskytnutí úvěru je činností povolenou podle odstavce 1 písm. b), jestliže

a) souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v §3 odst. 1 písm. d) nebo e) a na tuto platební službu se vztahuje povolení k činnosti platební instituce,

b) kapitál platební instituce je přiměřený celkové částce poskytnutých úvěrů a

c) úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi platební institucí a úvěrovaným splacen nejpozději do 1 roku; to neplatí, je-li úvěr poskytnut v České republice.

CELEX: 32015L2366

(3) Platební instituce nesmí poskytnout úvěr z peněžních prostředků, které jí byly svěřeny k provedení platební transakce.

CELEX: 32015L2366

Díl 2

Povolení k činnosti platební instituce

Udělení povolení k činnosti platební instituce

§9

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti platební instituce žadateli,

a) který je právnickou osobou,

b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,

c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem,

d) v jehož prospěch, má-li se povolení k činnosti platební instituce vztahovat na službu nepřímého dání platebního příkazu nebo na službu informování o platebním účtu, je uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění v souladu s tímto zákonem,

e) jehož obchodní plán, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty,

f) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb,

g) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto zákonem,

h) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce,

i) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v poskytování platebních služeb nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu platební instituce ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce,

j) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení platební instituce,

k) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce,

l) který bude provozovat v České republice alespoň část svého podnikání týkajícího se poskytování platebních služeb,

m) jehož vedoucí osoby v oblasti poskytování platebních služeb jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb a

n) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb.

CELEX: 32015L2366

(2) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se sídlem ve státě, který není členským státem, poskytovat v České republice platební služby za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice a jestliže právní řád státu, v němž má žadatel sídlo, nebrání účinné ochraně peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce. Pro platební instituci se sídlem ve státě, který není členským státem, se §32 až 40 nepoužijí.

§10

(1) Žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti platební instituce. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek.

(2) Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení. Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými podstatnými vadami, které brání pokračování v řízení, počíná tato lhůta běžet dnem, kdy byly vady žádosti odstraněny.

CELEX: 32015L2366

(3) V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti platební instituce Česká národní banka uvede platební služby, na něž se povolení k činnosti vztahuje.

(4) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti platební instituce, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§11

(1) Platební instituce oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti platební instituce nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.

CELEX: 32015L2366

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

Zánik povolení k činnosti platební instituce

§12

Povolení k činnosti platební instituce zaniká dnem

a) zrušení platební instituce,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku platební instituce,

c) vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila platební instituci povolení k činnosti instituce elektronických peněz, povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nebo povolení k činnosti správce informací o platebním účtu, nebo

d) nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti platební instituce.

§13

(1) Ode dne zániku povolení k činnosti platební instituce nesmí ten, jehož povolení zaniklo, vykonávat činnosti uvedené v §8. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, musí být uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku povolení k činnosti platební instituce požádá.

(2) Do dne splnění dluhů vůči uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo, pro účely ochrany peněžních prostředků a dohledu i nadále považuje za platební instituci.

(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí pro činnosti, které je ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.

§14

Rozšíření povolení k činnosti platební instituce

Podá-li platební instituce žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, na něž se vztahuje povolení k činnosti, použijí se §9 odst. 1 písm. c) až m) a §10 a 11 obdobně.

CELEX: 32015L2366

Díl 3

Některé podmínky výkonu činnosti platební instituce

§15

Počáteční kapitál

(1) Počáteční kapitál platební instituce musí činit alespoň částku odpovídající

a) 20 000 eur, vztahuje-li se povolení k činnosti platební instituce pouze na platební službu podle §3 odst. 1 písm. f),

b) 50 000 eur, vztahuje-li se povolení k činnosti platební instituce na platební službu podle §3 odst. 1 písm. g), nebo

c) 125 000 eur, vztahuje-li se povolení k činnosti platební instituce na některou z platebních služeb podle §3 odst. 1 písm. a) až e).

CELEX: 32015L2366

(2) Počátečním kapitálem podle odstavce 1 se rozumí součet položek vymezených v čl. 26 odst. 1 písm. a) až e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

CELEX: 32015L2366

§16

Kapitál

(1) Platební instituce průběžně udržuje kapitál alespoň ve výši počátečního kapitálu stanovené v §15.

CELEX: 32015L2366

(2) Platební instituce, jejíž povolení k činnosti se vztahuje na platební služby podle §3 odst. 1 písm. a), b), c), d), e) nebo f), zároveň s plněním povinnosti podle odstavce 1 průběžně udržuje kapitál alespoň ve výši odpovídající kapitálovému požadavku ke krytí rizik (dále jen „kapitálová přiměřenost“).

CELEX: 32015L2366

(3) Česká národní banka v rozhodnutí o udělení povolení k činnosti platební instituce určí přístup, který bude platební instituce uvedená v odstavci 2 uplatňovat při výpočtu kapitálové přiměřenosti a který je vhodný z hlediska řádného poskytování platebních služeb nebo vzhledem k poměrům platební instituce. Určený přístup může Česká národní banka později změnit, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky, za nichž byl přístup určen.

(4) Česká národní banka může na základě vyhodnocení řídicího a kontrolního systému platební instituce rozhodnout, že platební instituce uvedená v odstavci 2 je povinna průběžně udržovat kapitálovou přiměřenost ve výši až o 20 % vyšší, nebo až o 20 % nižší, než je stanoveno v odstavci 2.

CELEX: 32015L2366

(5) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu platební instituce, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti, včetně jednotlivých přístupů, které platební instituce může při výpočtu kapitálové přiměřenosti uplatňovat.

CELEX: 32015L2366

§17

Pojištění a zajištění

(1) Platební instituce, jejíž povolení k činnosti se vztahuje na službu nepřímého dání platebního příkazu, zajistí, aby byla v její prospěch uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají uživatelé nebo poskytovatelé, kteří vedou platební účet, právo na plnění vyplývající z povinnosti platební instituce napravit neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci.

CELEX: 32015L2366

(2) Platební instituce, jejíž povolení k činnosti se vztahuje na službu informování o platebním účtu, zajistí, aby byla v její prospěch uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají uživatelé nebo poskytovatelé, kteří vedou platební účet, právo na plnění vyplývající z povinnosti platební instituce napravit neoprávněné získání nebo užití informací o platebním účtu.

CELEX: 32015L2366

(3) Prováděcí právní předpis stanoví minimální limit pojistného plnění z pojištění a minimální výši srovnatelného zajištění podle odstavců 1 a 2 s ohledem na

a) rizika, kterým je nebo může být platební instituce vystavena,

b) jiné činnosti platební instituce,

c) vlastnosti srovnatelného zajištění,

d) objem platebních transakcí, ke kterým je dán platební příkaz nepřímo prostřednictvím platební instituce, a

e) počet uživatelů služby informování o platebním účtu.

CELEX: 32015L2366

§18

Kvalifikovaná účast na platební instituci a její ovládnutí

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě oznámí předem České národní bance svůj záměr

a) nabýt kvalifikovanou účast na platební instituci,

b) pozbýt kvalifikovanou účast na platební instituci,

c) zvýšit kvalifikovanou účast na platební instituci tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %,

d) snížit kvalifikovanou účast na platební instituci tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %,

e) stát se osobou ovládající platební instituci, nebo

f) přestat ovládat platební instituci.

CELEX: 32015L2366

(2) Nejsou-li osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e), důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení platební instituce, vysloví Česká národní banka nesouhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nebo s ovládnutím platební instituce. To platí obdobně i v případě, že oznámení nebylo v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno.

CELEX: 32015L2366

(3) Řízení o vyslovení nesouhlasu lze zahájit do 60 pracovních dnů ode dne, kdy České národní bance oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) došlo nebo kdy se Česká národní banka dozvěděla, že oznámení nebylo v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno.

CELEX: 32015L2366

(4) Shledá-li Česká národní banka před uplynutím lhůty k zahájení řízení o vyslovení nesouhlasu, že osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) jsou důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení platební instituce, tuto skutečnost jim sdělí.

CELEX: 32015L2366

(5) Vysloví-li Česká národní banka nesouhlas podle odstavce 2, osoba, která učinila oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) nebo která oznámení v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) neučinila, nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s účastí na platební instituci v rozsahu, v němž byla účast nabyta nebo zvýšena.

CELEX: 32015L2366

(6) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

Řídicí a kontrolní systém

§19

(1) Platební instituce vykonává činnosti podle §8 řádně a obezřetně.

CELEX: 32015L2366

(2) K zajištění řádného a obezřetného výkonu činností podle §8 platební instituce uplatňuje řídicí a kontrolní systém.

CELEX: 32015L2366

§20

(1) Řídicí a kontrolní systém platební instituce zahrnuje

a) strategické a operativní řízení,

b) organizační uspořádání, včetně vnitřních předpisů, které jej upravují, s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností, včetně činností orgánů platební instituce a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí; v rámci organizačního uspořádání se současně vymezí funkce, jejichž výkon je vzájemně neslučitelný,

c) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje

1. přistupování platební instituce k rizikům, kterým je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnitřního nebo vnějšího prostředí a rizika likvidity, a

2. rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování rizik, včetně přijímání opatření vedoucích k omezení výskytu nebo dopadů výskytu rizik,

d) systém vnitřní kontroly, který vždy zahrnuje

1. kontrolu podřízených pracovníků nadřízenými pracovníky,

2. průběžnou kontrolu dodržování právních povinností platební instituce a

3. vnitřní audit zajišťující nezávislou a objektivní vnitřní kontrolu výkonu činnosti platební instituce a předkládání jasných doporučení k zajištění nápravy takto zjištěných nedostatků příslušné úrovni řízení,

e) řádné administrativní a účetní postupy,

f) systém vnitřní a vnější komunikace,

g) sledování, vyhodnocování a aktualizaci vnitřních předpisů,

h) řízení střetů zájmů při výkonu činnosti, včetně jejich zjišťování a zamezování,

i) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru, zahrnující kontrolní a bezpečnostní opatření pro zabezpečení a prověření prostředků pro přenos informací, minimalizaci rizika poškození dat a neautorizovaného přístupu a zabránění úniku informací za účelem zachování důvěrnosti dat v každém okamžiku,

j) vyřizování stížností a reklamací,

k) zajišťování plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování platební instituce na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti, zahrnující opatření a postupy zajišťující řádné a plynulé poskytování služeb,

l) systém výběru pověřených zástupců zajišťující plnění požadavků podle §25 odst. 1 písm. a) a b),

m) kontrolu činnosti pověřených zástupců, jejichž prostřednictvím platební instituce poskytuje platební služby, a

n) pravidla pro vedení evidence peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce.

CELEX: 32015L2366

(2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností platební instituce v jeho celku i částech.

CELEX: 32015L2366

(3) Platební instituce ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.

CELEX: 32015L2366

(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém platební instituce.

CELEX: 32015L2366

Ochrana peněžních prostředků určených pro platební transakce

§21

Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, se nepovažují za vklad přijatý platební institucí podle zákona upravujícího činnost bank ani za elektronické peníze.

CELEX: 32015L2366

§22

(1) Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, musí být

a) evidovány odděleně od vlastních peněžních prostředků platební instituce a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou ostatních peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, a

b) po uplynutí pracovního dne následujícího po dni, kdy je platební instituce obdržela, uloženy na samostatném účtu platební instituce u banky, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční banky se sídlem v členském státě nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým rizikem, nepředá-li je platební instituce příjemci nebo jinému poskytovateli.

CELEX: 32015L2366

(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže je ve prospěch platební instituce uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají uživatelé právo na plnění ve výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředků svěřených platební instituci k provedení platební transakce v případě, že platební instituce není schopna toto právo uspokojit sama, zejména v případě vydání rozhodnutí o úpadku platební instituce.

CELEX: 32009L0110

(3) Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako platební instituce.

CELEX: 32015L2366

(4) Poskytnout srovnatelné zajištění podle odstavce 2 může pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo zahraniční banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako platební instituce.

CELEX: 32015L2366

(5) Aktivy s nízkým rizikem se pro účely tohoto zákona rozumí

a) dluhové cenné papíry, které by podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko podle čl. 336 odst. 1 tabulky č. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 obdržely rizikovou váhu do výše 50 %, a

b) cenné papíry vydané standardním fondem, který investuje výhradně do cenných papírů podle písmene a).

CELEX: 32015L2366

§23

Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, je platební instituce povinna chránit podle §22 takovou část těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období.

CELEX: 32015L2366

§24

(1) Nabylo-li právní moci rozhodnutí o úpadku platební instituce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, uživatelům. Nelze-li spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny a mohly být použity k provedení platební transakce.

(2) Zvláštní insolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého ustanovení alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém státě, na jehož území platební instituce podniká nebo podnikala, výzvu uživatelům, kteří platební instituci svěřili peněžní prostředky k provedení platební transakce, aby se o ně přihlásili, včetně lhůt a poučení o následcích jejich marného uplynutí.

(3) Zvláštní insolvenční správce vydá do 7 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, uživatelům, kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do

a) 3 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na jejich vydání, nebo

b) 6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na jejich vydání vyplývá z evidence platební instituce.

(4) Zvláštní insolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v §22 odst. 1 písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze zajištění podle §22 odst. 2 vyplácí povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správci.

(5) Nepostačují-li peněžní prostředky uvedené v §22 odst. 1, výtěžek zpeněžených aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze zajištění podle §22 odst. 2 k plnému uspokojení všech uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí se práva těchto uživatelů poměrně.

(6) V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředků podle odstavce 1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se příslušná pohledávka považuje za včas a řádně přihlášenou podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení.

(7) Byl-li konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, postupuje likvidátor podle odstavců 4 a 5 obdobně.

§25

Poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce

(1) Platební instituce může poskytovat platební služby prostřednictvím pověřeného zástupce, jestliže

a) vnitřní kontrolní mechanismy pověřeného zástupce jsou vhodné z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

b) pověřený zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby pověřeného zástupce jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb a

c) pověřený zástupce je u příslušné platební instituce zapsán v seznamu platebních institucí.

CELEX: 32015L2366

(2) Ustanovení §8 se použije pro poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce obdobně.

CELEX: 32015L2366

Zápis pověřeného zástupce do seznamu platebních institucí

§26

(1) Česká národní banka na základě oznámení podle §27 podaného platební institucí zapíše pověřeného zástupce u příslušné platební instituce do seznamu platebních institucí, jestliže

a) údaje uvedené v oznámení umožňují identifikaci osob uvedených v oznámení a

b) v oznámení jsou uvedeny platební služby, které bude platební instituce prostřednictvím pověřeného zástupce poskytovat.

CELEX: 32015L2366

(2) Česká národní banka zapíše pověřeného zástupce do seznamu platebních institucí bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení.

CELEX: 32015L2366

(3) O zápisu pověřeného zástupce do seznamu platebních institucí nebo neprovedení zápisu a důvodu takového neprovedení zápisu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje platební instituci; části druhá a třetí správního řádu se nepoužijí.

CELEX: 32015L2366

§27

(1) Platební instituce může oznámit pouze takového pověřeného zástupce, který splňuje podmínky podle §25 odst. 1 písm. a) a b).

CELEX: 32015L2366

(2) Oznámení pověřeného zástupce může platební instituce podat pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.

(3) Oznámení obsahuje, vedle náležitostí podání stanovených správním řádem, též identifikační údaje toho, kdo hodlá provozovat činnost pověřeného zástupce.

(4) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§28

(1) Platební instituce oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v oznámení podle §27.

CELEX: 32015L2366

(2) Oznámení podle odstavce 1 může platební instituce podat pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.

(3) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§29

Výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby

(1) Platební instituce, která hodlá svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k poskytování platebních služeb jiné osobě, oznámí tuto skutečnost České národní bance.

CELEX: 32015L2366

(2) Výkon významné provozní činnosti vztahující se k poskytování platebních služeb může platební instituce svěřit jiné osobě jen tehdy, nedojde-li tím k podstatnému zhoršení fungování řídicího a kontrolního systému platební instituce, podstatnému snížení možnosti České národní banky vykonávat dohled nad činností platební instituce nebo přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení platební instituce na jiné osoby.

CELEX: 32015L2366

(3) Významnou provozní činností podle odstavce 2 je provozní činnost, jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo soustavné plnění povinností platební instituce stanovených tímto zákonem.

CELEX: 32015L2366

(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§30

Informační povinnost

(1) Platební instituce poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, výsledcích svého hospodaření, plnění podmínek výkonu své činnosti a informace o pověřených zástupcích, jejichž prostřednictvím poskytuje platební služby.

CELEX: 32015L2366

(2) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací.

§31

Uchovávání dokumentů a záznamů

(1) Platební instituce uchovává dokumenty a záznamy, které se týkají plnění povinností platební instituce podle této hlavy, alespoň po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Povinnost uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů tím není dotčena.

CELEX: 32015L2366

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce platební instituce a ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo.

CELEX: 32015L2366

Díl 4

Výkon činnosti platební instituce a zahraniční platební instituce v hostitelském členském státě

Výkon činnosti platební instituce v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce

§32

(1) Česká národní banka udělí platební instituci souhlas k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, jestliže

a) obchodní plán týkající se pobočky, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty a

b) součásti řídicího a kontrolního systému platební instituce uvedené v §20 odst. 1 písm. b) až d) jsou vhodné z hlediska řádného poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky.

CELEX: 32015L2366

(2) Česká národní banka udělí platební instituci souhlas k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce, jestliže

a) vnitřní kontrolní mechanismy pověřeného zástupce jsou vhodné z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a

b) pověřený zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby pověřeného zástupce jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb.

CELEX: 32015L2366

(3) Ustanovení §8 se použije pro poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce obdobně.

CELEX: 32015L2366

§33

(1) Žádost o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek.

(2) Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.

CELEX: 32015L2366

(3) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše pobočku nebo pověřeného zástupce u příslušné platební instituce do seznamu platebních institucí. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu platebních institucí. O zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu platebních institucí Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje platební instituci.

CELEX: 32015L2366

(4) V zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu platebních institucí Česká národní banka uvede, které platební služby je platební instituce oprávněna prostřednictvím této pobočky nebo tohoto pověřeného zástupce v hostitelském členském státě poskytovat.

(5) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§34

(1) Platební instituce oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce nebo v jejích přílohách, na jejichž základě byl souhlas udělen.

CELEX: 32015L2366

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§35

Podá-li platební instituce žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, na které se vztahuje souhlas k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, použijí se §32 až 34, 36 a 37 obdobně.

Informování orgánu dohledu hostitelského členského státu

§36

(1) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí došla žádost o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu jméno platební instituce, její sídlo a další údaje obsažené v žádosti a požádá tento orgán o stanovisko.

CELEX: 32015L2366

(2) Česká národní banka informuje orgán dohledu hostitelského členského státu o výsledku nebo o zastavení řízení o žádosti o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce. Rozhodne-li Česká národní banka v rozporu se stanoviskem orgánu dohledu hostitelského členského státu, sdělí tomuto orgánu důvody svého rozhodnutí.

CELEX: 32015L2366

(3) Česká národní banka poskytuje informace podle odstavců 1 a 2 v rozsahu a způsobem, který stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/23661).

CELEX: 32015L2366

§37

Platební instituce oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu ode dne, kdy ji Česká národní banka informovala o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, den, kdy hodlá začít poskytovat platební služby v hostitelském členském státě. Česká národní banka o tomto dni informuje orgán dohledu hostitelského členského státu.

CELEX: 32015L2366

Výkon činnosti platební instituce v hostitelském členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce

§38

(1) Platební instituce, která hodlá vykonávat činnosti uvedené v §8 v hostitelském členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, oznámí tuto skutečnost České národní bance.

CELEX: 32015L2366

(2) Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§39

(1) Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle §38 došlo, jméno platební instituce, její sídlo a další údaje obsažené v oznámení, požádá ho o stanovisko a k tomuto stanovisku přihlédne.

CELEX: 32015L2366

(2) Česká národní banka poskytuje informace podle odstavce 1 v rozsahu a způsobem, který stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366.

CELEX: 32015L2366

§40

Výkon činnosti zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě v České republice

(1) Zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě může v České republice vykonávat činnosti uvedené v §8, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení, které jí bylo uděleno orgánem dohledu jejího domovského členského státu. Tyto činnosti může vykonávat prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, jestliže jsou tato pobočka nebo tento pověřený zástupce u příslušné zahraniční platební instituce zapsáni do seznamu zahraničních platebních institucí vedeného orgánem dohledu domovského členského státu.

CELEX: 32015L2366

(2) Je-li Česká národní banka informována orgánem dohledu domovského členského státu o úmyslu zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě vykonávat činnosti uvedené v §8 v České republice, sdělí Česká národní banka do 1 měsíce tomuto orgánu své stanovisko k úmyslu zahraniční platební instituce.

CELEX: 32015L2366

Hlava III

Správce informací o platebním účtu

Díl 1

Základní ustanovení

§41

Správce informací o platebním účtu je ten, kdo je oprávněn poskytovat službu informování o platebním účtu na základě povolení k činnosti správce informací o platebním účtu, které mu udělila Česká národní banka.

CELEX: 32015L2366

Díl 2

Povolení k činnosti správce informací o platebním účtu

Udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu

§42

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti správce informací o platebním účtu žadateli,

a) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,

b) jehož obchodní plán, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty,

c) v jehož prospěch je uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění v souladu s tímto zákonem,

d) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování služby informování o platebním účtu,

e) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto zákonem,

f) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování služby informování o platebním účtu,

g) jehož vedoucí osoby v oblasti poskytování služby informování o platebním účtu jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování služby informování o platebním účtu,

h) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání, a

i) který, je-li fyzickou osobou, splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.

CELEX: 32015L2366

(2) Odstavec 1 písm. a) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se sídlem ve státě, který není členským státem, poskytovat v České republice službu informování o platebním účtu za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice. Pro správce informací o platebním účtu se sídlem ve státě, který není členským státem, se §50 až 52 nepoužijí.

§43

(1) Žádost o udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek.

(2) Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení. Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými podstatnými vadami, které brání pokračování v řízení, počíná tato lhůta běžet dnem, kdy byly vady žádosti odstraněny.

CELEX: 32015L2366

(3) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§44

(1) Správce informací o platebním účtu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu nebo v jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.

CELEX: 32015L2366

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§45

Zánik povolení k činnosti správce informací o platebním účtu

Povolení k činnosti správce informací o platebním účtu zaniká dnem

a) smrti nebo zrušení správce informací o platebním účtu,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku správce informací o platebním účtu,

c) vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila správci informací o platebním účtu povolení k činnosti platební instituce nebo povolení k činnosti instituce elektronických peněz, nebo

d) nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti správce informací o platebním účtu.

Díl 3

Některé podmínky výkonu činnosti správce informací o platebním účtu

§46

(1) Správce informací o platebním účtu zajistí, aby byla v jeho prospěch uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají uživatelé nebo poskytovatelé, kteří vedou platební účet, právo na plnění vyplývající z povinnosti správce informací o platebním účtu napravit neoprávněné získání nebo užití informací o platebním účtu.

CELEX: 32015L2366

(2) Prováděcí právní předpis stanoví minimální limit pojistného plnění z pojištění a minimální výši srovnatelného zajištění podle odstavce 1 s ohledem na

a) rizika, kterým je nebo může být správce informací o platebním účtu vystaven,

b) jiné činnosti správce informací o platebním účtu,

c) vlastnosti srovnatelného zajištění a

d) počet uživatelů služby informování o platebním účtu.

CELEX: 32015L2366

§47

(1) Správce informací o platebním účtu vykonává správu informací o platebním účtu řádně a obezřetně.

CELEX: 32015L2366

(2) K zajištění řádného a obezřetného výkonu správy informací o platebním účtu správce informací o platebním účtu uplatňuje řídicí a kontrolní systém.

CELEX: 32015L2366

§48

(1) Řídicí a kontrolní systém správce informací o platebním účtu zahrnuje

a) strategické a operativní řízení,

b) organizační uspořádání, včetně vnitřních předpisů, které jej upravují, s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností, včetně činností orgánů správce informací o platebním účtu a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí; v rámci organizačního uspořádání se současně vymezí funkce, jejichž výkon je vzájemně neslučitelný,

c) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje

1. přistupování správce informací o platebním účtu k rizikům, kterým je nebo může být vystaven, včetně rizik vyplývajících z vnitřního nebo vnějšího prostředí, a

2. rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování rizik, včetně přijímání opatření vedoucích k omezení výskytu nebo dopadů výskytu rizik,

d) systém vnitřní kontroly, který vždy zahrnuje

1. kontrolu podřízených pracovníků nadřízenými pracovníky,

2. průběžnou kontrolu dodržování právních povinností správce informací o platebním účtu a

3. vnitřní audit zajišťující nezávislou a objektivní vnitřní kontrolu výkonu činnosti správce informací o platebním účtu a předkládání jasných doporučení k zajištění nápravy takto zjištěných nedostatků příslušné úrovni řízení,

e) řádné administrativní a účetní postupy,

f) systém vnitřní a vnější komunikace,

g) sledování, vyhodnocování a aktualizaci vnitřních předpisů,

h) řízení střetů zájmů při výkonu činnosti, včetně jejich zjišťování a zamezování,

i) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru, zahrnující kontrolní a bezpečnostní opatření pro zabezpečení a prověření prostředků pro přenos informací, minimalizaci rizika poškození dat a neautorizovaného přístupu a zabránění úniku informací za účelem zachování důvěrnosti dat v každém okamžiku,

j) vyřizování stížností a reklamací a

k) zajišťování plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování správce informací o platebním účtu na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem jeho činnosti, zahrnující opatření a postupy zajišťující řádné a plynulé poskytování služby informování o platebním účtu.

CELEX: 32015L2366

(2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností správce informací o platebním účtu v jeho celku i částech.

CELEX: 32015L2366

(3) Správce informací o platebním účtu ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.

CELEX: 32015L2366

(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém správce informací o platebním účtu.

§49

(1) Pro správce informací o platebním účtu se §30 a 31 použijí obdobně.

(2) Správce informací o platebním účtu nesmí poskytovat jinou platební službu než službu informování o platebním účtu.

CELEX: 32015L2366

Díl 4

Výkon činnosti správce informací o platebním účtu v hostitelském členském státě

§50

Výkon činnosti správce informací o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce

(1) Česká národní banka udělí správci informací o platebním účtu souhlas k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, jestliže

a) obchodní plán týkající se pobočky, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty a

b) součásti řídicího a kontrolního systému správce informací o platebním účtu uvedené v §48 odst. 1 písm. b) až d) jsou vhodné z hlediska řádného poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky.

CELEX: 32015L2366

(2) Česká národní banka udělí správci informací o platebním účtu souhlas k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce, jestliže

a) vnitřní kontrolní mechanismy pověřeného zástupce jsou vhodné z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a

b) pověřený zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby pověřeného zástupce jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování služby informování o platebním účtu.

CELEX: 32015L2366

§51

(1) Žádost o udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek.

(2) Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.

CELEX: 32015L2366

(3) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše pobočku nebo pověřeného zástupce u příslušného správce informací o platebním účtu do seznamu správců informací o platebním účtu. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu správců informací o platebním účtu. O zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu správců informací o platebním účtu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje správce informací o platebním účtu.

CELEX: 32015L2366

(4) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§52

(1) Správce informací o platebním účtu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce nebo v jejích přílohách, na jejichž základě byl souhlas udělen.

CELEX: 32015L2366

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

Informování orgánu dohledu hostitelského členského státu

§53

(1) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost o udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce došla, sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu jméno správce informací o platebním účtu, jeho sídlo a další údaje obsažené v žádosti a požádá tento orgán o stanovisko.

CELEX: 32015L2366

(2) Česká národní banka informuje orgán dohledu hostitelského členského státu o výsledku nebo o zastavení řízení o žádosti o udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce. Rozhodne-li Česká národní banka v rozporu se stanoviskem orgánu dohledu hostitelského členského státu, sdělí tomuto orgánu důvody svého rozhodnutí.

CELEX: 32015L2366

(3) Česká národní banka poskytuje informace podle odstavců 1 a 2 v rozsahu a způsobem, který stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 32015L2366 .

CELEX: 32015L2366

§54

Správce informací o platebním účtu oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu ode dne, kdy ho Česká národní banka informovala o udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, den, kdy hodlá začít poskytovat službu informování o platebním účtu v hostitelském členském státě. Česká národní banka o tomto dni informuje orgán dohledu hostitelského členského státu.

CELEX: 32015L2366

Výkon činnosti správce informací o platebním účtu v hostitelském členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce

§55

(1) Správce informací o platebním účtu, který hodlá poskytovat službu informování o platebním účtu v hostitelském členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, oznámí tuto skutečnost České národní bance.

CELEX: 32015L2366

(2) Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§56

(1) Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle §55 odst. 1 došlo, jméno správce informací o platebním účtu, jeho sídlo, další údaje obsažené v oznámení, požádá tento orgán o stanovisko a k tomuto stanovisku přihlédne.

CELEX: 32015L2366

(2) Česká národní banka poskytuje informace podle odstavce 1 v rozsahu a způsobem, který stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 32015L2366 .

CELEX: 32015L2366

§57

Výkon činnosti zahraničního správce informací o platebním účtu se sídlem v jiném členském státě v České republice

(1) Zahraniční správce informací o platebním účtu se sídlem v jiném členském státě může v České republice poskytovat službu informování o platebním účtu, je-li k poskytování této služby oprávněn na základě povolení, které mu bylo uděleno orgánem dohledu jeho domovského členského státu. Tyto činnosti může vykonávat prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, jestliže jsou tato pobočka nebo tento pověřený zástupce zapsáni u příslušného zahraničního správce informací o platebním účtu do seznamu zahraničních správců informací o platebním účtu vedeného orgánem dohledu domovského členského státu.

CELEX: 32015L2366

(2) Je-li Česká národní banka informována orgánem dohledu domovského členského státu o úmyslu zahraničního správce informací o platebním účtu se sídlem v jiném členském státě poskytovat službu informování o platebním účtu v České republice, sdělí Česká národní banka do 1 měsíce tomuto orgánu své stanovisko k úmyslu zahraničního správce informací o platebním účtu.

CELEX: 32015L2366

Hlava IV

Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu

Díl 1

Základní ustanovení

§58

(1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je ten, kdo je oprávněn poskytovat platební služby na základě povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, které mu udělila Česká národní banka. Ustanovení §8 se použije pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu obdobně. Poskytovat spotřebitelský úvěr, k jehož poskytování jsou podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr oprávněny pouze určité osoby, je však poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oprávněn pouze tehdy, jestliže se jeho povolení k činnosti vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru.

CELEX: 32015L2366

(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je oprávněn poskytovat platební služby pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí v České republice, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho pověřených zástupců, za posledních 12 měsíců nepřesahuje částku odpovídající 3 000 000 eur. Je-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu členem skupiny, započítávají se do tohoto průměru měsíčních částek i platební transakce, které za posledních 12 měsíců v České republice provedli ostatní členové skupiny, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jejich pověřených zástupců.

CELEX: 32015L2366

(3) Poskytuje-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu platební služby kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky provedených platebních transakcí podle odstavce 2 z jeho obchodního plánu.

CELEX: 32015L2366

Díl 2

Povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

Udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

§59

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu žadateli,

a) který má sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice,

b) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v §58 odst. 2,

c) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce,

d) který má zaveden systém řízení bezpečnostních a provozních rizik a systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů,

e) který nebyl odsouzen pro trestný čin proti majetku, hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s financováním terorismu; to platí obdobně i pro vedoucí osoby žadatele a osoby, které na něm mají kvalifikovanou účast,

f) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání, a

g) který, je-li fyzickou osobou, splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.

CELEX: 32015L2366

(2) Je-li žadatel o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zapsán v živnostenském rejstříku, má se za to, že podmínky uvedené v odstavci 1 písm. f) a g) jsou splněny.

(3) Má-li se povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu vztahovat na poskytování spotřebitelského úvěru, udělí Česká národní banka povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu žadateli, který

a) je evropskou společností, akciovou společností, společností s ručením omezeným nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným,

b) má počáteční kapitál, jehož původ je průhledný a nezávadný, alespoň ve výši 20 000 000 Kč a

c) splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 písm. a) až f).

(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik a systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle odstavce 1 písm. d).

§60

(1) Žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek.

(2) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše žadatele do seznamu poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu žadatele do seznamu poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. O zápisu do seznamu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje žadatele. V zápisu do seznamu Česká národní banka uvede, které platební služby je poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oprávněn poskytovat.

(3) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§61

(1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo v jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.

CELEX: 32015L2366

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

Zánik povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

§62

(1) Povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zaniká dnem

a) smrti nebo zrušení poskytovatele platebních služeb malého rozsahu,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku poskytovatele platebních služeb malého rozsahu,

c) vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila poskytovateli platebních služeb malého rozsahu povolení k činnosti platební instituce, povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, nebo

d) nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu.

(2) Podá-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu do 30 dnů ode dne, kdy přestal splňovat podmínku stanovenou v §58 odst. 2, žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce, žádost o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo žádost o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, může Česká národní banka v rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti stanovit, že nenabude účinnosti dříve, než nabude účinnosti rozhodnutí o podané žádosti.

§63

(1) Ode dne zániku povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nesmí ten, jehož povolení k činnosti zaniklo, vykonávat činnosti uvedené v §8. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem poskytovateli platebních služeb malého rozsahu je určena pro platební transakce, musí být uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu požádá.

CELEX: 32015L2366

(2) Do dne splnění dluhů vůči uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zaniklo, pro účely ochrany peněžních prostředků a dohledu i nadále považuje za poskytovatele platebních služeb malého rozsahu.

CELEX: 32015L2366

(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí pro činnosti, které je ten, jehož povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zaniklo, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.

§64

Rozšíření povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

Podá-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, na něž se vztahuje povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, použijí se §59 odst. 1 písm. b) a c), §60 a 61 obdobně. Podá-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu žádost o rozšíření povolení k činnosti o poskytování spotřebitelského úvěru, použijí se §59 odst. 1 písm. b) a odst. 3 písm. a) a b), §60 a 61 obdobně.

CELEX: 32015L2366

Díl 3

Některé podmínky výkonu činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

§65

(1) Pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu se použijí §21 až 24, 30 a 31 obdobně. Pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, jehož povolení k činnosti se vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru, se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího spotřebitelský úvěr o kapitálu nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru.

CELEX: 32015L2366

(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nesmí uživateli poskytovat úroky ani jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.

(3) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nesmí poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazu ani službu informování o platebním účtu.

CELEX: 32015L2366

Hlava V

Instituce elektronických peněz

Díl 1

Základní ustanovení

§66

Instituce elektronických peněz je právnická osoba, která je oprávněna vydávat elektronické peníze na základě povolení k činnosti instituce elektronických peněz, které jí udělila Česká národní banka.

CELEX: 32009L0110

§67

(1) Instituce elektronických peněz je na základě uděleného povolení k činnosti instituce elektronických peněz oprávněna

a) vydávat elektronické peníze,

b) poskytovat platební služby, které se týkají elektronických peněz,

c) poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz, na něž se vztahuje povolení k činnosti instituce elektronických peněz,

d) provádět činnosti související s činnostmi uvedenými v písmenech a) až c), včetně poskytování úvěrů, a

e) provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

CELEX: 32009L0110

(2) Poskytnutí úvěru je činností povolenou podle odstavce 1 písm. d), jestliže

a) souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v §3 odst. 1 písm. d) nebo e) a na tuto platební službu se vztahuje povolení k činnosti instituce elektronických peněz,

b) kapitál instituce elektronických peněz je přiměřený celkové částce poskytnutých úvěrů a

c) úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi institucí elektronických peněz a úvěrovaným splacen nejpozději do 1 roku; to neplatí, je-li úvěr poskytnut v České republice.

CELEX: 32009L0110

(3) Instituce elektronických peněz nesmí poskytnout úvěr z peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce.

CELEX: 32009L0110

Díl 2

Povolení k činnosti instituce elektronických peněz

Udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz

§68

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti instituce elektronických peněz žadateli,

a) který je právnickou osobou,

b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,

c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem,

d) v jehož prospěch, má-li se povolení k činnosti instituce elektronických peněz vztahovat na službu nepřímého dání platebního příkazu nebo na službu informování o platebním účtu, je uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění v souladu s tímto zákonem,

e) jehož obchodní plán, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty,

f) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb,

g) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto zákonem,

h) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce,

i) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než ve vydávání elektronických peněz a v poskytování platebních služeb nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu instituce elektronických peněz ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz,

j) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz,

k) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz,

l) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb,

m) jehož vedoucí osoby v oblasti vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb a

n) který bude provozovat v České republice alespoň část svého podnikání týkajícího se poskytování platebních služeb.

CELEX: 32009L0110 , 32015L2366

(2) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se sídlem ve státě, který není členským státem, vydávat v České republice elektronické peníze za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice a jestliže právní řád státu, v němž má žadatel sídlo, nebrání účinné ochraně peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly žadateli svěřeny k provedení platební transakce. Pro instituci elektronických peněz se sídlem ve státě, který není členským státem, se §91 až 98 nepoužijí.

§69

(1) Žádost o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz. K žádosti se připojí doklady prokazující splnění těchto podmínek.

(2) Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení. Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými podstatnými vadami, které brání pokračování v řízení, počíná tato lhůta běžet dnem, kdy byly vady žádosti odstraněny.

CELEX: 32015L2366

(3) V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz Česká národní banka uvede platební služby, které se netýkají elektronických peněz, na něž se povolení k činnosti vztahuje.

(4) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§70

(1) Instituce elektronických peněz oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.

CELEX: 32009L0110

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

Zánik povolení k činnosti instituce elektronických peněz

§71

Povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniká dnem

a) zrušení instituce elektronických peněz,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz,

c) vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila instituci elektronických peněz povolení k činnosti platební instituce, povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nebo povolení k činnosti správce informací o platebním účtu, nebo

d) nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti instituce elektronických peněz.

§72

(1) Ode dne zániku povolení k činnosti instituce elektronických peněz nesmí ten, jehož povolení zaniklo, vykonávat činnosti uvedené v §67. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, musí být držiteli nebo uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku povolení k činnosti instituce elektronických peněz požádá.

(2) Do dne splnění dluhů vůči držitelům a uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo, pro účely ochrany peněžních prostředků a dohledu i nadále považuje za instituci elektronických peněz.

(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí pro činnosti, které je ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.

§73

Rozšíření povolení k činnosti instituce elektronických peněz

Podá-li instituce elektronických peněz žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na něž se vztahuje povolení k činnosti, použijí se §68 odst. 1 písm. d) až k) a m), §69 a 70 obdobně.

Díl 3

Některé podmínky výkonu činnosti instituce elektronických peněz

§74

Kapitál

(1) Počáteční kapitál instituce elektronických peněz musí činit alespoň částku odpovídající 350 000 eur.

CELEX: 32009L0110

(2) Počátečním kapitálem podle odstavce 1 se rozumí součet položek vymezených v čl. 26 odst. 1 písm. a) až e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

CELEX: 32009L0110

(3) Instituce elektronických peněz průběžně udržuje kapitálovou přiměřenost. Kapitál instituce elektronických peněz zároveň nesmí klesnout pod výši počátečního kapitálu stanovenou v odstavci 1.

CELEX: 32009L0110

(4) Česká národní banka v rozhodnutí o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz určí přístup, který bude instituce elektronických peněz uplatňovat při výpočtu kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz, a který je vhodný z hlediska řádného poskytování těchto platebních služeb nebo vzhledem k poměrům instituce elektronických peněz. Určený přístup může Česká národní banka později změnit, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky, za nichž byl přístup určen.

CELEX: 32009L0110

(5) Česká národní banka může na základě vyhodnocení řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz rozhodnout, že instituce elektronických peněz je povinna průběžně udržovat kapitálovou přiměřenost ve výši až o 20 % vyšší, nebo až o 20 % nižší, než je stanoveno v odstavci 3 větě první.

CELEX: 32009L0110

(6) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu instituce elektronických peněz, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti, včetně jednotlivých přístupů, které instituce elektronických peněz může uplatňovat při výpočtu kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz.

§75

Pojištění a zajištění

(1) Instituce elektronických peněz, jejíž povolení k činnosti se vztahuje na službu nepřímého dání platebního příkazu, zajistí, aby byla v její prospěch uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají uživatelé nebo poskytovatelé, kteří vedou platební účet, právo na plnění vyplývající z povinnosti instituce elektronických peněz napravit neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci.

CELEX: 32009L0110

(2) Instituce elektronických peněz, jejíž povolení k činnosti se vztahuje na službu informování o platebním účtu, zajistí, aby byla v její prospěch uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají uživatelé nebo poskytovatelé, kteří vedou platební účet, právo na plnění vyplývající z povinnosti instituce elektronických peněz napravit neoprávněné získání nebo užití informací o platebním účtu.

CELEX: 32009L0110

(3) Prováděcí právní předpis stanoví minimální limit pojistného plnění z pojištění a minimální výši srovnatelného zajištění podle odstavců 1 a 2 s ohledem na

a) rizika, kterým je nebo může být instituce elektronických peněz vystavena,

b) jiné činnosti instituce elektronických peněz,

c) vlastnosti srovnatelného zajištění,

d) objem platebních transakcí, ke kterým má být dán platební příkaz nepřímo prostřednictvím instituce elektronických peněz a

e) počet uživatelů služby informování o platebním účtu.

CELEX: 32009L0110

§76

Kvalifikovaná účast na instituci elektronických peněz a její ovládnutí

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě oznámí předem České národní bance svůj záměr

a) nabýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz,

b) pozbýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz,

c) zvýšit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %,

d) snížit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %,

e) stát se osobou ovládající instituci elektronických peněz, nebo

f) přestat ovládat instituci elektronických peněz.

CELEX: 32009L0110

(2) Nejsou-li osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e), důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz, vysloví Česká národní banka nesouhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nebo s ovládnutím instituce elektronických peněz. To platí obdobně i v případě, že oznámení nebylo v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno.

CELEX: 32009L0110

(3) Řízení o vyslovení nesouhlasu lze zahájit do 60 pracovních dnů ode dne, kdy České národní bance oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) došlo nebo kdy se Česká národní banka dozvěděla, že oznámení nebylo v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno.

CELEX: 32009L0110

(4) Shledá-li Česká národní banka před uplynutím lhůty k zahájení řízení o vyslovení nesouhlasu, že osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e), jsou důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz, tuto skutečnost jim sdělí.

CELEX: 32009L0110

(5) Vysloví-li Česká národní banka nesouhlas podle odstavce 2, osoba, která učinila oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) nebo která oznámení v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) neučinila, nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s účastí na instituci elektronických peněz v rozsahu, v němž byla účast nabyta nebo zvýšena.

CELEX: 32009L0110

(6) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

Řídicí a kontrolní systém

§77

(1) Instituce elektronických peněz vykonává činnosti podle §67 řádně a obezřetně.

CELEX: 32009L0110 , 32015L2366

(2) K zajištění řádného a obezřetného výkonu činností podle §67 instituce elektronických peněz uplatňuje řídicí a kontrolní systém.

CELEX: 32015L2366, 32009L0110

§78

(1) Řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz zahrnuje

a) strategické a operativní řízení,

b) organizační uspořádání, včetně vnitřních předpisů, které jej upravují, s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností, včetně činností orgánů instituce elektronických peněz a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí; v rámci organizačního uspořádání se současně vymezí funkce, jejichž výkon je vzájemně neslučitelný,

c) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje

1. přistupování instituce elektronických peněz k rizikům, kterým je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnitřního nebo vnějšího prostředí a rizika likvidity, a

2. rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování rizik, včetně přijímání opatření vedoucích k omezení výskytu nebo dopadů výskytu rizik,

d) systém vnitřní kontroly, který vždy zahrnuje

1. kontrolu podřízených pracovníků nadřízenými pracovníky,

2. průběžnou kontrolu dodržování právních povinností instituce elektronických peněz a

3. vnitřní audit zajišťující nezávislou a objektivní vnitřní kontrolu výkonu činnosti instituce elektronických peněz a předkládání jasných doporučení k zajištění nápravy takto zjištěných nedostatků příslušné úrovni řízení,

e) řádné administrativní a účetní postupy,

f) systém vnitřní a vnější komunikace,

g) sledování, vyhodnocování a aktualizaci vnitřních předpisů,

h) řízení střetů zájmů při výkonu činnosti, včetně jejich zjišťování a zamezování,

i) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru, zahrnující kontrolní a bezpečnostní opatření pro zabezpečení a prověření prostředků pro přenos informací, minimalizaci rizika poškození dat a neautorizovaného přístupu a zabránění úniku informací za účelem zachování důvěrnosti dat v každém okamžiku,

j) vyřizování stížností a reklamací,

k) zajišťování plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování instituce elektronických peněz na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti, zahrnující opatření a postupy zajišťující řádné a plynulé poskytování služeb,

l) systém výběru pověřených zástupců, jejichž prostřednictvím instituce elektronických peněz poskytuje platební služby, zajišťující plnění požadavků podle §84 odst. 2 písm. a) a b),

m) kontrolu činnosti pověřených zástupců, jejichž prostřednictvím instituce elektronických peněz poskytuje platební služby, a

n) pravidla pro vedení evidence peněžních prostředků, které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce.

CELEX: 32015L2366, 32009L0110

(2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností instituce elektronických peněz v jeho celku i částech.

CELEX: 32015L2366, 32009L0110

(3) Instituce elektronických peněz ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.

CELEX: 32015L2366, 32009L0110

(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz.

Ochrana peněžních prostředků

§79

(1) Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, nejsou vkladem podle zákona upravujícího činnost bank.

CELEX: 32009L0110

(2) Instituce elektronických peněz vydá elektronické peníze neprodleně poté, co přijala peněžní prostředky, proti jejichž přijetí mají být elektronické peníze vydány.

CELEX: 32009L0110

§80

(1) Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, musí být

a) evidovány odděleně od vlastních peněžních prostředků instituce elektronických peněz a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou ostatních peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, a

b) po uplynutí pracovního dne následujícího po dni, kdy je instituce elektronických peněz obdržela, uloženy na samostatném účtu instituce elektronických peněz u banky, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční banky se sídlem v členském státě nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým rizikem, nepředá-li je instituce elektronických peněz příjemci nebo jinému poskytovateli.

CELEX: 32009L0110

(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže je ve prospěch instituce elektronických peněz uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají držitelé a uživatelé právo na plnění ve výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, v případě, že instituce elektronických peněz není schopna toto právo uspokojit sama, zejména v případě vydání rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz.

CELEX: 32009L0110

(3) Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce elektronických peněz.

CELEX: 32009L0110

(4) Poskytnout srovnatelné zajištění podle odstavce 2 může pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce elektronických peněz.

CELEX: 32009L0110

§81

(1) Z důvodů zvláštního zřetele hodných může Česká národní banka opatřením obecné povahy dočasně zakázat institucím elektronických peněz investovat peněžní prostředky podle §80 odst. 1 písm. b), proti kterým byly vydány elektronické peníze, do aktiv podle §22 odst. 5, jejichž druh tímto opatřením současně vymezí. Přitom Česká národní banka přihlédne k bezpečnosti, splatnosti a hodnotě těchto aktiv.

CELEX: 32009L0110

(2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Česká národní banka uveřejní opatření obecné povahy na svých internetových stránkách. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění, není-li určen pozdější okamžik nabytí účinnosti. Uveřejnění na úřední desce se nevyžaduje.

§82

(1) Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, je instituce elektronických peněz povinna chránit podle §80 takovou část těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období.

CELEX: 32009L0110

(2) Přijímá-li instituce elektronických peněz od držitele peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, formou přijetí platebního prostředku, platí, že peněžní prostředky byly přijaty v okamžiku, kdy byl platebním prostředkem dán platební příkaz. V takovém případě chrání instituce elektronických peněz tyto peněžní prostředky podle §80 teprve poté, co byly připsány na její platební účet nebo jí dány k dispozici, nejpozději však po uplynutí 5 pracovních dnů ode dne vydání elektronických peněz.

CELEX: 32009L0110

§83

(1) Nabylo-li právní moci rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, držitelům a uživatelům. Nelze-li spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly instituci elektronických peněz svěřeny a mohly být použity k provedení platební transakce.

(2) Zvláštní insolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého ustanovení alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém státě, na jehož území instituce elektronických peněz podniká nebo podnikala, výzvu držitelům, kterým instituce elektronických peněz vydala elektronické peníze, a uživatelům, kteří instituci elektronických peněz svěřili peněžní prostředky k provedení platební transakce, aby se o peněžní prostředky přihlásili, včetně lhůt a poučení o následcích jejich marného uplynutí.

(3) Zvláštní insolvenční správce vydá do 7 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, držitelům a uživatelům, kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do

a) 3 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na jejich vydání, nebo

b) 6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na jejich vydání vyplývá z evidence instituce elektronických peněz.

(4) Zvláštní insolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v §80 odst. 1 písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze zajištění podle §80 odst. 2 vyplácí povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správci.

(5) Nepostačují-li peněžní prostředky uvedené v §80 odst. 1, výtěžek zpeněžených aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze zajištění podle §80 odst. 2 k plnému uspokojení všech držitelů a uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí se práva těchto držitelů a uživatelů poměrně.

(6) V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředků podle odstavce 1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se příslušná pohledávka považuje za včas a řádně přihlášenou podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení.

(7) Byl-li konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, postupuje likvidátor podle odstavců 4 a 5 obdobně.

§84

Vydávání a distribuce elektronických peněz a poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce instituce elektronických peněz

(1) Instituce elektronických peněz nesmí vydávat elektronické peníze prostřednictvím osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jejím jménem; to neplatí pro zaměstnance ani prokuristu instituce elektronických peněz.

CELEX: 32009L0110

(2) Instituce elektronických peněz může poskytovat platební služby prostřednictvím pověřeného zástupce, jestliže

a) vnitřní kontrolní mechanismy pověřeného zástupce jsou vhodné z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

b) pověřený zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby pověřeného zástupce jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb a

c) pověřený zástupce je u příslušné instituce elektronických peněz zapsán v seznamu institucí elektronických peněz.

CELEX: 32009L0110

(3) Ustanovení §67 se použije pro poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce obdobně.

CELEX: 32009L0110

§85

Zápis pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz

(1) Česká národní banka na základě oznámení podle §86 podaného institucí elektronických peněz zapíše pověřeného zástupce u příslušné instituce elektronických peněz do seznamu institucí elektronických peněz, jestliže

a) údaje uvedené v oznámení umožňují identifikaci osob uvedených v oznámení a

b) v oznámení jsou uvedeny platební služby, které bude instituce elektronických peněz prostřednictvím pověřeného zástupce poskytovat.

CELEX: 32009L0110

(2) Česká národní banka zapíše pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení.

CELEX: 32015L2366

(3) O zápisu pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz nebo neprovedení zápisu a důvodu takového neprovedení zápisu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje instituci elektronických peněz; části druhá a třetí správního řádu se nepoužijí.

CELEX: 32015L2366

§86

(1) Instituce elektronických peněz může oznámit pouze takového pověřeného zástupce, který splňuje podmínky podle §84 odst. 2 písm. a) a b).

CELEX: 32015L2366

(2) Oznámení pověřeného zástupce může instituce elektronických peněz podat pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.

(3) Oznámení obsahuje, vedle náležitostí podání stanovených správním řádem, též identifikační údaje toho, kdo hodlá provozovat činnost pověřeného zástupce.

(4) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§87

(1) Instituce elektronických peněz oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v oznámení podle §86.

(2) Oznámení podle odstavce 1 může instituce elektronických peněz podat pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.

(3) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§88

Výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby

(1) Instituce elektronických peněz, která hodlá svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě, oznámí tuto skutečnost České národní bance.

CELEX: 32009L0110

(2) Výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb může instituce elektronických peněz svěřit jiné osobě jen tehdy, nedojde-li tím k podstatnému zhoršení fungování řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz, podstatnému snížení možnosti České národní banky vykonávat dohled nad činností instituce elektronických peněz nebo přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení instituce elektronických peněz na jiné osoby.

CELEX: 32009L0110

(3) Významnou provozní činností podle odstavce 2 je provozní činnost, jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo soustavné plnění povinností instituce elektronických peněz stanovených tímto zákonem.

CELEX: 32009L0110

(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§89

Informační povinnost

(1) Instituce elektronických peněz poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření, o plnění podmínek výkonu své činnosti a informace o pověřených zástupcích, jejichž prostřednictvím distribuuje elektronické peníze v jiném členském státě nebo poskytuje platební služby.

CELEX: 32009L0110

(2) Instituce elektronických peněz informuje Českou národní banku s dostatečným předstihem o každé podstatné změně opatření týkajících se ochrany peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze.

CELEX: 32009L0110

(3) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 1.

§90

Uchovávání dokumentů a záznamů

(1) Instituce elektronických peněz uchovává dokumenty a záznamy, které se týkají plnění povinností instituce elektronických peněz podle této hlavy, alespoň po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Povinnost uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů tím není dotčena.

CELEX: 32015L2366

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce instituce elektronických peněz a ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo.

Díl 4

Výkon činnosti instituce elektronických peněz a zahraniční instituce elektronických peněz v hostitelském členském státě

Výkon činnosti instituce elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce

§91

(1) Česká národní banka udělí instituci elektronických peněz souhlas k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, jestliže

a) obchodní plán týkající se pobočky, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty a

b) součásti řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz uvedené v §78 odst. 1 písm. b) až d) jsou vhodné z hlediska řádného poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky.

CELEX: 32009L0110 , 32015L2366

(2) Česká národní banka udělí instituci elektronických peněz souhlas k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce, jestliže

a) vnitřní kontrolní mechanismy pověřeného zástupce jsou vhodné z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a

b) pověřený zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby pověřeného zástupce jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb.

CELEX: 32009L0110

(3) Ustanovení §67 se použije pro poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce obdobně.

CELEX: 32009L0110

§92

(1) Žádost o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení souhlasu k výkonu činností v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce. K žádosti se připojí doklady prokazující splnění těchto podmínek.

CELEX: 32009L0110

(2) Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.

CELEX: 32009L0110

(3) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše pobočku nebo pověřeného zástupce u příslušné instituce elektronických peněz do seznamu institucí elektronických peněz. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz. O zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje instituci elektronických peněz.

CELEX: 32009L0110

(4) V zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz Česká národní banka uvede, které platební služby je instituce elektronických peněz oprávněna prostřednictvím této pobočky nebo tohoto pověřeného zástupce v hostitelském členském státě poskytovat.

CELEX: 32009L0110

(5) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§93

(1) Instituce elektronických peněz oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce nebo v jejích přílohách, na jejichž základě byl souhlas udělen.

CELEX: 32009L0110

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

Informování orgánu dohledu hostitelského členského státu

§94

(1) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo žádost o udělení souhlasu k distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce došla, sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu jméno instituce elektronických peněz, její sídlo a další údaje obsažené v žádosti, a požádá ho o stanovisko.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044, 32010L0078, 32012R0648 a 32014R0909

(2) Česká národní banka informuje orgán dohledu hostitelského členského státu o výsledku nebo o zastavení řízení o žádosti o udělení souhlasu podle odstavce 1. Rozhodne-li Česká národní banka v rozporu se stanoviskem orgánu dohledu hostitelského členského státu, sdělí tomuto orgánu důvody svého rozhodnutí.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044, 32010L0078, 32012R0648 a 32014R0909

(3) Česká národní banka poskytuje informace podle odstavců 1 a 2 v rozsahu a způsobem, který stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044, 32010L0078, 32012R0648 a 32014R0909

§95

Instituce elektronických peněz oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu ode dne, kdy ji Česká národní banka informovala o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb nebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, den, kdy hodlá začít vykonávat uvedené činnosti v hostitelském členském státě. Česká národní banka o tomto dni informuje orgán dohledu hostitelského členského státu.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044, 32010L0078, 32012R0648 a 32014R0909

Výkon činnosti instituce elektronických peněz jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce

§96

(1) Instituce elektronických peněz, která hodlá vykonávat činnosti uvedené v §67 nebo distribuovat elektronické peníze v hostitelském členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, oznámí tuto skutečnost České národní bance.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044, 32010L0078, 32012R0648 a 32014R0909

(2) Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§97

(1) Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle §96 odst. 1 došlo, jméno instituce elektronických peněz, její sídlo a další údaje obsažené v oznámení, požádá tento orgán o stanovisko a k tomuto stanovisku přihlédne.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044, 32010L0078, 32012R0648 a 32014R0909

(2) Česká národní banka poskytuje informace podle odstavce 1 v rozsahu a způsobem, které stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044, 32010L0078, 32012R0648 a 32014R0909

§98

Výkon činnosti zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě v České republice

(1) Zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě může v České republice vykonávat činnosti uvedené v §67, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení, které jí bylo uděleno orgánem dohledu jejího domovského členského státu. Tyto činnosti může vykonávat prostřednictvím pobočky, jestliže je tato pobočka zapsána do seznamu zahraničních institucí elektronických peněz vedeného orgánem dohledu domovského členského státu.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044, 32010L0078, 32012R0648 a 32014R0909

(2) Zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě může v České republice prostřednictvím pověřeného zástupce vykonávat činnosti uvedené v odstavci 1, s výjimkou vydávání elektronických peněz, nebo distribuovat elektronické peníze, jestliže je tento pověřený zástupce zapsán do seznamu zahraničních institucí elektronických peněz vedeného orgánem dohledu domovského členského státu.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044, 32010L0078, 32012R0648 a 32014R0909

(3) Je-li Česká národní banka informována orgánem dohledu domovského členského státu o úmyslu zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě vykonávat činnosti uvedené v §67 v České republice, sdělí Česká národní banka do 1 měsíce tomuto orgánu své stanovisko k úmyslu zahraniční instituce elektronických peněz.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044, 32010L0078, 32012R0648 a 32014R0909

Hlava VI

Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu

Díl 1

Základní ustanovení

§99

(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je právnická osoba, která je oprávněna vydávat elektronické peníze na základě povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, které jí udělila Česká národní banka. Ustanovení §67 se použije obdobně. Poskytovat spotřebitelský úvěr, k jehož poskytování jsou podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr oprávněny pouze určité osoby, je však vydavatel elektronických peněz malého rozsahu oprávněn pouze tehdy, jestliže se jeho povolení k činnosti vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru.

CELEX: 32009L0110

(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn vydávat elektronické peníze a poskytovat platební služby, které se týkají elektronických peněz, pouze tehdy, jestliže průměr jím vydaných elektronických peněz v oběhu v České republice nepřekročí částku odpovídající 5 000 000 eur. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem vydavateli elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakce, které se týkají elektronických peněz, vychází se při určení průměru elektronických peněz v oběhu z takové části těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období. Vydává-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu elektronické peníze kratší dobu než 6 měsíců, vychází se při určení průměru jím vydaných elektronických peněz v oběhu z jeho obchodního plánu.

CELEX: 32009L0110

(3) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz, pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí, které se netýkají elektronických peněz, v České republice, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho pověřených zástupců, za posledních 12 měsíců nepřekročí částku odpovídající 3 000 000 eur. Je-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu členem skupiny, započítávají se do tohoto průměru měsíčních částek i platební transakce, které za posledních 12 měsíců v České republice provedly ostatní členové skupiny, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jejich pověřených zástupců.

CELEX: 32009L0110

(4) Poskytuje-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu platební služby, které se netýkají elektronických peněz, kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky provedených platebních transakcí podle odstavce 3 z jeho obchodního plánu.

CELEX: 32009L0110, 32015L2366

(5) Průměrem elektronických peněz v oběhu se pro účely tohoto zákona rozumí aritmetický průměr výše závazků vydavatele vyplývajících z elektronických peněz na konci kalendářního dne za posledních 6 kalendářních měsíců.

CELEX: 32009L0110

Díl 2

Povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

Udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

§100

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu žadateli,

a) který je právnickou osobou,

b) který má sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice,

c) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v §99 odst. 2 a 3,

d) který má zaveden systém řízení bezpečnostních a provozních rizik a systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů,

e) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu byly svěřeny k provedení platební transakce,

f) jestliže žádná z jeho vedoucích osob nebyla odsouzena pro trestný čin proti majetku, hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s financováním terorismu; to platí obdobně i pro osoby, které na něm mají kvalifikovanou účast, a

g) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.

CELEX: 32009L0110 , 32015L2366

(2) Je-li žadatel o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zapsán v živnostenském rejstříku, má se za to, že podmínka uvedená v odstavci 1 písm. g) je splněna.

(3) Má-li se povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu vztahovat na poskytování spotřebitelského úvěru, udělí Česká národní banka povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu žadateli, který

a) je evropskou společností, akciovou společností, společností s ručením omezeným nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným,

b) má počáteční kapitál, jehož původ je průhledný a nezávadný, alespoň ve výši 20 000 000 Kč a

c) splňuje podmínky stanovené v odstavci 1.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik a systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle odstavce 1 písm. d).

§101

(1) Žádost o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek.

(2) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše žadatele do seznamu vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu žadatele do seznamu vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. O zápisu do seznamu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje žadatele.

(3) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§102

(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.

CELEX: 32009L0110

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady prokazující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

Zánik povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

§103

(1) Povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zaniká dnem

a) zrušení vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,

c) vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila vydavateli elektronických peněz malého rozsahu povolení k činnosti platební instituce, povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, nebo

d) nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

(2) Podal-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu do 30 dnů ode dne, kdy přestal splňovat podmínky stanovené v §99 odst. 2, žádost o povolení k činnosti platební instituce, žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo žádost o povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, může Česká národní banka v rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti stanovit, že nenabude účinnosti dříve, než nabude účinnosti rozhodnutí o podané žádosti.

CELEX: 32009L0110

§104

(1) Ode dne zániku povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nesmí ten, jehož povolení k činnosti zaniklo, vykonávat činnosti uvedené v §67. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem vydavateli elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakce, musí být držiteli nebo uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu požádá.

CELEX: 32009L0110

(2) Do dne splnění dluhů vůči držitelům a uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zaniklo, pro účely ochrany peněžních prostředků a dohledu i nadále považuje za vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

CELEX: 32009L0110

(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí pro činnosti, které je ten, jehož povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zaniklo, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.

CELEX: 32009L0110

§105

Rozšíření povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

Podá-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na něž se vztahuje povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, použijí se §100 odst. 1 písm. c), §101 a 102 obdobně. Podá-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu žádost o rozšíření povolení k činnosti o poskytování spotřebitelského úvěru, použijí se §100 odst. 1 písm. c) a odst. 3 písm. a) a b), §101 a 102 obdobně.

Díl 3

Některé podmínky výkonu činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

§106

(1) Pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu se použijí §79 až 83, 89 a 90 obdobně. Pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jehož povolení k činnosti se vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru, se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího spotřebitelský úvěr o kapitálu nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru.

CELEX: 32009L0110

(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesmí uživateli poskytovat úroky nebo jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.

(3) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesmí vydávat elektronické peníze prostřednictvím osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jeho jménem; to neplatí pro zaměstnance ani prokuristu vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

(4) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesmí poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazu ani službu informování o platebním účtu.

ČÁST TŘETÍ

PLATEBNÍ SYSTÉMY

Hlava I

Přístup k platebním systémům

§107

(1) Provozovatel nebo účastník platebního systému nesmí bránit právnickým osobám oprávněným poskytovat platební služby v přístupu k platebnímu systému tím, že přístup těchto osob váže na splnění požadavků, které

a) jsou diskriminační nebo nepřiměřené, nebo

b) omezují přístup těchto osob k platebnímu systému více, než je nezbytně nutné pro zabezpečení proti specifickým rizikům a pro ochranu finanční a provozní stability platebního systému.

CELEX: 32015L2366

(2) Provozovatel nebo účastník platebního systému nesmí poskytovatelům, uživatelům ani jiným platebním systémům, jejich provozovatelům ani účastníkům ukládat

a) omezení týkající se jejich účasti v jiných platebních systémech,

b) požadavky, které diskriminují některé účastníky platebního systému, nebo

c) omezení založená na rozlišování mezi kategoriemi osob oprávněných poskytovat platební služby podle §5.

CELEX: 32015L2366

§108

Podmínky přístupu k platebním systémům uvedené v §107 se nepoužijí pro

a) platební systém s neodvolatelností zúčtování a

b) platební systém, jehož účastníky jsou pouze poskytovatelé, kteří jsou členy téže skupiny.

CELEX: 32015L2366

§109

(1) Uzavřel-li účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování smlouvu o předávání platebních příkazů prostřednictvím tohoto systému s osobou oprávněnou poskytovat platební služby, která není účastníkem daného systému, uzavře za stejných podmínek takovou smlouvu i s jinou osobou oprávněnou poskytovat platební služby. Podmínky uzavření smlouvy musí být objektivní a přiměřené povaze platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

CELEX: 32015L2366

(2) Odmítne-li účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování uzavřít s poskytovatelem smlouvu podle odstavce 1, sdělí mu důvody tohoto odmítnutí.

CELEX: 32015L2366

Hlava II

Platební systém s neodvolatelností zúčtování

Díl 1

Základní ustanovení

§110

(1) Platební systém s neodvolatelností zúčtování je systém,

a) který má alespoň 3 účastníky uvedené v §111 odst. 1 písm. a) až h),

b) který provádí zúčtování na základě stanovených pravidel,

c) jehož účastníci, z nichž alespoň jeden má sídlo a skutečné sídlo v České republice, se dohodnou, že závazky mezi nimi se při provádění zúčtování řídí českým právem a

d) jehož existenci Česká národní banka oznámila Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy)⁵⁾ (dále jen „Evropský orgán pro cenné papíry a trhy“) podle §126 odst. 1 nebo 3.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044 a 32014R0909, 31998L0026 ve znění 32009L0044 a 32010L0078

(2) Zahraničním platebním systémem s neodvolatelností zúčtování je platební systém, jehož existenci oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy orgán dohledu jiného členského státu podle předpisu Evropské unie upravujícího neodvolatelnost zúčtování v platebních systémech1).

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044 a 32010L0078

(3) Platební systém s neodvolatelností zúčtování a účast v tomto systému se zakládají smlouvou.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044 a 32014R0909

§111

Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování

(1) Účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování může být pouze

a) banka,

b) zahraniční banka,

c) spořitelní a úvěrní družstvo,

d) obchodník s cennými papíry,

e) zahraniční osoba oprávněná poskytovat hlavní investiční služby,

f) právnická osoba veřejného práva nebo právnická osoba, za jejíž veškeré závazky ručí osoba veřejného práva,

g) Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka,

h) právnická osoba se zvláštním postavením, která je uvedena v čl. 2 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU6),

i) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

j) ústřední protistrana,

k) zúčtovatel,

l) clearingová instituce,

m) ten, kdo vykonává obdobnou činnost jako některá z osob uvedených v písmenech i) až l) ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání, v zahraničním platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v zahraničním vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044

(2) Činnost ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové instituce může být vykonávána i několika účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044

Díl 2

Provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

Pravidla systému

§112

(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování stanoví pravidla systému.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044 a 32014R0909

(2) Pravidla systému upravují alespoň

a) jméno, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

b) podmínky účasti v platebním systému s neodvolatelností zúčtování, které musí být transparentní a musí obsahovat objektivní kritéria pro přístup k platebnímu systému s neodvolatelností zúčtování,

c) práva a povinnosti účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování vyplývající z jejich účasti v tomto systému,

d) způsob a podmínky zajištění závazků vyplývajících z účasti v platebním systému s neodvolatelností zúčtování,

e) způsob a podmínky zúčtování včetně stanovení postupu při opravě chyb vzniklých během zúčtování,

f) náležitosti příkazu k zúčtování, způsob a podmínky jeho zadávání do platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

g) údaje, které účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování poskytuje provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování k plnění jeho povinností, a způsob jejich poskytování,

h) opatření, která může provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování uplatnit vůči účastníkovi platebního systému s neodvolatelností zúčtování, a postup při jejich uplatňování,

i) časový harmonogram provádění zúčtování, včetně rozvrhu jednotlivých fází, v nichž zúčtování probíhá,

j) vymezení provozního dne,

k) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za přijatý platebním systémem s neodvolatelností zúčtování,

l) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování zadaný do platebního systému s neodvolatelností zúčtování považuje za jednostranně neodvolatelný, a technické podmínky pro zabezpečení jeho neodvolatelnosti,

m) měnu, v níž se zúčtování provádí, a

n) pravidla přístupu k rizikům, která zahrnují alespoň

1. rizika, kterým platební systém s neodvolatelností zúčtování je nebo může být vystaven, včetně systémového rizika, operačního rizika, rizika likvidity a úvěrového rizika,

2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a

3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik včetně stanovení vhodných podmínek pro účast v platebním systému s neodvolatelností zúčtování.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044 a 32014R0909, 31998L0026 ve znění 32009L0044, 31998L0026

§113

(1) Provozovatel a účastníci platebního systému s neodvolatelností zúčtování dodržují pravidla systému.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044 a 32014R0909

(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování uveřejňuje pravidla systému na svých internetových stránkách. V sídle a v provozovnách provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování do nich může každý nahlížet.

§114

Změna pravidel systému

(1) Změna pravidel systému nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění, nestanoví-li provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování pozdější okamžik účinnosti. Změnu pravidel systému nelze uveřejnit, dokud Česká národní banka k této změně neudělí souhlas.

(2) Účastníkem řízení o udělení souhlasu ke změně pravidel systému je pouze provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Nevydá-li Česká národní banka rozhodnutí o žádosti o udělení souhlasu ke změně pravidel systému do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, platí, že souhlas byl udělen.

§115

Neodvolatelnost příkazu k zúčtování

(1) Od okamžiku stanoveného v pravidlech systému nelze příkaz k zúčtování jednostranně odvolat.

CELEX: 31998L0026

(2) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné moci směřující k zastavení nebo omezení zúčtování, k vyloučení nebo omezení použití peněžních prostředků na účtu, na němž se provádí zúčtování, nebo k vyloučení nebo omezení uplatnění práva na uspokojení ze zajištění nemají vliv na

a) platnost, účinnost či vymahatelnost příkazu k zúčtování, jestliže byl tento příkaz přijat platebním systémem s neodvolatelností zúčtování před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu,

b) možnost použít peněžní prostředky na účtu účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování, na němž se provádí zúčtování, ke splnění závazků, které mu vznikly v platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v systému propojeném podle §116, jestliže peněžní prostředky jsou takto použity během provozního dne, v jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a

c) platnost, účinnost či vymahatelnost práva na uspokojení ze zajištění poskytnuté účastníkovi nebo provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo systému propojeného podle §116.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044, 31998L0026, 31998L0026 ve znění 32009L0044 a 32012R0648

(3) K vyloučení účinků rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiného zásahu orgánu veřejné moci podle odstavce 2 písm. a) dojde i v případě, že byl příkaz k zúčtování přijat platebním systémem s neodvolatelností zúčtování po vydání tohoto rozhodnutí nebo po provedení tohoto zásahu, jestliže

a) zúčtování je provedeno během provozního dne, v jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a

b) provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebylo k okamžiku, kdy se příkaz k zúčtování stal neodvolatelným podle odstavce 1, vydání tohoto rozhodnutí nebo provedení tohoto zásahu oznámeno ani mu nebylo ani nemělo být jinak známo; skutečnost, že rozhodnutí o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku, sama o sobě neznamená, že toto rozhodnutí bylo provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování známo nebo mu mělo být známo.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044, 31998L0026

(4) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí anebo jiný zásah orgánu veřejné moci podle odstavce 2 nemá zpětné účinky na práva a povinnosti, které vznikly v platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v systému propojeném podle §116 před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044

§116

Propojení systémů

(1) Uzavře-li provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování smlouvu o propojení systémů s jiným provozovatelem platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání umožňující vzájemné provádění příkazů k zúčtování, nezakládá se tím nový platební systém s neodvolatelností zúčtování.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044 a 32014R0909, 31998L0026 ve znění 32009L0044

(2) Je-li to možné, provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování zajistí, aby pravidla systému a pravidla systému propojeného podle odstavce 1 byla koordinována, pokud jde o okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za jednostranně neodvolatelný, a okamžik, ke kterému se takový příkaz považuje za přijatý systémem. Nedohodnou-li se strany ve smlouvě podle odstavce 1 jinak, použijí se pravidla propojených systémů, pokud jde o tyto okamžiky, nezávisle na sobě.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044

Díl 3

Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování

§117

Základní ustanovení

(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je právnická osoba, která je oprávněna provozovat tento platební systém na základě povolení k jeho provozování, které jí udělila Česká národní banka.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044

(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je povinen provozovat tento platební systém s odbornou péčí.

Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

§118

(1) Česká národní banka udělí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování žadateli,

a) který je akciovou společností nebo společností s ručením omezeným,

b) který má sídlo a skutečné sídlo v České republice,

c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši odpovídající částce 730 000 eur,

d) jehož obchodní plán, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty,

e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

f) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu tohoto provozovatele a ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností tohoto provozovatele,

g) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

h) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

i) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné,

j) jehož vedoucí osoby v oblasti provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování a

k) který stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování a z hlediska systémového rizika.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044 a 32010L0078

(2) Česká národní banka udělí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování i žadateli, který

a) je právnickou osobou,

b) má sídlo a skutečné sídlo v jiném členském státě,

c) je oprávněn provozovat systém obdobný platebnímu systému s neodvolatelností zúčtování, v němž se závazky mezi účastníky systému při provádění zúčtování řídí právem jiného členského státu, a

d) stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního sytému s neodvolatelností zúčtování a z hlediska systémového rizika.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044 a 32010L0078

(3) Žádost o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

(4) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§119

(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k provozování platebního systému Česká národní banka vydá do 6 měsíců ode dne zahájení řízení.

(2) V rozhodnutí o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování Česká národní banka schválí pravidla systému.

(3) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k provozování uděleno.

(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

Zánik povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

§120

Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování zaniká dnem

a) zrušení provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování, nebo

c) odnětí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

§121

Ten, jehož povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování zaniklo, to bez zbytečného odkladu oznámí účastníkům tohoto platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Do dokončení zúčtování na základě příkazů k zúčtování přijatých přede dnem zániku povolení se i nadále považuje za provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

Díl 4

Informační povinnosti provozovatele a účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování

§122

(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o

a) jménu účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování, o jejich sídle, o jejich identifikačním čísle, bylo-li přiděleno, a v případě fyzických osob o datu jejich narození a rodném čísle, bylo-li přiděleno, a o změně těchto údajů a

b) návrhu rozhodnutí o jeho zrušení s likvidací nebo bez likvidace anebo o změně jeho předmětu podnikání; stejně informuje o přijetí takového rozhodnutí příslušným orgánem provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044 a 32010L0078

(2) Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování bez zbytečného odkladu informuje provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování o údajích v rozsahu odstavce 1 písm. a).

(3) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování neprodleně informuje účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování a provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování propojeného podle §116 o oznámení podle §126 odst. 5.

(4) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření a o plnění podmínek výkonu své činnosti.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 4.

§123

Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o platebním systému s neodvolatelností zúčtování, jehož se účastní, a o jeho pravidlech.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044 a 32010L0078

§124

Účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo v České republice,

a) na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o tomto systému a o jeho pravidlech a

b) bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku o své účasti v tomto systému, o členském státě, který existenci tohoto systému oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, o adrese svého sídla a o změně těchto skutečností.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044 a 32010L0078

Díl 5

Oznamovací povinnosti orgánů veřejné moci

§125

Oznamovací povinnost soudu a jiného orgánu veřejné moci

Dozví-li se provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování o rozhodnutí či jiném zásahu orgánu veřejné moci podle §115 odst. 2, vyrozumí o této skutečnosti bez zbytečného odkladu Českou národní banku; to neplatí, je-li rozhodnutí vydáno nebo zásah proveden v rámci insolvenčního řízení.

§126

Oznamovací povinnosti České národní banky

(1) Česká národní banka oznámí bez zbytečného odkladu Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy existenci platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jehož provozovateli udělila povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování. V oznámení Česká národní banka uvede provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Dojde-li ke změnám uvedeným v tomto oznámení, informuje o tom Česká národní banka bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044 a 32010L0078

(2) Zaniklo-li povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, Česká národní banka oznámí Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy zánik tohoto platebního systému s neodvolatelností zúčtování bez zbytečného odkladu poté, co bylo dokončeno zúčtování na základě příkazů přijatých přede dnem zániku povolení.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044 a 32010L0078

(3) Česká národní banka může oznámit Evropské komisi existenci platebního systému, který provozuje podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky, jestliže tento systém splňuje podmínky uvedené v §110 odst. 1 písm. a) až c). V oznámení Česká národní banka uvede, že je provozovatelem tohoto systému. Pro tento systém a pro Českou národní banku při výkonu činnosti jeho provozovatele se §114 odst. 1 věta druhá, §114 odst. 2, §118, 119, §122 odst. 1 a odst. 4 nepoužijí. Česká národní banka oznámení podle věty první bez zbytečného odkladu odvolá, jestliže systém přestane splňovat podmínky uvedené v §110 odst. 1 písm. a), b) nebo c).

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044 a 32010L0078

(4) Obdrží-li Česká národní banka oznámení podle §125, které se týká účastníka zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo v České republice, oznámí to neprodleně Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, Evropské radě pro systémová rizika a orgánu dohledu členského státu, který existenci tohoto systému oznámil Evropské komisi.

CELEX: 31998L0026 ve znění 32009L0044 a 32010L0078

(5) Obdrží-li Česká národní banka oznámení podle §125 nebo obdobné oznámení od orgánu jiného členského státu, které se týká účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování, oznámí to neprodleně provozovateli tohoto platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

ČÁST ČTVRTÁ

PRÁVA A POVINNOSTI PŘI POSKYTOVÁNÍ PLATEBNÍCH SLUŽEB A VYDÁVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

Hlava I

Práva a povinnosti při poskytování platebních služeb

Díl 1

Základní ustanovení

§127

Smlouva o platebních službách

Smlouvou o platebních službách se poskytovatel zavazuje uživateli alespoň

a) provádět pro něho platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené (dále jen „rámcová smlouva“),

b) provést pro něho jednotlivou platební transakci neupravenou rámcovou smlouvou (dále jen „smlouva o jednorázové platební transakci“),

c) poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazu, nebo

d) poskytovat službu informování o platebním účtu.

CELEX: 32015L2366

§128

(1) Poskytovatel a uživatel se nemohou dohodou odchýlit od ustanovení této hlavy v neprospěch uživatele, nestanoví-li tento zákon jinak.

CELEX: 32015L2366

(2) Poskytují-li poskytovatel plátce i poskytovatel příjemce platební službu v členském státě a platební transakce je prováděna v měně, která není měnou členského státu, §132 odst. 2 písm. b), §135 písm. e) a §145 písm. a) se nepoužijí.

CELEX: 32015L2366

(3) Poskytují-li poskytovatel plátce i poskytovatel příjemce platební službu v členském státě a platební transakce je prováděna v měně, která není měnou členského státu, mohou se poskytovatel a uživatel dohodou odchýlit od §169, 173 a 177.

CELEX: 32015L2366

(4) Poskytuje-li platební službu v členském státě pouze poskytovatel plátce, anebo pouze poskytovatel příjemce, §130 odst. 2, §132 odst. 2 písm. b), §135 písm. e), §139 písm. f) a §145 písm. a) se nepoužijí.

CELEX: 32015L2366

(5) Poskytuje-li platební službu v členském státě pouze poskytovatel plátce, anebo pouze poskytovatel příjemce, mohou se poskytovatel a uživatel dohodou odchýlit od §169, 176, 177, §184 odst. 1 až 4 a §185.

CELEX: 32015L2366

(6) Poskytovatel a uživatel, který není spotřebitelem, se mohou dohodou odchýlit od §130 odst. 1, §132 až 155, 160, 176, 182 až 185 a §187 odst. 1 a od lhůt uvedených v §188 odst. 1 a 2.

CELEX: 32015L2366

§129

(1) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodou odchýlit od §165 písm. b), §166 odst. 1 písm. c) až e) a §182, jestliže platební prostředek pro drobné platby nelze zablokovat.

CELEX: 32015L2366

(2) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodou odchýlit od §181, §187 odst. 1 a od maximální částky stanovené v §182 odst. 1 písm. a) pro případ anonymního použití platebního prostředku pro drobné platby a dále pro případ, kdy platební prostředek pro drobné platby svou povahou neumožňuje poskytovateli prokázat, zda platební transakce byla autorizována.

CELEX: 32015L2366

(3) Poskytovatel a uživatel se v případě platebních prostředků pro drobné platby mohou dohodou odchýlit od §152 odst. 1, lhůt uvedených v §169 až 173 a, je-li nepřijetí platebního příkazu uživateli zjevné, rovněž od §159 odst. 2.

CELEX: 32015L2366

(4) Platebním prostředkem pro drobné platby se pro účely tohoto zákona rozumí platební prostředek,

a) kterým lze podle rámcové smlouvy dát příkaz k

1. platební transakci v částce odpovídající nejvýše 30 eurům,

2. vnitrostátní platební transakci v částce odpovídající nejvýše 60 eurům, nebo

3. platební transakci, která se týká elektronických peněz, v částce odpovídající nejvýše 500 eurům, nebo

b) který má podle rámcové smlouvy výdajový limit nebo uchovává peněžní prostředky v částce odpovídající nejvýše

1. 150 eurům,

2. 300 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkem podle rámcové smlouvy dát příkaz pouze k vnitrostátní platební transakci, nebo

3. 500 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkem podle rámcové smlouvy dát příkaz pouze k platební transakci, která se týká elektronických peněz.

CELEX: 32015L2366

§130

(1) S výjimkou úplaty za platební službu náleží poskytovateli úplata za splnění jeho povinnosti podle této hlavy pouze tehdy, jestliže to tento zákon výslovně stanoví a jestliže je dohodnutá úplata přiměřená a odpovídá skutečným nákladům poskytovatele.

CELEX: 32015L2366

(2) Plátce platí úplatu poskytovateli plátce a příjemce platí úplatu poskytovateli příjemce.

CELEX: 32015L2366

(3) Poskytovatel nesmí příjemci bránit v tom, aby požadoval od plátce úplatu za použití platebního prostředku, nabízel mu za jeho použití slevu nebo jinak naváděl plátce k použití určitého platebního prostředku.

CELEX: 32015L2366

(4) Uživatel a jeho poskytovatel se mohou dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za doplňující nebo častější informace uvedené v §142 až 147 a v §151 poskytované na žádost uživatele.

CELEX: 32015L2366

§131

Poskytnutí a zpřístupnění informace

(1) Poskytovatel splní povinnost poskytnout informaci uživateli, jestliže

a) sdělí uživateli informaci zachycenou na trvalém nosiči dat a

b) informuje uživatele prostřednictvím komunikačního prostředku, který uživatel běžně používá, o sdělení podle písmene a), jestliže toto sdělení bylo učiněno prostřednictvím komunikačního prostředku, který uživatel běžně nepoužívá.

CELEX: 32015L2366

(2) Poskytovatel splní povinnost zpřístupnit informaci uživateli, jestliže mu umožní informaci vyhledat způsobem, který není pro uživatele nepřiměřeně zatěžující.

CELEX: 32015L2366

(3) Poskytovatel uživateli poskytne nebo zpřístupní informaci podle odstavce 1 a 2 určitě a srozumitelně v úředním jazyce státu, v němž je platební služba nabízena, nebo v jazyce, na kterém se strany dohodnou.

CELEX: 32015L2366

Díl 2

Informační povinnosti

Oddíl 1

Informační povinnosti poskytovatele před uzavřením smlouvy o platebních službách

Pododdíl 1

Informace před uzavřením smlouvy o jednorázové platební transakci

§132

(1) Poskytovatel zpřístupní uživateli s dostatečným předstihem před tím, než je uživatel vázán smlouvou o jednorázové platební transakci, informace uvedené v odstavci 2; na žádost uživatele mu musí být tyto informace poskytnuty.

CELEX: 32015L2366

(2) Uživateli musí být v souladu s odstavcem 1 zpřístupněny nebo poskytnuty tyto informace:

a) údaj nebo jedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platební transakce,

b) maximální lhůta pro provedení platební služby,

c) údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

d) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o skutečném nebo referenčním směnném kurzu, který má být při platební transakci použit, a

e) další informace podle §134 až 139, připadá-li to v úvahu vzhledem k obsahu smlouvy o jednorázové platební transakci.

CELEX: 32015L2366

(3) Učinil-li uživatel návrh na uzavření smlouvy o jednorázové platební transakci před tím, než mu byly zpřístupněny informace podle odstavce 1, může tento návrh odvolat do okamžiku, kdy poskytovatel návrh přijal.

CELEX: 32015L2366

(4) Je-li platební příkaz k jednorázové platební transakci předán platebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel povinen poskytnout ani zpřístupnit uživateli informace podle odstavce 1, jestliže mu byly nebo budou poskytnuty nebo zpřístupněny na základě uvedené rámcové smlouvy.

CELEX: 32015L2366

(5) Byla-li smlouva o jednorázové platební transakci uzavřena na žádost uživatele pomocí prostředku komunikace na dálku, který poskytovateli neumožňuje splnit povinnost stanovenou v odstavci 1, splní poskytovatel tuto povinnost ihned po provedení platební transakce.

CELEX: 32015L2366

Pododdíl 2

Informace poskytované před uzavřením rámcové smlouvy

§133

(1) Poskytovatel poskytne uživateli s dostatečným předstihem před tím, než je uživatel vázán rámcovou smlouvou, informace uvedené v §134 až 139.

CELEX: 32015L2366

(2) Učinil-li uživatel návrh na uzavření rámcové smlouvy před tím, než mu byly poskytnuty informace podle odstavce 1, může tento návrh odvolat do okamžiku, kdy poskytovatel návrh přijal.

(3) Byla-li rámcová smlouva uzavřena na žádost uživatele pomocí prostředku komunikace na dálku, který poskytovateli neumožňuje splnit povinnost stanovenou v odstavci 1, splní poskytovatel tuto povinnost ihned po uzavření rámcové smlouvy.

CELEX: 32015L2366

§134

Uživateli musí být v souladu s §133 odst. 1 poskytnuty tyto informace o poskytovateli:

a) jméno poskytovatele,

b) sídlo poskytovatele, popřípadě jiné adresy, včetně adresy elektronické, které mají význam pro komunikaci uživatele s poskytovatelem,

c) adresa pověřeného zástupce nebo pobočky poskytovatele, je-li platební služba poskytována jejich prostřednictvím,

d) údaj o tom, zda je poskytovatel zapsán v seznamu poskytovatelů, jeho registrační číslo nebo jiný údaj umožňující identifikaci poskytovatele v takovém seznamu a

e) název a sídlo orgánu dohledu nad činností poskytovatele v oblasti poskytovaní platebních služeb.

CELEX: 32015L2366

§135

Uživateli musí být v souladu s §133 odst. 1 poskytnuty tyto informace o poskytované platební službě:

a) popis platební služby,

b) údaj nebo jedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platební transakce,

c) forma a postup při udělení souhlasu s provedením platební transakce a odvolání takového souhlasu podle §157,

d) údaj o okamžiku přijetí platebního příkazu podle §158 a o okamžiku blízko konce provozní doby podle §158 odst. 3, byl-li dohodnut,

e) maximální lhůta pro poskytnutí platební služby,

f) údaj o omezení celkové částky platebních transakcí provedených za použití platebního prostředku za určité období podle §163, bylo-li dohodnuto, a

g) informace o právu spotřebitele týkajícím se umísťování několika značek na karetní platební prostředky podle čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751²⁾, jestliže poskytovatel takovou službu nabízí.

CELEX: 32015L2366 , 32012R0260, 32009R0924

§136

(1) Uživateli musí být v souladu s §133 odst. 1 poskytnuty tyto informace o poskytované platební službě a vedení platebního účtu:

a) údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

b) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o úrokových sazbách a směnných kurzech, které mají být použity, nebo údaj o způsobu výpočtu úroku nebo přepočtu měn a příslušný den a index, a

c) údaj o tom, že poskytovatel je oprávněn kdykoli jednostranně a bez předchozího oznámení změnit dohodu stran o úrokových sazbách a směnných kurzech podle §152 odst. 5, bylo-li to dohodnuto, a další údaje s tím související.

CELEX: 32015L2366

(2) Je-li platební služba poskytována v členském státě pouze poskytovatelem plátce, anebo pouze poskytovatelem příjemce, informace podle odstavce 1 písm. a) se poskytne vzhledem k části platební transakce, která je uskutečněna v členském státě.

CELEX: 32015L2366

§137

Uživateli musí být v souladu s §133 odst. 1 poskytnuty tyto informace o způsobu komunikace mezi uživatelem a poskytovatelem:

a) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o prostředcích komunikace mezi stranami a o technických požadavcích na vybavení uživatele k této komunikaci,

b) údaj o způsobu a lhůtách poskytování nebo zpřístupňování informací,

c) údaj o jazyce, v němž má být rámcová smlouva uzavřena, a o jazyce, v němž bude během jejího trvání probíhat komunikace mezi uživatelem a poskytovatelem,

d) údaje o způsobu, jímž poskytovatel informuje uživatele v případě podezření na neoprávněné nebo podvodné použití platebního prostředku, a

e) informace o právu uživatele získat na žádost informace a smluvní podmínky rámcové smlouvy podle §144.

CELEX: 32015L2366

§138

Uživateli musí být v souladu s §133 odst. 1 poskytnuty tyto informace o rámcové smlouvě:

a) informace o tom, že návrh poskytovatele na změnu závazku z rámcové smlouvy se považuje za přijatý za podmínek uvedených v §152 odst. 3, bylo-li to dohodnuto,

b) údaj o době trvání závazku z rámcové smlouvy,

c) informace o právu uživatele vypovědět závazek z rámcové smlouvy a o podmínkách a následcích výpovědi,

d) informace o právním řádu, kterým se řídí rámcová smlouva, a o pravomoci nebo příslušnosti soudů, jsou-li tyto skutečnosti určeny dohodou stran, a

e) informace o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi uživatelem a poskytovatelem a o možnosti uživatele podat stížnost orgánu dohledu.

CELEX: 32015L2366

§139

Uživateli musí být v souladu s §133 odst. 1 poskytnuty tyto informace o povinnostech a o odpovědnosti poskytovatele a uživatele:

a) má-li být podle rámcové smlouvy vydán uživateli platební prostředek,

1. popis opatření, která musí uživatel přijmout na ochranu jeho osobních bezpečnostních prvků, a informace o způsobu, jímž má uživatel oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neoprávněné použití platebního prostředku,

2. podmínky, za nichž může poskytovatel zablokovat platební prostředek, bylo-li to dohodnuto,

b) informace o podmínkách, za nichž nese plátce ztrátu vzniklou z neautorizované platební transakce, včetně informací o částce, do jejíž výše tuto ztrátu nese,

c) informace o způsobu a lhůtě pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce poskytovateli,

d) informace o odpovědnosti poskytovatele za neautorizovanou platební transakci,

e) informace o odpovědnosti poskytovatele za nesprávné provedení platební transakce,

f) informace o podmínkách vrácení částky autorizované platební transakce podle §176 a

g) informace o podmínkách, za nichž je poskytovatel příjemce oprávněn provést opravné zúčtování podle zákona upravujícího činnost bank nebo podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev.

CELEX: 32015L2366

Pododdíl 3

Informace před uzavřením smlouvy o poskytnutí služby nepřímého dání platebního příkazu nebo služby informování o platebním účtu

§140

(1) Poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu zpřístupní uživateli s dostatečným předstihem před tím, než je uživatel vázán smlouvou o poskytnutí služby nepřímého dání platebního příkazu, informace uvedené v odstavci 2; na žádost uživatele mu musí být tyto informace poskytnuty.

CELEX: 32015L2366

(2) Uživateli musí být v souladu s odstavcem 1 zpřístupněny nebo poskytnuty tyto informace:

a) jméno poskytovatele,

b) sídlo poskytovatele, popřípadě jiné adresy, včetně adresy elektronické, které mají význam pro komunikaci uživatele s poskytovatelem,

c) adresa pověřeného zástupce nebo pobočky poskytovatele, je-li platební služba poskytována jejich prostřednictvím,

d) název a sídlo orgánu dohledu nad činností poskytovatele služby nepřímého dání platebního příkazu,

e) popis služby nepřímého dání platebního příkazu,

f) forma a postup při udělení souhlasu s provedením platební transakce a odvolání takového souhlasu podle §157,

g) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli služby nepřímého dání platebního příkazu, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

h) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o prostředcích komunikace mezi stranami a o technických požadavcích na vybavení uživatele k této komunikaci,

i) informace o podmínkách, za nichž nese plátce ztrátu vzniklou z neautorizované platební transakce, včetně informací o částce, do jejíž výše tuto ztrátu nese,

j) informace o způsobu a lhůtě pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce poskytovateli,

k) informace o odpovědnosti poskytovatele za neautorizovanou platební transakci,

l) informace o odpovědnosti poskytovatele za nesprávné provedení platební transakce,

m) informace o právním řádu, kterým se řídí smlouva o poskytnutí služby informování o platebním účtu, a o pravomoci nebo příslušnosti soudů, jsou-li tyto skutečnosti určeny dohodou stran, a

n) informace o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi uživatelem a poskytovatelem a o možnosti uživatele podat stížnost orgánu dohledu.

CELEX: 32015L2366

§141

(1) Poskytovatel služby informování o platebním účtu zpřístupní uživateli s dostatečným předstihem před tím, než je uživatel vázán smlouvou o poskytnutí služby informování o platebním účtu, informace uvedené v odstavci 2.

CELEX: 32015L2366

(2) Uživateli musí být v souladu s odstavcem 1 zpřístupněny tyto informace:

a) jméno poskytovatele,

b) sídlo poskytovatele, popřípadě jiné adresy, včetně adresy elektronické, které mají význam pro komunikaci uživatele s poskytovatelem,

c) adresa pověřeného zástupce nebo pobočky poskytovatele, je-li platební služba poskytována jejich prostřednictvím,

d) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli služby informování o platebním účtu, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

e) popis služby informování o platebním účtu,

f) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o prostředcích komunikace mezi stranami a o technických požadavcích na vybavení uživatele k této komunikaci,

g) informace o právním řádu, kterým se řídí smlouva o poskytnutí služby informování o platebním účtu, a o pravomoci nebo příslušnosti soudů, jsou-li tyto skutečnosti určeny dohodou stran, a

h) informace o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi uživatelem a poskytovatelem a o možnosti uživatele podat stížnost orgánu dohledu.

CELEX: 32015L2366

Oddíl 2

Informační povinnosti poskytovatele během trvání závazku ze smlouvy o platebních službách

Pododdíl 1

Informace během trvání závazku ze smlouvy o jednorázové platební transakci

§142

Informace plátci po přijetí platebního příkazu

(1) Poskytovatel plátce poskytne nebo zpřístupní plátci ihned po přijetí platebního příkazu k platební transakci neupravené rámcovou smlouvou tyto informace:

a) údaj umožňující plátci identifikovat platební transakci, a připadá-li to v úvahu, také údaje o příjemci,

b) částku platební transakce v měně použité v platebním příkazu,

c) údaj o úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem plátce nebo odkaz na něj, je-li tento směnný kurz odlišný od kurzu uvedeného v §132 odst. 2 písm. d), a částku platební transakce po této směně měn, a

e) datum přijetí platebního příkazu.

CELEX: 32015L2366

(2) Je-li platební příkaz k jednorázové platební transakci předán platebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel povinen poskytnout ani zpřístupnit uživateli informace uvedené v odstavci 1, jestliže mu byly nebo budou poskytnuty nebo zpřístupněny na základě uvedené rámcové smlouvy.

CELEX: 32015L2366

§143

Informace příjemci po provedení platební transakce

(1) Poskytovatel příjemce poskytne nebo zpřístupní příjemci ihned po provedení platební transakce neupravené rámcovou smlouvou tyto informace:

a) údaj umožňující příjemci identifikovat platební transakci, a připadá-li to v úvahu, také údaje o plátci a další údaje předané v souvislosti s platební transakcí,

b) částku platební transakce v měně, v níž jsou peněžní prostředky dány k dispozici příjemci,

c) údaj o úplatě, kterou je příjemce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem příjemce a částku platební transakce před touto směnou měn a

e) den valuty částky připsané na platební účet.

CELEX: 32015L2366

(2) Je-li platební příkaz k jednorázové platební transakci předán platebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel povinen poskytnout ani zpřístupnit uživateli informace podle odstavce 1, jestliže mu byly nebo budou poskytnuty nebo zpřístupněny na základě uvedené rámcové smlouvy.

CELEX: 32015L2366

Pododdíl 2

Informace během trvání závazku z rámcové smlouvy

§144

Informace o obsahu rámcové smlouvy

Poskytovatel je povinen během trvání závazku z rámcové smlouvy poskytnout uživateli na jeho žádost obsah rámcové smlouvy a další informace uvedené v §134 až 139.

CELEX: 32015L2366

§145

Informace plátci před provedením platební transakce

Před provedením platební transakce, která je upravena rámcovou smlouvou a k níž dává platební příkaz plátce, poskytne poskytovatel plátci na jeho žádost informace o

a) maximální lhůtě pro provedení platební transakce a

b) úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek.

CELEX: 32015L2366

§146

Informace plátci o platební transakci

(1) Poskytovatel plátce poskytne plátci bez zbytečného odkladu po odepsání částky platební transakce upravené rámcovou smlouvou z platebního účtu plátce nebo po obdržení platebního příkazu, jestliže se platební transakce neprovádí z platebního účtu plátce, tyto informace:

a) údaj umožňující plátci identifikovat platební transakci, a připadá-li to v úvahu, také údaje o příjemci,

b) částku platební transakce v měně, v níž byla odepsána z platebního účtu plátce, nebo v měně použité v platebním příkazu,

c) údaj o úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem plátce a částku platební transakce po této směně měn a

e) den valuty částky odepsané z platebního účtu plátce nebo datum přijetí platebního příkazu.

CELEX: 32015L2366

(2) Strany se mohou dohodnout, že informace podle odstavce 1 budou poskytovány nebo zpřístupňovány plátci v pravidelných intervalech, které nesmějí být delší než 1 měsíc, dohodnutým způsobem tak, aby plátce mohl tyto informace ukládat a kopírovat v nezměněném stavu.

CELEX: 32015L2366

§147

Informace příjemci o platební transakci

(1) Poskytovatel příjemce poskytne příjemci, bez zbytečného odkladu po provedení platební transakce upravené rámcovou smlouvou, tyto informace:

a) údaj umožňující příjemci identifikovat platební transakci, a připadá-li to v úvahu, také údaje o plátci a další údaje předané v souvislosti s platební transakcí,

b) částku platební transakce v měně, v níž byla částka připsána na platební účet příjemce,

c) údaj o úplatě, kterou je příjemce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem příjemce a částku platební transakce před touto směnou měn a

e) den valuty částky připsané na platební účet příjemce.

CELEX: 32015L2366

(2) Strany se mohou dohodnout, že informace uvedené v odstavci 1 budou poskytovány nebo zpřístupňovány příjemci v pravidelných intervalech, které nesmějí být delší než 1 měsíc, dohodnutým způsobem tak, aby příjemce mohl tyto informace ukládat a kopírovat v nezměněném stavu.

CELEX: 32015L2366

§148

Další informační povinnosti

(1) Nabízí-li před zahájením platební transakce příjemce nebo jiná osoba prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb plátci směnu měn, informuje ten, kdo tuto službu nabízí, plátce před zahájením platební transakce o úplatě a o směnném kurzu, který má být při směně měn použit.

CELEX: 32015L2366

(2) Požaduje-li příjemce za použití platebního prostředku úplatu, nebo nabízí-li slevu, informuje o tom plátce před zahájením platební transakce.

CELEX: 32015L2366

(3) Požaduje-li poskytovatel nebo jiná osoba za použití určitého platebního prostředku úplatu, nebo nabízí-li slevu, informuje o tom uživatele před zahájením platební transakce.

CELEX: 32015L2366

§149

Informace o trvalých příkazech a inkasech

Poskytovatel poskytne uživateli na jeho žádost informace o jeho stávajících trvalých příkazech a souhlasech k inkasu, které uživatel sdělil při jejich udělení.

CELEX: 32014L0092

Pododdíl 3

Informace během trvání závazku ze smlouvy o poskytnutí služby nepřímého dání platebního příkazu

§150

(1) Poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu poskytne nebo zpřístupní plátci ihned po obdržení informace o přijetí platebního příkazu poskytovatelem plátce, který plátci vede platební účet,

a) informaci o přijetí platebního příkazu poskytovatelem plátce,

b) údaj umožňující plátci identifikovat platební transakci, a připadá-li to v úvahu, také údaje o příjemci a další údaje předané v souvislosti s platební transakcí,

c) částku platební transakce a

d) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli služby nepřímého dání platebního příkazu, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek.

CELEX: 32015L2366

(2) Dohodne-li se na tom poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu a příjemce, poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu poskytne nebo zpřístupní příjemci ihned po obdržení informace o přijetí platebního příkazu poskytovatelem plátce, který plátci vede platební účet, údaj umožňující identifikovat platební transakci, a připadá-li to v úvahu, také údaje o plátci a další údaje předané v souvislosti s platební transakcí.

CELEX: 32015L2366

(3) Poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu zpřístupní poskytovateli plátce údaj umožňující identifikovat platební transakci.

CELEX: 32015L2366

Oddíl 3

Informační povinnosti v případě platebních prostředků pro drobné platby

§151

(1) V případě platebních prostředků pro drobné platby se §133 až 139 a 145 nepoužijí; v takovém případě poskytovatel

a) poskytne uživateli údaje o platební službě, včetně informací o způsobu používání platebního prostředku, o odpovědnosti poskytovatele a uživatele, o úplatě, kterou je uživatel povinen platit poskytovateli, a další podstatné informace, které jsou nezbytné pro informované rozhodnutí uživatele, a

b) zpřístupní uživateli informace uvedené v §134 až 139.

CELEX: 32015L2366

(2) V případě platebních prostředků pro drobné platby se §146 a 147 nepoužijí, jestliže to bylo dohodnuto. V takovém případě poskytovatel poskytne nebo zpřístupní údaj umožňující uživateli identifikovat platební transakci, částku platební transakce, údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce. V případě několika platebních transakcí téhož druhu ve prospěch téhož příjemce mohou být poskytnuty nebo zpřístupněny pouze údaje o celkové částce a celkové úplatě za tyto platební transakce.

CELEX: 32015L2366

(3) Odstavec 2 věty druhá a třetí se nepoužijí v případě anonymního použití platebního prostředku pro drobné platby a dále tehdy, jestliže poskytnutí informací není technicky možné. V takovém případě však poskytovatel umožní uživateli ověřit výši peněžních prostředků, s nimiž lze celkově provést platební transakce na základě platebního příkazu daného platebním prostředkem.

CELEX: 32015L2366

Díl 3

Změna a výpověď závazku z rámcové smlouvy

§152

Změna závazku z rámcové smlouvy

(1) Navrhuje-li poskytovatel uživateli změnu závazku z rámcové smlouvy, musí tak učinit na trvalém nosiči dat způsobem uvedeným v §131 odst. 3 nejpozději 2 měsíce přede dnem, kdy má podle návrhu změna závazku z rámcové smlouvy nabýt účinnosti. V případě platebních prostředků pro drobné platby se poskytovatel a uživatel mohou v rámcové smlouvě dohodnout, že poskytovatel není povinen navrhnout uživateli změnu závazku z rámcové smlouvy na trvalém nosiči dat způsobem uvedeným v §131 odst. 3.

CELEX: 32015L2366

(2) Nejedná-li se o změnu závazku z rámcové smlouvy, musí poskytovatel uživateli oznámit změnu informací uvedených v §133 až 139 způsobem a ve lhůtě stanovené v odstavci 1. Odstavec 1 věta druhá se použije obdobně.

(3) Bylo-li to dohodnuto, platí, že uživatel návrh na změnu závazku z rámcové smlouvy přijal, jestliže

a) poskytovatel navrhl změnu závazku z rámcové smlouvy nejpozději 2 měsíce přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti,

b) uživatel návrh na změnu závazku z rámcové smlouvy přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti, neodmítl,

c) poskytovatel v návrhu na změnu závazku z rámcové smlouvy uživatele o tomto důsledku informoval a

d) poskytovatel v návrhu na změnu závazku z rámcové smlouvy informoval uživatele o jeho právu vypovědět závazek z rámcové smlouvy podle odstavce 4.

CELEX: 32015L2366

(4) Odmítne-li uživatel návrh na změnu závazku z rámcové smlouvy v případě uvedeném v odstavci 3, má právo závazek z rámcové smlouvy přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti, bezúplatně a s okamžitou účinností vypovědět.

CELEX: 32015L2366

(5) Bylo-li to dohodnuto, je poskytovatel oprávněn kdykoli jednostranně a bez předchozího oznámení změnit úrokové sazby a směnné kurzy používané při platebních transakcích, je-li změna založena na změně referenčních sazeb nebo směnných kurzů podle §136 odst. 1 písm. b). Změny úrokových sazeb nebo směnných kurzů používaných při platebních transakcích se provádějí a počítají neutrálním způsobem. Změna úrokových sazeb musí být uživateli oznámena bez zbytečného odkladu způsobem uvedeným v §131 odst. 1 a 3 s výjimkou případu, kdy si strany dohodly jiný způsob nebo lhůty poskytování nebo zpřístupňování informací. Jakákoli změna úrokových sazeb nebo směnných kurzů, která je pro uživatele příznivější, může být uplatněna i bez oznámení.

CELEX: 32015L2366

Výpověď závazku z rámcové smlouvy

§153

(1) Uživatel může závazek z rámcové smlouvy kdykoli vypovědět, i když byla rámcová smlouva uzavřena na dobu určitou. Byla-li sjednána výpovědní doba, zanikne závazek z rámcové smlouvy uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba nesmí být delší než 1 měsíc.

CELEX: 32015L2366

(2) Bylo-li sjednáno právo poskytovatele na úplatu za výpověď závazku z rámcové smlouvy uživatelem, náleží poskytovateli tato úplata pouze tehdy, jestliže

a) závazek z rámcové smlouvy trval kratší dobu než 6 měsíců a

b) úplata je přiměřená a odpovídá skutečným nákladům poskytovatele.

CELEX: 32015L2366

§154

(1) Poskytovatel může závazek z rámcové smlouvy uzavřené na dobu neurčitou vypovědět pouze tehdy, jestliže to bylo dohodnuto. Výpovědní doba nesmí být kratší než 2 měsíce.

CELEX: 32015L2366

(2) Výpověď musí být učiněna způsobem uvedeným v §131 odst. 1 a 3.

CELEX: 32015L2366

§155

Je-li úplata za poskytování platebních služeb stanovena pevnou částkou za určité období, náleží poskytovateli v případě výpovědi závazku z rámcové smlouvy pouze poměrná část této úplaty za dobu do zániku závazku z rámcové smlouvy.

CELEX: 32015L2366

Díl 4

Provedení platební transakce

Oddíl 1

Autorizace platební transakce

§156

Souhlas plátce

(1) Platební transakce je autorizována, jestliže k ní plátce dal souhlas.

CELEX: 32015L2366

(2) Platební transakce, jejíž provedení ukládá poskytovateli plátce jiný zákon bez ohledu na souhlas plátce, se považuje za autorizovanou.

§157

Odvolání souhlasu plátce

(1) Plátce může odvolat svůj souhlas s platební transakcí, dokud lze odvolat platební příkaz k této platební transakci.

CELEX: 32015L2366

(2) Souhlas plátce s inkasem nelze odvolat poté, co uplynula provozní doba poskytovatele plátce bezprostředně předcházející dni, který byl mezi plátcem a příjemcem sjednán jako den, kdy má být částka platební transakce odepsána z platebního účtu plátce. Souhlas plátce s jinou platební transakcí, k níž dává platební příkaz příjemce, nelze odvolat poté, co plátce předal svůj souhlas příjemci; ustanovení §160 odst. 2 tím není dotčeno.

CELEX: 32015L2366

(3) K dohodě plátce a jeho poskytovatele, podle níž plátce může po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 2 odvolat souhlas s platební transakcí, k níž dává platební příkaz příjemce, se vyžaduje souhlas příjemce.

CELEX: 32015L2366

(4) Plátce a jeho poskytovatel se mohou dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za odvolání souhlasu plátce s platební transakcí, byl-li souhlas odvolán po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 1 nebo 2.

CELEX: 32015L2366

(5) Souhlasil-li plátce s několika platebními transakcemi současně, posuzují se podmínky pro odvolání jeho souhlasu u každé platební transakce zvlášť.

CELEX: 32015L2366

Oddíl 2

Platební příkaz

§158

Přijetí platebního příkazu

(1) Platební příkaz je přijat, jakmile dojde poskytovateli plátce.

CELEX: 32015L2366

(2) Dohodnou-li se uživatel, který dává platební příkaz, a jeho poskytovatel, že provedení platební transakce začne v určitý okamžik, v okamžik, kdy budou splněny určité podmínky, nebo na konci určitého období, považuje se platební příkaz za přijatý, jakmile nastane takto určený okamžik.

CELEX: 32015L2366

(3) Dojde-li platební příkaz poskytovateli plátce nebo nastane-li okamžik podle odstavce 2 v době, která není provozní dobou poskytovatele plátce, nebo po uplynutí okamžiku blízko konce provozní doby poskytovatele plátce, na němž se poskytovatel a uživatel dohodli, považuje se platební příkaz za přijatý na začátku následující provozní doby poskytovatele.

CELEX: 32015L2366

§159

Odmítnutí platebního příkazu

(1) Poskytovatel může platební příkaz odmítnout, jestliže není povinen platební transakci provést. Poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu může platební příkaz odmítnout, jestliže není povinen nepřímo daný platební příkaz předat poskytovateli vedoucímu platební účet.

CELEX: 32015L2366

(2) Odmítne-li poskytovatel platební příkaz, poskytne nebo zpřístupní uživateli informaci o této skutečnosti dohodnutým způsobem při nejbližší příležitosti, nejpozději ve lhůtě uvedené v §169 a 173, a je-li to možné, oznámí mu důvody odmítnutí a postup pro nápravu chyb, které byly důvodem odmítnutí.

CELEX: 32015L2366

(3) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za poskytnutí nebo zpřístupnění informace podle odstavce 2.

CELEX: 32015L2366

§160

Odvolání platebního příkazu

(1) Uživatel, který dává platební příkaz, jej může odvolat, dokud není platební příkaz přijat.

CELEX: 32015L2366

(2) Platební příkaz podle §158 odst. 2 nelze odvolat poté, co uplynula provozní doba poskytovatele bezprostředně předcházející dni, v němž je platební příkaz přijat.

CELEX: 32015L2366

(3) Platební příkaz, který dává plátce prostřednictvím příjemce, nelze odvolat poté, co jej plátce předal příjemci. Nepřímo daný platební příkaz nelze odvolat poté, co jej plátce předal poskytovateli služby nepřímého dání platebního příkazu.

CELEX: 32015L2366

(4) K dohodě plátce a jeho poskytovatele, podle níž plátce může po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3 odvolat platební příkaz, který dává prostřednictvím příjemce, nebo nepřímo daný platební příkaz se vyžaduje souhlas příjemce.

CELEX: 32015L2366

(5) Uživatel, který dává platební příkaz, a jeho poskytovatel se mohou dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za odvolání platebního příkazu, byl-li platební příkaz odvolán po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 až 3.

CELEX: 32015L2366

(6) Dal-li uživatel platební příkaz k několika platebním transakcím současně, posuzují se podmínky pro odvolání platebního příkazu u každé platební transakce zvlášť.

CELEX: 32015L2366

Nepřímé dání platebního příkazu

§161

(1) Dal-li plátce platební příkaz nepřímo, poskytovatel, který uživateli vede platební účet,

a) ihned po přijetí nepřímo daného platebního příkazu sdělí poskytovateli služby nepřímého dání platebního příkazu jemu dostupné informace o přijetí nepřímo daného platebního příkazu a provedení související platební transakce a

b) nesmí při přijetí nebo odmítnutí platebního příkazu činit neodůvodněné rozdíly mezi nepřímo daným platebním příkazem a ostatními platebními příkazy; to platí i pro provedení související platební transakce.

CELEX: 32015L2366

(2) Poskytovatel, který uživateli vede platební účet, nesmí podmiňovat přijetí nepřímo daného platebního příkazu existencí závazku ze smlouvy s poskytovatelem služby nepřímého dání platebního příkazu.

CELEX: 32015L2366

(3) Poskytovatel, který uživateli vede platební účet, může odmítnout nepřímo daný platební příkaz,

a) má-li podezření na neoprávněné nebo podvodné použití platebního prostředku nebo osobních bezpečnostních prvků uživatele,

b) byl-li platební příkaz nepřímo dán prostřednictvím osoby, která není oprávněna poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazu,

c) neosvědčil-li poskytovatel nepřímého dání platebního příkazu svojit totožnost v souladu s §162 písm. e), nebo

d) jsou-li splněny podmínky podle §159 odst. 1.

CELEX: 32015L2366

(4) Poskytovatel, který hodlá odmítnout nepřímo daný platební příkaz podle odstavce 3, informuje uživatele o důvodech odmítnutí; není-li to možné, informuje uživatele bez zbytečného odkladu po odmítnutí. To neplatí, jestliže by tím ohrozil bezpečnost v oblasti platebního styku.

CELEX: 32015L2366

(5) Odmítl-li poskytovatel nepřímo daný platební příkaz podle odstavce 3, informuje o důvodech odmítnutí bez zbytečného odkladu Českou národní banku.

CELEX: 32015L2366

(6) Poskytovatel, který uživateli vede platební účet, není povinen postupovat podle odstavců 1 až 5, není-li platební účet, který uživateli vede, přístupný prostřednictvím internetu.

CELEX: 32015L2366

§162

Poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu

a) nepřijímá peněžní prostředky k provedení platební transakce,

b) zpřístupní osobní bezpečnostní prvky plátce pouze plátci a tomu, kdo je vydal,

c) sdílí údaje o plátci, s výjimkou osobních bezpečnostních prvků plátce, pouze s příjemcem a na základě výslovného souhlasu plátce,

d) neuchovává citlivé údaje o platbách plátce,

e) při každém nepřímém dání platebního příkazu osvědčí poskytovateli, který uživateli vede platební účet přístupný prostřednictvím internetu, svoji totožnost,

f) v souvislosti se službou nepřímého dání platebního příkazu nepožaduje od plátce jiné údaje o plátci než údaje potřebné k nepřímému dání platebního příkazu ani takové údaje neuchovává a nezpracovává a

g) nemění údaje uvedené v nepřímo daném platebním příkazu.

CELEX: 32015L2366

Oddíl 3

Platební prostředek

§163

Omezení platebního prostředku

Dohodnou-li se poskytovatel a uživatel, že platebním prostředkem lze dát souhlas k platební transakci nebo platební příkaz pouze do určité částky platební transakce za určité období, nepřihlíží se k souhlasu nebo platebnímu příkazu danému platebním prostředkem nad tuto mez, ledaže uživatel souhlas nebo platební příkaz dodatečně schválí.

CELEX: 32015L2366

§164

Zablokování platebního prostředku z podnětu poskytovatele

(1) Dohodnou-li se na tom poskytovatel a uživatel, může poskytovatel zablokovat platební prostředek pouze z důvodu

a) bezpečnosti platebního prostředku, zejména při podezření na neoprávněné nebo podvodné použití platebního prostředku, nebo

b) významného zvýšení rizika, že plátce nebude schopen splácet úvěr, který lze čerpat prostřednictvím tohoto platebního prostředku.

CELEX: 32015L2366

(2) Poskytovatel před zablokováním platebního prostředku podle odstavce 1, nebo není-li to možné, okamžitě poté, informuje dohodnutým způsobem uživatele o zablokování platebního prostředku a jeho důvodech, ledaže by informování uživatele mohlo zmařit účel zablokování platebního prostředku nebo bylo v rozporu s jinými právními předpisy.

CELEX: 32015L2366

(3) Jakmile pominou důvody zablokování platebního prostředku, poskytovatel platební prostředek odblokuje nebo jej nahradí novým platebním prostředkem.

CELEX: 32015L2366

§165

Povinnosti uživatele

Uživatel

a) používá platební prostředek v souladu s rámcovou smlouvou, zejména okamžitě poté, co obdrží platební prostředek, přijme veškerá přiměřená opatření na ochranu jeho osobních bezpečnostních prvků, a

b) bez zbytečného odkladu po zjištění oznámí poskytovateli nebo osobě jím určené ztrátu, odcizení, zneužití nebo neoprávněné použití platebního prostředku.

CELEX: 32015L2366

§166

Povinnosti poskytovatele

(1) Poskytovatel, který vydává platební prostředek,

a) zajistí, aby osobní bezpečnostní prvky platebního prostředku byly přístupné pouze uživateli; tím nejsou dotčeny povinnosti uživatele platebního prostředku stanovené v §165,

b) nevydá nevyžádaný platební prostředek, nejedná-li se o náhradu za dříve vydaný platební prostředek,

c) zajistí, aby uživateli byly k dispozici vhodné prostředky umožňující kdykoli

1. oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neoprávněné použití platebního prostředku,

2. požádat o odblokování platebního prostředku nebo o jeho nahrazení novým platebním prostředkem podle §164 odst. 3,

d) na žádost poskytne uživateli doklad, kterým může po dobu 18 měsíců od oznámení podle §165 písm. b) doložit, že toto oznámení učinil, a

e) zabrání jakémukoli užití platebního prostředku, jakmile bylo učiněno oznámení podle §165 písm. b), jestliže se nejedná o elektronické peníze, jejichž povaha takové zabránění neumožňuje.

CELEX: 32015L2366

(2) Poskytovatel nese riziko spojené s doručením platebního prostředku nebo osobních bezpečnostních prvků uživateli.

CELEX: 32015L2366

(3) Poskytovatel zajistí, aby pravidla používání platebního prostředku v rámcové smlouvě byla objektivní a přiměřená.

CELEX: 32015L2366

§167

Úplata za vydání nového platebního prostředku

Poskytovatel a uživatel se mohou dohodnout, že za vydání nového platebního prostředku v důsledku jeho ztráty, odcizení, zneužití nebo neoprávněného použití náleží poskytovateli úplata, která nepřevyšuje skutečné náklady poskytovatele na vydání platebního prostředku.

CELEX: 32015L2366

Oddíl 4

Lhůty pro provádění platebních transakcí

§168

Připadne-li okamžik přijetí hotovosti od uživatele nebo okamžik připsání částky platební transakce na účet poskytovatele příjemce na dobu, která není provozní dobou poskytovatele, považuje se hotovost za přijatou nebo částka platební transakce za připsanou na začátku následující provozní doby poskytovatele.

§169

Lhůta pro provedení platební transakce poskytovatelem plátce

(1) Poskytovatel plátce zajistí, aby částka platební transakce byla připsána na účet poskytovatele příjemce nejpozději do konce následujícího pracovního dne po přijetí platebního příkazu.

CELEX: 32015L2366

(2) Plátce a jeho poskytovatel si mohou dohodnout lhůtu o 1 pracovní den delší, než je lhůta uvedená v odstavci 1, jedná-li se o platební transakci v

a) měně euro, ke které je dán papírový platební příkaz a která nezahrnuje směnu měn,

b) měně euro, ke které je dán papírový platební příkaz a která zahrnuje směnu měn mezi měnou euro a měnou členského státu, na jehož území ke směně měn dochází, nebo

c) české měně, která je prováděna výlučně na území České republiky a zahrnuje jinou směnu měn než směnu mezi českou měnou a měnou euro.

CELEX: 32015L2366

(3) Plátce a jeho poskytovatel si mohou dohodnout lhůtu o 3 pracovní dny delší, než je lhůta uvedená v odstavci 1, jedná-li se o platební transakci v

a) měně euro, která zahrnuje směnu měn mezi měnou euro a jinou měnou než měnou členského státu, na jehož území ke směně měn dochází,

b) české měně, která není prováděna výlučně na území České republiky, nebo

c) měně jiného členského státu s výjimkou měny euro.

CELEX: 32015L2366

§170

Lhůta pro provedení platební transakce poskytovatelem příjemce

Poskytovatel příjemce neprodleně poté, kdy byla částka platební transakce připsána na jeho účet, nebo provádí-li směnu měn jinou než mezi měnami členských států, do konce pracovního dne následujícího po dni, kdy byla částka platební transakce připsána na jeho účet,

a) připíše částku platební transakce na platební účet příjemce, nebo

b) nevede-li příjemci platební účet, dá příjemci částku platební transakce k dispozici.

CELEX: 32015L2366

§171

Lhůta pro provedení platební transakce v rámci jednoho poskytovatele v české měně

Ustanovení §169 se nepoužije v případě platební transakce v rámci téhož poskytovatele na území České republiky v české měně. V tomto případě musí být částka platební transakce připsána na platební účet příjemce, nebo nevede-li poskytovatel příjemci platební účet, dána příjemci k dispozici nejpozději na konci dne, v němž nastal okamžik přijetí příkazu. Zahrnuje-li taková platební transakce směnu měn, mohou se plátce a jeho poskytovatel dohodnout na lhůtě o 1 pracovní den delší.

CELEX: 32015L2366

§172

Lhůta pro provedení platební transakce spočívající ve vložení hotovosti na platební účet

(1) V případě vložení hotovosti na platební účet spotřebitele v měně členského státu, ve které je veden platební účet, připíše poskytovatel příjemce částku platební transakce na platební účet příjemce neprodleně po přijetí hotovosti. V témže okamžiku nastává den valuty.

CELEX: 32015L2366

(2) V případě vložení hotovosti na platební účet spotřebitele v měně jiného než členského státu, ve které je veden platební účet, nebo vložení hotovosti na platební účet uživatele, který není spotřebitelem, v měně, ve které je veden platební účet, připíše poskytovatel příjemce částku platební transakce na platební účet příjemce nejpozději následující pracovní den po dni přijetí hotovosti. Nejpozději uplynutím této lhůty nastává den valuty.

CELEX: 32015L2366

§173

Lhůta pro předání platebního příkazu v případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce

(1) V případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, předá poskytovatel příjemce platební příkaz poskytovateli plátce ve lhůtě dohodnuté mezi příjemcem a jeho poskytovatelem.

CELEX: 32015L2366

(2) V případě inkasa předá poskytovatel příjemce platební příkaz poskytovateli plátce ve lhůtě dohodnuté mezi příjemcem a jeho poskytovatelem tak, aby bylo umožněno dodržení okamžiku přijetí platebního příkazu dohodnutého mezi plátcem a příjemcem.

CELEX: 32015L2366

Oddíl 5

Ostatní práva a povinnosti při provedení platební transakce

§174

Den valuty

(1) Den valuty nastává v případě odepsání částky platební transakce z platebního účtu plátce nejdříve okamžikem, kdy je částka platební transakce odepsána z platebního účtu plátce.

CELEX: 32015L2366

(2) Den valuty nastává v případě připsání částky platební transakce na platební účet příjemce nejpozději okamžikem, kdy je částka platební transakce připsána na účet poskytovatele příjemce. Je-li částka platební transakce připsána na účet poskytovatele příjemce a pro příjemce je to vzhledem k ujednané výši úroků příznivější, nastává den valuty okamžikem, kdy je částka platební transakce připsána na platební účet příjemce.

CELEX: 32015L2366

§175

Připsání a odepsání částky platební transakce

(1) Poskytovatel plátce odepíše částku platební transakce z platebního účtu plátce nejdříve zároveň s okamžikem přijetí platebního příkazu.

CELEX: 32015L2366

(2) Poskytovatel příjemce dá částku platební transakce k dispozici příjemci nejpozději v okamžik připsání částky platební transakce na platební účet příjemce.

CELEX: 32015L2366

§176

Vrácení částky platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce

(1) Poskytovatel vrátí částku autorizované platební transakce způsobem podle odstavce 2, jestliže

a) k autorizované platební transakci dal platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce,

b) plátce požádal o vrácení částky autorizované platební transakce do 8 týdnů ode dne, kdy byla částka platební transakce odepsána z jeho platebního účtu,

c) v okamžiku autorizace nebyla stanovena přesná částka platební transakce a

d) částka platební transakce převyšuje částku, kterou plátce mohl rozumně očekávat se zřetelem ke všem okolnostem; plátce však nemůže namítat neočekávanou změnu směnného kurzu, byl-li použit referenční směnný kurz dohodnutý mezi plátcem a jeho poskytovatelem podle §136 odst. 1 písm. b).

CELEX: 32015L2366

(2) Jsou-li splněny podmínky pro vrácení částky autorizované platební transakce podle odstavce 1, poskytovatel do 10 pracovních dnů ode dne, kdy ho plátce o vrácení požádal,

a) uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo, nebo

b) vrátí částku platební transakce, zaplacenou úplatu a ušlé úroky plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.

CELEX: 32015L2366

(3) V případě inkasa uvedeného v čl. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/20122) vrátí poskytovatel částku autorizované platební transakce způsobem podle odstavce 2 i v případě, že nejsou splněny podmínky podle odstavce 1 písm. c) a d).

CELEX: 32015L2366

(4) V rámcové smlouvě se plátce a jeho poskytovatel mohou dohodnout, že se ustanovení odstavců 1 až 3 nepoužijí, jestliže

a) souhlas s platební transakcí udělil plátce přímo svému poskytovateli a

b) tam, kde to připadá v úvahu, informace o přesné částce platební transakce byla plátci poskytovatelem nebo příjemcem poskytnuta nebo zpřístupněna dohodnutým způsobem nejméně 4 týdny před okamžikem přijetí platebního příkazu.

CELEX: 32015L2366

(5) Plátce poskytne poskytovateli na jeho žádost informace a doklady nasvědčující tomu, že jsou splněny podmínky pro vrácení částky platební transakce podle odstavce 1 písm. d).

CELEX: 32015L2366

(6) Nevrátí-li poskytovatel částku autorizované platební transakce v souladu s odstavcem 2, sdělí plátci do 10 pracovních dnů ode dne, kdy ho plátce o vrácení požádal, důvod odmítnutí spolu s informací o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi plátcem a jeho poskytovatelem a o možnosti plátce informovat orgán dohledu.

CELEX: 32015L2366

§177

Zákaz provádění srážek z částky platební transakce

(1) Poskytovatel plátce, poskytovatel příjemce a jiné osoby, prostřednictvím kterých tito poskytovatelé přímo nebo nepřímo plní své povinnosti při provedení platební transakce (dále jen „zprostředkující poskytovatelé“), jsou povinni převést částku platební transakce v plné výši bez jakýchkoliv srážek. Příjemce a jeho poskytovatel se však mohou dohodnout, že poskytovatel si svou úplatu odečte z převáděné částky před jejím připsáním na platební účet příjemce nebo vyplacením; v takovém případě musí být částka platební transakce a úplaty oddělena v informaci podle §143 odst. 1 písm. c) nebo §147 odst. 1 písm. c).

CELEX: 32015L2366

(2) Při porušení povinnosti stanovené v odstavci 1 je poskytovatel plátce, v případě platební transakce, k níž dává platební příkaz plátce, nebo poskytovatel příjemce, v případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, povinen zajistit, aby příjemce obdržel částku platební transakce v plné výši.

CELEX: 32015L2366

Potvrzení o zůstatku peněžních prostředků

§178

(1) Poskytovatel, který uživateli vede platební účet, informuje na žádost jiného poskytovatele vydávajícího karetní platební prostředek pouze o tom, zda zůstatek na platebním účtu uživatele, včetně případného úvěrového rámce, dosahuje, nebo nedosahuje částky karetní platební transakce prováděné poskytovatelem, který informaci o zůstatku požaduje, jestliže

a) ho k tomu uživatel, kterému vede platební účet, ve vztahu ke konkrétnímu poskytovateli, který informaci o zůstatku požaduje, výslovně zmocnil,

b) platební účet, který vede, je v okamžiku žádosti přístupný prostřednictvím internetu a

c) poskytovatel, který informaci požaduje, osvědčí při položení dotazu na zůstatek svoji totožnost.

CELEX: 32015L2366

(2) Poskytovatel může požádat o informace podle odstavce 1, jestliže

a) mu k tomu uživatel dal výslovný souhlas,

b) vydal karetní platební prostředek, kterým uživatel dal platební příkaz k platební transakci odpovídající dotazované částce, a

c) na karetním platebním prostředku podle písmene b) nejsou uchovávány elektronické peníze.

CELEX: 32015L2366

(3) Poskytovatel, který obdržel informaci o existenci minimálního zůstatku na platebním účtu postupem podle odstavce 1, může získanou informaci využít pouze v souvislosti s provedením odpovídající karetní platební transakce.

CELEX: 32015L2366

§179

Poskytovatel, který uživateli vede platební účet, sdělí uživateli na jeho žádost

a) jméno poskytovatele, který požádal o informaci podle §178 odst. 1, a

b) informaci, kterou podle §178 odst. 1 sdělil jinému poskytovateli.

CELEX: 32015L2366

§180

Blokace peněžních prostředků

(1) V souvislosti s karetní platební transakcí, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce a jejíž částka není v době, kdy k ní dává plátce souhlas, známa, může poskytovatel plátce blokovat peněžní prostředky na účtu plátce jen se souhlasem plátce. Souhlas plátce musí být udělen k přesné částce peněžních prostředků, které mají být blokovány.

CELEX: 32015L2366

(2) Poskytovatel plátce zruší blokaci peněžních prostředků podle odstavce 1, jakmile se dozví částku související karetní platební transakce, nejpozději však ihned po přijetí platebního příkazu k související karetní platební transakci.

CELEX: 32015L2366

Díl 5

Náprava neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce

Oddíl 1

Náprava neautorizované platební transakce

§181

(1) Byla-li provedena neautorizovaná platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně poté, co skutečnost zjistí, nejpozději však do konce následujícího pracovního dne poté, co mu plátce neautorizovanou platební transakci oznámil,

a) uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo, nebo

b) vrátí částku platební transakce, zaplacenou úplatu a ušlé úroky plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.

CELEX: 32015L2366

(2) Byl-li platební příkaz k neautorizované platební transakci dán nepřímo, má povinnost podle odstavce 1 poskytovatel, který plátci vede platební účet.

CELEX: 32015L2366

(3) Lhůta podle odstavce 1 nezačne běžet, dokud má poskytovatel plátce důvod se domnívat, že plátce jednal podvodně, jestliže to spolu s odůvodněním písemně oznámí orgánu dohledu.

CELEX: 32015L2366

(4) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže ztrátu z neautorizované platební transakce nese plátce.

CELEX: 32015L2366

§182

(1) Plátce nese ztrátu z neautorizovaných platebních transakcí

a) do částky odpovídající 50 eurům, byla-li tato ztráta způsobena použitím ztraceného nebo odcizeného platebního prostředku nebo zneužitím platebního prostředku, nebo

b) v plném rozsahu, způsobil-li tuto ztrátu svým podvodným jednáním nebo tím, že úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušil některou ze svých povinností stanovených v §165.

CELEX: 32015L2366

(2) Odstavec 1 písm. a) se nepoužije, jestliže plátce nejednal podvodně a

a) ztrátu, odcizení nebo zneužití platebního prostředku nemohl zjistit před provedením neautorizované platební transakce, nebo

b) ztráta, odcizení nebo zneužití platebního prostředku byla způsobena jednáním poskytovatele.

CELEX: 32015L2366

(3) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže plátce nejednal podvodně a

a) ztráta vznikla poté, co plátce oznámil ztrátu, odcizení nebo zneužití platebního prostředku,

b) poskytovatel nezajistil, aby uživateli byly k dispozici vhodné prostředky umožňující kdykoli oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neoprávněné použití platebního prostředku, nebo

c) poskytovatel porušil povinnost požadovat silné ověření uživatele.

CELEX: 32015L2366

(4) Plátce nese ztrátu z neautorizované platební transakce s elektronickými penězi, jejichž povaha poskytovateli neumožňuje zabránit jejich jakémukoli užití.

CELEX: 32015L2366

Oddíl 2

Náprava nesprávně provedené platební transakce

§183

(1) Poskytovatel plátce napraví nesprávně provedenou platební transakci vůči plátci, ledaže plátci a tam, kde to připadá v úvahu, také poskytovateli příjemce, doloží, že částka nesprávně provedené platební transakce byla připsána na účet poskytovatele příjemce. V takovém případě napraví nesprávně provedenou platební transakci poskytovatel příjemce vůči příjemci.

CELEX: 32015L2366

(2) Byl-li platební příkaz k provedené platební transakci dán nepřímo, považuje se za nesprávně provedenou i platební transakce, která byla provedena v rozporu s platebním příkazem, který plátce předal poskytovateli služby nepřímého dání platebního příkazu, i když byla provedena v souladu s přijatým platebním příkazem. Povinnost podle odstavce 1 vůči plátci má v tomto případě poskytovatel, který plátci vede platební účet.

CELEX: 32015L2366

(3) Odstavec 1 se nepoužije v případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel příjemce nesplnil povinnost předat platební příkaz poskytovateli plátce. Poskytovatel příjemce příjemci na jeho žádost doloží, zda tuto povinnost splnil.

CELEX: 32015L2366

§184

(1) Je-li poskytovatel plátce povinen napravit nesprávně provedenou platební transakci vůči plátci a plátce mu oznámí, že netrvá na provedení platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně

a) uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo, nebo

b) vrátí částku platební transakce, zaplacenou úplatu a ušlé úroky plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.

CELEX: 32015L2366

(2) Postup uvedený v odstavci 1 se uplatní pouze ve vztahu k částce nesprávně provedené platební transakce, která nebyla na účet poskytovatele příjemce připsána před tím, než plátce svému poskytovateli oznámil, že netrvá na provedení platební transakce, a to za podmínky, že poskytovatel plátce toto připsání doloží plátci a tam, kde to připadá v úvahu, také poskytovateli příjemce.

CELEX: 32015L2366

(3) Je-li poskytovatel plátce povinen napravit nesprávně provedenou platební transakci vůči plátci a plátce mu neoznámí, že netrvá na provedení platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně zajistí připsání částky nesprávně provedené platební transakce na účet poskytovatele příjemce a

a) uvede platební účet plátce do stavu, v němž by byl, kdyby poskytovatel plátce provedl platební transakci správně, nebo

b) vrátí nesprávně zaplacenou úplatu a ušlé úroky plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.

CELEX: 32015L2366

(4) Je-li poskytovatel příjemce povinen napravit nesprávně provedenou platební transakci vůči příjemci, poskytovatel příjemce neprodleně

a) uvede platební účet příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby poskytovatel příjemce provedl platební transakci správně, nebo

b) dá částku nesprávně provedené platební transakce, zaplacenou úplatu a ušlé úroky k dispozici příjemci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.

CELEX: 32015L2366

(5) Požádá-li o to poskytovatel plátce, který porušil povinnost zajistit připsání částky platební transakce na účet poskytovatele příjemce ve stanovené lhůtě, poskytovatel příjemce uvede platební účet příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby poskytovatel plátce zajistil připsání částky platební transakce na účet poskytovatele příjemce včas.

CELEX: 32015L2366

§185

Vyhledání platební transakce

(1) Byla-li platební transakce, k níž dává platební příkaz plátce, provedena nesprávně, poskytovatel plátce vyvine na žádost plátce úsilí, které na něm lze spravedlivě požadovat, aby platební transakce byla vyhledána, a o výsledku informuje plátce.

CELEX: 32015L2366

(2) Byla-li platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, provedena nesprávně, poskytovatel příjemce vyvine na žádost příjemce úsilí, které na něm lze spravedlivě požadovat, aby platební transakce byla vyhledána, a o výsledku informuje příjemce.

CELEX: 32015L2366

§186

Nesprávný jedinečný identifikátor

(1) Platební transakce je správně provedena co do osoby příjemce, je-li provedena v souladu s jeho jedinečným identifikátorem. To platí i tehdy, jestliže jsou v platebním příkazu uvedeny i další údaje o příjemci, než ty, na kterých se poskytovatel a uživatel dohodli.

CELEX: 32015L2366

(2) Uvedl-li uživatel nesprávný jedinečný identifikátor příjemce, vyvine poskytovatel plátce úsilí, které lze na něm spravedlivě požadovat, aby peněžní prostředky z platební transakce byly vráceny plátci. Požádá-li o to plátce písemně, sdělí mu poskytovatel plátce všechny údaje, které má k dispozici a které plátce potřebuje k uplatnění práva na vrácení peněžních prostředků vůči příjemci u soudu nebo jiného příslušného orgánu. Poskytovatel příjemce při tom poskytne poskytovateli plátce potřebnou součinnost.

CELEX: 32015L2366

(3) Plátce a jeho poskytovatel se mohou dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za jednání podle odstavce 2.

CELEX: 32015L2366

Oddíl 3

Společná ustanovení

§187

(1) Tvrdí-li uživatel, že provedenou platební transakci neautorizoval nebo že platební transakce byla provedena nesprávně, doloží poskytovatel tomuto uživateli, že tato platební transakce byla ověřena, správně zaznamenána, zaúčtována a že nebyla ovlivněna technickou poruchou nebo jinou závadou, jinak platí, že je platební transakce neautorizovaná nebo nesprávně provedená.

CELEX: 32015L2366

(2) Byl-li k platební transakci dán platební příkaz nepřímo, má povinnost podle odstavce 1 poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu vůči poskytovateli, který uživateli vede platební účet, v rozsahu, který se týká služby nepřímého dání platebního příkazu, jinak platí, že poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu způsobil neautorizovanou platební transakci nebo nesprávné provedení platební transakce.

CELEX: 32015L2366

(3) Právo vyplývající z neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce nevylučuje právo na náhradu škody nebo na vrácení bezdůvodného obohacení. Čeho však lze vůči poskytovateli dosáhnout uplatněním práva vyplývajícího z neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.

CELEX: 32015L2366

§188

Lhůta pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce

(1) Plátce může právo na nápravu neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce uplatnit u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, oznámí-li neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci poskytovateli bez zbytečného odkladu poté, co se o ní dozvěděl, nejpozději však do 13 měsíců ode dne, kdy byla částka platební transakce odepsána z platebního účtu plátce nebo kdy byla plátcem jinak dána k dispozici k provedení platební transakce.

CELEX: 32015L2366

(2) Příjemce může právo na nápravu nesprávně provedené platební transakce uplatnit u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, oznámí-li nesprávně provedenou platební transakci poskytovateli bez zbytečného odkladu poté, co se o ní dozvěděl, nejpozději však do 13 měsíců ode dne, kdy byla částka platební transakce připsána na platební účet příjemce nebo kdy byla příjemci jinak dána k dispozici.

CELEX: 32015L2366

(3) Poruší-li poskytovatel povinnost uvedenou v §142, 143, 146 nebo 147, lhůty pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce neběží, dokud poskytovatel tuto povinnost nesplní alespoň dodatečně.

CELEX: 32015L2366

(4) Neoznámí-li uživatel neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci včas a namítne-li poskytovatel opožděné oznámení, soud nebo jiný příslušný orgán právo na nápravu neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce uživateli nepřizná.

CELEX: 32015L2366

§189

Následný postih

(1) Poskytovatel, který splnil svoji povinnost napravit nesprávně provedenou platební transakci, má postih proti poskytovateli nebo zprostředkujícímu poskytovateli, který nesprávné provedení platební transakce způsobil.

CELEX: 32015L2366

(2) Poskytovatel, který plátci vede platební účet a který splnil svoji povinnost napravit neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci, má postih proti poskytovateli služby nepřímého dání platebního příkazu, který neautorizovanou platební transakci nebo nesprávné provedení platební transakce způsobil.

CELEX: 32015L2366

(3) Neumožnil-li poskytovatel příjemce nebo příjemce použití silného ověření uživatele, má proti nim postih poskytovatel plátce, který splnil svoji povinnost napravit neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci.

CELEX: 32015L2366

(4) Poskytovatel příjemce, který na žádost poskytovatele plátce splnil svoji povinnost podle §184 odst. 5, má postih proti poskytovateli plátce.

CELEX: 32015L2366

§190

Zproštění odpovědnosti

Zabránila-li splnění povinnosti stanovené v tomto dílu a v dílu 4 okolnost, která je neobvyklá, nepředvídatelná, nezávislá na vůli povinné strany a jejíž následky nemohla povinná strana odvrátit, neodpovídá povinná strana za nesplnění této povinnosti.

CELEX: 32015L2366

Díl 6

Služba informování o platebním účtu

§191

(1) Udělil-li uživatel souhlas se sdělením informací o platebním účtu, sdělí poskytovatel, který mu vede platební účet, informace o platebním účtu uživatele poskytovateli služby informování o platebním účtu v rozsahu, v jakém jsou přístupné uživateli prostřednictvím internetu.

CELEX: 32015L2366

(2) Poskytovatel, který uživateli vede platební účet, nesmí činit neodůvodněné rozdíly mezi žádostmi o informace o platebním účtu.

CELEX: 32015L2366

(3) Poskytovatel, který uživateli vede platební účet, může odmítnout sdělit informace o platebním účtu poskytovateli služby informování o platebním účtu,

a) má-li podezření na neautorizované nebo podvodné použití platebního prostředku, nebo osobních bezpečnostních prvků uživatele,

b) není-li poskytovatel, který žádá o informace, oprávněn poskytovat službu informování o platebním účtu, nebo

c) neosvědčil-li poskytovatel služby informování o platebním účtu svojit totožnost v souladu s §192 písm. c).

CELEX: 32015L2366

(4) Poskytovatel, který hodlá odmítnout poskytnutí informací podle odstavce 3, o tomto úmyslu informuje uživatele; není-li to možné, informuje uživatele bez zbytečného odkladu po odmítnutí.

CELEX: 32015L2366

(5) Odmítl-li poskytovatel poskytnout informace o platebním účtu podle odstavce 3, informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku.

CELEX: 32015L2366

(6) Poskytovatel, který uživateli vede platební účet, není povinen postupovat podle odstavců 1 až 5, není-li účet, který uživateli vede, přístupný prostřednictvím internetu.

CELEX: 32015L2366

§192

Poskytovatel služby informování o platebním účtu

a) poskytuje službu informování o platebním účtu na základě výslovného souhlasu, který mu uživatel udělil,

b) zpřístupní osobní bezpečnostní prvky uživatele pouze uživateli a tomu, kdo je vydal,

c) při každém dotazu na informace o platebním účtu osvědčí poskytovateli, který uživateli vede platební účet, svoji totožnost,

d) v souvislosti se službou informování o platebním účtu získává a zpracovává pouze informace o platebním účtu, který určil uživatel,

e) nepožaduje od uživatele citlivé údaje o platbách uživatele a

f) v souvislosti se službou informování o platebním účtu nepožaduje od uživatele, neuchovává a nezpracovává jiné údaje o uživateli, nebo jeho platebním účtu než údaje potřebné k poskytnutí služby informování o platebním účtu.

CELEX: 32015L2366

Hlava II

Práva a povinnosti při vydávání elektronických peněz

§193

Smlouva o vydání elektronických peněz

(1) Vydavatel vydává elektronické peníze na základě smlouvy o vydání elektronických peněz uzavřené s držitelem. Práva a povinnosti vydavatele a držitele při provádění platebních transakcí, které se týkají vydaných elektronických peněz, se řídí ustanoveními upravujícími smlouvu o platebních službách.

(2) Vydavatel vydává elektronické peníze proti přijetí peněžních prostředků ve výši odpovídající jmenovité hodnotě vydávaných elektronických peněz.

CELEX: 32009L0110

(3) Vydavatel nesmí držiteli poskytovat úroky ani jiné výhody závislé na délce doby, po kterou držitel elektronické peníze drží.

CELEX: 32009L0110

Zpětná výměna elektronických peněz

§194

(1) Zpětnou výměnou se pro účely tohoto zákona rozumí výměna elektronických peněz za bankovky, mince nebo bezhotovostní peněžní prostředky ve výši odpovídající jmenovité hodnotě vyměňovaných elektronických peněz, provedená vydavatelem na žádost držitele. Držitel může požádat vydavatele o zpětnou výměnu kdykoli.

CELEX: 32009L0110

(2) Požádá-li držitel o zpětnou výměnu přede dnem zániku závazku ze smlouvy o vydání elektronických peněz, provede vydavatel zpětnou výměnu v rozsahu, v němž o ni držitel požádá.

CELEX: 32009L0110

(3) Požádá-li držitel o zpětnou výměnu v den zániku závazku ze smlouvy o vydání elektronických peněz nebo do 1 roku po tomto dni, provede vydavatel zpětnou výměnu v plném rozsahu. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků přijatých institucí elektronických peněz nebo vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakce, které se týkají elektronických peněz, vztahuje se právo na zpětnou výměnu na všechny takto přijaté peněžní prostředky, a to v rozsahu, v němž držitel o zpětnou výměnu požádá.

CELEX: 32009L0110

(4) Promlčecí lhůta práva na zpětnou výměnu počne běžet ode dne, kdy závazek ze smlouvy o vydání elektronických peněz zanikl.

§195

(1) Vydavatel informuje držitele určitě a srozumitelně o podmínkách zpětné výměny s dostatečným předstihem před tím, než je držitel smlouvou o vydání elektronických peněz vázán.

CELEX: 32015L2366

(2) Učinil-li držitel návrh na uzavření smlouvy o vydání elektronických peněz před tím, než byl v souladu s odstavcem 1 informován o podmínkách zpětné výměny, může tento návrh odvolat do okamžiku, kdy jej vydavatel přijal.

CELEX: 32015L2366

(3) Bylo-li sjednáno právo vydavatele na úplatu za provedení zpětné výměny, náleží vydavateli tato úplata pouze tehdy, jestliže

a) držitel požádá o zpětnou výměnu přede dnem zániku závazku ze smlouvy o vydání elektronických peněz nebo více než 1 rok po tomto dni nebo jestliže držitel vypoví závazek ze smlouvy o vydání elektronických peněz, která byla uzavřena na dobu určitou, a

b) úplata je přiměřená a odpovídá skutečným nákladům vydavatele.

CELEX: 32009L0110

§196

Požaduje-li zpětnou výměnu osoba přijímající elektronické peníze, která není spotřebitelem, §194 odst. 2 a 3 a §195 odst. 3 se nepoužijí. V takovém případě se podmínky zpětné výměny řídí smlouvou mezi vydavatelem a osobou přijímající elektronické peníze.

CELEX: 32009L0110

ČÁST PÁTÁ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NĚKTERÝCH PLATEBNÍCH ÚČTECH

Hlava I

Porovnatelnost služeb spojených s platebním účtem

§197

Jednotné označení

(1) Poskytovatel ve smlouvě o platebním účtu, je-li uzavřena v písemné formě, v informacích poskytovaných před uzavřením smlouvy o platebních službách a v písemných obchodních a reklamních informačních sděleních určených spotřebitelům použije k pojmenování služeb spojených s platebním účtem jednotné označení.

CELEX: 32014L0092

(2) Poskytovatel může k pojmenování služeb spojených s platebním účtem použít jiné označení pouze tehdy, uvede-li zřetelně i jejich jednotné označení. V předsmluvních informacích o úplatě a v přehledu o úplatě za poskytnuté služby může poskytovatel uvést jiné označení pouze jako doplnění jednotného označení.

CELEX: 32014L0092

(3) Služby spojené s platebním účtem, na které se vztahuje jednotné označení, jejich jednotné označení a charakteristiku stanoví prováděcí právní předpis tak, aby se jednotné označení vztahovalo na 10 až 20 služeb spojených s platebním účtem, které jsou zpoplatněny alespoň jedním poskytovatelem a které jsou v České republice spotřebiteli nejvíce využívány nebo jsou pro spotřebitele spojeny s nejvyššími náklady.

CELEX: 32014L0092

§198

Společná nabídka služeb a zboží

Nabízí-li poskytovatel spolu s vedením platebního účtu zboží nebo službu, která není službou spojenou s platebním účtem, informuje uživatele s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy o platebním účtu, zda lze uzavřít smlouvu o platebním účtu i bez nákupu tohoto zboží nebo čerpání této služby a o úplatě za jednotlivé zboží a služby.

CELEX: 32014L0092

§199

Předsmluvní informace o úplatě

(1) Poskytovatel poskytne uživateli s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy o platebním účtu předsmluvní informace o úplatě za služby spojené s platebním účtem, na které se vztahuje jednotné označení. Ustanovení §133 odst. 3 se použije obdobně.

CELEX: 32014L0092

(2) Předsmluvní informace o úplatě musí být přehledné a vyjádřené v měně, ve které je platební účet veden. Strany si mohou dohodnout poskytnutí těchto informací v jiné měně.

CELEX: 32014L0092

(3) Poskytovatel poskytne předsmluvní informace o úplatě v samostatném dokumentu, jehož podobu stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU1).

CELEX: 32014L0092

(4) Předsmluvní informace o úplatě musí být čitelné bez zvláštních obtíží, a to i při jejich reprodukci v černobílé podobě, a musí obsahovat informaci, že nepředstavují úplné znění smlouvy o platebních službách ani informací poskytovaných před uzavřením smlouvy o platebních službách. Jsou-li služby spojené s platebním účtem poskytovány jako soubor služeb za souhrnnou úplatu, obsahují předsmluvní informace o úplatě informaci o této souhrnné úplatě, výčet takto poskytovaných služeb a informace o úplatě za služby poskytnuté nad rámec tohoto souboru služeb.

CELEX: 32014L0092

(5) Poskytovatel bezplatně zpřístupní předsmluvní informace o úplatě na svých internetových stránkách a ve svých obchodních prostorách.

CELEX: 32014L0092

(6) Poskytovatel bezplatně poskytne předsmluvní informace o úplatě tomu, kdo o ně požádá.

CELEX: 32014L0092

§200

Seznam označení

(1) Poskytovatel bezplatně zpřístupní na svých internetových stránkách a ve svých obchodních prostorách seznam jednotných označení služeb spojených s platebním účtem, na které se povinnost jednotného označení vztahuje, včetně charakteristiky těchto služeb.

CELEX: 32014L0092

(2) Vedle jednotných označení může seznam obsahovat i označení a charakteristiky dalších služeb spojených s platebním účtem, na které se povinnost jednotného označení nevztahuje.

CELEX: 32014L0092

(3) Poskytovatel bezplatně poskytne seznam označení tomu, kdo o něj požádá.

CELEX: 32014L0092

§201

Přehled o úplatě za poskytnuté služby

(1) Poskytovatel bezplatně poskytne uživateli vždy do konce února přehled o úplatě za poskytnuté služby spojené s platebním účtem za předchozí kalendářní rok. Na žádost uživatele poskytovatel bezplatně poskytne tento přehled v listinné podobě.

CELEX: 32014L0092

(2) Přehled o úplatě za poskytnuté služby obsahuje alespoň

a) jednotkovou úplatu za poskytnutou službu a počet poskytnutí dané služby,

b) celkovou úplatu za jednotlivé služby,

c) celkovou úplatu za všechny služby,

d) úrokovou sazbu spotřebitelského úvěru poskytnutého ve formě možnosti přečerpání,

e) celkovou částku úroků zaplacenou uživatelem za úvěr poskytnutý ve formě možnosti přečerpání,

f) úrokovou sazbu, jíž jsou úročeny peněžní prostředky na platebním účtu,

g) celkovou částku úroků připsaných k zůstatku peněžních prostředků na platebním účtu a

h) údaje o smluvní pokutě a úrocích z prodlení požadovaných poskytovatelem.

CELEX: 32014L0092

(3) Přehled o úplatě za poskytnuté služby musí být přehledný a vyjádřený v měně, ve které je platební účet veden. Strany si mohou dohodnout poskytování tohoto přehledu v jiné měně.

CELEX: 32014L0092

(4) Poskytovatel poskytne přehled o úplatě za poskytnuté služby v dokumentu, jehož podobu stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU.

CELEX: 32014L0092

§202

Srovnávací stránky

(1) Provozovatel srovnávacích stránek zajistí, aby

a) se poskytovatelům dostalo rovného zacházení při uveřejnění výsledků srovnání,

b) tyto srovnávací stránky umožňovaly bezplatné srovnání všech služeb spojených s platebním účtem, na které se vztahuje povinnost jednotného označení,

c) tyto srovnávací stránky obsahovaly údaje o jeho osobě,

d) tyto srovnávací stránky obsahovaly údaj o tom, že jejich provozování a obsah podléhá dohledu,

e) informace uvedené na těchto srovnávacích stránkách byly pravdivé, určité, srozumitelné a aktualizované alespoň vždy ke konci kalendářního čtvrtletí,

f) pojmenování služeb spojených s platebním účtem na těchto srovnávacích stránkách odpovídalo jednotnému označení stanovenému prováděcím právním předpisem podle §197 odst. 3,

g) srovnání bylo provedeno na základě jasných a objektivních kritérií, která předem na těchto srovnávacích stránkách uveřejní,

h) tyto srovnávací stránky obsahovaly informaci o datu poslední aktualizace uveřejněných informací,

i) výsledky srovnání úplat obsahovaly informace o úplné nabídce služeb spojených s platebním účtem na trhu platebních služeb v České republice nebo alespoň jeho významné části a

j) v případě, že výsledky srovnání úplat neobsahují informace o úplné nabídce služeb spojených s platebním účtem na trhu platebních služeb v České republice, byla tato skutečnost uvedena na těchto srovnávacích stránkách před uvedením výsledků srovnání.

CELEX: 32014L0092

(2) Provozovatel srovnávacích stránek zavede vhodné postupy k přijímání podnětů týkajících se nesprávnosti výsledků srovnání.

CELEX: 32014L0092

(3) Před zahájením provozu srovnávacích stránek oznámí provozovatel srovnávacích stránek České obchodní inspekci a České národní bance své jméno, den zahájení provozu a adresu těchto srovnávacích stránek. O úmyslu ukončit provozování srovnávacích stránek informuje provozovatel bez zbytečného odkladu Českou obchodní inspekci a Českou národní banku a oznámí jim den předpokládaného ukončení provozu.

(4) Česká obchodní inspekce a Česká národní banka uveřejňují údaje, které obdrží podle odstavce 3, na svých internetových stránkách.

CELEX: 32014L0092

Hlava II

Změna platebního účtu

Díl 1

Vnitrostátní změna platebního účtu

§203

Zahájení změny platebního účtu

(1) Poskytovatel, který s uživatelem uzavřel smlouvu o platebním účtu a kterého uživatel požádal o změnu platebního účtu (dále jen „nový poskytovatel“), umožní tomuto uživateli prostřednictvím formuláře

a) určit poskytovatele, který uživateli vede platební účet a má provést činnosti uvedené v §204 (dále jen „dosavadní poskytovatel“),

b) určit, které činnosti podle §204 odst. 1 má dosavadní poskytovatel provést,

c) jednotlivě uvést převody peněžních prostředků, které má nový poskytovatel začít provádět podle §205 odst. 4, dosavadní poskytovatel přestat provádět podle §204 odst. 1 písm. b) a o kterých má dosavadní poskytovatel předat informace novému poskytovateli podle §204 odst. 2, nebo určit, že se tyto činnosti mají týkat všech těchto převodů,

d) určit den, k němuž má dosavadní poskytovatel provést činnosti podle §204 odst. 1,

e) určit, zda si přeje obdržet informace podle §204 odst. 3,

f) určit, zda má nový poskytovatel informovat plátce nebo příjemce o změně platebního účtu podle §205 odst. 1, a uvést příslušné kontaktní údaje,

g) určit den, od něhož má nový poskytovatel začít provádět převody peněžních prostředků podle §205 odst. 4,

h) určit, zda vypovídá závazek ze smlouvy o platebním účtu, kterou uzavřel s dosavadním poskytovatelem, a

i) určit, zda má dosavadní poskytovatel předat novému poskytovateli informace o pravidelně se opakujících převodech a inkasech podle §204 odst. 2.

CELEX: 32014L0092

(2) Formulář podle odstavce 1 musí být sepsán v úředním jazyce státu, v němž je platební služba nabízena, nebo v jazyce, na kterém se strany dohodnou.

CELEX: 32014L0092

(3) Nový poskytovatel poskytne uživateli na jeho žádost kopii vyplněného formuláře podle odstavce 1.

CELEX: 32014L0092

(4) Nový poskytovatel požádá jménem uživatele do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu uživatel sdělil údaje podle odstavce 1, dosavadního poskytovatele o provedení činností uvedených v §204.

CELEX: 32014L0092

(5) Nový poskytovatel ověří totožnost uživatele před tím, než jeho jménem požádá dosavadního poskytovatele o provedení činností uvedených v §204; neposkytne-li uživatel na výzvu poskytovatele potřebnou součinnost při ověření své totožnosti, hledí se na něho, jako by o změnu platebního účtu nepožádal.

§204

Povinnosti dosavadního poskytovatele

(1) Dosavadní poskytovatel ve vztahu k platebnímu účtu, v rozsahu a ke dni, které určí uživatel, nejdříve však osmý pracovní den ode dne, kdy ho nový poskytovatel požádal podle §203 odst. 4,

a) přestane provádět převody peněžních prostředků, je-li uživatel příjemcem (dále jen „příchozí převod“),

b) přestane provádět převody peněžních prostředků, ke kterým dal uživatel trvalý příkaz, a inkasa, je-li uživatel plátcem (dále jen „odchozí inkaso“), a

c) převede zůstatek peněžních prostředků, s nimiž je uživatel oprávněn nakládat, na platební účet vedený novým poskytovatelem.

CELEX: 32014L0092

(2) Dosavadní poskytovatel předá v rozsahu, který určí uživatel, do 5 pracovních dnů ode dne, kdy ho nový poskytovatel požádal podle §203 odst. 4, novému poskytovateli informace o stávajících trvalých příkazech a souhlasech k inkasu a o pravidelně se opakujících příchozích převodech a odchozích inkasech provedených během 13 měsíců přede dnem, kdy ho nový poskytovatel požádal podle §203 odst. 4. Dosavadní poskytovatel předá tyto informace v rozsahu potřebném k řádnému provedení platební transakce.

CELEX: 32014L0092

(3) Určí-li to uživatel podle §203 odst. 1 písm. e), poskytne dosavadní poskytovatel informace podle odstavce 2 také jemu.

CELEX: 32014L0092

§205

Povinnosti nového poskytovatele

(1) Nový poskytovatel do 2 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel informace podle §204 odst. 2 od dosavadního poskytovatele, ve vztahu k platebnímu účtu a v rozsahu, které určí uživatel,

a) odešle plátci, který prováděl ve vztahu k platebnímu účtu uživatele vedeném dosavadním poskytovatelem pravidelně se opakující převody peněžních prostředků, informaci o změně platebního účtu uživatele spolu s údajem nebo jedinečným identifikátorem, jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platební transakce ve vztahu k platebnímu účtu uživatele, který vede nový poskytovatel,

b) odešle příjemci, který je na základě souhlasu uživatele oprávněn dát platební příkaz k inkasu, informaci, od kdy bude možné provádět inkasa ve vztahu k platebnímu účtu, který vede nový poskytovatel, a informaci o změně platebního účtu uživatele spolu s údajem nebo jedinečným identifikátorem, jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platební transakce ve vztahu k platebnímu účtu uživatele, který vede nový poskytovatel, a

c) vyzve uživatele, aby doplnil údaje potřebné k informování plátce nebo příjemce podle písmen a) nebo b), jestliže údaje, které má nový poskytovatel k dispozici, nejsou dostatečné.

CELEX: 32014L0092

(2) Informuje-li nový poskytovatel plátce nebo příjemce podle odstavce 1 písm. a) nebo b), poskytne jim kopii plné moci uživatele.

CELEX: 32014L0092

(3) Nepožádá-li uživatel nového poskytovatele o informování plátce nebo příjemce podle odstavce 1 písm. a) nebo b), nový poskytovatel poskytne uživateli na jeho žádost vzory informačních sdělení o změně platebního účtu určené plátci nebo příjemci. Vzor informačního sdělení obsahuje údaj nebo jedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platební transakce ve vztahu k platebnímu účtu uživatele, a informaci o tom, odkdy bude možné provádět inkasa a převody peněžních prostředků ve vztahu k platebnímu účtu uživatele, který vede nový poskytovatel.

CELEX: 32014L0092

(4) Nový poskytovatel začne provádět převody peněžních prostředků, ke kterým dal uživatel souhlas trvalým příkazem, a odchozí inkasa ve vztahu k účtu, v rozsahu a v den, které určí uživatel, nejdříve však třetí pracovní den ode dne, kdy obdržel informace podle §204 odst. 2 od dosavadního poskytovatele.

CELEX: 32014L0092

§206

Úplata spojená se změnou platebního účtu

(1) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za služby podle §203, §204 odst. 1 nebo §205 odst. 1 až 3, je-li tato úplata přiměřená a odpovídá skutečným nákladům poskytovatele.

CELEX: 32014L0092

(2) Dosavadnímu poskytovateli nenáleží úplata za poskytnutí informací podle §204 odst. 2 a 3.

CELEX: 32014L0092

§207

Informace o změně platebního účtu

(1) Poskytovatel bezplatně zpřístupní na svých internetových stránkách a na trvalém nosiči dat ve svých obchodních prostorách informace o

a) postupu při zahájení změny platebního účtu podle §203 a povinnostech dosavadního poskytovatele a nového poskytovatele podle §204 a 205,

b) lhůtách stanovených k provedení jednotlivých činností při změně platebního účtu,

c) úplatě podle §206 odst. 1 a

d) způsobu mimosoudního řešení sporů mezi uživatelem a poskytovatelem.

CELEX: 32014L0092

(2) Poskytovatel bezplatně poskytne informace podle odstavce 1 tomu, kdo o ně požádá.

CELEX: 32014L0092

(3) Poskytovatel oznámí vždy do konce února České národní bance, kolikrát v předchozím kalendářním roce provedl změnu platebního účtu, a uvede, kdy vystupoval jako nový poskytovatel a kdy jako dosavadní poskytovatel. Poskytovatel ve stejné lhůtě oznámí České národní bance počet žádostí o změnu platebního účtu podaných v předchozím kalendářním roce, které odmítl provést, a důvody odmítnutí.

CELEX: 32014L0092

§208

Společná ustanovení

(1) Poskytovatel není povinen provést změnu platebního účtu, jestliže platební účet vedený dosavadním poskytovatelem a platební účet vedený novým poskytovatelem jsou vedeny v různé měně.

CELEX: 32014L0092

(2) Ustanovení tohoto dílu se nepoužijí na Českou národní banku.

CELEX: 32014L0092

Díl 2

Součinnost při změně platebního účtu ve vztahu k jinému členskému státu

§209

Povinnosti poskytovatele

(1) Poskytovatel, který vede uživateli platební účet a kterého uživatel požádal o součinnost při změně platebního účtu ve vztahu k jinému členskému státu, v rozsahu a v den, které určí uživatel,

a) poskytne uživateli informace o stávajících trvalých příkazech a souhlasech k inkasu a pravidelně se opakujících příchozích převodech a odchozích inkasech provedených během 13 měsíců přede dnem, kdy ho uživatel požádal o součinnost při změně platebního účtu ve vztahu k jinému členskému státu, a

b) převede zůstatek peněžních prostředků, s nimiž je uživatel oprávněn nakládat, na platební účet vedený v jiném členském státě.

CELEX: 32014L0092

(2) Nedohodnou-li se strany jinak, poskytovatel provede činnosti podle odstavce 1 nejdříve šestý pracovní den ode dne, kdy ho uživatel požádal o součinnost při změně platebního účtu ve vztahu k jinému členskému státu.

CELEX: 32014L0092

Hlava III

Základní platební účet

§210

Zřízení základního platebního účtu

(1) Poskytovatel bez zbytečného odkladu poté, kdy jej spotřebitel, který je osobou oprávněně pobývající v členském státě, vyzve k uzavření smlouvy o základním platebním účtu a osvědčí splnění zákonem stanovených podmínek, nejpozději však do 10 pracovních dnů,

a) předloží spotřebiteli v podobě návrhu textu smlouvy návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o základním platebním účtu vedeném v české měně, nebo

b) v souladu s odstavcem 3 nebo 5 návrh smluvních podmínek podle písmene a) předložit odmítne.

CELEX: 32014L0092

(2) Předloží-li poskytovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, nesmí poskytovatel tento návrh během 5 pracovních dnů změnit ani odvolat, ledaže během této doby vyšly najevo okolnosti uvedené v odstavci 3 nebo 5. Sdělí-li spotřebitel poskytovateli do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu byl návrh smluvních podmínek předložen, že tento návrh přijímá, je poskytovatel povinen bez zbytečného odkladu uzavřít se spotřebitelem smlouvu o základním platebním účtu na základě předloženého návrhu smluvních podmínek. Ustanovení §1787 občanského zákoníku se použije obdobně.

CELEX: 32014L0092

(3) Poskytovatel může spotřebiteli odmítnout předložit návrh smluvních podmínek, jestliže

a) spotřebitel je majitelem platebního účtu vedeného v České republice poskytovatelem, který je bankou nebo zahraniční bankou vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky, a prostřednictvím tohoto platebního účtu je možné čerpat služby uvedené v §212 odst. 1; to neplatí, jestliže spotřebitel doloží, že jej poskytovatel vyrozuměl o zamýšleném zrušení tohoto platebního účtu, nebo

b) v předchozích 12 měsících s tímto spotřebitelem vypověděl závazek ze smlouvy o základním platebním účtu nebo od této smlouvy odstoupil v souladu s §215 nebo odstoupil pro závažné porušení smlouvy od jiné smlouvy o platebních službách uzavřené s tímto spotřebitelem.

CELEX: 32014L0092

(4) Poskytovatel může k doložení skutečnosti, že spotřebitel není majitelem platebního účtu podle odstavce 3 písm. a), požadovat čestné prohlášení spotřebitele.

CELEX: 32014L0092

(5) Poskytovatel spotřebiteli odmítne předložit návrh smluvních podmínek, jestliže by uzavřením smlouvy o základním platebním účtu porušil ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu.

CELEX: 32014L0092

(6) Odmítne-li poskytovatel předložit návrh smluvních podmínek nebo tento návrh změní nebo odvolá, sdělí bez zbytečného odkladu písemně spotřebiteli důvody odmítnutí, změny nebo odvolání spolu s informací o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi spotřebitelem a poskytovatelem, informací o možnosti podat stížnost orgánu dohledu a informací o případné možnosti podat stížnost přímo poskytovateli. Poskytovatel nesdělí spotřebiteli důvody odmítnutí, změny nebo odvolání, jestliže by sdělením důvodů porušil ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu.

CELEX: 32014L0092

§211

Vázaná nabídka

Poskytovatel nesmí vázat uzavření smlouvy o základním platebním účtu úplatným čerpáním služby, která není uvedena v §212 odst. 1.

CELEX: 32014L0092

§212

Poskytované služby

(1) Poskytovatel poskytne majiteli základního platebního účtu alespoň tyto služby:

a) zřízení a vedení základního platebního účtu,

b) službu umožňující vložení hotovosti na základní platební účet,

c) službu umožňující výběr hotovosti ze základního platebního účtu,

d) úhradu, včetně úhrady, ke které dal uživatel trvalý příkaz,

e) odchozí inkaso,

f) převod peněžních prostředků, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím debetní platební karty, a

g) vydání a správu debetní platební karty a možnost ovládat základní platební účet prostřednictvím internetu.

CELEX: 32014L0092

(2) Poskytovatel poskytne služby podle odstavce 1 v rozsahu a způsobem, jakým je poskytuje uživatelům, kterým vede jiný platební účet než základní platební účet.

CELEX: 32014L0092

§213

Úplata

Za služby uvedené v §212 odst. 1 náleží poskytovateli nejvýše úplata odpovídající obvyklé ceně podle zákona o cenách.

CELEX: 32014L0092

§214

Smluvní pokuta

K ujednání o smluvní pokutě pro porušení povinností ze smlouvy o základním platebním účtu, s výjimkou smluvní pokuty sjednané v souvislosti s překročením a možností přečerpání, se nepřihlíží.

CELEX: 32014L0092

§215

Zrušení základního platebního účtu

(1) Poskytovatel může vypovědět závazek ze smlouvy o základním platebním účtu pouze tehdy, jestliže majitel základního platebního účtu

a) neprovede prostřednictvím tohoto platebního účtu žádnou platební transakci po dobu delší než 24 měsíců,

b) není osobou oprávněně pobývající v členském státě,

c) je majitelem jiného platebního účtu vedeného v České republice bankou nebo zahraniční bankou vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky, jehož prostřednictvím je možné čerpat služby uvedené v §212 odst. 1, nebo

d) odmítne návrh na změnu závazku ze smlouvy o základním platebním účtu, aniž pro to má spravedlivý důvod.

CELEX: 32014L0092

(2) Poskytovatel může vypovědět závazek ze smlouvy o základním platebním účtu také tehdy, přestane-li splňovat podmínky podle §217.

CELEX: 32014L0092

(3) Poskytovatel může odstoupit od smlouvy o základním platebním účtu pouze tehdy, jestliže majitel základního platebního účtu

a) použije základní platební účet v rozporu se zákonem upravujícím opatření proti legalizaci výnosů trestné činnosti a financování terorismu nebo v rozporu s jiným právním předpisem,

b) dosáhne založení základního platebního účtu úmyslným poskytnutím nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů, nebo

c) poruší podstatným způsobem smlouvu o základním platebním účtu.

CELEX: 32014L0092

(4) Poskytovatel může od smlouvy o základním platebním účtu odstoupit také tehdy, jestliže by trvání závazku ze smlouvy o základním platebním účtu bylo v rozporu s jiným právním předpisem.

CELEX: 32014L0092

(5) Závazek ze smlouvy o základním platebním účtu lze vypovědět z důvodu podle odstavce 1 nebo od smlouvy o základním platebním účtu odstoupit z důvodu podle odstavce 3 písm. b) nebo c) nejdéle do 3 měsíců ode dne, kdy se o něm poskytovatel dozvěděl.

CELEX: 32014L0092

(6) Poskytovatel společně s výpovědí závazku ze smlouvy o základním platebním účtu nebo s oznámením o odstoupení od smlouvy o základním platebním účtu sdělí písemně majiteli základního platebního účtu důvod výpovědi nebo odstoupení spolu s informací o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi majitelem základního platebního účtu a jeho poskytovatelem, informací o možnosti majitele podat stížnost orgánu dohledu a informací o případné možnosti podat stížnost přímo poskytovateli. Poskytovatel nesdělí majiteli základního platebního účtu důvod výpovědi nebo odstoupení, jestliže by sdělením důvodu porušil jiný právní předpis.

CELEX: 32014L0092

§216

Informace o základním platebním účtu

(1) Poskytovatel bezplatně zpřístupní na svých internetových stránkách a ve svých obchodních prostorách informace o

a) postupu při zřízení základního platebního účtu,

b) možnosti uzavřít smlouvu o základním platebním účtu bez úplatného čerpání dodatečných služeb v souladu s §211,

c) základním platebním účtu, který nabízí,

d) úplatě podle §213 a

e) způsobu mimosoudního řešení sporů mezi majitelem základního platebního účtu a jeho poskytovatelem.

CELEX: 32014L0092

(2) Poskytovatel bezplatně poskytne informace podle odstavce 1 tomu, kdo o ně požádá.

CELEX: 32014L0092

(3) Poskytovatel oznámí vždy do konce února České národní bance počet smluv o základním platebním účtu uzavřených v předchozím kalendářním roce. Poskytovatel ve stejné lhůtě oznámí České národní bance, kolikrát za předchozí kalendářní rok odmítl předložit nebo odvolal návrh smluvních podmínek v souladu s §210 odst. 2, 3 nebo 5 a důvody těchto odmítnutí nebo odvolání.

CELEX: 32014L0092

§217

Společné ustanovení

Ustanovení této hlavy se použijí na poskytovatele, který je bankou nebo zahraniční bankou vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky a vede platební účty spotřebitelům.

CELEX: 32014L0092

Hlava IV

Společná ustanovení

§218

Má-li poskytovatel vůči uživateli po zániku závazku ze smlouvy o platebním účtu pohledávku, informuje bez zbytečného odkladu po zániku závazku ze smlouvy o platebním účtu o této skutečnosti uživatele.

CELEX: 32014L0092

§219

Poskytovatel nesmí při uzavírání smlouvy o platebním účtu diskriminovat uživatele, který je osobou oprávněně pobývající v členském státě, a to ani z důvodu jeho státního občanství nebo místa pobytu.

CELEX: 32014L0092

§220

Ustanovení této části se použijí na platební účet, jehož majitelem je spotřebitel a ze kterého lze alespoň vybrat hotovost, převést peněžní prostředky, včetně provedení úhrady, ve prospěch třetích osob, a na který lze připsat peněžní prostředky, včetně připsání částky příchozího převodu, od třetích osob.

CELEX: 32014L0092

ČÁST ŠESTÁ

BEZPEČNOST V OBLASTI PLATEBNÍHO STYKU

§221

Hlášení bezpečnostních a provozních incidentů

(1) Osoba oprávněná poskytovat platební služby oznámí České národní bance závažný bezpečnostní nebo provozní incident v oblasti platebního styku bez zbytečného odkladu po jeho zjištění.

CELEX: 32015L2366

(2) Osoba oprávněná poskytovat platební služby informuje uživatele o výskytu závažného bezpečnostního nebo provozního incidentu v oblasti platebního styku, může-li v jeho důsledku vzniknout újma na jmění uživatele. Zároveň informuje uživatele, jakým způsobem může zakročit k odvrácení újmy.

CELEX: 32015L2366

(3) Osoba oprávněná poskytovat platební služby informuje uživatele, pominou-li důvody pro opatření podle odstavce 2.

(4) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou centrální banku o oznámení, které obdržela podle odstavce 1.

CELEX: 32015L2366

(5) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

CELEX: 32015L2366

§222

Hlášení bezpečnostních a provozních rizik

(1) Osoba oprávněná poskytovat platební služby informuje každoročně vždy do 30. června Českou národní banku o bezpečnostních a provozních rizicích, kterým je v souvislosti s poskytováním platebních služeb vystavena, a o podvodech, které v oblasti platebního styku zaznamenala.

CELEX: 32015L2366

(2) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou centrální banku v souhrnné podobě o podvodech v oblasti platebního styku, o kterých ji osoby oprávněné poskytovat platební služby v souladu s odstavcem 1 informovaly.

CELEX: 32015L2366

(3) Rozsah, formu a způsob poskytování informací podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.

Silné ověření uživatele

§223

(1) Osoba oprávněná poskytovat platební služby použije silné ověření uživatele, jestliže plátce

a) přistupuje ke svému platebnímu účtu prostřednictvím internetu,

b) dává platební příkaz k elektronické platební transakci,

c) provádí jiný úkon, který je spojen s rizikem podvodu v oblasti platebního styku, zneužitím platebního prostředku nebo informací o platebním účtu, nebo

d) požaduje informace o platebním účtu prostřednictvím poskytovatele služby informování o platebním účtu.

CELEX: 32015L2366

(2) Dává-li uživatel platební příkaz prostřednictvím internetu nebo prostřednictvím elektronického zařízení, které lze použít k dálkové komunikaci, nebo dává-li platební příkaz nepřímo, osoba oprávněná poskytovat platební služby použije silné ověření uživatele, které zahrnuje jednorázové prvky propojující platební transakci s přesnou částkou a určitým příjemcem.

CELEX: 32015L2366

(3) Silným ověřením uživatele se pro účely tohoto zákona rozumí ověření, které je založeno na použití alespoň 2 z těchto prvků:

a) údaje, který je znám pouze uživateli,

b) věci, kterou má uživatel ve své moci,

c) biometrických údajů uživatele.

CELEX: 32015L2366

(4) Prvky podle odstavce 3 musí být vzájemně nezávislé a prolomení jednoho prvku nesmí ovlivnit spolehlivost prvků ostatních. Postup ověření musí zabránit zneužití prvků, které jsou k ověření používány.

CELEX: 32015L2366

(5) Způsob silného ověření uživatele podle odstavců 1 a 2 stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 98 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366.

CELEX: 32015L2366

(6) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí v případech, které stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 98 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366.

CELEX: 32015L2366

§224

Osoba oprávněná poskytovat platební služby, která vede uživateli platební účet, umožní tomu, kdo je oprávněn poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazu nebo službu informování o platebním účtu, spoléhat na postupy, které v souladu s §223 odst. 1 až 3 zavedla.

CELEX: 32015L2366

§225

Vztah k přímo použitelnému předpisu Evropské unie

Osoba oprávněná poskytovat platební služby postupuje při poskytování platebních služeb v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí čl. 98 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366.

CELEX: 32015L2366

ČÁST SEDMÁ

PŘESTUPKY

§226

Přestupky platební instituce a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

(1) Platební instituce se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s §13 odst. 1 nevydá peněžní prostředky uživatelům,

b) nedodrží některý z požadavků na kapitál podle §16,

c) nemá uzavřenu pojistnou smlouvu nebo zajištěno srovnatelné zajištění v souladu s §17,

d) neuplatňuje řídicí a kontrolní systém v souladu s §20,

e) poskytuje platební služby prostřednictvím pověřeného zástupce v rozporu s §25 odst. 1,

f) svěří výkon významné provozní činnosti vztahující se k poskytování platebních služeb jiné osobě v rozporu s §29 odst. 2, nebo

g) nesplní oznamovací povinnost podle §11 odst. 1, §28 odst. 1, §29 odst. 1, §34 odst. 1, §37 nebo §38 odst. 1.

CELEX: 32015L2366

(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu se dopustí přestupku tím, že

a) neoznámí změnu údajů podle §61 odst. 1,

b) v rozporu s §63 odst. 1 nevydá peněžní prostředky uživatelům,

c) v rozporu s §65 odst. 1 větou druhou nedodrží některý z požadavků týkajících se kapitálu podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr, nebo

d) v rozporu s §65 odst. 2 poskytne uživateli úrok nebo jinou výhodu závislou na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.

CELEX: 32015L2366

(3) Platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého rozsahu se dopustí přestupku tím, že

a) nenakládá s peněžními prostředky, které jí byly svěřeny k provedení platební transakce, v souladu s §22,

b) nesplní informační povinnost podle §30, nebo

c) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle §31.

CELEX: 32015L2366

(4) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo g), odstavce 2 písm. a), c) nebo d) nebo odstavce 3 písm. b) nebo c),

b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d) nebo f), nebo

c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3 písm. a).

§227

Přestupky správce informací o platebním účtu

(1) Správce informací o platebním účtu se dopustí přestupku tím, že

a) nemá uzavřenu pojistnou smlouvu nebo zajištěno srovnatelné zajištění v souladu s §46 odst. 1,

b) neuplatňuje řídicí a kontrolní systém v souladu s §48,

c) nesplní informační povinnost podle §30,

d) neuchovává dokumenty a záznamy podle §31, nebo

e) nesplní oznamovací povinnost podle §44 odst. 1, §52 odst. 1, §54 nebo §55 odst. 1.

CELEX: 32015L2366

(2) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až e), nebo

b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b).

§228

Přestupky instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

(1) Instituce elektronických peněz se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s §72 odst. 1 nevydá peněžní prostředky držitelům nebo uživatelům,

b) nedodrží některý z požadavků na kapitál podle §74,

c) nemá uzavřenu pojistnou smlouvu nebo zajištěno srovnatelné zajištění v souladu s §75,

d) neuplatňuje řídicí a kontrolní systém v souladu s §78,

e) v rozporu s §84 odst. 1 vydává elektronické peníze prostřednictvím jiné osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jejím jménem,

f) poskytuje platební služby prostřednictvím pověřeného zástupce v rozporu s §84 odst. 2,

g) svěří výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě v rozporu s §88 odst. 2, nebo

h) nesplní oznamovací povinnost podle §70 odst. 1,§87 odst. 1, §88 odst. 1, §95 nebo §96 odst. 1.

(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu se dopustí přestupku tím, že

a) neoznámí změnu údajů podle §102 odst. 1,

b) v rozporu s §104 odst. 1 nevydá peněžní prostředky držitelům nebo uživatelům,

c) v rozporu s §106 odst. 1 větou druhou nedodrží některý z požadavků týkajících se kapitálu podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr,

d) v rozporu s §106 odst. 2 poskytne uživateli úrok nebo jinou výhodu závislou na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce, nebo

e) v rozporu s §106 odst. 3 vydává elektronické peníze prostřednictvím jiné osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jeho jménem.

(3) Instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu se dopustí přestupku tím, že

a) nenakládá s peněžními prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které jim byly svěřeny k provedení platební transakce, v souladu s §80,

b) nesplní informační povinnost podle §89, nebo

c) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle §90.

(4) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo h), odstavce 2 písm. a), c) nebo d) nebo odstavce 3 písm. b) nebo c),

b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až e) nebo g) nebo odstavce 2 písm. e), nebo

c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3 písm. a).

§229

Přestupky provozovatele a účastníka platebního systému

(1) Provozovatel nebo účastník platebního systému se dopustí přestupku tím, že váže přístup právnických osob oprávněných poskytovat platební služby na splnění některého z požadavků uvedených v §107 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo uloží poskytovateli anebo uživateli jiného platebního systému, než je platební systém, který sám provozuje nebo kterého se účastní, některý z požadavků uvedených v §107 odst. 2 písm. a), b) nebo c).

CELEX: 32015L2366

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 000 Kč.

§230

Přestupky provozovatele a účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování

(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s §114 odst. 1 uveřejní změnu pravidel systému bez souhlasu České národní banky,

b) neoznámí změnu údajů podle §119 odst. 3, nebo

c) nesplní informační povinnost podle §122 odst. 1.

(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v České republice se dopustí přestupku tím, že

a) provozuje platební systém s neodvolatelností zúčtování v rozporu s §117 odst. 2,

b) nesplní oznamovací povinnost podle §121, nebo

c) nesplní informační povinnost podle §122 odst. 3.

(3) Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování se dopustí přestupku tím, že

a) neuzavře smlouvu o předávání platebních příkazů prostřednictvím systému s neodvolatelností zúčtování v souladu s §109 odst. 1,

b) nesdělí důvody odmítnutí uzavření smlouvy podle §109 odst. 2, nebo

c) poruší informační povinnost podle §122 odst. 2 nebo §123.

(4) Účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo v České republice, se dopustí přestupku tím, že poruší informační povinnost podle §124.

(5) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c), odstavce 2 písm. b) nebo c), odstavce 3 písm. b) nebo c), nebo odstavce 4,

b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 písm. a), nebo

c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).

§231

Přestupky poskytovatele

(1) Poskytovatel se dopustí přestupku tím, že

a) poruší informační povinnosti podle §132, 133, 140, 141, 144, §148 odst. 3, §149, 150, 151, §152 odst. 2, §198, 199, 200, 201, 207, §210 odst. 6, §215 odst. 6, §216 nebo 218,

b) poruší povinnosti týkající se změny závazku z rámcové smlouvy podle §152 odst. 1 nebo 5,

c) vypoví závazky z rámcových smluv uzavřených na dobu neurčitou v rozporu s §154,

d) blokuje platební prostředky v rozporu s §164,

e) poruší povinnosti týkající se odmítnutí platebního příkazu podle §159 odst. 1 nebo 2,

f) nedodrží lhůty pro provádění platebních transakcí podle §169 až 173,

g) v rozporu s §175 odst. 2 nedá peněžní prostředky k dispozici příjemci,

h) nepoužije jednotné označení podle §197 odst. 1,

i) poruší povinnosti týkající se změny platebního účtu podle §203, 204 nebo 205,

j) požaduje úplatu za změnu platebního účtu v rozporu s §206,

k) neposkytne součinnost při změně platebního účtu podle §209,

l) poruší povinnost předložit spotřebiteli návrh smluvních podmínek nebo uzavřít se spotřebitelem smlouvu o základním platebním účtu podle §210 odst. 1 nebo 2,

m) v rozporu s §211 váže uzavření smlouvy o základním platebním účtu úplatným čerpáním služby, která není uvedena v §212 odst. 1,

n) neposkytne majiteli základního platebního účtu služby podle §212 odst. 1 nebo 2,

o) požaduje úplatu za služby poskytované v rámci základního platebního účtu v rozporu s §213,

p) požaduje smluvní pokutu v rozporu s §214,

q) v rozporu s §219 diskriminuje uživatele při uzavírání smlouvy o platebním účtu, nebo

r) neposkytne uživateli v rozporu s §258 odpověď na jeho stížnost nebo reklamaci.

CELEX: 32014L0092, 32015L2366

(2) Poskytovatel plátce se dopustí přestupku tím, že porušuje informační povinnosti podle §142 odst. 1, §145 nebo 146.

CELEX: 32015L2366

(3) Poskytovatel příjemce se dopustí přestupku tím, že porušuje informační povinnosti podle §143 odst. 1 nebo §147.

CELEX: 32015L2366

(4) Poskytovatel, který vydává platební prostředek, se dopustí přestupku tím, že porušuje povinnosti podle §166 odst. 1.

CELEX: 32015L2366

(5) Poskytovatel plátce, poskytovatel příjemce nebo osoba, kterou tito poskytovatelé použili ke splnění svých povinností při provedení platební transakce, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s §177 odst. 1 provádí srážky z částky platební transakce.

CELEX: 32015L2366

(6) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. r),

b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), h) nebo k), odstavce 2 nebo 3,

c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), i), j), l), m), n), o), p) nebo q), nebo

d) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), e), f) nebo g) nebo odstavce 4 nebo 5.

§232

Přestupky vydavatele

(1) Vydavatel se dopustí přestupku tím, že

a) vydává elektronické peníze v rozporu s §193 odst. 2,

b) poskytne držiteli úroky nebo jiné výhody v rozporu s §193 odst. 3,

c) neprovede zpětnou výměnu podle §194 odst. 2 nebo 3, nebo

d) poruší informační povinnost podle §195 odst. 1.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

§233

Přestupky osoby oprávněné poskytovat platební služby

(1) Osoba oprávněná poskytovat platební služby se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní oznamovací povinnost podle §221 odst. 1, nebo

b) poruší informační povinnost podle §221 odst. 2 nebo 3 nebo §222 odst. 1.

CELEX: 32015L2366

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

Další přestupky

§234

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze, aniž je k tomu oprávněn,

b) uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v žádosti o povolení podle tohoto zákona,

c) nesplní oznamovací povinnost podle §18 nebo 76, nebo

d) neposkytne České národní bance požadované informace nebo vysvětlení podle §237 odst. 3.

CELEX: 32015L2366

(2) Osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí přestupku tím, že

a) neposkytne České národní bance při výkonu dohledu potřebné informace nebo požadovaná vysvětlení podle §237 odst. 3,

b) neprovede ve stanovené lhůtě některé z opatření k nápravě podle §242 odst. 1 písm. b) až i), nebo

c) nesplní informační povinnost podle §242 odst. 2.

CELEX: 32015L2366

(3) Provozovatel srovnávacích stránek se dopustí přestupku tím, že

a) nezajistí splnění požadavků kladených na srovnávací stránky podle §202 odst. 1,

b) nezavede postupy k přijímání podnětů podle §202 odst. 2, nebo

c) nesplní oznamovací povinnost podle §202 odst. 3.

CELEX: 32014L0092

(4) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3,

b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d) nebo odstavce 2 písm. c),

c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. a) nebo b), nebo

d) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).

§235

(1) Poskytovatel se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009²⁾,

b) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 4 odst. 1 nebo čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009,

c) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 odst. 1 nebo 2, čl. 4 odst. 1, čl. 5 odst. 1, 2, 3, 6, 7 nebo 8 nebo čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012,

d) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 8 odst. 2 věty druhé, čl. 8 odst. 6 věty první, čl. 9, čl. 10 odst. 1 nebo 5, čl. 11 nebo čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751²⁾, nebo

e) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 odst. 1 nebo čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751.

CELEX: 32009R0924, 32012R0260

(2) Provozovatel platebního systému malých plateb se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 4 odst. 2 věty první nebo druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012.

CELEX: 32012R0260

(3) Účastník platebního systému malých plateb, který nemá provozovatele, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 4 odst. 2 věty první nebo druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012.

CELEX: 32012R0260

(4) Provozovatel schématu platebních karet se sídlem v České republice se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 6, čl. 7 odst. 1, 3, 4 nebo 5, čl. 8 odst. 1, 3, 4 nebo 5, čl. 8 odst. 6 věty první, čl. 10 odst. 1 nebo čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751.

CELEX: 32015R0751

(5) Zpracovatel se sídlem v České republice se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 7 odst. 1 nebo 5 nebo čl. 8 odst. 6 věty první nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751.

CELEX: 32015R0751

(6) Příjemce se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 8 odst. 6 věty druhé nebo čl. 10 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751.

CELEX: 32015R0751

(7) Přestupku se dopustí ten, kdo nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012.

CELEX: 32015R0751, 32012R0260

(8) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 nebo 7,

b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c), odstavce 2 nebo 3,

c) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), odstavce 4 nebo 5, nebo

d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo e).

§236

Společná ustanovení

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává

a) Česká obchodní inspekce, jde-li o přestupky podle §234 odst. 3, s výjimkou přestupků spáchaných osobami uvedenými v §5 při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení nebo licence České národní banky, a přestupky podle §235 odst. 6 a 7,

b) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jde-li o přestupky podle §235 odst. 4 a 5,

c) Ministerstvo financí, jde-li o přestupek podle §231 odst. 1 písm. o),

d) Česká národní banka, jde-li o ostatní přestupky.

CELEX: 32015R0751, 32015L2366, 32009R0924, 32012R0260

(2) Na řízení o přestupku vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a na jeho postup při výkonu dozoru se zákon o ochraně hospodářské soutěže použije přiměřeně.

(3) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o správním trestu na svých internetových stránkách.

CELEX: 32014L0092

(4) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí podle odstavce 3 bez uvedení identifikačních údajů o osobě uznané vinnou přestupkem, jestliže by uveřejnění

a) ohrozilo stabilitu finančního trhu,

b) ohrozilo probíhající trestní řízení, nebo

c) způsobilo osobě uznané vinnou přestupkem nepřiměřenou újmu.

CELEX: 32014L0092

(5) Rozhodnutí podle odstavce 3 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje osoby uznané vinnou přestupkem se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů.

CELEX: 32014L0092

ČÁST OSMÁ

DOHLED A KONTROLA

§237

(1) Česká národní banka vykonává dohled nad dodržováním povinností

a) platební instituce, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které jsou tyto osoby oprávněny vykonávat podle tohoto zákona,

b) provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v České republice a účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování a

c) poskytovatele a vydavatele stanovených tímto zákonem, s výjimkou povinnosti podle §213, nebo obdobnými ustanoveními právních předpisů jiných členských států, jimiž se řídí závazek ze smlouvy o platebních službách nebo ze smlouvy o vydání elektronických peněz, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přeshraniční platby v Evropské unii²⁾, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky pro úhrady a inkasa v eurech²⁾ nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím mezibankovní poplatky za karetní platební transakce²⁾.

CELEX: 32015L2366, 32015R0751, 32014L0092 , 32009R0924, 32012R0260

(2) Dohled nad dodržováním povinností podle odstavce 1 písm. c) vykonává Česká národní banka tehdy, jestliže se týkají činnosti, kterou poskytovatel nebo vydavatel se sídlem v

a) České republice vykonává v České republice,

b) zahraničí vykonává v České republice prostřednictvím pobočky nebo v rámci jiné trvalé přítomnosti, nebo

c) České republice vykonává v jiném členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo jinak než v rámci jiné trvalé přítomnosti.

(3) Osoby podléhající dohledu České národní banky jsou povinny poskytnout České národní bance při výkonu dohledu požadované informace a potřebná vysvětlení; to platí obdobně pro provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v jiném členském státě při posuzování plnění podmínek výkonu jeho činnosti. Česká národní banka je oprávněna požadovat od každého informace a vysvětlení potřebná k objasnění skutečností nasvědčujících neoprávněnému poskytování platebních služeb nebo neoprávněnému vydávání elektronických peněz a každý je povinen tyto informace a vysvětlení poskytnout; ustanovení správního řádu upravující předvolání, předvedení a výslech svědka se použijí obdobně.

(4) Ministerstvo financí vykonává cenovou kontrolu dodržování povinnosti poskytovatele stanovené v §213 postupem podle zákona o cenách.

CELEX: 32014L0092

§238

(1) Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přeshraniční platby v Evropské unii2) je v České republice Česká národní banka.

CELEX: 32009R0924

(2) Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky pro úhrady a inkasa v eurech2) je pro účel zajištění dodržování povinností plátce a příjemce Česká obchodní inspekce a pro účel zajištění dodržování povinností ostatních osob Česká národní banka.

CELEX: 32009R0924

(3) Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího mezibankovní poplatky za karetní platební transakce je pro účel zajištění dodržování povinností

a) poskytovatele Česká národní banka,

b) příjemce Česká obchodní inspekce,

c) provozovatele schématu platebních karet a zpracovatele, kteří mají sídlo v České republice, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

CELEX: 32015R0751

§239

(1) Pro povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu podle tohoto zákona se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího činnost bank o povinnosti mlčenlivosti při výkonu bankovního dohledu.

CELEX: 32015L2366

(2) Česká národní banka spolupracuje s orgány jiných členských států vykonávajícími dohled nad osobami oprávněnými poskytovat platební služby nebo vydávat elektronické peníze, s Evropským orgánem pro bankovnictví, centrálními bankami jiných členských států, popřípadě s Evropskou centrální bankou. Česká národní banka zejména informuje orgán dohledu hostitelského členského státu a orgány dohledu ostatních dotčených členských států o opatřeních, která přijala na základě informací od tohoto orgánu o porušování právních předpisů osobou podléhající dohledu České národní banky.

CELEX: 32015L2366

(3) Česká národní banka předává orgánům jiných členských států vykonávajícím dohled nad zahraničními platebními institucemi, zahraničními správci informací o platebním účtu nebo zahraničními institucemi elektronických peněz všechny podstatné informace, zejména informace o tom, že osoby podléhající dohledu těchto orgánů porušily povinnost týkající se výkonu činností, které jsou tyto osoby oprávněny vykonávat podle tohoto zákona.

CELEX: 32015L2366

(4) Poskytne-li orgán dohledu jiného členského státu České národní bance informaci za podmínky, že informace nesmí být dále poskytnuta bez jeho předchozího souhlasu, může Česká národní banka tuto informaci předat jinému orgánu dohledu výhradně pro účely, k nimž byla informace poskytnuta. Jiným orgánům nebo osobám předá Česká národní banka poskytnutou informaci pouze s výslovným souhlasem orgánu dohledu, který informaci poskytl, a výhradně za účelem stanoveným tímto orgánem.

CELEX: 32014L0092

(5) Česká národní banka může odmítnout žádost o spolupráci nebo předání informací, jestliže

a) by takové poskytnutí mohlo nepříznivě ovlivnit suverenitu nebo bezpečnost České republiky nebo veřejný pořádek v České republice, nebo

b) se žádost týká téže věci a téže osoby, ohledně nichž bylo v České republice zahájeno soudní řízení nebo o nichž bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem.

CELEX: 32014L0092

(6) Při odmítnutí žádosti podle odstavce 5 informuje Česká národní banka žádající orgán o důvodech odmítnutí.

CELEX: 32014L0092

§240

Probíhá-li mezi Českou národní bankou a orgánem dohledu jiného členského státu proces urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví)⁷⁾ (dále jen „Evropský orgán pro bankovnictví“), který se týká výkonu činnosti platební instituce nebo zahraniční platební instituce v hostitelském členském státě nebo spolupráce mezi těmito orgány v oblasti dohledu, nevydá Česká národní banka ve věci, které se urovnání sporu týká, do doby urovnání sporu rozhodnutí.

CELEX: 32015L2366

§241

Kontrola na místě

(1) Česká národní banka může vykonat kontrolu na místě u osoby podléhající jejímu dohledu, u jejího pověřeného zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona.

CELEX: 32015L2366

(2) Česká národní banka může v jiném členském státě provést kontrolu na místě u osoby podléhající jejímu dohledu, u jejího pověřeného zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, jestliže to oznámí orgánu dohledu tohoto jiného členského státu. Na žádost České národní banky může tuto kontrolu na místě provést rovněž tento orgán dohledu jiného členského státu.

CELEX: 32015L2366

(3) Orgán dohledu jiného členského státu může v České republice provést kontrolu na místě u osoby podléhající jeho dohledu, u jejího pověřeného zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, jestliže to oznámí České národní bance. Na žádost orgánu dohledu jiného členského státu může tuto kontrolu na místě provést Česká národní banka.

CELEX: 32015L2366

(4) U toho, kdo je důvodně podezřelý, že neoprávněně poskytuje platební služby nebo neoprávněně vydává elektronické peníze, může Česká národní banka provést kontrolu na místě v rozsahu, který je nezbytný ke zjištění skutkového stavu týkajícího se činnosti, která toto podezření zakládá.

CELEX: 32015L2366

§242

Opatření k nápravě

(1) Poruší-li osoba podléhající dohledu České národní banky povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které je tato osoba oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, může Česká národní banka podle závažnosti a následků zjištěného nedostatku uložit této osobě, aby

a) ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,

b) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, nebo některé z nich, dokud nezjedná nápravu,

c) nechala na své náklady provést mimořádný audit,

d) vyměnila auditora,

e) vyměnila svoji vedoucí osobu,

f) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím pověřeného zástupce,

g) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím pobočky v hostitelském členském státě,

h) omezila výkon některých provozních činností vztahujících se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím jiné osoby, nebo aby tyto činnosti prostřednictvím jiné osoby nevykonávala, nebo

i) nakládala s peněžními prostředky, které jí byly svěřeny k provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, pouze stanoveným způsobem.

CELEX: 32015L2366

(2) Osoba podléhající dohledu České národní banky, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o odstranění nedostatku a o způsobu zjednání nápravy.

CELEX: 32015L2366

§243

Opatření k nápravě uložené zahraniční osobě při poskytování platebních služeb v České republice

(1) Ohrožuje-li zahraniční platební instituce, zahraniční správce informací o platebním účtu nebo zahraniční instituce elektronických peněz, kteří mají sídlo v jiném členském státě a poskytují platební služby v České republice prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky, závažným způsobem zájmy uživatelů v České republice a toto ohrožení není možné odvrátit postupem podle §239 odst. 3, může Česká národní banka uložit této osobě vzhledem k činnostem vykonávaným v České republice prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, aby

a) ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,

b) tyto platební služby nebo některé z nich nevykonávala, dokud nezjedná nápravu,

c) tyto platební služby nevykonávala prostřednictvím pověřeného zástupce,

d) omezila výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby, nebo aby tyto činnosti prostřednictvím jiné osoby nevykonávala, nebo

e) nakládala s peněžními prostředky, které jí byly svěřeny k provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, pouze stanoveným způsobem.

CELEX: 32015L2366

(2) Má-li Česká národní banka v úmyslu uložit opatření podle odstavce 1, informuje o tom orgán dohledu domovského členského státu, orgány dohledu ostatních dotčených členských států, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou komisi; není-li to možné, informuje Česká národní banka uvedené orgány bez zbytečného odkladu po uložení tohoto opatření. Česká národní banka zároveň sdělí uvedeným orgánům důvody pro uložení opatření podle odstavce 1.

CELEX: 32015L2366

(3) Opatření uložené podle odstavce 1 musí být přiměřené povaze ohrožení, nesmí znevýhodňovat uživatele v jiných členských státech a musí směřovat k ochraně zájmů uživatelů v České republice.

CELEX: 32015L2366

(4) Česká národní banka opatření podle odstavce 1 zruší, pominou-li podmínky pro jeho uložení.

CELEX: 32015L2366

(5) Zahraniční platební instituce, zahraniční správce informací o platebním účtu nebo zahraniční instituce elektronických peněz, kteří mají sídlo v jiném členském státě a kterým Česká národní banka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informují Českou národní banku bez zbytečného odkladu o odstranění nedostatku a o způsobu zjednání nápravy.

CELEX: 32015L2366

§244

Odnětí povolení

(1) Česká národní banka odejme povolení udělené podle tohoto zákona, jestliže

a) o to osoba, jíž bylo povolení uděleno, požádá, nebo

b) osoba, jíž bylo povolení uděleno, opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které lze vykonávat na základě uděleného povolení.

CELEX: 32015L2366

(2) Česká národní banka může odejmout povolení udělené podle tohoto zákona, jestliže

a) osoba, jíž bylo povolení uděleno, nesplňuje podmínky pro jeho udělení,

b) platební systém s neodvolatelností zúčtování nesplňuje podmínky uvedené v §110 odst. 1 písm. a), b) nebo c),

c) platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nezačali do 12 měsíců ode dne udělení povolení k činnosti poskytovat platební služby,

d) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu osoby, jíž bylo povolení uděleno,

e) instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nezačali do 12 měsíců ode dne udělení povolení k činnosti vydávat elektronické peníze ani poskytovat služby týkající se elektronických peněz,

f) správce informací o platebním účtu nezačal do 12 měsíců ode dne udělení povolení k činnosti poskytovat službu informování o platebním účtu,

g) platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého rozsahu neposkytovali platební služby po dobu delší než 6 měsíců,

h) instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nevydávali elektronické peníze ani neposkytovali platební služby týkající se elektronických peněz po dobu delší než 6 měsíců, nebo

i) správce informací o platebním účtu neposkytoval službu informování o platebním účtu po dobu delší než 6 měsíců.

CELEX: 32015L2366

(3) Česká národní banka informuje o důvodech odnětí povolení Evropský orgán pro bankovnictví.

CELEX: 32015L2366

§245

Zúžení povolení

(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, na které se povolení k činnosti vztahuje, jestliže o to osoba, jíž bylo povolení k činnosti uděleno, požádá.

(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, na které se povolení vztahuje, jestliže

a) osoba, jíž bylo povolení k činnosti uděleno, nesplňuje podmínky pro udělení povolení k poskytování některé platební služby, nebo

b) povolení k činnosti bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu osoby, jíž bylo povolení k činnosti uděleno.

(3) Na zúžení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo vydavatele elektronických peněz malého rozsahu o poskytování spotřebitelského úvěru se odstavce 1 a 2 použijí obdobně.

§246

Zrušení zápisu pověřeného zástupce

(1) Česká národní banka zruší zápis pověřeného zástupce v seznamu platebních institucí nebo institucí elektronických peněz na základě oznámení platební instituce, instituce elektronických peněz nebo pověřeného zástupce.

(2) Česká národní banka může platební instituci nebo instituci elektronických peněz zakázat poskytovat platebních služby prostřednictvím pověřeného zástupce, jestliže platební instituce nebo instituce elektronických peněz při poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činnosti, které je platební instituce nebo instituce elektronických peněz oprávněna vykonávat podle tohoto zákona.

CELEX: 32015L2366

(3) Česká národní banka společně se zákazem podle odstavce 2 zruší zápis pověřeného zástupce u příslušné platební instituce nebo instituce elektronických peněz v seznamu platebních institucí nebo institucí elektronických peněz.

§247

Odnětí souhlasu k poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky v hostitelském členském státě

(1) Česká národní banka poskytovateli, jemuž byl udělen souhlas k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky, odejme tento souhlas, jestliže o to poskytovatel, jemuž byl souhlas udělen, nebo pověřený zástupce požádá.

(2) Česká národní banka může osobě, jíž byl udělen souhlas k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky, odejmout tento souhlas, jestliže

a) osoba, jíž byl souhlas udělen, při výkonu činností, které lze na základě uděleného souhlasu vykonávat prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky, opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které je osoba, jíž byl souhlas udělen, oprávněna vykonávat podle tohoto zákona,

b) osoba, jíž byl souhlas udělen, nesplňuje podmínky pro udělení tohoto souhlasu, nebo

c) souhlas byl udělen na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu osoby, jíž byl souhlas udělen.

CELEX: 32015L2366

§248

Přijímání podnětů

Přijme-li Česká národní banka podnět k zahájení řízení z moci úřední ve věci porušení povinnosti poskytovatele nebo vydavatele stanovené tímto zákonem, obdobnými ustanoveními právních předpisů jiného členského státu, jimiž se řídí závazek ze smlouvy o platebních službách nebo ze smlouvy o vydání elektronických peněz, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přeshraniční platby v Evropské unii²⁾ nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky pro úhrady a inkasa v eurech²⁾, odpoví na něj do 60 dnů ode dne, kdy podnět přijala, i když o to ten, kdo podnět podal, nepožádal. Připadá-li to v úvahu, informuje jej Česká národní banka zároveň o možnosti mimosoudního řešení sporů mezi uživateli a poskytovateli nebo mezi držiteli a vydavateli podle jiného právního předpisu.

CELEX: 32015L2366

ČÁST DEVÁTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

Hlava I

Ustanovení společná

Seznamy

§249

(1) Česká národní banka vede v elektronické podobě tyto seznamy:

a) platebních institucí,

b) poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu,

c) institucí elektronických peněz,

d) vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu,

e) správců informací o platebním účtu,

f) platebních systémů s neodvolatelností zúčtování,

g) účastníků zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, kteří mají sídlo v České republice.

CELEX: 32015L2366

(2) Česká národní banka seznamy podle odstavce 1 uveřejňuje na svých internetových stránkách. V případě změn zůstávají trvale uveřejněny i předchozí údaje.

CELEX: 32015L2366

(3) Dozví-li se Česká národní banka o změně údajů zapsaných v seznamech podle odstavce 1, tyto seznamy bez zbytečného odkladu aktualizuje.

CELEX: 32015L2366

(4) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do seznamu podle odstavce 1, nemůže zapsaná osoba namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.

CELEX: 32015L2366

§250

(1) Do seznamů podle §249 odst. 1 se u právnické a fyzické osoby zapisuje alespoň jméno, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.

CELEX: 32015L2366

(2) Do seznamů podle §249 odst. 1 písm. a) až e) se zapisuje také

a) datum vzniku oprávnění k činnosti,

b) datum zániku oprávnění k činnosti a jeho důvod a

c) přehled o pravomocně uložených pokutách a vykonatelných opatřeních k nápravě uložených Českou národní bankou.

CELEX: 32015L2366

(3) Do seznamů podle §249 odst. 1 písm. a) až d) se zapisují také údaje o platebních službách, k jejichž poskytování je zapsaná osoba oprávněna. Do seznamů podle §249 odst. 1 písm. b) a d) se zapisuje také údaj o tom, zda se povolení k činnosti vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru souvisejícího s poskytováním platebních služeb.

CELEX: 32015L2366

(4) Do seznamů podle §249 odst. 1 písm. a) až e) se u příslušné osoby zapisují také údaje o pověřených zástupcích, jejichž prostřednictvím zapsaná osoba poskytuje platební služby.

CELEX: 32015L2366

(5) Do seznamů podle §249 odst. 1 písm. a), c) a e) se u příslušné osoby zapisují také údaje o pověřených zástupcích a pobočkách, jejichž prostřednictvím zapsaná osoba poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze v hostitelském členském státě.

CELEX: 32015L2366

(6) Do seznamu podle §249 odst. 1 písm. f) se zapisují také údaje o provozovateli a účastnících platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Do seznamu podle §249 odst. 1 písm. g) se zapisuje také údaj o provozovateli systému, jehož je zapsaná osoba účastníkem, a o právním řádu, jímž se řídí závazek mezi účastníky tohoto systému při provádění zúčtování.

CELEX: 32015L2366

§251

Česká národní banka o provedení zápisu do seznamů podle §249 odst. 1 písm. a), b), c), d) nebo e) nebo jeho změně informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro bankovnictví v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí čl. 15 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366.

CELEX: 32015L2366

Oznámení o provádění plateb v rámci omezené sítě nebo prostřednictvím elektronických komunikací

§252

(1) Osoba, která provádí platby prostřednictvím nástrojů uvedených v §3 odst. 3 písm. c) bodu 4, oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance způsob, jakým tyto platby provádí, jestliže objem těchto plateb za posledních 12 měsíců poprvé přesáhne částku odpovídající 1 000 000 eur.

CELEX: 32015L2366

(2) Osoba, která začne provádět platby uvedené v §3 odst. 3 písm. e), oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance způsob, jakým tyto platby provádí.

CELEX: 32015L2366

(3) Česká národní banka na základě oznámení podle odstavců 1 a 2 uveřejní na svých internetových stránkách seznam popisu činností vykonávaných v souladu s §3 odst. 3 písm. c) bodem 4 a §3 odst. 3 písm. e).

CELEX: 32015L2366

(4) Česká národní banka na základě oznámení podle odstavců 1 a 2 informuje Evropský orgán pro bankovnictví o činnostech vykonávaných v souladu s §3 odst. 3 písm. c) bodem 4 a §3 odst. 3 písm. e).

CELEX: 32015L2366

§253

Osoba, která vykonává činnosti uvedené v §3 odst. 3 písm. e), předloží do konce šestého měsíce od uplynutí předcházejícího účetního období České národní bance zprávu auditora, která ověřuje dodržení limitů podle §3 odst. 3 písm. e).

CELEX: 32015L2366

§254

Úplata za použití platebního prostředku

(1) Příjemci náleží úplata za použití platebního prostředku nejvýše do částky odpovídající přímým nákladům, které mu v souvislosti s použitím daného platebního prostředku vznikají.

CELEX: 32015L2366

(2) Příjemci nenáleží úplata za použití platebního prostředku,

a) u něhož je mezibankovní poplatek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího mezibankovní poplatky za karetní platební transakce2) upraven v kapitole II tohoto nařízení, a za platební služby, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující požadavky pro úhrady a inkasa v eurech, nebo

b) která převyšuje přímé náklady, které mu v souvislosti s použitím daného platebního prostředku vznikají.

CELEX: 32015L2366

(3) Nabízí-li před zahájením platební transakce příjemce nebo jiná osoba prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb plátci směnu měn, informuje ten, kdo tuto službu nabízí, plátce před zahájením platební transakce o úplatě a o směnném kurzu, který má být při směně měn použit, jinak mu úplata nenáleží.

CELEX: 32015L2366

(4) Požaduje-li příjemce, poskytovatel nebo jiná osoba za použití určitého platebního prostředku úplatu, nebo nabízí-li slevu, informuje o tom uživatele před zahájením platební transakce, jinak mu úplata za použití platebního prostředku nenáleží.

CELEX: 32015L2366

§255

Přístup k platebním účtům

(1) Banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky a spořitelní a úvěrní družstvo uzavře s platební institucí na její žádost smlouvu o platebním účtu na základě podmínek, které jsou objektivní a přiměřené povaze daného platebního účtu.

CELEX: 32015L2366

(2) Odmítne-li banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo uzavřít smlouvu podle odstavce 1, oznámí České národní bance důvody tohoto odmítnutí.

CELEX: 32015L2366

§256

Rozhodčí smlouva

Poskytovatel je povinen uzavřít s příjemcem, který není spotřebitelem a se kterým uzavřel smlouvu o platebních službách spočívajících v předávání platebního příkazu a zpracování platebních transakcí, rozhodčí smlouvu pro řešení sporů vyplývajících z porušení přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího mezibankovní poplatky za karetní platební transakce, jestliže o to příjemce požádá. Na právo domáhat se uzavření rozhodčí smlouvy musí být příjemce ve smlouvě o platebních službách upozorněn.

CELEX: 32015R0751

§257

Nakládání s osobními údaji

Osoby oprávněné poskytovat platební služby a účastníci nebo provozovatelé platebního systému mohou zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektů těchto údajů, jedná-li se o zpracování výlučně pro účely předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování. Při tom postupují podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů.

CELEX: 32015L2366

§258

Vyřizování stížností a reklamací

(1) Poskytovatel poskytne uživateli odpověď na jeho stížnost nebo reklamaci v souvislosti s poskytováním platebních služeb do 15 pracovních dnů po dni jejich obdržení. Na žádost uživatele poskytovatel poskytne odpověď v listinné podobě.

CELEX: 32015L2366

(2) Brání-li poskytovateli překážka nezávislá na jeho vůli odpovědět na stížnost nebo reklamaci v době podle odstavce 1, sdělí uživateli v době podle odstavce 1 překážky, které mu ve včasné odpovědi brání, a odpoví nejpozději do 35 pracovních dnů po dni obdržení stížnosti nebo reklamace.

CELEX: 32015L2366

§259

Informace o mimosoudním řešení sporů

Má-li poskytovatel zřízeny internetové stránky, zpřístupní na nich bezplatně informace o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi ním a uživatelem.

CELEX: 32015L2366

§260

Poskytovatel zpřístupní v listinné podobě ve svých obchodních prostorách a má-li zřízeny internetové stránky, tak také na nich informační dokument Evropské komise týkající se práv uživatele.

CELEX: 32015L2366

§261

Důvěryhodnost

Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou považuje osoba, jejíž dosavadní činnost dává předpoklad řádného výkonu činnosti podle tohoto zákona.

§262

Pojištění

Ukládá-li tento zákon uzavřít pojistnou smlouvu a řídí-li se pojištění občanským zákoníkem, může pojistitel toto pojištění vypovědět podle §2805 písm. b) nebo podle §2807 občanského zákoníku. Pojistitel nebo pojistník může toto pojištění vypovědět také s osmidenní výpovědní dobou do 1 měsíce ode dne, kdy se dozvěděl o odnětí povolení k činnosti pojištěného uděleného podle tohoto zákona.

§263

Zmocnění

Česká národní banka vydá vyhlášku podle §10 odst. 4, §11 odst. 2, §16 odst. 5, §17 odst. 3, §18 odst. 6, §20 odst. 4, §27 odst. 4, §28 odst. 3, §29 odst. 4, §30 odst. 2, §33 odst. 5, §34 odst. 2, §38 odst. 2, §43 odst. 3, §44 odst. 2, §46 odst. 2, §48 odst. 4, §51 odst. 4, §52 odst. 2, §55 odst. 2, §59 odst. 4, §60 odst. 3, §61 odst. 2, §69 odst. 4, §70 odst. 2, §74 odst. 6, §75 odst. 3, §76 odst. 6, §78 odst. 4, §86 odst. 4, §87 odst. 3, §88 odst. 4, §89 odst. 3, §92 odst. 5, §93 odst. 2, §96 odst. 2, §100 odst. 4, §101 odst. 3, §102 odst. 2, §118 odst. 4, §119 odst. 4, §122 odst. 5, §197 odst. 3, §221 odst. 5 a §222 odst. 3.

Hlava II

Ustanovení přechodná a závěrečná

Díl 1

Přechodná ustanovení

§264

Povolení k činnosti platební instituce

(1) Platební instituce může poskytovat platební služby na základě oprávnění uděleného podle zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Postupuje při tom podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; §275 a 276 tím nejsou dotčeny.

(2) Po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se povolení k činnosti platební instituce udělené podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za povolení k činnosti platební instituce udělené podle tohoto zákona.

(3) Nedoloží-li platební instituce České národní bance do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, že splňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti platební instituce podle tohoto zákona, Česká národní banka jí povolení k činnosti platební instituce odejme. Toto rozhodnutí je vykonatelné nejdříve po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 větě první.

§265

Registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

(1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu může poskytovat platební služby na základě registrace podle zákona č. 284/2009 Sb. , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Postupuje při tom podle zákona č. 284/2009 Sb. , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; §275 a 276 tím nejsou dotčeny.

(2) Po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu podle podle zákona č. 284/2009 Sb. , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu udělené podle tohoto zákona.

(3) Nedoloží-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu České národní bance do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, že splňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu podle tohoto zákona, Česká národní banka mu povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu odejme. Toto rozhodnutí je vykonatelné nejdříve po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 větě první.

§266

Povolení k činnosti instituce elektronických peněz

(1) Instituce elektronických peněz může vydávat elektronické peníze a poskytovat platební služby na základě oprávnění uděleného podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Postupuje při tom podle zákona č. 284/2009 Sb. , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; §275 a 276 tím nejsou dotčeny.

(2) Po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se povolení k činnosti instituce elektronických peněz udělené podle podle zákona č. 284/2009 Sb. , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za povolení k činnosti instituce elektronických peněz udělené podle tohoto zákona.

(3) Nedoloží-li instituce elektronických peněz České národní bance do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, že splňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz podle tohoto zákona, Česká národní banka jí povolení k činnosti instituce elektronických peněz odejme. Toto rozhodnutí je vykonatelné nejdříve po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 větě první.

§267

Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu může vydávat elektronické peníze a poskytovat platební služby na základě registrace podle zákona č. 284/2009 Sb. , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Postupuje při tom podle zákona č. 284/2009 Sb. , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; §275 a 276 tím nejsou dotčeny.

(2) Po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu podle zákona č. 284/2009 Sb. , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za povolení k činnosti vydavatel elektronických peněz malého rozsahu udělené podle tohoto zákona.

(3) Nedoloží-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu České národní bance do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, že splňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu podle tohoto zákona, Česká národní banka mu povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu odejme. Toto rozhodnutí je vykonatelné nejdříve po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 větě první.

§268

Poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce

Česká národní banka zapíše u příslušné platební instituce nebo instituce elektronických peněz do seznamu podle §249 odst. 1 písm. a) a c) také údaje o obchodních zástupcích, kteří byli u příslušné osoby zapsány v seznamu platebních institucí nebo institucí elektronických peněz podle zákona č. 284/2009 Sb. , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

§269

Poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce

Platební instituce a instituce elektronických peněz se po 6 měsících ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za držitele souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce uděleného podle tohoto zákona; tento souhlas se vztahuje na obchodní zástupce, kteří byli v souvislosti s výkonem činnosti v hostitelském členském státě oznámeni České národní bance podle zákona č. 284/2009 Sb. , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

§270

Poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky

Platební instituce a instituce elektronických peněz se po 6 měsících ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za držitele souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky uděleného podle tohoto zákona; tento souhlas se vztahuje na pobočky, které byly v souvislosti s výkonem činnosti v hostitelském členském státě oznámeny České národní bance podle zákona č. 284/2009 Sb. , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

§271

Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování udělené podle zákona č. 284/2009 Sb. , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování udělené podle tohoto zákona.

§272

Poskytovatelé elektronických komunikací

(1) Povolení k činnosti nebo registrace podle zákona č. 284/2009 Sb. , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se vztahují na provádění platebních transakcí poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za povolení k činnosti, které se vztahuje na poskytování platební služby podle §3 odst. 1 písm. c), d) a f).

(2) Platební instituce, které bylo podle zákona č. 284/2009 Sb. , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uděleno povolení k provádění platebních transakcí poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení, udržuje vzhledem k těmto platebním transakcím kapitálovou přiměřenost a minimální výši kapitálu podle zákona č. 284/2009 Sb. , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Po uplynutí lhůty 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona udržuje platební instituce kapitálovou přiměřenost a minimální výši kapitálu podle tohoto zákona.

§273

Povolení k činnosti nebo registrace podle zákona č. 284/2009 Sb. , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se vztahují na vydávání a správu platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za povolení k činnosti, které se vztahuje na poskytování platební služby podle §3 odst. 1 písm. e).

§274

Řízení o žádosti

(1) Žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce podle zákona č. 284/2009 Sb. , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.

(2) Žádost o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu podle zákona č. 284/2009 Sb. , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.

(3) Žádost o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz podle zákona č. 284/2009 Sb. , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.

(4) Žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu podle zákona č. 284/2009 Sb. , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.

(5) Žádost o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle zákona č. 284/2009 Sb. , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.

§275

Smlouvy o platebních službách

Závazek ze smlouvy o platebních službách se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když k uzavření smlouvy o platebních službách došlo před tímto dnem; vznik této smlouvy, jakož i práva a povinnosti z ní vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle zákona č. 284/2009 Sb. , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

§276

Autorizace platební transakce

Platební transakce, která byla autorizována přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se provede podle zákona č. 284/2009 Sb. , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Bylo-li však přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona autorizováno opakované provádění několika platebních transakcí, provedou se podle zákona č. 284/2009 Sb. , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pouze platební transakce, jejichž provedení začalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

§277

Jednotné označení

(1) Ustanovení §197 a 199 až 202 se poprvé použijí 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 3 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU.

(2) Poskytovatel poskytne poprvé uživateli informace podle §201 za období ode dne nabytí účinnosti prováděcího právního předpisu podle §197 odst. 3 do konce kalendářního roku, v němž tento prováděcí právní předpis nabude účinnosti.

(3) Provozovatel srovnávacích stránek, který začal provozovat srovnávací stránky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, splní oznamovací povinnost podle §202 odst. 3 do 10 měsíců ode dne nabytí účinnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 3 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU.

(4) Česká národní banka vydá vyhlášku podle §197 odst. 3 do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 3 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU.

§278

Ustanovení §223 a 225 se poprvé použijí 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 98 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366.

Díl 2

Závěrečná ustanovení

§279

Zrušují se:

1. Zákon č. 284/2009 Sb. , o platebním styku.

2. Část třetí zákona č. 156/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, včetně nadpisu.

3. Část první zákonač. 139/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 156/2010 Sb., a některé další zákony, včetně nadpisu.

4. Část čtyřicátá devátá zákona č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, včetně nadpisu.

5. Část sedmá zákona č. 37/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s reformou dohledu nad finančním trhem v Evropské unii, včetně nadpisu.

6. Část první zákona č. 261/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu, včetně nadpisu.

7. Část jedenáctá zákona č. 258/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebitelském úvěru, včetně nadpisu.

8. Část první zákona č. 452/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, včetně nadpisu.

9. Část sto devadesátá pátá zákona č …/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, včetně nadpisu.

10. Vyhláška č. 140/2011 Sb., o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování.

11. Vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu.

12. Vyhláška č. 142/2011 Sb., o předkládání informací platebními institucemi, institucemi elektronických peněz, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu České národní bance.

13. Vyhláška č. 31/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu.

14. Vyhláška č. 233/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, ve znění vyhlášky č. 31/2014 Sb.

15. Vyhláška č. 382/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, ve znění pozdějších předpisů.

§280

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 13. ledna 2018.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

OBECNÁ ČÁST

1. Zhodnocení platného právního stavu

Vzhledem ke skutečnosti, že současná česká právní úprava není v souladu se všemi požadavky, které jsou vymezeny směrnicí, je nezbytné, aby jednotlivá ustanovení obsažená ve směrnici byla transponována do českého právního řádu. Transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES se předpokládá přijetím nového zákona o platebním styku, neboť novela stávajícího zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, není vhodná z důvodu zajištění přehlednosti právního řádu.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Po materiální stránce navrhovaná právní úprava návrhu zákona o platebním styku nahradí stávající zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů.

Nový zákon o platebním styku zavádí v návaznosti na novou směrnici o platebních službách zavádí tyto novinky:

Silné ověření uživatele

Nově bude vyžadováno při zadání platební transakce přes internet, či jiný elektronický kanál, silné ověření uživatele. Toto opatření má za cíl zajistit větší bezpečnost placení přes internet. Při silném ověření je vyžadována kombinace alespoň 2 způsobů ověření – údaje známé uživateli (např. přihlašovací údaje), věc, kterou má uživatel ve své moci (např. mobilní telefon), biometrické údaje (např. otisk prstu, nebo i selfie). Změna oproti stávajícímu stavu je v tom, že povinnost silného ověření je dána přímo zákonem. V současné době silné ověření klienta probíhá pouze dobrovolně na základě doporučení Evropského orgánu pro bankovnictví, které ale již mnohé banky dodržují.

Snížení limitu odpovědnosti uživatele při neautorizované transakci způsobené použitím ztracené/odcizené karty nebo zneužití karty ze 150 na 50 EUR

Rovněž se posilují práva uživatelů platebních služeb v případě ztráty, odcizení nebo zneužití platebních karet, kdy dochází ke snížení limitu odpovědnosti uživateli za ztrátu z neautorizované transakce na 50 EUR.

Úprava blokace peněžních prostředků

Doposud nebyla blokace peněžních prostředků regulována. Nově lze např. při použití samoobslužné čerpací stanice nebo při rezervaci hotelu zablokovat jen takovou částku, ke které dal uživatel souhlas. Jakmile se banka dozví skutečnou výši transakce (skutečná částka za čerpané pohonné hmoty či za služby v hotelu), musí blokaci zrušit.

Informování o platebním účtu

Uživatel může získat informace ze všech svých platebních účtů prostřednictvím jediné aplikace. Lze tak snadněji řídit a plánovat rodinné finance.

Nepřímé dání platebního příkazu

Zákon přináší regulaci inovativních způsobů placení prostřednictvím mobilních a internetových aplikací. Tyto způsoby placení sice využívají infrastrukturu klasických bankovních účtů, ale na rozdíl od běžných bankovních převodů dostane příjemce již v okamžiku zadání platebního příkazu informaci o tom, zda je na účtu dostatek peněžních prostředků, v důsledku čehož může příjemce již v tomto okamžiku expedovat zboží nebo poskytnout službu. Jde o alternativu ke karetním transakcím na internetu.

Potvrzení o zůstatku peněžních prostředků

Jedná se o snahu poskytnout alternativu ke klasickým karetním schématům. Nezávislý vydavatel karty následně získává peněžní prostředky prostřednictvím standardního inkasa z účtu spotřebitele.

Elektronické osvědčení totožnosti

Zákon o elektronické identifikaci, který adaptuje nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014 ze dne 23. července 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES a jeho požadavek: „Vyžaduje-li právní předpis nebo výkon působnosti prokázání totožnosti, lze umožnit prokázání totožnosti, při kterém se využije elektronické identifikace, pouze prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace (dále jen „kvalifikovaný systém“).“ není totožný s požadavkem na osvědčení totožnosti, který používá tento zákon. Zákon o platebním styku nezakládá povinnost prokazovat totožnost podle zákona o elektronické identifikaci. Totožnost podle zákona o platebním styku tak lze osvědčit i jinými způsoby.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Stávající zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, není dostačující, neboť je nezbytné do něj transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (dále jen „směrnice“), aby byl dosažen soulad právních předpisů ČR a EU. Směrnice nahrazuje původní Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES, která se zrušuje s účinkem od 13. ledna 2018.

4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy

V souvislosti s přijetím návrhu zákona o platebním styku lze očekávat finanční dopady na státní rozpočet, avšak v současnosti není možné tyto dopady kvantifikovat. Náklady lze očekávat v souvislosti s vedením správních řízení a při výkonu dohledu. Nutnost stanovit orgány dohledu však pramení z evropských právních předpisů. Předpokládá se, že veškeré výdaje, které bude třeba vynaložit ze státního rozpočtu, budou uhrazeny v rámci stanovených limitů pro příslušné organizační složky státu a nebude požadován nárůst počtu funkčních míst v organizačních složkách státu.

5. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (DPIA)

Úprava informačních povinností podle ustanovení §30, 49, 65, 89 106 nebo uchovávání dokumentů podle §31, 49, 65, 90 a 106 odpovídá dikci současného zákona o platebním styku, na režimu uchovávání a zpracování údajů se tedy nic nemění. Rovněž veškeré nakládání s osobními údaji v případě silného ověření uživatele podléhá standardnímu režimu legislativy ochrany osobních údajů. Podrobnější zhodnocení z pohledu ochrany soukromí, včetně osobních údajů, je uvedeno ve zvláštní části důvodové zprávy (v odůvodnění k §223).

6. Zhodnocení korupčních rizik (CIA)

Korupční rizika, která mohou vést ke zvýhodnění konkrétních subjektů vůči jiným, spočívají v benevolentním výkonu dohledu a správního řízení ze strany orgánu dohledu. Je však třeba uvést, že správní řízení se řídí správním řádem či sektorovými procesními předpisy. Rozhodovací pravomoc je transparentní a je vždy možné určit konkrétní subjekty, které jsou odpovědné za rozhodnutí. Na základě výše uvedených skutečností je možné usoudit, že se nepředpokládá vznik žádných korupčních rizik.

7. Zhodnocení dopadů na veřejné rozpočty

V současnosti není možné finanční dopady na státní rozpočet kvantifikovat. Náklady lze očekávat v souvislosti s vedením správních řízení a při výkonu dohledu a rozhodovací činnosti finančního arbitra. Vzhledem k tomu, že změny nejsou zásadní oproti stávajícímu stavu, nelze očekávat zásadní dopady na rozpočet dohledového orgánu.

8. Zhodnocení souladu návrhu zákona s ústavním pořádkem ČR

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Z ústavního pořádku České republiky nevyplývají specifické právní normy ústavněprávní síly dopadající na oblast

platebních služeb.

Návrh zákona se dotýká zejména ústavně zaručeného práva vlastnit majetek (čl. 11 LPS) a ústavně zaručeného práva podnikat (čl. 26 LPS). Při zásazích do těchto základních práv návrh zákona plně respektuje zásadu, že při stanovení mezí základních práv musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu (čl. 4 odst. 4 LPS). Zásahy do uvedených základních práv jsou vyváženy legitimním zájmem na ochraně spotřebitele.

Pokud jde o postavení České národní banky, návrh zákona respektuje zásadu, že do činnosti České národní banky lze zasahovat pouze na základě zákona (čl. 98 odst. 1 Ústavy) a činí tak způsobem, který neohrožuje plnění jejího hlavního ústavně zakotveného cíle, jímž je péče o cenovou stabilitu. Kromě toho návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky, např. zásady vyplývající z pojmu demokratického právního státu (čl. 1 Ústavy), zásadu enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí (čl. 2 odst. 2 LPS) a v oblasti správního trestání zásadu nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege (čl. 39 LPS).

9. Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami a slučitelnost s právními akty EU

Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s právními akty Evropské unie. Navrhovaná právní úprava je implementací evropských právních předpisů, konkrétně směrnice o platebních službách na vnitřním trhu. Z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, nevyplývají specifické právní normy dopadající na oblast platebních služeb. Pokud jde o práva zaručená Evropskou úmluvou o lidských právech, dotýká se návrh zákona zejména ochrany vlastnictví (čl. 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě) a práva na soukromý život (čl. 8 Úmluvy). Zásahy do těchto práv jsou nezbytné k naplnění legitimního cíle, jímž je zájem na ochraně spotřebitele. Tím je podle názoru předkladatele naplněn právní základ, který Úmluva stanoví pro zásahy do těchto práv, konkrétně v případě ochrany vlastnictví je to obecný zájem (čl. 1 odst. 2 Protokolu č. 1 k Úmluvě) a v případě práva na soukromý život hospodářský blahobyt země a ochrana práv a svobod jiných (čl. 8 odst. 2 Úmluvy). Kromě toho návrh zákona respektuje další práva zaručená Úmluvou, zejména právo na spravedlivý proces (čl. 6 odst. 1 Úmluvy) a prostředek nápravy (čl. 13 Úmluvy) tím, že nijak neomezuje právo osob dotčených zásahy do výše uvedených práv žádat o přezkoumání těchto zásahů soud, a dále zásadu nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege (čl. 7 Úmluvy) tím, že skutkové podstaty přestupků jsou stanoveny zákonem a vymezeny dostatečně určitě a předvídatelně.

Návrh zákona není v rozporu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s.), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.

Návrh zákona je v souladu s právními akty Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie, zejména se zásadou proporcionality a subsidiarity, se zásadou rovného zacházení, nediskriminace a právní jistoty.

10. Sociální dopady

Navrhovaná právní úprava předpokládá zlepšení přístupu určitých skupin spotřebitelů k finančním službám.

11. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení na životní prostředí

Návrh zákona nemá žádné dopady na životní prostředí.

12. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu

k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovaná právní úprava není v rozporu se zákazem diskriminace a nemá žádný dopad na rovnost mužů a žen.

13. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení na mezinárodní

konkurenceschopnost

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá dopad na mezinárodní konkurenceschopnost.

14. Zhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí

Navrhovaná právní úprava předpokládá dopad na podnikatelské prostředí, a to konkrétně na drobné podnikatele, na které již nebudou aplikována povinně vybraná ustanovení hlavy IV směrnice o platebních službách. Konkrétně se jedná např. o ustanovení o předsmluvních informacích, smlouvě o jednorázové platební transakci, rámcové smlouvě, změně závazku z rámcové smlouvy, lhůtách ohledně oznámení a nápravy neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce.

15. Zhodnocení dopadů na územní samosprávné celky (kraje, obce)

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá dopad na územní samosprávné celky.

16. Zhodnocení dopadů na spotřebitele

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádné negativní dopady na spotřebitele. Naopak, jejím cílem je posílení vnitřního trhu platebních služeb v Evropské unii, jehož účastníky jsou spotřebitelé a rovněž stanovuje jednotné standardy platebního styku a ochrany uživatelů platebních služeb.

17. Zhodnocení dopadů na výkon statistické služby

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádné dopady na výkon statistické služby.

Vzhledem k zavedení internetových srovnávacích stránek navrhovaná právní úprava spíše podporuje výkon statistické služby a zajistí větší množství dat pro výkon statistické služby.

18. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

19. Návrh, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení

Vzhledem k nutnosti, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti 13. ledna 2018, tedy aby projednávání toho zákona dokončila ještě Poslanecká sněmovna v tomto volebním období, navrhuje se, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení v souladu s ustanovením §90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. V případě opožděného přijetí návrhu zákona hrozí postih ze strany Evropského soudního dvora. Z důvodu nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky by mohlo dojít k prodloužení legislativního procesu, a proto je třeba využít všech možností předvídaných právním řádem, které povedou k jeho urychlení.

Z hlediska harmonizačních účinků směrnice o platebních službách je nutné, aby tato transpozice byla ve všech členských státech, včetně České republiky, provedena včas a začala fungovat ve stejný okamžik, tj. 13. ledna 2018. Opožděná transpozice směrnice do českého právního řádu by znamenala, že by se český finanční sektor, a rovněž čeští podnikatelé, kteří obchodují se zahraničím, ocitl v konkurenční nevýhodě oproti členským státům, v nichž dojde k včasné transpozici. Pokud by od 13. ledna 2018 platila v České republice jiná pravidla platebního styku než v ostatních členských státech, mohlo by to přeshraniční platební styk výrazně zkomplikovat (zvláště při požadavku na silné ověření uživatele).

V úvahu je třeba vzít také to, že pro soukromoprávní pravidla směrnice není stanoveno žádné přechodné období, a proto se poskytovatelé platebních služeb budou muset těmito pravidly řídit již od nabytí účinnosti navrhovaného zákona. Tomu je však třeba přizpůsobit stávající smluvní vztahy mezi poskytovateli platebních služeb a jejich uživateli. Proto je žádoucí, aby byla zajištěna určitá legisvakanční lhůta, která pro toto přizpůsobení vytvoří dostatečný prostor. Z uvedeného důvodu také Ministerstvo financí již během přípravy paragrafového znění uskutečňovalo podrobné konzultace se zástupci komerční sféry s cílem usnadnit jejich přechod na novou právní úpravu.

ZVLÁŠTNÍ ČÁST

1 OBECNÁ USTANOVENÍ

K §1:

Úvodní ustanovení vymezuje rozsah působnosti zákona o platebním styku. V souvislosti s transpozicí směrnice o platebních službách, směrnice o elektronických penězích, směrnice o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a směrnice o platebních účtech se doplňuje odkaz na uvedené směrnice. Zároveň se odkazuje na nařízení o přeshraničních platbách v eurech, nařízení o úhradách a inkasech v eurech a nařízení o mezibankovních poplatcích, která se sice netransponují, protože jsou přímo použitelná, ale v návrhu zákona se stanoví přestupky za porušení povinností, které jsou těmito nařízeními stanoveny.

K §2:

Vymezují se některé základní pojmy, se kterými zákon dále pracuje. Jedná se o definice pro účely tohoto zákona, na rozdíl od některých jiných pojmů, které jsou definovány s obecnou platností, protože je bude třeba častěji používat i na jiných místech právního řádu (např. platební služba, elektronické peníze, platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz, vydavatel elektronických peněz malého rozsahu). Většina definovaných pojmů je převzata přímo ze směrnice o platebních službách, na rozdíl od směrnice jsou však na tomto místě zákona definovány především ty pojmy, u nichž je to nezbytně nutné, tedy pojmy, jejichž obsah neplyne z pojmu samotného (z obecného významu, který je pojmu přisuzován), a dále pojmy, jejichž obsah nevyplývá z kontextu právního předpisu. K některým definovaným pojmům lze v podrobnostech uvést následující:

K odstavci 1 písm. a) (platební transakce)

Platební transakce zahrnuje vedle převodů i platební transakce iniciované příjemcem, uložení peněžních prostředků na platební účet nebo jejich výběr z platebního účtu. Platební transakcí nejsou např. připsání úroků, odepsání poplatků nebo započtení, tedy případy, kdy ke změně pohledávky evidované na účtu dochází, aniž by zde byla dána souvislost mezi plněním, které poskytovatel jménem plátce uskutečňuje.

V základním případě se platební transakce (jde-li o převod peněžních prostředků) účastní čtyři subjekty: plátce, poskytovatel plátce, poskytovatel příjemce a příjemce. Není vyloučeno, aby za určitých okolností některé z těchto subjektů splynuly. Plátce může v platebním příkaze určit jako příjemce sám sebe, potom je plátcem i příjemcem stejná osoba (např. platba mezi různými účty téhož majitele). Plátce a příjemce mohou mít stejného poskytovatele, který potom v platební transakci vystupuje jako jediný poskytovatel. Může nastat i situace, kdy na jedné straně platební transakce splývá osoba plátce nebo příjemce s osobou poskytovatele. Jedná se o případy, kdy poskytovatel provádí platbu (převod) svým jménem (plní svůj vlastní dluh) nebo platbu (převod) svým jménem přijímá (přijímá plnění své vlastní pohledávky). Pokud ovšem k takovému splynutí dojde na obou stranách transakce (v transakci by vystupoval pouze jediný uživatel a jediný poskytovatel, který by však přitom jednal svým jménem), nemá taková operace vůbec charakter platební transakce.

K odstavci 1 písm. b) (platební účet)

Platební účet je vymezen jako účet, který slouží k provádění platebních transakcí. Vzhledem k široké definici platební transakce [§2 odst. 1 písm. a)] se nejedná pouze o účty, které slouží k provádění převodů, ale i o účty, na které lze pouze vkládat nebo z nich vybírat peněžní prostředky.

Vedle většiny tzv. běžných účtů splňují vymezení platebního účtu i některé tzv. účty spořicí, jestliže na ně lze opakovaně vkládat nebo z nich vybírat peněžní prostředky. O platební účet se však nejedná v případě, že možnost majitele účtu disponovat peněžními prostředky na účtu je výrazně omezena předem dohodnutými podmínkami nebo vázána na další součinnost osoby, která účet vede. Z tohoto důvodu zpravidla nenaplňují definici platebního účtu např. termínované vklady a také účty stavebního spoření.

Tzv. úvěrové účty (účty, které vede poskytovatel úvěru příjemci úvěru a které slouží k čerpání nebo splácení úvěru) mohou být považovány za platební účty pouze při splnění určitých podmínek. Jestliže jsou peněžní prostředky z takového účtu vypláceny přímo příjemci úvěru, byť by k tomu došlo v několika po sobě jdoucích splátkách, nejedná se vůbec o platební transakci (poskytovatel plní svůj vlastní dluh přímo příjemci, viz výše), a proto ani takový účet nemůže být považován za platební účet. Totéž platí i v opačném případě, kdy platbami na takový účet plní příjemce úvěru svůj vlastní dluh splatit úvěr poskytovateli úvěru.

Pokud však jsou peněžní prostředky z úvěrových účtů čerpány pomocí platební transakce ve formě převodu, může úvěrový účet naplnit definici platebního účtu. V takovém případě je třeba zkoumat, co je cílem prováděných převodů. O platební účet se nejedná tehdy, pokud transfer peněžních prostředků od příjemce úvěru k jím určeným příjemcům platby není jedním z cílů prováděných převodů, ale pouze nutným způsobem distribuce úvěru a pokud tedy v tomto transferu distributor úvěru vystupuje jako plátce a nikoliv jako poskytovatel plátce. (Nic samozřejmě nebrání poskytovateli platební služby poskytovat službu, která zpravidla platební službou není, jako platební službu a vystupovat v transferu jako poskytovatel i plátce v jedné osobě).

Jako příklady lze uvést situace, kdy je poskytnutý úvěr čerpán prostřednictvím platebního prostředku nebo ve formě přečerpání zůstatku na platebním účtu. Naopak úvěrový účet nemá charakter platebního účtu, jestliže provádění převodů představuje pouze způsob, kterým si poskytovatel úvěru zajišťuje kontrolu nad tím, že peněžní prostředky budou použity v souladu s dohodnutými podmínkami úvěru. Charakteristickým znakem těchto situací je, že určení osob, kterým mají být peněžní prostředky převedeny, nezáleží na libovůli příjemce úvěru, neboť toto určení je dáno předem dohodnutými podmínkami úvěru. Do této skupiny případů lze zařadit např. čerpání úvěru s předem konkrétně definovaným účelovým vymezením (zpravidla jedním nebo maximálně několika málo převody) apod.

Otázku, zda se jedná o platební účet, je třeba oddělit od otázky, zda se jedná o platební transakci. Pojem platební transakce totiž není vázán pouze na platební účty. I peněžní prostředky vedené na jiném než platebním účtu mohou být použity k provedení platební transakce ve formě převodu. Taková platební transakce má potom zpravidla režim jednorázové platební transakce (několika jednorázových transakcí).

K odstavci 1 písm. c) (peněžní prostředky)

Za bezhotovostní peněžní prostředky lze považovat pohledávku za poskytovatelem platebních služeb, k evidenci pohledávky slouží účet, který poskytovatel vede.

K odstavci 1 písm. d) (platební prostředek)

Pojem platebního prostředku je ve směrnici i v zákoně vymezen široce, aniž by však toto vymezení z důvodu dynamického rozvoje v oblasti informačních a komunikačních technologií zacházelo do konkrétních podrobností. Pod pojem platebního prostředku spadají jak hmotné předměty jako např. platební karty, tak soubory dohodnutých postupů jako použití osobních čísel (PIN) nebo hesel nebo softwarové vybavení (např. platební aplikace v počítači nebo v mobilním telefonu nebo podobném elektronickém zařízení). Euro-konformní výklad poskytuje i v rozsudku Soudního dvora C 616/11 ze dne 9. 4. 2014 (T-Mobile Austria GmbH v. Verein für Konsumenteninformation), kde se uvádí, že „článek 4 bod 23 směrnice 2007/64 musí být vykládán v tom smyslu, že jak postup zadání platebního příkazu prostřednictvím plátcem vlastnoručně podepsaného formuláře platebního příkazu, tak i elektronické zadání platebního příkazu představují platební prostředky ve smyslu tohoto ustanovení“. Dikce směrnice „personalizované“ je vyjádřena slovy „které jsou vztaženy k osobě uživatele“.

K odstavci 1 písm. e) až g) (inkaso, úhrada, trvalý příkaz)

Zavádí se definice úhrady, inkasa a trvalého příkazu. Všechny definice vycházejí z evropské úpravy, konkrétně z nařízení o úhradách a inkasech v eurech a ze směrnice o platebních účtech. V případě definice inkasa dochází k odchýlení od definice inkasa, kterou zavádí NOZ v §2694. Definice v zákoně o platebním styku je určena pouze pro tento zákon a reflektuje používání pojmu inkaso v oblasti platebního styku i u širší veřejnosti.

K odstavci 1 písm. h) až i) (možnost přečerpání, překročení)

Definice možnosti přečerpání a překročení jsou převzaty ze zákona o spotřebitelském úvěru, kdy možnost přečerpání se vztahuje pouze na spotřebitele.

K odstavci 1 písm. j) (služba spojená s platebním účtem)

Pojem služba spojená s platebním účtem je širší než pojem platební služba. Pojem zahrnuje například i platby prostřednictvím směnek a šeků a úvěrové produkty navázané na platební účet.

K odstavci 1 písm. k) (služba nepřímého dání platebního příkazu)

Nepřímé dání platebního příkazu je obsahem nové platební služby a spočívá v předání platebního příkazu, který dal plátce, jeho poskytovateli. Osoba, která službu nepřímého dání platebního příkazu poskytuje, neprojevuje při jednání s poskytovatelem plátce svou vůli, ale jedná jménem plátce, nemůže tedy například platební příkaz modifikovat. Jedná se o určitou obdobu karetních transakcí, ovšem liší se v tom, že příkaz dává přímo plátce, nikoliv plátce prostřednictvím příjemce, jak je tomu u karetních transakcí.

K odstavci 1 písm. l) (služba informování o platebním účtu)

Informování o platebním účtu zahrnuje sběr informací o platebním účtu (např. o zůstatku), uskutečněných transakcích prostřednictvím daného účtu a dalších informací dostupných uživateli. Následně jsou informace předávány uživateli. Tato služba je poskytována prostřednictvím internetu, což je jejím definičním znakem.

K odstavci 2 písm. a) až d) (členský stát, jiný členský stát, domovský a hostitelský členský stát)

Definují se pojmy členský stát, jiný členský stát, domovský členský stát a hostitelský členský stát. Pojem členský stát zahrnuje nejen členské státy Evropské unie, ale i Island, Lichtenštejnsko a Norsko jako smluvní státy Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

K odstavci 2 písm. g) (vedoucí osoba)

Definice vedoucí osoby zahrnuje všechny členy statutárního orgánu, tedy i statutární orgán jako takový, pokud je jednočlenný, a všechny osoby, které se podílejí na řízení dané osoby. Vymezení této definice je důležité zvláště pro vymezení podmínek pro udělení povolení k činnosti pro jednotlivé poskytovatele platebních služeb podle zákona o platebním styku.

K odstavci 2 písm. h) (pobočka)

Pobočka je definována jako obchodní závod nebo jeho část v jiném než domovském členském státě nebo jako provozovna v domovském členském státě. Všechny provozovny v jiném než domovském členském státě jsou klasifikovány jako jedna pobočka.

K odstavci 2 písm. i) (pověřený zástupce)

Nově zákon zavádí místo pojmu obchodní zástupce pojem pověřený zástupce. Cílem je odlišení pověřeného zástupce od pojmu obchodního zastoupení, jak je definován v NOZ v ustanovení §2483. Věcně se obchodní zástupce, jak byl vymezen v platném zákoně o platebním styku, od nového pověřeného zástupce neliší. Pověřený zástupce se vymezuje tak, že jde o osobu, která při uzavírání smlouvy o platebních službách nebo při poskytování platebních služeb jedná jménem poskytovatele. Upřesňuje se, že pověřeným zástupcem není prokurista, zaměstnanec ani člen statutárního orgánu poskytovatele, i když i tyto osoby jednají jménem poskytovatele. Vymezení pověřeného zástupce má význam především pro platební instituce a instituce elektronických peněz, jejichž pověření zástupci podléhají souhlasu České národní banky. Pro ostatní poskytovatele platebních služeb má vymezení pověřeného zástupce význam z hlediska předsmluvních informačních povinností.

K odstavci 2 písm. j) (skupina)

Vymezení skupiny navazuje na prováděcí nařízení č. 241/2014 k nařízení CRR (č. 575/213), kdy člena skupiny mohou mimo jiné tvořit družstva podle čl. 4 nařízení 241/2014, spořitelny podle čl. 5, vzájemné instituce podle čl. 6 nebo podobné instituce podle čl. 7, které jsou vzájemně o vztahy popsané v čl. 7, čl. 10 odst. 1 nebo čl. 113 odst. 6 CRR. Bod 3 míří na personální propojení.

K odstavci 2 písm. k) (platební systém)

Definuje se obecný pojem platebního systému převzetím definice ze směrnice o platebních službách, zatímco platební systémy podle směrnice 98/26/ES označuje zákon jako platební systémy s neodvolatelností zúčtování.

K odstavci 3 písm. a) a b) (plátce a příjemce)

Jedná se sice o pojmy, jejichž význam vyplývá z obecného významu slov, avšak vzhledem k jejich klíčovému významu pro konstrukci práv a povinností podle navrhované právní úpravy se v zájmu odstranění případných nejasností přesto definují. Není vyloučeno, aby plátcem i příjemcem byla tatáž osoba. Může nastat i situace, kdy na jedné straně platební transakce splývá osoba plátce nebo příjemce s osobou poskytovatele. Jedná se o případy, kdy poskytovatel provádí platbu svým jménem (plní svůj vlastní dluh) nebo platbu svým jménem přijímá (přijímá plnění své vlastní pohledávky). Tato skutečnost sama o sobě nic nemění na tom, že taková operace má charakter platební transakce, avšak na jedné její straně nevznikají z důvodu totožnosti subjektů vzájemná práva a povinnosti mezi plátcem a jeho poskytovatelem nebo mezi příjemcem a jeho poskytovatelem.

K odstavci 3 písm. g) (jedinečný identifikátor)

Jedinečný identifikátor je údaj, prostřednictvím kterého je označen uživatel nebo jeho platební účet. Fakticky se tak jedná například o číslo účtu. Vymezení jedinečného identifikátoru má význam pro posouzení, zda byla platební transakce provedena správně.

K odstavci 3 písm. i) a j) (pracovní den a provozní doba)

Význam těchto pojmů je sice v obecném jazyce zřejmý, ale pro účely zákona je nezbytné tyto pojmy definovat. Jedná se o den (v případě pracovního dne) nebo o část dne (v případě provozní doby), kdy poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce obvykle vykonává činnosti potřebné pro provedení konkrétní platební transakce. Oba pojmy mají význam především z hlediska běhu lhůt pro provedení platební transakce. Lhůty delší než jeden den jsou v zákoně vymezeny pomocí počtu pracovních dní. Ohledně lhůt kratších než jeden den je stanoveno, že běží pouze během provozní doby poskytovatele. Při vymezení pracovního dne a pracovní doby je třeba brát v úvahu to, zda jsou skutečnosti rozhodné pro vymezení těchto pojmů dostatečně zřejmé i z pohledu uživatele.

K odstavci 3 písm. o) (úvěr)

Definice úvěru se liší od úvěru vymezeného v NOZ v ustanovení §2395. Definice zavedená pro zákon o platebním styku odpovídá spíše definici úvěru, jak je používán v zákoně o bankách.

K odstavci 4 písm. a) (zúčtování)

Zúčtování zahrnuje započtení vzájemných pohledávek (tzv. netting či výpočet čistých pozic) a samotný převod peněžních prostředků. Systém může oba postupy kombinovat. To znamená, že nejdříve vypočte čisté pozice a výsledný výrazně nižší počet transakcí pak provede. Nebo systém může jen provádět tzv. gross settlement, tedy provede každý převod peněžních prostředků, aniž by nejdřív započítával vzájemné pohledávky svých účastníků. Naopak některé systémy provádí jen netting, aniž by pak vypořádávaly výsledné transakce (tzv. čistě clearingové systémy provozované například ústředními protistranami).

K odstavci 4 písm. b) (příkaz k zúčtování)

Definice příkazu k zúčtování reflektuje možnost propojení mezi systémy, tedy situaci, kdy systém nevypořádává pouze příkazy svých vlastních účastníků, ale i účastníků z propojeného systému. Všechny tyto příkazy by pak měly být provedeny, zjednodušeně řečeno, bez ohledu na zahájení insolvenčního řízení týkajícího se účastníků ve vlastním systému nebo propojeném systému (včetně jeho provozovatele, neboť někdy je to provozovatel, kdo zadává příkazy do druhého systému).

K odstavci 4 písm. c) (ústřední protistrana)

Ústřední protistrana není prostředníkem mezi účastníky systému, nýbrž vystupuje jako protistrana původních stran kontraktu, který byl po novaci rozdělen na dva nové, tedy vystupuje jako kupující vůči prodávajícímu a jako prodávající vůči kupujícímu. Ústřední protistrana tak přebírá na sebe riziko selhání původních stran kontraktu, tzv. counterparty risk.

K odstavci 4 písm. f) (provozní den)

Pojem provozní den, k němuž je vztažen okamžik přijetí příkazu a vyloučení účinků prohlášení úpadku či zásahů s obdobnými účinky, byl zaveden kvůli potřebě chránit noční cykly zpracování příkazů přesahující do dalšího kalendářního dne. Jinými slovy řečeno, zúčtovací cyklus neboli provozní den začíná většinou v odpoledních hodinách jednoho dne a končí v odpoledních hodinách dalšího dne. K tomuto dennímu i nočnímu cyklu jsou pak vztaženy i další úkony související se zúčtováním příkazů, čímž se zvyšuje jistota řádného zúčtování, tedy ochrana systémů, v případě insolvence některého účastníka. Mezi jednotlivými cykly zúčtování pak vždy bývá prodleva, kdy se systém připravuje na přijetí další „várky“ příkazů. Nejde tedy o nekonečný cyklus, ale o diskrétní tedy nespojitý proces. Podstatné je, že provozní den je vymezen zcela přesně v pravidlech systému, takže není pochybnosti o tom, jak dlouho trvá a kdy přesně nastává. Proto předkladatel zvolil velmi obecnou definici a nezaváděl příliš technické pojmy do dikce zákona.

K §3:

V odstavci 1 je obsažena definice platební služby; jedná se o transpozici přílohy směrnice o platebních službách. Vymezení platebních služeb je poměrně široké. Zákon rozlišuje celkem 8 druhů platebních služeb, přičemž toto rozlišení má význam především pro rozsah povolení k činnosti platební instituce (pro různé platební služby jsou v rámci povolovacího řízení stanoveny různé požadavky, zejména v oblasti kapitálu). Druhá směrnice o platebních službách zavedla dvě nové platební služby, a to nepřímé dání platebního příkazu a poskytování informací o platebním účtu. Nová je rovněž definice tzv. acquiringu platebních transakcí, která spočívá v předávání platebního příkazu a zpracování platebních transakcí pro příjemce.

Odstavec 2 výslovně uvádí, že převodem, a tedy platební službou, jsou i bezhotovostní obchody s cizí měnou.

Platební službou je činnost uvedená v odstavcích 1 nebo 2, jestliže se nejedná o některý z případů uvedených v odstavci 3, který obsahuje negativní definici platebních služeb. Jedná se především o platby, které jsou celé provedeny pouze v hotovosti bez účasti či zprostředkování jinou osobou odlišnou od plátce a příjemce. Dále se jedná o transakce prováděné prostřednictvím některých papírových platebních nástrojů (směnky, šeky, poštovní poukazy podle zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, ve znění pozdějších předpisů). K některým případům negativního vymezení platebních služeb lze v podrobnostech uvést následující:

K odstavci 3

Nejde-li o platební službu, je používán obecný pojem platba místo pojmu platební transakce.

K odstavci 3 písm. c) bodu 4

Zda se jedná o úzce vymezený okruh dodavatelů, případně zboží nebo služeb, je třeba posuzovat případ od případu. Příkladem mohou být platební prostředky, kterými lze platit různým obchodníkům v rámci jednotlivého obchodního domu, obchodníkům v rámci obchodního řetězce nebo v rámci téže jednotlivé akce (např. Matějská pouť). Úzce vymezená akceptační síť obchodníků nutně neznamená naprostou neměnnost této sítě. Příkladem omezeného okruhu zboží a služeb jsou některé typy palivových karet. Omezený rozsah zboží a služeb je třeba spatřovat v možnosti nákupu položek věcně spolu souvisejících; kupříkladu možnost nákupu veškerého zboží, které lze zakoupit na čerpací stanici, již tuto části výjimky nesplňuje. Naopak palivová karta, která umožňuje zakoupit jen položky bezprostředně související s provozem vozidla, by podmínky pro aplikaci výjimky splňovat měla.

K odstavci 3 písm. c) bodům 5 a 6

Nově jsou z působnosti zákona vyňaty stravenky včetně stravenek elektronických. Doposud byly stravenky vyjmuty na základě výjimky pro papírové poukazy a za určitých podmínek v rámci omezené sítě. Dále jsou z působnosti vyňaty poukazy či nástroje určené k čerpání tzv. fondu kulturních a sociálních potřeb. Oba typy nástrojů jsou vyňaty za předpokladu, že splňují podmínky pro osvobození od daně podle zákona o daních z příjmu.

K odstavci 3 písm. d) bodu 4

Jedná se např. o výplatu dividend, výnosů nebo jiných příjmů, výplatu příjmů ze zpětného odkupu nebo prodeje.

K odstavci 3 písm. d) bodu 5

Jedná se o případy placení prostřednictvím tzv. notářské nebo advokátní úschovy nebo úschovy u exekutora podle notářského řádu, zákona o advokacii nebo exekučního řádu. Výčet je taxativní, nespadá tedy pod tuto výjimku správa cizího majetku podle NOZ.

K odstavci 3 písm. e)

Platby prováděné poskytovatelem služby elektronických komunikací nebo operátorem podle zákona o elektronických komunikacích jsou nově vyňaty z působnosti zákona, jestliže nepřekročí zákonem stanovený limit. Pod pojmy digitální obsah a hlasové služby lze podřadit nákup vyzváněcích tónů, aplikací, informačních služeb jako jsou zprávy o počasí atp. Vyňaty jsou rovněž platby prostřednictvím mobilního telefonu za účelem nákupu jízdenek nebo vstupenek a dárcovské SMS. V zákoně byla použita terminologie v souladu se zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.

K odstavci 3 písm. f) bodu 1

Jedná se o vynětí tzv. služby cashback (výběry hotovosti na pokladně dodavatele zboží či služeb, kdy kupující platí platebním prostředkem za nákup např. v supermarketu, platí však víc, než je cena nákupu, přičemž obdrží rozdíl mezi cenou nákupu a zaplacenou částkou zpět v hotovosti).

K odstavci 3 písm. f) bodu 2

Tato osoba není stranou smlouvy s uživatelem vybírajícím peníze z účtu, ale jedná jako zástupce poskytovatele.

K odstavci 3 písm. g)

Jedná se např. o činnost spočívající ve zpracování a uchovávání údajů, o svěřenecké služby a služby na ochranu soukromí, ověřování údajů a totožnosti, poskytování informačních technologií a služeb komunikačních sítí, poskytování terminálů a zařízení využívaných v oblasti platebních služeb a jejich údržby. Těmito technickými službami není nepřímé dání platebního příkazu ani služba informování o platebním účtu.

K §4:

V souladu se směrnicí o institucích elektronických peněz se definují elektronické peníze.

2 OSOBY OPRÁVNĚNÉ POSKYTOVAT PLATEBNÍ SLUŽBY A VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ PENÍZE

Druhá část zákona obsahuje veřejnoprávní úpravu podmínek výkonu činnosti osob oprávněných poskytovat platební služby nebo vydávat elektronické peníze. Nejedná se však o úpravu vyčerpávající, protože regulace některých oprávněných osob bude i nadále obsažena v jiných zákonech. To je případ především bank a spořitelních a úvěrních družstev.

2.1 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

K §5 a 6 (oprávnění poskytovat platební služby, oprávnění vydávat elektronické peníze):

Ustanovení §5 taxativně vymezuje osoby oprávněné poskytovat platební služby jako podnikání. Na toto ustanovení navazuje příslušný přestupek, který postihuje neoprávněné poskytování platebních služeb.

Kromě jednotlivých subjektů, které musí mít povolení podle jiných zákonů na finančím trhu (jako například banky, které musí mít ve své licenci podle zákona o bankách povoleno poskytovat platební služby), Česká národní banka může poskytovat platební služby podle §34 zákona o České národní bance pro své zaměstnance a další právnické osoby. V tomto případě nad sebou ČNB nevykonává podle §44c zákona o České národní bance dohled.

Ustanovení §6 je obdobné k ustanovení §5 ve vztahu k vydávání elektronických peněz. I v tomto případě je neoprávněné vydávání elektronických peněz postihováno příslušným ustanovením v části o přestupcích.

2.2 PLATEBNÍ INSTITUCE

2.2.1 Základní ustanovení

K §7 a 8:

Ustanovení definuje platební instituci jako osobu oprávněnou poskytovat platební služby na základě povolení České národní banky. Platební institucí může být pouze právnická osoba, což je rozdíl například oproti poskytovateli platebních služeb malého rozsahu. Platební instituce nesmí přijímat vklady od veřejnosti, což je činnost, která zůstává vyhrazena bankám, resp. spořitelním a úvěrním družstvům. Na rozdíl od nich tedy může platební instituce přijímat peněžní prostředky pouze za účelem provedení platebních transakcí. Nemožnost přijímat vklady od veřejnosti je jedním z klíčových faktorů odlišujících činnost bank a platebních institucí. Další rozdíl je v omezení pro platební instituce poskytovat úvěry pouze v souvislosti s platební službou, neplyne-li platební instituci možnost poskytovat úvěry z jiného veřejnoprávního oprávnění.

Ustanovení §8 vymezuje činnosti, které může platební instituce vykonávat přímo na základě svého povolení k činnosti, aniž by k tomu potřebovala jiné veřejnoprávní oprávnění. Vedle platebních služeb (vymezených v ustanovení §3) se jedná o činnosti, které souvisejí s poskytováním platebních služeb. Za služby související s poskytováním platebních služeb lze považovat zejména služby bezprostředně zajišťující provádění platebních transakcí, služby provádění směny měn, poskytování úschovy nebo uchovávání a zpracování informací, pokud je splněna podmínka souvislosti s poskytováním platebních služeb.

V souladu se směrnicí jsou dále vymezeny podmínky, za nichž lze poskytování úvěru považovat za činnost související s poskytováním platebních služeb. Takový úvěr je poté pouze úvěrem doplňkovým k poskytování platebních služeb [čl. 18 odst. 4 písm. a) směrnice]. Takový úvěr, pokud je poskytnut platební institucí v jiné členské zemi než domovském státě, musí být splacen do jednoho roku [v souladu s požadavkem čl. 18 odst. 4 písm. b) směrnice], pokud je úvěr poskytnut v České republice, tato podmínka na něj neplatí. Platební instituci je zapovězeno použít peněžní prostředky, které jí byly svěřeny k provedení platební transakce, k poskytnutí úvěru, což má zajistit ochranu svěřených peněžních prostředků. Pro účely zákona se zavádí obdobná definice úvěru, jaká je obsažena v zákoně o bankách.

Uvedené ustanovení samozřejmě neznamená, že platební instituce nemůže vykonávat jiné činnosti, musí si však pro jejich výkon opatřit veřejnoprávní oprávnění, pokud je toho podle příslušných právních předpisů třeba. V tomto smyslu tedy nemá povolení k činnosti platební instituce výlučnou povahu a mohou vznikat i tzv. “hybridní” platební instituce, pro něž bude poskytování platebních služeb představovat jen jednu z několika provozovaných činností. Jinými činnostmi v zásadě mohou být činnosti prováděné na základě živnostenského oprávnění nebo činnosti regulované a povolované na základě jiných zákonů (např. telekomunikační činnosti). Taková činnost podle ustanovení §9 odst. 1 písm. i) nesmí představovat podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu platební institutce, ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu. Platební služby nemusejí být hlavní činností platební instituce, neboť například u mobilních operátorů představují platební služby pouze vedlejší složku jejich činnosti.

2.2.2 Povolení k činnosti platební instituce

Udělení povolení k činnosti platební instituce (§9 až 11)

Povolení k činnosti platební instituce uděluje Česká národní banka na základě žádosti. Pro udělení povolení k činnosti musí žadatel splňovat řadu kvalitativních i kvantitativních obezřetnostních požadavků. Ustanovení §9 odst. 1 vymezuje hmotněprávní požadavky, které musí být splněny, aby mohlo být žádosti vyhověno. Návrh zákona se při formulaci těchto požadavků snaží v rámci možností používat obdobná vyjádření, jaká se používají v ostatních zákonech upravujících finanční trh. Nově je v zákoně stanovena povinnost mít uzavřeno pojištění nebo srovnatelné zajištění ke krytí rizik spojených s neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakcí či se zneužitím informací o platebním účtu. Novou podmínkou, aby mohlo být uděleno a následně zachováno povolení k činnosti platební instituce, je poskytování alespoň části služeb spojených s platebními službami v České republice. Snahou směrnice o platebních službách je zamezit tzv. regulatorní arbitráži, kdy si poskytovatelé vybírali své sídlo dle zvoleného regulatorní režimu, aniž by v dané zemi poskytovali platební služby.

Část podnikání týkající se poskytování platebních služeb podle §9 odst. 1 písm. l) nemusí představovat část významnou. Smyslem ustanovení je zabránit situaci, kdy poskytovatel žádá o licenci ve státě, kde platební služby vůbec neplánuje poskytovat či v konečném důsledku vůbec neposkytuje.

Na základě ustanovení §9 odst. 1 písm. m) je vyžadována odborná způsobilost v oblasti poskytování platebních služeb. Toto ustavení se vztahuje jen na vedoucí osoby, které skutečně řídí činnosti platební instituce v oblasti poskytování platebních služeb. Naopak ustanovení §9 odst. 1 písm. n) se vztahuje na všechny vedoucí osoby. Všechny vedoucí osoby platební instituce tedy musejí být důvěryhodné. K pojmům důvěryhodnost a odborná způsobilost vydala Česká národní banka jako orgán dohledu úřední sdělení ze dne 3. prosince 2013 k výkladu pojmů důvěryhodnost a odborná způsobilost.

Odborná způsobilost je podle názoru České národní banky kritériem zohledňujícím znalosti, dostatečné zkušenosti na finančním trhu (odborná praxe na finančním trhu), u vedoucích osob též dostatečné řídicí zkušenosti (manažerská praxe) z působení na finančním trhu. Při posuzování odborné způsobilosti Česká národní banka vychází z podkladů předložených žadatelem, vlastních zjištění (např. informací zjištěných při výkonu dohledu apod.), z případného pohovoru s posuzovanou osobou (v případech, kdy posuzování probíhá formou správního řízení, v rámci nařízeného ústního jednání), případně z dalších skutečností, které má v daném případě k dispozici.

Důvěryhodnost je kritériem zohledňujícím dodržování právních a etických pravidel, morální profil a integritu. Při posuzování důvěryhodnosti Česká národní banka taktéž vychází z podkladů předložených žadatelem, z vlastních zjištění (např. informací zjištěných při výkonu dohledu apod.), případně z dalších skutečností, které má v daném případě k dispozici.

Ustanovení §9 odst. 2 umožňuje udělit povolení k činnosti platební instituce i právnické osobě se sídlem mimo členský stát, jestliže pro Českou republiku tato povinnost vyplývá z mezinárodní smlouvy (srov. různé mezinárodní smlouvy zaručující zahraničním subjektům režim tzv. národního zacházení).

O žádosti o povolení k činnosti platební instituce se rozhoduje ve správním řízení. Ustanovení §10 vymezuje odchylky od obecné právní úpravy správního řízení podle správního řádu. Řízení o žádosti lze dle správního řádu přerušit. Lhůta pro vydání rozhodnutí během přerušení neběží. Žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce lze podat pouze elektronicky. Vyhláška České národní banky stanoví podrobnosti náležitostí žádosti, včetně jejích příloh.

Ustanovení §11 ukládá platební instituci oznamovací povinnost v případě změny údajů, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno. Na toto ustanovení navazuje možnost České národní banky povolení odejmout v případě neplnění podmínek pro jeho udělení, případně zúžit jeho rozsah.

Zánik povolení k činnosti platební instituce (§12 a 13)

Stanoví se skutečnosti, které jsou důvodem zániku povolení k činnosti platební instituce. Jedním z důvodů zániku je vykonatelnost rozhodnutí České národní banky, kterým držiteli povolení udělí povolení k činnosti, které se svým obsahem překrývá s povolením k činnosti platební instituce. V ustanovení §13 se vymezují požadavky na činnost platební instituce po zániku povolení do vypořádání závazků vůči uživatelům. V takovém případě platí obdobně pouze ustanovení pro ochranu svěřených peněžních prostředků uživatelů. Tím se upouští zejména od v tomto případě neúměrně zatěžujícího požadavku udržovat průběžný kapitál. Vzhledem k tomu, že zánikem povolení dochází ke ztrátě statusu platební instituce, je třeba speciální ustanovení, které zakotvuje pravomoc dohledu České národní banky ve vztahu k povinnostem uvedeným v odstavci 1. Odstavec 3 stanoví, že prostředky uživatelů není třeba vracet, pokud povolení k činnosti platební instituce sice zaniklo, ale bývalá platební instituce je nadále oprávněna držet tyto prostředky na základě jiného veřejnoprávního oprávnění (bankovní licence, povolení k činnosti instituce elektronických peněz, udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu apod.).

2.2.3 Některé podmínky výkonu činnosti platební instituce

Kapitál (§15 až 18)

K §15 a 16:

Kapitálové požadavky na platební instituce jsou dvojího druhu. Jednak musí mít platební instituce podle ustanovení §15 již v okamžiku udělení povolení k činnosti určitý počáteční kapitál, přičemž tento počáteční kapitál je odstupňován podle druhu poskytovaných platebních služeb, a jednak musí platební instituce podle ustanovení §16 průběžně udržovat svůj kapitál v určité výši (tzv. kapitálová přiměřenost). Směrnice o platebních službách obsahuje tři metody výpočtu kapitálové přiměřenosti platebních institucí. Jedná se však v podstatě o velmi technickou úpravu, která by text zákona zbytečně zatěžovala, a proto se navrhuje upravit tyto otázky v prováděcím právním předpise, což je standardní řešení i v ostatních sektorech finančního trhu. Metodu (přístup) pro výpočet kapitálové přiměřenosti bude určovat Česká národní banka individuálně pro každou platební instituci v rámci povolovacího řízení a v případě změny okolností bude moci toto určení změnit, což se promítá do ustanovení §16 odst. 3.

K §17:

Platební instituce, jejíž povolení se vztahuje na službu nepřímého dání platebního příkazu, je povinna si sjednat pojištění nebo srovnatelné zajištění pro krytí rizik z její případné povinnosti napravit neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci vzhledem k poskytovateli, který uživateli vede platební účet. Není nezbytně vyžadováno, aby sám poskytovatel sjednal pojištění, nutné je pouze to, aby bylo pojištění sjednáno v jeho prospěch. Nápravu vůči uživateli totiž zjedná poskytovatel, který uživateli vede platební účet, tento poskytovatel, ale může uplatnit regres vůči poskytovateli nepřímého dání platebního příkazu.

Obdobně si musí platební instituce, jejíž povolení se vztahuje na službu informování o platebním účtu, sjednat pojištění nebo srovnatelné zajištění pro krytí rizik pramenících z povinnosti platební instituce napravit případné neoprávněné získání nebo užití informací o platebním účtu.

Česká národní banka stanoví vyhláškou minimální pojistný limit daných pojištění a minimální výši srovnatelného zajištění pro oba výše uvedené případy.

K §18:

Obdobně jako v případě směrnice o elektronických penězích se stanoví pro osoby držící kvalifikovanou účast na platební instituci povinnost předem oznamovat orgánům dohledu určité dispozice s touto účastí. Na rozdíl od režimu bank a jiných finančních institucí se však nejedná o povinnost vyžádat si k nabytí těchto účastí nebo k dispozicím jimi předchozí souhlas. Pojem kvalifikovaná účast je v zákoně definován odkazem na nařízení upravující kapitálové požadavky bank (CRR).

V případě, že Česká národní banka dospěje k závěru, že v důsledku příslušné dispozice drží kvalifikovanou účast na platební instituci osoba, která není vhodná nebo způsobilá, může s tím vyslovit nesouhlas. Nesouhlas se vydává ve správním řízení, které může Česká národní banka zahájit do 60 pracovních dní ode dne, kdy jí oznámení došlo, resp. ode dne, kdy se dozvěděla, že oznámení nebylo v rozporu se zákonem učiněno. Pokud Česká národní banka vysloví s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nesouhlas, má to za následek zákaz výkonu hlasovacích práv. Vedle toho zůstává zachována i možnost České národní banky zasáhnout přímo proti platební instituci, protože držení kvalifikované účasti nevhodnou nebo nezpůsobilou osobou představuje porušení podmínek pro udělení povolení.

K pojmu důvěryhodnost viz §9.

Řídicí a kontrolní systém (§19 a 20)

Stanoví se rámcové požadavky na řídicí a kontrolní systém platební instituce. Způsob plnění těchto požadavků bude dále konkretizován v prováděcím právním předpise. Směrnice o platebních službách otázku řídicího a kontrolního systému platební instituce upravuje jen velmi kuse, a proto je v této oblasti prostor pro podrobnější úpravu ze strany národního zákonodárce. S drobnými upřesněními se volí obdobná úprava jako v ostatních zákonech upravujících finanční trh. Podrobněji bude úprava řídícího a kontrolního systému řešena v doporučení Evropského orgánu pro bankovnictví.

Ochrana peněžních prostředků určených pro platební transakce (§21 až24)

V ustanovení §21 je vyjádřena zásada, že peněžní prostředky svěřené platební instituci k provedení platební transakce nepředstavují vklad podle zákona o bankách, a proto je platební instituce smí přijímat, aniž by porušovala zákaz přijímání vkladů od veřejnosti (§1 odst. 3 zákona o bankách). Peněžní prostředky přijaté za jiným účelem než k provedení platební transakce však tomuto zákazu podléhají. Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, se nepovažují za elektronické peníze. Platební instituce není oprávněna elektronické peníze vydávat.

Ustanovení §22 stanoví specifické požadavky na ochranu peněžních prostředků uživatelů platebních služeb. Tyto prostředky musejí být odděleny od majetku platební instituce a (dle výběru platební instituce) buď vloženy na samostatný účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, nebo specifickým způsobem investovány do nízkorizikových aktiv, které jsou nově vymezeny v odstavci 5 i pro instituce elektronických peněz, nebo kryty pojištěním. Povinnost chránit peněžní prostředky se vztahuje na všechny platební instituce, včetně tzv. hybridních.

V některých případech svěřují uživatelé platební instituci peněžní prostředky, aniž by bylo zřejmé, zda (případně v jakém rozsahu) budou použity na platební nebo jiné služby (typicky např. dobíjení kreditu mobilních telefonů). Pro tento případ stanoví ustanovení §23 pravidlo určující, jakou část těchto prostředků je třeba specificky chránit jako prostředky určené pro platební transakce.

Ustanovení §24 obsahuje specifickou úpravu pro případ insolvence platební instituce. Směrnice požaduje, aby i v tomto případě byly prostředky uživatelů chráněny před nároky jiných věřitelů. Navrhuje se právní úprava využívající institutu zvláštního insolvenčního správce, který má zabezpečit, že nároky uživatelů budou v insolvenčním řízení respektovány. Navržená konstrukce vyvažuje zájem na ochraně práv uživatelů na straně jedné a zájem na řádném průběhu insolvenčního řízení na straně druhé. Insolvenční správce je povinen vydat peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce a mohly být použity k provedení platební transakce. U hybridních platebních institucí se jedná o ty peněžní prostředky, které i jen potenciálně mohly být použity k platbě, např. kredit na mobilním telefonu.

Poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce (§25 až 31)

Podle předchozího zákona o platebním styku platební instituce, která chtěla vykonávat činnost prostřednictvím pověřeného zástupce, tuto skutečnost předem oznámila České národní bance. K využití služeb pověřeného zástupce nebylo třeba souhlasu České národní banky. Z textu druhé směrnice o platebních službách plyne, že pověřený zástupce smí jménem platební instituce poskytovat platební služby s účinností jeho zápisu do seznamu platebních institucí. Směrnice dále stanoví, že pověřený zástupce nemá být do seznamu zapsán, jestliže orgán dohledu (Česká národní banka) zhodnotí, že podmínky pro zápis nejsou splněny. Podmínky pro udělení souhlasu stanoví ustanovení §26.

Z uvedených důvodů nově zákon stanoví, že platební instituce musí požádat o souhlas s poskytováním platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce. Souhlas může být udělen jen vzhledem k těm platebním službám, které má platební instituce uvedeny v povolení k činnosti. Souhlas s poskytováním platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce však nemusí být udělen ke všem platebním službám, které je oprávněna poskytovat platební instituce.

Souhlas bude udělen v rámci správního řízení. Odchylky od správního řádu stanoví ustanovení §27, které obsahuje mimo jiné zmocnění k vydání vyhlášky České národní banky. Ustanovení §28 upravuje oznámení změn údajů uvedených v žádosti. Na rozšíření platebních služeb, na které se vztahuje souhlas s poskytováním platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce, se použijí obdobně ustanovení o udělení souhlasu.

K §29:

V souladu s požadavky směrnice se navrhuje upravit situaci, kdy platební instituce svěří výkon některých svých provozních činností týkajících se poskytování platebních služeb jiné osobě (tzv. outsourcing). Tato možnost podléhá oznamovací povinnosti ze strany platební instituce; kromě toho jsou stanoveny omezující podmínky v případě, že význam svěřené činnosti dosahuje určité intenzity z hlediska řádného plnění povinností platební instituce. Významnou provozní činností je taková činnost, která by mohla podstatně narušit plnění povinností platební instituce podle tohoto zákona. Za určitých okolností se tedy může jednat například o samotné provádění platebních transakcí nebo vedení evidence peněžních prostředků na účtech.

K §30:

Stanoví se pravidelná informační povinnost platební instituce vůči České národní bance. Ustanovení obsahuje zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu upravujícího podrobnosti plnění této informační povinnosti.

K §31:

V zájmu transparentního poskytování platebních služeb se platební instituci ukládá povinnost uchovávat po dobu 5 let veškeré relevantní dokumenty a záznamy. Stejná povinnost stíhá také bývalou platební instituci a právního nástupce platební instituce.

2.2.4 Výkon činnosti platební instituce a zahraniční platební instituce v hostitelském členském státě

Výkon činnosti platební instituce v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce (§32 až 35)

Nově je k poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce v hostitelském členském státě třeba souhlasu České národní banky. Dosud se taková činnost orgánu dohledu pouze oznamovala. Ustanovení §32 stanovuje podmínky pro udělení souhlasu. Souhlas se může vztahovat jen na ty platební služby, které má platební instituce uvedeny ve svém povolení. Souhlas však nemusí být udělen ke všem takovým službám. Proces udělení souhlasu se řídí správním řádem s odchylkami uvedenými v ustanovení §33. Pozdější změna údajů uvedených v žádosti o udělení souhlasu musí být oznámena České národní bance. Na žádost o rozšíření souhlasu se použijí obdobně ustanovení o jeho udělení.

Informování orgánu dohledu hostitelského členského státu (§36 a 37)

Před udělením souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce si Česká národní banka vyžádá stanoviska orgánu dohledu hostitelského členského státu. K tomuto stanovisku Česká národní banka přihlédne. Komunikace mezi výše uvedenými orgány se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí směrnice o platebních službách.

V souladu s požadavkem směrnice se zavádí informační povinnost pro platební instituce oznámit České národní bance den, od kdy hodlá fakticky začít poskytovat platební služby v hostitelském členském státě.

Výkon činnosti platební instituce v hostitelském členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce (§38 až 40)

V případě přeshraničního poskytování služeb bez využití pověřeného zástupce nebo pobočky se stanoví oznamovací povinnost vůči České národní bance. Pro poskytování platebních služeb v rámci volného pohybu služeb bez využití svobody usazení tedy není potřeba souhlas České národní banky. I v tomto případě je však výkon činnosti oznamován orgánu dohledu hostitelského členského státu.

K §40:

Zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě může v České republice vykonávat ty činnosti uvedené v ustanovení §8, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení uděleného domovským orgánem dohledu. Uvedené činnosti může v České republice vykonávat prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, jestliže jsou tito zapsáni v seznamu nebo registru vedeném orgánem dohledu domovského členského státu. Odstavec 2 se týká všech způsobů přeshraničního poskytování služeb.

2.3 SPRÁVCE INFORMACÍ O PLATEBNÍM ÚČTU

2.3.1 Základní ustanovení

K §41:

V souladu s druhou směrnicí o platebních službách se zavádí nová skupina poskytovatelů, kteří mají oprávnění pouze k platební službě informování o platebním účtu. Na tuto skupinu poskytovatelů se uplatní obdobný režim jako na platební instituce, avšak s určitými výjimkami. Poskytovatelé informací o platebním účtu mohou také využívat jednotný evropský pas.

2.3.2 Povolení k činnosti správce informací o platebním účtu

Podmínky pro udělení povolení k činnosti poskytovatele informací o platebním účtu jsou obdobné jako u platební instituce, avšak žadatelem a držitelem povolení může být i fyzická osoba. S povolení k činnosti poskytovatele informací o platebním účtu není slučitelné povolení k činnosti platební instituce nebo instituce elektronických peněz, neboť obě tato povolení v sobě mohou zahrnovat i službu informování o platebním účtu. Naproti tomu souběh s povolením k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu a vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu je povolen, jelikož daní malí poskytovatelé mají službu informování o platebním účtu zapovězenu.

Udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu (§42 až 45)

Podmínky povolení k činnosti poskytovatele informací o platebním účtu jsou podobné podmínkám pro udělení povolení k činnosti platební instituce. Nevyžaduje se oproti platební instituci počáteční kapitál, vyžaduje se ovšem řídící a kontrolní systém a důvěryhodnost a odborná způsobilost vedoucích osob.

Způsob podání žádosti o udělení povolení k činnosti a informování o změně údajů uvedených v žádosti o udělení povolení je opět vymezena v prováděcím předpise.

V ustanovení §45 se stanoví důvody, kdy ex lege zaniká povolení k činnosti poskytovatele informací o platebním účtu.

2.3.3 Některé podmínky výkonu činnosti správce informací o platebním účtu

K §46:

Správce informací o platebním účtu sám o sobě sice nepřijímá peněžní prostředky (z toho důvodu nemusí splňovat kapitálové požadavky), přesto ale nese riziko spojené s neoprávněným získáním a užitím informací o platebním účtu. Z toho důvodu je vyžadováno, aby byl správce informací o platebním účtu pojištěn, nebo aby měl srovnatelné zajištění.

Řídící a kontrolní systém (§47 a 48)

Stanoví se rámcové požadavky na řídicí a kontrolní systém správce informací o platebním účtu. Způsob plnění těchto požadavků bude dále konkretizován v prováděcím právním předpise. Směrnice o platebních službách otázku řídicího a kontrolního systému správce informací o platebním účtu upravuje jen velmi kuse, a proto je v této oblasti prostor pro podrobnější úpravu ze strany národního zákonodárce. S drobnými upřesněními se volí obdobná úprava jako v ostatních zákonech upravujících finanční trh.

K §49:

Informační povinnost a uchovávání záznamů a dokumentů je pro správce informací o platebním účtu stejná jako je pro platební instituce.

Správce informací o platebním účtu není oprávněn poskytovat jiné platební služby, než službu informování o platebním účtu. To ale nebrání tomu, aby službu informování o platebním účtu poskytovaly platební instituce nebo instituce elektronických peněz, mají-li ji výslovně povolenou. Dále službu o informování o platebním účtu mohou poskytovat banky nebo spořitelní a úvěrní družstva, mají-li oprávnění vykonávat platební služby podle zákona o bankách, resp. zákona o spořitelních a úvěrních družstvech.

2.3.4 Výkon činnosti správce informací o platebním účtu v hostitelském členském státě

Výkon činnosti správce informací o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce (§50 až 52)

V souladu se směrnicí o platebních službách se stanovují podmínky pro výkon činnosti prostřednictvím pověřeného zástupce v hostitelském členském státě. K výkonu činnosti je třeba souhlasu České národní banky, avšak případný postih za výkon činnosti bez uděleného souhlasu je v kompetenci orgánu dohledu hostitelského členského státu, který by danou otázku mohl posoudit jako neoprávněné poskytování platebních služeb. Režim je obdobný jako u platebních institucí.

Informování orgánu dohledu hostitelského členského státu (§53 a 54)

Stanoví se režim vzájemné spolupráce mezi orgány dohledu domovského a hostitelského členského státu.

Výkon činnosti správce informací o platebním účtu v hostitelském členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce (§55 až 57)

V případě přeshraničního poskytování služeb bez využití pověřeného zástupce nebo pobočky v hostitelském členském státě se stanoví oznamovací povinnost vůči České národní bance. Pro poskytování platebních služeb v rámci volného pohybu služeb bez využití svobody usazení tedy není potřeba souhlas České národní banky. I v tomto případě je však výkon činnosti oznamován orgánu dohledu hostitelského členského státu.

K §57:

Zahraniční poskytovatel informací o platebním účtu se sídlem v jiném členském státě může v České republice poskytovat službu informování o platebním účtu na základě oprávnění uděleného orgánem dohledu domovského členského státu. Uvedené činnosti může v České republice vykonávat prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, jestliže jsou tito zapsáni v seznamu nebo registru vedeném orgánem dohledu domovského členského státu. I zde se při přeshraničním poskytování služeb uplatní regulační technické normy Evropského orgánu pro bankovnictví, které budou přijaty jako prováděcí právní předpis Evropské komise. Odstavec 2 se týká všech způsobů přeshraničního poskytování služeb.

2.4 POSKYTOVATEL PLATEBNÍCH SLUŽEB MALÉHO ROZSAHU

2.4.1 Základní ustanovení

K §58:

Směrnice o platebních službách umožňuje členským státům, aby využily národní diskrece a zakotvily mírnější regulatorní a dohledový režim pro osoby, které poskytují platební služby v omezeném rozsahu. Takové osoby potom nemusí splňovat požadavky kladené na platební instituce. Jejich oprávnění k činnosti není však spojeno s tzv. jednotným pasem, a opravňuje tedy k poskytování platebních služeb pouze v domovském členském státě, resp. i v ostatních členských státech, pokud v nich bylo získáno příslušné povolení. Navrhovaná úprava této možnosti využívá a zakotvuje kategorii poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu; obdobně jako v předchozím zákoně o platebním styku. Omezení rozsahu poskytovaných platebních služeb je vyjádřeno v ustanovení §58 odst. 2 a vyplývá z příslušného ustanovení směrnice o platebních službách. Oprávnění poskytovat platební služby vzniká udělením povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu. V režimu předchozího zákona o platebním styku vznikalo oprávnění poskytovat platební služby zápisem do registru. Nová právní konstrukce je obdobou právní úpravy udělení povolení k činnosti směnárníka podle zákona o směnárenské činnosti nebo úpravy udělení povolení k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru podle zákona o spotřebitelském úvěru. O udělení povolení k činnosti se rozhoduje ve správním řízení, rozhodnutí se ovšem nevyhotovuje a nabývá právní moci zápisem do seznamu.

2.4.2 Povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

Udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (§59 až 61)

Oprávnění poskytovat platební služby vzniká udělením povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu. V režimu předchozího zákona o platebním styku vznikalo oprávnění poskytovat platební služby zápisem do registru. Nová právní konstrukce je v souladu s vývojem legislativy finančního trhu a vychází např. ze zákona o směnárenské činnosti a úpravy registru směnárníků, nejvíce se však blíží úpravě v zákoně o spotřebitelském úvěru.

Podmínky pro udělení povolení jsou obdobné jako podmínky pro registraci v režimu předchozího zákona o platebním styku. Žadatel o povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu musí mít sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice. Vzhledem k definici pobočky tak stačí, má-li žádatel sídlo v České republice, pokud zde skutečně podniká. U žadatele, který má sídlo v jiném členském státě postačí, pokud tam skutečně podniká a má-li obchodní závod nebo jeho část v České republice. Nově oproti stávajícímu zákonu bude zkoumána i bezúhonnost osob, které mají na osobě žadatele kvalifikovanou účast. Nově bude také strop pro transakce prováděné za posledních 12 měsíců vztažen k celé skupině. Toto opatření má za cíl předcházet obcházení zákona.

V návaznosti na zákon o spotřebitelském úvěru se stanoví podmínky pro udělení povolení, které se vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru.

Vyhoví-li Česká národní banka žádosti o udělení povolení v plném rozsahu, zapíše žadatele do seznamu poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. Rozhodnutí se v tomto případě nevyhotovuje.

Zánik povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (§62 až 64)

V ustanovení §62 se vymezují se důvody, kdy ex lege zaniká povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu. V ustanovení §63 se vymezují požadavky na činnost poskytovatele platebních služeb malého rozsahu po zániku povolení do vypořádání závazků vůči uživatelům. V takovém případě platí obdobně pouze ustanovení pro ochranu svěřených peněžních prostředků uživatelů. Vzhledem k tomu, že zánikem povolení dochází ke ztrátě statusu poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, je třeba speciální ustanovení, které zakotvuje pravomoc dohledu České národní banky ve vztahu k povinnostem uvedeným v odstavci 1. Odstavec 2 stanoví, že prostředky uživatelů není třeba vracet, pokud povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu sice zaniklo, ale býval poskytovatele platebních služeb malého rozsahu je nadále oprávněn držet tyto prostředky na základě jiného veřejnoprávního oprávnění (bankovní licence, povolení k činnosti platební instituce, povolení k činnosti instituce elektronických peněz apod.).

K §64:

Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu má možnost rozšířit si portfolio platebních služeb, které poskytuje. Odkazuje se na obdobné použití určitých ustanovení o posuzování žádosti o povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu.

2.4.3 Některé podmínky výkonu činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

K §65:

Stanoví se některé podmínky výkonu činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, a to odkazem na relevantní ustanovení upravující činnost platebních institucí. Neodkazuje se na ustanovení týkající se přeshraničního poskytování služeb na základě jednotné licence, které u poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nepřipadá v úvahu, a také na ustanovení o kapitálových požadavcích, řídicím a kontrolním systému, pověřených zástupcích a výkonu provozních činností prostřednictvím jiných osob.

Navíc se poskytovateli platebních služeb malého rozsahu ukládají specifické povinnosti týkající se ochrany uživatelů platebních služeb. Odkazem na zákon o spotřebitelském úvěru se stanoví povinnost zajistit požadovaný kapitál, vztahuje-li se povolení k činnosti na poskytování spotřebitelského úvěru. Stanovení těchto povinností není v rozporu se směrnicí, neboť v tomto případě neplatí princip plné harmonizace.

2.5 INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

V této hlavě je upravena další kategorie osob oprávněných poskytovat platební služby a vydávat elektronické peníze - instituce elektronických peněz. Vzhledem k tomu, že směrnice o elektronických penězích přibližuje právní úpravu institucí elektronických peněz právní úpravě platebních institucí, je znění části druhé hlavy V formulováno maximálně podobně jako znění části druhé hlavy II. Usiluje se o to, aby stejné myšlenky byly pokud možno vyjádřeny stejnými výrazy.

Bylo zvažováno i (alespoň částečné) použití metody odkazů na právní úpravu platebních institucí. Nakonec toto řešení nebylo zvoleno, a to především z těchto důvodů:

1) Právní úprava institucí elektronických peněz se dotýká obdobných otázek jako právní úprava platebních institucí, avšak v jednotlivých případech existují rozdíly v tom, zda se u institucí elektronických peněz tato právní úprava vztahuje pouze na platební služby, přičemž pro vydávání elektronických peněz existuje autonomní právní úprava, nebo zda se tato právní úprava vztahuje jak na vydávání elektronických peněz, tak na poskytování platebních služeb (s rozlišením, zda se platební služby týkají nebo netýkají elektronických peněz). Postihnout tyto rozdíly metodou odkazů by bylo velmi obtížné. Směrnice tento problém řeší pomocí výkladových ustanovení v recitálech a rozdělením odkazů na obecné v čl. 3 a zvláštní (např. čl. 6 nebo 7), což ovšem v podmínkách české legislativní techniky stěží připadá v úvahu.

2) Metoda odkazů je již použita u právní úpravy poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu ve vztahu k právní úpravě platebních institucí (§65), kde se navrhuje její zachování, obdobně jako u vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu ve vztahu k právní úpravě institucí elektronických peněz (§106 návrhu). Další „proodkazování“ by právní úpravu jako celek učinilo velmi nepřehlednou pro adresáty.

2.5.1 Základní ustanovení

K §66:

Zákon vymezuje činnosti, které může instituce elektronických peněz vykonávat přímo na základě svého povolení k činnosti, aniž by k tomu potřebovala jiné veřejnoprávní oprávnění. Vedle vydávání elektronických peněz se jedná o poskytování platebních služeb (ať již se týkají vydaných elektronických peněz nebo nikoli - instituce elektronických peněz tedy může poskytovat i platební služby a v tomto smyslu v sobě povolení k činnosti instituce elektronických peněz zahrnuje povolení k činnosti platební instituce) a dále o činnosti, které souvisejí s vydáváním elektronických peněz a poskytováním platebních služeb. Za služby související s poskytováním platebních služeb lze považovat zejména služby bezprostředně zajišťující provádění platebních transakcí, služby provádění směny měn, poskytování úschovy nebo uchovávání a zpracování informací, pokud je splněna podmínka souvislosti s poskytováním platebních služeb. Ustanovení dále vymezuje podmínky, za nichž lze poskytování úvěru považovat za činnost související s vydáváním elektronických peněz a poskytováním platebních služeb. Uvedené ustanovení samozřejmě neznamená, že instituce elektronických peněz nemůže vykonávat jiné činnosti, musí si však pro jejich výkon opatřit veřejnoprávní oprávnění, pokud je toho podle příslušných právních předpisů třeba.

2.5.2 Povolení k činnosti instituce elektronických peněz

Udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz (§68 až 70)

Podmínky pro udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz jsou stanoveny obdobně jako v případě platebních institucí. Významnější rozdíl se týká pouze požadavku na počáteční kapitál.

Povolení k činnosti uděluje Česká národní banka na základě žádosti. Pro udělení povolení k činnosti musí žadatel splňovat řadu kvalitativních i kvantitativních obezřetnostních požadavků. Ustanovení §68 odst. 1 vymezuje hmotněprávní požadavky, které musí být splněny, aby mohlo být žádosti vyhověno. Ustanovení §68 odst. 1 umožňuje udělit povolení k činnosti instituce elektronických peněz i právnické osobě se sídlem mimo členský stát, jestliže pro Českou republiku tato povinnost vyplývá z mezinárodní smlouvy (srov. různé mezinárodní smlouvy zaručující zahraničním subjektům režim tzv. národního zacházení). K pojmu důvěryhodnost a odborná způsobilost viz §9. Část podnikání týkající se poskytování platebních služeb podle písmene m) nemusí představovat část významnou. Smyslem ustavení je zabránit situaci, kdy poskytovatel žádá o licenci ve státě, kde platební služby vůbec neplánuje poskytovat či v konečném důsledku vůbec neposkytuje.

Ustanovení §69 obsahuje zmocnění pro vydání vyhlášky, která upraví náležitosti žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz. Struktura daného ustanovení je inspirována zákonem o spotřebitelském úvěru.

O žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz se rozhoduje ve správním řízení. Ustanovení §69 odst. 2 vymezuje odchylnou lhůtu od obecné právní úpravy správního řízení podle správního řádu.

Ustanovení §70 ukládá instituci elektronických peněz oznamovací povinnost v případě podstatné změny údajů, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno. Na toto ustanovení navazuje možnost České národní banky povolení odejmout v případě neplnění podmínek pro jeho udělení, případně zúžit jeho rozsah. I v případě oznamování změn je v zákoně obsaženo zmocnění pro vydání vyhlášky, která upraví náležitosti oznámení. Obdobně jako u platebních institucí se změny kvalifikované účasti hlásí České národní bance předem, viz ustanovení §76.

Zánik povolení k činnosti instituce elektronických peněz (§71 až 73)

Vymezují se důvody, kdy ex lege zaniká povolení k činnosti instituce elektronických peněz. V ustanovení §72 se vymezují požadavky na činnost instituce elektronických peněz po zániku povolení do vypořádání závazků vůči uživatelům nebo držitelům. V takovém případě platí obdobně pouze ustanovení pro ochranu svěřených peněžních prostředků uživatelů nebo držitelů. Tím se upouští zejména od v tomto případě neúměrně zatěžujícího požadavku udržovat průběžný kapitál. Vzhledem k tomu, že zánikem nebo odnětím povolení dochází ke ztrátě statusu instituce elektronických peněz, je třeba speciální ustanovení, které zakotvuje pravomoc dohledu České národní banky ve vztahu k povinnostem uvedeným v odstavci 1. Odstavec 2 stanoví, že prostředky uživatelů nebo držitelů není třeba vracet, pokud povolení k činnosti instituce elektronických peněz sice bylo odňato nebo zaniklo, ale bývalá instituce elektronických peněz je nadále oprávněna držet tyto prostředky na základě jiného veřejnoprávního oprávnění (bankovní licence, povolení k činnosti platební instituce, zápis do seznamu vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu apod.).

K §73:

Upravuje se postup při rozšíření povolení k činnosti instituce elektronických peněz. Tato změna rozsahu se může týkat jen povolených platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz. Odkazuje se na obdobné použití určitých ustanovení o posuzování žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz.

2.5.3 Některé podmínky výkonu činnosti instituce elektronických peněz

K §74:

Kapitálové požadavky na instituce elektronických peněz jsou dvojího druhu. Jednak musí mít instituce elektronických peněz podle odstavce již v okamžiku udělení povolení k činnosti určitý počáteční kapitál, přičemž jeho výše je stanovena na částku 350 000 eur. Kromě toho musí instituce elektronických peněz podle odstavců 3 až 5 průběžně udržovat svůj kapitál v určité výši (tzv. kapitálová přiměřenost). Kapitálová přiměřenost má podle směrnice o elektronických penězích dvě složky: a) kapitálový požadavek ve vztahu k poskytování platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz, který se vypočítá stejně jako u platebních institucí podle tzv. přístupů A, B nebo C; b) kapitálový požadavek ve vztahu k činnosti vydávání elektronických peněz, který se vypočítá podle speciálního přístupu (tzv. přístup D), činí 2 % průměru elektronických peněz v oběhu elektronických peněz v oběhu. Instituce elektronických peněz musí mít vždy kapitál, který je nejméně roven součtu obou těchto požadavků.

Metoda (přístup) pro výpočet kapitálového požadavku podle přístupů A, B nebo C bude podléhat schválení České národní banky v rámci povolovacího řízení. Česká národní banka bude moci v případě změny okolností schválenou metodu i změnit, což se promítá do ustanovení §74 odst. 4. Česká národní banka rovněž bude moci na základě posouzení řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz stanovit, aby byl požadavek na kapitálovou přiměřenost snížen či zvýšen až o 20 %.

K §75:

Stanoví se povinnost instituce elektronických peněz, jejíž povolení k činnosti se vztahuje na službu nepřímého dání platebního příkazu nebo službu informování o platebním účtu, mít sjednáno pojištění nebo srovnatelné zajištění, které splňují požadavky na pojistný limit a výši zajištění stanovené ve vyhlášce České národní banky.

K §76:

Směrnice o elektronických penězích zakotvuje pro osoby držící kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz povinnost předem oznamovat orgánům dohledu určité dispozice s touto účastí. Na rozdíl od režimu bank a jiných finančních institucí se však nejedná o povinnost vyžádat si k nabytí těchto účastí nebo k dispozicím jimi předchozí souhlas.

V případě, že Česká národní banka dospěje k závěru, že v důsledku příslušné dispozice drží kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz osoba, která není vhodná nebo způsobilá, může s tím vyslovit nesouhlas. Nesouhlas se vydává ve správním řízení, které může Česká národní banka zahájit do 60 pracovních dní ode dne, kdy jí oznámení došlo, resp. ode dne, kdy se dozvěděla, že oznámení nebylo v rozporu se zákonem učiněno. Pokud Česká národní banka vysloví s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nesouhlas, má to za následek zákaz výkonu hlasovacích práv. Vedle toho zůstává zachována i možnost České národní banky zasáhnout přímo proti instituci elektronických peněz, protože držení kvalifikované účasti nevhodnou nebo nezpůsobilou osobou představuje porušení podmínek pro udělení povolení. K pojmu důvěryhodnost viz §9.

Řídicí a kontrolní systém (§77 a 78)

Ustanovení §77 a 78 stanoví rámcové požadavky na řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz. Způsob plnění těchto požadavků bude dále konkretizován v prováděcím právním předpise. Směrnice o elektronických penězích otázku řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz upravuje jen velmi kuse, a proto je v této oblasti prostor pro podrobnější úpravu ze strany národního zákonodárce. S drobnými upřesněními se volí obdobná úprava jako u platebních institucí a v ostatních zákonech upravujících finanční trh. K pojmu důvěryhodnost a odborná způsobilost viz §9.

Ochrana peněžních prostředků (§79 až 83)

Uživatelé svěřují své prostředky institucím elektronických peněz, a to buď za účelem vydání elektronických peněz, anebo za účelem provedení platební transakce, která se netýká elektronických peněz. Smyslem úpravy ustanovení §79 až 83 je předejít situacím, kdy by instituce elektronických peněz při svém podnikání prohospodařily nebo zneužily peněžní prostředky, které jim držitelé nebo uživatelé svěřili. Prostředky uživatelů nebo držitelů, jimiž instituce elektronických peněz disponují, připomínají vklady, které jsou však přísně regulovány. Důležitým faktem je rovněž omezená možnost použití peněžních prostředků ze strany instituce elektronických peněz.

V ustanovení §79 je vyjádřeno, že peněžní prostředky svěřené instituci elektronických peněz k vydání elektronických peněz nebo k provedení platební transakce nepředstavují vklad podle zákona o bankách, a proto je instituce elektronických peněz smí přijímat, aniž by porušovala zákaz přijímání vkladů od veřejnosti (§1 odst. 3 zákona o bankách). Peněžní prostředky přijaté za jiným účelem než k provedení platební transakce nebo k vydání elektronických peněz však tomuto zákazu podléhají. Pro odlišení peněžních prostředků přijatých za účelem vydání elektronických peněz od vkladů se stanoví, že peněžní prostředky přijaté za účelem vydání elektronických peněz musí být za elektronické peníze neprodleně vyměněny.

Ustanovení §80 stanoví specifické požadavky na ochranu přijatých peněžních prostředků. Tyto prostředky musejí být evidovány odděleně od majetku instituce elektronických peněz a (dle výběru instituce elektronických peněz) buď vloženy na samostatný účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, nebo specifickým způsobem investovány do nízkorizikových aktiv, která jsou svodně upravena v ustanovení §22 odst. 5. Směrnice o elektronických penězích vyžaduje, aby orgán dohledu mohl ve výjimečných situacích dočasně omezit okruh nízkorizikových aktiv, do kterých lze investovat. Reaguje se tím na mimořádné tržní situace, kdy i aktiva, která jsou jinak pokládána za nízkoriziková (např. dluhopisy určitého státu) této vlastnosti pozbydou. Zákon v takovém případě zmocňuje Českou národní banku k vydání opatření obecné povahy podle správního řádu, kterým by byl okruh způsobilých nízkorizikových aktiv upraven. Důvody pro uložení takového opatření mohou spočívat v mimořádné situaci na finančním trhu, zvýšeném riziku v určitém segmentu trhu atp. Opatření obecné povahy bylo zvoleno pro nezbytnou rychlost při jeho přijetí, neboť v případě, že některá aktiva ztratí svou „nízkorizikovost“, je potřeba rychlá reakce, které by nebylo možno docílit změnou zákonné úpravy. Volí se obdobná právní úprava, jako v předchozím zákoně o platebním styku.

V některých případech svěřují uživatelé nebo držitelé instituci elektronických peněz peněžní prostředky, aniž by bylo zřejmé, zda (případně v jakém rozsahu) budou použity na platební nebo jiné služby (typicky např. dobíjení kreditu mobilních telefonů). Pro tento případ obsahuje ustanovení §82 odst. 1 pravidlo určující, jakou část těchto prostředků je třeba specificky chránit jako prostředky určené pro platební transakce.

Častý je případ, kdy k vydání elektronických peněz dochází okamžitě, zatímco odpovídající peněžní prostředky jsou vydavateli převáděny pomocí karetní transakce. Vydavatel má v takovém případě již po iniciaci této transakce zaručeno, že mu peněžní prostředky budou převedeny, ovšem nemá je k dispozici okamžitě, ale teprve s časovým odstupem v závislosti na lhůtách platebního styku. Pro tento případ stanoví ustanovení §82 odst. 2, že v takovém případě se sice peněžní prostředky považují za přijaté již v okamžiku udělení platebního příkazu (a mohou za ně tedy být vydány elektronické peníze), avšak pravidlům ochrany podléhají teprve od okamžiku připsání na platební účet instituce elektronických peněz, ovšem nejpozději po uplynutí pěti pracovních dnů od vydání elektronických peněz. Toto pravidlo se ovšem neuplatní na peněžní prostředky svěřené k platební transakci, která se netýká elektronických peněz, protože ohledně těchto peněžních prostředků odkazuje směrnice o elektronických penězích na směrnici o platebních službách, která podobné speciální ustanovení neobsahuje.

Ustanovení §83 obsahuje specifickou úpravu pro případ insolvence instituce elektronických peněz. Jedná se o analogickou úpravu jako u platebních institucí (srov. §24).

Vydávání a distribuce elektronických peněz a poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce instituce elektronických peněz (§84 až 90)

Směrnice o elektronických penězích zakazuje institucím elektronických peněz vydávat elektronické peníze prostřednictvím pověřených zástupců, avšak umožňuje jim, aby elektronické peníze distribuovaly prostřednictvím třetích osob, které jednají jejich jménem. Návrh zákona tyto osoby označuje jako pověřené zástupce, protože v některých ohledech mají obdobný režim jako pověření zástupci platebních institucí podle směrnice o platebních službách (na rozdíl od nich však nepodléhají registrační proceduře, neboť pověřených zástupců distribuujících elektronické peníze může být velké množství, např. drobné obchody s potravinami, denním tiskem apod.). Vedle toho mohou instituce elektronických peněz pro svoji činnost v oblasti platebních služeb využívat i běžné pověřené zástupce, jejichž režim je stejný jako režim pověřených zástupců platebních institucí, neboť směrnice o elektronických penězích v tomto ohledu plně odkazuje na směrnici o platebních službách.

K §88:

V souladu s požadavky směrnice se navrhuje upravit situaci, kdy instituce elektronických peněz svěří výkon některých svých činností týkajících se poskytování platebních služeb jiné osobě (tzv. outsourcing). To může zahrnovat například vývoj informačních systémů, vývoj nových produktů nebo služby v oblasti marketingu. I tato možnost podléhá oznamovací povinnosti ze strany instituce elektronických peněz; kromě toho jsou stanoveny omezující podmínky v případě, že význam svěřené činnosti dosahuje určité intenzity z hlediska řádného plnění povinností instituce elektronických peněz.

K §89:

Stanoví se pravidelná informační povinnost instituce elektronických peněz vůči České národní bance. Ustanovení obsahuje zmocnění k vydání vyhlášky upravující podrobnosti plnění této informační povinnosti. Na rozdíl od právní úpravy platebních institucí je instituce elektronických peněz povinna informovat Českou národní banku předem o podstatné změně opatření týkajících se ochrany peněžních prostředků; tím se reflektuje rozdílná právní úprava mezi směrnicí o elektronických penězích a směrnicí o platebních službách.

K §90:

V zájmu transparentního poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz se instituci elektronických peněz ukládá povinnost uchovávat po dobu 5 let veškeré relevantní dokumenty a záznamy. Stejná povinnost se vztahuje také na bývalou instituci elektronických peněz a jejího právního nástupce.

2.5.4 Výkon činnosti instituce elektronických peněz a zahraniční instituce elektronických peněz v hostitelském členském státě

Výkon činnosti instituce elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce (§91 až 93)

Nově je k poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce v hostitelském členském státě třeba souhlasu České národní banky. Dosud se taková činnost orgánu dohledu pouze oznamovala. Ustanovení §91 stanovuje podmínky pro udělení souhlasu. Souhlas se může vztahovat jen na ty platební služby, které má instituce elektronických peněz uvedeny ve svém povolení. Souhlas však nemusí být udělen ke všem takovým službám. Proces udělení souhlasu se řídí správním řádem s odchylkami uvedenými v ustanovení §92. Pozdější změna údajů uvedených v žádosti o udělení souhlasu musí být oznámena České národní bance. Na žádost o rozšíření souhlasu se použijí obdobně ustanovení o jeho udělení.

Informování orgánu dohledu hostitelského členského státu (§94 a 95)

Před udělením souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce si Česká národní banka vyžádá stanoviska orgánu dohledu hostitelského členského státu. K tomuto stanovisku Česká národní banka přihlédne. Komunikace mezi výše uvedenými orgány se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí směrnice o platebních službách.

V souladu s požadavkem směrnice se zavádí informační povinnost pro instituci elektronických peněz oznámit České národní bance den, od kdy hodlá fakticky začít poskytovat platební služby v hostitelském členském státě.

Výkon činnosti instituce elektronických peněz jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce (§96 až 98)

V případě přeshraničního poskytování služeb bez využití pověřeného zástupce nebo pobočky se stanoví oznamovací povinnost vůči České národní bance. Pro poskytování platebních služeb v rámci volného pohybu služeb bez využití svobody usazení tedy není potřeba souhlas České národní banky. I v tomto případě je však výkon činnosti oznamován orgánu dohledu hostitelského členského státu.

K §98:

Zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě může v České republice vykonávat ty činnosti uvedené v ustanovení §67 odst. 1, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení uděleného domovským orgánem dohledu. Prostřednictvím pověřeného zástupce však v souladu se směrnicí nelze vydávat elektronické peníze. Uvedené činnosti může v České republice vykonávat prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, jestliže jsou tito zapsáni v seznamu nebo registru vedeném orgánem dohledu domovského členského státu.

2.6 VYDAVATEL ELEKTRONICKÝCH PENĚZ MALÉHO ROZSAHU

Směrnice o elektronických penězích umožňuje členským státům, aby využily národní diskrece a zakotvily mírnější regulatorní a dohledový režim pro osoby, které vydávají elektronické peníze v omezeném rozsahu. Takové osoby potom nemusí splňovat požadavky kladené na instituce elektronických peněz. Jejich oprávnění k činnosti není však spojeno s tzv. jednotným pasem, a opravňuje tedy k vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb pouze v domovském členském státě, resp. i v ostatních členských státech, pokud v nich bylo získáno příslušné povolení. Navrhovaná úprava této možnosti využívá, což se odráží v zakotvení kategorie vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, která byla upravena již v předchozím zákoně o platebním styku.

2.6.1 Základní ustanovení

K §99:

Podle směrnice o elektronických penězích může být vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu pouze právnická osoba. Stejně jako u poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu může malý vydavatel elektronických peněz poskytovat spotřebitelský úvěr pouze tehdy, jestliže se jeho povolení vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru; toto oprávnění tedy nevzniká automaticky.

Ustanovení upravuje limit pro průměr vydaných elektronických peněz v oběhu, do kterého lze vydávat elektronické peníze ve zjednodušeném režimu vydavatele elektronických peněz malého rozsahu. Byla stanovena částka 5 000 000 eur, což je maximum, které směrnice o elektronických penězích umožňuje. Stejný limit byl obsažen i v dosavadní právní úpravě. Stejně jako v dosavadní právní úpravě není stanoven limit pro jednotlivý platební prostředek, neboť směrnice o elektronických penězích ponechává na vůli členských států, zda tento limit zavedou.

Pokud vydavatel elektronických peněz malého rozsahu poskytuje platební služby, které se netýkají elektronických peněz, platí pro něho stejné limity jako po poskytovatele platebních služeb malého rozsahu. Ustanovení §99 odst. 3 je proto obdobou ustanovení §58 odst. 2.

V ustanovení §99 odst. 5 je obsažena definice průměru elektronických peněz v oběhu. Tento pojem má význam jednak pro výpočet limitu výjimky (srov. §99 odst. 2), jednak pro výpočet kapitálových požadavků podle prováděcích právních předpisů, které budou vydány. Průměr elektronických peněz v oběhu je definován jako výše závazků vydavatele, které vyplývají z vydaných peněz, a počítá se jako aritmetický průměr hodnot ke konci každého kalendářního dne za předchozích šest měsíců. Ustanovení směrnice o elektronických penězích, které výslovně zdůrazňuje, že výsledná částka je používána po celý kalendářní měsíc, je v tomto ohledu redundantní, neboť to vyplývá z povahy věci. Rovněž není třeba výslovně uvádět, že výpočet se provádí 1. dne v měsíci, neboť ani případný výpočet v jiný den na výsledku nic nemění, pokud základem výpočtu je období předchozích kalendářních, tedy celých měsíců.

2.6.2 Povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

Udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu (§100 až 102)

Stanoví se podmínky pro udělení povolení k činnosti elektronických peněz malého rozsahu.

Zánik povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu (§103 až 105)

Vymezují se důvody, kdy zaniká ex lege povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu. V ustanovení §104 se vymezují požadavky na činnost vydavatele elektronických peněz malého rozsahu po zániku povolení do vypořádání závazků vůči uživatelům nebo držitelům. V takovém případě platí obdobně pouze ustanovení pro ochranu svěřených peněžních prostředků uživatelů nebo držitelů. Vzhledem k tomu, že zánikem povolení dochází ke ztrátě statusu vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, je třeba speciální ustanovení, které zakotvuje pravomoc dohledu České národní banky ve vztahu k povinnostem uvedeným v odstavci 1. Odstavec 2 stanoví, že prostředky uživatelů nebo držitelů není třeba vracet, pokud povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu sice zaniklo, ale bývalý vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je nadále oprávněn držet tyto prostředky na základě jiného veřejnoprávního oprávnění (bankovní licence, povolení k činnosti platební instituce, povolení k činnosti instituce elektronických peněz apod.).

K §105:

Je-li podána žádost o rozšíření povolení k činnosti, postupuje se analogicky jako při podání žádosti o udělení povolení.

2.6.3 Některé podmínky výkonu činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

K §106:

Na činnost vydavatele elektronických peněz malého rozsahu se uplatní obdobně pravidla ochrany peněžních prostředků, která platí pro instituce elektronických peněz. Stejně se uplatní pravidla pro uchovávání záznamů a informační povinnosti platné pro instituce elektronických peněz. Z důvodu ochrany klientů se zapovídá poskytování úroků nebo obdobných plnění závislých na délce doby, po kterou jsou poskytovateli peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce. Obdobně jako u poskytovatele platebních služeb malého rozsahu je malému vydavateli elektronických peněz zapovězeno poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazu a službu informování o platebním účtu.

3 PLATEBNÍ SYSTÉMY

3.1 PŘÍSTUP K PLATEBNÍM SYSTÉMŮM

K §107 a 108:

Směrnice o platebních službách vyžaduje, aby pravidla platebních systémů v zájmu ochrany hospodářské soutěže umožňovala každému zájemci účast v platebním systému za nediskriminačních podmínek a nezakazovala účastníkům užívat zároveň služeb jiných platebních systémů. Tyto požadavky jsou promítnuty v ustanovení §107. Uvedené požadavky se však nevztahují na platební systémy s neodvolatelností zúčtování a některé další platební systémy, uvedené v ustanovení §108.

K §109:

V ustanovení §109 je řešeno předávání platebních příkazů prostřednictvím platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Předává-li účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování prostřednictvím tohoto systému platební příkazy pro osobu oprávněnou poskytovat platební služby, která není účastníkem systému, má umožnit předávat platební příkazy i jiným osobám oprávněným poskytovat platební služby. Smyslem úpravy je zajistit poskytovatelům zprostředkované účastenství v platebních systémech, jestliže některý z účastníků systému tuto možnost nabízí. V případě odmítnutí uzavřít smlouvu by měly být zájemci o uzavření smlouvy zajišťující zprostředkovaný přístup do systému sděleny důvody odmítnutí. Domnívá-li se zájemce, že přístup byl odepřen neoprávněně, má možnost dát podnět České národní bance.

3.2 PLATEBNÍ SYSTÉM S NEODVOLATELNOSTÍ ZÚČTOVÁNÍ

Tato část navrhované právní úpravy je převzata ze stávajícího zákona o platebním styku. Platební systémy ve smyslu směrnice 98/26/ES jsou označovány jako platební systémy s neodvolatelností zúčtování, výraz platební systém je v obecné rovině používán pro platební systémy ve smyslu směrnice o platebních službách.

3.2.1 Základní ustanovení

K §110:

Platební systém s neodvolatelností zúčtování musí v každém okamžiku své existence mít alespoň tři kvalifikované účastníky, mezi něž zhruba řečeno patří zejména banky a obchodníci s cennými papíry, dále musí zúčtování platebních transakcí probíhat podle českého práva a na základě stanovených pravidel. Pro platnost volby českého práva pro právní vztahy mezi účastníky systému při zúčtování musí v době uzavření zakládací smlouvy alespoň jedna ze stran smlouvy patřící mezi kvalifikované účastníky mít sídlo nebo ústředí v České republice. Posledním znakem je skutečnost, že tento systém byl oznámen Českou národní bankou Evropské komisi jako platební systém, pro nějž by měla platit neodvolatelnost zúčtování.

Odpadnutí některého z definičních znaků nemá za následek, že by systém nemohl dále fungovat, ale dojde u něho ke ztrátě neodvolatelnosti zúčtování, tedy k vynětí ze zvláštního režimu v insolvenčním řízení. Jinými slovy řečeno, daný platební systém může fungovat nerušeně dále, neboť obecně provozování platebních systémů, které nejsou nahlášeny Evropské komisi, nepodléhá žádné regulaci. Nicméně z hlediska systémového rizika, které provozování těchto neregulovaných systémů může znamenat a znamená, není tento stav viděn jako zcela uspokojivý.

Na webových stránkách Evropské komise lze najít seznam těchto platebních systémů. Tento seznam má povahu čistě informativní, neboť samotná směrnice o seznamu platebních systémů nehovoří, a ani nezakládá povinnost Evropské komisi tento seznam vést. Přesto tento seznam plní významnou roli, neboť de facto (nikoliv de iure) vymezuje systémy, respektive jejich účastníky a provozovatele, požívající určité ochrany v případě insolvence některého z jejich účastníků či v případě obdobných zásahů orgánů veřejné moci.

Odstavec 2 vymezuje pojem „zahraniční platební systém s neodvolatelností zúčtování“. Jsou to platební systémy, ve kterých se vztahy při zúčtování řídí právem jiného členského státu a současně tento stát daný systém nahlásil Evropské komisi. Vzhledem k tomu, co bylo výše řečeno o povaze seznamu Evropské komise, není odkaz na tento seznam použit. Přesto v praxi nelze v podstatě postupovat jinak než nahlédnutím do tohoto seznamu při zjišťování, zda určitý systém patří do dané kategorie.

Odstavec 3 reflektuje skutečnost, že platební systém je z právního hlediska soukromoprávním vztahem založeným smlouvou. Zakládací smlouva nemusí být totožná (a zpravidla ani není) s přístupovými smlouvami, které s provozovatelem systému později uzavírají noví účastníci.

K §111:

V odstavci 1 jsou vymezeny subjekty, které mohou být účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Členským státům není dána možnost tento seznam rozšířit. Důvodem je snaha chránit platební systémy, neboť každý systém je tak stabilní, jak stabilní jsou jeho účastníci. V době přijímání směrnice patřily mezi přísně regulované subjekty hlavně banky a obchodníci s cennými papíry. Osoby veřejného práva a osoby, za jejichž všechny dluhy ručí de facto stát, též skýtají záruku splnění všech závazků a velmi nízké pravděpodobnosti úpadku. Členské státy nicméně nepřistupují příliš rigorózně k této otázce a řada z nich umožňuje účastenství i jiným entitám, než striktně „směrnicovým“ a nechávají na pravidlech systému, jak si přes nastavená přístupová kritéria či systém řízení rizik zajistí maximální stabilitu systému. Je třeba zdůraznit, že toto ustanovení představuje pouze možnost být účastníkem, nikoliv právo být účastníkem. Záleží na přístupových kritériích toho kterého systému, jaké účastníky bude akceptovat či nikoliv.

Odstavec 2 pak pouze staví na jisto, že zde vyjmenované funkce mohou být sdílené mezi více entitami. Druhá možnost, že jeden účastník může vykonávat více zde vyjmenovaných, není explicitně upravena, neboť vyplývá z obecných právních principů platných pro soukromou sféru (co není zakázáno, je dovoleno).

3.2.2 Provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

Pravidla systému (§112 až 116)

K §112:

V odstavci 1 je reflektována skutečnost, že je to provozovatel systému, kdo tato pravidla vytváří, podle potřeby mění a kontroluje jejich dodržování, neboť z povahy věci by jinak těžko mohl jakýkoliv systém efektivně fungovat. Směrnice samotná stanoví pouze požadavek, aby zúčtování probíhalo podle daných pravidel a příslušný orgán členského státu se přesvědčil před nahlášením daného systému Evropské komisi, že pravidla jsou adekvátní. Směrnice již neříká nic o tom, jakým způsobem tato pravidla mají být stanovena či měněna. Ve své podstatě jde totiž o soukromoprávní vztahy mezi účastníky systému.

V odstavci 2 je demonstrativním výčtem uveden základní obsah těchto pravidel, podle kterých je systém provozován a prováděno zúčtování. Jedná se jen o základní maximu, zejména jsou zakotveny požadavky transpoziční jako povinnost stanovit okamžik neodvolatelnosti či přijetí příkazu nebo provozní den. Některé požadavky byly převzaty ze standardů pro Target 2 (technická platforma provozovaná Eurosystémem), jako požadavek na stanovení postupu při opravě chyb vzniklých při zúčtování nebo požadavek na pravidla přístupu k rizikům.

K §113:

Odstavec 1 stanoví povinnost dodržovat pravidla systému jak provozovateli systému, který nemusí být vždy účastníkem systému, tak i ostatním účastníkům. Zákonem stanovená povinnost dodržovat pravidla systému nahrazuje souhlas s jejich dodržováním na základě smlouvy, neboť pravidla systému netvoří součást zakladatelské smlouvy ani přístupových smluv. Nicméně důsledky porušení této povinnosti jsou povahy soukromoprávní, proto nebyl zaveden relevantní přestupek. Je na provozovateli, jak si zajistí dodržování vlastních pravidel účastníky v jím provozovaném systému (tato opatření jsou povinnou součástí pravidel). Nicméně, selže-li provozovatel v tomto ohledu, šlo by o porušení povinnosti provozovat systém s odbornou péčí, a dozorový orgán v tomto případě může zasáhnout a situaci dle povahy řešit.

Odstavec 2 upravuje způsob, jímž provozovatel musí zajistit publicitu pravidel systému tak, aby se veřejnost mohla s nimi seznámit.

K §114:

Pravidla systému jsou zásadní pro fungování celého systému a tím i z úhlu dohledu, proto podléhá každá jejich změna souhlasu České národní banky. V případě, že Česká národní banka nevydá rozhodnutí o žádosti o změně pravidel do jednoho měsíce od zahájení řízení, uplatní se nevyvratitelná domněnka, že souhlas byl dán.

K §115:

V odstavci 1 je zakotvena ochrana příkazů k zúčtování zadaných do systému proti jejich jednostrannému odvolávání samotným účastníkem, který příkaz zadal, nebo k tomu ať smluvně či na základě zákona oprávněnou třetí osobou. Od okamžiku stanoveného v pravidlech systému tedy již nelze příkaz k zúčtování jednostranně odvolat a tak příkaz může postoupit do další fáze zúčtovacího cyklu. U některých systémů je možné v souladu s pravidly příkaz dvoustranně (tedy oběma stranami, jichž se příkaz týká) odvolat i po tomto okamžiku.

V odstavci 2 písm. a) je řešena situace, kdy by neodvolatelnost příkazu podle odstavce jedna mohla být prolomena například určitými pravidly insolvenčního řízení, neboť obecně je třetí osobou v odstavci jedna myšlen i insolvenční správce, tzv. pravidlem nulté hodiny či obdobným časovým pravidlem způsobujícím automatickou neplatnost transakcí provedených před okamžikem vydání rozhodnutí o úpadku. V návětí tohoto ustanovení je pak kvalifikační znak těchto rozhodnutí či zásahů, tato rozhodnutí či zásahy musí směřovat k omezení nebo zastavení zúčtování.

V pravidlech systému je vymezen nejzazší okamžik, okamžik přijetí příkazu systémem (v anglickém znění možná výstižněji „moment of entry“, tedy spíše okamžik vstupu příkazu do systému), od kterého nelze technicky příkaz již ze systému „vytáhnout“, aniž by se narušil samotný proces zúčtování. Jinými slovy řečeno, po okamžiku přijetí musí být příkaz k zúčtování proveden bez ohledu na cokoliv, aby vůbec mohlo zúčtování řádně a bezpečně fungovat. Tato ochrana je zcela zásadní u clearingových systémů provádějících multilaterální netting, neboť po výpočtu čistých pozic je už původní příkaz v podstatě „nedohledatelný“. Na druhou stranu by měl po vydání výše zmíněných rozhodnutí či zásazích orgánů veřejné moci provozovatel systému příkazy k zúčtování insolventního účastníka vyjmout, neměl by dopustit jejich přijetí systémem. Chráněno je zúčtování i v případě, že je systém propojen s jiným systémem a provádí na základě smlouvy o propojení i příkazy účastníků (a provozovatele) z propojeného systému.

Celé výše uvedené ustanovení ale neznamená, že by insolventní účastník automaticky musel být vyloučen ze systému. Pokud je zajištěno v průběhu insolvenčního řízení, že jeho příkazy budou moci být řádně vypořádány, není důvodu nepokračovat v činnosti.

V tomto odstavci jsou vyňaty z režimu insolvenčního zákona i prostředky na vypořádacím účtu insolventního účastníka, kdy přednostně musí být splněny jeho závazky vyplývající z účasti v systému, totéž platí i pro poskytnuté zajištění ve prospěch účastníků systému.

V odstavci 3 je řešena situace, kdy je příkaz insolventního účastníka, ať ve vlastním nebo propojeném systému, přijat systémem a zúčtován i po okamžiku vydání rozhodnutí o úpadku, a jsou stanoveny podmínky, kdy je zúčtování tohoto příkazu ještě tolerováno. Příkaz musí být zúčtován během provozního dne a provozovateli systému fakt vydání rozhodnutí o úpadku v okamžiku neodvolatelnosti příkazu není znám. Oproti původní úpravě SFD je tedy „ochrana“ předsazena již na okamžik neodvolatelnosti v případě, kdy systém přijme a zpracuje příkaz až po okamžiku prohlášení insolvence.

Závěrem je postaveno najisto, že vyhlášení relevantních rozhodnutí v insolvenčním rejstříku neznamená automaticky znalost tohoto rozhodnutí.

K §116:

Odstavec 1 stanoví najisto, že smlouvou o vzájemném propojení nelze založit nový „supra“ systém, nýbrž že se jedná o různá aranžmá mezi dvěma systémy. Systémy mohou být propojeny různými způsoby od jednoduchého účastenství až po sdílení vypořádacích platforem bez faktické vzájemné účasti alespoň provozovatelů systémů. Stranami smlouvy o propojení mohou kromě provozovatelů být i ostatní účastníci, zákonem je pouze stanovena minimální podmínka, že v každém případě by stranami smlouvy měli být provozovatelé propojených systémů, neboť to jsou oni, kdo systém provozují a jen oni mohou provést potřebné změny vypořádacích platforem tak, aby byly kompatibilní.

V odstavci 2 je pouze jasně deklarováno, že je žádoucí, aby propojené systémy koordinovaly svá pravidla, zejména pokud jde o okamžik, ke kterému se příkaz považuje za jednostranně neodvolatelný, a o okamžik, ke kterému se takový příkaz považuje za přijatý systémem. Nicméně pokud tak není učiněno, platí pravidla jednotlivých systémů nezávisle na sobě.

3.2.3 Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování

K §117:

Ustanovení definuje provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování jako osobu, které bylo k provozování systému uděleno povolení České národní banky. Udělení povolení je předpokladem pro to, aby Česká národní banka nahlásila systém Evropské komisi, čímž dojde ke splnění jednoho z definičních znaků platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Provozovatelem systému není ten, kdo poskytuje provozovateli různé služby (outsourcing), a to ani v případě, že bude z hlediska technického celý systém provozovat.

Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování (§118 a 119)

Ustanovení vymezuje podmínky pro udělení povolení k provozování systému.

Povolení k provozování uděluje Česká národní banka na základě žádosti. Podmínkou pro udělení povolení je splnění řady kvalitativních i kvantitativních požadavků. Pokud jsou tyto požadavky splněny, Česká národní banka žádosti vyhoví a povolení udělí. Návrh zákona se při formulaci těchto požadavků snaží v rámci možností používat obdobná vyjádření, jaká se používají na jiných místech zákona o platebním styku.

Požadavek na počáteční kapitál zůstává zachován na 730 000 eur. Vychází se z toho, že rizika, kterým je provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování vystaven, mohou být tak jako tak nesrovnatelně vyšší, a proto není možné řešit je pomocí požadavku na počáteční kapitál, ale spíše vhodným systémem řízení rizik. Počáteční kapitál má z tohoto hlediska význam pouze jako určitá regulace vstupu do odvětví.

Ustanovení §118 odst. 2 reflektuje velmi rychlý vývoj v oblasti zúčtování transakcí směřující jednoznačně k tvorbě nadnárodních struktur umožňujících „economy of scope and scale“ s následkem výrazného snížení nákladů na zejména přeshraniční transakce. Aby mohla Česká republika plně využít těchto pozitivních změn, je naprosto nezbytné odstranit z českého právního řádu veškeré bariéry v tomto směru a umožnit provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování řídící se českým právem i mimo území ČR. V rámci EU nejde o nic neobvyklého, britský systém CLS vypořádávající obchody s měnami (dosud 17 měn z různých států světa) je provozován CLS Bank International se sídlem v New Yorku, tedy vůbec mimo území EU. I v tomto ohledu je třeba konstatovat, že ze srovnání zahraničních právních úprav vyplynulo, že požadavek na sídlo provozovatele ve státě, jímž se platební systém s neodvolatelností zúčtování řídí, nemá ve srovnávaných právních úpravách obdoby. Zahraniční právní úpravy buď otázku sídla provozovatele vůbec neregulují, nebo připouštějí sídlo na území kteréhokoli členského státu.

Sídlo provozovatele v zahraničí samozřejmě určitým způsobem modifikuje výkon dohledu nad tímto provozovatelem. K tomu lze poznamenat, že již dnes jsou k dispozici různé formy spolupráce se zahraničními orgány. Samotná směrnice v tomto směru žádné povinnosti neukládá, požaduje pouze, aby se členský stát přesvědčil před tím, než systém nahlásí Evropské komisi, že se zúčtování řídí vhodnými pravidly. Dohlížení systémů a jejich provozovatelů je čistě otázka národní volby, nevyplývá z evropské legislativy. Stejně tak je otázkou národní volby i výběr konkrétních forem dohledu. Dohled na dálku lze podle okolností provádět i nad subjekty, které mají sídlo v zahraničí. Z těchto důvodů byl dohled nad zahraničními subjekty „změkčen“ a omezen jen na činnosti, které lze realizovat na dálku, jako schvalování pravidel či vyžádání potřebných informací. V případě, že by provozovatel nespolupracoval při výkonu dohledu, má Česká národní banka k dispozici sankci v podobě odnětí povolení a odhlášení systému u Evropské komise.

K pojmu důvěryhodnost a odborná způsobilost viz §9.

Ustanovení §118 odst. 3 stanoví pravidla pro podání žádosti. O žádosti o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování se rozhoduje ve správním řízení, přičemž v ustanovení §119 jsou vymezeny odchylky od obecné právní úpravy správního řízení podle správního řádu. S ohledem na klíčovou roli pravidel systému bude v rozhodnutí správního orgánu obsažen samostatný výrok o jejich schválení. Provozovatel má povinnost nahlásit správnímu orgánu jakoukoliv změnu údajů, na jejichž základě mu bylo uděleno povolení k provozování systému. V případě neplnění této povinnosti může být provozovateli povolení odňato na základě ustanovení §119 odst. 3.

Zánik povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování (§120 a 121)

V ustanovení §120 se rozlišují případy, kdy povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování zaniká ex lege.

Při zániku povolení může ještě dojít k zúčtování příkazů přijatých před zánikem povolení. Do té doby se bývalý provozovatel i nadále považuje za provozovatele. Česká národní banka může platební systém odhlásit u Evropské komise teprve po provedení tohoto zúčtování. Bývalý provozovatel má vůči účastníkům informační povinnost ohledně toho, že systém ztratil výhodu neodvolatelnosti. Nic však nebrání v dalším provozu systému, ovšem bez výhody neodvolatelnosti.

3.2.4 Informační povinnosti provozovatele a účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování

K §122 až 124:

V souladu se směrnicí se stanoví informační povinnosti pro provozovatele a účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

3.2.5 Oznamovací povinnosti orgánů veřejné moci

K §122 a 126:

Oznamovací povinnosti zakotvené v ustanoveních §125 a §126 odst. 4 a 5 se uplatní v případě insolvence účastníka systému nebo v případě obdobného zásahu orgánu veřejné moci. Soud nebo jiný orgán vyrozumí Českou národní banku, která následně vyrozumí provozovatele systému, nebo v případě účastníka zahraničního systému příslušný orgán jiného členského státu.

Ustanovení §126 odst. 1 a 3 upravuje způsob notifikace systému Evropské komisi. Vedle systémů, jejichž provozovatelům udělila povolení, může Česká národní banka notifikovat Evropské komisi i systém mezibankovního platebního styku, který provozuje podle zákona o České národní bance.

4 PRÁVA A POVINNOSTI PŘI POSKYTOVÁNÍ PLATEBNÍCH SLUŽEB A VYDÁVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

4.1 PRÁVA A POVINNOSTI PŘI POSKYTOVÁNÍ PLATEBNÍCH SLUŽEB

4.1.1 Základní ustanovení

K §127:

Ustanovení části čtvrté hlavy I obsahují soukromoprávní pravidla pro poskytování platebních služeb. V ustanovení §127 je zdůrazněn smluvní základ poskytování platebních služeb; platební služby se poskytují na základě smlouvy o platebních službách. Tato smlouva nepředstavuje konkrétní smluvní typ, může mít charakter různých smluvních typů, spojovat jejich jednotlivé prvky nebo může mít i charakter inominátního kontraktu. O smlouvu o platebních službách se bude jednat vždy, jestliže se jedna strana (poskytovatel platebních služeb) zavazuje druhé straně (uživateli platebních služeb) poskytnout platební službu ve smyslu ustanovení §3. Pojem smlouvy o platebních službách je třeba chápat materiálně; režimu smlouvy o platebních službách podléhají i ujednání, která jsou zachycena v jinak nazvaných dokumentech (např. obchodní podmínky, oznámení apod.). Z hlediska smlouvy o platebních službách je bez významu, zda je poskytovatel rovněž nositelem příslušného veřejnoprávního oprávnění, soukromoprávní pravidla zákona se budou aplikovat i v případě neoprávněného poskytování platebních služeb.

Jak vyplývá z ustanovení §127, může mít smlouva o platebních službách čtyři základní formy. Může se týkat buď řady platebních transakcí v rámcové smlouvě předem neurčených (pro tento případ se zavádí legislativní zkratka “rámcová smlouva”), nebo jednotlivě určené platební transakce (několika jednotlivě určených platebních transakcí), která není upravena rámcovou smlouvou (pro její označení se zavádí legislativní zkratka “smlouva o jednorázové platební transakci”). Novým typem smluv jsou smlouvy upravující službu nepřímého dání platebního příkazu nebo službu informování o platebním účtu. Tyto služby v sobě neobsahují provedení platebních transakcí; z toho důvodu nemohou být bez dalšího podřazeny pod režim rámcové smlouvy ani pod režim smlouvy o jednorázové platební transakci. Toto rozlišení má význam z hlediska řady konkrétních ustanovení zákona, zejména v oblasti informačních povinností poskytovatele (např. požadavky na předsmluvní informace v případě rámcových smluv jsou stanoveny mnohem komplexněji než je tomu u smlouvy o jednorázové platební transakci).

Je třeba říci, že členění v odstavci 1 nikterak nezapovídá poskytovateli a uživateli, aby projevy vůle směřující k poskytnutí všech nebo některých typů platebních smluv vtělili do jednoho dokumentu. Zákon tedy umožňuje, aby výše uvedené typy smluv o platebních službách byly obsahem jednoho smluvního dokumentu, popřípadě jedněch navazujících obchodních podmínek. Obsahem smlouvy o platebních službách mohou být i další ujednání, než je uvedeno v §127.

K §128 a 129:

Ustanovení výslovně zakotvuje skutečnost, že ustanovení čtvrté části mají zásadně jednostranně kogentní charakter, pokud zákon výslovně nestanoví možnost sjednat si odchylnou úpravu. Výslovné zakotvení této zásady je nezbytné, neboť se jedná o opak obecné zásady vyplývající z občanského zákoníku.

V ustanoveních §128 a 129 je vymezeno, která ustanovení části čtvrté jsou dispozitivní, tedy je možné se od nich odchýlit dohodou uživatele a poskytovatele a za jakých podmínek. Dále je stanoveno, za jakých podmínek se určitá ustanovení části čtvrté nepoužijí. Jedná se o transakce z nebo do státu, který není členem EHP, nebo o transakce denominované v měnách, které nejsou měnou státu EHP. Směrnice tyto transakce nezahrnuje do působnosti své soukromoprávní části. To však nebrání členským státům na ně stejnou právní úpravu, jaká je obsažena ve směrnici, vztáhnout svým národním právním předpisem. Česká republika se rozhodla tak v některých případech učinit (§128 odst. 4 a 5) s možností smluvních stran se od těchto ustanovení odchýlit.

V ustanovení §128 odst. 2 se jedná o situaci, kdy poskytovatel plátce i poskytovatel příjemce poskytují platební službu v členském státě, a to jakémkoliv, a platební transakce je prováděna v měně, která není měnou žádného členského státu. Tento model zahrnuje i případ, kdy poskytovatelem plátce i poskytovatelem příjemce je jeden a týž poskytovatel. Ve výše uvedených případech se nepoužijí ustanovení o předsmluvních informacích týkajících se maximální lhůty pro provedení platební transakce; tato informace není obligatorně poskytována ani plátci před provedením platební transakce upravené rámcovou smlouvou.

V ustanovení §128 odst. 3 je popsána stejná situace jako v odstavci 2. V těchto případech se mohou poskytovatel plátce a plátce dohodou odchýlit od lhůt pro provedení platební transakce. Dále je možné odchýlit se od lhůty pro předání platebního příkazu v případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce. Dispozitivní je rovněž zákaz provádění srážek z částky platební transakce. Odstavce 2 a 3 tak popisují tzv. „two leg transactions“, nicméně v případě provádění těchto transakcí v jiné měně, než je měna členského státu.

V ustanovení §128 odst. 4 je popsán typ transakcí, kdy pouze jeden z poskytovatelů na obou koncích transakce poskytuje platební službu v členském státě. Buď poskytuje platební službu v členském státě poskytovatel plátce, nebo poskytovatel příjemce. Jedná se o tzv. „one leg transactions“. Vyloučena je aplikace ustanovení o lhůtě k provedení platební transakce poskytovatelem plátce, ustanovení o rozdělení úplaty mezi plátce a příjemce (§130 odst. 2) a ustanovení o předsmluvních informacích týkajících se vrácení částky autorizované platební transakce (např. inkasa).

Dle ustanovení §128 odst. 5 je u stejného typu transakcí jako v odstavci 4 možnost dohodou se odchýlit od lhůty pro provedení platební transakce poskytovatelem plátce, pravidel pro vrácení částky platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, zákazu provádění srážek z částky platební transakce, určitých pravidel ohledně nápravy nesprávně provedené platební transakce a od pravidel pro vyhledání informací o nesprávně provedené platební transakci.

V ustanovení §128 odst. 6 se obecně vymezuje možnost stran odchýlit se dohodou od vypočtených ustanovení zákona. Podmínkou je, že uživatelem není spotřebitel. Důvodem zvýšené ochrany této kategorie uživatelů je potřeba ochrany slabší smluvní strany, která v zásadě nemá možnost s dokonalou znalostí věci posoudit skutečné výhody a případná rizika odchylné smluvní úpravy. Směrnice o platebních službách umožňuje členským státům volbu v otázce aplikace soukromoprávních pravidel na drobné podnikatele stejným způsobem jako na spotřebitele. Návrh zákona na rozdíl od předchozího zákona nepřistupuje k drobným podnikatelům stejně jako ke spotřebitelům. Předchozí zákon o platebním styku byl totiž jediným zákonem na finančním trhu, který stanovil různá pravidla pro drobné podnikatele a ostatní skupinu podnikatelů. Vzhledem k tomu, že ostatní právní předpisy spíše od dělení na drobné podnikatele v návaznosti na kogentní podmínky smluvních ujednání spíše ustupují, je v návrhu větší smluvní volnost dána všem podnikatelům.

Ustanovení §129 stanoví dispozitivnost některých ustanovení části čtvrté v případě platebních prostředků pro drobné platby. Na to navazuje také mírnější úprava některých informačních povinností. Platební prostředky pro drobné platby jsou definovány v odstavci 4. Důvodem stanovených odchylek od obecného režimu práv a povinností je snaha usnadnit používání těchto platebních prostředků, které mají sloužit jako levná a snadná alternativa pro účely placení za levné zboží a služby a nemají být proto zatíženy přílišnými požadavky. Pokud jde o částky a limity uvedené v zákoně, jsou tyto stanoveny odlišně pro vnitrostátní platby a pro platby ostatní, zvláštní částky pak platí v případě platebních prostředků, kterými dává uživatel podle rámcové smlouvy příkaz k platební transakci s elektronickými penězi. Vzhledem k tomu, že využívání těchto služeb, zejména předplacených služeb mobilních operátorů v České republice, má vzrůstající tendenci, byly tyto částky u vnitrostátních platebních transakcí navýšeny. V případě jiných než vnitrostátních platebních transakcí se jedná o částku odpovídající nejvýše 30 eurům pro jednu platební transakci, výdajový limit platebního prostředku pro drobné platby je stanoven v částce odpovídající nejvýše 150 eurům, u vnitrostátních platebních transakcí se jedná o částky dvojnásobné. V případě platebních transakcí s elektronickými penězi je stanovena shodně částka odpovídající nejvýše 500 eurům, a to pro jednotlivou platební transakci i pro výdajový limit platebního prostředku.

K §130:

Zákon nijak nereguluje možnost sjednat si za poskytnutí platební služby úplatu; smlouva o platebních službách je tedy zásadně smlouvou úplatnou. Úplata však nesmí být sjednána za splnění zákonných povinností poskytovatele (např. informační povinnosti, povinnosti napravit neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci), pokud to zákon výslovně nepřipouští. I v takovém případě musí mít tato úplata smluvní základ, musí být přiměřená a musí odpovídat skutečným nákladům poskytovatele.

Za poskytnutí nebo zpřístupnění informací v rámci minimálního standardu nastaveného v souladu se zákonem smlouvou tedy nelze požadovat po uživateli úplatu. Pokud by se však jednalo o informace, které se poskytují nebo zpřístupňují nad rámec minimálního standardu na vyžádání uživatele, lze si úplatu sjednat. Může se jednat o častější poskytování nebo zpřístupňování informací, o doplňující informace nebo o informace poskytované nebo zpřístupňované prostřednictvím jiných komunikačních kanálů. Dohoda o informacích nad rámec minimálního standardu však nesmí být pevnou součástí formulářové smlovy a uživatel musí mít reálnou možnost uzavřít smlouvu i bez tohoto ujednání; jinak by totiž nebyla splněna podmínka, že vyšší než minimální standard byl vyžádán uživatelem.

Ustanovení §130 odst. 2 a 3 obsahují další pravidla týkající se úplaty za platební službu. S výjimkou případu, kdy je součástí platební transakce směna měn, musí se pro úplatu za platební službu povinně uplatnit tzv. princip SHARE, tedy sdílení poplatků, který v praxi znamená, že plátce i příjemce každý platí úplatu, kterou požaduje jejich poskytovatel. Zároveň je stanoveno, že poskytovatel nesmí příjemci bránit v tom, aby za přijetí určitého platebního prostředku požadoval od plátce úplatu nebo mu nabízel slevu. Tím se sleduje posílení využívání těch platebních prostředků, které jsou pro zúčastněné strany nejefektivnější.

Vzhledem k možnosti uživatele a poskytovatele dohodnout se na příznivějších podmínkách pro uživatele se dovozuje možnost sjednat si tzv. zpoplatnění OUR, kdy plátce nese veškeré poplatky, neboť i na takovém rozdělení poplatků může mít plátce oprávněný zájem.

K §131:

V ustanovení §131 odst. 1 a 2 zákon definuje dvojí způsob, jakým by měl poskytovatel platebních služeb požadované informace uživateli platebních služeb předat - poskytnutí a zpřístupnění.

Nově vymezení poskytnutí informací reaguje na eurokonformní výklad daný rozsudkem Evropského soudního dvora ve věci předběžné otázky C-375/15 BAWAG, který upřesnil výklad tohoto pojmu. Poskytnutí informací spočívá v tom, že je poskytovatel platebních služeb v souladu se zákonem aktivně sdělí uživateli. Poskytovaná informace musí být zachycena na trvalém nosiči dat [srov. definici v ustanovení §2 odst. 3 písm. h)]. Trvalým nosičem dat se v souladu s požadavky směrnice rozumí např. výpis vytištěný z terminálu pro tisk výpisů z účtu, disketa, CD, DVD a pevný disk osobního počítače, na nichž lze ukládat elektronickou poštu. Za poskytnutí informací lze považovat i zaslání informací do individualizované schránky na internetových stránkách poskytovatele (e-mail v internetovém bankovnictví banky), je-li dodržena podmínka, že poskytovatel nemůže obsah této schránky zpětně pozměnit a dále jsou splněny všechny další uvedené podmínky poskytnutí informací -zároveň je zaslána informace o této zprávě na běžný e-mail klienta.

Zpřístupnění informací spočívá v tom, že uživatel platebních služeb musí učinit určité aktivní kroky, aby informace získal, např. vyžádat si je výslovně od poskytovatele platebních služeb nebo vložit platební kartu do terminálu pro tisk výpisů z účtu. Poskytovatel platebních služeb musí pro tento účel zajistit, aby přístup k informacím byl možný a aby informace byly uživateli platebních služeb k dispozici. Zákon zdůrazňuje, že způsob vyhledání zpřístupněné informace nesmí uživatele nepřiměřeně zatěžovat.

Nepřebírá se §78 odst. 3 předchozího zákona o platebním styku, který upravoval tzv. přenesení důkazního břemene na poskytovatele ve vztahu k prokazování poskytnutí nebo zpřístupnění informace. Věcně však nedochází ke změně, protože ke stejnému závěru lze dospět již na základě obecné právní úpravy. Při dokazování, zda určitá povinnost byla nebo nebyla splněna, tíží oprávněnou stranu důkazní břemeno ohledně skutečnosti, zda povinnost povinné strany vznikla (v případě informační povinnosti vyplývá tato povinnost přímo ze zákona), zatímco to, že tato povinnost splněním zanikla, prokazuje strana povinná. Zákon neřeší ani to, jakým způsobem má být splnění informační povinnosti prokázáno; v této otázce se uplatní zásada volného hodnocení důkazů soudem ve smyslu ustanovení §132 občanského soudního řádu.

4.1.2 Informační povinnosti

K §132 až 151:

Ustanovení §132 až 151 stanoví podrobný katalog informačních povinností poskytovatele (a okrajově též jiných osob) vůči uživateli. Informační povinnosti jsou stanoveny různě pro různé situace, jedná se jak o informace předsmluvní (s cílem zajistit, aby měl uživatel k dispozici dostatečné informace pro rozhodnutí, zda smlouvu uzavře), tak o informace o platebních transakcích v průběhu trvání závazku ze smlouvy. Přísnější informační povinnosti jsou stanoveny v případě rámcové smlouvy, kdy se až na výjimky vyžaduje jejich poskytnutí uživateli; méně přísné v případě smlouvy o jednorázové platební transakci. Kritériem je tedy jejich přiměřenost potřebám uživatelů. V případě smlouvy o jednorázové platební transakci jsou uživateli informace zpřístupňovány, pokud však o to uživatel požádá, je poskytovatel povinen tyto informace poskytnout na trvalém nosiči dat. Způsob jejich poskytnutí či zpřístupnění je stanoven v §131 odst. 3.

Požadavky na splnění informačních povinností jsou podle §132 odst. 4 zúženy v případě, kdy je předán platební příkaz k jednorázové platební transakci platebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou. Poskytovatel pak není povinen poskytnout nebo zpřístupnit takové informace, které mu již byly nebo teprve budou poskytnuty nebo zpřístupněny na základě rámcové smlouvy. Toto pravidlo se použije jak v případě předsmluvních informací, tak i následně za účelem splnění informačních povinností po přijetí platebního příkazu či po provedení platební transakce (§142 a 143). Uživatel je také podle §138 písm. e) informován o orgánu dohledu, kterým je v České republice Česká národní banka. Není ale vyloučeno, že se uživatel a poskytovatel dohodnou na použití českého práva i v případě, že platební služba bude poskytována v jiném členském státě, pak by byl orgánem dohledu orgán určen jiným členským státem. To platí obdobně i u vracení autorizované částky u inkas podle §176.

Porušení předsmluvních informačních povinností nemá obecně za následek neplatnost smlouvy, avšak relativní neplatnost by mohla připadat v úvahu vzhledem k okolnostem konkrétního případu podle obecných ustanovení o omylu (§583 občanského zákoníku). Kromě toho nastupuje také veřejnoprávní odpovědnost poskytovatele za příslušný přestupek.

V ustanovení §136 je postaveno na jisto, že informace o úplatě, směnných kurzech a úrocích se mají vztahovat i na platební účet, který je v souvislosti s poskytováním platebních služeb veden.

V ustanovení §137 písm. a) se odkazuje na dohodu ohledně způsobu komunikace, jako je internetové bankovnictví, kanály pro doručování zpráv atp.

V ustanovení §138 jsou vymezeny informace, které musí být klientovi poskytnuty při uzavření rámcové smlouvy. Podle písmeme e) musí klient dostat informace o způsobu mimosoudního řešení sporů, což v ČR zajišťuje finanční arbitr, a také informace o orgánu dohledu, což je v zásadě Česká národní banka, ovšem mohou nastat i situace, kdy to může být orgán dohledu jiného členského státu.

V ustanovení §140 a 141 jsou stanoveny předsmluvní informační povinnosti pro nové typy platebních služeb, tedy pro službu nepřímého dání platebního příkazu a službu informování o platebním účtu. Prostředky komunikace mezi stranami podle §141 odst. 2 písm. f) lze rozumět např. internetové bankovnictví, mobilní bankovnictví a návazné technologie (hardware i software) potřebné pro využití těchto typů služeb.

Ustanovení §148 upravuje informační povinnosti o úplatě za poskytnutí platební služby ve specifických případech. Jedná se především o službu tzv. dynamic currency conversion. V odstavci 2 je stanovena informační povinnost pro přijemce při uplatnění tzv. surcharge, tedy úplaty za použití určitého platebního prostředku jako je podnikatelská platební karta. Odstavec 3 stanovuje obdobnou povinnost pro poskytovatele a další osoby.

Ustanovení §151 obsahuje zmírnění informačních povinností v případě platebních prostředků pro drobné platby. Vychází se ze specifické povahy těchto platebních prostředků, srov. z obdobných důvodů ustanovení §129.

4.1.3 Změna a výpověď závazku z rámcové smlouvy

K §152 až 155:

Ustanovení §152 upravuje speciální mechanismus změny závazku z rámcové smlouvy jinak než výslovným souhlasem obou smluvních stran. V současnosti jsou konkludentní změny závazků ze smluv v bankovní praxi poměrně běžné. Směrnice o platebních službách tuto praxi podrobuje jasným pravidlům. Konkludentní souhlas uživatele se změnou závazku z rámcové smlouvy připadá v úvahu, pouze pokud si to strany sjednaly a pokud jsou splněny podmínky podle §152 odst. 3. Jedná se tedy o speciální případ vůči §1752 občanského zákoníku. Oferta musí být uživateli učiněna 2 měsíce před účinností změny a uživatel může v této lhůtě ofertu odmítnout. Dojde-li k tomu, zůstává v platnosti původní rámcová smlouva. Poskytovatel má tedy možnost volby, zda v případě odmítnutí oferty smlouvu s uživatelem vypoví, nebo si klienta ponechá ve stávajícím smluvním režimu. Přípustná je i oferta spojená s podmíněnou výpovědí pro případ, že uživatel ofertu odmítne. Zároveň je uživateli dáno právo v případě odmítnutí oferty závazek z rámcové smlouvy bez výpovědní lhůty a bezúplatně vypovědět. Zůstane-li uživatel v dvouměsíční lhůtě nečinný, platí, že ofertu přijal. O těchto důsledcích musí být uživatel poskytovatelem informován.

Některé změny závazků z rámcové smlouvy lze podle ustanovení §152 učinit i jednostranně. Jedná se o určité změny úrokových sazeb a směnných kurzů. Jsou-li tyto změny pro uživatele příznivější, mohou být učiněny bez jakéhokoli oznámení. Platí však obecné pravidlo, že je třeba vždy provádět změny úrokových sazeb nebo směnných kurzů neutrálním způsobem.

V ustanovení §153 a 154 jsou upraveny podmínky výpovědi závazku z rámcové smlouvy, a to odlišně pro výpověď ze strany uživatele a ze strany poskytovatele. Zároveň je stanoveno, ve kterých případech lze za vypovězení závazku od uživatele požadovat úplatu. Uživatelé platebních služeb mohou na základě ustanovení §153 odst. 2 bezúplatně vypovědět závazek z rámcové smlouvy, pokud od okamžiku jejího uzavření uplynula doba delší než půl roku. Toto opatření by mělo napomoci snazší mobilitě uživatelů a zlepšení fungování hospodářské soutěže.

Ustanovení §155 stanoví právo jen na poměrnou část úplaty, jestliže je úplata stanovena za určité období, v jehož průběhu dojde ke skončení závazku z rámcové smlouvy. Byla-li úplata zaplacena předem, musí být její poměrná část vrácena jako bezdůvodné obohacení podle občanského zákoníku. V praxi se může jednat např. o poplatek za užívání platební karty účtovaný za určité období, jestliže k ukončení smluvního vztahu dojde v průběhu tohoto období.

Pokud jde o institut odstoupení od smlouvy, není v zákoně výslovně upraven, a proto je třeba vycházet z obecné právní úpravy v občanském zákoníku. Nepřípustná z důvodu obcházení zákona by byla praxe, která by pomocí smluvního rozšiřování důvodů pro odstoupení od rámcové smlouvy fakticky vylučovala ochranu, kterou zákon dává uživateli v souvislosti s úpravou institutu výpovědi.

4.1.4 Provedení platební transakce

4.1.4.1 Autorizace platební transakce

K §156:

Podmínkou autorizace platební transakce je souhlas plátce. Tento souhlas může dát plátce buď před provedením platební transakce, nebo po něm. Pro způsob udělení souhlasu je rozhodující dohoda plátce a jeho poskytovatele. Nedostatek souhlasu má za následek, že platební transakce je neautorizovaná, z čehož mohou vzniknout případné další odpovědnostní vztahy mezi poskytovatelem a plátcem. Jejich úprava je obsažena v ustanoveních §181 a 182. Platební transakcí, jejíž provedení ukládá poskytovateli plátce jiný zákon, se rozumí např. výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu.

K §157:

Ustanovení upravuje podmínky pro odvolání souhlasu plátce. Odvolání souhlasu je výlučně úkonem plátce, zatímco platební příkaz může dát a také jej odvolat za určitých okolností i příjemce. V odstavci 2 se výslovně formuluje pravidlo pro odvolání souhlasu s inkasem (věta první) a s platebními transakcemi iniciovanými příjemcem, které nejsou inkasem (věta druhá). V praxi je převažujícím typem platebních transakcí iniciovaných příjemcem právě inkaso a jiné platební transakce iniciované příjemcem si lze představit spíše hypoteticky. Přesto je třeba respektovat, že i pro tyto platební transakce má směrnice o platebních službách speciální pravidlo.

Dohodou stran lze založit možnost plátce odvolat souhlas i po zákonném okamžiku neodvolatelnosti, má-li se uvedená dohoda týkat platební transakce iniciované příjemcem, je třeba, aby s tím příjemce souhlasil.

4.1.4.2 Platební příkaz

K §158:

V ustanovení §158 odst. 1 se přesně vymezuje okamžik přijetí platebního příkazu. Tento okamžik je velmi důležitý z hlediska počátku běhu lhůt pro provedení platební transakce, pokud se strany nedohodnou na odložené splatnosti platebního příkazu podle odstavce 2. Odstavec 3 stanoví fikci, podle níž je příkaz, který byl přijat v okamžiku mimo provozní dobu poskytovatele, považován za přijatý na začátku následující provozní doby. Podle odstavce 4 se mohou plátce a poskytovatel dohodnout na určitém okamžiku blízko konce provozní doby, po kterém bude považován za okamžik přijetí platebního příkazu až začátek následující provozní doby. Stanovení tohoto okamžiku je věcí dohody stran, vždy však musí být respektován zákonný požadavek “blízko konce provozní doby”. Např. určení, které by konci provozní doby předcházelo o mnoho hodin, by evidentně nebylo v souladu s uvedeným požadavkem.

Odloženou splatnost platebního příkazu je možno aplikovat při objektivně stanovené podmínce nezávislé na vůli poskytovatele. Výjimku tak nelze aplikovat na předem neurčitý počet platebních příkazů v budoucnu.

K §159:

Ustanovení §159 zakotvuje pravidlo, podle něhož může, resp. musí, poskytovatel odmítnout platební příkaz pouze tehdy, má-li pro to zákonné nebo smluvní důvody. Pokud poskytovatel platební příkaz odmítne, toto odmítnutí spolu s jeho odůvodněním musí být sděleno uživateli v zákonné lhůtě, pokud tomu nebrání jiné právní předpisy.

K §160:

Důsledkem rychlosti, s jakou moderní plně automatizované platební systémy zpracovávají platební transakce, je skutečnost, že po určitém okamžiku již nelze platební příkaz odvolat, aniž by vznikly vysoké náklady v důsledku zásahu do systému. Proto je nezbytné stanovit jasnou lhůtu pro odvolání příkazu, což se děje v ustanovení §160 odst. 1 a 2 s modifikacemi a výjimkami vyplývajícími z dalších odstavců. Platební příkaz, který dal plátce prostřednictvím příjemce, což jsou typicky karetní platební transakce, a platební příkaz daný nepřímo nelze odvolat poté, co plátce předal svůj příkaz předal příjemci nebo poskytovateli služby nepřímého dání platebního příkazu. Tím je do určité míry dána určitá garance těchto druhů plateb. Je však třeba si uvědomit, že poskytovatel plátce má stále možnost platební příkaz odmítnout v souladu s ustanovení §159.

Nepřímé dání platebního příkazu (§161 a 162)

Stanoví se pravidla pro novou platební službu nepřímého dání platebního příkazu. Tento typ plateb má být na bázi standardního převodu peněžních prostředků, ke kterému dává platební příkaz plátce, alternativou ke karetním transakcím. V některých zemí jsou dané služby již využívány při platbách prostřednictvím internetu.

Podstatou služby je fakt, že plátce nedává platební příkaz přímo svému poskytovateli, který pro něho vede platební účet, ale dává ho prostřednictvím jiného poskytovatele, tzv. třetí strany. Následně dochází ke komunikaci mezi poskytovateli, kdy je třetí strana informována o přijetí platebního příkazu. Třetí strana může již v této době sdělit údaj o přijetí platebního příkazu příjemci (obchodníkovi), který má alespoň určitou informaci o možnosti zaplacení. Je nutné poznamenat, že směrnice o platebních službách a následně ani zákon o platebním styku nestanoví nic o garanční funkci nepřímo daného platebního příkazu. Plátce sice předáním příkazu ztrácí možnost tento příkaz odvolat, ale poskytovatel plátce možnost odmítnout platební příkaz má, například z důvodu nedostatku peněžních prostředků.

Činnost třetích stran je založena na faktu, že v souvislosti s nepřímo daným platebním příkazem nedrží peněžní prostředky klientů, nevede jim tudíž ani platební účty. Role třetích stran je spíše v přenosu informací a údajů potřebných k dání platebního příkazu.

Omezení stanovené v ustanovení §162 písm. f) je třeba vztahovat na službu nepřímého dání platebního příkazu. Nezakazuje se, aby osoba poskytující službu nepřímého dání platebního příkazu poskytovala uživateli i jiné služby a dohodla se s uživatelem na získání a na nakládání s osobními údaji uživatele k jiným účelům, než je služba nepřímého dání platebního příkazu.

4.1.4.3 Platební prostředek

K §163 až 167:

Platební prostředek představuje jeden ze způsobů, kterým lze udělit souhlas s provedením platební transakce; jeho definici obsahuje návrh zákona v ustanovení §2 odst. 1 písm. d). Plátce a poskytovatel si mohou dohodnout maximální limit částky platebních transakcí provedených za určité období. Dále v rámcové smlouvě mohou upravit možnost zablokování platebního prostředku z podnětu poskytovatele. Tato možnost může plynout buď ze zájmu chránit poskytovatele i plátce před neoprávněným nebo neautorizovaným použitím jeho platebního prostředku, anebo chránit poskytovatele před čerpáním úvěru prostřednictvím platebního prostředku v situaci, kdy může být ohrožena jeho splatnost. Zvýšení rizika nesplacení úvěru může být indikováno různými okolnostmi jako je výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu, který poskytovatele uživateli vede. V souvislosti s blokací platebního prostředku vzniká poskytovateli informační povinnost vůči plátci a následně povinnost odblokovat anebo nahradit takový platební prostředek, jakmile pominou důvody, které k blokaci vedly. Informační povinnost se neaplikuje v případě, kdy by tím byly porušeny předpisy proti praní špinavých peněz.

V souvislosti s vydáním a používáním platebního prostředku se v ustanovení §165 a 166 stanoví určité povinnosti jak držiteli, tak vydavateli platebního prostředku. Jejich nedodržení může mít vliv na odpovědnost za neautorizovanou platební transakci.

V ustanovení §167 se stanoví maximální úplata, která poskytovateli náleží v souvislosti s nahrazením platebního prostředku v důsledku jeho ztráty, odcizení, zneužití nebo neautorizovaného použití.

4.1.4.4 Lhůty pro provádění platebních transakcí

Klíčovou je v případě platebních transakcí především otázka jejich včasného provedení. Zákon proto stanoví v ustanovení §168 až 173 v souladu se směrnicí o platebních službách jednoznačné lhůty, a to pro jednotlivé úkony, k nimž v průběhu provádění platební transakce dochází.

K §168:

Ustanovení §168 obsahuje důležité pravidlo, které se použije v případě, kdy okamžik přijetí peněžních prostředků od uživatele nebo připsání částky platební transakce připadá na okamžik mimo provozní dobu poskytovatele platebních služeb. V takovém případě platí, že k přijetí nebo připsání došlo na začátku následující provozní doby. Na uvedené okamžiky je totiž v zákoně vázána lhůta “neprodleně”, kterou poskytovatel nemůže dodržet mimo svou provozní dobu. Delší lhůty jsou v zákoně vyjádřeny přímo počtem pracovních dní, takže i u nich je zajištěno, že neběží mimo pracovní dny poskytovatele.

K §169:

Ustanovení §169 stanoví lhůtu pro připsání peněžních prostředků na účet poskytovatele příjemce nanejvýš jeden pracovní den, kromě výjimek stanovených v odstavcích 2 a 3, kdy je možné si dohodnout i jinou lhůtu při dodržení tam uvedených omezení.

Lhůtu o jeden pracovní den delší než stanoví odstavec 1 je možné si sjednat u platebních transakcí v eurech, ke kterým byl dán papírový platební příkaz a které zahrnují pouze v ustanovení uvedené směny měn. Lhůtu dvou dnů je možné si sjednat i pro transakce v českých korunách, jestliže transakce zahrnuje jinou směnu měn než směnu mezi českou měnou a měnou euro. Odstavec 3 stanoví podmínky pro možnosti sjednání tzv. lhůty D+4.

K §170:

Podle ustanovení §170 má připsání částky na účet příjemce nastat neprodleně poté, co poskytovatel příjemce obdržel tuto částku na svůj účet. Není-li připsání na účet příjemce možné, je poskytovatel příjemce povinen dát peněžní prostředky příjemci k dispozici. Provádí-li poskytovatel příjemce v rámci dané platební transakce směnu měn mezi jinou měnou než měnou členského státu, prodlužuje se lhůta o jeden pracovní den. Lhůta “neprodleně” pro splnění povinnosti připsat částku platební transakce na účet příjemce, může z povahy věci zahrnovat určitý, nepříliš dlouhý časový úsek, který je pro poskytovatele objektivně nezbytný ke splnění jeho povinností.

Pokud jde o lhůty k připsání částky na účet příjemce, které podle zákona počínají běžet připsáním této částky na účet poskytovatele příjemce, je třeba zdůraznit, že určující pro počátek běhu těchto lhůt je nejen samotné připsání na účet poskytovatele příjemce, ale i to, že tento poskytovatel obdrží od poskytovatele plátce všechny podklady potřebné pro připsání částky na účet příjemce. Teprve tím splní poskytovatel plátce své povinnosti. Které podklady se považují za dostačující, zákon blíže nevymezuje a ponechává tuto otázku aplikační praxi.

K §171:

Převody za využití služeb jednoho poskytovatele na straně plátce i příjemce v české měně upravuje ustanovení §171; v tomto případě má být částka připsána na účet příjemce ve stejný den, kdy nastal okamžik přijetí platebního příkazu. Není-li připsání na platební účet možné, uplatní se povinnost dát peněžní prostředky k dispozici. To neplatí v případě, kdy taková transakce zahrnuje i směnu měn, zde je možné si domluvit lhůtu o jeden den delší. V tomto případě byla využita národní diskrece umožňující stanovit v případě vnitrostátních platebních transakcí kratší lhůty, než stanoví směrnice o platebních službách.

K §172:

Ustanovení §172 stanoví lhůtu pro připsání peněžních prostředků vložených v hotovosti na účet. Pokud je vklad učiněn na platební účet spotřebitele a jedná se o prostředky vložené v měně, v níž je účet veden, musí být peněžní prostředky připsány neprodleně. Pokud by se nejednalo o platební účet spotřebitele nebo by platební transakce byla v jiné měně, muselo by k připsání dojít následující pracovní den po dni přijetí prostředků.

Lhůta “neprodleně” pro splnění povinnosti připsat částku platební transakce na účet příjemce může z povahy věci zahrnovat určitý, nepříliš dlouhý časový úsek, který je pro poskytovatele objektivně nezbytný ke splnění jeho povinností. Může se jednat např. o čas, který je nezbytný pro přepočítání nebo jiné zpracování vložené hotovosti, ověření její pravosti apod. I nadále by tedy měla být možná stávající praxe přijímání hotovosti v uzavřených obalech. Pokud je hotovost vkládána prostřednictvím tzv. nočních trezorů, může se poskytovatel s uživatelem dohodnout na určitých okamžicích, kdy je noční trezor vybírán, s tím, že teprve tímto okamžikem dochází k přijetí peněžních prostředků.

K §173:

V ustanovení §173 je stanovena lhůta pro předání platebního příkazu v případě platební transakce z podnětu příjemce.

4.1.4.5 Ostatní práva a povinnosti při provedení platební transakce

K §174:

V ustanovení §174 se určuje, kdy v případě platebních transakcí nastává den valuty peněžních prostředků. Pojem je definován v ustanovení §2 odst. 3 písm. d). Ustanovení řeší otázku dne valuty pro odchozí i příchozí platební transakce na platební účet.

K §175:

Podle odstavce 1 lze odepsat částku platební transakce nejdříve zároveň s příjetím platebního příkazu. V případě příchozích platebních transakcí je poskytovatel příjemce povinen dát částku platební transakce k dispozici příjemci nejpozději v okamžik připsání částky platební transakce na platební účet příjemce.

K §176:

Ustanovení §176 stanoví pro případ autorizované platební transakce z podnětu nebo prostřednictvím příjemce oprávnění plátce požadovat vrácení částky platební transakce, jestliže zjevně překračuje rozumně očekávanou částku. Toto oprávnění je možné vyloučit v rámcové smlouvě za předpokladu, že autorizace platební transakce proběhla přímo bez zprostředkování mezi plátcem a poskytovatelem a plátce byl informován poskytovatelem nebo příjemcem o přesné částce platební transakce 4 týdny před přijetím platebního příkazu. V odstavci 5 je plátci uložena povinnost poskytnout doklady, které nasvědčují tomu, že jsou splněny podmínky pro vrácení částky platební transakce; nejedná se však o důkazní břemeno ve smyslu procesního práva. Poskytovatel potom musí do 10 pracovních dní od obdržení žádosti částku platební transakce vrátit plátci, nebo její vrácení odmítnout. V případě odmítnutí poskytovatele vrátit požadovanou částku je zavedena informační povinnost vůči plátci o jeho důvodech, o možnosti mimosoudního řešení sporu a o podání stížnosti orgánu dohledu. Běh desetidenní lhůty sice není ve směrnici ani v zákoně vázán na splnění dokládací povinnosti plátce, avšak nesplní-li plátce tuto svoji povinnost v přiměřené lhůtě dané mu poskytovatelem, lze to považovat za jeho prodlení, které podle obecných pravidel (§1975 občanského zákoníku) vylučuje prodlení poskytovatele, případně opravňuje poskytovatele odepřít vzájemné plnění (§1911 občanského zákoníku).

K §177:

Ustanovení §177 zakotvuje zákaz provádět srážky z částky platební transakce, včetně určitých výjimek a nároků, které vznikají v případě porušení tohoto zákazu. Smyslem dané úpravy je zabezpečit jistotu plátce, že prostřednictvím převodu uhradí svůj dluh v plné výši. Ustanovení je dispozitivní pro transakce mimo EHP a pro transakce v měně, která není měnou členského státu.

Potvrzení o zůstatku peněžních prostředků (§178 až 180)

Ustanovení mají umožnit existenci platebních karet, ke kterým je veden platební účet s nulovým zůstatkem. Uživatel prostřednictvím těchto karet zaplatí a peněžní prostředky jsou mu poskytnuty jako úvěr. Vydavatel karty má možnost získat informaci od poskytovatele, který vede stejnému uživateli platební účet, zda zůstatek na platebním účtu uživatele dosahuje, nebo nedosahuje částky karetní platební transakce. Odpověď poskytovatele vedoucího účet by se měla omezit na pouhé sdělení faktu „ano“, nebo „ne“. Vydavatel karty následně standardně inkasuje účet uživatele vedený jiným poskytovatelem. Inkaso se však odehrává podle standardních pravidel a zákon pro něj žádné odchylky od obecného režimu nestanoví.

Pojem zůstatek na platebním účtu, včetně případného úvěrového rámce, zahrnuje kladný zůstatek na účtu, se kterým je uživatel oprávněn nakládat. Informace o zůstatku by měla zohledňovat i možnost klienta čerpat úvěrový rámec, konkrétně tu část úvěrového rámce, která dosud nebyla čerpána.

K §180:

Problematiku blokace peněžních prostředků doposud první směrnice o platebních službách ani zákon o platebním styku neřešily. Transakce, kdy částka není dopředu známa, zahrnují například blokaci prostředků na samoobslužných čerpacích stanicích, rezervaci hotelu, kdy není dopředu jasné, jaké množství zboží a služeb bude uživatel čerpat. Nově se stanoví, že částku lze blokovat jen se souhlasem uživatele k blokaci konkrétní částky. Následně je poskytovatel plátce povinen částku odblokovat, jakmile se dozví o skutečné částce transakce, nejpozději při přijetí platebního příkazu. Zároveň se zrušením blokace poskytovat zpravidla začne provádět související karetní transakci.

4.1.5 Náprava neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce

4.1.5.1 Náprava neautorizované platební transakce

K §181 a 182:

Neautorizovanou platební transakcí se zásadně rozumí transakce, ke které nebyl dán souhlas plátce (jak lze dovodit z ustanovení §156 odst. 1). V ustanoveních §181 a 182 obsahuje zákon v souladu se směrnicí jednoznačné rozhraničení případů, kdy je neautorizovaná platební transakce k tíži poskytovatele plátce a kdy ztrátu z této transakce nese plátce sám. Rozsah nápravy ze strany poskytovatele je v ustanovení §182 odstupňován v závislosti na různých okolnostech.

V případě neautorizované platební transakce spočívá povinnost nápravy ze strany poskytovatele plátce v restituční povinnosti (uvedení účtu plátce do stavu, v němž by byl, kdyby k neautorizované platební transakci nedošlo, resp. vrácení částky platební transakce plátci). Splatnost této restituční povinnosti nastává neprodleně poté, co plátce svému poskytovateli neautorizovanou platební transakci oznámil, nebo kdy poskytovatel jinak zjistí neautorizovanou platební transakci. Oznámení plátcem lze považovat za jeden z případů zjištění ze strany poskytovatele. Lhůta “neprodleně” může z povahy věci zahrnovat určitý, nepříliš dlouhý časový úsek, který je pro poskytovatele objektivně nezbytný ke zjištění, zda se skutečně jedná o neautorizovanou platební transakci, popř. zda za ni poskytovatel odpovídá. Konkrétní délka této lhůty bude záviset na okolnostech a složitosti jednotlivého případu a bude dotvářena aplikační praxí. V jednoduchých případech by prodleva mezi oznámením neautorizované platební transakce a splněním restituční povinnosti měla být naprosto minimální. Lhůta končí nejpozději následující pracovní den ode dne oznámení poskytovateli, respektive ode dne, kdy poskytovatel tuto skutečnost zjistil jinak.

Povinnost poskytovatele napravit neautorizovanou transakci na základě vlastního zjištění nic nemění na ustanovení §188, z něhož vyplývá povinnost uživatele neautorizovanou platební transakci ve stanovené lhůtě vytknout a také právo poskytovatele odepřít nápravu z důvodu opožděného vytknutí.

V rozsahu, v jakém nese plátce ztrátu z neautorizované platební transakce, se vylučuje resp. snižuje povinnost poskytovatele napravit neautorizovanou platební transakci.

Lhůta pro nápravu neautorizované platební transakce nezačne běžet, jestliže má poskytovatel důvod se domnívat, že plátce jednal podvodně, a jestliže to poskytovatel písemně oznámí orgánu dohledu. Nedojde-li tedy k oznámení orgánu dohledu, lhůta běžet začne.

Odstavec 2 stanoví, že povinnost napravit neautorizovanou platební transakci má v případě nepřímo daného platebního příkazu vůči plátci poskytovatel, který mu vede platební účet. Tento poskytovatel se následně může domáhat nápravy po poskytovateli služby nepřímého dání platebního příkazu.

V případě nepřímého dání platebního příkazu je náprava neautorizované platební transakce přesunuta na poskytovatele, který uživateli vede platební účet. To však nic nemění na tom, že případnou škodu je povinen napravit ten, kdo ji způsobil. Povinnost poskytovatele nepřímého dání platebního příkazu tak není tímto ustanovení dotčena.

4.1.5.2 Náprava nesprávně provedené platební transakce

Za nesprávně provedenou platební transakci se považuje transakce, která trpí vadami, co do obsahu, tak i času. Nesprávně provedená platební transakce je tedy i transakce pozdě provedená.

K §183:

Ustanovení §183 upravuje povinnost poskytovatele napravit nesprávně provedenou platební transakci. Ustanovení §183 odst. 1 obsahuje rozhraničení mezi případy, kdy za nesprávně provedenou platební transakci odpovídá poskytovatel plátce plátci a kdy za ni odpovídá poskytovatel příjemce příjemci.

Odstavec 2 stanoví, že povinnost napravit nesprávně provedenou platební transakci má v případě nepřímo daného platebního příkazu vůči plátci poskytovatel, který mu vede platební účet. Tento poskytovatel se následně může domáhat nápravy po poskytovateli služby nepřímého dání platebního příkazu.

V případě nepřímého dání platebního příkazu je náprava nesprávně provedené platební transakce přesunuta na poskytovatele, který uživateli vede platební účet. To však nic nemění na tom, že případnou škodu je povinen nahradit ten, kdo ji způsobil. Povinnost poskytovatele služby nepřímého dání platebního příkazu tak není tímto ustanovením dotčena.

K §184:

Ustanovení §184 stanoví obsah povinnosti poskytovatele plátce napravit vůči plátci nesprávně provedenou platební transakci. V takovém případě vzniká poskytovateli plátce vůči plátci restituční povinnost (uvedení účtu plátce do stavu, v němž by byl, kdyby k neautorizované platební transakci nedošlo, resp. vrácení částky platební transakce plátci). Navržené ustanovení však bere v úvahu, že plátce i po uplynutí lhůty k provedení platební transakce může mít zájem spíše na jejím dodatečném správném provedení než na splnění restituční povinnosti, a proto se restituční povinnost poskytovatele plátce uplatní pouze tehdy, jestliže plátce před dokončením platební transakce prohlásí, že na správném provedení platební transakce netrvá. V opačném případě splní poskytovatel plátce neprodleně svoji povinnost zajistit připsání částky platební transakce na účet poskytovatele příjemce.

Odstavec 4 stanoví obsah odpovědnosti poskytovatele příjemce vůči příjemci. I zde se uplatní restituční povinnost poskytovatele příjemce vůči příjemci. Odstavec 5 stanoví možnost poskytovatele plátce požadovat, aby poskytovatel příjemce uvedl platební účet příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby poskytovatel plátce zajistil připsání částky platební transakce na účet poskytovatele příjemce včas. Je tak stanovena možnost, jak alespoň částečně napravit nepřízniví následek pro příjemce, který vznikl jednáním poskytovatele plátce.

K §185:

V ustanovení §185 je zakotvena zvláštní povinnost poskytovatele vyvinout úsilí směřující k vyhledání nesprávně provedené platební transakce; tato povinnost je nezávislá na povinnosti napravit nesprávně provedenou platební transakci.

K §186:

Ustanovení §186 vymezuje význam jedinečného identifikátoru v tom smyslu, že platební transakce se považuje co do osoby příjemce za správně provedenou, jestliže byla provedena v souladu s jedinečným identifikátorem příjemce nebo jeho účtu. Ustanovení dává možnost plátci, který zadal chybně číslo účtu příjemce, pokusit se získat zpět peněžní prostředky od nezamýšleného příjemce.

4.1.5.3 Společná ustanovení

K §187:

Odstavec 1 stanoví povinnost poskytovatele předložit předmětné doklady, jestliže uživatel tvrdí, že platební transakce byla neautorizována nebo nesprávně provedena. Povinnost je plněna vůči uživateli. V případě nepřímo daného platebního příkazu má povinnost doložení poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu vůči poskytovateli, který vede platební účet.

Právo vyplývající z nesprávně provedené platební transakce nevylučuje právo na náhradu škody nebo na vrácení bezdůvodného obohacení. Čeho se však lze domáhat nápravou nesprávně provedené nebo neautorizované platební transakce, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu. Je však třeba uvést, že v případě služby nepřímého dání platebního příkazu nebo služby informování o platebním účtu, je náhrada škody, mimo nápravu neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce, věcí poskytovatelů těchto služeb a uživatele. Uživatel se tedy v těchto případech má obracet přímo na poskytovatele dané služby, nikoliv na poskytovatele, který mu vede účet.

K §188:

V ustanovení §188 je stanovena lhůta, ve které musí uživatel oznámit neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci poskytovateli. Při jejím nedodržení vzniká poskytovateli právo odepřít nápravu z důvodu opožděného oznámení. Rozlišuje se subjektivní lhůta “bez zbytečného odkladu” a objektivní lhůta v délce trvání 13 měsíců. Uplynutím i jen jedné z uvedených lhůt vzniká právo poskytovatele namítnout opožděné oznámení, v důsledku čehož soud nebo jiný příslušný orgán právo uživateli nepřizná. Výjimkou jsou případy, kdy poskytovatel nesplnil svoji informační povinnost vůči uživateli.

K §189:

Ustanovení upravuje tzv. regres poskytovatele, který napravil neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci, vůči poskytovateli, který danou chybu způsobil. Ustanovení má nově velký význam v případě tzv. třetích stran, kdy směrnice požaduje, aby se klient mohl nápravy domáhat na poskytovateli, který mu vede platební účet. Následně je tedy třeba stanovit, že poskytovatel, který vede uživateli platební účet, má právo na následný postih vůči poskytovateli služby nepřímého dání platebního příkazu. Ustanovení je do jisté míry navázáno na požadavek silného ověření uživatele a možnost třetí strany spolehnout se na silné ověření zavedené poskytovatelem, který vede účet.

Ustanovením není dotčeno právo na vydání bezdůvodného obohacení, právo na náhradu škody nebo jiná práva vyplývající ze smlouvy mezi poskytovateli nebo zprostředkujícími poskytovateli.

K §190:

Komentované ustanovení vylučuje odpovědnost poskytovatele za porušení primárních povinností i povinností vyplývajících z jeho povinnosti napravit neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci z důvodu tzv. vyšší moci. Ustanovení se vztahuje na poskytovatele, který vede účet, i na tzv. třetí stranu. Ustanovení je širší než ustanovení §2913 odst. 2 občanského zákoníku, neboť v tomto případě se může vztahovat na regres, který nevzniká na základě smlouvy mezi účastníky (smlouvu mají poskytovatelé s klientem, ale sami nemusí být v žádném smluvním vztahu).

4.1.6 Služba informování o platebním účtu

Ustanovení upravuje novou platební službu informování o platebním účtu. Cílem je umožnit uživateli zmocnit poskytovatele dané služby, aby získával informace o platebním účtu uživatele a souvisejících platebních transakcích. Rozsah poskytovaných informací je dán tím, jaké informace jsou přístupné uživateli. Služba je poskytována jen v těch případech, kdy je platební účet přístupný prostřednictvím internetu.

K §191:

Ustanovení zajišťuje fungování služby informování o platebním účtu. Souhlas udělený uživatelem k poskytování služby informací o platebním účtu může být sice udělen poskytovateli služby informování o platebním účtu, ovšem není účinný vůči poskytovateli, který uživateli vede účet, dokud tomuto poskytovateli nedojde do jeho dispoziční sféry (§570 občanského zákoníku). Je tedy vyžadováno, aby poskytovatel, který účet vede, věděl, že by udělen souhlas s poskytováním informací k účtu, který on vede, a že tento souhlas udělil uživatel.

Odstavec 3 upravuje podmínky, za kterých může poskytovatel, který vede uživateli platební účet, odmítnou sdělit informace o platebním účtu. Aby nedocházelo k neoprávněnému odmítání sdělení informací o platebním účtu, je nutno o odmítnutí sdělení informací informovat Českou národní banku.

K §192:

Ustanovení vymezuje rámec, v jakém je služba informování o platebním účtu poskytována. Omezení stanovené v ustanovení §162 písm. f) je třeba vztahovat na službu informování o platebním účtu. Nezakazuje se, aby osoba poskytující službu informování o platebním účtu poskytovala uživateli i jiné služby a dohodla se s uživatelem na získání a na nakládání s osobními údaji uživatele k jiným účelům, než je služba informování o platebním účtu.

4.2 PRÁVA A POVINNOSTI PŘI VYDÁVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

K §193:

Odstavec 1 zdůrazňuje, že k vydání elektronických peněz dochází na základě smluvního vztahu mezi vydavatelem a držitelem. Smlouva o vydání elektronických peněz je zpravidla spojena se smlouvou o platebních službách, protože elektronické peníze pojmově předpokládají možnost provádění platebních transakcí. Proto je na tuto smlouvu třeba aplikovat také ustanovení části čtvrté hlavy I o smlouvě o platebních službách.

V odstavci 2 je vyjádřena zásada vydávání elektronických peněz proti přijetí peněžních prostředků ve výši odpovídající jmenovité hodnotě vydávaných elektronických peněz, tzv. at par value.

Podle odstavce 3 nesmí vydavatel poskytovat držiteli úroky ani jiné výhody závislé na délce doby, po kterou držitel elektronické peníze drží. Jedná se o důležité ustanovení, které zdůrazňuje funkci elektronických peněz jako prostředku placení, a nikoli jako předmětu uchování hodnoty a má za cíl jasně odlišit elektronické peníze od dlouhodobých vkladů (které jsou i nadále vyhrazeny pouze bankám a spořitelním a úvěrním družstvům). Poskytování jiných výhod, které nemotivují k držení elektronických peněz v závislosti na čase, však vyloučeno není.

Zpětná výměna elektronických peněz (§194 až 196)

Zpětná výměna patří k základním soukromoprávním institutům spojeným s vydáváním elektronických peněz. Možnost požadovat kdykoli zpětnou výměnu je zárukou, která má podpořit důvěru držitelů v elektronické peníze. Úprava garantuje zpětnou výměnu celé částky elektronických peněz. Vydavatelé nemohou stanovit minimální vyměnitelnou částku.

Zpětná výměna je v zásadě zdarma (výjimky jsou uvedeny v ustanovení §195 odst. 3), na požádání držitele, a je možná kdykoli (časové určení „kdykoli“ je však i zde třeba vykládat s ohledem na zvyklosti obchodního styku a občanského života).

Ustanovení §194 odst. 4 obsahuje speciální ustanovení, podle něhož se počátek běhu promlčecí doby u práva na zpětnou výměnu odkládá až k okamžiku zániku právního vztahu ze smlouvy o vydání elektronických peněz. Jde o analogickou konstrukci, která je známa např. u smlouvy o běžném nebo vkladovém účtu.

Podle ustanovení §195 odst. 3 je ve zvláštních případech možné požadovat za provedení zpětné výměny poplatek přiměřený nákladům, a to v případě, že to bylo mezi vydavatelem a držitelem dohodnuto a že:

1. držitel požádá o zpětnou výměnu v době trvání závazku ze smlouvy o vydání elektronických peněz, nebo

2. držitel požádá o zpětnou výměnu více než jeden rok po konci závazku ze smlouvy o vydání elektronických peněz, nebo

3. držitel vypoví závazek ze smlouvy o vydání elektronických peněz, která byla uzavřena na dobu určitou.

Ustanovení §196 stanoví, že osoby, které přijímají elektronické peníze a nejsou spotřebiteli (zpravidla obchodníci, kterým je elektronickými penězi placeno) nemají garantováno právo na zpětnou výměnu v rozsahu ustanovení §194. V případě podnikatele záleží na dohodě stran a zákonné podmínky na zpětnou výměnu se nepoužijí.

5 ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NĚKTERÝCH PLATEBNÍCH ÚČTECH

5.1 POROVNATELNOST SLUŽEB SPOJENÝCH S PLATEBNÍM ÚČTEM

K §197:

Ustanovení spolu s ustanovením §263 zmocňuje Českou národní banku k vydání prováděcího právního předpisu, který stanoví jednotné názvy a definice 10 až 20 služeb spojených s platebním účtem, za které je na českém trhu platebních služeb požadována úplata.

Česká národní banka při tvorbě vyhlášky zohlední standardizaci pojmů a definic provedenou prováděcím právním předpisem Evropské komise vydaným k provedení směrnice o základním platebním účtu. Česká národní banka vytvoří seznam 10 až 20 služeb spojených s platebním účtem a u těch služeb, které budou zároveň obsaženy v přímo použitelném předpise Evropské komise, zohlední jednotné evropské označení. Služby, které nebudou obsaženy v evropském seznamu, budou nést označení a vymezení, jaké jim přisoudí Česká národní banka.

Poskytovatelé platebních služeb mají povinnost použít k označení služeb, které jsou obsaženy ve vyhlášce České národní banky, označení a definici, kterou tato vyhláška stanoví. V dokumentech poskytovaných nebo zpřístupněných podle ustanovení §199 a §201 mohou být jiná označení použita pouze jako doplňující označení k jednotnému označení stanovenému vyhláškou.

Použití jednotných označení je vyžadováno i ve smluvní a předsmluvní dokumentaci k platebnímu účtu a dále pak v písemných obchodních a reklamních informačních sděleních určených spotřebiteli. Těmito informačními sděleními mohou být například marketingové informace, výpisy z účtu, internetové stránky atp. Jiné nebo doplňující označení je možné použít, jestliže je zřetelně uvedeno jednotné označení. Takto stanovené požadavky jsou tedy mírnější než u dokumentů podle ustanovení §199 a §201. Zákon tedy bezpodmínečně nepožaduje nahrazení obchodních či jiných označení jednotným označením, je-li jednotné označení zřetelně uvedeno.

Z hlediska časové působnosti bude jednotná terminologie vyžadována s nabytím účinnosti nového zákona u smluv nových a stávajících v případě jejich změny. Sjednocená terminologie vyvolá pozitivní dopad na spotřebitele z hlediska přehlednější orientace.

Standardizovaná terminologie bude tvořena jednak na národní a jednak na evropské úrovni. Česká národní banka zaslala dne 18. 9. 2015 předběžný seznam služeb, které jsou předmětem standardizace pojmů, Evropské komisi a Evropskému orgánu pro bankovnictví. Evropská komise následně vydá delegovaný akt, kterým provede čl. 3 odst. 5 směrnice o základním platebním účtu. Česká národní banka u příslušných služeb zohlední definice v evropském seznamu při tvorbě vyhlášky.

K §198:

Ustanovení míří na tzv. vázaný prodej a stanoví povinnost poskytovatele informovat uživatele platebních služeb o skutečnosti, zda lze uzavřít smlouvu o platebním účtu i bez nákupu zboží nebo služeb, které nejsou službou spojenou s platebním účtem. Poskytovatel je dále povinen informovat uživatele o úplatě za služby poskytované v souboru nebo nad rámec tohoto souboru služeb.

K §199:

Záměrem směrnice o základním platebním účtu bylo poskytnout klientovi před uzavřením smlouvy o platebním účtu předsmluvní informace o úplatě za nejčastěji poskytované služby spojené s platebním účtem. Dokument by měl obsahovat informace o úplatě za služby, jejichž jednotné označení stanoví vyhláška České národní banky.

Informace podle daného ustanovení budou poskytovány v dokumentu, jehož podobu stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie. Dokument bude zpřístupněn na internetových stránkách poskytovatele a v obchodních prostorách určených uživatelům platebních služeb. Na žádost bude dokument uživateli bezplatně poskytnut. Poskytovatel má povinnost poskytnout a zpřístupnit informace způsobem stanoveným v ustanovení §131.

K §200:

Ustanovení zavádí povinnost poskytovatele vytvořit a zpřístupnit seznam označení služeb spojených s platebním účtem a jejich definic, které budou standardizovány vyhláškou České národní banky. Klientům by tak měl být zpřístupněn a na žádost poskytnut jakýsi slovník pojmů, kde budou uvedena jednotná označení a definice z vyhlášky České národní banky. Poskytovatel může do daného dokumentu zařadit označení a definice i jiných služeb spojených s platebním účtem. Poskytovatel má povinnost poskytnout a zpřístupnit informace způsobem stanoveným v ustanovení §131.

K §201:

Poskytovatel je povinen poskytnout uživateli do konce února každého kalendářního roku přehled o úplatě za služby spojené s platebním účtem a informace týkající se úroků za předchozí kalendářní rok. Poskytovatel má povinnost poskytnout informace způsobem stanoveným v ustanovení §131. Odstavec 2 specifikuje poskytované informace a stanoví jejich minimální rozsah. Jsou-li služby poskytovány jako soubor služeb za souhrnnou úplatu, dopadá na tento soubor rovněž požadavek odstavce 2. Podle odstavce 2 písm. a) tak bude o tomto souboru podána informace o souhrnné úplatě a počtu účtování této úplaty.

Smyslem daného ustanovení je poskytnout klientovi přehled o úplatě za služby spojené s platebním účtem, kterou zaplatil za kalendářní rok. Výsledný dokument by měl sloužit k porovnání služeb, které čerpá od různých poskytovatelů. Zákon rovněž stanoví kvalitu poskytovaných informací, tak aby představovaly dostatečnou a pravdivou informační hodnotu pro klienta.

Informace podle daného ustanovení budou poskytovány v dokumentu, jehož podobu stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie. Na Evropskou komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010. Pravomoc přijímat prováděcí akty je svěřena Evropské komisi v souladu s čl. 291 Smlouvy o fungování Evropské unie. Prováděcí technické normy se přijímají ve formě nařízení nebo rozhodnutí. Vyhlašují se v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.

Je-li klientovi poskytován soubor služeb za souhrnnou úplatu, obdrží uživatel informace podle odst. 2 písm. a) až c) také o takto nabízeném souboru služeb.

K §202:

Ustanovení stanoví pravidla srovnání služeb spojených s platebním účtem na internetu. Provozovateli srovnávacích internetových stránek je uložena povinnost zajistit rovné zacházení při uveřejnění výsledků srovnání a zajistit, aby výsledky srovnání umožnily získat informaci o všech službách spojených s platebním účtem, které jsou předmětem harmonizace ve vyhlášce České národní banky. Návrh pak stanoví další náležitosti srovnání služeb.

Návrh zákona ukládá provozovatelům příslušných stránek povinnost dodržet stanovená pravidla. Všichni provozovatelé srovnávacích stránek provozující dané stránky jako podnikaní tak budou muset dodržovat pravidla stanovená směrnicí. Tím bude dodržen požadavek směrnice na existenci srovnávacích stránek.

Na provozovatele srovnávacích internetových stránek bude dohlížet Česká obchodní inspekce. Jsou-li však srovnávací stránky provozovány bankou v rámci vedlejší činnosti, bude orgánem dohledu v souladu se současným stavem Česká národní banka.

Provozovatel srovnávacích internetových stránek nahlásí jejich provozování České obchodní inspekci a České národní bance. Tyto subjekty zveřejní informace, které obdrží od poskytovatelů, na svých internetových stránkách, veřejnosti tak budou k dispozici údaje o webových adresách stránek a jejich provozovatelích.

Recitál č. 29 směrnice o platebních účtech stanoví, že existují-li v členském státě pouze jedny srovnávací internetové stránky a tyto internetové stránky ukončí provoz nebo přestanou splňovat kritéria kvality, měl by členský stát zajistit, aby spotřebitelé měli na vnitrostátní úrovni v přiměřené době přístup k ještě jedněm srovnávacím internetovým stránkám. Přestanou-li v České republice fungovat srovnávací internetové stránky provozované na soukromé bázi, měla by Česká republika přesto zajistit jejich existenci. Za této situace by Ministerstvo financí mohlo přistoupit například k zadání veřejné zakázky na provozování srovnávacích stránek. Takové stránky by pak byly financovány z veřejných zdrojů. Další možností, jak řešit neexistenci stránek, je zabezpečit jejich fungování veřejným orgánem.

Provozovatel srovnávacích internetových stránek bude čerpat informace o úplatě za služby spojené s platebním účtem z veřejně dostupných zdrojů, které poskytovatelé uveřejňují. Provozovatel je tedy závislý na uveřejněných datech. Provozovatel nemůže zajistit, aby poskytovatelé vždy účtovali částky, které zveřejňují například v předsmluvních informacích či cenících.

Poskytovatelé jsou nicméně informacemi, které v cenících uvádějí, vázáni, neboť takovéto informace jsou součástí závazné smlouvy s uživatelem. Tím je zajištěna relevance zdrojů informací, ze kterých může provozovatel srovnávacích stránek čerpat.

5.2 ZMĚNA PLATEBNÍHO ÚČTU

5.2.1 Vnitrostátní změna platebního účtu

K §203:

Zákon zavádí službu změny platebního účtu, kterou dosavadně prováděly na dobrovolné bázi pouze banky, které se k tomu dobrovolně zavázaly v rámci tzv. Kodexu mobility vytvořeného Českou bankovní asociací.

Po nabytí účinnosti navrhované novely budou na požádání uživatele službu změny platebního účtu povinně provádět všichni poskytovatelé platebních služeb, kteří spadají do působnosti části páté zákona.

Změnu účtu zahajuje uživatel u poskytovatele, který mu vede platební účet a uživatel k němu chce převést trvalé příkazy či souhlasy k inkasu. Tento poskytovatel, následně označovaný jako nový poskytovatel, má jménem uživatele požádat o provedení činností potřebných ke změně účtu tzv. dosavadního poskytovatele, kterého uživatel určil.

Nový poskytovatel může ověřit totožnost uživatele různými způsoby. Pokud s uživatelem již má uzavřen obchodní vztah a proběhla již identifikace uživatele v souladu se zákonem upravujícím opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, může spoléhat na vlastní způsoby ověření totožnosti klienta, jako přihlášení se do internetového bankovnictví atp.

Uživateli je k určení úkonů potřebných ke změně platebního účtu k dispozici formulář, který mu poskytne nový poskytovatel. Formulář má uživateli umožnit snadno určit úkony, které mají nový a dosavadní poskytovatel při změně účtu provést. Zahájit změnu platebního účtu prostřednictvím tohoto formuláře však není povinné. V ustanovení §203 odst. 1 písm. c) je vymezena skupina převodů, ke kterým dal uživatel trvalý příkaz, a inkas, které má dosavadní poskytovatel přestat provádět [§204 odst. 1 písm. b)], a o kterých má informovat nového poskytovatele (§204 odst. 2), který je následně začne provádět (§205 odst. 4). Nový poskytovatel dále dostane informaci o tzv. pravidelně se opakujících převodech a inkasech provedených během posledních 13 měsíců.

Nový poskytovatel do 5 dnů po obdržení údajů stanovených ve formuláři jménem uživatele požádá dosavadního poskytovatele o provedení úkonů uvedených v ustanovení §204, které uživatel určil. V případě, že platební účet bude vlastnit více osob, bude k provedení služby změna platebního účtu třeba právního jednání všech majitelů účtu. Tato povinnost vyplývá z ustanovení §2663 NOZ, které stanoví, že v případě, kdy je účet zřízen pro více osob, má každá z nich postavení majitele účtu, přičemž tyto osoby nakládají s účtem společně. Nakládání s účtem představuje vznik, změnu nebo zánik smlouvy o účtu. Služba změna platebního účtu je tedy nakládáním s účtem v tomto smyslu.

K §204 a 205:

V ustanoveních §204 a §205 jsou stanoveny povinnosti dosavadního i nového poskytovatele. Změna platebního účtu musí být provedena v rámci vzájemné kooperace obou poskytovatelů nejpozději ve lhůtě 12 dnů.

Ustanovení §204 stanoví povinnost dosavadního poskytovatele přestat provádět převody peněžních prostředků, ke kterým dal uživatel trvalý příkaz, a odchozí inkasa. Dále je stanovena povinnost převést peněžní prostředky na účet uživatele vedený novým poskytovatelem a přestat přijímat příchozí převody peněžních prostředků. Všechny tyto úkony však dosavadní poskytovatel provede pouze pokud o to uživatel požádal. Dosavadní poskytovatel dále předá novému poskytovateli informace o stávajících („aktivních“) trvalých příkazech a souhlasech k inkasu.

Převod peněžních prostředků dosavadním poskytovatelem bude považován za běžnou platební transakci, na kterou se uplatní standardní lhůty zákona.

Ustanovení §205 odst. 1 písm. a) a b) stanoví povinnost nového poskytovatele informovat o změně platebního účtu třetí osoby (tj. plátce, který prováděl pravidelně se opakující převody a příjemce, který je oprávněn dát platební příkaz k inkasu). Údaje, které třetí osoby obdrží, mají pouze informativní charakter. Zda budou tyto údaje zakládat právní účinky a stanoví třetím osobám povinnost podle těchto informací jednat, bude záležet ad hoc na smluvním vztahu uživatele a třetí osoby, konkrétně na skutečnosti, zda obsah smlouvy může být jednostranně měněn či nikoliv. Poskytovatel, a to ani jedná-li jménem uživatele, nemá oprávnění zasahovat do soukromoprávního vztahu mezi plátcem a příjemcem v případě, že změna obsahu smlouvy může být měněna pouze konsenzem obou stran (např. údaj o platebním účtu, na který má být zasílána mzda, jež je součástí pracovní smlouvy).

Uživatel má možnost informovat plátce a příjemce sám prostřednictvím standardizovaných dopisů, které mu poskytne nový poskytovatel.

Nový poskytovatel začne v den určený uživatelem provádět převody peněžních prostředků, které dosavadní poskytovatel přestal provádět [§204 odst. 1 písm. b)] a předal o nich informace novému poskytovateli (§204 odst. 2).

Navrhovaná úprava nestanoví zvláštní úpravu náhrady škody, neboť se uplatní obecná úprava občanského práva. NOZ rozlišuje povinnost nahradit škodu v případě porušení zákona v §2910 a v případě porušení smluvní povinnosti v ustanovení §2913. V případě porušení zákona se jedná o odpovědnost subjektivní, tj. za zavinění, a v případě porušení smluvní povinnosti se jedná o odpovědnost objektivní bez ohledu na zavinění. V případě porušení ustanovení týkajících se služby změna platebního účtu se sice bude jednat o porušení povinností stanovené zákonem, je však třeba si uvědomit, že tyto povinnosti vznikly na základě smluvního vztahu, neboť dosavadní i nový poskytovatel jsou ve smluvním vztahu s uživatelem. Z toho důvodu důsledky takového porušení podřadíme pod režim smluvní odpovědnosti. Přestože ten, kdo porušil povinnost ze smlouvy, nemá možnost exkulpace, může se zprostit povinnosti k náhradě škody na základě liberačních důvodů, které NOZ stanoví v ustanovení §2913 odst. 2.

K §206 až 208:

Poskytovatel může po majiteli účtu za provedení změny platebního účtu požadovat úplatu, která však musí být přiměřená a odpovídat skutečným nákladům poskytovatele. Požadovat úplatu je vyloučeno za poskytnutí informací týkajících se stávajících trvalých příkazů a souhlasů k inkasu uživatele a také za poskytnutí informací ohledně služby změna platebního účtu.

V ustanovení §207 jsou stanoveny informace, které má poskytovatel povinnost uživateli zpřístupnit nebo poskytnout. Poskytovatel je povinen mj. informovat uživatele o způsobu mimosoudního řešení sporů. Poskytovatel je povinen poskytnout a zpřístupnit uvedené informace způsobem stanoveným v ustanovení §131. Kompetentním orgánem pro mimosoudní řešení sporů mezi spotřebitelem a poskytovatelem platebních služeb je finanční arbitr.

Služba změna platebního účtu je možná pouze mezi platebními účty vedenými ve stejné měně a pouze mezi platebními účty vedenými v České republice. Česká národní banka není povinna poskytovat službu změna platebního účtu, neboť vede platební účty pouze omezenému okruhu uživatelů.

5.2.2 Součinnost při změně platebního účtu ve vztahu k jinému členskému státu

K §209:

Novela neupravuje přeshraniční službu změna platebního účtu. V zájmu usnadnění přeshraničního zřizování platebních účtů se zavádí povinnost tuzemského poskytovatele poskytnout na požádání uživatele součinnost při změně platebního účtu ve vztahu k jinému členskému státu. Pomoc tuzemského poskytovatele spočívá ve dvou krocích. Poskytovatel jednak poskytne uživateli bezplatně přehled o jeho stávajících trvalých příkazech a souhlasech k inkasu a o opakujících se příchozích převodech a inkasech provedených za posledních 13 měsíců. Poskytovatel má povinnost poskytnout informace způsobem stanoveným v ustanovení §131. Poskytovatel dále převede veškeré peněžní prostředky na účet vedený v jiném členském státě za předpokladu, že ho o to uživatel požádá a sdělí mu přesné a úplné údaje umožňující identifikaci poskytovatele v jiném členském státě a identifikaci platebního účtu jím vedeného.

5.3 ZÁKLADNÍ PLATEBNÍ ÚČET

K §210:

Základní platební účet nabízí banky nebo zahraniční banky, které mají pobočku umístěnou na území České republiky. V souladu s ustanovení §217 mají povinnost uzavřít smlouvu o základním platebním účtu pouze ti poskytovatelé, kteří vedou platební účty spotřebitelům. Nárok na zřízení základního platebního účtu vzniká spotřebiteli, který je osobou oprávněně pobývající v členském státě. Definice osoby oprávněně pobývající v členském státě vyplývá z ustanovení §2 odst. 3 písm. k). Zájemce o zřízení základního platebního účtu je povinen doložením rozhodných dokumentů osvědčit, že je osobou oprávněně pobývající v členském státě.

Na výzvu spotřebitele předloží poskytovatel tomuto spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o základním platebním účtu. Jedná se o jakési invitatio ad offerendum. Jde v podstatě o znění budoucí smlouvy. Spotřebitel má následně lhůtu k prostudování návrhu. Pokud do 5 pracovních dnů od předložení návrhu prohlásí, že s návrhem souhlasí, je poskytovatel povinen s tímto spotřebitelem uzavřít smlouvu o základním platebním účtu. Spotřebiteli je tak dána určitá lhůta k prostudování budoucích smluvních podmínek.

Poskytovatel není povinen návrh smluvních podmínek předložit nebo ho odvolat za podmínek uvedených v ustanovení §210 odst. 3.

Poskytovatel nepředloží návrh smluvních podmínek, jestliže by uzavřením smlouvy o základním platebním účtu porušil právní předpis. Tímto právním předpisem může být zákon upravující opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákon upravující provádění mezinárodních sankcí nebo přímo použitelné předpisy Evropské unie. Uživatel bude následně vyrozuměn o důvodech, proč mu poskytovatel odmítl předložit návrh smluvních podmínek. Informační povinnost se neuplatní, pokud by tím došlo k porušení zákona upravující opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie.

Základní platební účet je veden v české měně.

K §211:

Poskytovatel není oprávněn podmínit uzavření smlouvy o základním platebním účtu úplatným čerpáním služeb neuvedených v ustanovení §212 odst. 1.

K §212:

Základní platební účet je charakterizován službami uvedenými v odstavci 1. Služby uvedené v odstavci 1 musí být majiteli základního platebního účtu poskytnuty vždy, jestliže jsou poskytovány ostatním spotřebitelům, kterým poskytovatel vede platební účet jiný než základní. Ustanovení však nenutí poskytovatele poskytovat majiteli základního platebního účtu služby, které ostatním klientům neposkytuje. Na poskytování služeb podle ustanovení §212 odst. 1 se také uplatní úplata podle ustanovení §213.

Poskytovatel musí umožnit majiteli základního platebního účtu čerpat služby uvedené v odstavci 1 způsobem, jakým umožňuje čerpat služby uživatelům, kteří jsou majiteli jiného platebního účtu, než je účet základní. Majitelé základního platebního účtu by tak neměli být diskriminováni, co se týče přístupu ke službám spojeným s platebním účtem.

Ohledně přístupu k dalším službám spojeným s platebním účtem, včetně různých prémiových produktů, lze říci, že není důvodné vylučovat přístup majitele základního platebního účtu k těmto službám. Nicméně podmínky přístupu k těmto službám mohou být podmíněny stejným způsobem jako u ostatních uživatelů. Rovněž úplata za dodatečné služby není zákonem nijak regulována.

K §213:

Zákon stanoví, že poskytovatel je oprávněn si účtovat za služby uvedené v ustanovení §212 nejvýše úplatu odpovídající obvyklé ceně podle zákona o cenách. Obvyklá cena je pak vymezena jako cena shodného nebo z hlediska užití porovnatelného nebo vzájemně zastupitelného zboží volně sjednávaná mezi prodávajícími a kupujícími, kteří jsou na sobě navzájem ekonomicky, kapitálově nebo personálně nezávislí na daném trhu, který není ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže.

Obvyklá cena tak zohledňuje jak stranu nabídky, tj. ochotu bank nabízet platební účty za určitou cenu, tak stranu poptávky, tj. ochotu spotřebitelů za dané služby platit.

Základní platební účet je koncipován tak, že jeho majitel má nárok na služby uvedené v ustanovení §212 odst. 1 v rozsahu, v jakém je banka poskytuje klientům, kteří vlastní jiný platební účet než základní. Rozsah služeb poskytovaných v rámci základního platebního účtu se tak bude lišit v závislosti na škále služeb, které banka nabízí. Jelikož rozsah služeb poskytovaných v rámci základního účtu nebude jednotný, je třeba cenu posuzovat vždy ke konkrétní nabídce služeb, které může majitel základního platebního účtu čerpat. Lze tedy říci, že cena se bude lišit dle škály služeb nabízených různými poskytovateli. Cena se bude také lišit v závislosti na způsobu čerpání dané služby. Cena za služby poskytované v rámci základního platebního účtu se tedy mezi poskytovateli lišit může.

Směrnice o základním platebním účtu stanoví, že přiměřenost úplaty za základní platební účet má být stanovena s ohledem na vnitrostátní úroveň příjmů a průměrnou výši úplaty účtované za služby spojené s platebním účtem. V souladu s těmito požadavky se jako vhodné kritérium přiměřenosti jeví obvyklá cena podle zákona o cenách. Cena na trhu je dána především střetáváním nabídky s poptávkou a jako taková zohledňuje ochotu a možnost spotřebitelů za danou službu zaplatit. Tržní cena tedy obsahuje i zohlednění úrovně příjmů spotřebitelů. Vzhledem k tomu, že trh platebních služeb tvoří cenu na základě tržního mechanismu, měla by tržní cena být kritériem přiměřenosti úplaty za služby spojené se základním platebním účtem. Toto kritérium zohledňuje oba parametry požadované směrnicí o základním platebním účtu.

K §214:

K ujednáním o smluvní pokutě sjednané pro případ porušení povinnosti ze smlouvy o základním platebním účtu se nepřihlíží. Výjimkou je smluvní pokuta sjednaná v souvislosti s překročením a možností přečerpání, která je upravena zákonem o úvěru pro spotřebitele.

K §215:

Poskytovatel platebních služeb může jednostranně vypovědět závazek ze smlouvy o základním platebním účtu z důvodů, které jsou taxativně vymezeny v ustanovení §215 odst. 1 a 2. Ustanovení §215 odst. 1 a 2 je k ustanovení §154 zákona o platebním styku ve vztahu lex specialis. Poskytovatel může od smlouvy o základním platebním účtu odstoupit z důvodů uvedených v ustanovení §215 odst. 3 a 4. Poskytovatel může od smlouvy o základním platebním účtu odstoupit například tehdy, je-li trvání závazku ze smlouvy o základním platebním účtu nebo užívání tohoto účtu v rozporu se zákonem upravujícím opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, zákonem upravujícím provádění mezinárodních sankcí nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie.

Současně s výpovědí nebo odstoupením oznámí majiteli účtu důvody výpovědi nebo odstoupení a upozorní jej na způsob mimosoudního řešení sporu prostřednictvím finančního arbitra, dále na možnost obrátit se se stížností na orgán dohledu, kterým je Česká národní banka, a popřípadě jej upozorní na možnost podat stížnost poskytovateli platebních služeb, který ji projedná v rámci interního postupu. Poskytovatel důvody odstoupení nebo výpovědi nesdělí, pokud by sdělení bylo v rozporu se zákonem upravujícím opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, zákonem upravujícím provádění mezinárodních sankcí nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie.

K §216:

Poskytovatel platebních služeb zpřístupní informace o základním platebním účtu a způsobu mimosoudního řešení sporů jednak elektronicky na svých internetových stránkách a jednak ve svých obchodních prostorách, které jsou určeny spotřebitelům. Na žádost poskytovatel informace bezplatně poskytne. Poskytovatel má povinnost poskytnout a zpřístupnit informace způsobem stanoveným v ustanovení §131.

K §217:

Z povinnosti nabízet základní platební účet jsou vyňata spořitelní a úvěrní družstva. Spořitelní a úvěrní družstva jsou oprávněna přijímat vklady pouze od svých členů. Použití části páté hlavy III zákona na družstva by implikovalo povinné přijímání členů družstva a nedůvodně spojovalo nástroj, který má napomáhat finanční inkluzi, s účastí na obchodní korporaci včetně účasti na hospodaření dané instituce.

Povinnost zřídit základní platební účet se dále nevztahuje na banky a zahraniční banky, které nevedou platební účty spotřebitelům.

5.4 SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

K §218:

Stanoví se informační povinnost poskytovatele informovat uživatele, jestliže po zániku závazku ze smlouvy o platebním účtu má tento poskytovatel vůči uživateli neuhrazenou pohledávku. Uživatel má být informován bez zbytečného odkladu po zániku závazku ze smlouvy o platebním účtu.

K §219:

Zákaz diskriminace vyplývá z ustanovení §6 zákona o ochraně spotřebitele. S ohledem na požadavek směrnice o základním platebním účtu a na ustanovení §1 odst. 1 antidiskriminačního zákona se výslovně uvádí důvody, ze kterých nesmí být spotřebitel diskriminován, a to státní občanství a místo pobytu. Je tomu tak proto, aby bylo zcela zřejmé, že se spotřebiteli nesmí být v přístupu k platebnímu účtu zacházeno odlišně na základě jakýchkoli kritérií, a to ani na základě státní příslušnosti a místa pobytu, což jsou kritéria, s nimiž se v praxi lze setkat. Zakázána je i nepřímá diskriminace, která ve svém důsledku k odlišnému zacházení vede, například požadavek na existenci korespondenční adresy pouze v ČR, který je pro osoby bez pobytu v ČR obtížně splnitelný.

K §220:

Stanoví se působnost části páté zákona. Část pátá se, jako transpozice směrnice o základním platebním účtu, použije na ty platební účty, jejichž prostřednictvím lze vybírat hotovost, převést peněžní prostředky ve prospěch třetích osob (včetně provedení úhrad) a na které lze připsat peněžní prostředky od třetích osob (včetně příchozích převodů). Účty s omezenějšími funkcemi tak nespadají pod působnost části páté zákona. Standardně tak budou z působnosti vyňaty například účty ke kreditním kartám a spořící či úvěrové účty.

6 BEZPEČNOST V OBLASTI PLATEBNÍHO STYKU

K §221:

Ustanovení §221 pojednává o hlášení závažných bezpečnostních incidentů v oblasti platebního styku České národní bance a v odůvodněných případech jejich oznámení uživatelům platebních služeb. Cílem je dát možnost orgánům dohledu reagovat na objevující se hrozby kybernetických útoků např. formou bezpečnostních doporučení. Jakýmsi sběrným informačním místem bude Evropský orgán pro bankovnictví a Evropská centrální banka. Směrnice o platebních službách předpokládá vydání obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví, které mají zpřesnit klasifikaci jednotlivých incidentů z hlediska jejich hlášení.

K §222:

Ustanovení §222 upravuje povinnost ročních informačních hlášení o bezpečnostních incidentech v oblasti platebního styku. Ustanovení předpokládá vydání prováděcího právního předpisu.

Silné ověření uživatele (§223 až 225)

K §223:

Ustanovení stanoví situace, kdy je vyžadováno silné ověření uživatele. Požadavek na silné ověření uživatele se zavádí pro případy, kdy uživatel není v přímém kontaktu se svým poskytovatelem, ale kdy zadává např. platební příkaz prostřednictvím internetu, tedy v situacích, kdy hrozí, že může dojít ke zneužití přihlašovacích údajů.

Odstavec 2 určuje dodatečné požadavky na silné ověření v případě, kdy je platební příkaz dáván prostřednictvím internetu nebo prostřednictvím elektronického zařízení, které lze použít k dálkové komunikaci, nebo je-li platební příkaz dáván nepřímo. Ustanovení navazuje na odpovědnost za neautorizovanou platební transakci v ustanovení §182.

Článek 4 odst. 30 transponované směrnice o platebních službách říká: „silným ověřením klienta“ je „ověření založené na použití dvou nebo více navzájem nezávislých prvků z kategorie znalost (to, co ví pouze uživatel), držení (to, co drží pouze uživatel) a inherence (to, čím uživatel je), kdy nesplněním jednoho z nich není ovlivněna spolehlivost ostatních; postup je navržen tak, aby byla chráněna důvěrnost ověřovacích údajů“.

Prvním prvkem je to, co je známo jen uživateli – znalost. Jedná se o údaj, který by měl znát pouze uživatel, čemuž v současné době odpovídá například přihlašovací heslo do internetového bankovnictví nebo PIN pro platební karty. Druhým prvkem je věc, kterou má uživatel ve své moci – majetek. Za takovou věc se považuje např. platební karta nebo mobilní telefon. Třetím prvkem je něco, čím uživatel je, což v zásadě představuje biometrický údaj – inherence. Tomu odpovídá v současné době například otisk prstu. Biometrický údaj, definovaný v článku 4 odst. 14 GDPR, je však podle článku 9 GDPR citlivým osobním údajem. Jeho zpracování vyžaduje splnění zvláště přísných podmínek (zpracování citlivých osobních údajů je obecně zakázáno) a jejich zpracování je pod dozorem ÚOOÚ.

Zákon požaduje, aby silné ověření bylo provedeno alespoň dvěma z těchto prvků, je tedy na poskytovateli, který způsob ověření bude preferovat. Odstavec 3 nebrání zavedení více faktorového ověření. Vždy však musí být požadovány alespoň 2 faktory dle požadavku směrnice a zákona.

Tomuto silnému ověření v současné době odpovídá praxe bank, kdy pro platby na internetu je vyžadováno přístupové heslo a zároveň jednorázový kód zaslaný SMS na mobilní telefon plátce. Zákon zároveň nechce bránit využití nových technologií, které by umožňovaly identifikaci plátce na základě např. otisku prstu (jak se již dnes děje pomocí aplikace iTouch) nebo jiných nových technologií, které by ale měly zohledňovat požadavky článku 25 GDPR – záměrné a standardní ochrany osobních údajů. Současná technologická řešení většinou používají otisk prstu při přihlášení se do aplikace mobilního bankovnictví. Otisk prstu však standardně zůstává nasnímán pouze v aplikaci mobilního telefonu a není poskytnut bance, což naplňuje požadavky záměrné ochrany osobních údajů. Při nakládání s osobními údaji bude muset poskytovatel plnit zákonné požadavky na ochranu osobních údajů podle příslušného zákona, resp. nařízení.

Podoba silného ověření uživatele vychází z již existujících obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví pro internetové platby (EBA/GL/2014/12_rev1). Řada bank již tyto obecné pokyny dodržuje a dvou faktorové ověření u internetových plateb vyžaduje.

Odstavec 4 stanovuje vzájemnou nezávislost prvků.

Předpokládá se vydání prováděcího předpisu Evropské komise, který stanoví bližší požadavky na plnění požadavku na silné ověření uživatele. Prováděcí předpis by také měl stanovit výjimky z povinnosti silné ověření uživatele uplatňovat.

K §224:

V souladu se směrnicí o platebních službách se stanoví možnost tzv. třetích stran (poskytovatelů služby nepřímého dání platebního příkazu nebo služby informování o platebním účtu) spoléhat na postupy silného ověření poskytovatele, který vede uživateli platební účet. Směrnice tedy přepokládá možnost, že třetí strana sama neuplatní silné ověření uživatele a z hlediska autorizace platební transakce bude dostačovat silné ověření ze strany poskytovatele, který vede účet. Třetí straně tedy nemůže být k tíži, když se na takové ověření spolehne.

K §225:

Stanoví se povinnost dodržovat přímo použitelný předpis Evropské komise, který upravuje standardy komunikace, ověření a bezpečnosti v oblasti poskytování platebních služeb.

7 PŘESTUPKY

K §226 - 236:

Čl. 103 směrnice o platebních službách ukládá povinnost stanovit sankce za porušení vnitrostátního právního předpisu, který byl přijat za účelem transpozice směrnice. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Tento požadavek se vztahuje i na porušení povinností, které jsou soukromoprávní povahy. Požadavek stanoví i směrnice o platebních účtech a přímo použitelná nařízení, která jsou zákonem o platebním styku implementována do českého právního řádu.

Jednotlivé skutkové podstaty uvedené v ustanoveních §226 až 235 vymezují formální stránku příslušných přestupků. Zároveň však musí být naplněna i materiální stránka přestupku, tedy společenská škodlivost určitého jednání, což vyplývá z definice přestupku v §5 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. To odpovídá zásadě, že správní trestání má ve vztahu k soukromoprávním možnostem nápravy fungovat jako skutečná ultima ratio.

Přestupky jsou v zákoně upraveny podle jednotlivých subjektů, které se jich mohou dopustit. Tam, kde je to možné, se po určitých formulačních a sjednocujících úpravách přebírá právní úprava přestupků ze stávajícího zákona o platebním styku. U nově vytvořených kategorií subjektů jsou příslušné přestupky tvořeny analogicky podle obdobných úprav ve stávajícím zákoně o platebním styku nebo v jiných zákonech upravujících finanční trh. Dbá se na to, aby sankce za porušení právních povinností byly diferencovány podle významu jednotlivých povinností a typové závažnosti jednotlivých přestupků.

Ustanovení §235 obsahuje přestupky spočívající v porušení přímo použitelných předpisů Evropské unie.

Ustanovení §236 stanoví, kdo projednává přestupky podle tohoto zákona, a určuje pravidla pro zveřejňování udělených sankcí ze strany České národní banky.

8 DOHLED A KONTROLA

K §237:

Stanoví se pravidla pro výkon dohledu nad dodržováním povinností vyplývajících ze zákona o platebním styku a z přímo použitelných předpisů Evropské unie. V zásadě se vychází z úpravy předchozího zákona o platebním styku. Kontrolou se rozumí především činnost cenových orgánů při kontrole ceny základního platebního účtu.

K §238:

V souladu s legislativní praxí se stanoví příslušné orgány podle přímo použitelných předpisu Evropské unie. Nově je explicitně stanovena Česká obchodní inspekce jako orgán dohedu nad dodržováním přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky pro úhrady a inkasa v eurech ze strany plátce a příjemce. Věcně jde o specifický prvek diskriminace, který by měl být i dnes dohlížen ze strany orgánů České obchodní inspekce.

K §239:

Povinnost mlčenlivosti se upravuje odkazem na pravidla povinnosti mlčenlivosti při výkonu bankovního dohledu. Upravuje se výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány dohledu ostatních členských států.

K §240:

Stanoví se omezení pro Českou národní banku, jestliže mezi ní a orgánem dohledu jiného členského státu probíhá tzv. mediace za účasti Evropského orgánu pro bankovnictví

K §241:

Pří výkonu kontroly postupuje České národní banka podle kontrolního řádu. Kontrolu lze provést také u pověřených zástupců a osob, které jsou podezřelé z neoprávněného poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz.

K §242:

Stanoví se pravidla pro uložení opatření k nápravě. Ustanovení vychází ze stávajícího znění zákona o platebním styku.

K §243:

Při přeshraničním poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky, které závažným způsobem ohrožuje zájmy uživatelů v České republice a jež není možné odvrátit spoluprací mezi orgány dohledu, se stanoví možnost, aby Česká národní banka uložila v ustanovení uvedená opatření k nápravě. Jedná se o odchylku od standardního rozdělení rolí mezi orgány dohledu domovského a hostitelského členského státu.

K §244:

Zavádí se obligatorní a fakultativní pravomoc České národní banky odejmout povolení udělené podle tohoto zákona a vymezují se podmínky pro tento postup. K odnětí povolení může dojít na žádost nebo může mít odnětí sankční charakter.

K §245:

Zavádí se obligatorní a fakultativní pravomoc České národní banky zúžit povolení udělené podle tohoto zákona a vymezují se podmínky pro tento postup. K zúžení povolení může dojít na žádost nebo může mít odnětí sankční charakter.

K §248:

Ustanovení navazuje na §42 správního řádu a stanoví odchylky dané unijním právem. Explicitně se stanoví povinnost odpovědět na podnět a prodlužuje se lhůta pro odpověď.

9 USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

9.1 USTANOVENÍ SPOLEČNÁ

Seznamy (§249 až 251)

Stanoví se pravidla pro vedení seznamů některých osob oprávněných poskytovat platební služby. Určují se údaje, které se do seznamů zapisují. Česká národní banka má udržovat seznamy aktuální, což je důležité např. při poskytování nepřímého dání platebního příkazu, neboť od oprávnění subjektu k poskytování této služby se odvíjí přístup k nepřímému dání platebního příkazu.

Seznamy mají umožnit orientaci v osobách oprávněných poskytovat platební služby. Tento fakt je posílen tvorbou jednotného evropského seznamu, který bude spravován Evropským orgánem pro bankovnictví. Jednotný evropský seznam bude obsahovat údaje, které poskytnou orgány dohledu jednotlivých členských států.

Oznámení o provádění plateb v rámci omezené sítě nebo prostřednictvím elektronických komunikací (§252 až 260)

K §252 a 253:

Podnikatel, který provádí platby v rámci tzv. omezené sítě, má povinnost oznámit, jakým způsobem dané platby provádí, jestliže objem těchto plateb za posledních 12 měsíců poprvé přesáhne částku odpovídající 1 000 000 eur. Ustanovení má umožnit České národní bance snáze zjistit existenci takto rozsáhlých omezených sítí. Dále je stanovena povinnost osoby, která provádí platby v rámci sítě elektronických komunikací na základě výjimky podle ustanovení §3 odst. 3 písm. e), dokládat zprávou auditora dodržování stanovených limitů.

K §254:

Výše tzv. surchargingu se omezuje částkou odpovídající přímým nákladům, které příjemci v souvislosti s použitím daného platebního prostředku vznikají. Surcharging je zakázán u platebního prostředku, u něhož je mezibankovní poplatek upraven v kapitole II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751, a u platebních služeb, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující požadavky pro úhrady a inkasa v eurech.

K §255:

Stanoví se pravidla přístupu platebních institucí k platebním účtům vedených úvěrovou institucí. Ustanovení má za cíl zlepšit přístup platebních institucí k účtům určených k ochraně peněžních prostředků svěřených klienty a k provádění platebních transakcí.

K §256:

Obchodník bude mít možnost po poskytovateli platebních služeb požadovat uzavření rozhodčí smlouvy, aby případné spory z karetních transakcí bylo možné řešit v rámci rozhodčího řízení. Ustanovení vychází z občanského zákoníku.

K §257:

Komentované ustanovení představuje výjimku z obecného režimu nakládání s osobními údaji, jedná-li se o zpracování výlučně pro účely předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování. V ostatních případech se uplatní obecná právní úprava.

K §258:

Stanoví se povinnost pro každého poskytovatele mít zaveden systém řešení stížností, který odpovídá zde uvedeným požadavkům. Ustanovení navazuje na řídicí a kontrolní systém, kde je vyřizování stížností a reklamací rovněž řešeno.

K §259:

Jsou stanovena pravidla pro informování o mimosoudním řešení sporů, které v České republice probíhá před finančním arbitrem.

K §260:

Na základě směrnice o platebních službách se předpokládá, že Evropská komise vytvoří informační leták týkající se práv uživatele platebních služeb. Poskytovatelé mají tento dokument zpřístupnit.

K §262

Ustanovení §2781 občanského zákoníku stanoví, že pojistitel má právo odstoupit od smlouvy nebo vypovědět povinné pojištění jen stanoví-li to jiný zákon. Do zákona se tedy doplňují důvody výpovědi závazku, neboť není důvod, proč by závazek z pojistné smlouvy nebylo možno vypovědět.

K §263:

V souladu s legislativní praxí obsahuje jedno ze společných ustanovení zákona zmocnění pro Českou národní banku k vydání prováděcích vyhlášek. Zmocnění jsou konkretizována v jednotlivých ustanoveních.

9.2 USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

9.2.1 Přechodná ustanovení

K §264:

Platebním institucím se umožňuje poskytovat platební služby na základě dosavadního oprávnění po dobu šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona. Po uplynutí této lhůty se dosavadní povolení považuje za povolení k činnosti podle nově přijatého zákona o platebním styku.

Stanoví se povinnost doložit do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona, že platební instituce splňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti platební instituce podle nově přijatého zákona. Směrnice totiž požaduje, aby příslušné orgány dohledu měly dostatečný čas rozhodnout, zda platební instituce splňují podmínky pro udělení povolení podle nově přijatého zákona. Rozhodnuto by zpravidla mělo být během doby šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

K §265:

Poskytovatelům platebních služeb malého rozsahu se umožňuje poskytovat platební služby na základě dosavadního oprávnění po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti zákona. Po uplynutí této lhůty se dosavadní povolení považuje za povolení k činnosti podle nově přijatého zákona o platebním styku.

Stanoví se povinnost doložit do devíti měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona, že poskytovatel platebních služeb malého rozsahu splňuje podmínky pro udělení povolení k jeho činnosti podle nově přijatého zákona. Směrnice totiž požaduje, aby příslušné orgány dohledu měly dostatečný čas rozhodnout, zda poskytovatelé poskytující služby na základě výjimky v čl. 32 směrnice o platebních službách, splňují podmínky pro udělení povolení podle nově přijatého zákona. Rozhodnuto by zpravidla mělo být během doby jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

K §266:

Institucím elektronických peněz se umožňuje poskytovat platební služby na základě dosavadního oprávnění po dobu šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona. Po uplynutí této lhůty se dosavadní povolení považuje za povolení k činnosti podle nově přijatého zákona o platebním styku.

Stanoví se povinnost doložit do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona, že instituce elektronických peněz splňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz podle nově přijatého zákona. Směrnice totiž požaduje, aby příslušné orgány dohledu měly dostatečný čas rozhodnout, zda instituce elektronických peněz splňují podmínky pro udělení povolení podle nově přijatého zákona. Rozhodnuto by zpravidla mělo být během doby šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

K §267:

Vydavateli elektronických peněz malého rozsahu se umožňuje poskytovat platební služby na základě dosavadního oprávnění po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti zákona. Po uplynutí této lhůty se dosavadní povolení považuje za povolení k činnosti podle nově přijatého zákona o platebním styku.

Stanoví se povinnost doložit do devíti měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona, že poskytovatel platebních služeb malého rozsahu splňuje podmínky pro udělení povolení k jeho činnosti podle nově přijatého zákona. Směrnice totiž požaduje, aby příslušné orgány dohledu měly dostatečný čas rozhodnout, zda poskytovatelé poskytující služby na základě výjimky v čl. 9 směrnice o elektronických penězích splňují podmínky pro udělení povolení podle nově přijatého zákona. Rozhodnuto by zpravidla mělo být během doby jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

K §268:

Staví se přechodné období šesti měsíců pro působení obchodních zástupců v domovském členském státě podle dosavadních právních předpisů. Po uplynutí této lhůty se platební instituce a instituce elektronických peněz považují za držitele souhlasu k poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce uděleného podle tohoto zákona.

K §269 a 270:

Platební instituce a instituce elektronických peněz se po 6 měsících ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za držitele souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky. Souhlas se vztahuje na ty pobočky a obchodní zástupce, jež byli oznámeni podle dosavadních právních předpisů.

K §271:

Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování udělené podle dosavadních právních předpisů považuje za udělené podle tohoto zákona.

K §272:

Vzhledem k tomu, že druhá směrnice o platebních službách zrušila zvláštní kategorii platebních služeb pro provozovatele sítí elektronických komunikací, stanoví se, jaké platební služby jsou držitelé dřívějšího povolení oprávněni poskytovat.

K §273:

Vzhledem k nové definici služeb „issuing a acquiring“ se v zákoně mění vymezení těchto platebních služeb v §3 odst. 1 písm. e). V souvislosti s tím se stanoví, že povolení k činnosti podle §3 odst. 1 písm. e) zákona č. 284/2009 Sb. se považuje za povolení podle nového zákona. Osoby, které držely povolení k této činnosti podle zákona č. 284/2009 Sb., tak mají danou činnost povolenu i podle nového zákona o platebním styku.

K §274:

Stanoví se, jak má být nakládáno s žádostmi o povolení či o zápis do registru podle dosavadního zákona o platebním styku. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se žádosti považují za žádosti podle nového zákona; v řízení o nich se dále postupuje podle nového zákona.

K §275:

Stanoví se přechodné ustanovení ohledně poskytování platebních služeb u smluv uzavřených před účinností tohoto zákona.

K §276:

Určují se pravidla pro provedení platební transakce, která byla autorizována podle dosavadních právních předpisů.

K §277:

V návaznosti na vydání prováděcích právních předpisů Evropské unie se stanoví přechodné období pro použití jednotné terminologie, kterou by měla Česká národní banka zohlednit ve své vyhlášce. Poskytovatelé nebo srovnávací stránky budou následně používat pojmy dle vyhlášky České národní banky.

K §278

Transponuje se čl. 115 odst. 4 směrnice o platebních službách. Ustanovení zákona navázaná na prováděcí předpis vydaný podle čl. 98 směrnice se poprvé použijí 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie. Subjektům je tak dána určitá doba na přizpůsobení se novým standardům.

9.2.2 Závěrečná ustanovení

K §279:

Zrušuje se stávající zákon o platebním styku a vyhlášky, které ho provádějí.

K §280:

V souladu se směrnicí se stanoví účinnost zákona na 13. ledna 2018. Dřívější datum účinnosti nelze stanovit, neboť do té doby je Česká republika vázána stávající směrnicí o platebních službách, která je v režimu maximální harmonizace.

V Praze dne 13.března 2017

Předseda vlády:

Mgr. Bohuslav Sobotka, v. r.

1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí

Ing. Andrej Babiš, v. r.

SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA

1. Základní identifikační údaje
Název návrhu zákona: zákon o platebním styku
Zpracovatel/zástupce předkladatele: Ministerstvo financí	Předpokládaný termín nabytí účinnosti: 13. ledna 2018, což je transpoziční termín směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES
Implementace práva EU: ano - termín stanovený pro transpozici směrnice o platebních službách na vnitřním trhu: 13. ledna 2018 - požadavky nad rámec požadavků stanovených předpisem: Návrh zákona pouze stanoví procesní postupy, které jsou třeba k dosažení požadavků směrnice. V hlavních otázkách však nad rámec požadavků předpisů EU návrh nezachází.
2. Cíl návrhu zákona
- transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (dále jen „směrnice" nebo „směrnice o platebních službách") Do návrhu bude rovněž ze zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, převzata implementace: - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES. - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne 6. května 2009, kterou se mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění, pokud jde o propojené systémy a pohledávky z úvěru. - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES. - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001, v platném znění. - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009. - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano
V současnosti není možné finanční dopady na státní rozpočet kvantifikovat. Náklady lze očekávat v souvislosti s vedením správních řízení a při výkonu dohledu. Nutnost stanovit orgány dohledu však pramení z evropských právních předpisů. Veškeré výdaje, které bude třeba vynaložit ze státního rozpočtu, budou uhrazeny v rámci stanovených limitů pro příslušné organizační složky státu a nebude požadován nárůst počtu funkčních míst v organizačních složkách státu.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: Ne
Návrh zákona nemá dopad na mezinárodní konkurenceschopnost ČR.
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ano
Navrhovaná právní úprava klade požadavky především na poskytovatele platebních služeb.
3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ne Návrh zákona nemá dopad na územní samosprávné celky.
3.5 Sociální dopady: Ano
Navrhovaná právní úprava předpokládá zlepšení přístupu určitých skupin spotřebitelů k finančním službám, což plyne ze směrnice o platebních účtech, a stanovuje jednotné standardy platebního styku a ochrany uživatelů platebních služeb.
3.6 Dopady na spotřebitele: Ano
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádné negativní dopady na spotřebitele. Naopak jejím cílem je posílení vnitřního trhu platebních služeb v Evropské unii, jehož účastníky jsou spotřebitelé a rovněž stanovuje jednotné standardy platebního styku a ochrany uživatelů platebních služeb před zneužitím jejich platebního prostředku.
3.7 Dopady na životní prostředí: Ne
Návrh zákona nemá dopad na životní prostředí.
3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: Ne
Návrh zákona nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů.
3.9 Dopady na výkon státní statistické služby: Ne
Návrh zákona nemá dopad na výkon státní statistické služby.
3.10 Korupční rizika: Ne
Návrh zákona nemá dopad ve vztahu ke korupčním rizikům.
3.11 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ne
Návrh zákona nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

A. OBECNÁ ČÁST

A. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA)

1. DŮVOD PŘEDLOŽENÍ A CÍLE

1. 1. Název

Zákon o platebním styku

1.2. Definice problému

Důvodem pro předložení návrhu zákona je závazek České republiky (dále též „ČR") transponovat do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (dále jen „směrnice" nebo „druhá směrnice o platebních službách"). Směrnice nahrazuje původní Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES (dále jen „první směrnice o platebních službách"). První směrnice o platebních službách se zrušuje s účinkem od 13. ledna 2018 a na základě toho jsou členské státy povinny přijmout a zveřejnit předpisy nutné pro dosažení souladu se směrnicí do 13. ledna 2018. Cílem směrnice je posílení vnitřního trhu platebních služeb v Evropské unii (dále jen „EU"). Dále zakládá jednotný právní rámec pro poskytování platebních služeb na území EU a stanovuje jednotné standardy platebního styku a ochrany uživatelů platebních služeb. V neposlední řadě směrnice rovněž upravuje problematiku platebních institucí, které využívají výhody jednotné evropské licence.

1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Vzhledem ke skutečnosti, že současná česká právní úprava není v souladu se všemi požadavky, které jsou vymezeny směrnicí, je nezbytné, aby jednotlivá ustanovení obsažená ve směrnici byla transponována do českého právního řádu. Transpozice směrnice se předpokládá přijetím nového zákona o platebním styku č. 284/2009 Sb.., neboť novela stávajícího zákona o platebním styku ve znění pozdějších předpisů (dále jako „platný zákon o platebním styku" nebo „platný ZoPS“) není vhodná z důvodu zajištění přehlednosti právního řádu.

1.4. Popis současného stavu na trhu platebních služeb v České republice

Pro lepší přehled situace na trhu platebních služeb v České republice je uvedena Tabulka 1, která ukazuje, jak se vyvíjeli subjekty poskytující platební služby a subjekty vydávající elektronické peníze v České republice od roku 2009.

Tabulka 1: Vývoj subjektů poskytujících platební služby a vydávajících elektronické peníze (2009 - 2016)

Skupina	31.1.2016	31.1.2015	31.1.2014	31.1.2013	31.1.2012	31.1.2011	31.1.2010	31.1.2009
Platební instituce a pobočky zahraničních platebních institucí	29	25	23	22	16	3	3	0
Poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu	121	96	78	61	54	22	0	0
Instituce elektronických peněz a pobočky zahraničních institucí elektronických peněz	3	3	3	3	1	0	0	0
Vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu	7	6	5	6	16	54	55	51
Zahraniční platební instituce poskytující přeshraniční služby v ČR	301	245	202	147	101	43	19	0
Zahraniční instituce elektronických peněz poskytujících přeshraniční služby v ČR	64	40	27	20	13	10	8	8
Platební systém s neodvolatelností zúčtování	1	1	1	1	1	1	1	1
Účastnící platebního systému	45	45	45	45	45	42	40	39

Zdroj: Evidence subjektů Českou národní bankou, www.cnb.cz

Platný zákon o platebním styku nabyl účinnosti 1. listopadu 2009. Z Tabulky 1 je vidět, že v té době nebyly žádné platební instituce, ovšem zároveň je vidět, že 3 si zřídily povolení do 3 měsíců a další využily možnosti poskytovat platební služby z jiných členských zemí. Jak je z Tabulky 1 vidět, došlo za posledních 15 let k značnému rozvoji na trhu platebních služeb a zásadně se v České republice rozšířila síť poskytovatelů platebních služeb.

Z Tabulky 1 je také vidět, že institut poskytovatele platebních služeb malého rozsahu je využíván a má své místo v současné legislativě. Rovněž je možno z poskytnutých dat dovodit, že možnost poskytovat platební služby přeshraničně v jiných členských státech má své opodstatnění, je to institut hojně využíván a zajišťuje tak vyšší konkurenci při poskytování platebních služeb.

V současné době spadá do kategorie platebního systému s neodvolatelností zúčtování v České republice pouze jeden subjekt a to je CERTIS - Systém mezibankovního platebního styku. CERTIS je jediný mezibankovní systém v České republice, který zpracovává mezibankovní platby v české měně. Každý účastník tohoto systému je identifikován kódem banky, který je součástí každé bankovní transakce. Zákon o platebním styku upravuje jeho provozování a práva a povinnosti účastníků tohoto mezibankovního systému. Ke dni 3. listopadu 2016 je do systému CERTIS zapojeno 45 účastníků.

Níže je uveden Graf 1, kde je zobrazen průměrný denní počet položek v roce 2016, a to za měsíce leden až září. Barevně jsou rozlišeny úhrady, které tvoří většinu každého sloupce grafu a dále jsou v menší míře zastoupeny inkasa, výzvy a odmítnutí. Téměř každý měsíc, mimo měsíce červen, srpen a září dosahuje sloupec grafu hodnoty 2 500 000 nebo krátce nad tuto hodnotu.

Graf 1

Níže je zobrazen Graf 2, kde je uveden průměrný denní počet položek v roce 2015. V měsících květen, listopad a prosinec se hodnoty pohybovaly nad hranicí 2 500 000 položek, v měsíci říjnu těsně u hranice hodnoty 2 500 000 položek a v ostatních měsících se hodnoty pohybovaly mezi hodnotami 2 000 000 a 2 500 000.

Graf 2

Níže je uveden Graf 3, ze kterého je možné sledovat, jak se vyvíjel průměrný denní počet položek v období od roku 1992 do roku 2015. Z níže uvedeného Grafu 3 je patrné, že každý rok, mimo rok 1993 a 2005 docházelo k postupnému navyšování průměrného denního počtu položek. V roce 1992, tedy na počátku vzniku CERTISu se průměrný denní počet položek pohyboval mezi hodnotami 200 000 a 400 000. V roce 2015 se průměrný denní počet položek pohyboval mezi hodnotami 2 200 000 a 2 400 000.

Graf 3

Z Grafu 3 je tedy možnost dovodit nárůst počtu transakcí v posledních dvaceti letech, ať už se jedná o větší využívání bezhotovostního převodu nebo většího počtu transakcí, plyne z toho stále vyšší obliba využívání bezhotovostního převodu a tak využívání platebních služeb a služeb vypořádacího systému.

Níže je zobrazen Graf 4, kde jsou zobrazeny průměrné denní obraty v mld. Kč. V roce 1992 se průměrný denní obrat pohyboval těsně u hranice 50 mld. Kč a v roce 2015 se průměrný denní obrat v mld. Kč vyšplhal nad hranici 1 350 mld. Kč. Téměř každý rok v období od roku 1992 do roku 2015, mimo roky 2003 a 2009 kdy došlo k poklesu denního obratu, bylo v ostatních letech zaznamenáno postupné navyšování a v roce 2015 došlo k rapidnímu navýšení oproti předchozím rokům, neboť v roce 2014 se průměrný denní obrat pohyboval těsně pod hodnotou 900 mld. Kč a v roce 2015 mírně nad hodnotou 1 350 mld. Kč.

Graf 4

Tento graf prokazuje, že dochází nejen k nárůstu počtu bezhotovostních transakcí, ale že bezhotovostní transakce jsou využívány k převedení stále většího objemu peněz a trh s platebními službami tak stále nabývá na významu.

Úhrada je platební transakce, kterou provádí banka plátce z podnětu plátce na základě jeho příkazu. Následující schéma znázorňuje postup zpracování mezibankovní úhrady směrované přes systém CERTIS, včetně časových informací.

Plátce
Zadá příkaz ke standardní nebo spěšné (expresní) úhradě své bance - přímé bankovnictví, písemný příkaz (sběrný box, přepážka)

Banka plátce
Vloží písemný příkaz k úhradě do interního systému banky	Příkaz k úhradě z přímého bankovnictví (elektronické bankovnictví, homebanking, internet, mobil) je vložen přímo do interního systému banky.
Zpracuje příkaz k úhradě ve svém interním systému - zajistí odepsání prostředků z účtu plátce
Vytvoří a odešle data s úhradou do systému CERTIS za účelem připsání platby na účet banky příjemce	Banka plátce je povinna připsat částku převodu ve prospěch účtu banky příjemce v systému CERTIS nejpozději do konce následujícího pracovního dne po okamžiku přijetí platebního příkazu (okamžik přijetí definuje banka plátce ve smluvních podmínkách s klientem).

Systém CERTIS (ČNB) Účty bank pro mezibankovní platební styk jsou v ČNB vedeny v systému CERTIS. Zpracování v systému CERTIS je mírně odlišné pro spěšné platby a pro standardní platby.
Zajistí příjem a zpracování dat s úhradou od banky plátce	V systému CERTIS dojde v účetním dni vždy ke zpracování všech přijatých plateb (nekryté jsou vráceny bance plátce).
Provede kontrolu krytí na straně banky plátce a zajistí převod prostředků z účtu banky plátce na účet banky příjemce	Platba je připsána na účet banky příjemce jen tehdy, má-li banka plátce na svém účtu v systému CERTIS dostatek prostředků: spěšná úhrada obvykle do 10 vteřin po přijetí dat, standardní úhrada v průběhu několika minut (při velkém množství plateb může platba čekat ve vstupní frontě). Systém CERTIS je schopen zaúčtovat cca 1,5 milionu plateb za hodinu. Účtování probíhá v pracovních dnech od 0:00 hod. do 16:00 hod.
Vytvoří a odešle data s úhradou bance příjemce	Informace o připsaných platbách jsou odesílány bance příjemce v průběhu účetního dne každou hodinu, spěšné platby jsou odesílány každých 10 minut.

Banka příjemce
Provede příjem a zpracování dat s úhradou ze systému CERTIS
Připíše prostředky na účet příjemce	Banka příjemce je povinna připsat částku převodu ve prospěch účtu příjemce neprodleně poté, kdy byla částka převodu připsána na její účet v systému CERTIS.

Příjemce
Prostředky jsou k dispozici po připsání částky na účet příjemce

Zdroj: Česká národní banka, http://www.cnb.cz/cs/platebii_styk/certis

Níže je uveden Graf 5, kde je znázorněn celkový počet vydaných karet v jednotlivých letech v období od roku 2005 do roku 2015. Data jsou vždy za celý rok. V roce 2005 se počet vydaných karet pohyboval pod hranicí 8 000 000 a v roce 2007 již nad hranicí 8 000 000 karet. V roce 2010 vydané karty atakovaly hranici 10 000 000 a v roce 2015 se počet vydaných karet nacházel pod hranicí 12 000 000. Z níže uvedeného Grafu 5 je patrné, že každý rok docházelo k nárůstu celkového počtu vydaných karet, i když v některých letech jen velmi nepatrnému.

Graf 5

Níže je znázorněn Graf 6, kde je modrou barvou vyznačen počet obchodních partnerů, červenou barvou počet acquirery spravovaných POS terminálů a zelená barva představuje počet web obchodníků (e-commerce). Počet obchodních partnerů je bohužel k dispozici pouze za rok 2014 a 2015. Údaje k počtu acquirery spravovaných POS terminálů a počtu web obchodníků jsou k dispozici od roku 2007 do roku 2015. Ve všech třech kategoriích je z grafu vidět, že každý rok docházelo k postupnému nárůstu každé kategorie.

Graf 6

Zdroj: Sdružení pro bankovní karty, http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html

Níže je uveden Graf 7, kde je znázorněn celkový počet transakcí a objem transakcí v tis. Kč. Z grafu je patrné, že každý rok docházelo k postupnému nárůstu obou kategorií. V roce 2005 se celkový počet transakcí pohyboval krátce nad hodnotou 100 000 000 a v roce 2015 již téměř u hodnoty 800 000 000. Objem transakcí se v roce 2005 pohyboval nad hodnotou 100 000 000 (v tis. Kč) a v roce 2015 dosáhl objem hodnoty 400 000 000 (v tis. Kč).

Graf 7

Zdroj: Sdružení pro bankovní karty, http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html

Níže je znázorněn Graf 8, ze kterého je možné sledovat vývoj objemu plateb u obchodníků a objem výběrů z bankomatu, obě hodnoty jsou v tis. Kč. U obou kategorií je možné sledovat postupný nárůst v každém roce, mimo rok 2015, kdy hodnota objemu výběrů z bankomatu byla nižší než v předcházejícím roce, tedy roce 2014. Objem plateb u obchodníků se v roce 2005 pohyboval krátce nad hodnotou 100 000 000 (v tis. Kč) a v roce 2015 mezi hodnotou 400 000 000 a 500 000 000, obě hodnoty jsou v tis. Kč. V roce 2005 se objem výběrů z bankomatu pohyboval lehce nad hodnotou 400 000 00 (v tis. Kč) a v roce 2015 lehce pod hodnotou 700 000 000 (v tis. Kč).

Graf 8

Zdroj: Sdružení pro bankovní karty, http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html

Poměr vydaných karet v roce 2005 a 2015

Níže je znázorněn Graf 9, kde je vidět poměrné zastoupení debetních, kreditních a charge karet z celkového počtu vydaných karet v roce 2005. Debetní karty zastupují 86, 80 %, kreditní karty 8, 40 % a chargé karty 4, 80 %.

Graf 9

Zdroj: Sdružení pro bankovní karty, http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html

Níže je uveden Graf 10, kde je vyznačeno poměrné zastoupení debetních, kreditních a charge karet v roce 2015. Debetní karty představují 80 % z celkového počtu vydávaných karet, kreditní karty 17, 70 % a chargé karty 2,30 %. V porovnání s rokem 2005 je možné vidět snížení procentuálního zastoupení debetních a chargé karet a navýšení zastoupení kreditních karet.

Graf 10

Zdroj: Sdružení pro bankovní karty, http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html

Níže je znázorněn Graf 11, kde je uveden celkový počet vydaných debetních, kreditních a charge karet v letech 2005 - 2015. U debetních karet je možné sledovat každý rok jejich postupný nárůst. U kreditních karet docházelo od roku 2005 do roku 2008 k postupnému navyšování, avšak v roce 2009 došlo k mírnému poklesu oproti roku 2008. V roce 2010 a 2011 docházelo opět k postupnému navyšování počtu a v roce 2012 byl zaznamenán pokles oproti roku 2011 a tento pokles trval i v následujících letech, a to až do roku 2014. V roce 2015 došlo opět k mírnému nárůstu. U chargé karet docházelo od roku 2005 do roku 2007 k postupnému nárůstu a v roce 2008 došlo k mírnému poklesu. V roce 2009 opět byl zaznamenán mírný nárůst. Od roku 2010 až do roku 2013 opět byly zaznamenány poklesy a v roce 2014 došlo k mírnému nárůstu. V roce 2015 zase naopak k poklesu.

Graf 11

Zdroj: Sdružení pro bankovní karty, http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html

1. 5. Identifikace dotčených subjektů

Mezi tzv. dotčené subjekty, na které budou mít zvažované varianty dopad, se řadí především:

- Česká národní banka,

- drobní podnikatelé,

- poskytovatelé platebních služeb,

- spotřebitelé.

1. 6. Popis cílového stavu

Cílem navrhované právní úpravy je dosažení souladu právních předpisů ČR a EU na základě transpozice druhé směrnice o platebních službách.

1. 7. Zhodnocení rizika

Navrhovaná právní úprava si klade za cíl implementovat evropské předpisy do českého právního řádu tak, aby byl v souladu s evropskou regulací platebního styku. V případě netransponování směrnice by se Česká republika vystavovala riziku zahájení řízení pro porušení čl. 258 a čl. 260 Smlouvy o fungování Evropské unie.

2. NÁVRH VARIANT ŘEŠENÍ

Směrnice je v režimu úplné harmonizace a při její transpozici do právního řádu se členské státy nemohou odchýlit od úpravy, která je obsažena ve směrnici. Směrnice však umožňuje členským státům v řadě otázek přijmout v rámci určitých mantinelů tzv. diskreční oprávnění a zvolit variantu řešení, která bude nejvíce odpovídat národním podmínkám na finančním trhu.

DISKRECE SMĚRNICE O PLATEBNÍCH SLUŽBÁCH

OBLAST	ČLÁNEK	TEXT DISKRECE	DISK. V DZ
Hlava I PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE	Čl. 2 odst. 5	„5. Členské státy mohou upustit od uplatňování všech ustanovení nebo části ustanovení této směrnice na instituce uvedené v čl. 2 odst. 5 bodech 4 až 23 směrnice 2013/36/EU."	2.
	Čl. 3	„Vynětí z oblasti působnosti Tato směrnice se nevztahuje na: a) platební transakce uskutečněné výhradně v hotovosti přímo od plátce k příjemci, bez jakéhokoli zásahu zprostředkovatele; b) platební transakce od plátce k příjemci uskutečněné prostřednictvím obchodního zástupce oprávněného na základě dohody ke sjednávání nebo uzavírání obchodů spočívajících v prodeji nebo nákupu zboží nebo služeb jménem buď pouze plátce, či pouze příjemce; c) profesionální fyzickou přepravu bankovek a mincí, včetně jejich shromažďování, zpracování a doručování; d) platební transakce spočívající v neprofesionálním shromažďování a doručování hotovosti v rámci neziskové nebo charitativní činnosti; e) služby, kdy příjemce poskytuje hotovost plátci jako součást platební transakce na výslovnou žádost uživatele platebních služeb těsně před provedením platební transakce prostřednictvím platby za koupi zboží nebo služeb; 3. f) směnu hotovosti za hotovost v jiné měně, při níž prostředky nejsou uloženy na platebním účtu; g) platební transakce založené na některém z následujících dokladů vystavených na poskytovatele platebních služeb s cílem dát peněžní prostředky k dispozici příjemci: i) papírové šeky podle úmluvy ze dne 19. března 1931 podepsané v Ženevě, která stanoví jednotný zákon šekový, ii) papírové šeky podobné šekům uvedeným v bodu i) upravené právními předpisy členských států, jež nejsou stranami úmluvy ze dne 19. března 1931 podepsané v Ženevě, která stanoví jednotný zákon šekový, iii) papírové směnky v souladu s úmluvou ze dne 7. června 1930 podepsanou v Ženevě, která stanoví jednotný zákon směnečný, iv) papírové směnky podobné směnkám uvedeným v bodu iii) upravené právními předpisy členských států, jež nejsou stranami úmluvy ze dne 7. června 1930 podepsané v Ženevě, která stanoví jednotný zákon směnečný, v) papírové poukázky, vi) papírové cestovní šeky, vii) papírové poštovní peněžní poukázky podle definice Světové poštovní unie; h) platební transakce prováděné v rámci platebního systému nebo systému pro vypořádání obchodů s cennými papíry mezi zúčtovateli, centrálními protistranami, clearingovými institucemi nebo centrálními bankami a jinými účastníky systému a poskytovateli platebních služeb, aniž je dotčen článek 35; i) platební transakce související se správou cenných papírů, včetně dividend, výnosů nebo jiných příjmů, nebo s odkoupením nebo prodejem, prováděné osobami uvedenými v písmenu h) nebo investičními podniky, úvěrovými institucemi, subjekty kolektivního investování nebo společnostmi pro správu aktiv poskytujícími investiční služby a jakýmikoli jinými subjekty, které mají povolení provádět úschovu a správu finančních nástrojů; j) služby poskytované poskytovateli technických služeb, kteří podporují poskytování platebních služeb, aniž by v kterémkoli okamžiku převáděné peněžní prostředky přecházely do jejich držby, včetně zpracování a uchovávání údajů, svěřeneckých služeb a služeb na ochranu soukromí, ověřování údajů a totožnosti, poskytování informačních technologií a komunikačních sítí a poskytování a údržby terminálů a zařízení využívaných v oblasti platebních služeb, s výjimkou služeb iniciování platby a služeb informování o účtu; k) služby založené na specifických platebních prostředcích, které lze použít pouze omezeným způsobem a které splňují některou z těchto podmínek: i) prostředky umožňující držiteli pořizovat zboží nebo služby pouze v prostorách jejich vydavatele nebo v rámci omezené sítě poskytovatelů služeb na základě přímé obchodní smlouvy s profesionálním vydavatelem, ii) prostředky, které lze používat pouze k pořízení určitého velmi omezeného sortimentu zboží a služeb, iii) prostředky poskytnuté na žádost podniku nebo subjektu veřejného sektoru, jež jsou platné pouze v jednom členském státě a jsou regulované vnitrostátním nebo regionálním veřejným orgánem pro zvláštní sociální nebo daňové účely za účelem pořízení konkrétního zboží nebo služeb od dodavatelů, kteří mají obchodní smlouvu s vydavatelem; l) platební transakce ze strany poskytovatele sítí nebo služeb elektronických komunikací poskytované vedle služeb elektronických komunikací pro účastníky sítě nebo služby: i) za účelem nákupu digitálního obsahu a hlasových služeb, a to bez ohledu na zařízení, které se k nákupu nebo spotřebě digitálního obsahu použije, vyúčtované na souvisejícím účtu; nebo ii) prováděné z elektronického zařízení nebo jeho prostřednictvím a vyúčtované na souvisejícím účtu v rámci charitativní činnosti nebo za účelem nákupu lístků či vstupenek; za předpokladu, že hodnota každé jednotlivé platební transakce uvedené v bodech i) a ii) nepřesahuje 50 EUR a: - souhrnná hodnota platebních transakcí u každého jednotlivého účastníka nepřesahuje 300 EUR měsíčně; nebo - v případě, že si účastník předplatí u poskytovatele sítí nebo služeb elektronických komunikací účet, souhrnná hodnota platebních transakcí nepřesahuje 300 EUR měsíčně; m) platební transakce prováděné mezi poskytovateli platebních služeb, jakož i mezi jejich zástupci nebo pobočkami, na jejich vlastní účet; n) platební transakce a související služby mezi mateřským podnikem a jeho dceřiným podnikem, nebo mezi dceřinými podniky téhož mateřského podniku, bez jakéhokoli zásahu prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, který není podnikem patřícím do téže skupiny; o) služby pro výběr hotovosti pomocí bankomatů ze strany poskytovatelů jednajících jménem jednoho nebo více vydavatelů karet, kteří nejsou jednou ze stran rámcové smlouvy s klientem vybírajícím peníze z platebního účtu, za podmínky, že tito poskytovatelé neprovádějí jiné platební služby uvedené v příloze I. Avšak informace o veškerých poplatcích za výběr stanovené v článcích 45, 48, 49 a 59 musí být klientovi poskytnuty před provedením výběru i na stvrzence na závěr transakce po uskutečnění výběru hotovosti."	3.
Hlava II POSKYTOVATELÉ PLATEBNÍCH SLUŽEB	Čl. 8 odst. 3	„3. Jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 7 nařízení (EU) č. 575/2013, mohou se členské státy nebo jejich příslušné orgány rozhodnout neuplatňovat článek 9 této směrnice na platební instituce, které jsou součástí konsolidovaného dohledu nad mateřskou úvěrovou institucí podle směrnice 2013/36/EU."	4.
	Čl. 24 odst. 3	„3. Členské státy mohou tento článek používat přiměřeně s přihlédnutím k článkům 53 až 61 směrnice 2013/36/EU."	5.
	Čl. 29 odst. 4	„4. Členské státy mohou vyžadovat, aby platební instituce, jež působí na jejich území prostřednictvím zástupců na základě práva na usazování a jejichž ústředí se nachází v jiném členském státě, určily na jejich území ústřední kontaktní místo, které bude zajišťovat náležitou komunikaci a předkládání informací týkajících se souladu s hlavami III a IV, aniž jsou dotčeny předpisy o praní peněz a boji proti financování terorismu, a které bude usnadňovat dohled prováděný příslušnými orgány domovského členského státu a hostitelského členského státu, mimo jiné tím, že bude příslušným orgánům na požádání poskytovat dokumenty a informace."	6.
	Čl. 32 odst. 1	„1. Členské státy mohou upustit, nebo povolit příslušným orgánům, aby upustily od uplatňování všech nebo některých částí postupu a podmínek, uvedených v oddílech 1, 2 a 3 s výjimkou článků 14, 15, 22, 24, 25 a 26, na fyzické nebo právnické osoby poskytující platební služby uvedené v bodech 1 až 6 přílohy I, pokud: a) průměrná měsíční celková hodnota platebních transakcí provedených dotčenou osobou, včetně všech zástupců, za něž tato osoba nese plnou odpovědnost, za předchozích dvanáct měsíců nepřesahuje limit stanovený daným členským státem a v každém případě činí nejvýše 3 miliony EUR za měsíc. Tento požadavek se posoudí na základě celkové částky platebních transakcí předpokládaných v obchodním plánu této osoby, pokud příslušné orgány nevyžadují úpravu tohoto plánu, a b) žádná z fyzických osob odpovědných za řízení nebo provoz podniku nebyla odsouzena za trestné činy související s praním peněz nebo financováním terorismu nebo jiné finanční trestné činy."	7.
	Čl. 32 odst. 4	„4. Členské státy mohou rovněž stanovit, že každá fyzická nebo právnická osoba zapsaná do rejstříku podle odstavce 1 tohoto článku se může zabývat pouze některými činnostmi uvedenými v článku 18."	8.
Hlava III TRANSPARENTNOST PODMÍNEK PLATEBNÍCH SLUŽEB A POŽADAVKY NA INFORMACE O PLATEBNÍCH SLUŽBÁCH	Čl. 38 odst. 2	„2. Členské státy mohou použít ustanovení této hlavy na mikropodniky stejným způsobem jako na spotřebitele."	9.
	Čl. 42 odst. 2	„2. U vnitrostátních platebních transakcí mohou členské státy nebo jejich příslušné orgány snížit nebo zdvojnásobit částky uvedené v odstavci 1. U předplacených platebních prostředků mohou členské státy částky zvýšit až na 500 EUR."	10.
	Čl. 55 odst. 6	„6. Členské státy mohou přijmout ustanovení, která jsou pro uživatele platebních služeb příznivější."	11.
	Čl. 57 odst. 3	„3. Členské státy však mohou vyžadovat, aby poskytovatelé platebních služeb informace poskytovali nejméně jednou měsíčně a bezplatně na papíře nebo na jiném trvalém nosiči."	12.
	Čl. 58 odst. 3	„3. Členské státy však mohou vyžadovat, aby poskytovatelé platebních služeb informace poskytovali nejméně jednou měsíčně a bezplatně na papíře nebo na jiném trvalém nosiči."	12.
Hlava IV PRÁVA A POVINNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM A UŽÍVÁNÍM PLATEBNÍCH SLUŽEB	Čl. 61 odst. 2	„2. Členské státy mohou stanovit, že se článek 102 nepoužije, pokud uživatel platebních služeb není spotřebitelem."	13.
	Čl. 61 odst. 3	„3. Členské státy mohou stanovit, že se ustanovení této hlavy použijí stejným způsobem na spotřebitele i na mikropodniky."	14.
	Čl. 62 odst. 5	„5. Členské státy mohou zakázat nebo omezit právo příjemce požadovat poplatky s přihlédnutím k nutnosti povzbuzovat hospodářskou soutěž a podporovat používání účinných platebních prostředků."	15.
	Čl. 63 odst. 2	„2. U vnitrostátních platebních transakcí mohou členské státy nebo jejich příslušné orgány snížit nebo zdvojnásobit částky uvedené v odstavci 1. U předplacených platebních prostředků je mohou zvýšit až na 500 EUR."	10.
	Čl. 63 odst. 3	„3. Články 73 a 74 této směrnice se použijí rovněž na elektronické peníze ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice 2009/110/ES s výjimkou případů, kdy poskytovatel platebních služeb plátce není schopen zmrazit platební účet, na němž jsou elektronické peníze uloženy, nebo zablokovat platební prostředek. Členské státy mohou tuto výjimku omezit na platební účty, na nichž jsou elektronické peníze uloženy, nebo platební prostředky určité hodnoty."	16.
	Čl. 74 odst. 1 poslední pododst.	„Pokud plátce nejednal podvodně nebo s úmyslem nesplnit své povinnosti podle článku 69, mohou členské státy snížit odpovědnost podle tohoto odstavce s přihlédnutím zejména k povaze osobních bezpečnostních údajů a ke konkrétním okolnostem, za nichž k jeho ztrátě, odcizení nebo zneužití došlo."	19.
	Čl. 76 odst. 4	„4. Pro inkasa v jiných měnách než euru mohou členské státy poskytovatelům platebních služeb umožnit, aby nabízeli příznivější podmínky pro vrácení peněžních prostředků v souladu se svými inkasními schématy za podmínky, že jsou pro plátce výhodnější."	20.
	Čl. 86	„V případě vnitrostátních platebních transakcí mohou členské státy stanovit kratší maximální lhůty pro provedení než lhůty stanovené v tomto oddílu."	21.
	Čl. 101 odst. 2 druhý pododst.	„Členské státy mohou zavést nebo zachovat pravidla pro řešení sporů, která jsou pro uživatele platebních služeb výhodnější než pravidla uvedená v prvním pododstavci. Pokud jsou k dispozici, použijí se tato pravidla."	22.
Hlava VI ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ	Čl. 109 odst. 2	„2. Členské státy mohou stanovit, že platební instituce uvedené v odstavci 1 tohoto článku automaticky získají povolení a zapíší se do rejstříků uvedených v článcích 14 a 15, pokud příslušné orgány již mají doklad o tom, že tyto osoby splňují požadavky stanovené v článcích 5 a 11. Příslušné orgány informují dotčené platební instituce před udělením povolení."	23.
	Čl. 109 odst. 4	„4. Členské státy mohou stanovit, že u fyzických a právnických osob, na které se vztahuje výjimka podle odstavce 3 tohoto článku se má za to, že jim byla udělena výjimka a jsou automaticky zapsány do rejstříků uvedených v článcích 14 a 15, pokud příslušné orgány již mají doklad o tom, že jsou splněny požadavky stanovené v článku 32. Příslušné orgány vyrozumí dotčené platební instituce".	24.

Diskrece směrnice o platebních službách

V následující části jsou v rámci hodnocení dopadů regulace popsány jednotlivé diskrece dané směrnicí včetně návrhů řešení a vyhodnocení variant. Národní diskrece byly konzultovány prostřednictvím konzultačního materiálu uveřejněného na internetových stránkách Ministerstva financí. Konzultační materiál byl publikován na webových stránkách Ministerstva financí dne 21. března 2016 s termínem pro odpovědi do 24. dubna 2016. Informace o publikaci konzultačního materiálu byla odeslána zástupcům poskytovatelů platebních služeb a zároveň byly osloveny spotřebitelské asociace působící v oblasti finančního trhu. Veřejné konzultace se zúčastnilo 13 subjektů, z toho 4 banky, 3 profesní asociace, 1 orgán dohledu, 1 advokátní kancelář, 1 nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů, 1 vydavatel kreditních karet, 1 zástupce akademické sféry, 1 zástupce vydavatelů tankovacích palivových karet. Souhrn odpovědí zúčastněných subjektů je uveden u každé jednotlivé diskrece.

1. Poštovní žirové instituce jako osoby oprávněné poskytovat platební služby podle č. 1 odst. 1 směrnice 2013/36/EU

Diskrece spočívá v možnosti umožnit tzv. poštovním žirovým institucím vnitrostátními právními předpisy poskytovat platební služby. V České republice se pojem poštovní žirové instituce blíží držiteli poštovní licence, který poskytuje službu převodu peněžních prostředků prostřednictvím poštovního poukazu (podle ustanovení §3 odst. 1 písm. c) zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů). Směrnice o platebních službách v čl. 1 odst. 1 písm. c) uvádí poštovní žirové instituce je osoby, které jsou oprávněny poskytovat platební služby, za předpokladu, že jim je to dovoleno národními právními předpisy. Právní řád České republiky tuto možnost doposud nedávat, pouze umožňovat držiteli poštovní licence provádět převod peněžních prostředků prostřednictvím poštovního poukazu, který je službou poštovní a nikoliv službou platební.

Návrh variant řešení

Jsou zvažovány dvě varianty řešení

- varianta 0 - Bude zachován stávající právní stav a držitelům poštovní licence nebude umožněno poskytovat platební služby.

- varianta 1 - Držiteli poštovní licence, který poskytuje službu převodu peněžních prostředků prostřednictvím poštovního poukazu, budu umožněno poskytovat platební služby.

Popis dopadů zvolené varianty 1

Přínosy	Negativa a náklady
+ pokračování v činnostech, které historicky vykonávaly	- nižší regulatorní požadavek na poskytování platebních služeb ze strany držitele poštovní licence (kapitálový požadavek)
+ kontinuita poskytování platebních služeb (SIPO)

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění

Výkladová praxe orgánů dohledu nad platebními službami v současné době směřuje spíše k tomu, že platby zprostředkované držiteli poštovní licence jsou, s výjimkou papírových poštovních poukazů, platebními službami. Tento výklad postupně převládá i v České republice. Kategorie poštovních žirových institucí byla do směrnice o platebních službách zařazena z toho důvodu, aby tyto instituce mohly zprostředkovat platby i po přijetí první směrnice o platebních službách. Důvod jejich zařazení do směrnice tedy bylo umožnit jim pokračovat v činnostech, které historicky vykonávaly např. prostřednictvím vyňatých poštovních poukazů, ale které dnes již nejsou na poštovní poukazy bezprostředně navázány.

Z důvodů minimalizace negativních dopadů na držitele poštovní licence, které poskytují služby převodu peněžních prostředků, jež současná výkladová praxe považuje za služby platební, se navrhuje varianta 1. Tyto subjekty tedy budou moci poskytovat platební služby, což přispěje ke kontinuitě těchto služeb. Opačný přístup by mohl vést k tomu, že by poskytování těchto pro obyvatelstvo důležitých služeb bylo ohroženo.

2. Působnost právní úpravy na instituce uvedené v čl. 2 odst. 5 bodech 4 až 23 směrnice 2013/36/EU

Diskrece členského státu spočívá v možnosti neuplatnit všechna ustanovení nebo části ustanovení této směrnice na subjekty, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 5 bodech 4 až 23 směrnice 2013/36/EU. Těmito subjekty jsou specifické instituce jednotlivých členských států, jejichž vynětí z oblasti působnosti výše uvedené směrnice si členské státy dojednaly. Česká republika nemá žádnou takto specificky vyňatou instituci, tudíž toto diskreční oprávnění nemá pro ni žádný význam.

3. Vynětí z oblasti působnosti

Směrnice v článku 3 obsahuje výčet služeb, které jsou vyňaty z právní úpravy směrnice. Diskrece členského státu spočívá v možnosti regulace těchto služeb a možnosti vztáhnout na ně obdobnou či stejnou regulaci jako je obsažena ve směrnici, neboť podmínky pro jejich poskytování nejsou upraveny unijním právem. Česká republika je tedy oprávněna služby uvedené ve výčtu považovat za platební služby a uplatnit na ně regulaci zákona o platebním styku s působností na území ČR.

Návrh variant řešení

Jsou zvažovány 2 varianty řešení:

- varianta 0 - nerozšířit působnost směrnice na služby z ní vyňaté, tedy nevyužít diskreční oprávnění

Varianta 0 by znamenala, že diskrece nebude využita a nedojde k rozšíření působnosti směrnice na výčet služeb, které jsou vyňaty z její působnosti.

- varianta 1 - rozšířit působnost směrnice na služby z ní vyňaté, tedy využít diskreční oprávnění

Využít diskreci a zvolit variantu 1 by znamenalo, že ČR služby, které jsou vyňaty z právní úpravy směrnice, bude považovat za platební služby a uplatní na ně regulaci zákona o platebním styku. Taktéž diskreční oprávnění umožňuje ČR na tyto služby vztáhnout pouze vybraná ustanovení zákona o platebním styku.

Shrnutí a výsledek konzultace

Stávající stav: Toto diskreční oprávnění obsahovala i první směrnice o platebních službách a v rámci hodnocení dopadů regulace byla tehdy zvažována varianta nerozšíření působnosti směrnice na služby vyňaté z její právní úpravy a varianta rozšíření působnosti směrnice na službu cashback. MF a ČNB původně navrhovali na tzv. cashback službu zákon o platebním styku neuplatnit, neboť vztáhnutí pravidel směrnice na cashback se jevilo jako nerealizovatelné a mohlo by to vést k nepřiměřeným komplikacím. Tato skutečnost vyplynula i z tehdejší veřejné konzultace, jejíž výsledek tehdy ale nevyzněl jednoznačně ani pro jednu z výše zmiňovaných variant. Subjekty, které doporučily variantu nerozšíření působnosti směrnice na službu cashback mimo jiné uvedly, že by v případě uplatnění mohly nastat komplikace z bezpečnostních, ekonomických a praktických důvodů a zastánci opačné varianty, tedy uplatnění působnosti směrnice na cashback zmínily, že není důvod dávat této transakci jiný režim. Z výše popsaných důvodu byla služba cashback vyňata z působnosti platného zákona podle §3 odst. 3 písm. e) bodu 1 platného zákona o platebním styku.

V rámci veřejné konzultace byla subjektům položena tato otázka:

Měla by Česká republika vztáhnout na některé služby uvedené v čl. 3 regulaci zákona o platebním styku? Pokud ano, na jaké služby? Měl by se na dané služby uplatnit obecný režim pro poskytování platebních služeb, nebo je třeba uplatnit na ně zvláštní režim? Pokud ano, jaký?

Na tuto otázku prostřednictvím konzultačního materiálu odpovědělo 11 respondentů a všichni se domnívají, že není nutné, aby na některé ze služeb uvedených v článku 3 byla uplatněna působnost zákona o platebním styku. Jako důvod bylo zmíněno zejména to, že praxe prokázala, že vyňaté služby není třeba regulovat jako platební služby, neboť s nimi není spojeno žádné významnější riziko, které by takovou regulaci vyžadovalo.

Popis dopadů zvolené varianty 0

Přínosy	Negativa a náklady
+ zachování kontinuity právního řádu	- absence garance poskytnutí informací o transakcích vyňatých z působnosti Směrnice v porovnání s transakcemi upravenými Směrnicí (v případě, že by poskytovatelé platebních služeb dobrovolně neaplikovali stejné podmínky pro všechny transakce)
+ stabilita podnikatelského prostředí	- v případě, že by poskytovatelé platebních služeb neaplikovali stejné podmínky pro všechny transakce ^ nutnost dvojího režimu ^ vyšší náklady pro poskytovatele platebních služeb
+ absence nákladů pro poskytovatele platebních služeb oproti variantě 1 (např. informační povinnosti)

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění

Vzhledem ke skutečnosti, že dosavadní právní úprava se jeví jako vyhovující, neboť nebyly v rámci veřejné konzultace předloženy žádné argumenty pro změnu, navrhuje se využít variantu 0, tedy nevyužít diskreční oprávnění a neaplikovat zákon o platebním styku na služby vyňaté ze směrnice. Ponechání současného stavu přispěje k zachování kontinuity právního řádu a stabilitě podnikatelského prostředí.

4. Kapitál na konsolidovaném základě

Směrnice ve svém čl. 8 odst. 3 stanoví, že ČR, případně její orgán dohledu, se může rozhodnout neuplatňovat požadavek na kapitál udržovaný na průběžné bázi, jestliže jsou u platební instituce splněny podmínky čl. 7 nařízení (EU) č. 575/2013. Čl. 7 nařízení pak stanoví, že pokud dceřiný podnik i mateřský podnik podléhají povolení a dohledu dotyčného členského státu a dceřiný podnik je zahrnut do dohledu na konsolidovaném základě nad mateřským podnikem a je zajištěno přiměřené rozdělení kapitálu mezi mateřský podnik a dceřiný podnik, lze u dceřiného podniku upustit od uplatňování kapitálového požadavku na individuálním základě.

Návrh variant řešení

Jsou zvažovány 2 varianty řešení:

- varianta 0 - neumožnit stanovení kapitálu na skupinovém základě Tato varianta by znamenala, že i nadále nebude možné stanovení na skupinovém základě.

- varianta 1 - bude umožněno zohlednit kapitál držený na skupinovém základě

Volba této varianty by znamenala, že platební instituce nebude muset držet kapitál na individuální bázi, jestliže je držen na skupinovém základě.

Shrnutí a výsledek konzultace

V rámci veřejné konzultace byla subjektům položena tato otázka:

Měla by ČR využít uvedenou diskreci? Jaké jsou důvody pro její využití, nebo nevyužití?

Svoji odpověď na výše uvedenou otázku poskytlo 6 subjektů a 5 z nich sdělilo důvod pro využití nebo nevyužití této diskrece. 3 respondenti se domnívají, že Česká republika by neměla uplatnit článek 9 této směrnice na platební instituce, které jsou součástí konsolidovaného dohledu nad mateřskou úvěrovou institucí podle směrnice 2013/36/EU za předpokladu, že budou naplněny podmínky v článku 7 nařízení (EU) č. 575/2013. Jako důvod pro využití této diskrece bylo uvedeno, že dojde k usnadnění naplnění požadavků na kapitál. Naopak 2 subjekty zastávají názor, že by nemělo dojít k využití tohoto diskrečního oprávnění, neboť v současné době by využití nemělo žádné opodstatnění, a to ani z obezřetnostního hlediska. 1 respondent uvedl, že aplikování diskrece v praxi stále analyzuje.

Popis dopadů zvolené varianty 0

Přínosy	Negativa a náklady
+ vyhovující současná právní úprava - nebyly předloženy žádné návrhy na změny v rámci veřejné konzultace	- komplikace pro skupiny, kdy každý ze skupiny bude muset prokazovat držení kapitálu
+ zachování kontinuity právního řádu	- vyšší administrativní zátěž pro skupinu i dohledový orgán, který musí dohlížet držení kapitálu na individuální bázi
+ vyšší jistota kapitálové vybavenosti platební instituce
+ stabilita podnikatelského prostředí

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění

Vzhledem ke skutečnosti, že dosavadní právní úprava se jeví jako vyhovující, neboť nebyly v rámci veřejné konzultace předloženy žádné závažné argumenty pro změnu, navrhuje se využít variantu 0, tedy nevyužít diskreční oprávnění a neumožnit stanovení kapitálu na skupinovém základě. Ponechání současného stavu přispěje k zachování kontinuity právního řádu.

5. Služební tajemství

Diskrece členského státu spočívá v možnosti uplatnit přiměřeně článek 24 směrnice z přihlédnutí k článkům 53 až 61 směrnice 2013/36/EU. Článek 24 směrnice obsahuje ustanovení o uplatňování služebního tajemství ze strany orgánu dohledu, jeho zaměstnanců a při výměně informací mezi příslušnými orgány dohledu a Evropským orgánem pro bankovnictví. Odstavec 3 stanovuje, že článek 24 je možné používat s přihlédnutím k článkům 53 až 61 směrnice 2013/36/EU, které obsahují ustanovení týkající se výměny informací a profesního tajemství. Návrh zákona v §242 stanoví, že pro povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího činnost bank o povinnosti mlčenlivosti při výkonu dohledu, tedy ustanovení §25a zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

Návrh variant řešení

Jsou zvažovány 2 varianty řešení:

- varianta 0 - zachování současného stavu

Využití varianty 0 by znamenalo, že bude zachována současná právní úprava §135b současného zákona o platebním styku, který stanoví, že pro povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu podle tohoto zákona se obdobně použijí ustanovení zákona upravujícího činnost bank o povinnosti při výkonu bankovního dohledu.

- varianta 1 - změna současného stavu

Tato varianta by znamenala, že nedojde k zachování právní úpravy obsažené v platném znění zákona o platebním styku a budou používána jiná pravidla mlčenlivosti než v případě bank.

Shrnutí a výsledek konzultace

Toto diskreční oprávnění obsahovala i první směrnice o platebních službách a bylo transponováno do §135b současného zákona o platebním styku.

V rámci veřejné konzultace byly subjektům položeny tyto otázky:

Je vhodné zachovat úpravu obsaženou v platném znění zákona o platebním styku? Pokud ano, proč?

Na tento dotaz odpovědělo 8 subjektů a všichni se domnívají, že je vhodné zachovat současnou úpravu obsaženou v platném znění zákona o platebním styku. Jako důvod dotazované subjekty uvádějí, že jim není známo, že by současná právní úprava přinášela v praxi problémy a neshledávají tedy důvod, aby byla vytvořena odlišná úprava mlčenlivosti pro platební styk a bankovnictví. Jeden ze subjektů také poukázal na skutečnost, že vytvoření odlišné úpravy mlčenlivosti by vedlo k nepřehlednosti.

Je při výkonu dohledu nad platebními institucemi třeba používat jiná pravidla mlčenlivosti než v případě bank? Pokud ano, proč?

Svoji odpověď na výše uvedenou otázku poskytlo 8 respondentů a všichni uvádí, že by nemělo dojít ke stanovení odlišných pravidel mlčenlivosti než je tomu v případě bank. Důvod byl uveden totožný jako u odpovědí na předchozí otázku.

Popis dopadů zvolené varianty 0

Přínosy	Negativa a náklady
+ vyhovující současná právní úprava - nebyly předloženy žádné návrhy na změny v rámci veřejné konzultace
+ zachování kontinuity právního řádu
+ stabilita podnikatelského prostředí

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění

Vzhledem ke skutečnosti, že dosavadní právní úprava se jeví jako vyhovující, neboť nebyly v rámci veřejné konzultace předloženy žádné argumenty pro změnu, navrhuje se využít variantu 0, tedy že bude zachována současná právní úprava §135b současného zákona o platebním styku, který stanoví, že pro povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu podle tohoto zákona se obdobně použijí ustanovení zákona upravujícího činnost bank o povinnosti při výkonu bankovního dohledu.

6. Ústřední kontaktní místo

Diskrece členského státu spočívá v možnosti stanovit pro platební instituce, které na jeho území působí prostřednictvím pověřených zástupců na základě práva na usazování a mají sídlo v jiném členském státě, povinnost zřídit na jeho území ústřední kontaktní místo, které bude zajišťovat předkládání informací o plnění požadavků stanovených v hlavě III (informační povinnosti) a IV (práva a povinnosti při poskytování platebních služeb) směrnice. Obdobné ustanovení obsahuje také čl. 45 odst. 9 a 10 směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (AMLD) ve vztahu k dohledu nad uplatňováním opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Avšak při transpozici AMLD nebyla diskrece prozatím využita. Dále je třeba podotknout, že nejen směrnice o platebních službách, ale i směrnice AMLD předpokládají, že budou vydány prováděcí akty Evropské komise, jejichž cílem bude zejména upřesnění okolností, za kterých by měl být požadavek na zřízení ústředního kontaktního místa uplatňován. Vydání prováděcích právních aktů se předpokládá nejdříve ve druhé polovině roku 2017. První směrnice o platebních službách neobsahovala úpravu týkající se ústředního kontaktního místa.

Návrh variant řešení

Jsou zvažovány 2 varianty řešení:

- varianta 0 - nezřídit povinně ústřední kontaktní místo

Volba varianty 0 by pro platební instituce působící v ČR prostřednictvím pověřených zástupců a mající sídlo v jiném členském státě znamenala, že nebudou nuceny zřizovat ústřední kontaktní místo.

- varianta 1 - zřídit povinně ústřední kontaktní místo

Využití varianty 0 by znamenalo, že platební instituce působící v ČR prostřednictvím pověřených zástupců a mající sídlo v jiném členském státě, budou povinny zřídit ústřední kontaktní místo, které by zajišťovalo předkládání informací o plnění požadavků. Jednalo by se o tzv. informační povinnosti a práva a povinnosti při poskytování platebních služeb.

Shrnutí a výsledek konzultace

Toto diskreční oprávnění je nové oproti první směrnici o platebních službách.

V rámci veřejné konzultace byly subjektům položeny tyto otázky:

Je žádoucí, aby Česká republika požadovala zřízení ústředního kontaktního místa? Pokud ano, proč? Pokud ne, proč?

Na tuto otázku odpovědělo 9 respondentů a 5 z nich se domnívá, že by mělo být zřízeno ústřední kontaktní místo. Jako výhodu ústředního kontaktního místa subjekty uvedly snazší komunikaci mezi českým regulátorem a zahraniční institucí. Další 3 respondenti nepovažují za vhodné, aby bylo ústřední kontaktní místo zřízeno. Jako důvody tito respondenti uvedli, že se bude jednat o zásah do práva na volný pohyb služeb a taktéž by vznikla nadbytečná administrativní a finanční zátěž poskytovateli. 1 ze subjektů uvedl, že není ještě zcela rozhodnut, neboť doposud nebylo ústřední kontaktní místo třeba a celý proces fungoval, tudíž by spíše doporučil jeho zřízení nepožadovat.

Jaký by byl přínos zřízení ústředního kontaktního místa?

Na tento dotaz odpovědělo 6 subjektů. Zúčastnění respondenti zmínili tyto přínosy: usnadnění komunikace českého regulátora se zahraničními subjekty a taktéž usnadnění komunikace pro spotřebitele (např. při řešení reklamací, podávání stížností), snazší řešení případných sporů se spotřebiteli, usnadnění dohledu (možnost používat český jazyk, doručování datovou schránkou v ČR a usnadnění kontaktování příslušného subjektu).

Jak určit kritéria, kdy zřízení ústředního kontaktního místa požadovat? Měla by kritéria být stanovena v zákoně, nebo v prováděcím právním předpise?

Svoji odpověď na výše uvedenou otázku poskytlo 5 subjektů. Jeden ze zúčastněných respondentů se domnívá, že kritérium vyplývá z čl. 29 odst. 4 směrnice, tedy ke zřízení ústředního kontaktního místa by mělo dojít tehdy, pokud zahraniční subjekt bude poskytovat služby prostřednictvím svých zástupců na území ČR. Další z účastníků konzultace doporučuje požadovat zřízení ústředního kontaktního místa vždy. Ostatní subjekty neposkytly konkrétní odpověď, pouze poukázaly na skutečnost, že kritéria by bylo vhodné stanovit v zákoně.

Popis dopadů zvolené varianty 0

Přínosy	Negativa a náklady
+ prozatím nejsou k dispozici návrhy regulačních technických norem - v případě zřízení ústředního kontaktního místa by jimi byl orgán dohledu vázán bez možnosti se od nich odchýlit	- zřízení ústředního kontaktního místa by umožnilo snazší komunikaci mezi českým regulátorem a zahraniční institucí
+ absence nákladů ze strany poskytovatele platebních služeb (administrativní a finanční zátěž)

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění

Vzhledem ke skutečnosti, že doposud nejsou k dispozici návrhy regulačních technických norem, které mají být vypracovány ze strany Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), navrhuje se využít varianta 0, tedy nezřizovat ústřední kontaktní místo. Těmito regulačními technickými normami by byl vázán orgán dohledu bez možnosti se od nich odchýlit. Zákon by tak stanovil povinnost řídit se pravidly, která doposud nejsou známá. Z těchto důvodu se prozatím navrhuje diskreci nevyužít.

7. Výjimka pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

Ustanovení čl. 32 odst. 1 směrnice umožňuje upustit od uplatňování všech nebo některých požadavků stanovených v hlavě II směrnice v oddílech 1, 2 a 3, s výjimkou čl. 14, 15, 22, 24, 25 a 26 vůči poskytovatelům, pokud jejich průměrná měsíční hodnota provedených transakcí nepřesahuje 3 miliony EUR a žádná z fyzických osob odpovědných za řízení nebo provoz poskytovatele nebyla odsouzena za finanční trestný čin. Subjekty, které splní uvedené podmínky, tak nemusí dodržovat požadavky na počáteční ani na průběžný kapitál, uplatní se na ně zjednodušený režim povolovacího řízení atd. Pokud příslušné subjekty splňují výše uvedené požadavky, pohlíží se na ně jako na platební instituce, avšak ustanovení čl. 11 odst. 9 a článků 28, 29 a 30 se na tyto platební instituce nepoužijí, a nemohou tedy poskytovat platební služby v celé Evropské unii na základě jednotné licence. Platné znění zákona o platebním styku stanoví obdobnou výjimku pro tzv. poskytovatele platebních služeb malého rozsahu a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu (§36 a následující, resp. §53 a následující ZPS). Uvedenou výjimku lze uplatnit pouze na poskytovatele, kteří poskytují platební služby podle bodů 1 až 6 přílohy I směrnice.

Návrh variant řešení

Jsou zvažovány 3 varianty řešení:

- varianta 0 - zakázat režim výjimky

Využití varianty 0 by znamenalo, že dojde k omezení poskytování platebních služeb platebním institucím na základě výjimky ze směrnice.

- varianta 1 - povolit režim výjimky s dodatečnými omezeními

Volba varianty 1 by znamenala kompromisní variantu, neboť by umožňovala menším poskytovatelům poskytovat platební služby jako platební instituce, avšak by byla stanovena určitá omezení s cílem zajistit ochranu spotřebitele.

- varianta 2 - povolit režim výjimky bez dodatečných omezení

Volba varianty 2 by umožnila poskytování platebních služeb platebním institucím bez dodatečných omezení na základě výjimky ze směrnice.

Shrnutí a výsledek konzultace

Současný stav: Toto diskreční oprávnění obsahovala i první směrnice o platebních službách a v rámci hodnocení dopadů regulace byly zvažovány 3 varianty řešení. První varianta představovala zakázání režimu výjimky, tedy omezení poskytování platebních služeb platebními institucemi na základě výjimky z první směrnice o platebních službách, druhá varianta bylo povolení režimu výjimky s dodatečnými omezeními a třetí varianta počítala s povolením režimu výjimky bez dodatečných omezení, tedy umožnění poskytování platebních služeb platebním institucím na základě výjimky z první směrnice o platebních službách. MF a ČNB navrhovaly využít druhou variantu, tedy povolení režimu výjimky s dodatečnými omezeními. Volbu druhé varianty zdůvodňují skutečností, že zkušenosti s platebními institucemi, které doposud v ČR neregulovaně působily, nezavdávaly příčinu k zavedení takové regulace. V případě úvěrových platebních služeb by se regulace jevila jako nesystémová, neboť poskytovatelé jiných úvěrových produktů rovněž nejsou v ČR regulování. MF a ČNB tedy navrhovaly u úvěrových platebních služeb výjimku plně využít a u předplacených platebních služeb navrhovaly výjimku využít s následujícími omezeními: povinnost chránit prostředky uživatelů tzv. ring-fencingem, zákaz poskytování úroků či jiného motivování k dlouhodobým úložkám a povinnost informovat uživatele, že se nejedná o bankovní, tedy pojištěnou službu a nevztahuje se na ni v důsledku toho systém pojištění vkladů podle zákona upravujícího činnost bank. Udělování výjimky pak v praxi mělo obnášet registraci u ČNB, a to bez správního řízení, a pokud by nastala situace, že by ČNB registraci odmítla, tedy shledala by nenaplnění podmínek pro výjimku, rozhodovala by ve správním řízení, na základě toho by žadateli vznikala možnost na odvolání popřípadě soudního přezkumu. Druhou možností by bylo registraci provádět v režimu správního řízení pokaždé, což ČNB, MF a účastníci tehdejší veřejné konzultace považovali za neodůvodněnou administrativní zátěž.

V rámci veřejné konzultace byly subjektům položeny tyto otázky:

Má ČR využít výjimku stanovenou v čl. 32 odst. 1?

Na tuto otázku odpovědělo 9 respondentů a 6 z nich se domnívá, že by měla být využita výjimka stanovená v čl. 32 odst. 1 směrnice. Jako důvody tyto subjekty uvedly, že dojde k zachování současného stavu, který je příznivý nejen pro poskytovatele platebních služeb, ale i pro spotřebitele, neboť pokud by na poskytovatele byly kladeny vysoké kapitálové požadavky, bránily by tak konkurenci mezi nimi a mohlo by docházet ke snižování spotřebitelského přebytku. Jeden respondent také doporučil, aby byl zaveden obnovovací poplatek, požadavek na ověřování důvěryhodnosti žadatele, jeho vedoucí osoby a skutečného majitele, pro ty subjekty, které využívají výjimku podle čl. 32 odst. 1 směrnice. Jeden subjekt se domnívá, že využití výjimky podle čl. 32 odst. 1 směrnice není nutné kvůli třetím stranám a stabilitě finančního trhu. Další z respondentů doporučuje, aby k využití výjimky podle čl. 32 odst. 1 směrnice bylo provedeno hodnocení dopadů regulace a byly brány v potaz zkušenosti se stávajícím stavem zákona a také jeho předpokládaný vývoj. Poslední subjekt, který poskytl odpověď na tuto otázku, uvádí, že by se přiklonil k co nejnižší míře regulace a podle současného stavu, tedy podle první směrnice o platebních službách vše funguje a zvýšená regulace se nejeví jako nutná.

Jaká ustanovení oddílů 1 až 3 by se na tzv. malé poskytovatele platebních služeb neměla uplatňovat?

Na tento dotaz odpovědělo 6 respondentů, kteří ve svých odpovědích zmínili tato ustanovení:

- všechna ustanovení oddílů 1 až 3 kapitoly 1 hlavy II směrnice s výjimkou čl. 14, 15,

22, 24 až 26,

- uplatnění čl. 10 směrnice,

- kapitálové požadavky podle čl. 5 odst. 1 písm. c),

- čl. 7 a čl. 8 směrnice,

- popis mechanismů pro správu a řízení a vnitřních kontrolních mechanismů podle čl. 5 odst. 1 písm. h) směrnice,

- popis opatření k zajištění kontinuity činnosti podle čl. 5 odst. 1 písm. h) směrnice,

- popis opatření pro zajišťování činností externími subjekty podle čl. 5 odst. 1 písm. l) směrnice a související požadavky čl. 19 a čl. 20 směrnice,

- totožnost osob s přímou nebo nepřímou kvalifikovanou účastí podle čl. 5 odst. 1 písm. m) směrnice,

- kontrola majetkové účasti podle čl. 6 směrnice a v rámci registrace by mělo být posouzeno úzké propojení kvůli limitu transakcí na skupinovém základě,

- čl. 32 odst. 1 směrnice.

Některé subjekty uvedly, že na poskytovatele platebních služeb malého rozsahu by se měla uplatňovat ta ustanovení zákona, která jsou obsažena v aktuální právní úpravě.

V jaké výši by měl být stanoven limit měsíční hodnoty transakcí pro uplatnění výjimky? Je vhodné využít maximální možnou hodnotu 3 miliony EUR?

Svoji odpověď na výše uvedenou otázku poskytlo 7 respondentů a 6 z nich zastává názor, že by měla být využita maximální možná hodnota 3 miliony EUR. Jeden ze zúčastněných respondentů poukazuje na skutečnost, že podle recitálu 104 musí být částka v eurech v zákoně stanovena ekvivalentem v národní měně, tedy v českých korunách. Jeden ze subjektů doporučuje, aby bylo provedeno hodnocení dopadů regulace a byly brány v potaz zkušenosti se stávajícím stavem zákona.

Je vhodné výjimku uplatnit na poskytování pouze vybraných platebních služeb uvedených v bodech 1 až 6 přílohy I? Pokud ano, kterých?

Na tuto otázku odpovědělo 7 respondentů a 5 z nich se domnívá, že není vhodné uplatnit výjimku na poskytování pouze vybraných platebních služeb uvedených v bodech 1 až 6 přílohy I. 2 z těchto respondentů doplňují svoji odpověď tím, že by výjimka měla být uplatněna na všechny platební služby v bodech 1 až 6 přílohy I. 1 subjekt zastává názor, že by bylo vhodné zvážit omezení na službu provádění platebních transakcí podle bodu 3 přílohy I. Další respondent doporučuje, aby bylo i v této oblasti provedeno hodnocení dopadů regulace.

Popis dopadů zvolené varianty 1

Přínosy	Negativa a náklady
+ zachování současného stavu - kontinuita právního řádu	- potenciální riziko vstupu neseriózních subjektů do odvětví
+ stabilita podnikatelského prostředí
+ aplikace pravidel o ochraně peněžních prostředků a omezení týkající se spotřebitelského úvěru
+ preventivní opatření proti praní špinavých peněz
+ podpora jasnější vlastnické struktury poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu

Návrh nejvhodnějšího řešení

Jako nejvhodnější se jeví varianta 1 tedy umožnit existenci poskytovatelů platebních služeb s určitými omezeními. Konkrétně se na ně vztáhnou pravidla o ochraně peněžních prostředků a omezení týkající se spotřebitelského úvěru, viz následující diskrece. Řešení odpovídá způsobu, který byl uplatněn v současném zákoně o platebním styku.

Navíc se oproti současnému stavu jako preventivní opatření proti praní špinavých peněz a jako podpora jasnější vlastnické struktury poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu zavádí povinnost, aby osoby, které drží kvalifikovanou účast na poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, byly důvěryhodné. Jedná se o obdobu podmínky, které je uplatněna u platebních institucí.

Z důvodu zamezení obcházení limitu transakcí 3 000 000 euro se stanoví, že tento limit se započítává na skupinovém základě. Není totiž důvodné, aby tento limit mohl být lehce obcházen pomocí založení dceřiných nebo sesterských podniků.

8. Omezení činností u malých poskytovatelů platebních služeb

Diskrece v čl. 32 odst. 4 opravňuje ČR rozhodnout, zda u malých poskytovatelů, kteří podnikají na základě výjimky podle čl. 32 odst. 1, omezí možnost vykonávat činnosti uvedené v čl. 18 směrnice. Čl. 18 umožňuje poskytovat doplňkové služby, jako je například poskytování úvěru v souvislosti s provedením platební transakce.

Návrh variant řešení

Jsou zvažovány 2 varianty řešení:

- varianta 0 - povolit režim výjimky s dodatečnými omezeními

Využití varianty 0 by znamenalo kompromisní variantu, která by umožňovala menším poskytovatelům poskytovat platební služby jako platební instituce, avšak s určitými omezeními z důvodu ochrany spotřebitele.

- varianta 1 - povolit režim výjimky bez dodatečných omezení

Tato varianta by znamenala, že bude umožněno poskytování platebních služeb platebním institucím na základě výjimky ze směrnice.

Shrnutí a výsledek konzultace

Současný stav: Toto diskreční oprávnění obsahovala i první směrnice o platebních službách a v rámci hodnocení dopadů regulace byly tehdy zvažovány 3 varianty řešení. První navrhovanou variantou bylo zakázání režimu výjimky, tedy omezit poskytování platebních služeb platebními institucemi na základě výjimky první směrnice o platebních službách, druhá navrhovaná varianta bylo povolení režimu výjimky s dodatečnými omezeními a třetí zvažovanou variantou bylo povolení režimu výjimky bez dodatečných omezení, tedy umožnění poskytování platebních služeb platebními institucemi na základě výjimky z první směrnice o platebních službách. MF a ČNB navrhovaly využít druhou variantu, tedy povolení režimu výjimky s dodatečnými omezeními. Volbu druhé varianty zdůvodňují skutečností, že zkušenosti s platebními institucemi, které doposud v ČR neregulovaně působily, nezavdávaly příčinu k zavedení takové regulace. V případě úvěrových platebních služeb by se regulace jevila jako nesystémová, neboť poskytovatelé jiných úvěrových produktů rovněž nejsou v ČR regulování. MF a ČNB tedy navrhovaly u úvěrových platebních služeb výjimku plně využít a u předplacených platebních služeb navrhovaly výjimku využít s následujícími omezeními: povinnost chránit prostředky uživatelů tzv. ring-fencingem, zákaz poskytování úroků či jiného motivování k dlouhodobým úložkám a povinnost informovat uživatele, že se nejedná o bankovní, tedy pojištěnou službu a nevztahuje se na ni v důsledku toho systém pojištění vkladů podle zákona upravujícího činnost bank. Udělování výjimky pak v praxi mělo obnášet registraci u ČNB, a to bez správního řízení. Pokud by nastala situace, že by ČNB registraci odmítla, tedy shledala by nenaplnění podmínek pro výjimku, rozhodovala by ve správním řízení a na základě toho by žadateli vznikala možnost na odvolání, popřípadě možnost soudního přezkumu. Druhou možností by bylo registraci provádět v režimu správního řízení pokaždé, což ČNB, MF a účastníci tehdejší veřejné konzultace považovali za neodůvodněnou administrativní zátěž.

Na tzv. malé poskytovatele platebních služeb se tak například v rámci doprovodné novely k zákonu o spotřebitelském úvěru uplatňují dodatečné podmínky pro poskytování spotřebitelského úvěru (zákon č. 258/2016 Sb.).

V rámci veřejné konzultace byly subjektům položeny tyto otázky:

Domníváte se, že je důvod pro omezení činností u poskytovatelů platebních služeb podnikajících na základě výjimky? Pokud ano, proč? Pokud ne, proč?

Na tento dotaz odpovědělo 8 respondentů a polovina z nich se domnívá, že je důvod pro omezení činností u poskytovatelů platebních služeb podnikajících na základě výjimky. Činností, která byla zmíněna jako ta, která by měla být omezena, je provoz platebního systému, dále bylo zmíněno, že by mělo být zváženo poskytování úvěrů podle čl. 18 odst. 4 směrnice. Jeden ze subjektů podporující omezení činností uvedl, že je pro omezení za předpokladu, že by bylo využito diskreční oprávnění v čl. 32 odst. 1. Druhá polovina respondentů zastává opačný názor, tedy navrhuje neomezovat činnosti u poskytovatelů platebních služeb podnikajících na základě výjimky. Jako důvod bylo zmíněno zajištění efektivní konkurence a činnosti nelze považovat za více rizikové než je poskytování platebních služeb.

Které služby by případně neměly být těmito poskytovateli poskytovány?

Svoji odpověď na výše uvedenou otázku poskytlo 5 subjektů a ty uvedly, že by tito poskytovatelé neměli provozovat platební systém a poskytovat úvěrové produkty.

Popis dopadů zvolené varianty 0

Přínosy	Negativa a náklady
+ zachování současného stavu - kontinuita právního řádu
+ stabilita podnikatelského prostředí
+ kapitálový požadavek při poskytování spotřebitelského úvěru - odpovídá požadavku pro nebankovní poskytovatele spotřebitelského úvěru
+ zachování rovných podmínek na trhu

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění

Navrhuje se zachovat stávající regulace, tedy varianta 0. Činnost poskytovatelů platebních služeb je při poskytování spotřebitelského úvěru podmíněna kapitálovým požadavkem, který odpovídá požadavku pro nebankovní poskytovatele spotřebitelského úvěru. V zájmu zachování rovných podmínek na trhu se jeví žádoucí k rozdílnému zacházení nepřistoupit.

9. Aplikace hlavy III na drobné podnikatele

Diskrece členského státu spočívá v možnosti uplatnit stejnou ochranu, jakou poskytuje směrnice spotřebitelům, na drobné podnikatele. Spotřebitelé a podnikatelé nemají podle směrnice rovné postavení, tudíž nepotřebují stejnou úroveň ochrany. Spotřebitelům je tedy při využívání platebních služeb v důsledku toho poskytován nejvyšší stupeň ochrany prostřednictvím ustanovení, od nichž se nelze smluvně odchýlit. Spotřebitelé ve většině případů o podmínkách ve smlouvě nevyjednávají, pouze je akceptují. Naopak podnikatelé mají větší možnost sjednat si individuální podmínky ve smlouvě a v souvislosti s tím jsou připraveni nést vyšší potenciální riziko. Směrnice tedy připouští členským státům možnost stanovit pro drobné podnikatele stejný stupeň ochrany, jako je garantován spotřebitelům a při nevyužití diskrece by se drobní podnikatelé mohli s poskytovatelem platebních služeb dohodnout, že se vůči nim vybraná ustanovení části zákona neuplatní. Konkrétně se jedná o ustanovení o předsmluvních informacích, smlouvě o jednorázové platební transakci, rámcové smlouvě, změně závazku z rámcové smlouvy atd. Drobný podnikatel je definovaný v §75 odst. 4 současného zákona o platebním styku.

Návrh variant řešení

Jsou zvažovány 2 varianty řešení:

- varianta 0 - zachování současného stavu

Tato varianta by znamenala, že bude zachována současná situace, tedy ustanovení hlavy III směrnice se nadále budou uplatňovat i na drobné podnikatele.

- varianta 1 - nezachování současného stavu, omezená aplikace hlavy III směrnice i na drobné podnikatele

Volba varianty 1 by znamenala, že by nastala změna oproti současnému stavu.

Shrnutí a výsledek konzultace

Současný stav: Toto diskreční oprávnění obsahovala i první směrnice o platebních službách a v rámci hodnocení dopadů regulace byly tehdy zvažovány 3 varianty řešení. Aplikace hlavy III pouze na spotřebitele, aplikace hlavy III i na drobné podnikatele a omezená aplikace hlavy III na drobné podnikatele. Z tehdejší veřejné konzultace vyplynulo, že 5 subjektů podpořilo aplikaci hlavy III směrnice i na drobné podnikatele a 1 respondent navrhoval aplikaci hlavy III pouze na spotřebitele.

V rámci veřejné konzultace byly subjektům položeny tyto otázky:

Je vhodné, aby se hlava III směrnice i nadále povinně ze zákona uplatňovala i na drobné podnikatele? Zdůvodněte.

Na tuto otázku odpovědělo 9 respondentů a 7 z nich se domnívá, že není nutné uplatňovat hlavu III směrnice i na drobné podnikatele. Jako důvod tyto subjekty uvedly, že se tato úprava používá v praxi minimálně, neboť prokázat skutečnost, že podnikatel naplňuje kritéria stanovená pro drobné podnikatele, je pro ně administrativní zátěží. Dále bylo zmíněno, že pokud jedná subjekt v rámci své podnikatelské činnosti, není odůvodněné posilovat jeho postavení a postrádalo by to smysl, neboť zákon o spotřebitelském úvěru a občanský zákoník poskytuje zvláštní ochranu výlučně spotřebitelům. V závěru bylo také poukázáno na skutečnost, že pokud ČR ponechá v zákoně o platebním styku rozšíření účinnosti i na drobné podnikatele, nebudou mít stejné podmínky ve všech členských státech. Opačný názor vyjádřili 2 respondenti. 1 z nich podpořil svůj názor odůvodněním, že schopnost sjednání individuálních podmínek je u drobných podnikatelů obdobně nízká jako u spotřebitelů a jejich zvýšená ochrana se tedy jeví jako vhodná. Další z respondentů, který se domnívá, že by bylo vhodné uplatňovat hlavu III směrnice i na drobné podnikatele, zdůvodnil svůj názor skutečností, že se nejedná o profesionální strany obchodu a z tohoto důvodu je nutné je chránit jako spotřebitele.

Vyvolává povinná aplikace hlavy III směrnice na poskytování platebních služeb drobným podnikatelům nějaké komplikace? Popřípadě uveďte jaké.

Svoji odpověď na výše uvedenou otázku poskytlo 6 respondentů a polovina z nich se domnívá, že povinná aplikace hlavy III směrnice na poskytování platebních služeb drobným podnikatelům vyvolává komplikace. Zmíněna byla administrativní zátěž, neboť podnikatel musí prokázat skutečnost, že naplňuje podmínky stanovené pro tuto skupinu a dále bylo uvedeno, že důsledkem aplikace hlavy III směrnice na drobné podnikatele je komplikován přístup poskytovatelům platebních služeb ke spotřebitelům v těch případech, kdy se poskytovatel platebních služeb specializuje výhradně na poskytování služeb podnikatelům a jeho klienti pocházejí z podnikatelského sektoru, který je charakteristický sezónními výkyvy a z toho důvodu by klient mohl naplňovat definici drobného podnikatele i v okamžiku, kdy mu poskytovatel začal služby poskytovat. Druhá polovina respondentů zastává opačný názor, tedy aplikace hlavy III na poskytování platebních služeb drobným podnikatelům nevyvolává žádné komplikace. Jeden z těchto subjektů konstatuje, že výše zmiňovaná úprava nepřinesla v praxi žádné problémy. Další respondent poukazuje na skutečnost, že rozlišování kategorie klientů je zatěžující zejména pro pobočky při komunikaci s klienty. Dle názoru tohoto respondenta je možné říci, že velký zájem o status drobného podnikatele nezaznamenal a zároveň podle něj vyvstává otázka, zda jsou negativa přiměřená přínosům, které tento institut v praxi přináší.

Popis dopadů zvolené varianty 1

Přínosy	Negativa a náklady
+ uvedení do souladu oblasti práva platebního styku se soukromým právem v ČR	- může dojít ke zhoršení postavení drobných podnikatelů, kteří budou nadále zákonem méně chráněni
+ subjekty v rámci konzultace poukázaly na skutečnost, že se statut drobného podnikatele používá v praxi minimálně	- v menší míře může dojít k růstu nákladu u drobných podnikatelů, kteří budou nižší zákonnou ochranu např. kompenzovat uzavření pojištění např. pro neautorizované transakce
+ absence administrativní zátěže pro drobné podnikatele - musely prokazovat skutečnost, že naplňují podmínky pro tuto skupinu

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění

Při tvorbě současného zákona o platebním styku, byl institut drobných podnikatelů v českém právu poměrně novým fenoménem. Bylo otázkou, jak se přístup, který stavěl drobné podnikatele na roveň spotřebitelům, v budoucnu v českém právním řádu rozšíří. K tomu je třeba uvést, že občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), jako obecná norma upravující závazkové právo, přistupuje ke všem podnikatelům stejně a kategorii drobných podnikatelů v zásadě nevyčleňuje, s výjimkou ustanovení §1315 upravujícího nakládání se zástavou. Rovněž v ostatních právních předpisech není aplikace ochrany spotřebitelů rozšířena na drobné podnikatele. Současný zákon o platebním styku je tak poměrně unikátním předpisem v českém právním řádu. Vzhledem k tomu, že nelze říci, že platebním styk je zcela specifickým odvětvím, které se zásadně liší od poskytování ostatních služeb, navrhuje se stávající odchylku od zbytku právního řádu nezachovat. Navrhuje se volba varianty 1, tedy změna oproti současnému stavu.

10. Platební prostředky pro drobné platby

Směrnice v čl. 42 stanovuje výjimky z požadavků na poskytnutí informací v případě platebních prostředků pro platby malých částek a elektronických peněz. Směrnice na tyto platební prostředky stanovuje zjednodušenou úpravu poskytování informací ze strany poskytovatele. Směrnice v čl. 42 odst. 1 definuje platební prostředky pro platby malých částek jako ty platební prostředky, u nichž jednotlivé platební transakce nepřesahují limit 30 EUR nebo mají limit veškerých plateb provedených z příslušného platebního prostředku 150 EUR anebo uchovávají peněžní prostředky, které nikdy nepřesáhnou hranici 150 EUR.

Čl. 63 stanovuje možnost výjimky z požadavku na blokaci platebního prostředku, povinnosti poskytovatele prokázat autorizaci platební transakce nebo zamítnutí platebního příkazu a možnost stanovení jiných lhůt pro provedení platební transakce.

Diskreční oprávnění v čl. 42 odst. 2 a čl. 63 odst. 2 opravňuje ČR, aby u vnitrostátních platebních transakcí snížila nebo zdvojnásobila limity uvedené v čl. 42 odst. 1, respektive v čl. 63 odst. 1 směrnice a u předplacených platebních prostředků směrnice umožňuje limit navýšit až na 500 EUR. Vnitrostátní platební transakcí je myšlena platební transakce, jejíž počátek a konec je na území ČR.

Návrh variant řešení

Jsou zvažovány 3 varianty řešení:

- varianta 0 - ponechání limitů stanovených směrnicí

Volba této varianty by znamenala, že budou uplatňovány limity stanovené směrnicí.

- varianta 1 - navýšení limitů u vnitrostátních platebních transakcí

Využití této varianty by znamenalo, že dojde k navýšení limitů u vnitrostátních platebních transakcí.

- varianta 2 - snížení limitů u vnitrostátních platebních transakcí

Tato varianty by představovala snížení limitů u vnitrostátních platebních transakcí.

Shrnutí a výsledek konzultace

Současný stav: Tuto diskreci obsahovala i první směrnice o platebních službách a v rámci hodnocení dopadů regulace byly zvažovány 3 varianty. První variantou bylo ponechat limity definující prostředky pro malé platby stanovené první směrnicí o platebních službách, druhou variantou bylo navýšení limitů definujících prostředky pro malé platby u vnitrostátních platebních transakcí až na dvojnásobek a u předplacených platebních prostředků až na 500 EUR a třetí navrhovanou variantou bylo snížení limitů definujících prostředky pro malé platby u vnitrostátních platebních transakcí. V rámci tehdejší veřejné konzultace k první směrnici o platebních službách jeden ze subjektů doporučoval uplatnit první variantu a druhý z respondentů podporoval aplikaci druhé varianty. Zachování limitů definujících prostředky pro malé platby stanovené směrnicí, tedy první variantu navrhoval jeden ze zúčastněných subjektů, neboť poukazoval na skutečnost, že doposud nejsou velké zkušenosti s tímto typem platebních prostředků. Druhý respondent naopak navrhoval navýšení limitů definujících prostředky pro malé platby u vnitrostátních platebních transakcí až na dvojnásobek a u předplacených platebních prostředků až na 500 EUR, neboť částku 150 EUR považuje za nedostatečnou a omezující pro klienty. MF a ČNB tehdy navrhovaly aplikovat diskreci, tedy zvolit druhou variantu, neboť argumenty respondenta podporujícího variantu druhou považují za odůvodněné. Subjekt argumentoval skutečností, že vzhledem k ustálené praxi a očekávání zákazníků, kteří využívají předplacené služby mobilních operátorů v ČR, je nezbytné limity pro drobné platby navýšit, a to plně v souladu s ustanovením čl. 34 odst. 2 první směrnice o platebních službách. V opačném případě by docházelo k omezování zákazníků ve využívání těchto služeb a to rovněž v podobě limitování výše dobíjených předplacených karet.

V rámci veřejné konzultace byly subjektům položeny tyto otázky:

Je žádoucí zachovat zvýšené výdajové limity u prostředků pro drobné platby stejně jako je tomu v platném znění zákona o platebním styku? Zdůvodněte.

Na tento dotaz odpovědělo 10 subjektů a 8 z nich zastává názor, že je žádoucí zachovat zvýšené výdajové limity u prostředků pro drobné platby stejně jako je tomu v platném znění zákona o platebním styku. Jako důvody na podporu zachování zvýšených výdajových limitů bylo zmíněno, že stávající úprava nepřináší v praxi žádné problémy a že se jedná o produkty, které mají nízké ziskové marže, a v důsledku toho jim lehčí forma regulace umožňuje sloužit jako levná a snadná alternativa pro placení za zboží a služby. 1 subjekt zastává opačný názor, tedy nedoporučuje zachovat zvýšené výdajové limity u prostředků pro drobné platby jako je tomu doposud a navrhuje, aby limity byly dány do souladu s AML, tedy maximálně do výše 250 EUR. 1 respondent nemá zkušenosti s touto oblastí, tudíž předpokládá, že v rámci přípravy návrhu zákona dojde k vyhodnocení dosavadních zkušeností a na základě toho bude případně uskutečněna nějaká změna.

Jaké jsou s výjimkou pro prostředky pro drobné platby spojeny výhody či naopak problémy a rizika?

Na tuto otázku odpovědělo 8 respondentů, kteří uvedli tyto problémy a rizika:

- poskytovatel není motivovaný zavést silnou autentizaci,

- uživatel je vystaven riziku neautorizovaných transakcí při ztrátě, krádeži či zneužití platebního prostředku,

- nižší požadavky na průkaznost transakce a nižší jistota spotřebitele v případě sporu, kdy uhradí cenu, ale nedostane zboží,

- v případě odcizení např. elektronické peněženky (pokud bude nastaven vyšší limit pro platby).

Respondenti zmínili tyto výhody:

- uživatelům platebních služeb je umožněno pomocí mobilních platebních služeb platit za větší okruh zboží a služeb a poskytovatelé jsou v důsledku toho schopni poskytovat služby ve větším objemu, který bývá ekonomicky efektivní,

- nastavení limitu pro nákup určitého zboží,

- soukromí při nákupech,

- výhoda pro turisty cestující mezi státy s odlišnou měnou.

Popis dopadů zvolené varianty 1

Přínosy	Negativa a náklady
+ vyhovující současná právní úprava - nebyly předloženy žádné návrhy na změny v rámci veřejné konzultace	- nižší standard ochrany spotřebitelů u tohoto druhu transakcí
+ umožnění rychlé bezhotovostní platby v případě malých částek podporuje bezhotovostní styk a i předchází obcházení daňových předpisů
+ stabilita podnikatelského prostředí

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění

Navrhuje se varianta 1, která zachovává současný právní stav. V aplikační praxi nebyly zaznamenány závažnější problémy při používání těchto platebních prostředků a v rámci veřejné konzultace nebyly vzneseny závažné důvody, proč stávající režim měnit. Zachování současného stavu přispěje ke stabilitě podnikatelského prostředí.

11. Výpověď závazku ze smlouvy

Diskrece členského státu spočívá v možnosti stanovení příznivějších podmínek pro uživatele platebních služeb při vypovězení závazku z rámcové smlouvy, než je uvedeno v čl. 55 směrnice. Čl. 55 odst. 1 směrnice stanovuje, že uživatel platebních služeb je oprávněný rámcovou smlouvu kdykoliv vypovědět, pokud se strany nedohodly na výpovědní lhůtě. Tato výpovědní lhůta však nesmí překročit jeden měsíc. Vypoví-li uživatel platebních služeb rámcovou smlouvu, která byla platná po dobu delší než šest měsíců, není takové vypovězení rámcové smlouvy podle čl. 55 odst. 2 nijak zpoplatněno. Naopak bude-li rámcová smlouva trvat po dobu kratší než šest měsíců, může být ukončení závazku z rámcové smlouvy ze strany poskytovatele platebních služeb zpoplatněno a případně poplatky musejí být přiměřené a odpovídat skutečným nákladům poskytovatele platebních služeb. Článek 55 odst. 3 směrnice stanoví, že poskytovatel platebních služeb je oprávněný rámcovou smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou vypovědět, a to s nejméně dvouměsíční výpovědní lhůtou za předpokladu, že tak bylo dohodnuto v rámcové smlouvě.

Návrh variant řešení

Jsou zvažovány 2 varianty řešení:

- varianta 0 - stanovení podmínek pro výpověď závazku ze smlouvy podle čl. 55

Volba této varianty by znamenala, že nedojde k využití diskrece a na výpověď závazku ze smlouvy se uplatní podmínky stanovené směrnicí.

- varianta 1 - stanovení příznivějších podmínek pro výpověď závazku ze smlouvy než stanovuje čl. 55

Využití této varianty by znamenalo, že bude aplikováno diskreční oprávnění a dojde ke stanovení příznivějších podmínek pro výpověď závazku ze smlouvy.

Shrnutí a výsledek konzultace

Současný stav: Toto diskreční oprávnění obsahovala i první směrnice o platebních službách a v rámci hodnocení dopadů regulace byly tehdy zvažovány 2 varianty. První variantou bylo neaplikování diskrece, tedy stanovení podmínek pro vypovězení rámcové smlouvy podle čl. 45 první směrnice o platebních službách. Pokud by byla zvolena první varianta, znamenalo by to, že bude stanovena maximální výpovědní lhůta ze strany uživatele na 1 měsíc, zákonem upraveno vypovězení bez poplatků v případě uzavření smlouvy na déle než 12 měsíců nebo byla-li smlouva uzavřena na dobu neurčitou s tím, uběhlo-li již 12 měsíců, dále pak stanovení výpovědní lhůty u smlouvy na dobu neurčitou za strany poskytovatele minimálně dvouměsíční, stanovení platby poměrné části pravidelných poplatků za služby do okamžiku vypovězení smlouvy uživatelem. Druhou variantou bylo aplikování diskrece, tedy stanovení příznivějších podmínek pro vypovězení smlouvy pro uživatele platebních služeb. Tato varianta by znamenala, že bude zkrácena maximální výpovědní lhůta ze strany uživatele na méně než měsíc, dojde k rozšíření osvobození od poplatků za vypovězení smlouvy ze strany uživatele i u smluv uzavřených na kratší dobu než 12 měsíců či od jejichž uzavření ještě neuplynulo 12 měsíců, dále by byla prodloužena minimální výpovědní lhůta ze strany poskytovatele platebních služeb na více než 2 měsíce. Z tehdejší veřejné konzultace vyplynulo, že 3 respondenti podpořili první variantu, tedy neaplikování diskrece a stanovení podmínek pro vypovězení smlouvy podle čl. 45 první směrnice o platebních službách a pouze 1 subjekt navrhoval aplikovat diskreci, tedy stanovit příznivější podmínky pro vypovězení smlouvy pro uživatele platebních služeb. Z tehdejší konzultace k první směrnici o platebních službách vyplynulo, že úprava vypovězení smlouvy ve směrnici představuje vyvážený kompromis mezi argumentem požadujícím zajištění flexibility rozhodování klientů a argumentem upozorňujícím na nevhodnost jednostranné úpravy výpovědi v neprospěch poskytovatele platebních služeb s ohledem na náklady spojené se vznikem a zánikem smluvního vztahu s klientem. MF a ČNB navrhovaly neaplikovat diskreci, tedy stanovit podmínky pro vypovězení smlouvy podle čl. 45. Neaplikování diskrece bylo tehdy podpořeno skutečností, že úprava vypovězení smlouvy podle první směrnice o platebních službách bude znamenat významný posun podle tehdejší právní úpravy v ČR a povede k vyšší ochraně uživatelů platebních služeb a nebude překážkou v oblasti mobility klientů. Naopak aplikace diskrece a tedy stanovení příznivějších podmínek pro vypovězení smlouvy by na uživatele mohlo mít dopad v podobě zpomalení vývoje nových platebních produktů, pokud by došlo k prodloužení výpovědní lhůty poskytovatele platebních služeb, dále by mohl být zaznamenán nárůst nákladů u těchto poskytovatelů, pokud by došlo ke zkrácení výpovědní lhůty uživatele. Dále by aplikace diskrece mohla vést k částečnému omezení konkurenčního soupeření u podmínek tohoto institutu nabídky k podpoře netransparentní poplatkové politiky a vyšší náklady by se zároveň mohly promítnout i do vyšší ceny jiných služeb.

V rámci veřejné konzultace byly subjektům položeny tyto otázky:

Domníváte se, že je žádoucí stanovit pro uživatele platebních služeb příznivější podmínky pro výpověď závazku z rámcové smlouvy, než stanoví směrnice? Pokud ano, nastiňte jaké, v jakém rozsahu a proč? Pokud ne, zdůvodněte.

Svoji odpověď na výše uvedenou otázku poskytlo 10 respondentů a 9 z nich se domnívá, že není nutné stanovit pro uživatele platebních služeb příznivější podmínky pro výpověď závazku z rámcové smlouvy, než stanovuje směrnice. Jako podpůrné argumenty subjekty uvedly, že stávající úprava poskytuje spotřebitelům dostatečnou ochranu (např. spotřebitel je oprávněný smlouvu kdykoliv vypovědět, stanovuje se však období, kdy tato výpověď nesmí být zpoplatněna), zvýšení ochrany spotřebitelů by také mohlo vést k větší fluktuaci uživatelů, nestabilitě uživatelské základny poskytovatele platebních služeb a problémům s nastavením obchodního plánu. 1 z respondentů zastává opačný názor, tedy domnívá se, že je žádoucí stanovit pro uživatele platebních služeb příznivější podmínky pro výpověď závazku z rámcové smlouvy, než stanovuje směrnice. Jako příklad subjekt uvedl situaci, kdy je dána výpověď podle §94 současného zákona o platebním styku a poukazuje na skutečnost, že s takovou výpovědí by neměly být spojeny žádné poplatky, trval-li smluvní vztah kratší dobu než 1 rok, respektive nově 6 měsíců podle směrnice, neboť výpověď spotřebitele může být reakcí na změny, které jsou pro něj nevýhodné (např. zvýšení poplatků v sazebníku).

Popis dopadů zvolené varianty 0

Přínosy	Negativa a náklady
+ zachování současného stavu s drobnou změnou - povinné zkrácení lhůty podle čl. 55 odst. 2 Směrnice z 12 měsíců na 6 měsíců
+ stabilita podnikatelského prostředí
+ v aplikační praxi nebyly zaznamenány důvody pro změnu současného stavu a v rámci veřejné konzultace taktéž nebyly předloženy žádné důvody ke změně
+ nutnost neustálého zkvalitnění služeb poskytovatelů platebních služeb v důsledku vlivu konkurence

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění

Navrhuje se varianta 0, která představuje zachování současného stavu s drobnou změnou - povinné zkrácení lhůty podle čl. 55 odst. 2 směrnice z 12 na 6 měsíců. Ustanovení čl. 55 směrnice o platebních službách je pro uživatele příznivé a v aplikační praxi nebyly zaznamenány závažnější problémy při aplikaci režimu výpovědi. V rámci veřejné konzultace nebyly vzneseny závažné důvody, proč stávající režim měnit. Zachování současného stavu přispěje ke stabilitě podnikatelského prostředí.

12. Informace pro plátce a příjemce o jednotlivých platebních transakcích

Návrh zákona upravuje informační povinnosti poskytovatele platebních služeb vůči plátci nebo příjemci o jednotlivých platebních transakcích. Poskytovatel platebních služeb je povinen plátci poskytnout informace bez zbytečného odkladu po odepsání částky jednotlivé platební transakce z účtu plátce, nebo v případě, že plátce platební účet nevyužívá, po obdržení platebního příkazu, resp. v případě příjemce po provedení platební transakce. Rámcová smlouva může obsahovat podmínku, že plátce může požadovat, aby informace uvedené v čl. 57 směrnice byly zpřístupňovány pravidelně minimálně jednou měsíčně, bezplatně (platí pouze u plátce) a dohodnutým způsobem, který však musí plátci umožňovat dané informace ukládat a kopírovat v nezměněném stavu. V čl. 58 směrnice o platebních službách jsou uvedeny informace, které musí poskytovatel platebních služeb poskytnout příjemci. Jsou to informace o částce transakce, úplatě, směnném kurzu a dni valuty. Členský stát může stanovit, že tyto informace mají být uživateli nejen zpřístupněny, ale také nejméně jednou měsíčně bezplatně poskytnuty.

Návrh variant řešení

Jsou zvažovány 2 varianty řešení:

- varianta 0 - neaplikování diskrece, poskytování informací podle čl. 57 a 58 jednou měsíčně na papíře nebo jiném trvalém nosiči bude na žádost a za poplatek

Volba této varianty by znamenala, že informace pro plátce a příjemce o jednotlivých platebních transakcích podle čl. 57 a 58 budou uživateli zdarma zpřístupněny. Poskytnuty budou pouze na žádost.

- varianta 1 - aplikace diskrece, bezplatné poskytování informací podle čl. 57 a 58 na papíře nebo jiném trvalém nosiči

Využití této varianty by znamenalo, že informace pro plátce a příjemce o jednotlivých platebních transakcích podle čl. 57 a 58 budou poskytovány bezplatně jednou měsíčně na papíře nebo jiném trvalém nosiči.

Shrnutí a výsledek konzultace

Současný stav: Toto diskreční oprávnění obsahovala i první směrnice o platebních službách a v rámci hodnocení dopadů regulace byly tehdy zvažovány 2 varianty. První variantou bylo neaplikování diskrece, tedy poskytování informací jednou měsíčně by bylo na žádost a zpoplatněno a druhá varianta znamenala uplatnit diskreci a poskytovat informací na papíře jednou měsíčně. Z tehdejší konzultace k první směrnici o platebních službách vyplynulo, že většina zúčastněných subjektů kromě jednoho navrhovaly podpořit první variantu, tedy neaplikovat diskreci. Pouze jeden respondent navrhoval podpořit druhou variantu, tedy aplikovat diskreci a to v zájmu vyšší transparentnosti. K tomuto odůvodnění bylo ze strany MF a ČNB uvedeno, že druhá varianta naopak podporuje poplatkovou netransparentnost a také poukazují na skutečnost, že informační transparentnost a náležitá frekvence je již zajištěna závaznými pravidly obsaženými v první směrnici o platebních službách. MF a ČNB navrhovaly neaplikovat diskreci a poskytovat tedy informace jednou měsíčně na papíře na žádost a za úplatu. Využití této varianty bylo zdůvodněno skutečností, že pokud by došlo k využití diskrece a byla zvolena druhá varianta, byl by očekáván vzrůst nákladů u poskytovatelů platebních služeb a dalo by se očekávat, že by se tyto náklady promítnuly do ceny produktu. Dále byl ze strany MF a ČNB uveden argument, že řada uživatelů nemá zájem o informace poskytované na papíře.

V rámci veřejné konzultace byla subjektům položena tato otázka:

Domníváte se, že je žádoucí stanovit, aby poskytovatel poskytoval plátci nebo příjemci informace podle čl. 57 odst. 1 nebo čl. 58 odst. 1 bezplatně alespoň jednou měsíčně, na papíře nebo jiném trvalém nosiči? Pokud ano, proč? Pokud ne, proč?

Svoji odpověď na výše uvedenou otázku poskytlo 10 respondentů a všichni se domnívají, že není nutné, aby poskytovatel poskytoval plátci nebo příjemci informace podle čl. 57 odst. 1 nebo čl. 58 odst. 1 bezplatně alespoň jednou měsíčně, na papíře nebo jiném trvalém nosiči. Respondenti uvedli tyto důvody:

- poskytovatelům by vznikly neodůvodněné náklady,

- tzv. „papírová forma" je v dnešní době již zastaralá a existují jiné cesty, kterými se informace ke spotřebitelům dostanou efektivněji, a možnost uchovávání informací bude zachována (např. e-mailová komunikace, zpřístupnění v internetové bance nebo jiné podobné aplikaci).

Jeden z respondentů by doporučil zřejmě aplikovat výjimku u základního platebního účtu, kde by poskytoval informace i na papíře za paušální poplatek k účtu, který bude klientovi účtován.

Popis dopadů zvolené varianty 0

Přínosy	Negativa a náklady
+ vyhovující současná právní úprava - nebyly předloženy žádné návrhy na změny v rámci veřejné konzultace - současný stav odpovídá digitalizaci platebních služeb	- potenciální negativní dopad pro klienty s absencí elektronického bankovnictví, nebo při nižším využívání elektronického bankovnictví nemusí vědět, že došlo např. k neautorizované platební transakci
+ zachování kontinuity právního řádu
+ stabilita podnikatelského prostředí

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění

Navrhuje se varianta 0, tedy zachování stávajícího stavu, který odpovídá digitalizaci platebních služeb a uživateli umožňuje dostatečný komfort v přístupu k informacím.

13. Neaplikování mimosoudního řešení sporů na uživatele platebních služeb, který není spotřebitelem

Diskrece členského státu podle čl. 61 odst. 2 směrnice spočívá v možnosti rozhodnout se, zda se použije čl. 102, pokud uživatelem platebních služeb není spotřebitel. Čl. 102 směrnice stanovuje podmínky pro aplikaci mimosoudního řešení sporů.

Shrnutí a výsledek konzultace

Toto diskreční oprávnění obsahovala i první směrnice o platebních službách. Podle zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisu, již s účinností od 1. února 2016 není finanční arbitr příslušný řešit spory mezi podnikateli a poskytovateli platebních služeb. Finanční arbitr je tedy oprávněný rozhodovat pouze spory mezi spotřebiteli a poskytovateli platebních služeb.

V rámci veřejné konzultace byla subjektům položena tato otázka:

Domníváte se, že by bylo žádoucí aplikovat mimosoudní řešení sporů na uživatele platebních služeb, který není spotřebitelem? Pokud ano, proč? Pokud ne, proč?

Na tuto otázku odpovědělo 9 respondentů a 7 z nich se domnívá, že není žádoucí aplikovat mimosoudní řešení sporů na uživatele platebních služeb, který není spotřebitelem. Jako důvody tyto subjekty uvedly, že podporují zachování současného právního stavu a jeho změna by neprospěla stabilitě právního prostředí, pokud by změna v tak krátké době nastala. Dále by se jednalo o nesystémové řešení, neboť finanční arbitr v ostatních oblastech řeší pouze spory se spotřebiteli. Případná změna by také znamenala zvýšené náklady pro stát, neboť řízení před finančním arbitrem je nyní bezplatné. Poukazují také na skutečnost, že s účinností od 1. února 2016 již není finanční arbitr příslušný řešit spory mezi podnikateli a poskytovateli platebních služeb. Dále argumentují, že podnikatel není ve slabším postavení a případné spory by měly být řešeny standardní cestou. Zbývající dva respondenti se domnívají, že by bylo žádoucí aplikovat mimosoudní řešení sporů na drobné podnikatele, neboť obdrží podobné informace jako spotřebitel a taktéž jejich vyjednávači síla je v podstatě na stejné úrovni.

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění

Vzhledem, k tomu, že ke změně působnosti finančního arbitra došlo od 1. února 2016, není žádoucí v takto krátké lhůtě znovu zavádět jeho působnost pro spory mezi podnikateli a poskytovateli platebních služeb. Od února 2016 navíc nebyly zaznamenány důvody, proč by účinná úprava činila problémy.

14. Aplikace hlavy IV na drobné podnikatele

Uživatel, který je podnikatelem, se s poskytovatelem může dohodnout, že se zcela nebo zčásti nepoužijí ustanovení čl. 62 odst. 1, čl. 64 odst. 3 a čl. 72, 74, 76, 77, 80 a 89 směrnice o platebních službách. Dále je možné se dohodnout o lhůtách ohledně oznámení a nápravy neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce.

ČR je podle čl. 61 odst. 3 směrnice o platebních službách umožněno rozhodnout se, zda aplikaci výše uvedených ustanovení hlavy IV stanoví pro drobné podnikatele jako povinnou, a poskytne jim stejný způsob zacházení a ochrany, jaký je zaručen spotřebitelům, nebo ponechá aplikaci hlavy IV volné dohodě mezi poskytovateli a drobnými podnikateli.

Návrh variant řešení

Jsou zvažovány 2 varianty řešení:

- varianta 0 - zachování současného stavu

Tato varianta by znamenala, že bude zachována současná situace, tedy vybraná ustanovení hlavy IV směrnice se nadále budou povinně uplatňovat i na drobné podnikatele.

- varianta 1 - nezachování současného stavu, aplikace vybraných ustanovení hlavy IV směrnice na drobné podnikatele nebude povinná, poskytovatelé a drobní podnikatelé se budou moci od vybraných ustanovení hlavy IV dohodou odchýlit

Využití varianty 1 by znamenalo, že by nastala změna oproti současnému stavu a ustanovení hlavy IV směrnice by se již nadále povinně neuplatňovala i na drobné podnikatele.

Shrnutí a výsledek konzultace

Toto diskreční oprávnění obsahovala i první směrnice o platebních službách a v rámci hodnocení dopadů regulace byly zvažovány 3 varianty. První varianta zahrnovala aplikaci daných ustanovení hlavy IV. pouze na spotřebitele (tj. zachování stavu před transpozicí první směrnice o platebních službách, tedy odlišného postavení drobných podnikatelů a nevyužití diskrece), druhá varianta počítala s aplikací daných ustanovení hlavy IV i na drobné podnikatele a třetí varianta představovala omezenou aplikaci pouze některých ustanovení hlavy IV na drobné podnikatele. Platný zákon o platebním styku uplatňuje stejnou míru ochrany na drobné podnikatele jako na spotřebitele.

V rámci veřejné konzultace byly subjektům položeny tyto otázky:

Navrhujete uplatnit na drobné podnikatele stejný režim, jako je uplatněn na spotřebitele (ponechat tedy úpravu platného zákona o platebním styku)? Pokud ano, proč? Pokud ne, proč?

Na tento dotaz odpovědělo 9 respondentů a 7 z nich zastává názor, že není vhodné uplatnit na drobné podnikatele stejný režim, jako je uplatněn na spotřebitele, tedy ponechat úpravu platného zákona o platebním styku. Jako důvod bylo uvedeno, že se tato úprava v praxi používá minimálně, neboť prokázat skutečnost, že podnikatel naplňuje kritéria stanovená pro drobné podnikatele, je pro něj administrativní zátěží. Další subjekt poukazuje na skutečnost, že není žádoucí, aby drobní podnikatelé byli ve stejném postavení jako spotřebitelé, neboť se jedná o podnikatele. Zbývající dva zúčastněné subjekty zastávají opačný názor, tedy ponechat současnou úpravu zákona o platebním styku. Jeden z nich svoje rozhodnutí opírá o tvrzení, že drobní podnikatelé obdrží podobné informace jako spotřebitel a tudíž jejich vyjednávací síla je v podstatě na stejné úrovni.

Popis dopadů zvolené varianty 1

Přínosy	Negativa a náklady
+ občanský zákoník přistupuje ke všem podnikatelům stejně a kategorie drobných podnikatelů není vyčleněna (výjimka §1315)
+ ostatní právní předpisy taktéž neaplikují ochranu na drobné podnikatele
+ absence administrativní zátěže pro drobné podnikatele - musely prokazovat skutečnost, že naplňují podmínky pro tuto skupinu
+ subjekty v rámci konzultace poukázaly na skutečnost, že se statut drobného podnikatele používá v praxi minimálně

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění

Při tvorbě současného zákona o platebním styku byl institut drobných podnikatelů v českém právu poměrné novým fenoménem. Bylo otázkou, jak se přístup, který stavěl drobné podnikatele na roveň spotřebitelům, v budoucnu v českém právním řádu rozšíří. K tomu je třeba uvést, že občanský zákoník, jako obecná norma upravující závazkové právo, přistupuje ke všem podnikatelům stejně a kategorii drobných podnikatelů v zásadě nevyčleňuje, s výjimkou §1315 upravujícího nakládání se zástavou. Rovněž v ostatních právních předpisech není aplikace ochrany spotřebitelů rozšířena na drobné podnikatele. Zákon o platebním styku je tak poměrně unikátním předpisem v českém právním řádu. Vzhledem k tomu, že nelze říci, že platebním styk je zcela specifickým odvětvím, které se zásadně liší od poskytování ostatních služeb, navrhuje se stávající odchylku od zbytku právního řádu nezachovat. Navrhuje se volba varianty 1, tedy změna oproti současnému stavu. Dále je nutno uvést, že změnou zákona nepozbydou platnosti stávající závazky ze smluv o platebních službách. Na případné změně se aplikace vybraných ustanovení hlavy IV směrnice se tedy budou muset poskytovatelé a drobní podnikatelé dohodnout.

15. Poplatek za použití platebního prostředku

Podle čl. 62 odst. 3 směrnice, poskytovatel nesmí příjemci bránit v tom, aby od plátce požadoval poplatek nebo mu nabídl slevu za použití daného platebního prostředku. Příjemcem je myšlen především obchodník, u kterého zákazník platí za zboží či služby. Účtuje-li příjemce plátci poplatek, nesmí tento poplatek překročit náklady příjemce na přijetí tohoto konkrétního platebního prostředku. Směrnice podle čl. 62 odst. 4 členským státům nařizuje zajistit, aby příjemce nepožadoval poplatky za použití platebního prostředku, pokud je transakce uskutečněná spotřebitelskou debetní kartou nebo spotřebitelskou kreditní kartou, kde je regulována výše mezibankovních poplatků podle nařízení o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce. Mezibankovní poplatek je poplatek, který za každou platební transakci hradí banka obchodníka bance majitele platební karty. Rovněž podle výše uvedeného ustanovení není příjemce oprávněn požadovat poplatek za úhrady a inkasní transakce denominované v měně EUR v rámci Unie. U transakcí s neregulovaným mezibankovním poplatkem (komerční karty, třístranná schémata) a transakcí mimo SEPA platby je členským státům podle čl. 62 odst. 5 směrnice umožněno zakázat nebo omezit právo příjemce požadovat poplatek za použití určitého platebního prostředku (tzv. surcharge).

Návrh variant řešení

Jsou zvažovány 2 varianty řešení:

- varianta 0 - možnost příjemce od plátce požadovat poplatek či poskytnout slevu v případě použití určitého platebního prostředku

Tato varianta by znamenala, že nedojde k využití diskrece a příjemci bude ponechána možnost požadovat od plátce poplatek či poskytnout slevu v případě použití určitého platebního prostředku. Je však třeba upozornit, že u většiny platebních karet je uplatnění poplatku zakázáno. Zpoplatnit lze jen ty platební karty, které nemají regulovaný mezibankovní poplatek.

- varianta 1 - zakázat či omezit možnost příjemce požadovat poplatek v případě použití určitého platebního prostředku

Volba této varianty by znamenala, že by bylo příjemcům zakázáno požadovat od plátce poplatek za použití určitého platebního prostředku, ale nezakazuje příjemcům poskytování slev, tudíž lze předpokládat, že by tato varianta neměla výrazně odlišný dopad od varianty 0, neboť příjemci by nadále mohli poskytovat slevu v případě použití určitého platebního prostředku.

V současnosti platný zákon o platebním styku nezakazuje možnost příjemce od plátce požadovat poplatek či poskytnout slevu v případě použití určitého platebního prostředku (ustanovení §77 odst. 3 platného zákona o platebním styku).

Shrnutí a výsledek konzultace

Současný stav: Toto diskreční oprávnění obsahovala i první směrnice o platebních službách a v rámci hodnocení dopadů regulace byly zvažovány 2 varianty. První variantou bylo nevyužití diskrece, tedy ponechání možnosti příjemce požadovat od plátce poplatek či poskytnout slevu v případě použití určitého platebního prostředku. Druhá varianta spočívala v zákazu nebo omezení požadování poplatku ze strany příjemců v případě použití určitého platebního prostředku. Z tehdejší konzultace k první směrnici o platebních službách vyplynulo, že všichni zúčastnění respondenti navrhovali první variantu. MF a ČNB tedy navrhovaly neaplikovat diskreci a aplikovat první variantu. Volba první varianty byla zdůvodněna skutečností, že právní řád ČR problematiku těchto poplatků neupravuje a Nejvyšší správní soud judikoval, že poplatky požadované v souvislosti s použitím konkrétního platebního prostředku nejsou diskriminační. Nevyužití diskrece mělo obchodníkům umožnit volné stanovení cenové politiky s ohledem na náklady spojené s různými platebními prostředky a vést k podpoře levnějších platebních prostředků. Závěrem byla volba zdůvodněna argumentem, že zákaz možnosti požadovat poplatek by bylo možné obcházet nabídnutím slevy za levnější platební prostředek.

V rámci veřejné konzultace byla subjektům položena tato otázka:

Navrhujete zachovat možnost příjemce požadovat poplatek za přijetí platebního prostředku, nebo tuto možnost zakázat? Zdůvodněte.

Svoji odpověď na výše uvedenou otázku poskytlo 10 respondentů a polovina z nich navrhuje zachovat možnost příjemce požadovat poplatek za přijetí platebního prostředku. Subjekty na podporu svého názoru uvedly, že příjemce by měl mít možnost přenést náklady vznikající v souvislosti s přijetím platebního prostředku na plátce, aby mohl udržet marži na své zboží. Je však nezbytné, aby spotřebitel byl o takovém poplatku vždy informován. Dále se subjekty domnívají, že zakázáním možnosti příjemce požadovat poplatek za přijetí platebního prostředku by poplatky byly na spotřebitele přenášeny stejně, a to netransparentní cestou, tedy promítnutím do ceny zboží a to by mělo dopad na všechny spotřebitele bez ohledu na použitý způsob platby. Druhá polovina zúčastněných subjektů navrhuje zakázat možnost příjemci požadovat poplatek za přijetí platebního prostředku. Jako důvod respondenti zmínili, že směrnice zakazuje účtování poplatků za ty karetní transakce, jejichž výše je omezena nařízením o mezibankovních poplatcích. To se podle údajů uvedených jedním ze zúčastněných respondentů vztahuje na 95 % plateb kartou v rámci Evropské unie. Další důvod uvádějí, že nezakázání možnosti příjemce požadovat poplatek za přijetí platebního prostředku bude mít negativní dopad na zkušenost spotřebitelů a také na efektivní fungování platebního sektoru. Příplatky za platbu se jeví pro spotřebitele jako zavádějící z hlediska skutečné ceny zboží a služeb a mohou vést k nesourodosti platebního trhu. Dále bylo zmíněno, že poplatky za přijetí platebního prostředku omezují motivaci plátce používat platby kartou a raději volí způsob platby v hotovosti, a to by mohlo následně vést k vyhnutí se vykazování příjmů ze strany obchodníka a mohlo by to mít negativní dopad na daňovou povinnost.

Popis dopadů zvolené varianty 0

Přínosy	Negativa a náklady
+ vyhovující současná právní úprava ^ nebyly předloženy žádné návrhy na změny v rámci veřejné konzultace	- potenciální odrazení spotřebitelů využívat platební karty
+ zachování kontinuity právního řádu	- potenciální zátěž pro spotřebitele, který při placení může zjistit, že některý platební prostředek je znevýhodněn, nebo právě zvýhodněn
+ ponechání regulace na působení trhu a volbě obchodníků, zda určité platební prostředky zpoplatní
+ pro tržní opatření, které ponechává na volném trhu výběr efektivních metod placení
+ při využívání pro obchodníka dražších karet není náklad z těchto karet promítnut do ceny zboží, kterou hradí i ostatní zákazníci

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění

Vzhledem ke skutečnosti, že dosavadní právní úprava se jeví jako vyhovující, neboť nebyly v rámci veřejné konzultace předloženy podstatné argumenty pro změnu, navrhuje se využít variantu 0, tedy nevyužít diskreční oprávnění a příjemci bude ponechána možnost požadovat od plátce poplatek či poskytnout slevu v případě použití určitého platebního prostředku. K tomu je třeba říci, že naprostá většina platebních karet bude přijímána bez poplatku. Zpoplatněno může být pouze přijetí karet vydávaných v rámci tzv. třístranných schémat a podnikatelských karet. Tyto karty jsou standardně spojeny s vyššími náklady pro obchodníky. Jeví se tedy jako spravedlivé, aby klienti, kteří se rozhodnou těmito prostředky platit, nesli i náklady těchto plateb. Nejeví se jako spravedlivé, aby tyto náklady byly vždy přenášeny i na ostatní klienty.

16. Výjimka pro elektronické peníze

Článek 73 a 74 směrnice se nepoužije na elektronické peníze, pokud poskytovatel platebních služeb plátce není schopen zmrazit platební účet nebo zablokovat platební prostředek, na kterém jsou uloženy elektronické peníze. Diskrece v čl. 63 odst. 3 směrnice umožňuje ČR tuto výjimku omezit jen na platební účty nebo platební prostředky určité hodnoty. Čl. 73 směrnice stanovuje odpovědnost poskytovatele platebních služeb za neautorizované platební transakce a čl. 74 stanovuje odpovědnost plátce za neautorizované platební transakce.

Návrh variant řešení

Jsou zvažovány 3 varianty řešení:

- varianta 0 - ponechání limitů stanovených směrnicí Volba této varianty by znamenala, že budou ponechány limity stanovené směrnicí.

- varianta 1 - navýšení limitu u vnitrostátních platebních transakcí

Využití této varianty by znamenalo, že dojde k navýšení limitů u vnitrostátních platebních transakcí.

- varianta 2 - snížení limitu u vnitrostátních platebních transakcí

Tato varianta by znamenala, že bude snížen limit u vnitrostátních platebních transakcí. Shrnutí a výsledek konzultace

Současný stav: Toto diskreční oprávnění obsahovala i první směrnice o platebních službách a v rámci hodnocení dopadů regulace byly zvažovány 2 varianty. První variantou bylo neaplikování diskrece a tedy čl. 60 a 61 první směrnice o platebních službách se nebudou vztahovat na elektronické peníze, které nelze zmrazit nebo zablokovat. Druhá varianta znamenala vztažení čl. 60 (odpovědnost vydavatele za neautorizované platební transakce) a čl. 61 (odpovědnost vydavatele za ztrátu plynoucí ze zneužití ztraceného či odcizeného platebního prostředku) na elektronické peníze, které nelze po nahlášení zablokovat, a to do určité hodnoty. Z tehdejší konzultace k první směrnici o platebních službách nevyplynul jednoznačný výsledek. Jeden ze subjektů podporující první variantu navrhoval ponechat úpravu danou první směrnicí o platebních službách, neboť nejsou příliš velké zkušenosti s různými platebními prostředky. Podle zastánců druhé varianty měl být stanoven určitý stupeň odpovědnosti. MF a ČNB navrhovaly diskreci nevyužít a zvolit první variantu, neboť dosavadní úprava žádnou odpovědnost vydavateli elektronických peněz neukládá a vychází se z podobnosti mezi elektronickými penězi a hotovostí. Jako příklad je zmiňována situace, kdy ztracené či případně odcizené elektronické peníze může jejich nálezce nebo zloděj použít stejně, jako by použil nalezené či ukradené bankovky a mince. Pokud by nastala situace, že by byla diskrece využita, dalo by se očekávat, že trh by se od tzv. „nezmrazitelných" elektronických peněz odvrátil k těm „zmrazitelným", tedy k těm bezpečnějším, ale zároveň dražším a původní záměr elektronických peněz být levným a pružným platebním prostředkem sloužícím pro platby malých částek by se vytratil. Dále ČNB a MF argumentovaly skutečností, že někteří respondenti se vyjádřili pro ponechání úpravy podle první směrnice o platebních službách s tím, že pro rozšíření limitování odpovědnosti uživatele neshledávají důvody. Jeden ze subjektů zmiňuje argument, že by to pouze vedlo ke zvyšování nákladů a jejich následnému promítnutí do cen služeb.

V rámci veřejné konzultace byla subjektům položena tato otázka:

Navrhujete ponechat současnou právní úpravu, tak jak je transponována v zákoně o platebním styku, nebo by měly být stanoveny určité limity uložených elektronických peněz? Zdůvodněte, popřípadě uveďte navrhované limity.

Na tuto otázku odpovědělo 5 respondentů a všichni se domnívají, že je vhodné ponechat současnou právní úpravu, tak jak je transponována v současném zákoně o platebním styku. Je-li poskytovateli umožněno zablokování účtu či platebního prostředku, nemělo by být podstatné, zda peněžní prostředky mají povahu bezhotovostních peněžních prostředků nebo elektronických peněz.

Popis dopadů zvolené varianty 1

Přínosy	Negativa a náklady
+ vyhovující současná právní úprava - nebyly předloženy žádné návrhy na změny v rámci veřejné konzultace	- vyšší riziko zneužití platebního prostředku
+ zachování kontinuity právního řádu
+ stabilita podnikatelského prostředí

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění

Navrhuje se zachování stávající právního stavu, tedy varianta 1. Definice platebního prostředku pro drobné platby zůstává stejná jako v platném zákoně o platebním styku. Problémy s aplikací těchto limitů zaznamenány nebyly. Je-li platební prostředek pro drobné platby vydáván, umožňuje vyšší komfort pro uživatele, což má dopady i na nižší standard bezpečnosti. Tento fakt je třeba zohlednit i v ustanoveních o neautorizované platební transakci, což zákon činí.

17. Služba nepřímého dání platebního příkazu

Bod 7 přílohy I směrnice zavádí novou platební službu pod názvem služba iniciování platby (payment initiation service). Pravidla pro poskytování této služby stanoví především čl. 66 směrnice. Služba iniciován platby je služba, kdy třetí strana přes rozhraní, které nabízí, umožňuje uživateli, tedy plátci, iniciovat platbu přes jeho platební účet, aniž by k tomu uživatel musel mít u sebe platební kartu. K samotné iniciaci platební transakce dochází prostřednictvím internetového rozhraní mezi webovými stránkami obchodníka a platformou internetového bankovnictví poskytovatele platebních služeb.

Shrnutí a výsledek konzultace

Službu iniciování platby zavádí směrnice nově, a tudíž nebyla obsažena v první směrnici o platebních službách. Nejedná se o diskreci, cílem bylo pouze dotázání respondentů v rámci konzultačního materiálu.

V rámci veřejné konzultace byly subjektům položeny tyto otázky:

Jak by měl zákon službu iniciování platby označovat?

Na tento dotaz odpovědělo 5 respondentů a byly uvedeny tyto varianty:

- iniciace plateb

- služba zpřístupnění účtu k placení online,

- služba iniciování platby.

Jak se služba iniciování platby liší od služeb popsaných v čl. 3 písm. j)? Jaká jsou odlišující kritéria?

Na tento dotaz odpovědělo 7 respondentů. Jeden z nich uvádí, že hlavním odlišujícím prvkem je skutečnost, že poskytovatel platby je napojen přímo do bankovního systému poskytovatele plátce, tudíž mu je umožněno prostřednictvím těchto systémů poskytovatele provádět službu iniciování platební transakce, a to za stejných nebo obdobných podmínek jako by je prováděl prostřednictvím systémů poskytovatele. Další ze subjektů poukazuje na skutečnost, že se jedná o pojem zavedený směrnicí, tudíž by měl být vymezen jednotně na úrovni Unie. Podle tohoto respondenta se iniciace od technické služby liší tak, že se tato služba podílí na sestavení či podání platebního příkazu, nezbytností zřídit poskytovateli přístup k účtu pro tento účel, nezbytností online automatizovaného propojení s aplikacemi příjemce platby. Další ze subjektů poukazuje na skutečnost, že směrnice neobsahuje žádnou definici pojmu služba iniciování platby a tudíž není možné určit, čím se tato služba liší od služeb popsaných v čl. 3 písm. j). Zároveň doporučuje, že by bylo vhodné požádat Komisi, aby k tomuto pojmu vydala výkladové stanovisko. Další z respondentů se domnívá, že služba iniciování platby de facto naplňuje definici služeb uvedených ve zmiňovaném ustanovení, avšak s ohledem na specifika, neboť není pouhou technickou podporou, ale přímým napojením na systém poskytovatele plátce. Z tohoto výše uvedeného důvodu je podle tohoto subjektu nezbytné iniciování platby regulovat zákonem. Další respondent vnímá služby popsané v čl. 3 písm. j) např. jako poskytovatele internetového připojení, externí dodání zúčtování a vypořádání plateb, oproti tomu subjektu, který poskytuje službu iniciování platby, jsou dostupné bezpečnostní údaje uživatelů platebních služeb a při každém iniciování platby tento poskytovatel prokazuje svoji totožnost poskytovateli platebních služeb, který vede účet plátce. Komunikace s poskytovatelem platebních služeb vedoucího účet a mezi plátcem a příjemcem probíhá bezpečným způsobem. Další respondenti uvádějí, že plátce svěří poskytovateli služby iniciování platby osobní bezpečnostní údaje pro účely autorizace platby, tedy udělí pokyn poskytovateli, prostřednictvím něj plátce žádá o provedení platební transakce. Dále poukazují na recitál 32 směrnice, z nějž je někdy dovozováno, že za službu iniciování platby by měly být považovány i ty případy, kdy poskytovatel od plátce neobdrží osobní bezpečnostní údaje, ale nastává situace, kdy za plátce vyplní platební příkaz, který je však udělen ze strany plátce. Tyto subjekty se domnívají, že se nejedná o službu iniciování platby, neboť platební příkaz je autorizován plátcem a nikoliv třetí osobou. Jedná se tedy pouze o administrativní výpomoc plátci, kterou není nutné v zákoně o platebním styku upravovat.

Kdy je platební transakce iniciována (především s ohledem na čl. 66 odst. 4 písm. b)?

Svoji odpověď na výše uvedenou otázku poskytlo 7 subjektů. Jeden z nich se domnívá, že platební transakce je iniciována tehdy, když je platební příkaz zadán a autorizován poskytovatelem služby iniciování platby. Další ze subjektů uvádí okamžik, kdy je informace o iniciování platby předána dohodnutým způsobem poskytovatelem služby iniciování platby poskytovateli plátce. Další respondent se s ohledem na recitál 29 směrnice domnívá, že se jedná o okamžik, kdy poskytovatel, který službu iniciování provádí, obdrží od poskytovatele služeb pro plátce potvrzení a o obdržení příkazu a jeho autorizaci nebo odmítnutí. Další respondent uvádí, že služba iniciování platební transakce je tvořena kroky směřujícími k předání platebního příkazu plátce poskytovateli plátce a iniciování platební transakce končí okamžikem přijetí platebního příkazu poskytovatelem plátce. Další respondent se domnívá, že platební transakce je iniciována tehdy, když transakci přijme a převezme poskytovatel, který vede platební účet. Další ze subjektů zastává názor, že platební transakce je iniciována v okamžiku, kdy poskytovatel služby iniciování platby předá příkaz poskytovateli služeb plátce. Poslední z respondentů uvádí situaci, kdy poskytovatel platebních služeb plátce přijme platební příkaz se všemi informacemi, které jsou nezbytné pro provedení platby a zároveň došlo k řádné autentikaci prostřednictvím silné dvoufaktorové autentizace.

Kdy je platební účet přístupný online?

Na tuto otázku odpovědělo 8 respondentů. 1 z nich uvedl, že platební účet je přístupný online, když je možné předávat platební příkazy k účtu prostřednictvím internetu. Další subjekty uvádí, že online platební účet je ten účet, u kterého je možné standardním způsobem zadávat platební příkazy prostřednictvím vzdáleného přístupu např. elektronického bankovnictví a jiných podobných internetových a mobilních aplikací. Další z respondentů také zastává názor, že platební účet je přístupný online tehdy, když je možné se v reálném čase propojit do místa technické komunikace pro ověření např. zůstatku na účtu.

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění

Zákon používá pojem „nepřímé dání platebního příkazu", neboť ten podle navrhovatele nejlépe vystihuje podstatu služby, kterou je jisté zprostředkování platebního příkazu. Pojem iniciace platební transakce se z pohledu poskytovatele, který uživateli vede platební účet, dává na roveň pojmu „přijetí platebního příkazu". Vymezení přístupnosti prostřednictvím internetu se ponechává na aplikační praxi.

18. Služba informování o platebním účtu

Bod 8 přílohy I směrnice zavádí novou platební službu pod názvem služba informování o účtu (account information service). Pravidla pro poskytování této služby stanoví především čl. 67. Čl. 33 stanoví pro poskytovatele poskytující pouze službu podle bodu 8 přílohy I směrnice méně přísná regulatorní pravidla oproti standardním platebním institucím. Služba informování o účtu je služba, která je poskytovaná on-line a cílem je poskytnout uživateli informace o jednom nebo více platebních účtech, které vede jeden nebo více než jeden poskytovatel platebních služeb, a umožní uživateli větší přehled o příjmech a výdajích.

Shrnutí a výsledek konzultace

Službu informování o účtu zavádí směrnice nově, tudíž nebyla obsažena v první směrnici o platebních službách. Nejedná se o diskreci, cílem bylo pouze dotázání respondentů v rámci konzultačního materiálu.

V rámci veřejné konzultace byly subjektům položeny tyto otázky:

Jak by měl zákon uvedenou službu označovat?

Na tento dotaz odpovědělo 6 subjektů a byly uvedeny tyto varianty:

- informování o platebním účtu,

- služba agregování informací o platbách,

- služba informování o účtu,

- služba poskytování informací o účtech.

Jak by měl zákon označovat poskytovatele, kteří poskytují pouze službu podle bodu 8 přílohy I směrnice a splňují tak podmínky čl. 33?

Svoji odpověď na výše uvedenou otázku poskytlo 7 respondentů a byly zmíněny tyto návrhy:

- poskytovatel informací o platebních účtech,

- poskytovatel platebních informací,

- informační agregátor,

- poskytovatel informací o účtu,

- poskytovatel služeb informování o účtu.

Jeden z respondentů se domnívá, že není nutné pro tyto subjekty vytvářet zvláštní označení, neboť se jedná o platební instituce, které poskytují službu informování o účtu.

Kdy je platební účet přístupný online?

Na tento dotaz odpovědělo 8 subjektů a uvádějí, že platební účet přístupný online pro účely ustanovení čl. 67 odst. 1 je tehdy, pokud informace o účtu lze získávat prostřednictvím vzdáleného přístupu např. elektronického bankovnictví a jiných obdobných internetových a mobilních aplikací.

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění

Zákon používá pojem „služba informování o platebním účtu", neboť ten podle navrhovatele nejlépe vystihuje podstatu služby. Vymezení přístupnosti prostřednictvím internetu se ponechává na aplikační praxi. Osoby poskytující služby podle čl. 33 směrnice o platebních službách se nazývají „správci informací o platebním účtu", což dle názoru navrhovatele nejlépe odpovídá podstatě služby, kterou je získává a následná správa informací o platebních účtech a souvisejících platebních transakcích.

19. Odpovědnost plátce za neautorizovanou platební transakci

Směrnice v čl. 74 stanovuje odpovědnost plátce za neautorizovanou platební transakci. Plátce nese odpovědnost za škodu maximálně do výše 50 EUR, která mu vznikla v důsledku neautorizované platební transakce v souvislosti s použitím ztraceného, odcizeného nebo zneužitého platebního prostředku. Odpovědnost plátce za škodu jen do maximální výše 50 EUR se nevztahuje na případy, kdy ztráta vznikne v důsledku podvodného jednání plátce nebo bude zapříčiněna jeho úmyslným nebo hrubě nedbalostním porušením povinností, které jsou uvedeny v čl. 69, kde jsou stanoveny povinnosti uživatele platebních služeb v souvislosti s platebními prostředky a osobními bezpečnostními údaji. Podle čl. 69 je uživatel platebních služeb povinen používat platební prostředek v souladu s podmínkami upravujícími vydávání a používání daného platebního prostředku. Tyto podmínky musejí být objektivní, nediskriminační a přiměřené. Dále je uživatel povinen oznámit poskytovateli nebo případně jím určenému subjektu ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku, a to neprodleně po zjištění této skutečnosti. Podle čl. 72 odst. 1 nese poskytovatel platebních služeb důkazní břemeno k prokázání skutečnosti, že platební transakce byla zaznamenána, ověřena a nebyla ovlivněna technickým selháním ani jinými nedostatky. Diskrece v čl. 74 odst. 1 opravňuje ČR oproti obecné úpravě snížit odpovědnost plátce s přihlédnutím k povaze osobních bezpečnostních údajů a ke konkrétním okolnostem, pokud plátce nejednal podvodně nebo s úmyslem nesplnil své povinnosti podle čl. 69.

Návrh variant řešení

Jsou zvažovány 2 varianty řešení:

- varianta 0 - stanovení odpovědnosti plátce maximálně do výše 50 EUR

Tato varianta by znamenala, že nebude využito diskreční oprávnění a plátce ponese odpovědnost za ztrátu vyplývající z použití ztraceného či odcizeného platebního prostředku maximálně do výše 50 EUR.

- varianta 1 - snížení odpovědnosti plátce na částku nižší než 50 EUR

Volba této varianty by znamenala, že bude využita diskrece a odpovědnost plátce bude snížena na částku nižší než 50 EUR, jak stanovuje směrnice.

Shrnutí a výsledek konzultace

Současný stav: Toto diskreční oprávnění obsahovala i první směrnice o platebních službách, avšak byla odlišná výše odpovědnosti plátce za škodu, plátce nesl odpovědnost maximálně do výše 150 EUR. V rámci hodnocení dopadů regulace byly zvažovány 2 varianty. První variantou bylo nevyužití diskrece, tedy stanovení maximální odpovědnosti plátce za ztrátu vyplývající s použití ztraceného či odcizeného platebního prostředku na 150 EUR s výjimkou případu podvodného jednání. Odpovědnost za vyšší částku by nesl poskytovatel. Druhou variantou bylo využití diskrece, tedy snížení odpovědnosti plátce na částku nižší než 150 EUR. Z tehdejší konzultace k první směrnici o platebních službách vyplynul výsledek podporující variantu první, tedy nevyužití diskrečního oprávnění. Dále jeden subjekt viděl pozitiva ve druhé variantě, tedy snížení hranice pod 150 EUR a svoji volbu podpořil obecným argumentem, že by došlo ke zlepšení postavení spotřebitelů a podle dalšího ze subjektů by výše limitu měla být věcí každého poskytovatele. MF a ČNB navrhovaly diskreci neaplikovat, neboť stávající omezení odpovědnosti plátce ve směrnici představuje výrazné zlepšení postavení uživatele oproti tehdejšímu stavu v ČR, kde úprava omezení odpovědnosti plátce byla pouze doporučujícího charakteru. Druhá varianta, tedy využití diskrece by vedlo ke zvýšení rizika morálního hazardu uživatelů platebních služeb, kteří by při tak vysoké ochraně nebyli motivováni k obezřetnému zacházení s platebním prostředkem a dalo by se předpokládat, že vysoké náklady, které by byly spojeny s vyšší odpovědností poskytovatelů platebních služeb, by se promítnuly do ceny poskytovaných služeb.

V rámci veřejné konzultace byly subjektům položeny tyto otázky:

Je žádoucí snížit odpovědnost plátce pod hranici 50 EUR? Pokud ano, proč a jaká hranice je podle vašeho úsudku optimální? Pokud ne, proč? Jaké okolnosti by měly být pro případné snížení odpovědnosti rozhodující?

Na tuto otázku odpovědělo 10 subjektů a všichni se domnívají, že není žádoucí snížit odpovědnost plátce pod hranici 50 EUR. Jeden z respondentů dokonce uvádí, že pokud by směrnice umožňovala zvýšení odpovědnosti plátce, doporučoval by navýšit odpovědnost plátce na 100 EUR, neboť se domnívá, že by se jednalo o kompromis mezi původní odpovědností plátce, a to 150 EUR, která byla v první směrnici o platebních službách. Tento respondent poukazuje na skutečnost, že částka 50 EUR je nízká a může podněcovat uživatele k neobezřetnosti. Další subjekty uvádějí, že nedoporučují snižovat odpovědnost plátce pod hranici 50 EUR, neboť by to mohlo vést uživatele k demotivaci zacházet s platebním prostředkem obezřetně, tedy např. včasné nahlášení ztráty nebo odcizení platebního prostředku, což by mohlo následně vést k nárůstu zneužívání těchto prostředků. Další z respondentů uvádí, že hlavním příčinou zneužívání platebních prostředků je skutečnost, že jejich držitelé nedodržují bezpečnostní pravidla.

Spatřujete nějaká konkrétní rizika, která by mohla být spojena se snížením hranice odpovědnosti plátce?

Svoji odpověď na výše uvedenou otázku poskytlo 10 respondentů. Jeden z respondentů uvádí, že by nebylo vhodné na úrovni zákona přesně popsat konkrétní okolnosti ztráty, odcizení či zneužití platebního prostředku, které vedou k neautorizované platební transakci. Dále také tento respondent poukazuje na skutečnost, že případná zákonná úprava by brzy nemusela odpovídat novým technologiím, které se v oblasti platebních prostředků neustále vyvíjí (např. biometrie). Dále respondenti poukazují na zvyšování nedbalostního chování plátců.

Popis dopadů zvolené varianty 0

Přínosy	Negativa a náklady
+ vyhovující současná právní úprava - nebyly předloženy žádné návrhy na změny v rámci veřejné konzultace - avšak snižuje se hranice z původní výše max. 150 EUR na 50 EUR - příznivější pro spotřebitele	- nižší motivace banky zavést lepší bezpečnostní opatření karet
+ zachování kontinuity právního řádu
+ stabilita podnikatelského prostředí
+ zachování bdělosti a obezřetnosti u spotřebitelů, které by mělo přecházet zásadnímu zneužívání platebních prostředků
+ zvýšená důvěra uživatelů v platební prostředky - růst ochrany uživatelů

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění

Toto diskreční oprávnění obsahovala i první směrnice o platebních službách, avšak byla odlišná výše odpovědnosti plátce za škodu, plátce nesl odpovědnost maximálně do výše 150 EUR. Navrhuje se tedy využít variantu 0, tedy nedojde k využití diskrece a plátce ponese odpovědnost za ztrátu vyplývající z použití ztraceného či odcizeného platebního prostředku maximálně do výše 50 EUR. Oproti stávajícímu stavu tedy dojde ke zlepšení postavení spotřebitelů.

20. Vrácení peněžních prostředků z platební transakce iniciované příjemcem nebo jeho prostřednictvím

Čl. 76 odst. 1 stanoví právo plátce na vrácení inkasované částky, jestliže v době autorizace nebyla stanovena přesná částka platební transakce a inkasovaná částka převyšuje částku, kterou plátce mohl rozumně očekávat. ČR je podle čl. 76 odst. 4 umožněno rozhodnout, zda u inkas v jiných měnách než měně EUR umožní poskytovatelům platebních služeb nabízet příznivější podmínky pro vrácení peněžních prostředků, než je stanoveno v čl. 76 odst. 1.

Návrh variant řešení

Jsou zvažovány 2 varianty řešení:

- varianta 0 - zachování stávajícího stavu a aplikace režimu směrnice o platebních službách

Tato varianta zahrnuje vrácení inkasa v situacích požadovaných směrnicí.

- varianta 1 - stanovení národní úpravy inkas, které umožňují vrácení i nad rámec požadavků směrnice

Tato varianta umožňuje uživateli chtít vrátit zaplacené inkaso i v případech, které směrnice neumožňuje.

Shrnutí a výsledek konzultace

Tato diskrece nebyla v první směrnici o platebních službách obsažena.

V rámci veřejné konzultace byla subjektům položena tato otázka:

Domníváte se, že je žádoucí u inkas v jiných měnách než měně EUR umožnit poskytovatelům platebních služeb nabízet příznivější podmínky pro vrácení peněžních prostředků, než je uvedeno v čl. 76 odst. 1? Zdůvodněte.

Na tento dotaz odpovědělo 8 subjektů a všichni zastávají názor, že není žádoucí u inkas v jiných měnách než měně EUR umožnit poskytovatelům platebních služeb nabízet příznivější podmínky pro vrácení peněžních prostředků, než je uvedeno v čl. 76 odst. 1. Navrhují tedy ponechat současnou právní úpravu a diskreční oprávnění nevyužívat. Jako důvody respondenti zmiňují, že v České republice nejsou pro inkasa v CZK stanovena žádná specifická pravidla pro vrácení inkas, která by byla odlišná od první směrnice o platebních službách, a v praxi v souvislosti s tím nebyly zaznamenány žádné problémy. Dále jeden ze subjektů poukazuje na skutečnost, že není jasné, zda by příznivější podmínky sjednával poskytovatel plátce či poskytovatel příjemce (zřejmě tedy poskytovatel plátce), a také by takové vrácení negativně ovlivňovalo i druhou stranu, tedy příjemce, s nímž by takové podmínky nebyly sjednány, neboť by nemohl očekávat změnu zákonných podmínek. Taktéž tento respondent poukazuje na skutečnost, že by se v důsledku zavedení příznivějších podmínek zavedly zcela odlišné podmínky vrácení u jednotlivých poskytovatelů a následně by to mohlo vést k poklesu celkové důvěry v tento platební prostředek. Jeden ze subjektů také uvádí, že v České republice nejsou inkasa v jiných měnách než v CZK a EUR běžně poskytovány, pouze ve výjimečných případech, a to u korporátních klientů na základě speciálních dohod s využitím SWIFTu. Jeden z respondentů uvádí, že v České republice u korunových a cizoměnových inkas (v rámci banky) jsou používána odlišná schémata než u SEPA inkas, není nastavena ochrana účtu plátce a ze strany plátce nedochází k autorizaci každé jednotlivé inkasní transakce, ale plátce uděluje souhlas s prováděním souboru po sobě jdoucích transakcí, které splňují zadané parametry v povolení inkasa. Tyto parametry zahrnují např. limit pro konkrétní transakci, četnost opakování inkas a limit inkas pro stanovené období. Dále jeden z respondentů uvádí, že by případné zavedení příznivějších podmínek pro vrácení peněžních prostředků, než je uvedeno v čl. 76 odst. 1, znamenalo nárůst administrativy a úpravu systémů bank pro řešení refundací u minima případů. Jeden ze subjektů také poukazuje na skutečnost, že pokud chceme v České republice budovat systém plateb SEPA, umožnit výhodnější podmínky pro vrácení peněz v jiných měnách by nevedlo ke sjednocování, ale naopak k rozdílům mezi členskými státy.

Popis dopadů zvolené varianty 0

Přínosy	Negativa a náklady
+ spolehlivý způsob platby z hlediska příjemce	- nižší ochrana spotřebitele oproti variantě 1
+ větší jistota systému a plateb, kdy nelze neomezeně odvolat inkaso	- rozdílné nastavení oproti inkasu v SEPA

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění

Jako nejvhodnější se jeví varianta 0, neboť inkaso v České republice je tzv. „creditor driven". Majitel účtu tak má dostatečné možnosti ovlivňovat inkasování svého účtu a je na místě, aby v tomto případě inkaso představovalo jistotu zaplacení pro příjemce. Stanovení příliš volných podmínek pro vrácení inkasa by znamenalo, že příjemci nebudou ochotni tento způsob plateb využívat.

21. Možnost stanovení kratších lhůt pro provedení vnitrostátní platební transakce

Směrnice v čl. 83 odst. 1 stanovuje, že poskytovatel platebních služeb plátce zajistí, aby od okamžiku přijetí platebního příkazu nejpozději do konce následujícího pracovního dne došlo k připsání částky platební transakce na účet poskytovatele platebních služeb příjemce. Jestliže příjemce nemá platební účet, dá mu jeho poskytovatel ve stejné lhůtě peněžní prostředky k dispozici. Směrnice umožňuje prodloužit výše uvedenou lhůtu o jeden pracovní den, pokud bude platební příkaz předán na papíře.

Poskytovatel, u něhož spotřebitel vkládá hotovost na platební účet v měně daného platebního účtu je povinen zajistit, aby částka byla k dispozici neprodleně po přijetí peněžních prostředků za předpokladu, že hotovost bude složena spotřebitelem. Vkládá-li však na platební účet hotovost uživatel, který není spotřebitel, poskytovatel platebních služeb zajistí, aby částka byla k dispozici nejpozději následující pracovní den po přijetí peněžních prostředků. Tato lhůta bude platit, pokud bude vkládána hotovost v měně, ve které je platební účet veden.

Čl. 86 uděluje členským státům pravomoc stanovit kratší maximální lhůty pro provedení vnitrostátních platebních transakcí, než ty, o kterých bylo pojednáno výše.

Návrh variant řešení

Jsou zvažovány 2 varianty řešení:

- varianta 0 - stanovení lhůt podle směrnice

Tato varianta by znamenala, že u vnitrostátních platebních transakcí budou aplikovány lhůty podle směrnice.

- varianta 1 - stanovení kratších lhůt než je uvedeno ve směrnici

Volba této varianty by znamenala, že u vnitrostátních platebních transakcí budou stanoveny kratší lhůty, než je uvedeno ve směrnici.

Shrnutí a výsledek konzultace

Současný stav: Toto diskreční oprávnění obsahovala i první směrnice o platebních službách a v rámci hodnocení dopadů regulace byly zvažovány 3 varianty. První variantou bylo neaplikování diskrece, tedy stanovení lhůt podle první směrnice o platebních službách. Druhá varianta spočívala ve stanovení kratších lhůt pro vnitrostátní platební transakce, tedy zachování lhůt, které platily v období transpozice první směrnice o platebních službách. Třetí varianta představovala stanovení kratších lhůt pro vnitrostátní platební transakce, tedy zkrácení lhůt, které platily v době, kdy byla transponována první směrnice o platebních službách. Z tehdejší konzultace k první směrnici o platebních službách se většina respondentů přikláněla k zachování národní právní úpravy, která platila v období transpozice první směrnice o platebních službách, i přesto, že tím mělo dojít v některých segmentech ke zpřísnění. Další dva ze subjektů se vyjádřili pro stanovení lhůt podle první směrnice o platebních službách bez využití diskrece. Svoji volbu odůvodnily skutečností, že je nadbytečné stanovit takovou úpravu zákonem a žádaly, aby byla tato oblast ponechána na obchodní strategii a konkurenci poskytovatelů platebních služeb. Jeden z respondentů také namítal, že přijetím přísnějšího režimu by došlo ke ztížení rozvoje poskytovatelů platebních služeb. MF a ČNB navrhovaly, aby byly kratší lhůty pro provedení vnitrostátních transakcí stejné, jako platily podle zákona o platebním styku v období transpozice první směrnice o platebních službách, tedy aby diskrece byla využita. Zachování lhůt v platebním styku a jeho zpřísnění by mělo velký význam pro uživatele platebních služeb. Je třeba také brát v potaz, že pro běžné transakce bez konverze měny by první směrnice o platebních službách stanovila tytéž lhůty jako v tom období platná úprava zákona o platebním styku, a to až od roku 2012. Nevyužití diskrece by ve vnitrostátním platebním styku v české měně tedy znamenalo úpravu zrušit a teprve po 3 letech se k původně dosaženému standardu opět vrátit.

V rámci veřejné konzultace byla subjektům položena tato otázka:

Navrhujete ponechat současnou právní úpravu tak, jak je transponována v zákoně o platebním styku? Zdůvodněte.

Na tuto otázku odpovědělo 8 respondentů a všichni se domnívají, že je žádoucí ponechat současnou právní úpravu tak, jak je transponována v zákoně o platebním styku. Jako důvod zmiňují, že se současná právní úprava osvědčila a neobjevil se žádný problém, který by vyžadoval její změnu. Dále jeden ze subjektů uvádí, že stanovení ještě kratších lhůt by vedlo k zátěži pro bankovní systémy a je také třeba brát v potaz uplatňování AMLD. Další respondent poukazuje na skutečnost, že rychlost provádění plateb je pro většinu klientů dostačující a případné zkrácení rychlosti plateb mohou banky pojmout jako svoji konkurenční výhodu.

Navrhujete využít diskreci jiným způsobem? Rozveďte.

Svoji odpověď na výše uvedenou otázku poskytlo 8 subjektů a všichni se domnívají, že není vhodné využít diskreční oprávnění jiným způsobem.

Popis dopadů zvolené varianty 1

Přínosy	Negativa a náklady
+ vyhovující současná právní úprava - nebyly předloženy žádné návrhy na změny v rámci veřejné konzultace	- odlišnost od EU trhu
+ zachování kontinuity právního řádu
+ vysoká rychlost plateb - podpora konkurenčního prostředí
+ stabilita podnikatelského prostředí

Návrh nejvhodnějšího řešení

Navrhuje se varianta 1, tedy zachovat stávající stav pro vnitrostátní platební transakce.

V rámci konzultace nebyly uvedeny žádné důvody pro změnu ani problémy při aplikaci.

22. Postupy pro řešení stížností

Článek 101 odst. 1 směrnice stanoví povinnost poskytovatelů zavést a uplatňovat přiměřené a účinné postupy pro řešení stížností za účelem vyřizování stížností uživatelů platebních služeb, které se týkají práv a povinností vyplývajících z hlav III a IV této směrnice a monitorují jejich fungování. Čl. 101 odst. 2 první pododstavec stanoví náležitosti systému řešení stížností. Podle čl. 101 odst. 2 druhého pododstavce mohou členské státy zavést či zachovat pravidla pro jiný než výše uveden systém řešení stížností, pokud je takový systém pro uživatele příznivější.

Návrh variant řešení

Jsou zvažovány 2 varianty řešení:

- varianta 0 - existuje-li, zachovat současný postup pro řešení stížností

Tato varianta by znamenala, že dojde k zachování současného postupu pro řešení stížností.

- varianta 1 - zavedení nového postupu pro řešení stížností

Volba této varianty by znamenala, že dojde k zavedení nového postupu pro řešení stížností. Shrnutí a výsledek konzultace

Tato diskrece nebyla v první směrnici o platebních službách obsažena.

V rámci veřejné konzultace byly subjektům položeny tyto otázky:

Měla by Česká republika zavést jiná pravidla pro vyřizování stížností poskytovatelem než ta uvedená ve směrnici? Zdůvodněte.

Na tento dotaz odpovědělo 10 respondentů a 7 z nich se domnívá, že není žádoucí, aby Česká republika zavedla jiná pravidla pro vyřizování stížností poskytovatelem než ta uvedená ve směrnici. Jako důvody subjekty uvádějí, že požadavky směrnice na přiměřené a účinné postupy pro řešení stížností jsou dostačující pro zajištění vysoké úrovně ochrany práv spotřebitele, z toho důvodu tedy navrhují zachování současného stavu. Další 2 respondenti naopak zastávají názor, že by Česká republika měla zavést i jiná pravidla pro vyřizování stížností poskytovatelem než ta uvedená ve směrnici. Jeden z těchto respondentů navrhuje zavedení jiných pravidel pro vyřizování stížností poskytovatelem a to ve vztahu k formě komunikace. Poukazuje na skutečnost, že směrnice vyžaduje tištěnou odpověď poskytovatele, ledaže došlo k dohodě stran na trvalém nosiči. Podle vyjádření tohoto respondenta k dohodě dojít nemusí a tištěná forma je v současné době málo flexibilní a nastane-li situace, kdy klient pobývá v zahraničí, na jeho odpověď se čeká delší dobu a není jisté, zda vůbec dorazí. V souvislosti s výše uvedeným je v podstatě vyloučena rychlá odpověď v řádech několika hodin či do následujícího dne, která by mohla být uskutečněna telefonickou či e - mailovou komunikací. Další ze subjektů, kteří zastávají opačné stanovisko než většina zúčastněných respondentů, navrhuje stanovit výjimku, kde by poskytovatel informoval klienta, že u karetních transakcí není možné naplnit lhůtu 35 dnů v reklamačním řízení, neboť je třeba vyčkat na vyjádření a dokumentaci od zpracovatelské banky a setkává se s takovými případy reklamací, kdy zpracovatelská banka má na vyřízení minimální lhůtu 45 dnů pro autorizované platební transakce. Jeden ze zúčastněných subjektů nevyjádřil konkrétní názor, pouze uvádí, že podporuje harmonizovaný přístup pro vyřizování stížností poskytovatelem a pokud by Česká národní banka představila nějaký návrh, tento subjekt by na něj vyjádřil svůj názor.

Co by taková pravidla měla případně stanovit? V čem by se měla lišit od postupu stanoveného směrnicí?

Svoji odpověď na výše uvedenou otázku poskytlo 5 respondentů a 3 z nich uvádějí, že požadavky směrnice na přiměřené a účinné postupy pro řešení stížností jsou dostačující pro zajištění vysoké úrovně ochrany práv spotřebitele, z toho důvodu tedy navrhují zachovat současný stav. Další subjekt zmiňuje odpověď poskytovatele na stížnost, která by podle něj měla být poskytnuta stejným způsobem, jakým byla podána stížnost. Další respondent zmiňuje stanovení postupů pro vyřizování reklamací, pokud poskytovatel jedná se zpracovatelskou bankou, která má lhůtu pro odpověď 45 dnů (podle podmínek karetních asociací) a u některých typů reklamací mohou být tyto lhůty i delší.

Popis dopadů zvolené varianty 0

Přínosy	Negativa a náklady
+ jednotný přístup napříč EU, který skýtá dostatečnou ochranu při řešení stížností	- v případě karetních transakcí může mít poskytovatel platebních služeb problém dodržet lhůtu pro vyjádření
+ zajištěna flexibilnost při řešení stížností
+ posílení postavení spotřebitele, kdy poskytovatel má ze zákona povinnost ve vymezené časové lhůtě se vyjádřit a reagovat na všechny body stížnosti

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění

Vzhledem ke skutečnosti, že přímo zákon o platebním styku pravidla o vyřizování stížnosti neobsahoval a v rámci veřejné konzultace nebyly předloženy žádné argumenty pro odchýlení se od směrnice, navrhuje se využít variantu 0, tedy nevyužít diskreční oprávnění a nezavádět postup pro řešení stížností, který je odlišný od směrnice o platebních službách.

23. Přechodná ustanovení pro povolení platební instituce

Platební instituce, které získaly povolení podle první směrnice o platebních službách, mohou do 13. července 2018 poskytovat platební služby bez toho, aby musely požádat o licenci podle druhé směrnice o platebních službách. Tyto platební instituce však musí předložit příslušným orgánům informace, které těmto orgánům umožní do 13. července 2018 rozhodnout, zda těmto institucím udělí novou licenci. Pokud uvedené instituce nesplní požadavky směrnice do 13. července 2018, je jim zakázáno poskytovat platební služby.

ČR může podle čl. 109 odst. 2 stanovit, že platební instituce, které získaly licenci podle první směrnice o platebních službách, získají licenci podle druhé směrnice o platebních službách automaticky, pokud je příslušným orgánům doloženo, že podmínky pro udělení licence podle druhé směrnice o platebních službách splňují. Procesně bude třeba vyřešit, zda půjde o změnu licence, udělení licence nové nebo o zachování její platnosti.

Shrnutí a výsledek konzultace

V rámci veřejné konzultace byly subjektům položeny tyto otázky:

Je vhodné udělovat platebním institucím automaticky licenci podle nové právní úpravy?

Na tuto otázku odpovědělo 7 subjektů a 5 z nich se domnívá, že je vhodné udělit platebním institucím automaticky licenci podle nové právní úpravy. Jeden z nich také uvádí, že stejný postup by měl být nastolen i u institucí elektronických peněz. Dále jako důvody subjekty uvádějí, že platební instituce již v původním licenčním řízení naplnila zákonné podmínky pro poskytovatele platebních služeb, které se zásadně neliší od požadavků směrnice. Nové získání licence by se tedy jevilo jako nadbytečné. Další respondent také zmiňuje, že tzv. přelicencování by bylo administrativně náročné. Dva ze subjektů zastávají opačný názor, tedy neudělovat platebním institucím licenci automaticky podle nové právní úpravy. Jeden z těchto subjektů navrhuje, aby si platební instituce podala alespoň formálně žádost. Další respondent uvádí, že s ohledem na očekávané zvýšení počtu poskytovatelů platebních služeb je možné předpokládat zvýšení náročnosti dohledu nad dodržováním pravidel. Podle tohoto subjektu, povinnost uvedená v čl. 109 by měla zajistit, že všechny instituce by prokazatelně měly naplnit požadavky zákona, čímž by byla zajištěna férová soutěž.

Jak by mělo být orgánu dohledu doloženo splnění podmínek pro udělení licence v souladu s novou právní úpravou?

Na tento dotaz poskytlo svoji odpověď 6 respondentů. Jeden z nich navrhuje zakotvit povinnost licencovaným subjektům doložit České národní bance do určité doby splnění nových požadavků, aby měla dostatečnou dobu na posouzení, zda poskytovatel stanovené podmínky naplňuje. Dále jako důvody subjekty uvádějí, že platební instituce již v původním licenčním řízení naplnila zákonné podmínky pro poskytovatele platebních služeb, které se zásadně neliší od požadavků směrnice. Nové získání licence by se tedy jevilo jako nadbytečné. Další subjekt navrhuje, aby platební instituce předkládaly všechny doklady jako nově vznikající platební instituce. Další respondent doporučuje, aby byly brány v potaz informace, které platební instituce sdělují v rámci informační povinnosti vůči orgánu dohledu a pro již licencované platební instituce by celý proces měl být co nejméně administrativně a technicky zatěžující.

Jaký procesní režim by měl být pro přechod od původní k nové licenci stanoven?

Na tuto otázku odpovědělo 6 subjektů. Jeden z nich navrhuje, aby byla zachována platnost licence s právem České národní bance odejmout povolení v případech, kdy do data stanoveného zákonem, nebudou požadavky doloženy. Dále jako důvody subjekty uvádějí, že platební instituce již v původním licenčním řízení naplnila zákonné podmínky pro poskytovatele platebních služeb, které se zásadně neliší od požadavků směrnice. Nové získání licence by se tedy jevilo jako nadbytečné. Další z respondentů navrhuje udělení nové licence. Jeden respondent navrhuje, aby orgán dohledu oznámil dané platební instituci, že je nadále považována za platební instituci ve smyslu nové právní úpravy. Pokud bude třeba doložit nějaké skutečnosti, orgán dohledu to oznámí dané platební instituci a ta tak učiní. Další subjekt navrhuje, aby byla potvrzována platnost stávající licence.

Přechodná ustanovení pro poskytovatele využívající výjimky podle článku 32

Poskytovatelé, kteří poskytují platební služby na základě výjimky podle čl. 26 první směrnice o platebních službách, mohou v dané činnosti pokračovat, aniž by museli požádat o povolení nebo získat výjimku podle čl. 32 druhé směrnice o platebních službách, do 13. ledna 2019. ČR pak může stanovit, že tito poskytovatelé budou zapsáni do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu (potažmo vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu) automaticky, pokud je příslušnému orgánu známo, že splňují podmínky stanovené v čl. 32.

Shrnutí a výsledek konzultace

V rámci veřejné konzultace byly subjektům položeny tyto otázky:

Měla by být výjimka podle čl. 32 druhé směrnice o platebních službách automaticky udělena poskytovatelům zapsaným do registru malých poskytovatelů? Jak by měli poskytovatelé splnění podmínek podle čl. 32 osvědčit?

Na výše uvedenou otázku poskytlo svoji odpověď 7 respondentů a 5 z nich se domnívá, že výjimka podle čl. 32 druhé směrnice o platebních službách by měla být automaticky udělena poskytovatelům zapsaným do registru malých poskytovatelů. Jeden ze subjektů navrhuje, aby bylo stejně postupováno i u vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. Registrovaným subjektům by měla být uložena povinnost doložit plnění nových požadavků do určité doby, aby Česká národní banka měla dostatečnou dobu na jejich posouzení. Další respondent doporučuje, aby Česká národní banka vycházela z dokladů, které má již k dispozici u registrovaných poskytovatelů a měly by být automaticky zohledněny i při registraci podle nové právní úpravy. Stanoví-li nová právní úprava nové podmínky, přechodné ustanovení zákona by mělo dosavadním poskytovatelům uložit povinnost, aby naplnění nových podmínek v dostatečné lhůtě doložili. Dále jako důvody subjekty uvádějí, že platební instituce již v původním licenčním řízení naplnila zákonné podmínky pro poskytovatele platebních služeb, které se zásadně neliší od požadavků směrnice. Nové získání licence by se tedy jevilo jako nadbytečné. Další respondent doporučuje, aby byly brány v potaz informace, které platební instituce sdělují v rámci informační povinnosti vůči orgánu dohledu a pro již licencované platební instituce by celý proces měl být co nejméně administrativně a technicky zatěžující. Dva respondenti zastávají opačný názor, tedy výjimka podle čl. 32 druhé směrnice o platebních službách by neměla být automaticky udělena poskytovatelům zapsaným do registru malých poskytovatelů. Jeden ze subjektů navrhuje alespoň formální podání žádosti a další z nich doporučuje, aby poskytovatelé předložili všechny relevantní a požadované doklady jako nově registrující se poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu.

Jaký procesní režim by měl být uplatněn pro přechod k registraci podle výjimky uvedené v čl. 32?

Na tento dotaz odpovědělo 6 subjektů. Jeden z nich navrhuje, aby byla zachována platnost registrace a České národní bance zůstalo právo zrušit registraci v situaci, kdy plnění požadavků nebude doloženo do doby stanovené zákonem. Zároveň by měl zákon v přechodném ustanovení stanovit lhůtu, od kdy mohou malí poskytovatelé dokládat plnění nových požadavků, aby nedocházelo k překrývání této lhůty se lhůtou stanovenou pro doložení plnění nových požadavků platebními institucemi a institucemi elektronických peněz. Další respondenti navrhují automatickou registraci podle nové právní úpravy a uložení povinnosti doložit do stanoveného data plnění podmínek v čl. 32 směrnice, které přidává nová právní úprava. Nedoloží-li subjekt požadované skutečnosti, Česká národní banka odejme svým rozhodnutím oprávnění poskytovat platební služby. Další ze subjektů navrhuje, aby byl uplatněn stejný postup jako u platebních institucí.

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění

Pro platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz malého rozsahu i pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu se stanoví, že po určitou dobu mohou poskytovat platební služby na základě dosavadního oprávnění. Po uplynutí přechodného období se jejich povolení nebo registrace považují za povolení podle nového zákona o platebním styku. Nebudou-li tyto subjekty splňovat podmínky nového zákona o platebním styku, Česká národní banka jim povolení odejme.

SMĚRNICE O ZÁKLADNÍM PLATEBNÍM ÚČTU

Důvodem pro předložení návrhu zákona je závazek České republiky transponovat do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (dále též „směrnice o základním platebním účtu"). Směrnice o základním platebním účtu zakotvuje právo spotřebitele otevřít si základní platební účet. Dále stanoví postup pro službu změny platebního účtu a zavádí pravidla, která mají směřovat k usnadnění přeshraničního otevírání platebních účtů. V neposlední řadě stanoví požadavky pro transparentnost úplat účtovaných spotřebitelům ze strany poskytovatelů platebních služeb.

Níže jsou uvedeny diskrece směrnice o základním platebním účtu, zvolená varianta a návrh nejvhodnějšího řešení. Novela zákona o platebním styku, kterou byla transponována směrnice o základním platebním účtu má číslo sněmovního tisku 745 a proběhla fáze 3. čtení. Transpozice směrnice o základním platebním účtu měla být provedena do 18. 9. 2016. Vzhledem ke skutečnosti, že ještě nenastala aplikační praxe směrnice o základních platebních účtech a nebyly tedy zaznamenány žádné připomínky nebo nedostatky, nepředpokládají se změny již v dříve rozhodnutých variantách řešení.

DISKRECE SMĚRNICE O ZÁKLADNÍM PLATEBNÍM ÚČTU

OBLAST	ČLÁNEK	TEXT DISKRECE	DISKRECE V DZ
KAPITOLA I PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE	Článek 1 odstavec 4 druhý pododstavec	„Členské státy se mohou rozhodnout uplatňovat kapitolu IV i na jiné poskytovatele platebních služeb než úvěrové instituce.“	PAD 9.
	Článek 1 odstavec 5	„5. Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat celou tuto směrnici nebo její části na subjekty uvedené v čl. 2 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (1).“	PAD 1.
	Článek 1 odstavec 6 druhý pododstavec	„Členské státy se mohou rozhodnout uplatňovat celou tuto směrnici nebo její části i na jiné platební účty než ty, které jsou uvedeny v prvním pododstavci. “	PAD 2.
KAPITOLA II POROVNATELNOST POPLATKŮ SPOJENÝCH S PLATEBNÍMI ÚČTY	Článek 3 odstavec 1	„1. Členské státy sestaví prozatímní seznam nejméně deseti a nejvýše dvaceti nejreprezentativnějších zpoplatněných služeb spojených s platebním účtem, které jsou nabízeny na vnitrostátní úrovni alespoň jedním poskytovatelem platebních služeb. “	PAD 5.
	Článek 5 odstavec 3 druhý pododstavec	„Členské státy mohou stanovit, že se výpis poplatků poskytuje společně s informacemi požadovanými podle jiných unijních či vnitrostátních právních předpisů o platebních účtech a souvisejících službách, jsou-li splněny všechny požadavky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce.“	PAD 3.
	Článek 7 odstavec 1 druhý pododstavec	„Srovnávací internetové stránky mohou být provozovány soukromým subjektem nebo veřejným orgánem. “	PAD 4.
	Článek 7 odstavec 2	„2. Členské státy mohou vyžadovat, aby srovnávací internetové stránky uvedené v odstavci 1 porovnávaly i další okolnosti, jež určují úroveň služeb nabízených poskytovatelem platebních služeb. “	PAD 5.
KAPITOLA III ZMĚNA ÚČTU	Článek 10 odstavec 1 druhý pododstavec	„Členské státy mohou místo opatření uvedených v odstavcích 2 až 6 zavést nebo zachovávat jiná opatření: a) je-li to zjevně v zájmu spotřebitele; b) nevzniká-li tím pro spotřebitele žádná další zátěž a c) proběhne-li změna účtu nejdéle v témže celkovém časovém rámci, jaký je uveden v odstavcích 2 až 6.“	PAD 6.
	Článek 10 odstavec 2 čtvrtý pododstavec	„Členské státy mohou vyžadovat, aby zmocnění od spotřebitele bylo písemné a aby byla jeho kopie poskytnuta spotřebiteli. “	PAD 7.
	Článek 10 odstavec 4 písm. b)	„Členské státy mohou požadovat, aby převádějící poskytovatel platebních služeb informoval plátce nebo příjemce o důvodech nepřijetí platební transakce;"	PAD 8.
	Článek 14 odstavec 1 druhý pododstavec	„Členské státy mohou požadovat, aby poskytovatelé platebních služeb poskytovali i jiné informace, včetně případných informací nezbytných k určení systému pojištění vkladů v Unii, jehož je poskytovatel platebních služeb členem. “	PAD 8.
KAPITOLA IV PŘÍSTUP K PLATEBNÍM ÚČTŮM	Článek 16 odstavec 1	„1. Členské státy zajistí, aby platební účty se základními prvky nabízely spotřebitelům všechny úvěrové instituce nebo takový počet úvěrových institucí, který je dostatečný, aby byl zajištěn přístup k nim pro všechny spotřebitele na jejich území a zabránilo se narušení hospodářské soutěže.“	PAD 9.
	Článek 16 odstavec 2 druhý pododstavec	„Za podmínky, že plně dodrží základní svobody zaručené Smlouvami, mohou členské státy od spotřebitelů, kteří si chtějí na jejich území otevřít platební účet se základními prvky, požadovat, aby prokázali, že na jeho otevření mají skutečný zájem.“	PAD 10.
	Článek 16 odstavec 5 první pododstavec	„5. Členské státy mohou povolit úvěrovým institucím, které nabízejí platební účty se základními prvky, aby zamítly žádost o takový účet, pokud spotřebitel již má u některé úvěrové instituce, jež se nachází na jejich území, platební účet, jenž mu umožňuje využívat služeb uvedených v čl. 17 odst. 1, ledaže spotřebitel prohlásí, že byl vyrozuměn o chystaném zrušení svého platebního účtu. “	PAD 11.
	Článek 16 odstavec 6	„6. Členské státy mohou stanovit omezený počet konkrétních dalších případů, v nichž může být úvěrová instituce povinna nebo oprávněna zamítnout žádost o platební účet se základními prvky. “	PAD 11.
	Článek 17 odstavec 2	„2. Členské státy mohou úvěrovým institucím usazeným na jejich území uložit povinnost poskytovat u platebního účtu se základními prvky doplňkové služby považované na základě zvyklostí na vnitrostátní úrovni za zásadní pro spotřebitele. “	PAD 12.
	Článek 17 odstavec 6	„6. Pokud jde o služby uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. d) bodě i), ii) - pouze ve vztahu k transakcím uskutečňovaným kreditní kartou - a iii) tohoto článku, mohou členské státy stanovit minimální počet operací, nad nějž mohou úvěrové instituce teprve účtovat případné přiměřené poplatky uvedené v článku 18. Členské státy zajistí, aby tento minimální počet operací stačil k pokrytí osobních potřeb spotřebitele s ohledem na stávající chování spotřebitelů a obchodní zvyklosti. Poplatky účtované za operace nad minimální počet operací nesmějí být vyšší než poplatky placené podle obvyklé cenové politiky úvěrové instituce. “	PAD 14.
	Článek 17 odstavec 8	„8. Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené směrnicí 2008/48/ES, mohou členské státy úvěrovým institucím umožnit, aby na žádost spotřebitele poskytovaly u platebního účtu se základními prvky možnost přečerpání. Členské státy mohou u každé takové možnosti přečerpání vymezit maximální výši a maximální dobu trvání.“	PAD 13.
	Článek 18 odstavec 1	„1. Členské státy zajistí, aby úvěrové instituce nabízely služby uvedené v článku 17 bezplatně nebo za přiměřený poplatek. “	PAD 14.
	Článek 18 odstavec 4	„4. Aniž je dotčeno právo uvedené v čl. 16 odst. 2 a povinnost uvedená v odstavci 1 tohoto článku, mohou členské státy od úvěrových institucí požadovat, aby zavedly různé systémy pro stanovování cen v závislosti na úrovni bankovního začlenění spotřebitele, což umožní zejména výhodnější podmínky pro zranitelné spotřebitele bez bankovního účtu. V takových případech členské státy zajistí, aby spotřebitelům byla poskytnuta doporučení i náležité informace o dostupných možnostech.“	PAD 16.
	Článek 19 odstavec 3	„3. Členské státy mohou stanovit omezený počet konkrétních dalších případů, v nichž může být rámcová smlouva o platebním účtu se základními prvky jednostranně ukončena úvěrovou institucí. Tyto případy musí vycházet z vnitrostátních právních předpisů platných na území daných členských států a jejich cílem musí být zabránit tomu, aby spotřebitelé zneužívali svého práva na přístup k platebnímu účtu se základními prvky.“	PAD 15.
KAPITOLA V PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY A ALTERNATIVNÍ ŘEŠENÍ SPORŮ	Článek 25	„Aniž je dotčen článek 16, mohou členské státy zřídit zvláštní mechanismus k zajištění toho, aby spotřebitelé, kteří na jejich území nemají platební účet a byl jim odmítnut přístup k platebnímu účtu, za nějž si úvěrová instituce účtuje poplatek, měli bezplatný a účinný přístup k platebnímu účtu se základními prvky.“	PAD 16.

Diskrece směrnice o základním platebním účtu

V následující části jsou v rámci hodnocení dopadů regulace popsány jednotlivé diskrece dané směrnicí o základním platebním účtu včetně návrhů řešení a vyhodnocení variant.

PAD 1. Subjekty v působnosti části páté zákona

Diskrece spočívá v možnosti neuplatnit celou část pátou návrhu zákona nebo její části na subjekty, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 5 směrnice 2013/36/EU. Těmito subjekty jsou investiční podniky, centrální banky, poštovní žirové instituce a specifické instituce jednotlivých členských států, jejichž vynětí si členské státy dojednaly. Česká republika nemá žádnou takto specificky vyňatou instituci. Jediným subjektem fakticky připadajícím v úvahu je Česká národní banka, neboť podle stávající právní úpravy je jako jediná z výše uvedeného výčtu subjektů oprávněna poskytovat platební služby.

Zvolená varianta

- varianta 1 - uplatnit některá ustanovení části páté návrhu zákona na Českou národní banku

Tato varianta představuje využití diskrečního oprávnění, tedy aplikovat na Českou národní banku některá ustanovení části páté návrhu zákona.

Návrh nejvhodnějšího řešení

Česká národní banka je oprávněna poskytovat platební služby, ale nevede platební účty široké veřejnosti. Službu vedení platebního účtu pro uživatele, kteří jsou spotřebiteli, poskytuje pouze svým zaměstnancům. Z uvedeného důvodu se navrhuje varianta 1, tedy uplatnit některá ustanovení části páté návrhu zákona na Českou národní banku. Navrhuje se aplikace ustanovení týkajících se transparence (porovnatelnosti). Konkrétně se jedná o používání jednotných označení ve smlouvách o platebních účtech a v písemných informačních sděleních (např. Předsmluvní informace o úplatě, Přehled o úplatě za poskytnuté služby), které jsou určeny uživatelům, aby nebylo užíváno rozdílné označení služeb u těch platebních účtů, které vede. Zbývající ustanovení části páté návrhu zákona týkající se změny platebního účtu a základního platebního účtu se navrhují na Českou národní banku neuplatnit, neboť aplikace těchto ustanovení by byla nadbytečná z důvodu absence vedení platebních účtů pro veřejnost ze strany České národní banky.

PAD 2. Účty v působnosti části páté zákona

Diskrece spočívá v možnosti rozšíření působnosti části páté zákona i na jiné platební účty než ty, jejichž majitelem je spotřebitel a ze kterých lze alespoň vybrat hotovost, převádět peněžní prostředky, včetně provádění úhrad, ve prospěch třetích osob, a na které lze připisovat peněžní prostředky, včetně připsání částek příchozích převodů, od třetích osob, jak stanovuje §124 návrhu zákona. Na účty s omezenějšími funkcemi, jako jsou například spořicí účty, účty ke kreditním kartám a účty k hypotečním úvěrům, se směrnice o základním platebním účtu, a tedy ani část pátá zákona, vztahovat nemusí.

Zvolená varianta

- varianta 0 - uplatnit část pátou návrhu zákona na ty platební účty, jejichž majitelem je spotřebitel a ze kterých lze alespoň vybrat hotovost, převádět peněžní prostředky a na které lze připisovat peněžní prostředky

Využití varianty 0 by znamenalo, že část pátá návrhu zákona se uplatní na ty platební účty, jejichž majitelem je spotřebitel a ze kterých lze alespoň vybrat hotovost, převádět peněžní prostředky a na které lze připisovat peněžní prostředky.

Návrh nejvhodnějšího řešení

Navrhuje se jako řešení využít variantu 0, tedy uplatnit část pátou návrhu zákona na ty platební účty, jejichž majitelem je spotřebitel a ze kterých lze alespoň vybrat hotovost, převádět peněžní prostředky, včetně provádění úhrad, ve prospěch třetích osob, a na které lze připisovat peněžní prostředky, včetně připsání částek příchozích převodů, od třetích osob. Vycházíme ze skutečnosti, že ustanovení části páté zákona mají sloužit k ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany. Z tohoto důvodu se navrhuje neaplikovat část pátou návrhu zákona na podnikatelské účty, neboť podnikatele nelze považovat za slabší smluvní stranu. Podnikatelské platební účty se liší od těch spotřebitelských zejména rozsahem a frekvencí využívaných služeb, které jsou často nad rámec běžně poskytovaných služeb spotřebitelům, neboť mají odlišný způsob využití. Aplikovat část pátou návrhu zákona na účty, které mají omezené funkce, není vhodné, neboť u takových účtů si lze obtížně představit změnu platebního účtu. Jednotná terminologie by rovněž měla být tvořena a navázána na plnohodnotné platební účty.

PAD 3. Poskytování přehledu o úplatě za poskytnuté služby

Směrnice o základním platebním účtu stanoví, že členské státy mohou určit, že se přehled o úplatě za poskytnuté služby poskytuje společně s informacemi požadovanými podle jiných unijních či vnitrostátních právních předpisů o platebních účtech a souvisejících službách, jsou-li splněny všechny požadavky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce. Vzhledem k tomu, že žádný unijní ani národní právní předpis nezakazuje poskytovat přehled o úplatě za poskytnuté služby společně s jinými informacemi či dokumenty, jeví se tato diskrece stanovená směrnicí jako bezpředmětná.

PAD 4. Provozovatel srovnávacích internetových stránek

Směrnice o základním platebním účtu po členských státech požaduje, aby uživatelé měli k dispozici bezplatný přístup alespoň k jedné nezávislé internetové stránce, která bude na vnitrostátní úrovni porovnávat úplaty účtované uživatelům přinejmenším za služby zahrnuté do konečného seznamu. Existence srovnávací stránky umožní uživatelům snadno porovnávat ceny a příslušné podmínky u platebních účtů nabízených na trhu.

Provozovatel srovnávacích stránek, který srovnávací stránky provozuje jako podnikání, zajistí, aby byly naplněny požadavky stanovené v části páté návrhu zákona:

- zajistit, aby se poskytovatelům dostalo rovného zacházení při uveřejnění výsledků srovnání,

- srovnávací stránky umožní bezplatné srovnání všech služeb spojených s platebním účtem, jejichž jednotné označení a charakteristiky budou stanoveny prováděcím právním předpisem podle §124d odst. 3,

- srovnávací stránky budou obsahovat údaje o osobě provozovatele,

- informace uvedené na srovnávacích stránkách budou pravdivé, určité, srozumitelné a aktualizované alespoň vždy ke konci kalendářního čtvrtletí,

- pojmenování služeb spojených s platebním účtem na srovnávacích stránkách bude odpovídat jednotnému označení stanovenému prováděcím právním předpisem podle §124d odst. 3,

- srovnání bude provedeno na základě jasných a objektivních kritérií, která provozovatel předem na srovnávacích stránkách uveřejní,

- srovnávací stránky budou obsahovat informaci o datu poslední aktualizace zveřejněných informací a

- výsledky srovnání úplat budou obsahovat informace o úplné nabídce služeb spojených s platebním účtem na trhu platebních služeb v České republice, nebo alespoň jeho významné části.

Diskrece členského státu v tomto bodě spočívá v možnosti volby rozhodnutí, zda srovnávací stránky budou provozovány soukromým subjektem nebo veřejným orgánem.

Zvolená varianta

- varianta 0 - srovnávací stránky budou provozovány soukromým subjektem Varianta 0 by znamenala, že příslušné srovnávací stránky budou provozovány soukromým subjektem, který zajistí, aby byly naplněny požadavky stanovené směrnicí o základním platebním účtu.

Návrh nejvhodnějšího řešení

V současné době v České republice existují obdobné internetové stránky provozované soukromým subjektem, které porovnávají služby spojené s platebním účtem. Nejsou však regulovány zákonem. Novela současného zákona o platebním styku nijak nevymezuje osobu provozovatele srovnávacích internetových stránek, pouze stanovuje požadavky, které musejí srovnávací internetové stránky splňovat. Navrhuje se tedy jako řešení zvolit variantu 0, která počítá se skutečností, že srovnávací internetové stránky budou provozovány soukromým subjektem a zákon pouze stanoví podmínky jejich provozu. Dosavadní provozovatelé tak budou muset dodržovat pravidla stanovená zákonem. Provozovatel srovnávacích internetových stránek, který bude tyto stránky provozovat ke konci ledna, oznámí vždy do konce února adresu srovnávacích stránek České obchodní inspekci a České národní bance. Tyto orgány budou zveřejňovat údaje obdržené od provozovatelů na svých internetových stránkách.

PAD 5. Rozsah služeb srovnávaných na internetových stránkách

Diskrece spočívá v možnosti volby, zda srovnávací stránky budou muset porovnávat i další okolnosti související s nabízenými službami, než minimum, které stanoví směrnice. Minimem srovnání je srovnání služeb spojených s platebním účtem, které budou předmětem harmonizace označení a definic ve vyhlášce České národní banky.

Zvolená varianta

- varianta 0 - srovnávací stránky budou porovnávat úplatu za služby, které budou

uvedeny v prováděcím právním předpise.

Volba varianty 0 by znamenala, že srovnávací stránky budou porovnávat úplatu za služby, které jsou zahrnuty do prováděcího právního předpisu. Tento prováděcí právní předpis bude obsahovat označení a vymezení charakteristik 10 až 20 zpoplatněných služeb. Každý členský stát si nejprve zvolí seznam 10 až 20 zpoplatněných služeb, které jsou spojeny s platebním účtem. Při sestavování seznamu bere v potaz ty služby, které uživatelé ve vztahu ke svému platebnímu účtu nejvíce využívají a dále ty služby, jež jim vytváří nejvyšší náklady. Tento národní prozatímní seznam oznámí Komisi a orgánu EBA (Evropský orgán pro bankovnictví). Následně bude vytvořena standardizovaná terminologie Evropské unie pro ty služby, které budou společné alespoň pro většinu členských států. Terminologie Evropské unie bude obsahovat společné pojmy a definice. Česká republika začlení do svého národního seznamu evropské pojmy a definice pouze u těch služeb v národním seznamu, které jsou společné s těmi, které jsou uvedeny ve standardizované terminologii Evropské unie. Následně se předpokládá vydání vyhlášky České národní banky, která bude obsahovat již zmíněné označení a charakteristiky 10 až 20 zpoplatněných služeb.

Návrh nejvhodnějšího řešení

Navrhuje se jako řešení zvolit variantu 0, tedy srovnávací stránky budou porovnávat pouze úplatu za služby, které jsou uvedeny v prováděcím právním předpise. Nepovažuje se za potřebné zasahovat do trhu srovnávacích internetových portálů, který funguje bez větších problémů, a klást na něj nároky, které směrnice bezprostředně nevyžaduje. Navrhovaná varianta bude rovněž pro uživatele přehlednější a povede k jeho lepší orientaci na srovnávacích stránkách.

PAD 6. Pravidla změny platebního účtu

Diskrece členského státu spočívá v možnosti uplatnit na vnitrostátní změnu účtu jiná opatření a postupy, než která jsou stanovena v části páté návrhu zákona, je-li to v zájmu uživatele a nevzniká-li tím pro uživatele žádná další zátěž a proběhne-li změna účtu v témže celkovém časovém rámci, jaký je uveden v části páté návrhu zákona. V České republice není poskytování služby změny účtu dosud upraveno právním předpisem. Existuje zde však tzv. Kodex mobility klientů, ke kterému přistoupila více než polovina bank působících na trhu platebních služeb a který stanovuje procesní postup pro změnu účtu. Banky, které k tomuto Kodexu přistoupily, se na dobrovolné bázi zavázaly tyto postupy dodržovat, a umožnit tak svým klientům snazší přestup k jiné bance. Daná dohoda bank však nezavazuje všechny poskytovatele platebních služeb. Transpozice směrnice tak bude mít pozitivní dopad na spotřebitele v tom smyslu, že službu změny účtu budou moci požadovat všichni spotřebitelé bez ohledu na to, zda je platební účet veden institucí, která se zavázala dodržovat Kodex mobility klientů. Návrh novely zákona počítá také se zavedením pro spotřebitele příznivějších lhůt, ve kterých musí být změna účtu realizována. I v tomto ohledu bude mít zákonná úprava služby změny účtu pozitivní dopad na spotřebitele.

Směrnice stanoví lhůtu pro předání požadavku nutného ke změně účtu od nového poskytovatele dosavadnímu na 2 pracovní dny. Následně má dosavadní poskytovatel lhůtu 5 dnů pro předání příslušných informací novému poskytovateli stanovenou na 5 dnů. Nový poskytovatel má dále 5 dnů na to, aby kontaktoval plátce a příjemce a nastavil trvalé příkazy a souhlasy k inkasu.

Zvolená varianta

- varianta 1 - na vnitrostátní změnu účtu se uplatní jiný postup, než který je stanoven

směrnicí

Tato varianta by znamenala, že na vnitrostátní změnu účtu se uplatní jiný postup, než který je stanoven směrnicí.

Návrh nejvhodnějšího řešení

Navrhuje se jako řešení využít variantu 1, tedy na vnitrostátní změnu platebního účtu uplatnit odlišný postup než ten, který je stanovený směrnicí. Směrnice umožňuje stanovit odlišný postup změny účtu, než sama zavádí, pokud se tento postup uskuteční nejdéle ve lhůtě určené směrnicí a pokud alternativní postup je ku prospěchu spotřebitele. V tomto smyslu je třeba podotknout, že v České republice neexistuje systém změny účtu, který by všechny tyto poskytovatele zavazoval. Dále je třeba uvést, že výše specifikovaný Kodex mobility klientů stanoví delší lhůty oproti těm uvedeným ve směrnici o základním platebním účtu a dále stanoví jiný rozsah převodu trvalých příkazů a souhlasů k inkasu. Konkrétně je celková lhůta pro službu změny účtu podle směrnice o základním platebním účtu 12 pracovních dnů. Lhůta uvedená v §124j odst. 4 navrženého zákona o platebním styku (sněmovní tisk 745) a v §124k odst. 2 je počítána včetně doručení a lhůta uvedená v §124l odst. 1 se považuje za splněnou odesláním. Postup při změně účtu podle Kodexu mobility klientů sice počítá se lhůtou 11 pracovních dní, ale není bráno v potaz doručení příslušných dokumentů v jednotlivých krocích. Celý proces změny banky podle příslušného Kodexu trvá nejméně 15 bankovních pracovních dnů, což je o 3 pracovní dny déle než postup podle směrnice o základním platebním účtu. Kodex umožňuje uživateli při změně účtu převést všechny trvalé příkazy a část pátá návrhu zákona pouze ty, které si uživatel zvolí. Dále Kodex mobility klientů není závazný pro všechny banky a není právně vymahatelný. Pro uživatele, který si zažádá o vnitrostátní změnu účtu je tedy z výše uvedených důvodů příznivější navrhovaná varianta 0 vycházející ze směrnice o základním platebním účtu.

V rámci lhůty 12 pracovních dnů stanovených směrnicí se navrhuje rozdělit lhůtu pro jednotlivé úkony při změně platebního účtu následovně. Nový poskytovatel má 5 pracovních dnů, aby oznámil dosavadnímu poskytovateli požadavek spotřebitele provést úkony ke změně účtu. Dosavadní poskytovatel má 5 pracovních dnů, aby předal potřebné informace novému poskytovateli. Nový poskytovatel má v poslední fázi 2 pracovní dny na odeslání informací plátci a příjemci a na nastavení nových příkazů.

Dále se navrhuje stanovit, že dosavadní poskytovatel přestane provádět určité převody peněžních prostředků nejdříve osmý pracovní den ode dne, kdy ho nový poskytovatel požádal o provedení úkonů směřujících ke změně účtu. Ustanovení zaručuje plynulý přechod mezi ukončením provádění převodů dosavadním poskytovatelem a započetím provádění převodů novým poskytovatelem.

Ke stávajícímu fungování změny účtu lze uvést následující:

Využívání služby změny účtu v České republice

Změna platebního účtu se v České republice řídí Kodexem mobility klientů České bankovní asociace. Kodex byl zaveden s účinností od listopadu 2009 a novelizován byl v prosinci 2011. Kodex mobility klientů je závazný pouze pro některé banky.

Podle průzkumu společnosti chytryhonza.cz s.r.o., který byl zveřejněn dne 23. 7. 2015 na serveru poplatkozrout.cz vyplývá, že změnu poskytovatele platebního účtu provedl každý druhý majitel běžného účtu. Výzkumu se zúčastnilo více než 800 respondentů. Pětina klientů změnila poskytovatele platebního účtu několikrát po sobě. 40 % dotazovaných osob změnu banky odmítlo. Dále z průzkumu vyplynulo, že až 500 tisíc českých spotřebitelů, tedy přibližně 10 % ekonomicky aktivních lidí uvažuje změnit banku v blízké době.

Úspěšnost služby změny platebního účtu v rámci Unie

Problém vyskytující se při změně platebního účtu je převod trvalých příkazů a inkas. Z tohoto důvodu jsou spotřebitelé opatrní a obávají se změny platebního účtu. V roce 2011 bylo na základě požadavku Komise proveden „mystery shopping", na základě kterého vyplynulo, že u dvou třetin případů změny služby platebního účtu bylo spotřebitelům ze strany úvěrové instituce sděleno, že jim nemůže být nápomocna s převodem trvalých příkazů. Pouze 19 % změn platebního účtu v rámci EU bylo provedeno včetně převodu trvalých příkazů. Z Grafu 12 uvedeného níže je patrné, že nejvíce úspěšných změn platebního účtu i s převodem trvalých příkazů bylo provedeno v Rakousku, a to v 87 % případů. Následuje Irsko, kde bylo úspěšných 60 % případů a dále Švédsko, kde bylo úspěšných 47 % případů. Česká republika se pohybovala okolo 20 % úspěšných případů. Z Grafu 12 je možné vyčíst, že ČR se pohybovala na hranici úspěšnosti 20 % společně s dalšími členy EU, a to s Velkou Británií, Finskem, Německem, Maďarskem, Itálií, Litvou a Nizozemskem.

Graf 12. Přehled úspěšných změn platebního účtu včetně převodu trvalých příkazů

Zdroj: mystery shopping v EU provedené na základě požadavku Komise, dopadová studie směrnice o základním platebním účtu

K výsledkům zveřejněným Evropskou komisí lze uvést, že není jasné, na základě čeho byla úspěšnost změny platebního účtu hodnocena. Změna platebního účtu podle Kodexu mobility klientů České bankovní asociace zahrnuje přenastavení trvalých příkazů a souhlasů k inkasu, dále může obsahovat výpověď účtu vedeného dosavadním poskytovatelem. Informování plátce a příjemce je záležitostí uživatele. Nicméně ani nově zaváděná úprava změny platebního účtu dle směrnice neimplikuje závaznost změny platebního účtu pro třetí strany. Zákon transponující směrnici totiž nezasahuje do soukromoprávních vztahů mezi uživatelem a jeho smluvními partnery. Pouhá změna platebního účtu tedy nemůže zaručit, že plátce a příjemce zareagují na změnu platebního účtu žádoucím způsobem. Je-li součástí hodnocení úspěšnosti také změna chování plátce a příjemce, pak ani nová úprava zaváděná směrnicí nemůže zaručit 100 % úspěšnost. K úspěšnosti při přenastavení trvalých příkazů a souhlasů k inkasu v rámci Kodexu České bankovní asociace lze uvést, že Ministerstvo financí neeviduje žádné stížnosti ohledně správnosti přenosu nastavení na nový platební účet. Podle údajů, které má Ministerstvo financí k dispozici z bankovního sektoru, se počet změn platebního účtu pohybuje v roce 2015 rámcově kolem 10 000 změn za kalendářní měsíc. Počet změn účtu, které napoprvé neproběhnou, se pohybuje podle údajů České bankovní asociace v řádech jednotek procent.

PAD 7. Forma žádosti o změnu platebního účtu

Směrnice členským státům umožňuje vyžadovat, aby zmocnění od spotřebitele ke změně platebního účtu bylo písemné a aby byla jeho kopie poskytnuta spotřebiteli.

Zvolená varianta

- varianta 1 - uživatel může využít k udělení zmocnění předepsaný formulář a na vyžádání obdrží jeho vyplněnou kopii.

Návrh nejvhodnějšího řešení

Stávající změna platebního účtu probíhající podle Kodexu České bankovní asociace vyžaduje písemné zmocnění uživatele. Uživatel musí být přítomen na pobočce, aby mohlo dojít k ověření jeho totožnosti. Na základě informací z bankovního sektoru je předepsaný formulář považován za vhodný způsob, jak uživatel zvolí jednotlivé kroky při změně platebního účtu. Formulář umožňuje lepší orientaci pro spotřebitele. Nový poskytovatel bude komunikovat jménem uživatele s dosavadním poskytovatelem na základě zmocnění. Z toho důvodu bude muset být schopen určitým způsobem prokázat, že mu zmocnění bylo uděleno. Z uvedených důvodů se navrhuje stanovit povinnost poskytovatelů umožnit uživateli zahájit změnu platebního účtu prostřednictvím formuláře. Formulář může být vytvořen jak samotným poskytovatelem, tak např. sdružením poskytovatelů. Zákon tedy ponechává prostor pro určitou tržní standardizaci. Jako vhodné řešení se tedy navrhuje varianta 1. S tím, že uživatel dostane kopii vyplněného formuláře na svoji žádost.

PAD 8. Stanovení dodatečných informačních povinností při změně účtu

Směrnice o základním platebním účtu umožňuje členským státům stanovit dodatečné povinnosti informovat o systému pojištění vkladů a o důvodech nepřijetí platební transakce při změně platebního účtu.

Zvolená varianta

- varianta 0 - nestanovit dodatečné informační povinnosti při změně platebního účtu

K informování ohledně systému pojištění vkladů lze říci, že povinnost informovat o systému pojištění vkladů pramení již ze směrnice 2014/49/EU o systémech pojištění vkladů, která byla do českého právního řádu transponována novelou zákona o bankách. V souvislosti s pojištěním vkladů je klientovi poskytnut tzv. informační přehled o pojištění vkladů. Zavádět další pravidla týkající se informací ohledně pojištění vkladů se proto jeví jako nadbytečné. K informování plátce a příjemce lze říci, že je záležitostí uživatele, aby o změně platebního účtu informoval své smluvní partnery. Poskytovatel nemá reálné možnosti, jak plátce či příjemce kontaktovat, neboť s nimi není v jakémkoli smluvním vztahu. Navíc informování prostřednictvím platebního systému se může jevit jako sporné z hlediska ochrany osobních údajů, jako je tomu u standardů pro platby v EUR. Z uvedených důvodů se navrhuje zvolit variantu 0 a další informační povinnosti nestanovit.

PAD 9. Vymezení okruhu institucí nabízejících základní platební účet

Diskrece spočívá v možnosti rozšíření působnosti části páté hlavy III zákona, která stanoví povinnost úvěrovým institucím nabízet základní platební účet, i na další poskytovatele platebních služeb, neboť podle článku 1 odstavce 4 směrnice o základním platebním účtu je tato povinnost zúžena jen na úvěrové instituce. Zároveň je směrnicí o základním platebním účtu dána možnost uložit povinnost vést základní účet pouze určité skupině úvěrových institucí.

Úvěrová instituce je definována v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, jako podnik, jehož činnost spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účet. Poskytovateli platebních služeb jsou podle směrnice PSD (směrnice o platebních službách na vnitřním trhu) kromě úvěrových institucí též instituce elektronických peněz, poštovní žirové instituce, platební instituce, poskytovatelé a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu a národní centrální banky.

Část pátá hlava III zákona zakotvuje právo na přístup k základnímu platebnímu účtu, specifikuje vlastnosti základního platebního účtu, dále řeší problematiku úplaty, smlouvu o základním platebním účtu a její jednostranné ukončení a uvádí obecné informace o základním platebním účtu.

Zvolená varianta

- varianta 2 - uplatnit působnost části páté hlavy III na banky a zahraniční banky, které mají pobočku na území České republiky, jestliže tyto instituce nabízejí platební účty spotřebitelům

Využití této varianty by znamenalo, že základní platební účet budou nabízet všechny banky nebo pobočky zahraničních bank, jestliže jejich sídlo nebo pobočka se nachází v České republice, ovšem pouze tehdy, vedou-li tyto instituce platební účty spotřebitelům.

Návrh nejvhodnějšího řešení

Navrhuje se jako řešení zvolit variantu 2, která počítá se skutečností, že základní platební účet budou spotřebitelům nabízet banky a zahraniční banky, které mají pobočku na území České republiky, jestliže tyto instituce nabízejí platební účty spotřebitelům. Z povinnosti nabízet základní platební účet jsou tedy vyňata spořitelní a úvěrní družstva. Tuzemské a zahraniční banky, které budou nabízet základní platební účty, tvoří dostatečně velkou síť poskytovatelů platebních služeb, aby došlo k zabezpečení přístupu k základnímu platebnímu účtu pro všechny spotřebitele, jak je požadováno směrnicí o základním platebním účtu. Povinnost vést základní platební účet, a vztahovat tak požadavky regulace na spořitelní a úvěrní družstva by nebylo vhodné, neboť by tím byla popřena jejich podstata. Spořitelní a úvěrní družstva jsou oprávněna přijímat vklady pouze od svých členů, kteří se následně mohou zapojit do řízení a kontroly těchto institucí. Poskytování služeb spojených s platebním účtem je tak omezeno na členy družstva. Se členstvím v družstvu je spjata vkladová povinnost. Výši základního členského vkladu určují stanovy, s tím, že od 1. 1. 2018 je zákonem č. 333/2014 Sb. stanovena minimální výše základního členského vkladu 1000 Kč, dle volby družstva však může být i vyšší. Základní platební účet, jakožto nástroj umožňující začlenění do bezhotovostní ekonomiky, by neměl být spojován s kapitálovou účastí na obchodní korporaci. Použití hlavy III zákona na družstva by implikovalo povinné přijímání členů družstva a nedůvodně spojovalo nástroj, který má napomáhat finanční inkluzi, s účastí na obchodní korporaci včetně účasti na hospodaření dané instituce. Povinnost zřídit základní platební účet se dále nevztahuje na banky a zahraniční banky, které nevedou platební účty spotřebitelům.

PAD 10. Skutečný zájem otevřít si účet na území daného členského státu

Směrnice o základním platebním účtu dává možnost členským státům stanovit, zda spotřebitel musí pro otevření základního platebního účtu na jejich území prokázat skutečný zájem.

Zvolená varianta

- varianta 0 - nebude stanoven oprávněný zájem na otevření účtu na daném území.

Návrh nejvhodnějšího řešení

Směrnice o základním platebním účtu ovšem udává, že prokázání oprávněného zájmu musí být plně v souladu se Smlouvami. Směrnice dále stanoví, že spotřebitel nesmí být diskriminován při zřízení platebního účtu z důvodu jeho státní příslušnosti či místa pobytu. Při projednávání transpozice směrnice nebylo ujasněno, jak by onen skutečný zájem měl být vymezen. Dále nebylo vyjasněno, jak zabezpečit, aby prokazování skutečného zájmu bylo v souladu se zásadou nediskriminace. Z důvodu poměrně velké právní nejistoty a možnosti rozporu se Smlouvami se povinnost prokázání oprávněného zájmu navrhuje nestanovit. Je tedy navrhována varianta 0.

PAD 11. Další případy zamítnutí žádosti o základní platební účet

Diskrece členského státu spočívá v možnosti stanovení omezeného počtu konkrétních případů, kdy bude úvěrová instituce oprávněna zamítnout žádost spotřebitele o zřízení základního platebního účtu. Konkrétní případy musejí vycházet z platných vnitrostátních právních předpisů na území příslušného členského státu. Jejich cílem bude buď spotřebitelům usnadnit přístup k základnímu platebnímu účtu, nebo zabránit, aby právo na základní platební účet bylo ze strany spotřebitelů zneužíváno.

Zvolená varianta

- varianta 0 - budou stanoveny další konkrétní případy, kdy úvěrová instituce bude oprávněna zamítnout žádost spotřebitele o základní platební účet

Tato varianta by znamenala, že dojde ke stanovení dalších konkrétních případů, kdy úvěrová instituce bude oprávněna zamítnout žádost spotřebitele o základní platební účet.

Návrh nejvhodnějšího řešení

Navrhuje se jako řešení zvolit variantu 0, tedy stanoví se další konkrétní případy, kdy úvěrová instituce bude oprávněna odmítnout spotřebiteli zřídit základní platební účet. Poskytovatel je oprávněn spotřebiteli zamítnout žádost o zřízení základního platebního účtu, pokud již má platební účet vedený u banky nebo zahraniční banky v České republice a platební účet umožňuje spotřebiteli čerpat služby uvedené v §124s odst. 1. Další důvody, kdy poskytovatel není povinen uzavřít smlouvu o základním platebním účtu, jsou výpověď nebo odstoupení od smlouvy o základním platebním účtu v předchozích 12 měsících. Poskytovatel neuzavře smlouvu o základním platebním účtu, jestliže by tím porušil právní předpisy.

Odmítne-li poskytovatel uzavřít se spotřebitelem smlouvu o základním platebním účtu, respektive odmítne-li předložit spotřebiteli návrh smluvních podmínek, bezodkladně písemně sdělí spotřebiteli důvody odmítnutí a zároveň mu poskytne informaci o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi spotřebitelem a poskytovatelem, dále poskytne informaci o případné možnosti podat stížnost přímo poskytovateli a také informaci o možnosti podat stížnost orgánu dohledu. Poskytovatel nesdělí spotřebiteli důvody odmítnutí, pokud by tak porušil ustanovení zákona upravujícího legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu.

PAD 12. Doplňkové služby u základního platebního účtu

Diskrece členského státu spočívá v možnosti uložit úvěrové instituci povinnost poskytovat u základního platebního účtu doplňkové služby, které jsou na vnitrostátní úrovni spotřebiteli považovány za zásadní.

Zvolená varianta

- varianta 1 - úvěrové instituce nebudou muset u základního platebního účtu poskytovat doplňkové služby

Využití varianty 1 by znamenalo, že úvěrové instituce nebudou muset u základního platebního účtu poskytovat spotřebitelům doplňkové služby.

Návrh nejvhodnějšího řešení

Navrhuje se jako řešení zvolit variantu 1, tedy úvěrové instituce nebudou povinny u základního platebního účtu poskytovat doplňkové služby, neboť základní platební účet umožňuje spotřebiteli využívat služby, které jsou standardně poskytovány u spotřebitelských platebních účtů na trhu.

PAD 13. Možnost přečerpání

Diskrece spočívá v možnosti umožnění úvěrovým institucím, aby u základního platebního účtu na žádost spotřebitele poskytovaly možnost přečerpání. Rozhodne-li se členský stát tuto diskreci využít, bude oprávněn stanovit dobu trvání a maximální výši přečerpání. Tento úvěrový produkt nesmí žádným způsobem omezovat nebo podmiňovat přístup k základnímu platebnímu účtu a jeho užívání.

Zvolená varianta

- varianta 0 - úvěrové instituce budou oprávněny na žádost uživatele poskytovat u základního platebního účtu možnost přečerpání

Využití této varianty by znamenalo, že pokud uživatel projeví zájem o poskytnutí služby možnosti přečerpání u základního platebního účtu, úvěrová instituce bude oprávněna mu ji poskytnout.

Návrh nejvhodnějšího řešení

Navrhuje se jako řešení zvolit variantu 0, tedy úvěrová instituce bude oprávněna uživateli poskytnout u základního platebního účtu službu přečerpání, projeví-li o ni uživatel zájem a bude-li ze strany úvěrové instituce nabízena. Nenavrhuje se stanovení povinnosti poskytovat službu přečerpání, neboť základní platební účet nabízí běžnému uživateli široký rozsah služeb a služba přečerpání představuje typ úvěrového produktu, kdy je ze strany úvěrové instituce nezbytné posouzení a vyhodnocení kritérií, která jsou pro získání služby přečerpání vyžadována.

PAD 14. Výše úplaty za základní platební účet

Diskrece spočívá v možnosti volby rozhodnutí, zda úvěrové instituce budou základní platební účet nabízet bezplatně, nebo za přiměřenou úplatu, a dále v možnosti stanovení minimálního počtu operací, které budou poskytovány bezplatně, nebo za přiměřenou úplatu. Stanovený počet musí stačit k pokrytí osobních potřeb spotřebitele s ohledem na obchodní zvyklosti a chování spotřebitelů v členském státě. Dále je třeba blíže specifikovat, jaká úplata je přiměřená.

Zvolená varianta

- varianta 3 - úvěrové instituce budou základní platební účet nabízet za přiměřenou úplatu a nebude stanoven minimální počet operací, které budou poskytovány bezplatně nebo za přiměřenou úplatu

Tato varianta by znamenala, že úvěrové instituce budou spotřebitelům základní platební účet nabízet za přiměřenou úplatu a nedojde ke stanovení minimálního počtu operací, které budou poskytovány bezplatně nebo za přiměřenou úplatu.

Návrh nejvhodnějšího řešení

Návrh počítá s tím, že stanoví požadavek přiměřenosti úplaty za čerpání všech služeb, které jsou poskytovány v rámci základního platebního účtu. Vzhledem k tomu, že na trhu platebních služeb je úplata (cena) tvořena na základě tržního mechanismu střetáváním nabídky s poptávkou, navrhuje se stanovit přiměřenost úplaty ve vztahu k ceně tržní. Tržní cena zohledňuje chování různých soutěžitelů na trhu, ale i ochotu a možnost spotřebitelů platit za danou službu. Obvyklá úplata na trhu se tak jeví jako optimální kritérium přiměřenosti pro stanovení úplaty za služby spojené se základním platebním účtem.

Přiměřenost úplaty se uplatní na všechny služby spojené s platebním účtem, které jsou součástí základního platebního účtu. Počet služeb, které podléhají požadavku přiměřenosti, stanoven není. Z nabízených variant se navrhuje zvolit variantu 3, tedy úvěrové instituce budou základní platební účet nabízet za přiměřenou úplatu. Zákon stanoví, že přiměřenost úplaty má být posuzovaná především vzhledem k úplatě obvyklé na trhu. Volba této varianty znamená, že nedojde ke stanovení minimálního počtu operací, které by byly poskytovány bezplatně nebo za přiměřenou úplatu. Tato varianta zabezpečuje dodržení požadavků směrnice na přiměřenost ceny a zároveň nezasahuje do tvorby cen na trhu více, než je směrnicí vyžadováno.

Stanovení pevné úplaty se nejeví jako vhodné, neboť na trhu jsou nabízeny různé způsoby iniciace platební transakce, různé způsoby přístupu k účtu, několik druhů platebních karet atp. Dále ne všichni poskytovatelé nabízejí hotovostní operace, provozují vlastní síť bankomatů atp. Stanovení pevné částky by tak nebylo schopno pokrýt nabídku různých služeb na trhu a zohlednit různé způsoby poskytnutí a rozsah služeb. Určení jakéhosi základního balíčku služeb, které jsou obsahem základního platebního účtu, je v praxi obtížně představitelné, neboť směrnice o základním platebním účtu a tedy ani zákon nenutí úvěrové instituce zavádět služby, které neposkytují standardním klientům. Základní platební účty se tak budou mezi různými úvěrovými institucemi lišit. Lišit se tedy bude i úplata za základní platební účet, neboť je oprávněné účtovat si za širší rozsah služeb úplatu vyšší. Například banka, která nabízí svým klientům hotovostní operace na pobočkách, je bude muset nabízet i majiteli základního platebního účtu. Nicméně úplata za základní platební účet, který umožňuje např. vkládání a výběry hotovosti na pobočce může být vyšší než za základní platební účet, který tyto transakce neumožňuje.

Přiměřená cena bude dále odrážet míru využití platebního účtu, neboť je oprávněné, aby poskytovatel požadoval vyšší úplatu za účet, který je využíván více. Nic nebrání rovněž zpoplatnění jednotlivých platebních transakcí, tak jak je na trhu platebních služeb běžné. Opět by mělo být především zabezpečeno, aby nedocházelo k diskriminaci majitele základního platebního účtu oproti standardním klientům. Není však zřejmě záměrem, aby byl poskytovatel nucen vést základní platební účty za cenu, která je nižší než cena účtovaná standardním klientům. Smyslem regulace přiměřené úplaty je spíše zajistit nediskriminační chování vůči majiteli základního platebního účtu vzhledem k majitelům standardních platebních účtů.

Vláda na svém jednání dne 24. 2. 2016 rozhodla, že za služby uvedené v §124s odst. 1 může poskytovatel požadovat nejvýše úplatu odpovídající obvyklé ceně podle zákona o cenách. Obvyklá cena je vymezena jako cena shodného nebo z hlediska užití porovnatelného nebo vzájemně zastupitelného zboží volně sjednávaná mezi prodávajícími a kupujícími, kteří jsou na sobě navzájem ekonomicky, kapitálově nebo personálně nezávislí na daném trhu, který není ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže. Fakticky se tak cena blíží ceně tržní dosahované na trhu, kde existuje hospodářská soutěž, výše uvedené argumenty tak lze považovat za nadále aplikovatelné.

Níže jsou představeny příklady platebních účtů nabízených na trhu v České republice.

Nabídka platebních účtů v České republice

V České republice se na trhu platebních služeb uplatňuje široká konkurenční nabídka produktů. Spotřebitelé mají možnost získat vedení platebního účtu za nízkou či nulovou úplatu. Někteří poskytovatelé nabízejí vedení platebního účtu za úplatu dosahující několika desítek Kč, úplata za některé produkty přesahuje 100 Kč. Spotřebitelé tak mají na trhu poměrně pestrou nabídku produktů a je na nich, jakého poskytovatele platebních služeb si zvolí. Níže jsou charakterizovány platební účty nabízené úvěrovými institucemi v ČR. Informace jsou použity z ceníků jednotlivých úvěrových institucí.

Vzhledem k tomu, že v České republice existuje fungující trh platebních služeb, měl by být zásah státu do cenové politiky poskytovatelů spíše minimální. Spotřebitelé, kteří chtějí získat platební účet za minimální úplatu, tuto možnost již mají za současného stavu.

Úplata za platební účty s nabídkou služeb, která dostačuje běžnému spotřebiteli, se pohybuje od 55 Kč výše. Platební účet, který je nejmenovanou úvěrovou institucí spotřebitelům nabízen za 55 Kč měsíčně, zahrnuje v rámci úplaty za vedení následující služby: měsíční elektronický výpis, tuzemské příchozí platby, 2 odchozí tuzemské platby měsíčně zadané elektronicky mimo inkas, službu elektronického bankovnictví, povolené přečerpání účtu, 2 výběry debetní kartou z bankomatů vlastní banky v ČR a mezinárodní embosovanou debetní kartu.

Platební účet, který je nejmenovanou institucí spotřebitelům nabízen za 68 Kč měsíčně, zahrnuje v rámci úplaty za vedení následující služby: měsíční výpis e-mailem, přijaté SEPA platby nebo přijaté zahraniční platby, všechny druhy přijatých a odeslaných domácích plateb, domácí a zahraniční platby kartou, vedení debetní karty, všechny účty, spoření a vklady ve všech měnách z nabídky banky, měsíční SMS, odeslaná SEPA platba, pojištění karty, domácí výběry z bankomatu nad 1 000 Kč, výběr z bankomatu v zahraničí, „chytrá" služba, která přesouvá peníze ze spoření na účet a zpět, tak jak uživatel potřebuje a informační SMS o všech platbách na účtu - například neúspěšná platba, příjem a odeslání platby, platby kartou apod.

Platební účet, který je nejmenovanou institucí spotřebitelům nabízen za 68 Kč měsíčně, zahrnuje v rámci úplaty za vedení následující služby: měsíční elektronický výpis, příchozí platby, příplatek za platbu z a do jiné banky, internetové bankovnictví, expresní linku, mobilní banku, embosovanou kartu s cestovním pojištěním, sjednání povoleného přečerpání a zadávání trvalých příkazů k úhradě a povolení inkasa včetně SIPO 3 měsíce od založení účtu. Tato nejmenovaná instituce má pro své aktivní klienty věrnostní program odměn. Za každou platbu u obchodníka provedenou během jednoho kalendářního měsíce bude klientovi na jeho účet vrácena částka odpovídající jednomu zaúčtovanému poplatku za výběr z bankomatu u jeho banky, který byl proveden ve stejném kalendářním měsíci jeho debetní kartou. K vrácení poplatků dochází v následujícím kalendářním měsíci. Využívá-li klient produkty dané instituce aktivně, může získat zpět až 100 % poplatku za vedení. Splní-li jednu z níže uvedených aktivit, získá zpět 50 % poplatku za vedení a splní-li dvě a více aktivit, získá zpět 100 % poplatku za vedení.

- příchozí platba na účet v libovolné výši

- naspořené prostředky - objem prostředků uložených u nejmenované instituce alespoň ve výši 100 000 Kč

- půjčky - hypoteční/spotřebitelský úvěr či osobní kreditní karta u téže instituce (existence smlouvy o hypotečním nebo osobním, dosud nesplaceném, úvěru uzavřeném s tou danou institucí a/nebo dalšími společnostmi, které patří do téže skupiny)

- spoření nebo investování - pravidelné měsíční úložky v libovolné výši u nejmenované společnosti (termínované a spořicí účty u nejmenované instituce)

Další zvýhodnění v rámci tzv. věrnostního konceptu jsou např. pro studenty, seniory nebo při založení platebního účtu s někým z rodiny nebo přátel.

Platební účet, který je nejmenovanou institucí spotřebitelům nabízen za 69 Kč měsíčně, zahrnuje v rámci úplaty za vedení následující služby: vyhotovení měsíčního výpisu, debetní kartu, internetové a telefonní bankovnictví včetně mobilní banky, všechny příchozí platby v Kč, 2 výběry v bankomatu u vlastní banky, kontokorent, všechna odemknutí a zamknutí karty, všechny změny limitů a PIN ke kartě a obrázek na kartu. Dále tato nejmenovaná instituce nabízí svým klientům vedení účtu zdarma, pokud jim na jejich platební účet bude připsána příchozí platba ve výši alespoň 7 000 Kč a zároveň budou aktivně využívat jeden další produkt (řádně splácet úvěr, řádně splácet hypotéku, používat kreditní kartu, pravidelně investovat, řádně hradit životní pojištění, jehož kapitálová hodnota nebo hodnota zainvestovaných prostředků musí být alespoň 100 000 Kč nebo případně využívat podnikatelské konto).

Kromě výše uvedených případů nabízejí úvěrové instituce spotřebitelům platební účty, u kterých platí pouze úplatu za vedení, ale nezahrnují žádné služby. Jedna nejmenovaná instituce nabízí spotřebitelům platební účet, který je zpoplatněn částkou 25 Kč měsíčně a součástí je pouze výpis prostřednictvím elektronického bankovnictví. Ostatní užívané služby jsou uživateli účtovány podle aktuálního sazebníku.

Platební účet, který je nejmenovanou úvěrovou institucí nabízen spotřebitelům za nulovou úplatu, zahrnuje následující služby: vedení účtu v českých korunách, eurech a dolarech včetně vedení platebních karet, elektronické zaslání výpisu, tuzemské příchozí a odchozí platby včetně trvalých příkazů, inkas a SIPO, výběr nebo vklad peněz v bankomatu u vlastní banky.

Platební účet, který je nejmenovanou úvěrovou institucí nabízen spotřebitelům za nulovou úplatu, zahrnuje následující služby: vedení účtu v českých korunách, eurech nebo dolarech, zaslání měsíčního výpisu elektronicky, vydání a vedení embosované bezkontaktní karty, výběr hotovosti z bankomatu u kterékoli banky v ČR, cashback, služby související s nastavením platební karty (nastavení a změna PIN kódu, změna limitů, propojení karty s běžným účtem v cizí měně), zadání, zrušení, změna a realizace trvalé platby, inkasní platby a SIPO, interní převody s konverzí měn v rámci banky.

Rozdíly v cenách služeb jsou do určité míry dány způsoby využívání bankovních služeb. Klienti, kteří využívají elektronické způsoby komunikace s poskytovatelem elektronickou správu svého účtu (např. prostřednictvím internetového bankovnictví) standardně dosahují příznivějších cenových podmínek oproti klientům, kteří využívají služeb na hotovostních přepážkách bank nebo prostřednictvím papírových platebních příkazů. Navržená podoba účtu umožňuje klientovi využít i papírové platební příkazy, které jsou standardně dražší oproti příkazům elektronickým, což je jeden z důvodů, proč je navrhována určitá úplata a nikoli účet zdarma. Regulace přiměřené úplaty by měla umožnit poskytovateli motivovat spotřebitele k používání efektivnějších způsobů komunikace či zadávání platebních příkazů. Při hodnocení přiměřenosti úplaty je možné brát na zřetel míru užívání služeb. Je tedy možné zpoplatnit např. i jednotlivé platební transakce. Je však třeba zabezpečit, aby majitel základního platebního účtu nebyl znevýhodněn oproti majiteli standardního účtu.

Průměrná úplata za platební účet v České republice

Níže jsou uvedena data ohledně průměrné úplaty, kterou by zaplatil modelový klient za užívání platebního účtu v České republice.

Data jsou čerpána ze studií společnosti Scott & Rose publikovaných na serveru www.finparada.cz.

A) Náklady na vedení běžného účtu standardního klienta

Tabulka 2

Období	4Q/2013	1Q/2014	2Q/2014	3Q/2014	4Q/2014
Náklady na vedení běžného účtu v Kč za rok	1 327	1 193	1 155	1 075	1 127

Roční náklady na vedení běžného účtu standardního klienta se ve čtvrtém čtvrtletí roku 2014 navýšily o 52 Kč oproti předchozímu čtvrtletí. Tedy z 1 075 Kč na 1 127 Kč (+ 4,84 %). Za standardního klienta je považována ta osoba, která navštěvuje pobočku k provádění platebních transakcí.

Graf 13

B) Náklady na vedení běžného účtu internetového klienta

Tabulka 3

Období	4Q/2013	1Q/2014	2Q/2014	3Q/2014	4Q/2014
Náklady na vedení běžného účtu v Kč za rok	586	493	451	373	406

Roční náklady na vedení běžného účtu internetového klienta se ve čtvrtém čtvrtletí roku 2014 navýšily o 33 Kč oproti předchozímu čtvrtletí. Tedy z 373 Kč na 406 Kč (+ 8,85 %). Za internetového klienta je považován ten spotřebitel, který k provádění platebních transakcí využívá výhradně internet, nenavštěvuje pobočku a výběr hotovosti provádí jen z bankomatu vlastní banky.

Graf 14

C) Vážený průměr úplaty za platební účet

Podle údajů společnosti Scott & Rose platným ke čtvrtému čtvrtletí 2014 platil průměrný klient za svůj platební účet a služby s ním spojené 1127 Kč ročně. Vážený průměr ceny, kde váhou je počet klientů daných bank, činil 1545 Kč. Klient maximálně využívající internet platil 406 Kč ročně. Průměrné ceny byly vypočteny na základě modelového chování klienta.

Zdroj: FINPARADA. běžný účet stál Čechy na konci roku v průměru více než v předchozím období. [online]. 16.1. 2015. [citováno 18.12. 2015]. Dostupné na: http://www.finparada.cz/2517-Bezny-ucet-stal-Cechy-na-konci- roku-v-prumeru-vice.aspx

Spotřebitelé EU s platebním účtem

Níže je uveden Graf 15, kde je uvedeno procentuální vyjádření obyvatel EU, kteří mají platební účet. V České republice je to podle zdrojů Světové banky 81 % obyvatel. Data pocházejí z dubna 2012. Novější data bohužel nejsou k dispozici.

Graf 15: Obyvatelé EU, kteří mají platební účet

Níže je znázorněn Graf 16, kde jsou uvedeny důvody, proč lidé nemají platební účet. Z Grafu 16 je zřejmé, že hlavním důvodem je skutečnost, že spotřebitelé platební účet nepotřebují, nebo nechtějí. Dalším důvodem je používání platebního účtu jiné osoby a v menší míře je zastoupena skutečnost, že dotazovaní spotřebitelé jsou příliš mladého věku.

Graf 16: Důvody, proč lidé nemají platební účet v rámci EU

Zdroj: Eurobarometer

Níže je znázorněn Graf 17, kde jsou zachyceny důvody, proč lidé nemají platební účet. Oproti Grafu 16 výše, jsou důvody zobrazeny pro každý členský stát. Zaměříme-li se konkrétně na Českou republiku, převládá zde důvod, že spotřebitelé platební účet nepotřebují, nebo nechtějí. Toto zdůvodnění dosahuje necelých 70 %. Druhým nejvíce zastoupeným důvodem je skutečnost, že používají platební účet někoho jiného. Tento důvod je zastoupen ze zhruba 10 %. Další důvody nacházející se na totožné úrovni jsou příliš nízký věk spotřebitelů a odmítnutí.

Graf 17: Důvody, ze kterých lidé nemají platební účet - konkrétní státy a důvody

Zdroj: 2012 Eurobarometer

Přístup k platebnímu účtu v České republice

Problémy s přístupem k platebnímu účtu nejsou v České republice v závažnějším měřítku zaznamenány. V Tabulce 4 níže je v absolutním i relativním vyjádření uveden počet obyvatel jednotlivých států, kteří nemají platební účet. Data v Tabulce 4 jsou z roku 2012, novější souborná data nejsou bohužel dostupná. V prvním sloupci je uveden členský stát. Druhý sloupec zachycuje, kolik obyvatel celkově v dané zemi nemá účet, bez ohledu na důvod, proč jej nemají. Ve třetím sloupci je uveden počet obyvatel, kteří by o platební účet měli zájem, ale platební účet doposud nemají. Poslední sloupec tabulky uvádí, jaký přístup k naplnění požadavku směrnice o základním platebním účtu na přiměřenost úplaty vybrané členské státy pravděpodobně zvolí. Konkrétně tedy v České republice v roce 2012 bylo 16,2 % obyvatel bez platebního účtu. Podle průzkumu společnosti GfK v roce 2013 klesl počet obyvatel na 12 %. Přestože novější data nejsou bohužel k dispozici, klesající tendence je zřejmá, neboť úvěrové instituce nabízí potenciálním uživatelům širokou nabídku služeb, která je často doprovázena jinými akčními nabídkami. Úvěrové instituce nabízí například vedení účtu zdarma, tedy odpuštění poplatku za vedení, pokud uživatel splní stanovenou výši měsíčního kreditního obratu na platebním účtu.

Přístup k platebnímu účtu v rámci EU

Na základě výpočtů Komise je v EU téměř 3 miliony spotřebitelů, kteří žádali o otevření platebního účtu, ale jejich žádost byla zamítnuta. 40 % spotřebitelů bylo odmítnuto z důvodu nepravidelného příjmu, 20 % spotřebitelů bylo odmítnuto zřízení platebního účtu z důvodu doložení nedostačující dokumentace a 40 % spotřebitelů byl odmítnut přístup k platebnímu účtu pro další důvody, které nejsou blíže specifikovány. Podle výpočtů Komise je 22,2 milionu nebankovních klientů, kteří by chtěli platební účet, ale nepokusili se o jeho zřízení. Zejména méně vzdělaní spotřebitelé se domnívají, že bankovní účet je spojen s vysokými náklady a není dostupný pro spotřebitele žijící z nízkého nebo nepravidelného příjmu a v důsledku této skutečnosti se nepokusili o jeho otevření, i když by o něj měli zájem. Někteří spotřebitelé bez bankovního účtu nemají z důvodu nedostatku informací ponětí, že v některých členských státech EU mají právo otevřít si nízkonákladový platební účet. Informace jsou čerpány z výpočtů Komise provedených na základě údajů Světové banky z roku 2011, průzkumu Eurobarometru 2012 a Eurostatu.

Níže v Grafu 18 je znázorněn počet odmítnutí otevření platebních účtů spotřebitelům a důvody, ze kterých tak nastalo. Z Grafu 18 je patrné, že nejvíce bylo zamítnuto otevření platebního účtu v Belgii. Česká republika vykazuje oproti Belgii poměrně nízké hodnoty.

Graf 18: Počet odmítnutí otevření platebních účtů a důvody, ze kterých tak nastalo

Zdroj: Eurobarometer 2012

Porovnání úplaty za základní platební účet v konkrétních členských státech

Ve srovnání s jinými členskými státy bude v České republice základní platební účet nabízen za přiměřenou cenu. Totožně diskreci zřejmě využije Německo, Polsko, Dánsko a Švédsko. V Lotyšsku bude sociální verze základního platebního účtu poskytována zdarma těm spotřebitelům, kteří na něj budou mít podle stanovených požadavků nárok. Ostatní spotřebitelé si budou moci základní platební účet otevřít za přiměřenou cenu. Belgie, Slovensko a Rakousko pevně stanoví maximální cenu, za kterou bude základní platební účet spotřebitelům nabízen. Slovensko stanoví maximální cenu pro všechny účty, a to částku 3 EUR/měsíc. Rakousko stanoví, že základní platební účty budou spotřebitelům nabízeny za částku nejvýše 80 EUR/ročně a taktéž bude umožněno zavedení tzv. sociální verze základního platebního účtu, a to prováděcím právním předpisem. Cena a podmínky otevření sociální verze základního platebního účtu budou stanoveny vyhláškou. Informace o stanovení přiměřené ceny jsou čerpány z transpozičních skupin ke směrnici základním platebnímu účtu, kde některé členské státy představily své závěry.

Rozhodnutí daného členského státu, zda dojde k zavedení tzv. sociální verze základního platebního účtu, vychází ze sociální politiky uplatňované konkrétním členským státem a dále z obecného postoje státu k zásahům do tržních vztahů ze sociálních důvodů. Česká republika se rozhodla diskreci týkající se možnosti zavedení sociální verze základního platebního účtu nevyužít, neboť u spotřebitelů nebyl zaznamenán problém s otevřením platebního účtu a na trhu jsou nabízeny platební účty s nulovým poplatkem za vedení účtu a provádění platebních transakcí.

Tabulka 4: Absolutní (v mil.) a relativní (v %) vyjádření počtu lidí bez účtu, vč. těch, kteří by o účet měli zájem

Členský stát	Počet obyvatel bez účtu	Počet obyvatel bez účtu, kteří by o účet měli zájem	Počet obyvatel (2012)	Využití diskrece (sociální účet vs. přiměřená cena)
Česká republika	1,71 (16,2 %)¹	0,58 (5,5 %)	10,505	Přiměřená cena
Německo	1,42 (1,7 %)	1,08 (1,3 %)	80,327	Přiměřená cena
Polsko	9,73 (25,5 %)	3,31 (8,6 %)	38,063	Přiměřená cena
Dánsko	0 (0 %)	0 (0 %)	5,580	Přiměřená cena
Švédsko	0,08 (0,8 %)	0,04 (0,4 %)	9,482	Přiměřená cena
Lotyšsko	0,19 (9,2 %)	0,04 (1,9 %)	2,044	Sociální účet zdarma + ostatní za přiměřenou cenu
Slovensko	0,92 (17 %)	0,23 (4,2 %)	5,404	Pevně stanovená cena pro základní účty (max. 3 EUR / měsíc)
Belgie	0,27 (2,4 %)	0,19 (1,7 %)	11,094	Pevně stanovená cena
Rakousko	0,22 (2,6 %)	0,18 (2,1 %)	8,408	Základní účet za pevně stanovenou cenu (max. 80 EUR / rok), možnost zavedení sociálního účtu prováděcím právním předpisem

Zdroj: Výpočty Komise založené na datech od Světové banky, 2012 Eurobarometer a Eurostat, počet obyvatel doplněn ze serveru Eurostat, % vyjádření vlastní výpočty

PAD 15. Jednostranné ukončení smlouvy o základním platebním účtu ze strany úvěrové instituce

Diskrece v tomto bodě spočívá v možnosti stanovit omezený počet konkrétních případů, vyjma těch, které jsou stanoveny v části páté návrhu zákona, kdy dojde k jednostrannému ukončení smlouvy o základním platebním účtu ze strany úvěrové instituce. Konkrétní případy musejí vycházet z platných vnitrostátních právních předpisů na území příslušného členského státu. Jejich cílem je zabránit spotřebitelům, aby zneužívali práva na přístup k základnímu platebnímu účtu.

Zvolená varianta

- varianta 0 - budou stanoveny další konkrétní případy, které povedenou

k jednostrannému ukončení smlouvy o základním platebním účtu úvěrovou institucí

1) Podle pruzkumu společnosti GfK klesl v roce 2013 počet obyvatel bez učtu v CR na 12%.

Zdroj: http://www.gfk.com/cz/news-and-events/News/Stranky/bankovni-sluzby-stale-nepouziva-12-procent-cechu-a-slovaku.aspx

Využití varianty 0 by znamenalo, že dojde ke stanovení dalších případů, vyjma těch, které jsou stanoveny v části páté návrhu zákona, které povedou k jednostrannému ukončení smlouvy o základním platebním účtu ze strany úvěrové instituce.

Návrh nejvhodnějšího řešení

Navrhuje se jako řešení využít variantu 0, tedy budou stanoveny další konkrétní případy, vyjma těch, které jsou stanoveny v části páté návrhu zákona, které povedou k jednostrannému ukončení smlouvy o základním platebním účtu ze strany úvěrové instituce. Poskytovatel je oprávněný vypovědět závazek ze smlouvy o základním platebním účtu, pokud uživatel na svém základním platebním účtu neprovede žádnou platební transakci pod dobu delší než 24 měsíců, nesplňuje požadavky osoby oprávněně pobývající v členském státě, má-li otevřený jiný platební účet v bance nebo zahraniční bance v České republice, který mu umožňuje čerpání služeb uvedených v §124 s odst. 1, nebo odmítne-li návrh na změnu závazku ze smlouvy o základním platebním účtu.

Poskytovatel může odstoupit od smlouvy o základním platebním účtu, pokud uživatel použije základní platební účet v rozporu se zákonem upravujícím opatření proti legalizaci výnosů trestné činnosti a financování terorismu nebo v rozporu s jiným právním předpisem. Další důvodem, kdy je poskytovatel oprávněný odstoupit od smlouvy o základním platebním účtu je skutečnost, kdy uživatel dosáhl založení základního platebního účtu úmyslným poskytnutím nepravdivých nebo hrubě zkreslených informací a údajů nebo poruší-li podstatným způsobem smlouvu o základním platebním účtu. Podstatné porušení smlouvy o základním platebním účtu se opírá o §2002 občanského zákoníku. Dále může poskytovatel odstoupit od smlouvy tehdy, pokud by trvání závazku ze smlouvy o základním platebním účtu bylo v rozporu s jiným právním předpisem.

Poskytovatel společně s výpovědí závazku ze smlouvy o základním platebním účtu bezodkladně písemně sdělí spotřebiteli důvody odstoupení nebo výpovědi a zároveň mu poskytne informaci o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi spotřebitelem a poskytovatelem, dále poskytne informaci o případné možnosti podat stížnost přímo poskytovateli a také informaci o možnosti podat stížnost orgánu dohledu. Poskytovatel nesdělí spotřebiteli důvody odstoupení nebo výpovědi, pokud by tak porušil právní předpisy.

PAD 16. Stanovení výhodnější úplaty na základě úrovně bankovního začlenění spotřebitele

Směrnice stanoví, že členské státy mohou od úvěrových institucí požadovat, aby zavedly různé systémy pro stanovování cen v závislosti na úrovni bankovního začlenění spotřebitele, což by mělo umožnit zejména výhodnější podmínky pro zranitelné spotřebitele bez bankovního účtu. Dále dle směrnice členské státy mohou zavést mechanismus, aby spotřebitelé, kteří na jejich území nemají platební účet, a byl jim odmítnut přístup k platebnímu účtu, za nějž si úvěrová instituce účtuje poplatek, měli bezplatný a účinný přístup k platebnímu účtu se základními prvky. Fakticky je tedy členským státům umožněno požadovat určitou příznivější cenovou nabídku pro sociálně znevýhodněné spotřebitele a vytvořit systém zvláštních úplat se zohledněním bankovního začlenění klienta.

Zvolená varianta

- varianta 0 - nebude zaveden systém úplat zohledňující bankovní začlenění klienta Návrh nejvhodnějšího řešení

Jak vyplývá ze šetření Evropské komise, většina obyvatel, kteří platební účet v České republice nevlastní, platební účet nechce či nepotřebuje. Podle průzkumu společnosti GfK v roce 2013 klesl počet obyvatel, kteří nevlastní platební účet, na 12 %. Z uvedených údajů lze vyvozovat, že míra bankovního začlenění české veřejnosti je poměrně vysoká a osoby, které nemají účet, si ho většinou neotevřou proto, že ho nepotřebují. Na trhu platebních služeb v České republice existuje řada platebních účtů, které lze získat za nízký či za nulový poplatek. Jiné banky nabízejí vedení účtu zdarma při splnění kritérií jako je minimální příjem, či určitý počet karetních transakcí. Celkově lze říci, že trh platebních služeb je v České republice konkurenční a umožňuje spotřebitelům získat platební účty za nízké ceny. Požadavek na stanovení přiměřené ceny u základního platebního účtu, která by neměla být diskriminační oproti cenám účtovaným standardním klientům, se tak jeví jako dostatečný k zajištění přístupu k základnímu platebnímu účtu pro spotřebitele. Z uvedených důvodů se navrhuje zvolit variantu 0 a nezavádět zvláštní režim úplaty závislé na bankovním začlenění spotřebitele. Případná otázka finančních stimulů je spíše otázkou sociální politiky.

3. VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ

3. 1. Náklady

Navrhovaná právní úprava bude znamenat vynaložení nákladů pro poskytovatele platebních služeb, zejména na úpravu jejich informačních systémů, které bude nezbytné adaptovat na změny, které nová právní úprava přináší.

3. 2. Přínosy

Hlavními přínosy navrhované právní úpravy jsou především stanovení nových bezpečnostních pravidel v oblasti platebního styku, umožnění inovativních způsobů placení prostřednictvím internetu a posílení postavení a ochrany spotřebitele v případě ztráty, odcizení nebo zneužití platebního prostředku.

3. 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant je uvedeno u jednotlivých diskrecí v bodech 1 - 24.

4. STANOVENÍ POŘADÍ VARIANT A VÝBĚR NEJVHODNĚJŠÍHO ŘEŠENÍ

Níže je uvedeno shrnutí všech řešení, které navrhuje Ministerstvo financí uplatnit v předkládaném zákoně. Podrobnější popis zvažovaných variant a výběr nejvhodnějšího řešení jsou pro navrhované změny uvedeny v bodech 1 - 24, které se vztahují ke směrnici o platebních službách a dále v bodech PAD 1 - PAD 16 jsou uvedeny zvolené varianty ke směrnici o základním platebním účtu.

Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení směrnice o platebních službách

Řešená otázka	Doporučené řešení
Poštovní žirové instituce jako osoby oprávněné poskytovat platební služby podle čl. 1 odst. 1 směrnice 2013/36/EU	Varianta 1 - držiteli poštovní licence, který poskytuje službu převodu peněžních prostředků prostřednictvím poštovního poukazu, bude umožněno poskytovat platební služby
Působnost právní úpravy na instituce uvedené v čl. 2 odst. 5 bodech 4 až 23 směrnice 2013/36/EU	Česká republika nemá žádnou takto specificky vyňatou instituci, tudíž toto diskreční oprávnění nemá pro ni žádný význam.
Vynětí z oblasti působnosti směrnice	Varianta 0 - nerozšířit působnost směrnice na služby z ní vyňaté, tedy nevyužít diskreční oprávnění
Kapitál na konsolidovaném základě	Varianta 0 - neumožnit stanovení kapitálu na skupinovém základě
Služební tajemství	Varianta 0 - zachování současného stavu, tedy právní úprava §135b zákona o platebním styku, který stanoví, že pro povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu podle tohoto zákona se obdobně použijí ustanovení zákona upravujícího činnost bank o povinnosti při výkonu bankovního dohledu
Ústřední kontaktní místo	Varianta 0 - nezřídit povinně ústřední kontaktní místo
Výjimka pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu	Varianta 1 - povolit režim výjimky s dodatečnými omezeními, tedy umožnit menším poskytovatelům poskytovat platební služby jako platební instituce, avšak se stanovením určitých omezení s cílem zajistit ochranu spotřebitele
Omezení činností u malých poskytovatelů platebních služeb	Varianta 0 - povolit režim výjimky s dodatečnými omezeními, tedy umožnit menším poskytovatelům poskytovat platební služby jako platební instituce, avšak s určitými omezeními z důvodu ochrany spotřebitele
Aplikace hlavy III na drobné podnikatele	Varianta 1 - nezachování současného stavu, omezená aplikace hlavy III směrnice i na drobné podnikatele
Platební prostředky pro drobné platby	Varianta 1 - zachování současného stavu, tedy navýšení limitů u vnitrostátních platebních transakcí
Výpověď závazku ze smlouvy	Varianta 0 - stanovení podmínek pro výpověď závazku ze smlouvy podle čl. 55, tedy zachování současného stavu s drobnou změnou - povinné zkrácení lhůty podle čl. 55 odst. 2 směrnice z 12 na 6 měsíců
Informace pro plátce a příjemce o jednotlivých platebních transakcích	Varianta 0 - zachování současného stavu, tedy poskytování informací podle čl. 57 a 58 jednou měsíčně na papíře nebo jiném trvalém nosiči bude na žádost a za poplatek
Neaplikování mimosoudního řešení sporů na uživatele platebních služeb, který není spotřebitelem	Podle zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, již s účinností od 1. února 2016 není finanční arbitr příslušný řešit spory mezi podnikateli a poskytovateli platebních služeb. Finanční arbitr je tedy oprávněný rozhodovat pouze spory mezi spotřebiteli a poskytovateli platebních služeb.
Aplikace hlavy IV na drobné podnikatele	Varianta 1 - změna oproti současnému stavu, aplikace vybraných ustanovení hlavy IV směrnice na drobné podnikatele nebude povinná, poskytovatelé a drobní podnikatelé se budou moci od vybraných ustanovení hlavy IV dohodou odchýlit
Poplatek za použití platebního prostředku	Varianta 0 - možnost příjemce od plátce požadovat poplatek či poskytnout slevu v případě použití určitého platebního prostředku
Výjimka pro elektronické peníze	Varianta 1 - zachování stávajícího právního stavu, tedy navýšení limitu u vnitrostátních platebních transakcí
Služba nepřímého dání platebního příkazu	Zákon používá pojem „nepřímé dání platebního příkazu", neboť ten podle navrhovatele nejlépe vystihuje podstatu služby, kterou je jisté zprostředkování platebního příkazu.
Služba informování o platebním účtu	Zákon používá pojem „služba informování o platebním účtu", neboť ten podle navrhovatele nejlépe vystihuje podstatu služby.
Odpovědnost plátce za neautorizovanou platební transakci	Varianta 0 - stanovení odpovědnosti plátce maximálně do výše 50 EUR
Vrácení peněžních prostředků z platební transakce iniciované příjemcem nebo jeho prostřednictvím	Varianta 0 - zachování stávajícího stavu a aplikace režimu směrnice o platebních službách
Možnost stanovení kratších lhůt pro provedení vnitrostátní platební transakce	Varianta 1 - stanovení kratších lhůt než je uvedeno ve směrnici, tedy zachování stávajícího stavu
Postupy pro řešení stížností	Varianta 0 - nevyužít diskreční oprávnění a nezavádět postup pro řešení stížností, který je odlišný od směrnice o platebních službách
Přechodná ustanovení pro povolení platební instituce	Pro platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz malého rozsahu i pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu se stanoví, že po určitou dobu mohou poskytovat platební služby na základě dosavadního oprávnění. Po uplynutí přechodného období se jejich povolení nebo registrace považují za povolení podle nového zákona o platebním styku. Nebudou-li tyto subjekty splňovat podmínky nového zákona o platebním styku, Česká národní banka jim povolení odejme.
Přechodná ustanovení pro poskytovatele využívající výjimky podle článku 32

Obecně k důvodům přijetí směrnice o platebních službách dle dopadové studie Evropské komise

V současné době dochází k rychlému rozvoji v oblasti platebních služeb. Objevují se neustálé inovace související se zvyšováním digitalizace a rozšiřuje se nabídka služeb. Evropský trh platebních služeb je do jisté míry stále roztříštěný a existují určité nedostatky a nejednotnost regulace jednotlivých států v této oblasti, jak je uvedeno v dopadové studii Evropské komise ke druhé směrnici o platebních službách. S cílem dosažení jednotného platebního trhu byla přijata druhá směrnice o platebních službách. I přes značný pokrok dosažený v této sféře v oblasti regulace, platby kartou, internetové a mobilní platby jsou v mnoha případech pro spotřebitele dosud těžko využitelnými na celoevropské úrovni. Směrnice si klade za cíl sjednotit regulační rámec v jednotlivých členských státech, zajistit lepší ochranu a informovanost spotřebitelů, podpořit inovace, posílit hospodářskou soutěž mezi jednotlivými subjekty a přispět k rozvoji mobilních a internetových plateb na trhu platebních služeb a využívat výhod, které jednotný trh přináší.

Dopadovou studii návrhu druhé směrnice o platebních službách je možno prostudovat zde: http://ec.europa.eu/competition/sectors/financial services/payments en.html

Dopady na uživatele platebních služeb

Směrnice nově zavádí také tzv. silné ověření uživatele, jehož cílem je zvýšení zabezpečení plateb přes internet, kdy bude k ověření totožnosti uživatele vyžadována kombinace alespoň dvou ze tří způsobů ověření. Jde o prvky, které jsou na sobě nezávislé a jsou známé pouze uživateli samotnému, tedy něco, co ví pouze on, např. heslo a dále něco, co je vlastněno pouze uživatelem, tedy např. mobilní telefon, anebo biometrické údaje, např. otisk prstu. K posílení ochrany spotřebitele by mělo přispět také snížení limitu odpovědnosti plátce za neautorizovanou platební transakci, která bude uskutečněna ztracenou nebo odcizenou platební kartou. Zvýšit ochranu spotřebitele by taktéž měla skutečnost, že druhá směrnice o platebních službách klade požadavky v oblasti transparentnosti a poskytování informací na platby z a do třetích zemí, kdy jeden ze zúčastněných poskytovatelů dané transakce sídlí na území EU. Tato ustanovení směrnice se však uplatní pouze na ten úsek platební transakce, který proběhne na území EU.

Další novinkou, kterou směrnice přináší, je umožnění vstupu na trh platebních služeb těm subjektům, kteří se pohybují v oblasti finančnictví a technologií, tzv. FinTech. Označení FinTech zahrnuje subjekty, které prostřednictvím internetu, mobilních technologií a sociálních sítí nabízejí poskytování nových finančních produktů a služeb. Směrnice ukládá bankám povinnost zpřístupnit rozhraní svého internetového bankovnictví, tzv. API, dalším subjektům, a to v rozsahu, který je nezbytný k poskytnutí služby. Na základě toho budou spotřebitelé oprávněni využívat službu tzv. nepřímého dání platebního příkazu a zadávat přes aplikace třetích stran pokyny své bance a uskutečňovat jednorázové úhrady. To by mělo vést zejména k podpoření internetových plateb. Uživatelé rovněž budou moci získat souhrnný přehled o všech svých platebních účtech, které mají vedeny u různých poskytovatelů platebních služeb a využívat službu informování o platebním účtu. Cílem je zjednodušit uživatelům vedení osobních financí. Tzv. třetí strany, které budou mít se souhlasem majitele účtu přístup k informacím týkajících se samotných uživatelů a jejich platebních účtů, nebudou oprávněny takové informace ukládat a budou povinny dodržovat vysoký standard bezpečnostních opatření.

V zahraničí je známá např. německá společnost Sofort, která výrazně zjednodušuje platby.

V případě, že si uživatel při online platbě zvolí aplikaci Sofort jako způsob platby, bude přesměrován na zabezpečený formulář. Údaje nutné k platbě budou automaticky vyplněny a uživatel si pouze zvolí svoji banku a bude vyzván k zadání přístupových údajů do svého internetového bankovnictví. Samotný převod je třeba potvrdit ze strany uživatele autorizačním kódem a příslušné údaje budou předány v zašifrované podobě na účet uživatele internetového bankovnictví. Prodejce, jemuž má být příslušná platba provedena, obdrží po zadání platebního příkazu informaci, že na účtu uživatele je dostatek peněžních prostředků, což by ze strany prodejce mělo vést k okamžitému zaslání a zpracování objednávky. V České republice službu Sofort využívají např. České aerolinie, a.s.

V Nizozemí naopak funguje služba iDEAL na bázi smlouvy s jednotlivými bankami.

V souvislosti s přijetím navrhované právní úpravy se očekává, že na trh vstoupí noví hráči z nebankovního sektoru, zejména z řad FinTech společností. Na tyto subjekty nejsou kladeny tak striktní regulatorní požadavky a využívají moderní technologie k budování vztahu s potenciálními uživateli. Pro poskytovatele platebních služeb to bude znamenat větší konkurenční prostředí, neboť budou nuceni udělat vše pro to, aby nepřišli o své uživatele. Pro samotné uživatele by to mohlo být přínosem, neboť vzájemná konkurence subjektů by mohla příznivě ovlivnit nabídku služeb v dané oblasti.

Dopady na IT systémy

Navrhovaná právní úprava předpokládá dopady především na podnikatelské subjekty, které poskytují platební služby. U těchto subjektů se předpokládá, že bude nezbytné vynaložit náklady na změnu nastavení IT systémů, tak aby vyhověly navrhované právní úpravě. Není možné stanovit kvantifikovaný odhad dopadů na IT oblast jednotlivých dotčených subjektů, neboť se předpokládá, že každý z nich se nachází na jiné úrovni. Podle dostupných informací na trhu platebních služeb dvě banky již rozhraní svého internetového bankovnictví otevřely dalším subjektům. Konkrétně se jedná o Českou spořitelnu a Fio banku. Česká spořitelna tuto možnost zatím cílila převážně na firemní uživatele a využilo toho pouze pár subjektů. Oproti tomu u Fio banky je tato možnost využívána mnohem více, a to taktéž jako u České spořitelny převážně ze strany právnických osob a podnikatelů. Zároveň je stále více zaznamenáván zájem mezi fyzickými osobami.

Pro některé subjekty lze vyčíslit hrubý odkad nákladů i na miliony korun, avšak konkrétní dopad na různé poskytovatele vedoucí účet se může dosti lišit. Výslednou výši nákladů na úpravu IT systémů navíc do značné míry ovlivní výsledná podoba prováděcích technických standardů, které připraví Evropský orgán pro bankovnictví a následně je formou prováděcího předpisu přijme Evropská komise. V současné době je znám pouze návrh ze strany Evropského orgánu pro bankovnictví, který je dostupný zde: https://www.eba.europa.eu/requlation-and-policv/pavment-services-and-electronic- money/requlatory-technical-standards-on-stronq-customer-authentication-and-secure- communication-under-psd2.

Kybernetická bezpečnost

S rozvojem oblasti platebních služeb souvisí také kybernetická bezpečnost, která je poměrně často diskutovaným tématem. Poslední dobou dochází k nárůstu kybernetických útoků nejen na podnikatelské subjekty poskytující platební služby, ale zejména na účty samotných uživatelů, a to jak v České republice, tak i v ostatních státech. Podvodníci uskutečňují cílené útoky zejména prostřednictvím podvodných e-mailů a taktéž využívají sociální sítě, např. Facebook. Rozesílané e-maily mají např. podobu objednávky z internetového obchodu, jejichž součástí je příloha s virem, který se po otevření přílohy nainstaluje do počítače, aniž by to uživatel zaznamenal. Podvodníci se také vydávají za zástupce daného poskytovatele platebních služeb a v e-mailu uvádí, že je nutné obnovit přístup do internetové banky a snaží se z uživatelů vylákat přihlašovací údaje, aby se mohli dostat na jejich platební účet. Vyjma přihlašovacích údajů hackeři potřebují ovládnout i telefon uživatele, aby se do internetové banky přihlásili, tudíž je nutné dodržet i ochranu telefonů.

Kybernetické útoky přes sociální síť Facebook jsou také velmi časté, neboť podvodník používá ke svému jednání buď zcizený, nebo falešný profil, a kontaktuje vytipovaného uživatele, kterého požádá o drobnou finanční pomoc. Důvěřivý uživatel se kliknutím na přiložený odkaz přesměruje na falešnou platební bránu, kde zadá svoje přihlašovací údaje nebo případně číslo karty a poskytne tak hackerům požadované údaje. Poskytovatelé platebních služeb a další asociace a sdružení na uživatele apelují, aby byli obezřetní při nakládání s přihlašovacími údaji a dodržovali bezpečnostní pravidla.

Jakmile poskytovatel platebních služeb zpřístupní rozhraní svého internetového bankovnictví dalším subjektům, bude nezbytné, aby zabezpečil ochranu platebních prostředků a nepodcenil prevenci kybernetických útoků, které proti němu mohou být namířeny. Tzv. třetí strany by měly rovněž podniknout příslušná opatření s cílem zamezit potenciálním kybernetickým útokům a udržovat vysoký standard bezpečnostních opatření. Předpokládá se, že by mohlo dojít k navýšení nákladů na ochranná opatření pro zainteresované subjekty a jejich IT systémy.

Vydání regulačních technických norem

Jak již bylo uvedeno, v únoru 2017 Evropský orgán pro bankovnictví zveřejnil návrhy regulačních technických norem týkajících se silného ověření uživatele a společné a bezpečné komunikace mezi poskytovateli platebních služeb podle čl. 98 směrnice. Vzhledem ke skutečnosti, že jde pouze o návrhy a není jasné, jaká bude finální podoba těchto regulačních technických norem, nelze některé dopady kvantifikovat.

Přehled změn, které směrnice o platebních službách přináší

1. Česká pošta bude nově poskytovatelem platebních služeb. Hlavním důvodem je zajištění poskytování platební služby SIPO v souladu se zákonem a bude uveden současný stav do souladu s navrhovanou úpravou. Podrobnější informace ke změně jsou uvedeny v bodě 1.

2. U poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu se navíc oproti současnému stavu jako preventivní opatření proti praní špinavých peněz a podpora jasnější vlastnické struktury zavádí povinnost, aby osoby, které drží kvalifikovanou účast na poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, byly důvěryhodné. Podrobnější informace ke změně jsou uvedeny v bodě 7.

3. Navrhovaná úprava přináší změnu oproti současnému stavu, aplikace ochrany spotřebitelů nebude rozšířena na drobné podnikatele, neboť ostatní právní předpisy přistupují ke všem podnikatelům stejně a kategorii drobných podnikatelů v zásadě nevyčleňují, s výjimkou ustanovení §1315 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) upravujícího nakládání se zástavou. Podrobnější informace ke změně jsou uvedeny v bodě 9 a 14.

4. U výpovědi závazku ze smlouvy dojde k zachování současného stavu, ale bude uplatněna jedna drobná změna, a to povinné zkrácení lhůty podle čl. 55 odst. 2 směrnice z 12 na 6 měsíců. Podrobnější informace ke změně jsou uvedeny v bodě 11.

5. Bod 7 přílohy I směrnice zavádí novou platební službu pod názvem služba nepřímého dání platebního příkazu. Navrhovaná úprava přináší regulaci moderních způsobů placení, které využívají internetové a mobilní aplikace. V okamžiku, kdy je zadáván platební příkaz, příjemce dostane informaci, zda je na účtu dostatek peněžních prostředků. Na základě služby nepřímé dání platebního příkazu může být zajištěna rychlejší expedice zboží. Podrobnější informace jsou uvedeny v bodě 17.

6. Bod 8 přílohy I směrnice zavádí novou platební službu pod názvem služba informování o platebním účtu. Uživatel bude moci získat informace ze svých platebních účtů prostřednictvím jediné aplikace. Využívání této služby povede k zpřehlednění financí. Podrobnější informace jsou uvedeny v bodě 18.

7. Navrhovaná úprava přináší snížení limitu odpovědnosti plátce za neautorizovanou platební transakci, která bude zapříčiněna použitím ztracené nebo odcizené platební karty. Plátce nesl odpovědnost maximálně do výše 150 EUR a nyní dochází ke snížení limitu na 50 EUR. Podrobnější informace jsou uvedeny v bodě 19.

8. Směrnice nově zavádí tzv. silné ověření uživatele, jehož cílem je zajistit bezpečnější platby přes internet. Při silném ověření bude vyžadována kombinace alespoň dvou způsobů ověření - údaje známé pouze uživateli, věc, která je vlastněna pouze uživatelem, anebo biometrické údaje.

9. Navrhovaná úprava nově reguluje blokaci peněžních prostředků. Nově bude možné zablokovat pouze takovou částku, kterou uživatel odsouhlasí a jakmile bude mít poskytovatel platebních služeb informaci o skutečné výši transakce, bude povinen blokaci zrušit.

Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení směrnice o základním platebním účtu

Řešená otázka	Doporučené řešení
Subjekty v působnosti části páté zákona	Varianta 1 - uplatnit některá ustanovení části páté návrhu zákona na Českou národní banku
Účty v působnosti části páté zákona	Varianta 0 - uplatnit část pátou návrhu zákona na ty platební účty, jejichž majitelem je spotřebitel a ze kterých lze alespoň vybrat hotovost, převádět peněžní prostředky a na které lze připisovat peněžní prostředky
Poskytování přehledu o úplatě za poskytnuté služby	Směrnice o základním platebním účtu stanoví, že členské státy mohou určit, že se přehled o úplatě za poskytnuté služby poskytuje společně s informacemi požadovanými podle jiných unijních či vnitrostátních právních předpisů o platebních účtech a souvisejících službách. Vzhledem k tomu, že žádný unijní ani národní právní předpis nezakazuje poskytovat přehled o úplatě za poskytnuté služby společně s jinými informacemi či dokumenty, jeví se tato diskrece stanovená směrnicí jako bezpředmětná.
Provozovatel srovnávacích internetových stránek	Varianta 0 - srovnávací stránky budou provozovány soukromým subjektem
Rozsah služeb srovnávaných na internetových stránkách	Varianta 0 - srovnávací stránky budou porovnávat úplatu za služby, které budou uvedeny v prováděcím právním předpise
Pravidla změny platebního účtu	Varianta 1 - na vnitrostátní změnu účtu se uplatní jiný postup, než který je stanoven směrnicí
Forma žádosti o změnu platebního účtu	Varianta 1 - uživatel může využít k udělení zmocnění předepsaný formulář a na vyžádání obdrží jeho vyplněnou kopii
Stanovení dodatečných informačních povinností při změně účtu	Varianta 0 - nestanovit dodatečné informační povinnosti při změně platebního účtu
Vymezení okruhu institucí nabízejících základní platební účet	Varianta 2 - uplatnit působnost části páté hlavy III na banky a zahraniční banky, které mají pobočku na území České republiky, jestliže tyto instituce nabízejí platební účty spotřebitelům
Skutečný zájem otevřít si účet na území daného členského státu	Varianta 0 - nebude stanoven oprávněný zájem na otevření účtu na daném území
Další případy zamítnutí žádosti o základní platební účet	Varianta 0 - budou stanoveny další konkrétní případy, kdy úvěrová instituce bude oprávněna zamítnout žádost spotřebitele o základní platební účet
Doplňkové služby u základního platebního účtu	Varianta 1 - úvěrové instituce nebudou muset u základního platebního účtu poskytovat doplňkové služby
Možnost přečerpání	Varianta 0 - úvěrové instituce budou oprávněny na žádost uživatele poskytovat u základního platebního účtu možnost přečerpání
Výše úplaty za základní platební účet	Varianta 3 - úvěrové instituce budou základní platební účet nabízet za přiměřenou úplatu a nebude stanoven minimální počet operací, které budou poskytovány bezplatně nebo za přiměřenou úplatu
Jednostranné ukončení smlouvy o základním platebním účtu ze strany úvěrové instituce	Varianta 0 - budou stanoveny další konkrétní případy, které povedou k jednostrannému ukončení smlouvy o základním platebním účtu úvěrovou institucí
Stanovení výhodnější úplaty na základě úrovně bankovního začlenění spotřebitele	Varianta 0 - nebude zaveden systém úplat zohledňující bankovní začlenění klienta

5. IMPLEMENTACE DOPORUČENÉ VARIANTY A VYNUCOVÁNÍ

Začlenění doporučených variant bude provedeno změnou dotčených ustanovení zákona o platebním styku. Vynucování pak bude probíhat v rámci dohledové činnosti České národní banky, České obchodní inspekce, Ministerstva financí a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

6. PŘEZKUM ÚČINNOSTI REGULACE

Poskytovatelé platebních služeb mají vykazovací povinnost vůči České národní bance, tudíž přezkum účinnosti a vhodnosti nové právní úpravy bude prováděn Českou národní bankou, která vykonává funkci dohledového orgánu nad finančním trhem.

7. KONZULTACE A ZDROJE DAT

Návrh zákona byl konzultován s Českou národní bankou a se zástupci trhu, zejména s Českou bankovní asociací. V rámci konzultačního materiálu byly národní diskrece konzultovány prostřednictvím konzultačního materiálu uveřejněného na internetových stránkách Ministerstva financí. Své odpovědi k jednotlivým diskrečním oprávněním zaslala mimo výše uvedených subjektů také jedna nejmenovaná advokátní kancelář, nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů, vydavatel kreditních karet, zástupce akademické sféry a zástupce vydavatelů tankovacích palivových karet. Legislativní návrh byl rovněž konzultován v rámci dalších dvou konzultací. Druhá konzultace byla zaměřena na veřejnoprávní část a třetí konzultace na soukromoprávní část.

B. Zhodnocení zvláštních dopadů a souladu s právními normami

1. Zhodnocení dopadů na veřejné rozpočty

V současnosti není možné finanční dopady na státní rozpočet kvantifikovat. Náklady lze očekávat v souvislosti s vedením správních řízení a při výkonu dohledu a rozhodovací činnosti finančního arbitra. Vzhledem k tomu, že změny nejsou zásadní oproti stávajícímu stavu, nelze očekávat zásadní dopady na rozpočet dohledového orgánu.

2. Zhodnocení souladu návrhu zákona s ústavním pořádkem ČR

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Z ústavního pořádku České republiky nevyplývají specifické právní normy ústavněprávní síly dopadající na oblast platebních služeb.

Návrh zákona se dotýká zejména ústavně zaručeného práva vlastnit majetek (čl. 11 LPS) a ústavně zaručeného práva podnikat (čl. 26 LPS). Při zásazích do těchto základních práv návrh zákona plně respektuje zásadu, že při stanovení mezí základních práv musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu (čl. 4 odst. 4 LPS). Zásahy do uvedených základních práv jsou vyváženy legitimním zájmem na ochraně spotřebitele.

Pokud jde o postavení České národní banky, návrh zákona respektuje zásadu, že do činnosti České národní banky lze zasahovat pouze na základě zákona (čl. 98 odst. 1 Ústavy) a činí tak způsobem, který neohrožuje plnění jejího hlavního ústavně zakotveného cíle, jímž je péče o cenovou stabilitu. Kromě toho návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky, např. zásady vyplývající z pojmu demokratického právního státu (čl. 1 Ústavy), zásadu enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí (čl. 2 odst. 2 LPS) a v oblasti správního trestání zásadu nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege (čl. 39 LPS).

3. Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami a slučitelnost s právními akty EU

Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s právními akty Evropské unie. Navrhovaná právní úprava je implementací evropských právních předpisů, konkrétně směrnice o platebních službách na vnitřním trhu. Z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, nevyplývají specifické právní normy dopadající na oblast platebních služeb. Pokud jde o práva zaručená Evropskou úmluvou o lidských právech, dotýká se návrh zákona zejména ochrany vlastnictví (čl. 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě) a práva na soukromý život (čl. 8 Úmluvy). Zásahy do těchto práv jsou nezbytné k naplnění legitimního cíle, jímž je zájem na ochraně spotřebitele. Tím je podle názoru předkladatele naplněn právní základ, který Úmluva stanoví pro zásahy do těchto práv, konkrétně v případě ochrany vlastnictví je to obecný zájem (čl. 1 odst. 2 Protokolu č. 1 k Úmluvě) a v případě práva na soukromý život hospodářský blahobyt země a ochrana práv a svobod jiných (čl. 8 odst. 2 Úmluvy). Kromě toho návrh zákona respektuje další práva zaručená Úmluvou, zejména právo na spravedlivý proces (čl. 6 odst. 1 Úmluvy) a prostředek nápravy (čl. 13 Úmluvy) tím, že nijak neomezuje právo osob dotčených zásahy do výše uvedených práv žádat o přezkoumání těchto zásahů soud, a dále zásadu nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege (čl. 7 Úmluvy) tím, že skutkové podstaty přestupků jsou stanoveny zákonem a vymezeny dostatečně určitě a předvídatelně.

Návrh zákona je v souladu s právními akty Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie, zejména se zásadou proporcionality a subsidiarity, se zásadou rovného zacházení, nediskriminace a právní jistoty.

4. Sociální dopady

Navrhovaná právní úprava předpokládá zlepšení přístupu určitých skupin spotřebitelů k finančním službám.

5. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení na životní prostředí

Návrh zákona nemá žádné dopady na životní prostředí.

6. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovaná právní úprava není v rozporu se zákazem diskriminace a nemá žádný dopad na rovnost mužů a žen.

7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (DPIA)

Návrh zákona nezasahuje do ochrany soukromí či osobních údajů. Návrh zákona žádným způsobem nemění dosavadní praxi v této oblasti. Návrh zákona není v rozporu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s.), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, ani se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

8. Zhodnocení korupčních rizik (CIA)

Korupční rizika, která mohou vést ke zvýhodnění konkrétních subjektů vůči jiným, spočívají v benevolentním výkonu dohledu a správního řízení ze strany orgánů dohledu. Je však třeba uvést, že právní řízení se řídí správním řádem či sektorovým procesními předpisy. Rozhodovací pravomoc je transparentní a je vždy možné určit konkrétní subjekty, které jsou odpovědné za rozhodnutí. Na základě výše uvedených skutečností je možné usoudit, že se nepředpokládá vznik žádných korupčních rizik.

9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení na mezinárodní konkurenceschopnost

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá dopad na mezinárodní konkurenceschopnost.

10. Zhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí

Navrhovaná právní úprava předpokládá dopad na podnikatelské prostředí, a to konkrétně na drobné podnikatele, na které již nebudou aplikována povinně vybraná ustanovení hlavy IV směrnice o platebních službách. Konkrétně se jedná např. o ustanovení o předsmluvních informacích, smlouvě o jednorázové platební transakci, rámcové smlouvě, změně závazku z rámcové smlouvy, lhůtách ohledně oznámení a nápravy neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce.

11. Zhodnocení dopadů na územní samosprávné celky (kraje, obce)

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá dopad na územní samosprávné celky.

12. Zhodnocení dopadů na spotřebitele

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádné negativní dopady na spotřebitele. Naopak jejím cílem je posílení vnitřního trhu platebních služeb v Evropské unii, jehož účastníky jsou spotřebitelé a rovněž stanovuje jednotné standardy platebního styku a ochrany uživatelů platebních služeb.

13. Zhodnocení dopadů na výkon statistické služby

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádné dopady na výkon statistické služby.

Vzhledem k zavedení internetových srovnávacích stránek spíše podporuje výkon statistické služby a zajistí větší množství dat pro výkon statistické služby.

14. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

NÁVRHY PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

NÁVRH

VYHLÁŠKA

ze dne 2017,

o žádostech a oznámeních souvisejících s výkonem činnosti podle zákona o

platebním styku

Česká národní banka stanoví podle §263 zákona č. /2017 Sb., o platebním styku, k provedení §10 odst. 4, §11 odst. 2, §18 odst. 6, §27 odst. 4, §28 odst. 3, §29 odst. 4, §33 odst. 5, §34 odst. 2, §38 odst. 2, §43 odst. 3, §44 odst. 2, §51 odst. 4, §52 odst. 2, §55 odst. 2, §60 odst. 3, §61 odst. 2, §69 odst. 4, §70 odst. 2, §76 odst. 6, §86 odst. 4, §87 odst. 3, §88 odst. 4, §92 odst. 5, §93 odst. 2, §96 odst. 2, §101 odst. 3, §102 odst. 2:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§1

Předmět úpravy

Tato vyhláška upravuje

a) podrobnosti náležitostí žádosti o

1. povolení k činnosti platební instituce nebo rozšíření rozsahu platebních služeb,

2. povolení k činnosti správce informací o platebním účtu,

3. povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo rozšíření rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz,

4. povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo rozšíření rozsahu platebních služeb,

5. povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nebo rozšíření platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz,

6. souhlas platební instituci nebo instituce elektronických peněz k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo obchodního zástupce,

7. souhlas správci informací o platebním účtu k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo obchodního zástupce,

b) náležitosti oznámení

1. změny údajů uvedených v žádosti povolení k činnosti platební instituce,

2. změny údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu,

3. změny údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz,

4. změny údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu,

5. změny údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

6. nabýt, zvýšit, pozbýt nebo snížit kvalifikovanou účast na platební instituce nebo na instituci elektronických peněz nebo je ovládnout nebo přestat ovládat,

7. platební instituce nebo instituce elektronických peněz poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce (zápis obchodního zástupce),

8. výkonu některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby,

9. změny údajů uvedených v žádosti platební instituce nebo instituce elektronických peněz o souhlas k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo obchodního zástupce,

10. změny údajů uvedených v žádosti správce informací o platebním účtu k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo obchodního zástupce,

11. platební instituce nebo instituce elektronických peněz poskytovat platební služby v hostitelském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo obchodního zástupce,

12. správce informací o platebním účtu poskytovat činnost v hostitelském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo obchodního zástupce.

(2) Tato vyhláška dále upravuje formáty a další technické náležitosti žádostí a oznámení podle odstavce 1.

§2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) dokladem o bezúhonnosti vydaným cizím státem doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů¹⁾ ne starší 3 měsíců vydaný cizím státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i cizím státem, ve kterém se fyzická osoba v posledních 3 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců, v němž má nebo v posledních 3 letech měla právnická osoba sídlo, jakož i cizím státem, ve kterém právnická osoba má nebo v posledních 3 letech měla organizační složku podniku, pokud právní řád tohoto státu upravuje trestní odpovědnost právnických osob,

b) doklady k posouzení důvěryhodnosti doklad o bezúhonnosti podle písmene a), prohlášení o svéprávnosti fyzické osoby a prohlášení obsahující údaje a doklady k opatření výpisu z evidence Rejstříku trestů a údaje o dosavadní činnosti fyzické nebo právnické osoby za období posledních 10 let, zejména o

1. uložení správního trestu souvisejícího s výkonem zaměstnání, funkce nebo podnikatelskou činností,

2. rozhodnutí o úpadku nebo o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku,

3. pozastavení nebo odnětí povolení k podnikatelské nebo jiné činnosti, pokud k němu nedošlo na základě žádosti osoby, která je držitelem takovéhoto povolení,

4. odmítnutí souhlasu soudu nebo správního orgánu s volbou, jmenováním nebo ustanovením do funkce nebo s nabytím kvalifikované účasti nebo k ovládnutí osoby, jestliže byl takový souhlas vyžadován,

5. vyloučení z profesní komory, spolku nebo asociace sdružujících osoby působící na finančním trhu,

c) dokladem souvisejícím s nabytím kvalifikované účasti prohlášení osoby, která hodlá nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast, zda

1. nabývá podíly vlastním jménem a na vlastní účet,

2. vykonává nebo bude vykonávat hlasovací práva ve prospěch třetí osoby,

3. hodlá převést na základě uzavřené smlouvy nebo ujednání hlasovací práva na jinou osobu,

4. existuje nebo má nastat skutečnost, na základě které je nebo se stane osobou ovládanou,

5. jedná ve shodě s jinou osobou, na kterou byl převeden výkon hlasovacích práv nebo která má uplatňovat významný vliv na řízení, a

6. má dluhy, jejichž výše přesahuje 5 % vlastního kapitálu nebo majetku nebo které mohou mít účinek v této výši,

¹⁾ Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

d) finančními výkazy

1. výroční zprávy a účetní závěrky za poslední 3 účetní období, nebo za období, po které žadatel vykonává podnikatelskou činnost, jestliže je toto období kratší než 3 účetní období; v případě, že žadatel je součástí konsolidačního celku, též konsolidované výroční zprávy a účetní závěrky za stejné období; pokud má být podle jiného právního předpisu²⁾ účetní závěrka ověřena auditorem, je předkládána účetní závěrka ověřená auditorem,

2. doklady o příjmech za poslední 3 roky, majetku a dluzích, pokud se jedná o fyzickou osobu,

e) informací o osobách s úzkým propojením

1. identifikační údaje osob s úzkým propojením s uvedením, zda se jedná o zahraniční osobu, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu působit jako banka, instituce elektronických peněz, pojišťovna, zajišťovna, investiční společnost nebo poskytovatel investičních služeb nebo jiný subjekt s předmětem činnosti podléhající povolení tohoto orgánu nebo je ovládající osobou takové osoby,

2. popis struktury skupiny a způsobu propojení s grafickým znázorněním vztahů mezi jednotlivými úzce propojenými osobami s uvedením předmětu jejich činnosti,

3. sdělení, že účinnému výkonu dohledu podle zákona nebrání úzké propojení mezi žadatelem a dalšími osobami, právní předpisy třetího státu, kterými se řídí jedna nebo více osob s úzkým propojením, ani obtížná vymahatelnost práva v tomto třetím státě,

f) obchodním plánem skutečně zamýšlený podnikatelský plán žadatele na první tři účetní období zpracovaný ve formátu výkazů účetní závěrky podle zákona upravujícího účetnictví³⁾ spolu s komentářem, který obsahuje

1. záměry žadatele z hlediska rozsahu a objemu poskytovaných platebních služeb nebo vydávaných elektronických peněz a dalších činností podle zákona a popis plánovaného způsobu jejich dosažení, včetně charakteristiky cílové skupiny klientů a obchodní sítě žadatele,

2. základní východiska a předpoklady, na kterých je plán založen, a odůvodnění provázanosti kvantitativních údajů plánu a reálnosti plánovaných výsledků činnosti,

g) údaji o osobě

1. u právnické osoby obchodní firma, anebo název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,

2. u fyzické osoby jméno, anebo jména, a příjmení, rodné číslo, datum narození, nebylo- li přiděleno rodné číslo, adresa bydliště ve tvaru ulice, číslo popisné, obec, část obce, poštovní směrovací číslo a stát; u podnikatele zapsaného do obchodního rejstříku také obchodní firma, místo podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,

i) údaji o odborné praxi

1. informace o druhu odborné praxe,

2. uvedení osoby, u níž je, nebo byla, odborná praxe vykonávána,

3. označení pracovního zařazení a v případě významu praxe pro činnost na finančním trhu také popis vykonávané činnosti včetně rozsahu pravomocí a odpovědností spojených s touto činností a počtu řízených osob,

4. vymezení doby, po kterou byla činnost podle bodu 3 vykonávána,

5. souhlas s výkonem pracovního zařazení vyžadovaný jinými právními předpisy, pokud byl takový souhlas třeba,

j) údaji o vzdělání

1. název a druh nebo typ vzdělávací instituce, studijní program, zaměření studijního programu, doba trvání studijního programu, způsob a datum ukončení studia, případně získané tituly,

2. přehled absolvovaných odborných zkoušek a kurzů, stáží a studijních pobytů s významem pro působení na finančním trhu s uvedením roku jejich absolvování a zaměření.

²⁾ Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

³⁾ §18 zákona o účetnictví.

ČÁST DRUHÁ POVOLENÍ A OZNÁMENÍ

Povolení k činnosti platební instituce, změna údajů uvedených v žádosti o povolení a rozšíření rozsahu povolení

§3

(1) Podrobnostmi náležitostí žádosti o povolení k činnosti platební instituce jsou údaje a doklady osvědčující splnění podmínek pro udělení povolení, které obsahují informace o žadateli a informace související s činností platební instituce.

(2) Údaji a doklady obsahujícími základní informace o žadateli jsou

a) společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy,

b) výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence podnikatelů ne starší 3 měsíců, jde-li o již vzniklou právnickou osobu,

c) skutečné sídlo, pokud se liší od sídla žadatele,

d) seznam návrhů na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, o kterých nebylo soudní řízení ke dni podání žádosti pravomocně ukončeno, pokud byly takové návrhy vzneseny a pokud jde o návrhy, které by mohly mít podstatný vliv na další fungování společnosti,

e) seznam vedoucích osob a za každou osobu

1. doklady k posouzení důvěryhodnosti,

2. přehled členství ve volených orgánech jiných právnických osob za období posledních 10 let obsahující údaje o osobě právnické osoby, označení vykonávané funkce a období jejího výkonu,

3. výčet funkcí ve volených orgánech jiných právnických osob, které hodlá vykonávat souběžně s výkonem funkce, obsahující údaje o osobě a označení funkce s uvedením, zda se jedná o funkci výkonného nebo nevýkonného člena a

4. navrhovaná funkce a stručný popis výkonu funkce z hlediska svěřených pravomocí a odpovědností,

f) seznam vedoucích osob, které skutečně řídí činnost v oblasti poskytování platebních služeb a za každou osobu údaje o odborné praxi a údaje o vzdělání,

g) výše počátečního kapitálu a doklady o jeho původu,

h) finanční výkazy žadatele, jde-li o již vzniklou právnickou osobu,

i) seznam osob s kvalifikovanou účastí na žadateli a osob, které jednáním ve shodě s jinou osobou mají kvalifikovanou účast na žadateli, s uvedením jejich údajů o osobě, dále graficky znázorněné vztahy mezi těmito osobami a výše kvalifikované účasti na základním kapitálu nebo hlasovacích právech vyjádřené v procentech a absolutní hodnotou, anebo uvedení a popis jiné formy uplatňování významného vlivu na řízení žadatele, u osob jednajících ve shodě také popis skutečnosti, na jejímž základě dochází k jednání ve shodě, a v případě, že jde o osobu podléhající dohledu orgánu jiného státu, než je Česká republika, též uvedení tohoto orgánu dohledu,

j) seznam osob, které jsou členy voleného orgánu právnické osoby uvedené v seznamu podle písmene i) s uvedením údajů o osobě, popis vykonávané funkce a doklady k prokázání důvěryhodnosti,

k) za každou osobu uvedenou v seznamu podle písmene i)

1. doklady k posouzení důvěryhodnosti,

2. výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence podnikatelů ne starší 3 měsíců, jde-li o právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu,

3. podklad související s nabytím kvalifikované účasti,

4. přehled minulého a současného členství osoby ve vedoucích orgánech jiných právnických osob za období posledních 10 let obsahující údaje o těchto osobách, označení vykonávané funkce a období jejího výkonu v jiné právnické osobě; je-li osobou s kvalifikovanou účastí na žadateli právnická osoba, uvede tyto informace za osoby uvedené v seznamu podle písmene j),

5. přehled finančních a personálních vztahů této osoby a osob jí blízkých minimálně k členům vedoucího orgánu žadatele a právnické osoby, která ovládá žadatele, a

6. finanční výkazy,

l) seznam osob s úzkým propojením a za každou osobu uvedenou v tomto seznamu informace o osobách s úzkým propojením,

m) stanovisko orgánu, který provádí dohled nad osobou uvedenou v seznamu podle písmene i) v zemi jejího sídla, k záměru této osoby účastnit se v České republice majetkově na činnosti právnické osoby, o jejíž povolení k činnosti se žádá, je-li osobou s kvalifikovanou účastí na žadateli právnická osoba se sídlem mimo území členského státu, nad kterou je takový dohled v zemi jejího sídla vykonáván, a

n) popis skutečnosti, na základě které se osoba uvedená v seznamu podle písmene i) stává osobou ovládající žadatele, pokud dochází k ovládnutí.

(3) Je-li osobou s kvalifikovanou účastí uvedenou v seznamu podle odst. 2 písm. i) právnická osoba se sídlem v jiném členském státě a tato osoba podléhá dohledu příslušného orgánu v členském státě jejího sídla, žadatel namísto údajů a dokladů podle odst. 2 písm. j) a k) bodů 1 a 4 předkládá potvrzení tohoto orgánu dohledu, že se jedná o osobu podléhající jeho dohledu, jejíž důvěryhodnost prověřil, a že nemá žádné aktuální poznatky svědčící o její nedůvěryhodnosti.

(4) Údaji a doklady obsahujícími informace související s požadovanou činností platební instituce jsou

a) uvedení platebních služeb, o něž se žádá,

b) obchodní plán; pokud mají být vykonávány platební služby v jiném členském státě nebo ve státě, který není členským státem, uvedení, jaká část podnikání týkající se poskytování platebních služeb bude provozována v České republice,

c) popis řídicího a kontrolního systému v rozsahu požadavků podle §20 odst. 1 zákona a vyhlášky upravující způsob plnění požadavků na řídící a kontrolní systém s uvedením způsobu zapracování jednotlivých požadavků do vnitřních předpisů žadatele; součástí řídicího a kontrolního systému je vždy také systém vnitřních zásad a postupů k předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

d) zvolený způsob ochrany peněžních prostředků svěřených k provedení platební transakce; v závislosti na zvoleném způsobu ochrany podle §22 odst. 1 nebo 2 zákona dále postupy pro zajištění řádné a oddělené evidence těchto svěřených peněžních prostředků včetně jejich ochrany před nároky věřitelů platební instituce a v případě platební neschopnosti, a jejich uložení na samostatném účtu s uvedením osoby, která k němu bude mít k tomuto účtu přístup, a pravidla pro investování peněžních prostředků, nebo návrh pojistné smlouvy nebo smlouvy upravující jinou srovnatelnou záruku spolu s potvrzením osoby podle §22 odst. 3 nebo 4 zákona, že v případě vydání povolení k činnosti platební instituce bude tato smlouva uzavřena,

e) podrobný popis investiční politiky obsahující aktiva, do kterých bude platební instituce investovat peněžní prostředky jiných osob, které nejsou určeny k provedení platební transakce,

f) popis způsobu provádění jednotlivých platebních služeb podle §8 odst. 1 zákona a činností s tím souvisejících, které hodlá žadatel poskytovat, se zohledněním individuálních podmínek žadatele, zejména popis nakládání s hotovostními a bezhotovostními peněžními prostředky, průběhu platební transakce včetně přijímání a provádění platebních příkazů, vydávání platebních prostředků a poskytování úvěrů,

g) smlouva nebo návrh pojistné smlouvy nebo smlouvy o poskytnutí záruky podle §9 odst. 1 písm. d) a §17 odst. 1 a 2 zákona, pokud se má povolení k činnosti platební instituce vztahovat na službu nepřímého dání platebního příkazu nebo na službu informování o platebním účtu,

h) popis věcného, technického a organizačního zabezpečení jednotlivých činností, který vždy zahrnuje předpokládaný počet pracovníků v rozdělení na příslušné organizační útvary, popis informačního systému, systému účetnictví a finančního výkaznictví,

i) popis předmětu, rozsahu a způsobu výkonu jiné podnikatelské činnosti, pokud platební instituce vykonává jinou podnikatelskou činnost, než je poskytování platebních služeb,

j) návrh přístupu, který bude platební instituce uplatňovat při výpočtu kapitálové přiměřenosti, včetně zdůvodnění navrhovaného přístupu, údajů použitých pro výpočty kapitálové přiměřenosti a výpočtů kapitálové přiměřenosti podle všech přístupů ve struktuře podle hlášení o kapitálu platební instituce upraveného vyhláškou o předkládání informací České národní bance⁴⁾.

(5) Pokud žadatel hodlá svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k poskytování platebních služeb jiné osobě, předloží kromě údajů a dokladů uvedených v odstavci 4 dále

a) popis zásad výkonu prostřednictvím jiné osoby a uvedení, které provozní činnosti hodlá na jinou osobu převézt,

b) v rámci popisu řídicího a kontrolního systému platební instituce podle odst. 4 písm. c) rovněž způsob řízení, kontroly a zabezpečení činnosti vykonávané prostřednictvím jiné osoby.

(6) Pokud žadatel hodlá využívat obchodní zástupce, předloží kromě údajů a dokladů uvedených v odstavci 4

a) kritéria pro vyhodnocení vhodnosti vnitřních kontrolních mechanismů obchodního zástupce z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

b) v rámci popisu řídicího a kontrolního systému platební instituce podle odst. 4 písm. c) popis a způsob zapracování požadavků uvedených v §20 odst. 1 písm. l) a m) zákona,

c) návrh vzorové smlouvy mezi žadatelem a obchodním zástupcem,

d) informace o

1. způsobu a periodicitě poskytování podkladů obchodním zástupcem pro zajištění informační povinnosti platební instituce vůči České národní bance,

2. způsobu zajištění školení obchodního zástupce k zajištění požadované kvality poskytovaných platebních služeb a souladu s platnými právními předpisy,

3. kritériích pro posuzování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a dostatečné zkušenosti obchodního zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby obchodního zástupce, který je právnickou osobou, včetně seznamu dokladů, které bude platební instituce vyžadovat pro tyto účely od obchodního zástupce,

4. způsobu průběžného ověřování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a dostatečné zkušenosti každé osoby podle bodu 3,

5. způsobu uchování, evidování a aktualizování údajů o každé osobě podle bodu 3.

§4

Náležitostmi oznámení změny údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti platební instituce a jejích přílohách, s výjimkou změny kvalifikované účasti nebo změny rozsahu činnosti, je specifikace změny údaje a podle charakteru změny údaje a doklady podle §3 odst. 2 a 4, případně 5 a 6, u nichž dochází ke změně.

⁴⁾Vyhláška o předkládání informací podle zákona č. /2017 Sb., o platebním styku.

§5

Náležitostmi žádosti o rozšíření povolení k činnosti platební instituce jsou tyto údaje a doklady

a) uvedení činnosti, o jejíž rozšíření se žádá a

b) údaje a doklady podle §3 odst. 2 a 4, u nichž dochází ke změně v souvislosti se změnou rozsahu činnosti.

Povolení k činnosti správce informací o platebním účtu a změna údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti

§6

2. (1) Podrobnostmi náležitostí žádosti o povolení k činnosti správce informací o platebním účtu jsou údaje a doklady osvědčující splnění podmínek pro udělení povolení týkající se žadatele a činnosti související s výkonem činnosti správce informací o platebním účtu.

3. (2) Údaji a doklady obsahujícími základní informace o žadateli jsou:

a) společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy,

b) výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence podnikatelů ne starší 3 měsíců jde-li o již vzniklou právnickou osobu,

c) skutečné sídlo, pokud se liší od sídla žadatele,

d) seznam návrhů na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, o kterých nebylo soudní řízení ke dni podání žádosti pravomocně ukončeno, pokud byly takové návrhy vzneseny a pokud jde o návrhy, které by mohly mít podstatný vliv na další fungování společnosti,

e) finanční výkazy žadatele, jde-li o již vzniklou právnickou osobu

f) údaje k opatření výpisu z Rejstříku trestů, jde-li o fyzickou osobu,

g) prohlášení žadatele, že nenastala žádná skutečnost, která zakládá překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání,

h) doklad o bezúhonnosti vydaný cizím státem za žadatele; je-li žadatel právnickou osobou též za každou vedoucí osobu žadatele,

i) doklad o svéprávnosti, je-li žadatel fyzickou osobou,

j) seznam vedoucích osob s uvedením jejich údajů o osobě a za každou vedoucí osobu doklady k prokázání důvěryhodnosti,

k) seznam vedoucích osob, které skutečně řídí činnost v oblasti poskytování služby informování o platebním účtu, a za každou osobu údaje o odborné praxi a údaje o vzdělání.

(3) Údaji a doklady souvisejícími s výkonem činnosti správce informací o platebním účtu jsou:

a) obchodní plán, včetně uvedení, jaká část podnikání týkající se poskytování platebních služeb bude provozována v České republice,

b) smlouva nebo návrh pojistné smlouvy nebo smlouvy o poskytnutí záruky podle §42 odst. 1 písm. c) a §46 odst. 1 zákona,

c) popis personálního, organizačního a technického zabezpečení jednotlivých činností, který vždy zahrnuje předpokládaný počet pracovníků v rozdělení na příslušné organizační útvary, popis informačního systému, systému účetnictví a finančního výkaznictví, a pokud žadatel zamýšlí využívat obchodní zástupce, též popis jejich činnosti a kontroly,

d) popis řídicího a kontrolního systému v rozsahu požadavků podle §48 odst. 1 zákona s uvedením způsobu zapracování jednotlivých požadavků do vnitřních předpisů žadatele,

§7

Náležitostmi oznámení změny údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu a jejích přílohách je specifikace změny údaje a podle charakteru změny údaje a doklady podle §6, u nichž dochází ke změně.

Povolení k činnosti instituce elektronických peněz, změna údajů uvedených v žádosti o povolení a rozšíření povolení

§8

(1) Podrobnostmi náležitostí žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz jsou údaje a doklady osvědčující splnění podmínek pro udělení povolení, které obsahují informace o žadateli a informace související s činností instituce elektronických peněz.

(2) Údaji a doklady obsahujícími základní informace o žadateli jsou:

a) společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy,

b) výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence podnikatelů ne starší 3 měsíců, jde-li o již vzniklou právnickou osobu

c) skutečné sídlo, pokud se liší od sídla žadatele,

d) seznam návrhů na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, o kterých nebylo soudní řízení ke dni podání žádosti pravomocně ukončeno, pokud byly takové návrhy vzneseny a pokud jde o návrhy, které by mohly mít podstatný vliv na další fungování společnosti,

e) seznam vedoucích osob a za každou osobu

1. doklady k posouzení důvěryhodnosti,

2. přehled členství ve volených orgánech jiných právnických osob za období posledních 10 let obsahující údaje o osobě právnické osoby, označení vykonávané funkce a období jejího výkonu,

3. výčet funkcí ve volených orgánech jiných právnických osob, které hodlá vykonávat souběžně s výkonem funkce, obsahující údaje o osobě a označení funkce s uvedením, zda se jedná o funkci výkonného nebo nevýkonného člena a

4. stručný popis výkonu funkce z hlediska svěřených pravomocí a odpovědností,

f) seznam vedoucích osob, které skutečně řídí činnost v oblasti vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb, a za každou osobu údaje o odborné praxi a údaje o vzdělání,

g) finanční výkazy žadatele, jde-li o již vzniklou právnickou osobu,

h) výše počátečního kapitálu a doklady o jeho původu,

i) seznam osob s kvalifikovanou účastí na žadateli a osob, které jednáním ve shodě s jinou osobou mají kvalifikovanou účast na žadateli, s uvedením jejich údajů o osobě, dále graficky znázorněné vztahy mezi těmito osobami a výše kvalifikované účasti na základním kapitálu nebo hlasovacích právech vyjádřené v procentech a absolutní hodnotou, anebo uvedení a popis jiné formy uplatňování významného vlivu na řízení žadatele, u osob jednajících ve shodě také popis skutečnosti, na jejímž základě dochází k jednání ve shodě, a v případě, že jde o osobu podléhající dohledu orgánu jiného státu, než je Česká republika, též uvedení tohoto orgánu dohledu,

j) seznam osob, které jsou členy voleného orgánu právnické osoby uvedené v seznamu podle písmene i) s uvedením údajů o osobě, popis vykonávané funkce a doklady k prokázání důvěryhodnosti,

k) za každou osobu uvedenou v seznamu podle písmene i)

1. doklad k posouzení důvěryhodnosti,

2. výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence podnikatelů ne starší 3 měsíců, jde-li o právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu,

3. podklad související s nabytím kvalifikované účasti,

4. přehled minulého a současného členství osoby ve vedoucích orgánech jiných právnických osob za období posledních 10 let obsahující údaje o těchto osobách, označení vykonávané funkce a období jejího výkonu v jiné právnické osobě; je-li osobou s kvalifikovanou účastí na žadateli právnická osoba, uvede tyto informace za osoby uvedené v seznamu podle písmene j),

5. přehled finančních a personálních vztahů této osoby a osob jí blízkých minimálně k členům vedoucího orgánu žadatele a právnické osoby, která ovládá žadatele, a

6. finanční výkazy,

l) seznam osob s úzkým propojením a za každou osobu uvedenou v tomto seznamu informace o osobách s úzkým propojením

m) stanovisko orgánu, který provádí dohled nad osobou uvedenou v seznamu podle písmene i) v zemi jejího sídla, k záměru této osoby účastnit se v České republice majetkově na činnosti právnické osoby, o jejíž povolení k činnosti se žádá, je-li osobou s kvalifikovanou účastí na žadateli právnická osoba se sídlem mimo území členského státu, nad kterou je takový dohled v zemi jejího sídla vykonáván, a

n) popis skutečnosti, na základě které se osoba uvedená v seznamu podle písmene i) stává osobou ovládající žadatele, pokud dochází k ovládnutí.

(3) Je-li osobou s kvalifikovanou účastí uvedenou v seznamu podle odst. 2 písm. i) právnická osoba se sídlem v jiném členském státě a tato osoba podléhá dohledu příslušného orgánu v členském státě jejího sídla, žadatel namísto údajů a dokladů podle odst. 2 písm. j) a k) bodů 1 a 4 předkládá potvrzení orgánu dohledu jiného členského státu, že se jedná o osobu podléhající jeho dohledu, jejíž důvěryhodnost prověřil, a že nemá žádné aktuální poznatky svědčící o její nedůvěryhodnosti.

(4) Údaji a doklady obsahujícími informace související s požadovanou činností instituce elektronických peněz jsou:

a) uvedení činností, o něž se žádá,

b) obchodní plán; pokud mají být vykonávány platební služby v jiném členském státě nebo ve státě, který není členským státem, uvedení, jaká část podnikání týkající se poskytování platebních služeb bude provozována v České republice,

c) popis řídicího a kontrolního systému v rozsahu požadavků podle §76 odst. 1 s uvedením způsobu zapracování jednotlivých požadavků do vnitřních předpisů žadatele přiměřeně rozsahu podle vyhlášky upravující způsob plnění požadavků na řídící a kontrolní systém; součástí řídicího a kontrolního systému je vždy také systém vnitřních zásad a postupů k předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

d) zvolený způsob ochrany peněžních prostředků svěřených k provedení platební transakce; v závislosti na zvoleném způsobu ochrany podle §80 odst. 1 nebo 2 zákona dále postupy pro zajištění řádné a oddělené evidence těchto svěřených peněžních prostředků a jejich uložení na samostatném účtu a pravidla pro investování peněžních prostředků, nebo návrh pojistné smlouvy nebo smlouvy upravující jinou srovnatelnou záruku spolu s potvrzením osoby podle §80 odst. 3 nebo 4 zákona, že v případě vydání povolení k činnosti instituce elektronických peněz bude tato smlouva uzavřena,

e) podrobný popis investiční politiky obsahující aktiva, do kterých bude instituce elektronických peněz investovat peněžní prostředky jiných osob, které nejsou určeny k provedení platební transakce nebo proti jejichž přejetí nebyly vydány elektronické peníze,

f) popis způsobu provádění jednotlivých platebních služeb podle §67 odst. 1 zákona a činností s tím souvisejících, které hodlá žadatel poskytovat, se zohledněním individuálních podmínek žadatele, zejména popis nakládání s hotovostními a bezhotovostními peněžními prostředky, průběhu platební transakce včetně přijímání a provádění platebních příkazů, vydávání platebních prostředků a poskytování úvěrů,

g) smlouva nebo návrh pojistné smlouvy nebo smlouvy o poskytnutí záruky podle §68 písm. d) a §75 odst. 1 a 2 zákona, pokud se má povolení k činnosti platební instituce vztahovat na službu nepřímého dání platebního příkazu nebo na službu informování o platebním účtu,

h) popis věcného, technického a organizačního zabezpečení jednotlivých činností, který vždy zahrnuje předpokládaný počet pracovníků v rozdělení na příslušné organizační útvary, popis informačního systému, systému účetnictví a finančního výkaznictví,

i) popis předmětu, rozsahu a způsobu výkonu jiné podnikatelské činnosti, pokud instituce elektronických peněz vykonává jinou podnikatelskou činnost, než je vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb,

j) návrh přístupu, který bude instituce elektronických peněz uplatňovat při výpočtu kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz, včetně zdůvodnění navrhovaného přístupu, údajů použitých pro výpočty kapitálové přiměřenosti a výpočtů kapitálové přiměřenosti podle všech přístupů ve struktuře podle hlášení o kapitálu instituce elektronických peněz upraveného vyhláškou o předkládání informací České národní bance4).

(5) Pokud žadatel hodlá svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě, předloží kromě údajů a dokladů uvedených v odstavci 4 dále

a) popis zásad výkonu prostřednictvím jiné osoby a uvedení, které provozní činnosti hodlá na jinou osobu převézt,

b) v rámci popisu řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz podle odst. 4 písm. c) rovněž způsob řízení, kontroly a zabezpečení činnosti vykonávané prostřednictvím jiné osoby.

(6) Pokud žadatel hodlá využívat obchodní zástupce, předloží kromě údajů a dokladů uvedených v odstavci 4

a) kritéria pro vyhodnocení vhodnosti vnitřních kontrolních mechanismů obchodního zástupce z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

b) v rámci popisu řídicího a kontrolního systému platební instituce podle odst. 4 písm. c) popis a způsob zapracování požadavků uvedených v §78 odst. 1 písm. l) a m) zákona,

c) návrh vzorové smlouvy mezi žadatelem a obchodním zástupcem,

d) informace o

1. způsobu a periodicitě poskytování podkladů obchodním zástupcem pro zajištění informační povinnosti platební instituce vůči České národní bance,

2. způsobu zajištění školení obchodního zástupce k zajištění požadované kvality poskytovaných platebních služeb a souladu s platnými právními předpisy,

3. kritériích pro posuzování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a dostatečné zkušenosti obchodního zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby obchodního zástupce, který je právnickou osobou, včetně seznamu dokladů, které bude instituce elektronických peněz vyžadovat pro tyto účely od obchodního zástupce,

4. způsobu průběžného ověřování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a dostatečné zkušenosti každé osoby podle bodu 3,

5. způsobu uchování, evidování a aktualizování údajů o každé osobě podle bodu 3.

§9

Náležitostmi oznámení změny údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti platební instituce a jejích přílohách, s výjimkou změny kvalifikované účasti, je specifikace změny údaje a podle charakteru změny údaje a doklady podle §8 odst. 2 až 4, případně 5 a 6, u nichž dochází ke změně.

§10

Náležitostmi žádosti o rozšíření povolení k činnosti instituce elektronických peněz jsou tyto údaje o doklady

a) uvedení činnosti, o jejíž rozšíření se žádá a

b) údaje a doklady podle §8 odst. 2 až 4, u nichž dochází ke změně v souvislosti se změnou rozsahu činnosti.

Povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, změna údajů uvedených v žádosti o povolení a rozšíření povolení

§11

(1) Podrobnostmi náležitostí žádostí o povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu jsou údaje o doklady k prokázání podmínek k výkonu činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, které obsahují informace o žadateli a informace související s výkonem požadované činnosti.

(2) Údaji a doklady obsahujícími základní informace o žadateli jsou

a) výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence podnikatelů ne starší 3 měsíců,

b) skutečné sídlo, pokud se liší od sídla žadatele,

c) údaje k opatření výpisu z Rejstříku trestů, jde-li o fyzickou osobu,

d) prohlášení žadatele, že nenastala žádná skutečnost, která zakládá překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání,

e) doklad o bezúhonnosti vydaný cizím státem za žadatele; je-li žadatel právnickou osobou též za každou vedoucí osobu žadatele,

f) doklad o svéprávnosti, je-li žadatel fyzickou osobou,

g) seznam vedoucích osob s uvedením jejich údajů o osobě a za každou vedoucí osobu údaje k opatření výpisu z Rejstříku trestů a doklad o bezúhonnosti vydaný cizím státem,

h) seznam osob s kvalifikovanou účastí na žadateli a osob, které jednáním ve shodě s jinou osobou mají kvalifikovanou účast na žadateli, s uvedením jejich údajů o osobě, dále graficky znázorněné vztahy mezi těmito osobami a výše kvalifikované účasti na základním kapitálu nebo hlasovacích právech vyjádřené v procentech a absolutní hodnotou, anebo uvedení a popis jiné formy uplatňování významného vlivu na řízení žadatele,

i) seznam osob, které jsou členy voleného orgánu právnické osoby uvedené v seznamu podle písmene h) s uvedením jejich údajů o osobě, popis vykonávané funkce, údaje k opatření výpisu z Rejstříku trestů a doklad o bezúhonnosti vydaný cizím státem,

j) údaje k opatření výpisu z Rejstříku trestů za každou fyzickou osobu uvedenou v seznamu podle písmene h) a doklad o bezúhonnosti vydaný cizím státem za každou osobu uvedenou v seznamu podle písmene h).

(3) Údaji a doklady obsahujícími informace související s výkonem činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu jsou

a) uvedení předmětu činnosti podle zákona,

b) obchodní plán, v němž žadatel též vyhodnotí plnění limitů podle §58 odst. 2 zákona, s tím, že postačující je plán na prvních 12 měsíců provozování požadovaných činností,

c) popis způsobu provádění jednotlivých platebních služeb podle §8 odst. 1 zákona a činností s tím souvisejících, které hodlá žadatel poskytovat, se zohledněním individuálních podmínek žadatele, zejména popis nakládání s hotovostními a bezhotovostními peněžními prostředky, průběhu platební transakce včetně přijímání a provádění platebních příkazů, vydávání platebních prostředků a poskytování úvěrů,

d) zvolený způsob ochrany peněžních prostředků svěřených k provedení platební transakce; v závislosti na zvoleném způsobu ochrany podle §22 odst. 1 nebo 2 zákona dále postupy pro zajištění řádné a oddělené evidence těchto svěřených peněžních prostředků a jejich uložení na samostatném účtu a pravidla pro investování peněžních prostředků, nebo návrh pojistné smlouvy nebo smlouvy upravující jinou srovnatelnou záruku spolu s potvrzením osoby podle §22 odst. 3 nebo 4 zákona, že v případě vydání povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu bude tato smlouva uzavřena,

e) popis systému řízení bezpečnostních a provozních rizik podle vyhlášky upravující způsob plnění požadavků na řídící a kontrolní systém s uvedením způsobu zapracování jednotlivých požadavků do vnitřních předpisů žadatele,

f) popis systému vyřizování stížností a reklamací podle vyhlášky upravující způsob plnění požadavků na řídící a kontrolní systém s uvedením způsobu zapracování jednotlivých požadavků do vnitřních předpisů žadatele.

(4) Pokud žadatel hodlá v souvislosti s výkonem činnosti podle §8 odst. 1 písm. b) zákona poskytovat spotřebitelský úvěr podle zákona o spotřebitelském úvěru, přikládá rovněž doklady o výši počátečního kapitálu⁵⁾ a doklady o jeho původu.

§12

Náležitostmi oznámení změny údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu a jejích přílohách jsou:

a) informace související se změnou údaje a

b) podle charakteru změny údaje a doklady podle §11 odst. 2 až 4, u nichž dochází ke změně.

§13

Náležitostmi žádosti o rozšíření rozsahu platebních služeb jsou tyto údaje a doklady:

a) uvedení činnosti, o jejíž rozšíření se žádá,

b) údaje a doklady podle §11 odst. 3 a 4, u nichž dochází ke změně v souvislosti se změnou rozsahu činnosti.

⁵⁾ §3 odst. 1 písm. k) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

Povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, změna údajů uvedených v žádosti o povolení a rozšíření povolení

§14

(1) Podrobnostmi náležitostí žádostí o povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu jsou údaje o doklady k prokázání splnění podmínek pro výkon činnosti vydavatele elektronických peněz, které obsahují informace o žadateli a informace související s výkonem požadované činnosti.

(2) Údaji a doklady obsahujícími základní informace o žadateli jsou:

a) výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence podnikatelů ne starší 3 měsíců,

b) skutečné sídlo, pokud se liší od sídla žadatele,

c) údaje k opatření výpisu z Rejstříku trestů, jde-li o fyzickou osobu,

d) prohlášení žadatele, že nenastala žádná skutečnost, která zakládá překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání,

e) doklad o bezúhonnosti vydaný cizím státem za žadatele; je-li žadatel právnickou osobou též za každou vedoucí osobu žadatele,

f) doklad o svéprávnosti, je-li žadatel fyzickou osobou,

g) seznam vedoucích osob s uvedením jejich údajů o osobě a za každou vedoucí osobu údaje k opatření výpisu z Rejstříku trestů a doklad o bezúhonnosti vydaný cizím státem,

h) seznam osob s kvalifikovanou účastí na žadateli a osob, které jednáním ve shodě s jinou osobou mají kvalifikovanou účast na žadateli, s uvedením jejich údajů o osobě, dále graficky znázorněné vztahy mezi těmito osobami a výše kvalifikované účasti na základním kapitálu nebo hlasovacích právech vyjádřené v procentech a absolutní hodnotou, anebo uvedení a popis jiné formy uplatňování významného vlivu na řízení žadatele,

i) seznam osob, které jsou členy voleného orgánu právnické osoby uvedené v seznamu podle písmene h) s uvedením jejich údajů o osobě, popis vykonávané funkce, údaje k opatření výpisu z Rejstříku trestů a doklad o bezúhonnosti vydaný cizím státem,

j) údaje k opatření výpisu z Rejstříku trestů za každou fyzickou osobu uvedenou v seznamu podle písmene h) a doklad o bezúhonnosti vydaný cizím státem za každou osobu uvedenou v seznamu podle písmene h).

(3) Údaji a doklady obsahujícími informace související s výkonem činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu jsou:

a) uvedení předmětu činnosti podle zákona,

b) obchodní plán, v němž žadatel též vyhodnotí plnění limitů podle §99 odst. 2 zákona, s tím, že postačující je plán na prvních 12 měsíců provozování požadovaných činností,

c) popis způsobu provádění jednotlivých platebních služeb podle §67 odst. 1 zákona a činností s tím souvisejících, které hodlá žadatel poskytovat, se zohledněním individuálních podmínek žadatele, zejména popis nakládání s hotovostními a bezhotovostními peněžními prostředky, průběhu platební transakce včetně přijímání a provádění platebních příkazů, vydávání platebních prostředků a poskytování úvěrů,

d) zvolený způsob ochrany peněžních prostředků svěřených k provedení platební transakce; v závislosti na zvoleném způsobu ochrany podle §80 odst. 1 nebo 2 zákona dále postupy pro zajištění řádné a oddělené evidence těchto svěřených peněžních prostředků a jejich uložení na samostatném účtu a pravidla pro investování peněžních prostředků, nebo návrh pojistné smlouvy nebo smlouvy upravující jinou srovnatelnou záruku spolu s potvrzením osoby podle §80 odst. 3 nebo 4 zákona, že v případě vydání povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu bude tato smlouva uzavřena,

e) popis systému řízení bezpečnostních a provozních rizik podle vyhlášky upravující způsob plnění požadavků na řídící a kontrolní systém s uvedením způsobu zapracování jednotlivých požadavků do vnitřních předpisů žadatele,

f) popis systému vyřizování stížností a reklamací podle vyhlášky upravující způsob plnění požadavků na řídící a kontrolní systém s uvedením způsobu zapracování jednotlivých požadavků do vnitřních předpisů žadatele.

(4) Pokud žadatel hodlá v souvislosti s výkonem činnosti podle §67 odst. 1 písm. d) zákona poskytovat spotřebitelský úvěr podle zákona o spotřebitelském úvěru, přikládá rovněž doklady o výši počátečního kapitálu5) a doklady o jeho původu.

§15

Náležitostmi oznámení změny údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu a jejích přílohách jsou:

a) informace související se změnou údaje a

b) podle charakteru změny údaje a doklady podle §14 odst. 2 až 4, u nichž dochází ke změně.

§16

Náležitostmi žádosti o rozšíření rozsahu platebních služeb jsou tyto údaje a doklady

a) uvedení činnosti, o jejíž rozšíření se žádá,

b) údaje a doklady podle §14 odst. 3 a 4, u nichž dochází ke změně v souvislosti se změnou rozsahu činnosti.

Kvalifikovaná účast na platební instituci nebo instituci elektronických peněz a jejich ovládnutí

§17

(1) Podrobnostmi náležitostí oznámení záměru nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na platební instituci nebo instituci elektronických peněz nebo je ovládnout jsou tyto údaje a doklady:

a) údaje o osobě, na níž se má nabýt nebo zvýšit kvalifikovaná účast nebo která má být ovládána,

b) uvedení stávající, nově nabývané a výsledné výše kvalifikované účasti na základním kapitálu nebo hlasovacích právech vyjádřené v procentech a absolutní hodnotou,

c) strategický záměr, který obsahuje

1. období, po které má být držena kvalifikovaná účast nebo po které má být platební instituce nebo instituce elektronických peněz ovládána,

2. předpokládané změny výše kvalifikované účasti v krátkodobém a dlouhodobém výhledu,

3. předpokládanou míru zapojení do řízení platební instituce nebo instituce elektronických peněz,

4. podpory platební instituce nebo instituce elektronických peněz vlastními zdroji, pokud to bude potřebné k rozvoji činností nebo pro řešení zhoršené finanční situace,

5. dohody s jinými společníky platební instituce nebo instituce elektronických peněz,

6. předpokládané změny v činnosti organizátora regulovaného trhu, způsobu financování dalšího rozvoje včetně politiky rozdělování dividend, řídícího a kontrolního systému, předpokládaných změn osob s klíčovou funkcí, strategického rozvoje, způsobu rozdělování fondů a politiky úhrady ztrát, pokud kvalifikovaná účast přesahuje 20% podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech,

d) výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence podnikatelů ne starší 3 měsíců, je-li oznamovatel právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobou,

e) doklady k posouzení důvěryhodnosti oznamovatele,

f) finanční výkazy oznamovatele a další doklady o původu finančních zdrojů, ze kterých má být hrazeno nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti,

g) doklad související s nabytím kvalifikované účasti oznamovatelem,

h) přehled finančních a personálních vztahů žadatele a osob mu blízkých minimálně k členům vedoucího orgánu platební instituce nebo instituce elektronických peněz a právnické osoby, která ovládá platební instituci nebo instituci elektronických peněz,

i) seznam osob, které jednáním ve shodě s oznamovatelem mají, nabudou nebo zvýší kvalifikovanou účast na platební instituci nebo instituce elektronických peněz, nebo je ovládnou, s uvedením jejich údajů o osobě, výše podílu na platební instituci nebo instituce elektronických peněz a popisu skutečnosti, na základě které dochází k jednání ve shodě, a v případě, že jde o osobu podléhající dohledu orgánu dohledu jiného státu, než je Česká republika, též uvedení tohoto orgánu dohledu,

j) seznam členů voleného orgánu oznamovatele, je-li právnickou, s uvedením jejich údajů o osobě, popis vykonávané funkce a doklady k posouzení důvěryhodnosti,

k) informace o personálním propojení oznamovatele s jinou právnickou osobou týkající se současného a minulého členství oznamovatele ve volených orgánech jiných právnických osob za období posledních 10 let s uvedením údajů osobě jiné právnické osoby a vykonávané funkce a období výkonu funkce oznamovatele; je-li právnickou osobou, uvede tyto informace rovněž za každou osobu uvedenou v seznamu podle písmene j),

l) údaje o osobách s úzkým propojením, které tvoří skupinu, jejíž součástí se má stát platební instituce nebo instituce elektronických peněz po nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti oznamovatelem,

m) stanovisko orgánu, který provádí dohled nad žadatelem v zemi jeho sídla, k záměru této osoby účastnit se v České republice majetkově na činnosti platební instituce nebo instituce elektronických peněz, je-li žadatelem právnická osoba se sídlem mimo území členského státu, nad kterou je takový dohled v zemi jejího sídla vykonáván, a

n) popis skutečnosti, na základě které dochází k ovládnutí platební instituce nebo instituce elektronických peněz, pokud má dojít k ovládnutí, a doklad o původu finančních zdrojů, kterých má být použito k odkoupení podílu společníka, který není ovládající osobou.

(2) Je-li žadatelem právnická osoba se sídlem v jiném členském státě a tato osoba podléhá dohledu příslušného orgánu v členském státě jejího sídla, žadatel namísto údajů a dokladů podle odst. 1 písm. e), j) a k) předkládá potvrzení orgánu dohledu jiného členského státu, že se jedná o osobu podléhající jeho dohledu, jejíž důvěryhodnost prověřil, a že nemá žádné aktuální poznatky svědčící o její nedůvěryhodnosti.

(3) Má-li v souvislosti s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na platební instituci nebo instituci elektronických peněz nebo jejich ovládnutím dojít ke změně vedoucí osoby platební instituce nebo instituce elektronických peněz, jsou součástí oznámení též tyto údaje a doklady

a) údaje o osobě navrhované na vedoucí osobu s uvedením funkce, kterou má vykonávat,

b) uvedení, zda jde o změnu počtu vedoucích osob nebo výměnu stávající vedoucí osoby; v případě změny počtu osob vedoucích osob se uvede, zda a v jakém rozsahu je navrhovaná změna spojena se změnou pravomocí a odpovědností, v případě výměny stávající vedoucí osoby se uvede též vedoucí osoba, která je nahrazována,

c) aktualizovaná organizační struktura, dochází-li k její změně v souvislosti se změnou počtu vedoucích osob nebo změnou pravomocí a odpovědností, a

d) za vedoucí osobu

1. doklady k posouzení důvěryhodnosti,

2. přehled členství ve volených orgánech jiných právnických osob za období posledních 10 let obsahující údaje o osobě právnické osoby, označení vykonávané funkce a období jejího výkonu,

3. výčet funkcí ve volených orgánech jiných právnických osob, které hodlá vykonávat souběžně s výkonem funkce, obsahující údaje o osobě a označení funkce s uvedením, zda se jedná o funkci výkonného nebo nevýkonného člena a

4. stručný popis výkonu funkce z hlediska svěřených pravomocí a odpovědností.

§18

Náležitostmi oznámení záměru pozbýt nebo snížit kvalifikovanou účast na platební instituci nebo instituci elektronických peněz nebo záměru přestat je ovládat jsou tyto údaje a doklady:

a) údaje o osobě, na níž se má pozbýt nebo snížit kvalifikovaná účast nebo jež se má přestat ovládat,

b) uvedení stávající, snižované a výsledné výše kvalifikované účasti na základním kapitálu nebo hlasovacích právech vyjádřené v procentech a absolutní hodnotou,

c) údaje o osobě, na níž má být kvalifikovaná účast převedena, je-li tato informace oznamovateli známa,

d) datum, ke kterému má dojít k pozbytí nebo snížení kvalifikované účasti nebo ke kterému oznamovatel přestane ovládnout platební instituci nebo instituci elektronických peněz, pokud je tato informace v době podání oznámení známa.

§19

Oznámení o poskytování platebních služeb prostřednictvím obchodního zástupce na území České republiky a změna údajů uvedených v oznámení

(1) Náležitosti oznámení poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce na území České republiky za účelem jeho zápisu do seznamu platebních institucí nebo seznamu institucí elektronických peněz jsou tyto údaje a doklady:

a) údaje o osobě obchodního zástupce,

b) uvedení platebních služeb, které bude obchodní zástupce poskytovat pro platební instituci nebo instituci elektronických peněz,

c) prohlášení platební instituce nebo instituce elektronických peněz, že

1. vnitřní kontrolní mechanismy obchodního zástupce jsou vhodné z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

2. obchodní zástupce prokázal důvěryhodnost,

3. obchodní zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby obchodního zástupce prokázaly důvěryhodnost, odbornou způsobilost a dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb.

(2) Náležitostmi oznámení změny údajů uvedených v oznámení o poskytování platebních služeb prostřednictvím obchodního zástupce na území České republiky jsou:

a) specifikace změny údaje o obchodním zástupci obsahující stávající údaj zapsaný v příslušném seznamu vedeným Českou národní bankou a údaj, který má být v seznamu zapsán, nemá-li být údaj zrušen bez náhrady,

b) uvedení změny rozsahu činností, které bude obchodní zástupce poskytovat pro oznamovatele, pokud má dojít ke změně rozsahu činností.

§20

Výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby (outsourcing)

Náležitostmi oznámení platební instituce nebo instituce elektronických peněz o výkonu některých provozních činnosti, které souvisejí s poskytováním platebních služeb nebo s vydáváním elektronických peněz, jsou tyto údaje a doklady:

a) údaje o osobě, které má být svěřen výkon některých provozních činností,

b) uvedení provozních činností, jejichž výkon má být svěřen jiné osobě,

c) návrh smlouvy mezi platební institucí nebo institucí elektronických peněz a osobou, které bude svěřen výkon dohodnutých činností, obsahující rovněž údaje a informace nezbytné pro vyhodnocení, zda nedojde k podstatnému zhoršení fungování řídicího a kontrolního systému a podstatnému snížení možnosti České národní banky vykonávat dohled nad činností platební instituce nebo instituce elektronických peněz nebo k přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení platební instituce nebo instituce elektronických peněz na jiné osoby.

§21

Výkon činnosti v hostitelském členském státě

(1) Podrobnostmi náležitostí žádosti nebo oznámení platební instituce, instituce elektronických peněz, které souvisejí s poskytováním platebních služeb v hostitelském členském státě, jsou:

a) uvedení, zda mají být platební služby v hostitelském státě poskytovány prostřednictvím, pobočky, prostřednictvím obchodního zástupce nebo jinak než prostřednictvím pobočky nebo obchodního zástupce,

b) hostitelský členský stát,

c) činnost, která bude v hostitelském členském státě poskytována a

d) informace a údaje v rozsahu přílohy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, která obsahuje údaje a informace související s výkonem platebních služeb v hostitelském členském státě v návaznosti na formu poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě podle písmene a).

(2) Podrobnostmi žádosti nebo oznámení, které souvisejí s poskytováním služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě, jsou:

a) uvedení, zda bude poskytování služby informování o platebním účtu poskytováno prostřednictvím pobočky, prostřednictvím obchodního zástupce nebo jinak než prostřednictvím pobočky nebo obchodního zástupce

b) údaje a informace uvedené v odstavci 1 písm. b) a d).

(3) Náležitostmi oznámení změny údajů uvedených v žádosti nebo oznámení podle odstavce 1 a 2 jsou údaje a informace uvedené v odstavci 1 a 2, u nichž dochází ke změně.

(4) Příloha podle odstavce 1 písm. d) se předkládá v cizím jazyce, který je vzájemně akceptován orgánem dohledu hostitelského členského státu a Českou národní bankou.

§24

Formáty a další technické náležitosti žádostí a oznámení

Žádosti a oznámení se předkládají ve formátu PortableDocumentFormat (přípona pdf) nebo, není-li možné jej použít, jiný datový formát běžně používaný v elektronickém styku, který neumožňuje změnu obsahu.

§25

Společná ustanovení

(1) Vylučuje-li povaha věci předložení údaje nebo dokladu žádosti nebo oznámení vyžadované touto vyhláškou, uvede dotčená osoba tuto skutečnost v samostatné příloze k žádosti nebo oznámení společně s důvody, pro které nelze údaj uvést nebo doklad předložit, a tyto důvody přiměřeně doloží.

(2) Pokud žadatel v žádosti nedokládá splnění některé podmínky pro udělení oprávnění z důvodu přednostní aplikace mezinárodní smlouvy, která je součástí českého právního řádu, označí tuto mezinárodní smlouvu a ustanovení, jehož aplikace se dovolává.

(3) Obecné pokyny, regulační nebo implementační technické normy vypracované na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES, v platném znění mohou stanovit podrobnosti požadavků a náležitostí odlišně od této vyhlášky. V takovém případě se tyto předpisy použijí přednostně.

§26

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti 13. ledna 2018.

Guvernér:

NÁVRH

VYHLÁŠKA

ze dne 2017

o předkládání informací platebními institucemi, institucemi elektronických peněz, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu České národní bance

Česká národní banka stanoví podle §263 zákona č. /2017 Sb., o platebním styku, (dále jen „zákon") k provedení §30 odst. 2 a §89 odst. 3 zákona a podle §41 odst. 4 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 57/2006 Sb.:

§1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací vykazujícími subjekty České národní bance.

§2

Okruh vykazujících subjektů

Vykazujícími subjekty podle této vyhlášky jsou:

a) platební instituce, která je finanční institucí podle zákona upravujícího činnost bank¹⁾,

b) instituce elektronických peněz, která je finanční institucí podle zákona upravujícího činnost bank,

c) platební instituce, která není finanční institucí podle zákona upravujícího činnost bank,

d) instituce elektronických peněz, která není finanční institucí podle zákona upravujícího činnost bank,

e) zahraniční platební instituce a zahraniční instituce elektronických peněz z členského státu²⁾ za činnost provozovanou na území České republiky prostřednictvím pobočky, pokud náleží do sektoru finančních institucí, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Evropský systém národních a regionálních účtů ve Společenství³⁾,

f) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu a

g) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu.

¹⁾ §17a odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 230/2009 Sb.

²⁾ §2 odst. 2 písm. a) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.

³⁾ Příloha A kapitola 2. Institucionální sektory Finanční instituce (S.12) nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství.

§3

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) výkazem strukturovaný soubor údajů, které mají věcné a formální vazby,

b) datovým souborem seskupení údajů výkazu s předem definovanými datovými strukturami, které jsou informačním systémem metodicky popsány, předávány a zpracovávány jako celek,

c) kontaktní osobou osoba nebo osoby, které jménem vykazujícího subjektu předkládají výkazy České národní bance a

d) zabezpečovací značkou údaje v elektronické podobě, které jsou připojeny k datové zprávě a které splňují tyto požadavky:

1. jsou jednoznačně spojené s označující osobou a umožňují její identifikaci prostřednictvím certifikátu vydaného Českou národní bankou,

2. byly vytvořeny a připojeny k datové zprávě pomocí prostředků pro vytváření zabezpečovacích značek, které označující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou a

3. jsou k datové zprávě, ke které se vztahují, připojeny takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoli následnou změnu dat.

§4

Předkládané výkazy

(1) Vykazující subjekt podle §2 písm. a) a b) sestavuje a předkládá tyto výkazy:

a) PLT(ČNB) 10-04 „Čtvrtletní rozvaha finanční platební instituce/finanční instituce elektronických peněz",

b) PLT(ČNB) 20-04 „Čtvrtletní výkaz zisku a ztráty finanční platební instituce/finanční instituce elektronických peněz",

c) PLT(ČNB) 30-04 „Hlášení o kapitálu platební instituce/instituce elektronických peněz",

d) PLT(ČNB) 40-04 „Hlášení o přípustných aktivech a objemu platebních transakcí a vydaných elektronických peněz" a

e) PLT(ČNB) 50-04 „Hlášení o organizační struktuře platební instituce/instituce elektronických peněz".

(2) Vykazující subjekt podle §2 písm. c) a d) sestavuje a předkládá tyto výkazy:

a) PLT(ČNB) 15-04 „Čtvrtletní rozvaha nefinanční platební instituce/nefinanční instituce elektronických peněz",

b) PLT(ČNB) 25-04 „Čtvrtletní výkaz zisku a ztráty nefinanční platební instituce/nefinanční instituce elektronických peněz",

c) PLT(ČNB) 30-04 „Hlášení o kapitálu platební instituce/instituce elektronických peněz",

d) PLT(ČNB) 40-04 „Hlášení o přípustných aktivech a objemu platebních transakcí a vydaných elektronických peněz" a

e) PLT(ČNB) 50-04 „Hlášení o organizační struktuře platební instituce/instituce elektronických peněz".

(3) Vykazující subjekt podle §2 písm. e) sestavuje a předkládá výkaz PLT(ČNB) 70-04 „Hlášení o objemu platebních transakcí a vydaných elektronických peněz".

(4) Vykazující subjekt podle §2 písm. f) a g) sestavuje a předkládá výkaz PLT(ČNB) 40-04 „Hlášení o přípustných aktivech a objemu platebních transakcí a vydaných elektronických peněz".

(5) Poskytuje-li vykazující subjekt podle §2 písm. a) a b) České národní bance informace uvedené v odstavci 1 písm. a), b) a e) v obdobném rozsahu podle právního předpisu upravujícího předkládaní výkazů a dalších informací České národní bance⁴⁾, sestavuje

a předkládá tyto výkazy:

a) PLT(ČNB) 30-04 „Hlášení o kapitálu platební instituce/instituce elektronických peněz",

b) PLT(ČNB) 40-04 „Hlášení o přípustných aktivech a objemu platebních transakcí a vydaných elektronických peněz" a

c) PLT(ČNB) 19-04 „Vybrané údaje z účetních výkazů".

§5

Společná ustanovení pro sestavování výkazů

(1) Obsah výkazů podle §4 je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(2) Výkazy podle §4 sestavuje vykazující subjekt k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí a předkládá do 30 kalendářních dnů po skončení 1., 2. a 3. kalendářního čtvrtletí a do 10. února následujícího roku po skončení 4. kalendářního čtvrtletí.

(3) Vykazující subjekt postupuje při sestavování výkazů přiměřeně jejich povaze v souladu s právními předpisy upravujícími vedení účetnictví a sestavování účetní závěrky⁵⁾ nebo s mezinárodními účetními standardy upravenými právem Evropské unie⁶⁾.

(4) Vykazující subjekt přepočítává údaje vyjádřené v cizí měně, pokud je to požadováno, na údaje vyjádřené v české měně kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou a platným ke dni sestavení výkazu. Měny, které nejsou obsaženy v kurzech devizového trhu vyhlášených Českou národní bankou, se přepočítávají oficiálním středním kurzem centrální banky příslušné země, popřípadě aktuálním kurzem mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo jednotné měně euro. V případě údajů ve výkaze PLT (ČNB) 30-04 mohou vykazující subjekty použít kurzy vyhlášené Evropskou centrální bankou; postupují přitom podle právního předpisu upravujícího pravidla obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry⁷⁾.

(5) Vykazující subjekt oceňuje aktiva a pasiva podle stavu ke dni sestavení výkazu.

§6

Předkládání dalších informací do seznamů nebo registrů vykazujících subjektů

(1) Pokud vykazující subjekty vydávají elektronické peníze anebo poskytují platební služby prostřednictvím pobočky⁸⁾ nebo poskytují platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, předkládají informace potřebné pro jejich zápis do seznamů nebo registrů vykazujících subjektů České národní bance v elektronické podobě se zaručeným elektronickým podpisem nebo zaručenou elektronickou pečetí⁹⁾ založenou na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis vydanou kvalifikovaným poskytovatelem služeb vytvářejících důvěru ve formě datové zprávy. Česká národní banka uveřejňuje strukturu a způsob vypracování datové zprávy způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Obsah požadovaných informací pro zápis do seznamů nebo registrů podle odstavce 1 je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(3) O skutečnostech uvedených v odstavci 1 je Česká národní banka informována vykazujícím subjektem neprodleně poté, co dojde ke vzniku, zániku nebo změně skutečnosti zaznamenávané do seznamů nebo registrů u vykazujících subjektů.

(4) Informace podle odstavce 3 je předkládána společně s oznámením o vydávání nebo distribuci elektronických peněz anebo poskytování platebních služeb prostřednictvím obchodního zástupce podle zvláštního právního předpisu upravujícího výkon činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu¹⁰⁾.

§7

Způsob a forma předkládání výkazů

(1) Vykazující subjekt zasílá České národní bance výkazy podle §4 v elektronické podobě prostřednictvím datové zprávy a ve struktuře a formě datových souborů, které jsou dostupné prostřednictvím

a) programové aplikace České národní banky pro sběr dat od nebankovních subjektů (SDNS), která je dostupná způsobem umožňujícím dálkový přístup,

b) vlastní programové aplikace vykazujícího subjektu umožňující elektronickou výměnu informací (EDI/EDIFACT), nebo

c) vlastní programové aplikace vykazujícího subjektu používající pro předání výkazu webové služby České národní banky pro sběr dat (SDNS-WS).

(2) Datové zprávy zasílané prostřednictvím aplikací uvedených v odstavci 1 písm. a) a c) opatří vykazující subjekt zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb.

(3) Datové zprávy zasílané prostřednictvím aplikace uvedené v odstavci 1 písm. b) opatří vykazující subjekt zabezpečovací značkou.

⁴⁾ §4 vyhlášky č. 276/2010 Sb., o předkládání výkazů a dalších informací obchodníky s cennými papíry České národní bance.

⁵⁾ Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.

⁶⁾ Článek 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů.

⁷⁾ §53 vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů.

⁸⁾ §2 odst. 2 písm. h) zákona č. /2017Sb.

⁹⁾ §6 odst. 2 a §9 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce

¹⁰⁾ §19 vyhlášky č. .../... Sb., o žádostech a oznámeních souvisejících s výkonem činnosti podle zákona o platebním styku.

§8

Opravy a změny ve výkazech

(1) Je-li po předložení výkazů České národní bance zjištěna chyba nebo provedena změna v údajích výkazu, vykazující subjekt předloží výkaz s opravenými údaji České národní bance opětovně bez zbytečného odkladu. Pokud oprava ovlivní údaje i v jiných výkazech nebo výkazy k dalším časovým obdobím, opraví vykazující subjekt též všechny tyto navazující výkazy.

(2) Pokud dojde ve výkazu sestaveném k poslednímu dni kalendářního roku ke změně vykazovaného údaje na základě ověření účetní závěrky auditorem, vykazující subjekt předloží výkaz opětovně s opravenými údaji, nejpozději do 15 dnů po ověření účetní závěrky auditorem. Pokud oprava ovlivní údaje v jiném výkazu nebo výkazech k dalším časovým obdobím, opraví vykazující subjekt též všechny tyto navazující výkazy.

(3) Opravené výkazy vykazující subjekt předloží ve lhůtě podle odstavců 1 a 2 České národní bance způsobem stanoveným v §7 společně s informací o obsahu a důvodu opravy.

§9

Zajištění organizačních předpokladů pro předkládání výkazů

(1) Vykazující subjekt, který sestavuje a předkládá výkazy České národní bance pomocí aplikace uvedené v §7 odst. 1 písm. a) nebo c), sdělí České národní bance

a) jména a příjmení kontaktních osob,

b) adresu pracoviště, telefonní číslo a adresu elektronické pošty kontaktních osob a

c) číslo kvalifikovaného certifikátu včetně názvu a identifikačního čísla osoby poskytovatele certifikačních služeb, který jej vydal.

(2) Vykazující subjekt informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o změnách údajů uvedených v odstavci 1.

§10

Zrušovací ustanovení

Vyhláška č. 142/2011 Sb., o předkládání informací platebními institucemi, institucemi elektronických peněz, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu České národní bance, se zrušuje.

§11

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 13. ledna 2018.

Guvernér:

Příloha č. 1 k vyhlášce č. .../2017Sb.

Základní charakteristika a obsahová náplň výkazů předkládaných platebními institucemi a institucemi elektronických peněz České národní bance

Výkaz: PLT(ČNB) 10 - 04

Název: Čtvrtletní rozvaha finanční platební instituce/finanční instituce elektronických peněz

Obsah:

Výkaz obsahuje strukturu aktiv a pasiv podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů. U položek účastí, dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, rezerv a oceňovacích rozdílů není požadována detailní struktura. Údaje jsou vykazovány souhrnně za veškerou činnost a samostatně za poskytování platebních služeb, což jsou v případě platební instituce činnosti uvedené v §8 zákona a v případě instituce elektronických peněz činnosti uvedené v §46 odst. 2 písm. c) a písm. d) až e), pokud nesouvisejí s činnostmi uvedenými v §46 odst. 2 písm. a) a b) zákona,a samostatně za vydávání elektronických peněz, což jsou činnosti uvedené v §46 odst. 2 písm. a) a b) a písm. d až e), pokud souvisejí s činnostmi uvedenými v §46 odst. 2 písm. a) a b) zákona. Položky aktiv jsou vykazovány k poslednímu dni sledovaného období v účetní hodnotě nekompenzované a kompenzované o opravné položky a oprávky, samostatně jsou rovněž uváděny opravné položky a oprávky.

Výkaz: PLT(ČNB) 15 - 04

Název: Čtvrtletní rozvaha nefinanční platební instituce/nefinanční instituce elektronických peněz

Obsah:

Výkaz obsahuje strukturu aktiv a pasiv podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Obsahuje základní položky na úrovni velkých písmen a římských číslic. Položky krátkodobého finančního majetku, kapitálových fondů, rezervních fondů, výsledku hospodaření minulých let a bankovních úvěrů a výpomocí jsou dále členěny v souladu s výše uvedenou vyhláškou. Údaje jsou vykazovány souhrnně za veškerou činnost a samostatně za poskytování platebních služeb, což jsou v případě platební instituce činnosti uvedené v §8 zákona a v případě instituce elektronických peněz činnosti uvedené v §46 odst. 2 písm. c) a písm. d) až e), pokud nesouvisejí s činnostmi uvedenými v §46 odst. 2 písm. a) a b) zákona, a samostatně za vydávání elektronických peněz, což jsou činnosti uvedené v §46 odst. 2 písm. a) a b) a písm. d až e), pokud souvisejí s činnostmi uvedenými v §46 odst. 2 písm. a) a b) zákona. Položky aktiv jsou vykazovány k poslednímu dni sledovaného období v účetní hodnotě nekompenzované a kompenzované o opravné položky a oprávky, samostatně jsou rovněž uváděny opravné položky a oprávky.

Výkaz: PLT(ČNB) 20 - 04

Název: Čtvrtletní výkaz zisku a ztráty finanční platební instituce/finanční instituce elektronických peněz

Obsah:

Výkaz obsahuje přehled výnosů, nákladů, zisků a ztrát a účetního zisku, resp. ztráty podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 501/2002 Sb. U položek výnosů z akcií a podílů a nákladů na zaměstnance není požadována detailní struktura. Údaje jsou vykazovány souhrnně za veškerou činnost a samostatně za poskytování platebních služeb, což jsou v případě platební instituce činnosti uvedené v §8 zákona a v případě instituce elektronických peněz činnosti uvedené v §46 odst. 2 písm. c) a písm. d) až e), pokud nesouvisejí s činnostmi uvedenými v §46 odst. 2 písm. a) a b) zákona a samostatně za vydávání elektronických peněz, což jsou činnosti uvedené v §46 odst. 2 písm. a) a b) a písm. d až e), pokud souvisejí s činnostmi uvedenými v §46 odst. 2 písm. a) a b) zákona. Údaje jsou vykazovány od počátku roku do konce sledovaného období.

Výkaz: PLT(ČNB) 25 - 04

Název: Čtvrtletní výkaz zisku a ztráty nefinanční platební instituce/nefinanční instituce elektronických peněz

Obsah:

Výkaz obsahuje přehled výnosů, nákladů, zisků a ztrát a účetního zisku, resp. ztráty podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Výkaz obsahuje základní položky na úrovni velkých písmen a římských číslic. Položka výnosů z dlouhodobého finančního majetku je dále členěna v souladu s výše uvedenou vyhláškou. Údaje jsou vykazovány souhrnně za veškerou činnost a samostatně za poskytování platebních služeb, což jsou v případě platební instituce činnosti uvedené v §8 zákona a v případě instituce elektronických peněz činnosti uvedené v §46 odst. 2 písm. c) a písm. d) až e), pokud nesouvisejí s činnostmi uvedenými v §46 odst. 2 písm. a) a b) zákona, a samostatně za vydávání elektronických peněz, což jsou činnosti uvedené v §46 odst. 2 písm. a) a b) a písm. d až e), pokud souvisejí s činnostmi uvedenými v §46 odst. 2 písm. a) a b) zákona. Údaje jsou sledovány od počátku roku do konce sledovaného období.

Výkaz: PLT(ČNB) 30 - 04

Název: Hlášení o kapitálu platební instituce/instituce elektronických peněz Obsah:

Hlášení obsahuje informace navazující na vyhlášku č. xxx/2017 Sb., kterou se stanoví některé požadavky na řídicí a kontrolní systém a pravidla pro výpočet výše kapitálu, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti a podle zákona o platebním styku. V části týkající se kapitálu sleduje jeho jednotlivé složky podle třetí části vyhlášky č. xxx/2017 Sb. k poslednímu dni sledovaného období. Dále obsahuje informace o způsobu propočtu kapitálových požadavků podle jednotlivých přístupů uvedených ve vyhlášce č. xxx/2017 Sb. a přebytek nebo nedostatek kapitálu. Zde uváděné údaje představují buďto stav k poslednímu dni vykazujícího období nebo údaje za předcházející období známé k poslednímu dni vykazujícího období.

Část týkající se kapitálu vyplňují všechny vykazující subjekty jednotně, z částí týkajících se propočtu kapitálových požadavků pro platební činnosti vždy jenom tu část, která odpovídá jimi zvolenému a schválenému přístupu podle vyhlášky č. xxx/2017 Sb. Pokud instituce elektronických peněz zároveň poskytuje i platební služby nesouvisející s vydáváním elektronických peněz, vyplňuje samostatně části odpovídající zvolenému přístupu pro platební služby a část týkající se kapitálového požadavku k elektronickým penězům v oběhu.

Výkaz: PLT(ČNB) 40-04

Název: Hlášení o přípustných aktivech a objemu platebních transakcí a vydaných elektronických peněz

Obsah:

Hlášení obsahuje strukturu peněžních prostředků platební instituce, instituce elektronických peněz, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, které jim byly svěřeny za účelem provedení platební transakce, resp. peněžních prostředků instituce elektronických peněz nebo vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, které odpovídají finančním závazkům z vydaných elektronických peněz, jež mohou být investovány pouze do likvidních aktiv s nízkým rizikem. Samostatně se uvádějí položky hotovosti, účtů u bank, dluhopisů v členění podle tabulky č. 2 přílohy č. 20 k vyhlášce č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů, a cenné papíry kolektivního investování. Údaje se uvádějí podle stavu k poslednímu dni sledovaného období. Dále platební instituce, instituce elektronických peněz, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu uvádějí objem platebních transakcí uskutečněných v jednotlivých měsících sledovaného období a instituce elektronických peněz a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu údaje o objemu vydaných elektronických peněz a údaje o průměru elektronických peněz v oběhu za jednotlivé měsíce sledovaného čtvrtletí.

Výkaz: PLT(ČNB) 50-04

Název: Hlášení o organizační struktuře platební instituce/instituce elektronických peněz

Obsah:

Hlášení obsahuje údaje o organizační struktuře, orgánech, zaměstnancích, akcionářích, kvalifikovaných účastech a významnějších majetkových účastech platební instituce nebo instituce elektronických peněz. Uvádí se základní identifikační údaje, údaje o základním kapitálu v rozlišení na Českou republiku, členské státy Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a ostatní státy, základní identifikační údaje, funkce a údaje o nástupu do funkce členů statutárního orgánu a dozorčího orgánu, základní identifikační údaje, funkce, hlavní pracovní oblasti a údaj o nástupu do funkce řídicích pracovníků, údaje o akcionářské struktuře a kvalifikovaných účastech vykazujícího subjektu a kvalifikované účasti vykazujícího subjektu na jiných právnických osobách.

Výkaz: PLT (ČNB) 19-04

Název: Vybrané položky z účetních výkazů

Obsah:

Výkaz obsahuje ty položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty, které mohou být použity, resp. souvisejí s poskytováním platebních služeb, vydáváním elektronických peněz a dodržováním pravidel výkonu činnosti. Údaje se uvádějí souhrnně za veškerou činnost a samostatně za poskytování platebních služeb, což jsou v případě platební instituce činnosti uvedené v §8 zákona a v případě instituce elektronických peněz činnosti uvedené v §46 odst. 2 písm. c) a písm. d) až e), pokud nesouvisejí s činnostmi uvedenými v §46 odst. 2 písm. a) a b) zákona a samostatně za vydávání elektronických peněz, což jsou činnosti uvedené v §46 odst. 2 písm. a) a b) a písm. d) až e), pokud souvisejí s činnostmi uvedenými v §46 odst. 2 písm. a) a b) zákona.

Výkaz: PLT (ČNB) 70-04

Název: Hlášení o objemu platebních transakcí a vydaných elektronických peněz Obsah:

Výkaz obsahuje celkový objem platebních transakcí uskutečněných ve sledovaném období a celkový objem vydaných elektronických peněz ve sledovaném období za činnosti provozované na území České republiky.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. .../2017Sb.

Rozsah informací předkládaných České národní bance k zápisu poboček a obchodních zástupců do seznamů nebo registrů vykazujících subjektů

Informace požadované pro zápis poboček a obchodních zástupců do seznamů nebo registrů vykazujících subjektů zahrnují

a) základní identifikační údaje o zastoupeném, tj. v případě právnické osoby identifikační číslo osoby, obchodní firmu a adresu sídla, resp. v případě fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, tituly před a za jménem, datum narození, adresu bydliště,

b) základní identifikační údaje o pobočce, resp. pobočkách, tj. jejich označení (pořadové číslo) a adresu,

c) základní identifikační údaje o obchodním zástupci, který je fyzickou osobou, resp. obchodních zástupcích, kteří jsou fyzickými osobami, tj. jejich pořadové číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, tituly před a za jménem, datum narození, adresu bydliště, identifikační číslo osoby, pokud ho mají přiděleno,

d) základní identifikační údaje o obchodním zástupci, který je právnickou osobou, resp. obchodních zástupcích, kteří jsou právnickými osobami, tj. pořadové číslo, identifikační číslo osoby, obchodní firmu a adresu sídla,

e) údaje o okruhu poskytovaných služeb,

f) u jednotlivého obchodního zástupce, který je právnickou osobou, základní identifikační údaje o jeho vedoucích osobách, tj. jejich pořadové číslo, jméno popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu bydliště,

g) u jednotlivé pobočky nebo obchodního zástupce informaci o tom, zda se jedná o nový zápis, opravu již existujícího záznamu nebo výmaz záznamu,

h) kontaktní údaje osoby předávající datovou zprávu.

NÁVRH

VYHLÁŠKA

ze dne 2017,

o některých podmínkách výkonu činnosti platební instituce, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

Česká národní banka stanoví k provedení §16 odst. 5, §17 odst. 3, §20 odst. 4, §46 odst. 2, §48 odst. 4, §59 odst. 4, §74 odst. 6, §75 odst. 3, §78 odst. 4 a §100 odst. 4 zákona č. .. /2017 Sb., o platebním styku:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§2

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹⁾ a upravuje

d) způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém platební instituce, instituce elektronických peněz a správce informací o platebním účtu a způsob plnění požadavků na systém vyřizování stížností a systém řízení bezpečnostních a provozních rizik poskytovatele platebních služeb malého rozsahu a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,

e) minimální limit pojistného plnění z pojištění a minimální výši srovnatelného zajištění pro platební instituci, instituci elektronických peněz a správce informací o platebním účtu a

f) pravidla pro výpočet výše kapitálu a kapitálové přiměřenosti platební instituce a instituce elektronických peněz včetně jednotlivých přístupů, které se mohou při výpočtu kapitálové přiměřenosti uplatňovat.

ČÁST DRUHÁ

ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM

Hlava I

Řídicí a kontrolní systém platební instituce

(K §20 odst. 4 zákona)

Předpoklady řádné správy a řízení

§2

(1) Platební instituce nastaví řídicí a kontrolní systém tak, aby pokrýval veškeré její činnosti. Součástí řídicího a kontrolního systému platební instituce je vždy také systém vnitřních zásad a postupů k předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(2) Platební instituce využívá vhodné zdroje, systémy a postupy a přihlíží také k vývoji prostředí, v němž podniká.

(3) Platební instituce zajistí, aby byl řídicí a kontrolní systém přiměřený rozsahu, povaze a složitosti činností, a vždy zajišťuje

a) trvalý soulad s podmínkami, za kterých bylo platební instituci uděleno povolení k výkonu činnosti, a dalšími stanovenými požadavky a pravidly,

b) řádný a obezřetný výkon činností a efektivnost při naplňování strategie podnikání a

c) dostatečnost a spolehlivost informací používaných pro rozhodování a výkon dalších činností platební instituce.

¹⁾ Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu2007oplatebníchslužbáchnavnitřnímtrhu,kterouseměnísměrnice97/7/ES,2002/65/ES,2005/60 /ESa2006/48/ESazrušujesměrnice97/5/ES.

§3

(4) Platební instituce zajistí, aby řídicí a kontrolní systém plnil stanovené funkce také v případě výkonu činnosti prostřednictvím obchodních zástupců nebo dalších osob (dále jen „outsourcing").

(5) Platební instituce nastaví řídicí a kontrolní systém tak, aby sjednání outsourcingu neomezilo soulad činností, které jsou předmětem outsourcingu, s právními předpisy, možnost jejich kontroly platební institucí, plnění informačních povinností vůči České národní bance, výkon dohledu včetně případné kontroly skutečností podléhajících dohledu u poskytovatele outsourcingu a provedení auditu účetní závěrky a dalších ověření stanovených právními předpisy.

(6) Platební instituce zajistí, aby smlouva upravující outsourcing, včetně jejích změn, byla uzavřena způsobem, který umožňuje zachycení jejího obsahu a určení osob, které ji uzavřely.

§4

(7) Platební instituce prokazatelně promítne požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a postupy k jejich naplňování do strategií, organizačního řádu, plánů a dalších vnitřně stanovených zásad a postupů platební instituce (dále jen „vnitřní předpis").

(8) Platební instituce stanoví postup pro přijímání a změny vnitřních předpisů a zajistí, aby vnitřní předpisy a uplatňované postupy byly pravidelně vyhodnocovány a případně upravovány.

(9) Platební instituce zajistí, aby všichni zaměstnanci byli s vnitřními předpisy v potřebném rozsahu seznámeni a postupovali v souladu s nimi.

(10) Platební instituce promítne k naplnění předpokladu řádné správy a řízení do vnitřních předpisů vybrané uznávané a osvědčené principy a postupy vydávané uznávanými osobami a využívané při činnostech obdobného charakteru (dále jen „uznávaný standard") a soustavně je uplatňuje. Platební instituce pravidelně prověřuje, zda jí zvolené a uplatňované uznávané standardy jsou nadále vhodné a přiměřené povaze, rozsahu a složitosti jejích činností a zjištěné nedostatky odstraní.

(11) Řídicí a kontrolní systém platební instituce zajistí, aby byla jasně stanovena oprávnění ke schvalování a podpisování dokumentů v rámci činnosti platební instituce a veškeré relevantní schvalovací a rozhodovací procesy a kontrolní činnosti včetně souvisejících odpovědností, pravomocí a vnitřních předpisů bylo možné zaznamenávat, uchovávat a zpětně získat.

(12) Platební instituce zajistí, že součástí vnitřních předpisů jsou pravidla pro evidování reklamací a stížností klientů, jejich vyřizování a sledování přijatých opatření; přitom přihlédne k obecným pokynům Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví)¹³⁾, Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy)¹⁴⁾ a Společného výboru evropských orgánů dohledu^15),16).

§5

(13) Představenstvo, anebo jiný orgán nebo osoba s obdobnou působností (dále jen „řídicí orgán") zajistí vytvoření funkčního a efektivního řídicího a kontrolního systému platební instituce a odpovídá za jeho soustavné udržování a uplatňování.

(14) Řídicí orgán zajistí stanovení strategie podnikání včetně kontrolovatelných cílů a zásad jejího naplňování, včetně rozpracování postupů pro naplňování strategie a každodenního řízení výkonu činnosti platební instituce.

(15) Řídicí orgán zajistí stanovení a udržování funkčního a efektivního organizačního uspořádání včetně oddělení neslučitelných činností a zamezování vzniku možných střetů zájmů.

(16) Řídicí orgán zajistí vytvoření a udržování funkčního a efektivního informačního systému včetně systému vnitřních hlášení a statisticko-evidenčních systémů tak, aby poskytoval spolehlivé a dostatečné informace a aby zajistil adekvátnost vnitřní i vnější komunikace při výkonu činností platební instituce.

§6

(17) Řídicí orgán zajistí stanovení zásad řízení lidských zdrojů včetně zásad pro výběr, odměňování, hodnocení a motivování zaměstnanců; součástí zásad je též požadavek, aby veškeré činnosti prováděli kvalifikovaní zaměstnanci s odpovídajícími znalostmi a zkušenostmi.

(18) Řídicí orgán zajistí stanovení jednoznačně formulovaných etických zásad a předpokládaných modelů chování a jednání zaměstnanců v souladu s těmito zásadami a jejich prosazování.

(19) Řídicí orgán zajistí, aby všichni zaměstnanci rozuměli své úloze v řídicím a kontrolním systému a aktivně se do tohoto systému zapojili.

(20) Řídicí orgán zajistí uplatňování takových způsobů a metod řízení, které vedou k zamezení nežádoucím postupům, zejména upřednostňování krátkodobých výsledků a cílů, které nejsou v souladu s naplňováním strategie podnikání, systému odměňování, který je nepřiměřeně závislý na krátkodobém výkonu nebo jiných nevhodných stimulech, anebo není dostatečně transparentní, nebo jiným postupům, které umožňují nebo by mohly umožnit zneužití zdrojů nebo zakrývání nedostatků.

(21) Řídicí orgán zajistí, že jsou stanoveny, udržovány a uplatňovány

a) požadavky na důvěryhodnost, znalosti a zkušenosti osob, jimiž zabezpečuje výkon svých

činností, včetně členů orgánů a výborů, pokud jsou zřízeny, a

b) působnosti a požadavky při

1. prokazování požadovaných znalostí a zkušeností a důvěryhodnosti,

2. prověřování trvající důvěryhodnosti a

3. prověřování, zda znalosti a zkušenosti osob, jimiž platební instituce zabezpečuje výkon svých činností, jsou stále aktuální a přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností.

(22) Řídicí orgán zajistí, že povinná osoba vyčlení odpovídající a dostatečné kapacity pro výkon činností a soustavně uplatňuje řádné řídicí, administrativní, účetní a další postupy, včetně řádných postupů pro

a) zajištění integrity systémů účetnictví a finančního výkaznictví,

b) zajištění spolehlivosti finanční a provozní kontroly,

c) zajištění účinnosti kontrolních a bezpečnostních opatření při zpracování a evidenci informací,

d) zajištění spolehlivosti systému výběru obchodních zástupců,

e) zajištění účinnosti kontroly činnosti obchodních zástupců, jejichž prostřednictvím platební instituce poskytuje platební služby,

f) zajištění adekvátnosti vnitřní i vnější komunikace při výkonu činností platební instituce a

g) zajištění plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování platební instituce na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti.

¹³⁾ Nařízeni Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízeni Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES, v platném znění.

¹⁴⁾ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES, v platném znění.

¹⁵⁾ Například čl. 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010.

¹⁶⁾ Např. Obecné pokyny k vyřizování stížností pro odvětví cenných papírů (ESMA) a bankovnictví (EBA) ze dne 27. května 2014 (JC 2014 43).

§7

(23) Řídicí orgán schvaluje a pravidelně vyhodnocuje strategii podnikání, organizační uspořádání, strategii řízení rizik, strategii související s kapitálem a kapitálovou přiměřeností, strategii rozvoje informačního systému, zásady systému vnitřní kontroly a bezpečnostní zásady včetně bezpečnostních zásad pro informační systém.

(24) Řídicí orgán schvaluje nové produkty, činnosti a systémy mající pro platební instituci zásadní význam a soustavu limitů, kterou platební instituce bude používat pro usměrňování rizik, ledaže tyto pravomoci řídicí orgán přenesl na jím určené výbory.

(25) Řídicí orgán schvaluje věcné, organizační, personální a další zajištění řízení rizik, výkonu compliance a vnitřního auditu, včetně předmětu a cílů jejich činnosti. Řídicí orgán schvaluje plány činnosti vnitřního auditu.

(26) Řídicí orgán včas vyhodnocuje pravidelné zprávy i mimořádná zjištění, která jsou mu předkládána zejména z příslušných řídicích úrovní, v rámci výkonu řízení rizik, compliance a vnitřního auditu, statutárním auditorem nebo auditorskou společností (dále jen „auditor") nebo příslušnými orgány dohledu. Na základě těchto vyhodnocení přijímá řídicí orgán odpovídající opatření, která jsou realizována bez zbytečného odkladu.

(27) Řídicí orgán alespoň jednou ročně vyhodnocuje celkovou funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému a zajistí kroky k nápravě zjištěných nedostatků.

§8

(28) Řídicí a kontrolní systém platební instituce umožňuje včasné rozpoznávání střetů zájmů a oblastí jejich možného vzniku a zahrnuje odpovídající postupy pro omezování střetů zájmů a oddělení neslučitelných činností.

(29) Orgánům, zaměstnancům, útvarům a výborům, pokud jsou zřízeny, jsou na všech řídicích a organizačních úrovních přidělovány odpovědnosti a pravomoci tak, aby bylo dostatečně zamezeno vzniku možného střetu zájmů. Platební instituce stanoví zaměstnancům povinnost informovat ji stanoveným způsobem bez zbytečného odkladu o vzniklém nebo hrozícím střetu zájmů, zejména pokud se takový střet týká nebo mohl týkat zaměstnance samého.

(30) Řídicí a kontrolní systém platební instituce je nastaven tak, aby byla zajištěna odpovídající nezávislost a zamezení střetům zájmů při výkonu kontrolních činností.

(31) Oblasti střetu zájmů a oblasti jejich možného vzniku jsou předmětem nezávislého prověřování.

§9

(32) Platební instituce zajistí, aby příslušné orgány, zaměstnanci, útvary a výbory, pokud jsou zřízeny, měli pro své rozhodování a další stanovené činnosti k dispozici informace, které jsou spolehlivé a dostatečné.

(33) Platební instituce zajistí, aby řídicí orgán byl vždy informován

a) neprodleně v případech, kdy se likvidní situace platební instituce výrazně nepříznivě mění,

b) bez zbytečného odkladu o všech skutečnostech, které by mohly významně nepříznivě ovlivnit finanční situaci platební instituce, včetně vlivů změn vnitřního či vnějšího prostředí, a

c) bez zbytečného odkladu o všech překročeních limitů ohrožujících dodržení akceptované míry podstupovaného rizika.

(34) Platební instituce zajistí, aby členům řídicího orgánu a dalším příslušným osobám v platební instituci byly soustavně k dispozici informace

a) o dodržování požadavků stanovených právními a vnitřními předpisy, včetně dodržování pravidel kapitálové přiměřenosti a investičních omezení, a

b) o případných zjištěných významných rozdílech postupů platební instituce oproti požadavkům stanoveným právními a vnitřními předpisy.

§10

4. Platební instituce zajistí, aby propagační, marketingová a další sdělení a informace pro veřejnost byla vždy objektivní, jasná a neklamavá.

§11

(35) Systém platební instituce pro vytváření, kontrolu a předávání informací České národní bance je vytvořen a udržován tak, aby poskytoval informace aktuálně, spolehlivě a uceleně.

(36) Součástí řídicího a kontrolního systému platební instituce jsou mechanismy vnitřní kontroly zajišťující úplnost a správnost veškerých výpočtů, údajů, výkazů a dalších informací předkládaných České národní bance. Postupy uplatňované pro vytváření, kontrolu a předávání informací České národní bance, včetně předkládání výkazů, jsou zpětně vysledovatelné.

Systém řízení rizik

§12

(37) Platební instituce zajistí soustavné řízení rizik spojených s činnostmi platební instituce včetně činností, které jsou předmětem outsourcingu.

(38) Platební instituce rozpoznává a řídí rizika spojená s novými produkty, činnostmi a systémy, přičemž zajistí, aby rozpoznávání rizik umožňovalo odhalovat nová rizika.

(39) Řídicí a kontrolní systém platební instituce je nastaven tak, aby poskytoval nezkreslený obraz o míře podstupovaných rizik.

(40) Řídicí a kontrolní systém platební instituce zohledňuje a zajišťuje soustavné řízení všech významných rizik, kterým je nebo může být vystavena s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti činností. Řízení rizik zohledňuje vnitřní a vnější faktory včetně budoucí strategie podnikání platební instituce.

(41) Platební instituce soustavně řídí bezpečnostní a provozní rizika a

a) zavede a udržuje zásady a postupy pro vyhodnocování a ovlivňování míry podstupovaného bezpečnostního a provozního rizika, včetně zohlednění málo častých významných událostí a

b) vytvoří a udržuje pohotovostní plány, kterými se rozumí plány pro mimořádné situace včetně havarijních a krizových situací a pro obnovu činností, k zajištění schopnosti platební instituce průběžně vykonávat činnosti a k limitování ztrát v případě významného narušení činností.

§13

(42) V rámci strategie řízení rizik platební instituce stanoví zejména

a) vnitřní vymezení významných rizik, kterým je nebo může být platební instituce vystavena,

b) zásady řízení jednotlivých rizik,

c) akceptovanou míru podstupovaného rizika a

d) zásady pro sestavení a úpravy pohotovostního plánu pro případ krize likvidity a pro zajištění obnovitelnosti a kontinuity činností platební instituce v případě mimořádných událostí.

(43) Součástí řídicího a kontrolního systému jsou konkrétní postupy pro realizaci strategie řízení rizik.

(44) V rámci systému řízení rizik platební instituce stanoví kontrolní činnosti včetně kontrol dodržování stanovených postupů a limitů pro řízení rizik.

§14

(45) Řídicí a kontrolní systém platební instituce je nastaven tak, aby bylo zajištěno, že platební instituce udržuje ke krytí rizik, kterým je nebo může být vystavena, také přiměřený kapitál. Strategie a postupy pro řízení rizik a strategie a postupy pro udržování kapitálu ke krytí rizik jsou ucelené a propojené.

(46) Pokud celková míra podstupovaných rizik i při zohlednění vlivu mechanismů vnitřní kontroly (celkový rizikový profil) není přiměřeně kryta kapitálem nebo jiným způsobem, platební instituce přijme vhodná opatření k nápravě.

Systém vnitřní kontroly

§15

5. Součástí řídicího a kontrolního systému platební instituce jsou zásady a postupy pro vnitřní kontrolu, která je součástí její běžné, zpravidla každodenní činnosti. Systém vnitřní kontroly platební instituce zahrnuje

a) vhodné kontrolní mechanismy pro jednotlivé činnosti, včetně účetních a fyzických kontrol,

b) kontroly po linii řízení,

c) výkon compliance,

d) výkon vnitřního auditu a

e) sledování a vyhodnocování funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému a jeho prvků.

§16

(47) Součástí řídicího a kontrolního systému platební instituce jsou zásady a postupy pro výkon compliance, jejichž cílem je zejména zabezpečit

a) soulad vnitřních předpisů s právními předpisy,

b) vzájemný soulad vnitřních předpisů a

c) soulad činností s právními a vnitřními předpisy.

(48) Zásady a postupy pro compliance jsou ucelené a propojené.

§17

(49) Řídicí a kontrolní systém platební instituce je nastaven tak, aby byl zajištěn účinný výkon vnitřního auditu.

(50) Vnitřní audit vždy zahrnuje nezávislé prověření

a) dodržování požadavků a pravidel stanovených právními a vnitřními předpisy,

b) finančního řízení, řízení rizik, řízení kapitálu a řízení likvidity,

c) úplnosti, průkaznosti, správnosti a spolehlivosti vedení účetnictví,

d) dostatečnosti a spolehlivosti systému vnitřních hlášení, informací poskytovaných orgánům platební instituce, účetních a statistických informací a informací pro klienty,

e) spolehlivosti systému sestavování, kontroly a předkládání výkazů a dalších informací České národní bance a

f) dostatečnosti a spolehlivosti mechanismů vnitřní kontroly.

(3) Platební instituce zajistí, aby při výkonu vnitřního auditu byly vždy provedeny tyto činnosti:

a) sestavena analýza rizik, a to alespoň jednou ročně,

b) sestaven strategický a periodický plán vnitřního auditu,

c) vytvořen a udržován systém sledování nápravných opatření uložených na základě zjištění vnitřního auditu a

d) vyhodnocena funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému, a to alespoň jednou ročně.

(4) Vnitřní audit musí informovat o zjištěných skutečnostech řídicí orgán platební instituce a dozorčí orgán, pokud takový orgán platební instituce má. V případě zjištění, která mohou významným způsobem záporně ovlivnit finanční situaci platební instituce, musí dát podnět k mimořádnému zasedání dozorčího orgánu, pokud takový orgán platební instituce má.

§18

(51) Řídicí a kontrolní systém platební instituce je nastaven tak, aby bylo zajištěno sledování a vyhodnocování jeho funkčnosti a efektivnosti a bylo prováděno průběžně na všech řídicích a organizačních úrovních.

(52) Nedostatky řídicího a kontrolního systému odhalené po linii řízení, v rámci vnitřního auditu nebo na základě jiné vnitřní kontroly, auditorem nebo jiným způsobem, musí být bez zbytečného odkladu oznámeny příslušné řídicí úrovni a urychleně řešeny.

(53) Významné nedostatky řídicího a kontrolního systému musí být oznámeny řídicímu a dozorčímu orgánu, pokud takový orgán platební instituce má.

(54) Systém odhalování a ohlašování nedostatků řídicího a kontrolního systému musí být nastaven tak, aby umožňoval jejich včasnou nápravu. Účinnost přijatých opatření k nápravě je následně ověřována.

Hlava II

Řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz

(K §78 odst. 4 zákona)

§19

Předpoklady řádné správy a řízení

(55) Řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz pokrývá veškeré její činnosti. Součástí řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz je vždy také systém vnitřních zásad, pravidel a postupů k předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(56) Instituce elektronických peněz při naplňování požadavků stanovených na řídicí a kontrolní systém využívá vhodné zdroje, systémy a postupy a přihlíží také k vývoji prostředí, v němž podniká.

(57) Pro naplnění dalších předpokladů řádné správy a řízení postupuje instituce elektronických peněz podle §12 až 21.

§20

Systém řízení rizik

Řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz je nastaven tak, aby umožňoval soustavné řízení rizik. Pro naplnění dalších požadavků na systém a procesy řízení rizik postupuje instituce elektronických peněz podle §22 až 24.

§21

Systém vnitřní kontroly

Instituce elektronických peněz vytvoří, udržuje a uplatňuje zásady a postupy pro vnitřní kontrolu, která je součástí její běžné, zpravidla každodenní činnosti. Pro naplnění dalších požadavků na systém vnitřní kontroly postupuje instituce elektronických peněz podle §15 až 18

Hlava III

Řídicí a kontrolní systém správce informací o platebním účtu

(K §48 odst. 4 zákona)

§22

Předpoklady řádné správy a řízení

(58) Řídicí a kontrolní systém správce informací o platebním účtu pokrývá veškeré jeho činnosti podle zákona. Součástí řídicího a kontrolního systému správce informací o platebním účtu je vždy také systém vnitřních zásad, pravidel a postupů k předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(59) Správce informací o platebním účtu při naplňování požadavků stanovených na řídicí a kontrolní systém využívá vhodné zdroje, systémy a postupy a přihlíží také k vývoji prostředí, v němž podniká.

(60) Pro naplnění dalších předpokladů řádné správy a řízení postupuje správce informací o platebním účtu podle §2 až 11.

§23

Systém řízení rizik

Řídicí a kontrolní systém správce informací o platebním účtu je nastaven tak, aby umožňoval soustavné řízení rizik. Pro naplnění dalších požadavků na systém a procesy řízení rizik postupuje správce informací o platebním účtu podle §2 až 14.

§24

Systém vnitřní kontroly

Správce informací o platebním účtu vytvoří, udržuje a uplatňuje zásady a postupy pro vnitřní kontrolu, která je součástí jeho běžné, zpravidla každodenní činnosti. Pro naplnění dalších požadavků na systém vnitřní kontroly postupuje správce informací o platebním účtu podle §5 až 8.

Hlava IV

Některé činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

(K §59 odst. 4 zákona)

§25

(61) Pro naplnění požadavků na systém vyřizování stížností postupuje poskytovatel platebních služeb malého rozsahu podle §4.

(62) Pro naplnění požadavků na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik postupuje poskytovatel platebních služeb malého rozsahu podle §12.

Hlava V

Některé činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

(K §100 odst. 4 zákona)

§26

(63) Pro naplnění požadavků na systém vyřizování stížností postupuje vydavatel elektronických peněz malého rozsahu podle §4.

(64) Pro naplnění požadavků na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik postupuje vydavatel elektronických peněz služeb malého rozsahu podle §12.

ČÁST TŘETÍ

KAPITÁLOVÁ PŘIMĚŘENOST

Hlava I

Kapitálová přiměřenost platební instituce

(K §16 odst. 5, §74 odst. 6 zákona)

§27

Kapitál

(1) Kapitálem se rozumí kapitál vymezený v článku 4 odst. 1 bodě 118 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, přičemž nejméně 75 % kapitálu tier 1 má podobu kmenového kapitálu tier 1 podle článku 50 uvedeného nařízení a kapitál tier 2 je roven nejvýše jedné třetině kapitálu tier 1.

CELEX: 32015L2366 (čl. 4 bod 46).

(2) Pokud platební instituce patří do stejné skupiny jako jiná platební instituce, instituce, investiční společnost, pojišťovna nebo zajišťovna, nesmí do kapitálu zahrnout ty položky nebo jejich části, které jsou zahrnuty do kapitálu těchto osob.

CELEX: 32015L2366 (čl. 8 odst. 2).

(65) Pokud je platební instituce hybridní povahy a vykonává činnosti jiné, než je poskytování platebních služeb (dále jen „hybridní instituce"), nesmí do kapitálu zahrnout ty položky nebo jejich části, které jsou použity pro výkon jiných činností, než jsou činnosti, k jejichž výkonu je třeba povolení podle zákona, s tím, že při výkonu těchto činností je takováto platební instituce povinna udržovat určitou výši kapitálu podle jiných právních předpisů.

CELEX: 32015L2366 (čl. 8 odst. 2).

§28

Přístupy pro výpočet kapitálového požadavku

6.

(66) Přístupy pro výpočet kapitálového požadavku jsou

a) přístup na základě režijních nákladů (dále jen „přístup A“),

b) přístup na základě objemu plateb (dále jen „přístup B“), nebo

c) přístup základního ukazatele (dále jen „přístup C“).

CELEX: 32015L2366 (čl. 9).

(67) Hybridní instituce uplatní některý z přístupů pouze na činnosti podle §8 zákona.

CELEX: 32015L2366 (čl. 8 odst. 2).

§29

Přístup A

(1) Kapitálový požadavek podle přístupu A se rovná 10 % ze součtu režijních nákladů za bezprostředně předcházející účetní období; režijními náklady se rozumí

a) náklady na odpisy hmotného a nehmotného majetku a

b) správní náklady¹⁷⁾ nebo výkonová spotřeba, osobní náklady a daně a poplatky¹⁸⁾.

(2) Pokud došlo oproti bezprostředně předcházejícímu účetnímu období k významné změně v činnosti platební instituce, která stanovuje kapitálový požadavek přístupem A, může Česká národní banka v odůvodněných případech umožnit úpravu ve výpočtu tohoto kapitálového požadavku.

(3) Platební instituce, která začala vykonávat svoji činnost v průběhu běžného účetního období, stanovuje kapitálový požadavek přístupem A ve výši 10 % ze součtu režijních nákladů plánovaných pro běžné účetní období, případně upravených podle požadavků České národní banky.

¹⁷⁾ Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁸⁾ Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícím i v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

CELEX: 32015L2366 (čl. 9 odst. 1 /část/).

§30

Přístup B

(1) Kapitálový požadavek stanovený přístupem B se rovná součinu koeficientu podle §32 a částky, která se stanoví jako součet

a) 4 % z části objemu plateb nepřesahující částku odpovídající 5 000 000 eur,

b) 2,5 % z části objemu plateb vyšší než částka odpovídající 5 000 000 eura nepřesahující částku odpovídající 10 000 000 eur,

c) 1 % z části objemu plateb vyšší než částka odpovídající 10 000 000 eura nepřesahující částku odpovídající 100 000 000 eur,

d) 0,5 % z části objemu plateb vyšší než částka odpovídající 100 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 250 000 000 eur a

e) 0,25 % z části objemu plateb přesahující částku odpovídající 250 000 000 eur.

CELEX: 32015L2366 (čl. 9 odst. 1 /část/).

(2) V období od 31. prosince do 30. prosince následujícího roku se částka v eurech podle odstavce 1 přepočítává na částku v korunách českých kurzem devizového trhu, který Česká národní banka vyhlásila jako poslední v říjnu toho roku, v němž období začíná.

(3) Objem plateb představuje jednu dvanáctinu celkové částky platebních transakcí provedených platební institucí v bezprostředně předcházejícím účetním období.

CELEX: 32015L2366 (čl. 9 odst. 1 /část/).

(4) Pokud platební instituce začala vykonávat svoji činnost až v průběhu běžného účetního období, stanoví objem plateb na základě svého plánu, případně upraveného podle požadavků České národní banky.

CELEX: 32015L2366 (čl. 9 odst. 1 /část/).

§31

Přístup C

(1) Kapitálový požadavek stanovený přístupem C se rovná součinu koeficientu podle §32 a částky, která se stanoví jako součet

a) 10 % z hodnoty relevantního ukazatele nepřesahující částku odpovídající 2 500 000 eur,

b) 8 % z hodnoty relevantního ukazatele vyšší než částka odpovídající 2 500 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 5 000 000 eur,

c) 6 % z části hodnoty relevantního ukazatele vyšší než částka odpovídající 5 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 25 000 000 eur,

d) 3 % z části hodnoty relevantního ukazatele vyšší než částka odpovídající 25 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 50 000 000 eur a

e) 1,5 % z části hodnoty relevantního ukazatele přesahující částku odpovídající 50 000 000 eur.

(2) Relevantní ukazatel se rovná součtu úrokových výnosů, úrokových nákladů, výnosů z poplatků a provizí a ostatních provozních výnosů a při výpočtu se postupuje takto:

f) relevantní ukazatel je počítán na základě 12 měsíčních sledování z údajů ke konci posledního dvanáctiměsíčního účetního období,

g) každá položka se zohledňuje v odpovídající kladné, anebo záporné hodnotě,

h) do výpočtu hodnoty relevantního ukazatele se nezahrnují mimořádné a nepravidelné výnosy a

i) hodnotu relevantního ukazatele lze snížit o náklady na outsourcing poskytovaný osobou, nad níž příslušný orgán dohledu vykonává srovnatelný dohled.

(3) Pokud platební instituce začala vykonávat svoji činnost až v průběhu běžného účetního období, stanoví relevantní ukazatel na základě svého plánu, případně upraveného podle požadavků České národní banky.

(4) Pokud hodnota relevantního ukazatele podle odstavce 2 je nižší než 80 % z průměru hodnot relevantních ukazatelů za poslední 3 účetní období, jako hodnota relevantního ukazatele se pro účely určení kapitálového požadavku podle odstavce 1 použije 80 % z průměru hodnot relevantních ukazatelů za poslední 3 účetní období.

CELEX: 32015L2366 (čl. 9 odst. 1 /část/).

(5) V období od 31. prosince do 30. prosince následujícího roku se částka v eurech podle odstavce 1 přepočítává na částku v korunách českých kurzem devizového trhu, který Česká národní banka vyhlásila jako poslední v říjnu toho roku, v němž období začíná.

§32

Koeficient

Koeficient, který se používá při uplatnění přístupů B nebo C, je

a) 0,5, poskytuje-li platební instituce pouze platební službu podle §3 odst. 1 písm. f) zákona,

b) 0,8, poskytuje-li platební instituce platební službu podle §3 odst. 1 písm. g) zákona, a

c) 1, poskytuje-li platební instituce některou z platebních služeb podle §3 odst. 1 písm. a) až

e) zákona.

CELEX: 32015L2366 (čl. 9 odst. 2).

Hlava II

Kapitálová přiměřenost instituce elektronických peněz

(K §75 odst. 5zákona)

§33

Výpočet kapitálové přiměřenosti

Pro účely výpočtu kapitálové přiměřenosti instituce elektronických peněz se stanoví výše kapitálového požadavku ke krytí rizik jako součet kapitálových požadavků podle §34 a 35.

§34

Výpočet kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s vydáváním elektronických peněz

(68) Kapitálový požadavek ke krytí rizik spojených s vydáváním elektronických peněz se rovná 2 % z průměru elektronických peněz v oběhu.

(69) Pokud nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem instituci elektronických peněz je určena pro činnost podle .... zákona, vychází se při určení průměru elektronických peněz v oběhu z takové části těchto peněžních prostředků, která odpovídá spolehlivému odhadu na základě údajů z předchozích období.

(70) Pokud instituce elektronických peněz vydává elektronické peníze po dobu kratší než 6 kalendářních měsíců, rovná se tento kapitálový požadavek 2 % z průměru elektronických peněz v oběhu stanovených na základě jejího obchodního plánu, případně upraveného podle požadavků České národní banky.

§35

Výpočet kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz

Pro výpočet kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz, platí obdobně §29 až 32.

Hlava III

Minimální limit pojistného plnění z pojištění a minimální výši srovnatelného zajištění

(K §17 odst. 3, §46 odst. 2, §75 odst. 3 zákona)

§36

Platební instituce, instituce elektronických peněz a správce informací o platebním účtu určí minimální limit pojistného plnění z pojištění a minimální výši srovnatelného zajištění podle obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví o kritériích pro stanovení peněžní částky náhrady škody z pojištění nebo srovnatelné záruky.

Pozn.: Obecné pokyny EBA jsou v přípravě (český název není zatím k dispozici) Draft Guidelines on thecriteria on how to stipulatethe minimum monetaryamountoftheprofessional indemnity

insuranceorothercomparableguaranteeunderArticle 5(4) ofDirective (EU) 2015/2366

ČÁST ČTVRTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§37

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

NÁVRH

VYHLÁŠKA

ze dne 2017,

o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování

Česká národní banka stanoví podle §263 zákona č /2017 Sb., o platebním styku (dále jen „zákon") k provedení §118 odst. 4, §119 odst. 4, §122 odst. 5 zákona:

ČÁST PRVNÍ

§3

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví

a) vzor tiskopisu žádosti o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování a obsah jejích příloh,

b) vzor tiskopisu oznámení změn údajů uvedených v žádosti o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování a obsah jeho příloh a

c) obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací provozovatelem platebního systému s neodvolatelností zúčtování (dále jen „platební systém") České národní bance.

§4

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) dokladem o bezúhonnosti doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů ne starší 3 měsíců vydaný cizím státem,

1. jehož je fyzická osoba občanem, jakož i cizím státem, ve kterém se fyzická osoba v posledních 3 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců,

2. v němž má nebo v posledních 3 letech měla právnická osoba sídlo, jakož i cizím státem, ve kterém právnická osoba má nebo v posledních 3 letech měla organizační složku podniku, pokud právní řád tohoto státu upravuje trestní odpovědnost právnických osob,

b) dokladem o oprávnění k podnikání úplný výpis, anebo jiný dokument, z evidence podnikatelů nebo jiné evidence podle jiného právního předpisu¹⁾, anebo z obdobných evidencí v zahraničí, obsahující údaje platné v době podání žádosti včetně informací o podaném návrhu na zápis do příslušné evidence, který nebyl ke dni podání žádosti proveden, a dokument opravňující k výkonu činnosti, je-li vydáván podle jiného právního předpisu,

c) finančními výkazy

1. výroční zprávy a účetní závěrky za poslední 3 účetní období nebo za období, po které žadatel vykonává podnikatelskou činnost, jestliže je toto období kratší než 3 účetní období; v případě, že je žadatel součástí konsolidačního celku, též konsolidované výroční zprávy a účetní závěrky za stejné období; má-li být podle jiného právního předpisu²⁾ účetní závěrka ověřena auditorem, rozumí se tím takto ověřená účetní závěrka,

2. doklady o příjmech za poslední 3 roky, majetku a závazcích, pokud se jedná o fyzickou osobu,

d) informačním systémem funkční celek zabezpečující získávání, zpracování, přenos, sdílení a uchovávání informací v jakékoli formě, včetně příslušného technického vybavení,

e) obchodním plánem skutečně zamýšlený a realistický plán na první 3 roky činnosti, v rozsahu údajů účetní závěrky podle jiného právního předpisu³⁾ spolu s komentářem k jeho jednotlivým položkám, který vždy obsahuje základní východiska, na nichž je obchodní plán postaven,

f) rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o úpadku podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení⁴⁾, nebo obdobné rozhodnutí podle zákona cizího státu,

g) údaji o osobě

1. u právnické osoby obchodní firma, anebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

2. u fyzické osoby jméno, anebo jména, příjmení, rodné číslo, datum narození, nebylo-li přiděleno rodné číslo, adresa bydliště ve tvaru ulice, číslo popisné, obec, část obce, poštovní směrovací číslo a stát; u podnikatele zapsaného do obchodního rejstříku také obchodní firma, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

h) údaji o odborné praxi

1. informace o druhu odborné praxe,

2. uvedení osoby, u níž je, nebo byla, odborná praxe vykonávána,

3. označení pracovního zařazení a popis vykonávané činnosti,

4. vymezení doby, po kterou byla činnost podle bodu 3 vykonávána,

5. souhlas s výkonem pracovního zařazení vyžadovaný jinými právními předpisy, pokud byl takový souhlas třeba,

i) údaji o vzdělání

1. název a druh nebo typ vzdělávací instituce, studijní program, studijní obor, doba trvání studijního programu, způsob a datum ukončení studia, případné získané akademické tituly a

2. přehled kurzů, stáží a studijních pobytů s významem pro činnost systému s uvedením roku jejich absolvování, zaměření, délky trvání a případně získaných akademických titulů.

¹⁾ Například zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.

²⁾ Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

³⁾ §18 zákona o účetnictví.

⁴⁾ Insolvenční zákon a zrušený zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST DRUHÁ

POVOLENÍ A OZNÁMENÍ

Žádost o povolení k provozování platebního systému

(K §118 odst. 4 zákona)

§3

(1) Žádost o povolení k provozování platebního systému se podává na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Součástí žádosti jsou i přílohy podle odstavců 2 až 6.

(2) Přílohami obsahujícími základní informace o žadateli jsou

a) společenskou smlouvu⁵⁾ a její změny,

b) doklad o oprávnění k podnikání,

c) finanční výkazy a

d) seznam návrhů na vyslovení neplatnosti rozhodnutí nejvyššího orgánu žadatele, o kterých nebylo ke dni podání žádosti pravomocně ukončeno soudní řízení, pokud byly takové návrhy podány a pokud jde o návrhy, které by mohly mít podstatný vliv na další fungování žadatele.

(3) Přílohy obsahující informace související s činností systému jsou

a) obchodní plán podložený reálnými ekonomickými propočty,

b) strategie rozvoje činnosti zamýšleného systému, zejména ve vztahu k navrhovanému obchodnímu plánu a ke střednědobým finančním cílům,

c) popis pravidel přístupu k rizikům obsahující alespoň

1. návrh organizačního uspořádání s vymezením působnosti a rozhodovacích pravomocí, v rámci kterého se současně vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a postupy pro zamezení vzniku možného střetu zájmů,

2. zásady strategického a operativního řízení,

3. zásady systému vnitřní kontroly,

4. popis omezení systémového rizika,

5. popis omezení rizika likvidity,

6. předpokládaný počet zaměstnanců, kteří budou zabezpečovat plánované činnosti systému, a postupy pro organizační zabezpečení jednotlivých činností včetně určení kontaktních osob, které budou přijímat oznámení podaná Českou národní bankou podle §126 odst. 5 zákona,

7. návrh technického zabezpečení jednotlivých činností, včetně vhodného účetního systému a statisticko-evidenčních systémů a bezpečnostních zásad včetně bezpečnostních zásad pro informační systém,

d) pravidla systému minimálně v rozsahu podle §112 zákona a

e) seznam účastníků platebního systému, který obsahuje vždy obchodní firmu nebo název, sídlo nebo místo podnikaní a identifikační číslo, každého účastníka platebního systému.

(4) Přílohami obsahujícími informace o vedoucích osobách⁶⁾ a osobách navrhovaných do vedení provozovatele platebního systému jsou

a) seznam vedoucích osob s uvedením jejich funkce,

b) údaje o odborné praxi a údaje o vzdělání každé vedoucí osoby, která skutečně řídí činnost v oblasti provozování platebního systému,

c) doklady o bezúhonnosti vydané cizím státem každé vedoucí osoby a

d) dotazník podle přílohy č. 3 k této vyhlášce vyplněný a podepsaný za každou vedoucí osobu.

(5) Přílohami obsahujícími informace o osobách s kvalifikovanou účastí⁷⁾ na žadateli a o osobách s úzkým propojením s žadatelem jsou

a) seznam osob s kvalifikovanou účastí na žadateli a osob, které jednáním ve shodě s jinou osobou mají kvalifikovanou účast na žadateli, včetně graficky znázorněných vztahů mezi těmito osobami, s údaji o těchto osobách, s uvedením výše podílu na žadateli, anebo jiné formy účasti na žadateli, u osob jednajících ve shodě také skutečnost, na jejímž základě dochází k jednání ve shodě, a dotazník podle přílohy č. 4 k této vyhlášce vyplněný za každou osobu uvedenou v tomto seznamu,

b) seznam osob, které jsou statutárním orgánem, anebo členem statutárního orgánu, každé osoby podle písmene a) a dotazník podle přílohy č. 3 k této vyhlášce vyplněný za každou osobu uvedenou v tomto seznamu,

c) doklady o bezúhonnosti vydané cizím státem každé osoby uvedené v písmeně a) a každé osoby, která je statutárním orgánem, anebo členem statutárního orgánu, každé osoby podle písmene a),

d) doklad o oprávnění k podnikání každé osoby podle písmene a),

e) finanční výkazy každé osoby podle písmene a),

f) informace o osobách s úzkým propojením s žadatelem.

(6) Je-li osobou s kvalifikovanou účastí na žadateli podle odstavce 5 písm. a) osoba, která je institucí, finanční institucí nebo jinou osobou vykonávající činnost na finančním trhu, se sídlem v jiném členském státě a tato osoba podléhá dohledu příslušného orgánu ve státě jejího sídla, žadatel za tuto osobu předkládá

a) přílohu podle odstavce 5 písm. d) a

b) originál stanoviska orgánu, který vykonává dohled nad osobou s kvalifikovanou účastí na žadateli ve státě jejího sídla, že mu nejsou známy žádné překážky z hlediska důvěryhodnosti této osoby, které by bránily tomu, aby se tato osoba účastnila v České republice na podnikání žadatele.

⁵⁾ §3 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.

⁶⁾ §2 odst. 2 písm. g) zákona o platebním styku.

⁷⁾ §2 odst. 2 písm. e) zákona o platebním styku.

§4

(1) Je-li žadatelem o povolení k provozování platebního systému osoba podle §118 odst. 2 zákona, podává žádost na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. Součástí žádosti jsou i přílohy podle odstavce 2.

(2) Přílohami obsahujícími základní informace o žadateli jsou

a) doklad o oprávnění k podnikání a

b) pravidla platebního systému.

§5

Oznámení o změně údajů v žádosti o povolení k provozování platebního systému

(K §119 odst. 4 zákona)

(1) Provozovatel platebního systému podává oznámení o změně údajů uvedených v žádosti o povolení k provozování platebního systému nebo jejích přílohách na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce, jde-li o osobu podle §118 odst. 1 zákona, nebo v příloze č. 2 k této vyhlášce, jde-li o osobu podle §118 odst. 2 zákona.

(2) Součástí oznámení podle odstavce 1 jsou doklady a informace uvedené

a) v §3 odst. 2 až 6, jde-li o změnu údajů uvedených v žádosti a jejích přílohách podle §3,

b) v §4 odst. 2, jde-li o změnu údajů uvedených v žádosti a jejích přílohách podle §4, dosvědčující změnu údajů.

ČÁST TŘETÍ

§6

Poskytování informací České národní bance

(K §122 odst. 5)

(71) Provozovatel platebního systému poskytuje České národní bance

a) rozvahu provozovatele platebního systému,

b) výkaz zisku a ztráty provozovatele platebního systému a

c) informaci o plnění podmínek, za kterých bylo uděleno povolení k provozování platebního systému.

(72) Provozovatel platebního systému poskytuje informace podle odstavce 1 České národní bance za kalendářní rok, nejpozději do 31. ledna následujícího roku, a to v písemné podobě.

ČÁST ČTVRTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODÁNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§7

Společná ustanovení

(1) Pokud je žadatel zastoupen, je přílohou žádosti originál plné moci nebo jiné listiny prokazující oprávnění zástupce zastupovat žadatele. Pravost podpisu žadatele na příloze podle předchozí věty musí být úředně ověřena.

(2) Doklady podle §3 odst. 2 písm. a) a b), odstavce 4 písm. c) a odstavce 5 písm. c) a

d) a podle §4 odst. 2 se předkládají v originálu nebo úředně ověřené kopii.

(3) Pokud povaha věci vylučuje předložení přílohy žádosti vyžadované touto vyhláškou nebo uvedení údaje v tiskopise a nejsou-li tyto informace nebo údaje z žádosti dostatečně zjevné, uvede žadatel tuto skutečnost v žádosti společně s důvody, pro které nelze přílohu předložit nebo údaj uvést, a tyto důvody přiměřeně doloží.

(4) Žadatel se namísto předložení předepsané přílohy může odvolat na přesně identifikovaný dokument, který v posledních 3 letech předložil České národní bance a který splňuje požadavky stanovené touto vyhláškou.

(5) Cizí veřejná listina se opatří vyšším ověřením listin (superlegalizací), nestanoví-li mezinárodní smlouva⁹⁾ kterou je Česká republika vázána, jinak. To neplatí pro cizí veřejnou listinu vydanou orgánem veřejné moci

a) členského státu¹⁰⁾ nebo

b) cizího státu, se kterým má Česká národní banka uzavřenu dohodu o spolupráci; seznam těchto orgánů uveřejní Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§8

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se vyhláška č. 140/2011 Sb., o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování.

§9

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 13. ledna 2018.

Guvernér:

⁹⁾ Například sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 45/1999 Sb., o přístupu k Úmluvě o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin.

¹⁰⁾ §2 odst. 2 písm. a) zákona o platebním styku.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. /2017 Sb.

VZOR

Žádost

o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle §3

vyhlášky

Oznámení

změny údajů v žádosti o povolení k provozování platebního systému

s neodvolatelností zúčtování podle §5 vyhlášky

podle §118 odst. 4 zákona č Sb., o platebním styku.

I.

SPRÁVNÍ ORGÁN

1. Název a adresa správního programu

Název správního orgánu

Česká národní banka

Sídlo

Na Příkopě 28, Praha 1, PSČ 115 03

Podatelna

Senovážná 3, Praha 1, PSČ 115 03

II.

PŘEDMĚT PODÁNÍ

2. Specifikace předmětu podání

□ žádost o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

□ oznámení změny údajů uvedených v žádosti o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

III.

ŽADATEL¹⁾ / OPZNAMOVATEL

3. Identifikace žadatele/oznamovatele

Obchodní firma, anebo název

Identifikační číslo²⁾

Telefonní číslo

Adresa sídla (ulice, číslo popisné, obec, část obce, PSČ, stát)

Kontaktní údaje pro účely oznámení podle §126 odst. 5 zákona o platebním styku (elektronická adresa, telefonní číslo)

Pokud to zákon nebo povaha věci nevylučuje, přejete si zasílat korespondenci na elektronickou adresu³⁾?

ANO

NE

□

Pokud ano, uveďte elektronickou adresu (e-mail):

IV.

DALŠÍ ÚDAJE SOUVISEJÍCÍ S PŘEDMĚTEM PODÁNÍ

A. Kapitál

4. Údaje o počátečním kapitálu provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování (v tis. Kč)

Výše počátečního kapitálu celkem

z toho

splacený základní kapitál

splacené emisní ážio

povinné rezervní fondy

ostatní fondy vytvořené z rozdělení zisku, které lze použít výhradně k úhradě ztráty uvedené v účetní závěrce

rozdíl nerozděleného zisku z předchozích období uvedený v účetní závěrce ověřené auditorem a schválené příslušným orgánem provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování, o jehož rozdělení příslušný orgán nerozhodl, a neuhrazené ztráty z předchozích období včetně ztráty za minulá období

B. Vykonávané činnosti

5. Výčet dalších činností, které provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování vykonává nebo hodlá vykonávat

Vykonávaná činnost

C. Vedoucí osoba provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování

6. Základní identifikace vedoucí osoby platebního systému s neodvolatelností zúčtování

Jméno/jména a příjmení a rodné příjmení

Rodné číslo²⁾/Datum narození

Místo narození ve formě - (stát, okres a obec)

Státní občanství

Adresa bydliště (ulice, číslo, popisné, obec, část obce, PSČ a stát)

Navrhovaná funkce

D. Seznam příloh

7. Číselný seznam všech příloh⁴⁾; u jednotlivých příloh uveďte odkaz na příslušné ustanovení vyhlášky o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování)

V.

IDENTIFIKACE DALŠÍCH OSOB

Tuto žádost/toto oznámení podává žadatel/oznamovatel

□

8. Identifikace osoby jednající jménem žadatele/oznamovatele

Označení funkce

Jméno

Datum narození

Adresa bydliště (ulice, číslo popisné, obec, část obce, PSČ, stát)

Adresa pro doručování, pokud je odlišná od adresy bydliště (ulice, číslo popisné, obec, část obce, PSČ, stát)

Tuto žádost/toto oznámení podává zástupce žadatele/oznamovatel

□

9. Identifikace osoby zastupující žadatele/oznamovatele

Údaj o zástupci⁵⁾

Jméno/obchodní firma, anebo název⁶⁾

Datum narození

Identifikační číslo²⁾

Adresa bydliště/sídla (ulice, číslo popisné, obec, část obce, PSČ, stát)

Adresa pro doručování, pokud je odlišná od adresy sídla/bydliště (ulice, číslo popisné, obec, část obce, PSČ, stát)

VI.

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že údaje uvedené v žádosti, listinných dokumentech, v dokladech a v přílohách jsou pravdivé, aktuální a úplné.

V

Dne:

Podpis:

Poznámky:

¹⁾ Založená právnická osoba nebo již existující právnická osoba.

²⁾ Bylo-li přiděleno.

³⁾ §19 odst. 3 správního řádu.

⁴⁾ Jednotlivé přílohy k žádosti musí být očíslovány. Čísla příloh uvedená v seznamu musí odpovídat s číslováním příloh.

⁵⁾ Například advokát, notář nebo obecný zmocněnec.

⁶⁾ Právnická osoba uvede též osobu, prostřednictvím které jedná.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. /2017 Sb.

VZOR

Žádost o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle §4 vyhlášky
Oznámení změny údajů v žádosti o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle §5 vyhlášky
podle §118 odst. 4 zákona č Sb., o platebním styku.
I. SPRÁVNÍ ORGÁN
1. Název a adresa správního programu
Název správního orgánu	Česká národní banka
Sídlo	Na Příkopě 28, Praha 1, PSČ 115 03
Podatelna	Senovážná 3, Praha 1, PSČ 115 03
II. PŘEDMĚT PODÁNÍ
2. Specifikace předmětu podání
□ žádost o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování
□ oznámení změny údajů uvedených v žádosti o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování
III. ŽADATEL¹⁾ / OPZNAMOVATEL
3. Identifikace žadatele/oznamovatele
Obchodní firma, anebo název
Identifikační číslo²⁾
Telefonní číslo
Adresa sídla (ulice, číslo popisné, obec, část obce, PSČ, stát)
Kontaktní údaje pro účely oznámení podle §126 odst. 5 zákona o platebním styku (elektronická adresa, telefonní číslo)
Pokud to zákon nebo povaha věci nevylučuje, přejete si zasílat korespondenci na elektronickou adresu³⁾?			ANO		NE
			□		□

			Pokud ano, uveďte elektronickou adresu (e-mail):
4. Seznam příloh Číselný seznam všech příloh⁴⁾, u jednotlivých příloh uveďte odkaz na příslušné ustanovení vyhlášky o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování
IV. IDENTIFIKACE DALŠÍCH OSOB
Tuto žádost/toto oznámení podává žadatel/oznamovatel							□
5. Identifikace osoby jednající jménem žadatele/oznamovatele
Označení funkce
Jméno
Datum narození
Adresa bydliště (ulice, číslo popisné, obec, část obce, PSČ, stát)
Adresa pro doručování, pokud je odlišná od adresy bydliště (ulice, číslo popisné, obec, část obce, PSČ, stát)
Tuto žádost/toto oznámení podává zástupce žadatele/oznamovatel						□
6. Identifikace osoby zastupující žadatele/oznamovatele
Údaj o zástupci⁵⁾
Jméno/obchodní firma, anebo název⁶⁾
Datum narození
Identifikační číslo²⁾
Adresa bydliště/sídla (ulice, číslo popisné, obec, část obce, PSČ, stát)
Adresa pro doručování, pokud je odlišná od adresy sídla/bydliště (ulice, číslo popisné, obec, část obce, PSČ, stát)
VI. PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že údaje uvedené v žádosti, listinných dokumentech, v dokladech a v přílohách jsou pravdivé, aktuální a úplné.
V		Dne:		Podpis:

Poznámky:

¹⁾ Založená právnická osoba nebo již existující právnická osoba.

²⁾ Bylo-li přiděleno.

³⁾ §19 odst. 3 správního řádu.

⁴⁾ Jednotlivé přílohy k žádosti musí být očíslovány. Čísla příloh uvedená v seznamu musí odpovídat s číslováním příloh.

⁵⁾ Například advokát, notář nebo obecný zmocněnec.

⁶⁾ Právnická osoba uvede též osobu, prostřednictvím které jedná.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. .../2017 Sb.

VZOR

Dotazník k posouzení vedoucí osoby provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování a jiných osob
I. IDENTIFIKACE OSOBY A DALŠÍ ÚDAJE
3. Identifikace osoby
Jméno
Rodné příjmení
Rodné číslo¹⁾		Datum narození²⁾
Místo narození (stát, okres, obec)
Státní občanství
2. Uvedení právnické nebo fyzické osoby, ve které osoba uvedená v bodě 1 vykonává nebo bude vykonávat funkci vedoucí osoby nebo v níž je statutárním orgánem nebo jeho členem
□ provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování □ jiná osoba³⁾
V případě jiné osoby se uvede jej obchodní firma nebo název.
A. základní informace
3. Popis zařazení funkce v organizačním uspořádání osoby, případný návrh změn jeho organizační struktury, pokud k nim dojde, včetně graficky znázorněného organizačního uspořádání - možno předložit tyto informace jako přílohu

4. Popis pracovní náplně funkce, včetně její předpokládané působnosti a pravomoci (povinnosti, odpovědnosti)⁴⁾

B. Dříve podané žádosti
5. Informace o dříve podané žádosti
Podal(a) jste (popř. jiná osoba) v minulosti orgánu dohledu ČR žádost o předchozí souhlas k výkonu funkce vedoucí osoby?
□ ANO	Pokud ANO, uveďte podrobnosti.

□ NE

C. Další osobní údaje a informace
6. Další osobní údaje a informace
6.1 Je Vaše způsobilost k právním úkonům omezena?
□ ANO	Pokud ANO, uveďte podrobnosti.

□ NE

6.2 Nastala u Vaší osoby skutečnost, která je překážkou provozování živnosti podle zákona, který upravuje živnostenská podnikání?
□ ANO	Pokud ANO, uveďte podrobnosti.

□ NE

6.3 Jaké funkce zastáváte souběžně s výkonem funkce vedoucí osoby?
□ žádné	Pokud zastáváte souběžně další funkce, uveďte níže požadované údaje
Název funkce			Obchodní firma	Identifikační číslo


D. Údaje o důvěryhodnosti osoby
7. Údaje o rozhodnutí v trestním, správním nebo obdobném řízení nebo civilním řízení
7.1 Byl(a) jste pravomocně odsouzen(a) pro trestný čin?
□ ANO	Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti a uvedené údaje doložte příslušným rozhodnutím.
□ NE
7.2 Byla Vám v posledních 10 letech za přestupek nebo jiný správní delikt pro porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem zaměstnání, funkce či podnikatelské činnosti pravomocně uložena sankce převyšující 20 000 Kč nebo zákaz činnosti, či uloženo jiné opatření k nápravě nebo povinnost k náhradě škody?
□ ANO	Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti.
□ NE
7.3 Byl(a) jste statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo dozorčího orgánu právnické osoby nebo osobou oprávněnou jednat za právnickou osobu na základě jiné skutečnosti nebo osobou ovládající právnickou osobu v době, kdy této právnické osobě byla pravomocně uložena sankce za správní delikt nebo uložena povinnost k náhradě škody v souvislosti s působením na finančním trhu?
□ ANO	Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti.
□ NE
8. Údaje o trestním, správním nebo obdobném řízení
8.1 Byl(a) jste v posledních 10 letech trestně stíhán(a)?
□ ANO	Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti a uvedené údaje doložte obviněním, obžalobou.
□ NE
8.2 Bylo vůči Vám v posledních 10 letech vedeno přestupkové nebo obdobné řízení pro porušení povinnosti v souvislosti s výkonem zaměstnání, funkce či podnikatelské činnosti nebo v souvislosti se zákazem činnosti, s výjimkou řízení pro přestupky nebo obdobného řízení, za něž lze uložit sankce nepřevyšující 20 000 Kč?
□ ANO	Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti.
□ NE
9. Údaje o rozhodnutí a o zahájení občanského soudního řízení nebo rozhodčího řízení
9.1 Uveďte, zda bylo ve věci Vaší osoby v posledních 10 letech vydáno rozhodnutí v občanském soudním řízení nebo v rozhodčím řízení, pokud se týká Vašeho působení na finančním trhu, nebo které může ohrozit Vaši finanční situaci, nebo takové řízení probíhá a dosud nebylo pravomocně skončeno.
□ ANO	Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti.
□ NE
9.2 Bylo ve věci Vaší osoby v posledních 10 letech vydáno rozhodnutí o úpadku, aniž by insolvenční řízení skončilo vydáním rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku?
□ ANO	Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti.
□ NE
9.2 Bylo ve věci Vaší osoby v posledních 10 letech vydáno rozhodnutí o úpadku, aniž by insolvenční řízení skončilo vydáním rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku?
□ ANO	Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti.
□ NE
10. Další skutečnosti, které mohou ovlivnit důvěryhodnost
10.1 Bylo ve věci právnické osoby, která byla Vámi ovládána, v posledních 10 letech vydáno rozhodnutí o úpadku, aniž by insolvenční řízení skončilo vydáním rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku?
□ ANO	Pokud ANO, uveďte obchodní firmu / název této právnické osoby, IČ a podrobnosti.
□ NE
10.2 Vykonával(a) jste činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo dozorčího orgánu právnické osoby nebo jako osoba oprávněná jednat za právnickou osobu na základě jiné skutečnosti po dobu až 3 let před vydáním rozhodnutí o úpadku této osoby, aniž by insolvenční řízení skončilo vydáním rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku?
□ ANO	Pokud ANO, uveďte obchodní firmu / název této právnické osoby, IČ a podrobnosti.
□ NE
10.3 Bylo Vám pozastaveno či odňato povolení k výkonu podnikatelské činnosti nebo jiné činnosti nebo odmítl soud nebo správní orgán udělit souhlas s Vaší volbou, jmenováním nebo ustanovením do funkce, jestliže tato volba, jmenování nebo ustanovení takový souhlas vyžadovalo?
□ ANO	Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti.
□ NE
11. Informace o důvěryhodnosti osoby z hlediska působení v profesních komorách
11.1 Byl(a) jste v posledních 10 letech vyloučen(a) z profesního sdružení, komory nebo asociace, včetně zahraničních?
□ ANO	Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti.
□ NE
11.2 Vykonával(a) jste v posledních 10 letech činnost jako statutární orgán, člen statutárního orgánu nebo dozorčího orgánu právnické osoby nebo jako osoba oprávněná jednat za právnickou osobu na základě jiné skutečnosti v době, kdy tato právnická osoba byla vyloučena z profesního sdružení, komory, nebo asociace, včetně zahraničních?
□ ANO	Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti.
□ NE
12. Informace související s předložením dokladu o bezúhonnosti vydaným cizím státem
Zdržoval(a) jste se v posledních 3 letech nepřetržitě mimo území České republiky po dobu delší než 6 měsíců
□ ANO	Pokud ANO, uveďte stát nebo státy, ve kterých jste se v posledních 3 letech nepřetržitě zdržoval(a) po dobu delší než 6 měsíců, a k žádosti/oznámení přiložte originály dokladů o bezúhonnosti vydaných cizími státy. Seznam dotčených států:
□ NE
13. Uveďte informace o dalších skutečnostech, které mohou mít vliv na důvěryhodnost Vaší osoby, popřípadě přiložte listiny.

II. PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že údaje uvedené v žádosti týkající se mé osoby a v této příloze jsou pravdivé, aktuální a úplné.
V			Dne:	Podpis:

Poznámky:

¹⁾ Uveďte, pokud bylo přiděleno.

²⁾ Uveďte, pokud nebylo přiděleno rodné číslo.

³⁾ Například osoba s kvalifikovanou účastí na žadateli nebo oznamovateli.

⁴⁾ Tento popis může být nahrazen vnitřním předpisem, který upravuje náplň funkce, kterou má posuzovaná osoba vykonávat, včetně působnosti a pravomoci vycházející z této funkce.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. .../2017 Sb.

VZOR

Dotazník související s nabytím, nebo zvýšením kvalifikované účasti
I.
1. Základní údaje o osobě s kvalifikovanou účastí
Jméno/jména a příjmení/obchodní firma, anebo název

2. Označení právnické osoby, na níž je nabývána nebo zvyšována kvalifikovaná účast
□ platební systém s neodvolatelností zúčtování
3. Dotazník
3.1 Nabýváte podíly vlastním jménem a na vlastní účet?
□ ANO	Pokud NE, uveďte podrobnosti.
□ NE
3.2 Vykonáváte nebo budete vykonávat hlasovací práva ve prospěch třetí osoby?
□ ANO	Pokud ANO, uveďte, ve prospěch jaké osoby.
□ NE
3.3 Hodláte převést na základě uzavřené smlouvy nebo ujednání hlasovací práva na jinou osobu?
□ ANO	Pokud ANO, uveďte, ve prospěch jaké osoby.
□ NE
3.4 Byla uzavřena smlouva s třetí osobou, na jejímž základě jste ovládanou osobou? Byla nebo bude uzavřena smlouva, na jejímž základě se máte stát ovládanou osobou?
□ ANO	Pokud ANO, uveďte podrobnosti.
□ NE
3.5 Jednáte ve shodě s jinou osobou, která vlastní podíly na osobě označené v bodě 2, nebo na kterou byl převeden výkon hlasovacích práv, nebo která má možnost uplatňovat významný vliv na řízení na osobě označené v bodě 2?
□ ANO	Pokud ANO, uveďte podrobnosti o této jiné osobě a o způsobu jednání ve shodě.
□ NE
3.6 Máte peněžité či jiné závazky, jejichž výše přesahuje 5% Vašeho vlastního kapitálu/majetku, nebo mohou mít účinek v této výši?
□ ANO	Pokud ANO, uveďte: smluvní protistranu, výši závazku, den vzniku závazku, dobu trvání závazku, den splatnosti závazku včetně informace o prodlení s plněním takových závazků.
□ NE
4. Údaje o rozhodnutí v trestním, správním nebo obdobném řízení nebo civilním řízení
4.1 Byl(a) jste pravomocně odsouzen(a) pro trestný čin?
□ ANO	Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti a uvedené údaje doložte příslušným rozhodnutím.
□ NE
4.2 Byla Vám v posledních 10 letech za přestupek nebo jiný správní delikt pro porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem zaměstnání, funkce či podnikatelské činnosti pravomocně uložena sankce převyšující 20 000 Kč nebo zákaz činnosti, či uloženo jiné opatření k nápravě nebo povinnost k náhradě škody?
□ ANO	Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti.
□ NE
4.3 Byl(a) jste statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo dozorčího orgánu právnické osoby nebo osobou oprávněnou jednat za právnickou osobu na základě jiné skutečnosti nebo osobou ovládající právnickou osobu v době, kdy této právnické osobě byla pravomocně uložena sankce za správní delikt nebo uložena povinnost k náhradě škody v souvislosti s působením na finančním trhu?
□ ANO	Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti.
□ NE
5. Údaje o trestním, správním nebo obdobném řízení
5.1 Byl(a) jste v posledních 10 letech trestně stíhán(a)?
□ ANO	Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti a uvedené údaje doložte obviněním, obžalobou.
□ NE
5.2 Bylo vůči Vám v posledních 10 letech vedeno přestupkové nebo obdobné řízení pro porušení povinnosti v souvislosti s výkonem zaměstnání, funkce či podnikatelské činnosti nebo v souvislosti se zákazem činnosti, s výjimkou řízení pro přestupky nebo obdobného řízení, za něž lze uložit sankce nepřevyšující 20 000 Kč?
□ ANO	Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti.
□ NE
6. Údaje o rozhodnutí a o zahájení občanského soudního řízení nebo rozhodčího řízení
6.1 Uveďte, zda bylo ve věci Vaší osoby v posledních 10 letech vydáno rozhodnutí v občanském soudním řízení nebo v rozhodčím řízení, pokud se týká Vašeho působení na finančním trhu, nebo které může ohrozit Vaši finanční situaci, nebo takové řízení probíhá a dosud nebylo pravomocně skončeno.
□ ANO	Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti.
□ NE
6.2 Bylo ve věci Vaší osoby v posledních 10 letech vydáno rozhodnutí o úpadku, aniž by insolvenční řízení skončilo vydáním rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku?
□ ANO	Pokud ANO, uveďte podrobnosti.
□ NE
7. Další skutečnosti, které mohou ovlivnit důvěryhodnost
7.1 Bylo ve věci právnické osoby, která byla Vámi ovládána, v posledních 10 letech vydáno rozhodnutí o úpadku, aniž by insolvenční řízení skončilo vydáním rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku?
□ ANO	Pokud ANO, uveďte obchodní firmu / název této právnické osoby, IČ a podrobnosti.
□ NE
7.2 Vykonával(a) jste činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo dozorčího orgánu právnické osoby nebo jako osoba oprávněná jednat za právnickou osobu na základě jiné skutečnosti po dobu až 3 let před vydáním rozhodnutí o úpadku, aniž by insolvenční řízení skončilo vydáním rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku?
□ ANO	Pokud ANO, uveďte obchodní firmu / název této právnické osoby, IČ a podrobnosti.
□ NE
7.3 Bylo Vám pozastaveno či odňato povolení k výkonu podnikatelské činnosti nebo jiné činnosti nebo odmítl soud nebo správní orgán udělit souhlas s Vaší volbou, jmenováním nebo ustanovením do funkce, jestliže tato volba, jmenování nebo ustanovení takový souhlas vyžadovalo?
□ ANO	Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti.
□ NE
8.Informace o důvěryhodnosti osoby z hlediska působení v profesních komorách
8.1 Byl(a) jste v posledních 10 letech vyloučen(a) z profesního sdružení, komory nebo asociace, včetně zahraničních?
□ ANO	Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti.
□ NE
8.2 Vykonával(a) jste v posledních 10 letech činnost jako statutární orgán, člen statutárního orgánu nebo dozorčího orgánu právnické osoby nebo jako osoba oprávněná jednat za právnickou osobu na základě jiné skutečnosti v době, kdy tato právnická osoba byla vyloučena z profesního sdružení, komory nebo asociace, včetně zahraničních?
□ ANO	Pokud ANO, stručně uveďte podrobnosti.
□ NE
9. Informace související s předložením dokladu o bezúhonnosti vydaným cizím státem
a) v případě fyzické osoby
Zdržoval(a) jste se v posledních 3 letech nepřetržitě mimo území České republiky po dobu delší než 6 měsíců?
□ ANO	Pokud ANO, uveďte stát nebo státy, ve kterých jste se v posledních 3 letech nepřetržitě zdržoval(a) po dobu delší než 6 měsíců, a k žádosti/oznámení přiložte originály dokladů o bezúhonnosti vydaných cizími státy. Seznam dotčených států:
□ NE
b) v případě právnické osoby
Máte nebo jste v posledních 3 letech měla organizační složku podniku mimo území České republiky?
□ ANO	Pokud ANO, uveďte dotčené státy a k žádosti/oznámení přiložte originály dokladů o bezúhonnosti vydaných cizími státy. Seznam dotčených států:
□ NE
10. Uveďte informace o dalších skutečnostech, které mohou mít vliv na důvěryhodnost Vaší osoby, popřípadě přiložte listiny.

II. PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že údaje uvedené v žádosti týkající se mé osoby, přílohách a v tomto dotazníku jsou pravdivé, aktuální a úplné.
V		Dne:	Podpis:

ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PŘEDPISU ČR S LEGISLATIVOU EU

Návrh zákona o platebním styku	Odpovídající předpis EU
Ustanovení	CELEX č.	Ustanovení
§1	31998L0026	Článek 1 písm. a)
	32015L2366	Článek 1 odst. 2
		Článek 4 bod 10
		Článek 4 bod 11
	32009L0110	Článek 1 odst. 1
	32014L0092	Článek 1 odst. 1
§2 odst. 1	32015L2366	Článek 4 bod 5
		Článek 4 bod 12
		Článek 4 bod 25
		Článek 4 bod 14
		Článek 4 bod 23
		Článek 4 bod 24
	32014L0092	Článek 2 bod 21
		Článek 2 bod 25
		Článek 2 bod 26
		Článek 2 bod 6
	32015L2366	Článek 4 bod 15
	32015L2366	Článek 4 bod 16
§2 odst. 2	32009L0110	Článek 11 odst. 7
	32015L2366	Článek 4 bod 1
		Článek 4 bod 2
		Článek 5 odst. 1 písm. m
		Článek 4 bod 39
		Článek 4 bod 38
		Článek 4 bod 40
		Článek 4 bod 7
§2 odst. 3	32015L2366	Článek 4 bod 8
		Článek 4 bod 9
		Článek 4 bod 13
		Článek 4 bod 26
		Článek 4 bod 27
		Článek 4 bod 28
		Článek 4 bod 33
		Článek 4 bod 35
		Článek 4 bod 37
		Článek 2 bod 2
		Článek 4 bod 29
		Článek 4 bod 31
		Článek 4 bod 32
§2 odst. 4	31998L0026	Článek 2 písm. k)
		Článek 2 písm. i)
		Článek 2 písm. c)
		Článek 2 písm. d)
		Článek 2 písm. e)
		Článek 2 písm. n)
§3 odst. 1	32015L2366	Článek 4 bod 3
		Článek PŘÍLOHA I
		Článek 4 bod 42
		Článek 4 bod 45
		Článek 4 bod 43
		Článek 4 bod 44
		Článek 4 bod 41
§3 odst. 2	32015L2366	Článek 4 bod 3
§3 odst. 2	32015L2366	Článek PŘÍLOHA I
§3 odst. 3	32015L2366	Článek 3 písm. c)
		Článek 3 písm. d)
		Článek 3 písm. f)
		Článek 3 písm. g)
		Článek 3 písm. k)
		Článek 3 písm. h)
		Článek 3 písm. m)
		Článek 3 písm. n)
		Článek 3 písm. i)
		Článek 3 písm. b)
		Článek 3 písm. l)
		Článek 4 bod 22
		Článek 3 písm. e)
		Článek 3 písm. o)
		Článek 3 písm. j)
§4 odst. 1	32009L0110	Článek 2 bod2
§4 odst. 2	32009L0110	Článek 1 odst. 4 a 5
§5	32015L2366	Článek 1 odst. 1 písm. a) - f)
§6	32009L0110	Článek 10
		Článek 1 odst. 1
		Článek 2 bod 3
§7	32015L2366	Článek 4 bod 4
§7	32015L2366	Článek 11 odst. 1
§8 odst. 1	32015L2366	Článek 18 odst. 1
		Článek 11 odst. 1
		Článek 4 odst. 4
§8 odst. 2	32015L2366	Článek 18 odst. 4
§8 odst. 3	32015L2366	Článek 18 odst. 4
§9 odst. 1	32015L2366	Článek 11 odst. 1
		Článek 11 odst. 2
		Článek 5 odst. 1 písm. c)
		Článek 5 odst. 2
		Článek 5 odst. 3
		Článek 5 odst. 1 písm. b)
		Článek 5 odst. 1 písm. e)
		Článek 5 odst. 1 písm. d)
		Článek 11 odst. 5
		Článek 5 odst. 1 písm. m)
		Článek 11 odst. 7
		Článek 11 odst. 8
		Článek 11 odst. 3
		Článek 5 odst. 1 písm. n)
§11 odst. 1	32015L2366	Článek 12
§11 odst. 1	32015L2366	Článek 16
§14	32015L2366	Článek 16
§15 odst. 1	32015L2366	Článek 7 písm. a)
		Článek 7 písm. b)
		Článek 7 písm. c)
§15 odst. 2	32015L2366	Článek 7
§16 odst. 1	32015L2366	Článek 9
§16 odst. 1	32015L2366	Článek 8
§16 odst. 2	32015L2366	Článek 9
§16 odst. 2	32015L2366	Článek 8
§16 odst. 4	32015L2366	Článek 9 odst. 3
§16 odst. 5	32015L2366	Článek 8
		Článek 9 odst. 1, 4. pododst.
		Článek 4 bod 46
		Článek 7
		Článek 9 odst. 2
§17 odst. 1	32015L2366	Článek 5 odst. 4
		Článek 5 odst. 2
		Článek 5 odst. 3
§17 odst. 2	32015L2366	Článek 5 odst. 4
		Článek 5 odst. 2
		Článek 5 odst. 3
§17 odst. 3	32015L2366	Článek5 odst. 4
		Článek 5 odst. 2
		Článek 5 odst. 3
§18 odst. 1	32015L2366	Článek 6
§18 odst. 2	32015L2366	Článek 6
§18 odst. 3	32015L2366	Článek 6
§18 odst. 4	32015L2366	Článek 6
§18 odst. 5	32015L2366	Článek 6
§19 odst. 1	32015L2366	Článek 11 odst. 4
§19 odst. 2	32015L2366	Článek 11 odst. 4
§20 odst. 1	32015L2366	Článek 11 odst. 4
		Článek 5 odst. 1 písm. o)
		Článek 5 odst. 1 písm. g)
		Článek 5 odst. 1, 3. pododst.
		Článek 5 odst. 1 písm. l)
		Článek 5 odst. 1, 2. pododst.
		Článek 5 odst. 1 písm. h)
		Článek 5 odst. 1 písm. a)
		Článek 5 odst. 1 písm. j)
		Článek 5 odst. 1 písm. p)
		Článek 5 odst. 1 písm. q)
		Článek 5 odst. 1 písm. i)
		Článek 5 odst. 1 písm. k)
§20 odst. 1	32015L2366	Článek 11 odst. 4
		Článek 5 odst. 1 písm. o)
		Článek 5 odst. 1 písm. g)
		Článek 5 odst. 1, 3. pododst.
		Článek 5 odst. 1 písm. l)
		Článek 5 odst. 1, 2. pododst.
		Článek 5 odst. 1 písm. h)
		Článek 5 odst. 1 písm. a)
		Článek 5 odst. 1 písm. j)
		Článek 5 odst. 1 písm. p)
		Článek 5 odst. 1 písm. q)
		Článek 5 odst. 1 písm. i)
		Článek 5 odst. 1 písm. k)
§20 odst. 3	32015L2366	Článek 11 odst. 4
		Článek 5 odst. 1 písm. o)
		Článek 5 odst. 1 písm. g)
		Článek 5 odst. 1, 3. pododst.
		Článek 5 odst. 1 písm. l)
		Článek 5 odst. 1, 2. pododst.
		Článek 5 odst. 1 písm. h)
		Článek 5 odst. 1 písm. a)
		Článek 5 odst. 1 písm. j)
		Článek 5 odst. 1 písm. p)
		Článek 5 odst. 1 písm. q)
		Článek 5 odst. 1 písm. i)
		Článek 5 odst. 1 písm. k)
§20 odst. 4	32015L2366	Článek 11 odst. 4
		Článek 5 odst. 1 písm. o)
		Článek 5 odst. 1 písm. g)
		Článek 5 odst. 1, 3. pododst.
		Článek 5 odst. 1 písm. l)
		Článek 5 odst. 1, 2. pododst.
		Článek 5 odst. 1 písm. h)
		Článek 5 odst. 1 písm. a)
		Článek 5 odst. 1 písm. j)
		Článek 5 odst. 1 písm. p)
		Článek 5 odst. 1 písm. q)
		Článek 5 odst. 1 písm. i)
		Článek 5 odst. 1 písm. k)
§21	32015L2366	Článek 18 odst. 3
		Článek 18 odst. 5
		Článek 18 odst. 2
§22 odst. 1	32015L2366	Článek 10 odst. 1
§22 odst. 2	32009L0110	Článek 7 odst. 1
		Článek 3 odst. 1
		Článek 7 odst. 3
	32015L2366	Článek 10 odst. 1
§22 odst. 3	32015L2366	Článek 10 odst. 1
§22 odst. 4	32015L2366	Článek 10 odst. 1
§22 odst. 5	32015L2366	Článek 10 odst. 1
§23	32015L2366	Článek 10 odst. 1
§23	32015L2366	Článek 10 odst. 2
§25 odst. 1	32015L2366	Článek 19 odst. 3
		Článek 19 odst. 5
		Článek 19 odst. 2
		Článek 19 odst. 6
		Článek 19 odst. 7
		Článek 19 odst. 1
		Článek 19 odst. 4
		Článek 19 odst. 2
§25 odst. 2	32015L2366	Článek 19 odst. 3
		Článek 19 odst. 5
		Článek 19 odst. 2
		Článek 19 odst. 6
		Článek 19 odst. 7
		Článek 19 odst. 4
§26 odst. 1	32015L2366	Článek 19 odst. 2
§26 odst. 2	32015L2366	Článek 19 odst. 2
§26 odst. 3	32015L2366	Článek 19 odst. 2
§27 odst. 1	32015L2366	Článek 19 odst. 1
§28 odst. 1	32015L2366	Článek 19 odst. 8
§29 odst. 1	32015L2366	Článek 19 odst. 6
§29 odst. 1	32015L2366	Článek 28 odst. 1
§29 odst. 2	32015L2366	Článek 19 odst. 6
§29 odst. 2	32015L2366	Článek 28 odst. 1
§29 odst. 3	32015L2366	Článek 19 odst. 6
§29 odst. 3	32015L2366	Článek 28 odst. 1
§30 odst. 1	32015L2366	Článek 23 odst. 1
§31 odst. 1	32015L2366	Článek 21
§31 odst. 2	32015L2366	Článek 21
§32 odst. 1	32015L2366	Článek 28 odst. 1 písm. e)
§32 odst. 2	32015L2366	Článek 28 odst. 1 písm. d)
§32 odst. 2	32015L2366	Článek 19 odst. 1
§32 odst. 3	32015L2366	Článek 28 odst. 1 písm. e)
§33 odst. 2	32015L2366	Článek 28 odst. 3
§33 odst. 3	32015L2366	Článek 28 odst. 3
§34 odst. 1	32015L2366	Článek 28 odst. 4
§36 odst. 1	32015L2366	Článek 28 odst. 1
§36 odst. 2	32015L2366	Článek 28 odst. 3
§36 odst. 3	32015L2366	Článek 28 odst. 5
§37	32015L2366	Článek 28 odst. 3, poslední pododstavec
§38 odst. 1	32015L2366	Článek 29 odst. 1
§39 odst. 1	32015L2366	Článek 28 odst. 2 druhý pododstavec
§39 odst. 2	32015L2366	Článek 28 odst. 2 druhý pododstavec
§40 odst. 1	32015L2366	Článek 28 odst. 2
		Článek 28 odst. 3
		Článek 11 odst. 9
§40 odst. 2	32015L2366	Článek 28 odst. 2
§41	32015L2366	Článek 33 odst. 1
§42 odst. 1	32015L2366	Článek 11 odst. 1
		Článek 5 odst. 1 písm. b)
		Článek 5 odst. 3
		Článek 5 odst. 1 písm. e)
		Článek 5 odst. 1 písm. n)
§43 odst. 2	32015L2366	Článek 12
§44 odst. 1	32015L2366	Článek 16
§46 odst. 1	32015L2366	Článek 5 odst. 4
		Článek 33 odst. 1
		Článek 5 odst. 3
§46 odst. 2	32015L2366	Článek 5 odst. 4
		Článek 33 odst. 1
		Článek 5 odst. 3
§47 odst. 1	32015L2366	Článek 11 odst. 4
§47 odst. 1	32015L2366	Článek 33 odst. 1
§47 odst. 2	32015L2366	Článek 11 odst. 4
§47 odst. 2	32015L2366	Článek 33 odst. 1
§48 odst. 1	32015L2366	Článek 11 odst. 4
§48 odst. 1	32015L2366	Článek 33 odst. 1
§48 odst. 2	32015L2366	Článek 11 odst. 4
§48 odst. 2	32015L2366	Článek 33 odst. 1
§48 odst. 3	32015L2366	Článek 33 odst. 1
§48 odst. 3	32015L2366	Článek 11 odst. 4
§49 odst. 2	32015L2366	Článek 33 odst. 1
§50 odst. 1	32015L2366	Článek 28 odst. 1 písm. e)
§50 odst. 2	32015L2366	Článek 28 odst. 1 písm. d)
§51 odst. 2	32015L2366	Článek 28 odst. 3
§51 odst. 3	32015L2366	Článek 28 odst. 3
§52 odst. 1	32015L2366	Článek 28 odst. 4
§53 odst. 1	32015L2366	Článek 28 odst. 2
		Článek 28 odst. 1
§53 odst. 2	32015L2366	Článek 28 odst. 3
§53 odst. 3	32015L2366	Článek 28 odst. 5
§54	32015L2366	Článek 28 odst. 3 poslední pododstavec
§55 odst. 1	32015L2366	Článek 29 odst. 1
§56 odst. 1	32015L2366	Článek 28 odst. 2 druhý pododstavec
§56 odst. 2	32015L2366	Článek 28 odst. 2 druhý pododstavec
§57 odst. 1	32015L2366	Článek 33 odst. 1
		Článek 33 odst. 1
		Článek 28 odst. 3
§57 odst. 2	32015L2366	Článek 28 odst. 2
§57 odst. 2	32015L2366	Článek 33 odst. 1
§58 odst. 1	32015L2366	Článek 32 odst. 3
§58 odst. 2	32015L2366	Článek 32 odst. 1 písm. a)
§58 odst. 3	32015L2366	Článek 32 odst. 1 písm. a)
§59 odst. 1	32015L2366	Článek 32 odst. 2
		Článek 95
		Článek 101
		Článek 32 odst. 1 písm. b)
§61 odst. 1	32015L2366	Článek 32 odst. 5
§63 odst. 1	32015L2366	Článek 10 odst. 2
		Článek 13
		Článek 32 odst. 3
		Článek 32 odst. 5
§63 odst. 2	32015L2366	Článek 32 odst. 3
		Článek 13
		Článek 10 odst. 2
		Článek 32 odst. 5
§64	32015L2366	Článek 16
§64	32015L2366	Článek 32 odst. 3
§65 odst. 1	32015L2366	Článek 32 odst. 3
§65 odst. 3	32015L2366	Článek 32 odst. 1
§66	32009L0110	Článek 2 bod 1
§67 odst. 1	32009L0110	Článek 6 odst. 1 písm. a)
		Článek 6 odst. 1 písm. c)
		Článek 6 odst. 1 písm. b)
		Článek 6 odst. 1 písm. d)
§67 odst. 2	32009L0110	Článek 6 odst. 1 písm. b)
		Článek 5 odst. 1
§67 odst. 3	32009L0110	Článek 6 odst. 1 poslední pododstavec
§68 odst. 1	32009L0110	Článek 3 odst. 1
	32015L2366	Článek 11 odst. 1
		Článek 5 odst. 1 písm. c)
		Článek 5 odst. 2
		Článek 5 odst. 3
		Článek 5 odst. 1 písm. b)
		Článek 5 odst. 1 písm. e)
		Článek 5 odst. 1 písm. f)
		Článek 5 odst. 1 písm. d)
		Článek 1 odst. 5
		Článek 5 odst. 1 písm. m)
		Článek 11 odst. 8
		Článek 5 odst. 1 písm. n)
		Článek 1 odst. 3
§69 odst. 2	32015L2366	Článek 12
§70 odst. 1	32009L0110	Článek 3 odst. 1
§74 odst. 1	32009L0110	Článek 4
§74 odst. 2	32009L0110	Článek 4
§74 odst. 3	32009L0110	Článek 5 odst. 1
		Článek 5 odst. 2 druhý pododstavec
§74 odst. 4	32009L0110	Článek 5 odst. 2 první pododstavec
		Článek 5 odst. 1
		Článek 5 odst. 2 druhý pododstavec
§74 odst. 5	32009L0110	Článek 5 odst. 5
§75 odst. 1	32009L0110	Článek 3 odst. 1
§75 odst. 2	32009L0110	Článek 3 odst. 1
§75 odst. 3	32009L0110	Článek 3 odst. 1
§76 odst. 1	32009L0110	Článek 3 odst. 3 první pododstavec
§76 odst. 2	32009L0110	Článek 3 odst. 3 první pododstavec
		Článek 3 odst. 3 čtvrtý pododstavec
		Článek 3 odst. 3 třetí pododstavec
§76 odst. 3	32009L0110	Článek 3 odst. 3 třetí pododstavec
		Článek 3 odst. 3 čtvrtý pododstavec
§76 odst. 4	32009L0110	Článek 3 odst. 3 třetí pododstavec
		Článek 3 odst. 3 čtvrtý pododstavec
§76 odst. 5	32009L0110	Článek 3 odst. 3 pátý pododstavec
		Článek 3 odst. 3 čtvrtý pododstavec
		Článek 3 odst. 3 třetí pododstavec
§77 odst. 1	32009L0110	Článek 3 odst. 1
§77 odst. 1	32015L2366	Článek 11 odst. 4
§77 odst. 2	32015L2366	Článek 11 odst. 4
§77 odst. 2	32009L0110	Článek 3 odst. 1
§78 odst. 1	32015L2366	Článek 11 odst. 4
	32009L0110	Článek 3 odst. 1
	32015L2366	Článek 19 odst. 1
	32009L0110	Článek 3 odst. 1
§78 odst. 3	32015L2366	Článek 11 odst. 4
§78 odst. 3	32009L0110	Článek 3 odst. 1
§79 odst. 1	32009L0110	Článek 6 odst. 3
§79 odst. 2	32009L0110	Článek 6 odst. 3
§80 odst. 1	32009L0110	Článek 7 odst. 1
§80 odst. 1	32009L0110	Článek 7 odst. 3
§80 odst. 2	32009L0110	Článek 7 odst. 1
§80 odst. 2	32009L0110	Článek 3 odst. 1
§80 odst. 3	32009L0110	Článek 7 odst. 1
§80 odst. 3	32009L0110	Článek 7 odst. 3
§80 odst. 4	32009L0110	Článek 7 odst. 1
§80 odst. 4	32009L0110	Článek 7 odst. 3
§81 odst. 1	32009L0110	Článek 7 odst. 2 třetí pododstavec
§82 odst. 1	32009L0110	Článek 6 odst. 4
§82 odst. 2	32009L0110	Článek 6 odst. 4
§82 odst. 2	32009L0110	Článek 7 odst. 1
§84 odst. 1	32009L0110	Článek 3 odst. 5 první věta
§84 odst. 2	32009L0110	Článek 3 odst. 5 druhá věta
§84 odst. 3	32009L0110	Článek 3 odst. 5 druhá věta
§85 odst. 1	32009L0110	Článek 3 odst. 5 druhá věta
§85 odst. 2	32015L2366	Článek 19 odst. 2
§85 odst. 3	32015L2366	Článek 19 odst. 2
§86 odst. 1	32015L2366	Článek 19 odst. 2
§88 odst. 1	32009L0110	Článek 3 odst. 5
§88 odst. 1	32009L0110	Článek 3 odst. 1
§88 odst. 2	32009L0110	Článek 3 odst. 5
§88 odst. 2	32009L0110	Článek 3 odst. 1
§88 odst. 3	32009L0110	Článek 3 odst. 5
§88 odst. 3	32009L0110	Článek 3 odst. 1
§89 odst. 1	32009L0110	Článek 3 odst. 2
§89 odst. 2	32009L0110	Článek 3 odst. 2
§90 odst. 1	32015L2366	Článek 21
§91 odst. 1	32009L0110	Článek 3 odst. 1
§91 odst. 1	32015L2366	Článek 28 odst. 1
§91 odst. 2	32009L0110	Článek 3 odst. 1
§91 odst. 2	32009L0110	Článek 3 odst. 5 druhá věta
§91 odst. 3	32009L0110	Článek 3 odst. 1
§92 odst. 1	32009L0110	Článek 3 odst. 1
§92 odst. 2	32009L0110	Článek 3 odst. 1
§92 odst. 3	32009L0110	Článek 3 odst. 1
§92 odst. 4	32009L0110	Článek 3 odst. 1
§93 odst. 1	32009L0110	Článek 3 odst. 1
§94 odst. 1	31998L0026	Článek 3 odst. 4
§94 odst. 2	31998L0026	Článek 3 odst. 4
§94 odst. 3	31998L0026	Článek 3 odst. 4
§95	31998L0026	Článek 3 odst. 4
§96 odst. 1	31998L0026	Článek 3 odst. 4
§97 odst. 1	31998L0026	Článek 3 odst. 4
§97 odst. 2	31998L0026	Článek 3 odst. 4
§98 odst. 1	31998L0026	Článek 3 odst. 4
§98 odst. 2	31998L0026	Článek 3 odst. 4
§98 odst. 3	31998L0026	Článek 3 odst. 4
§99 odst. 1	32009L0110	Článek 9 odst. 1
§99 odst. 1	32009L0110	Článek 9 odst. 3
§99 odst. 2	32009L0110	Článek 9 odst. 1
§99 odst. 3	32009L0110	Článek 9 odst. 1
§99 odst. 4	32009L0110	Článek 9 odst. 1
§99 odst. 4	32015L2366	Článek 32 odst. 1 písm. a)
§99 odst. 5	32009L0110	Článek 2 odst. 4
§100 odst. 1	32009L0110	Článek 9 odst. 1
	32015L2366	Článek 11 odst. 1
	32009L0110	Článek 9 odst. 2
	32015L2366	Článek 95
		Článek 101
		Článek 5 odst. 1 písm. d)
		Článek 32 odst. 1 písm. b)

Návrh zákona o platebním styku	Odpovídající předpis EU
Ustanovení	CELEX č.	Ustanovení
§102 odst. 1	32009L0110	Článek 9 odst. 5 písm. a)
§103 odst. 2	32009L0110	Článek 9 odst. 6
§104 odst. 1	32009L0110	Článek 3 odst. 1
§104 odst. 2	32009L0110	Článek 3 odst. 1
§104 odst. 3	32009L0110	Článek 3 odst. 1
§106 odst. 1	32009L0110	Článek 9 odst. 1
§106 odst. 1	32009L0110	Článek 9 odst. 3
§107 odst. 1	32015L2366	Článek 35 odst. 1
§107 odst. 2	32015L2366	Článek 35 odst. 1
§108	32015L2366	Článek 35 odst. 2
§109 odst. 1	32015L2366	Článek 35 odst. 2 druhý a třetí pododstavec
§109 odst. 2	32015L2366	Článek 35 odst. 2 druhý a třetí pododstavec
§110 odst. 1	31998L0026	Článek 2 písm. a)
§110 odst. 1	31998L0026	Článek 10 odst. 1 první pododstavec
§110 odst. 2	31998L0026	Článek 10
§110 odst. 3	31998L0026	Článek 2 písm. a)
§111 odst. 1	31998L0026	Článek 2 písm. b)
		Článek 2 písm. f)
§111 odst. 2	31998L0026	Článek 2 písm. f)
§112 odst. 1	31998L0026	Článek 2 písm. a)
§112 odst. 2	31998L0026	Článek 2 písm. a)
		Článek 2 písm. n)
		Článek 3 odst. 3
		Článek 5 první pododstavec
§113 odst. 1	31998L0026	Článek 2 písm. a)
§115 odst. 1	31998L0026	Článek 5 první pododstavec
§115 odst. 2	31998L0026	Článek 3 odst. 4
		Článek 3 odst. 2
		Článek 3 odst. 1
		Článek 7
		Článek 4
		Článek 1 písm. c)
		Článek 9 odst. 1
		Článek 9 odst. 2
§115 odst. 3	31998L0026	Článek 3 odst. 4
		Článek 3 odst. 2
		Článek 3 odst. 1
		Článek 7
§115 odst. 4	31998L0026	Článek 7
§116 odst. 1	31998L0026	Článek 2 písm. a)
	31998L0026	Článek 2 písm. p)
		Článek 2 písm. o)
		Článek 2 písm. n)
§116 odst. 2	31998L0026	Článek 3 odst. 4
		Článek 5
§117 odst. 1	31998L0026	Článek 2 písm. p)
§118 odst. 1	31998L0026	Článek 10
§118 odst. 2	31998L0026	Článek 10
§122 odst. 1	31998L0026	Článek 10
§123	31998L0026	Článek 10
§124	31998L0026	Článek 10
§126 odst. 1	31998L0026	Článek 10
§126 odst. 2	31998L0026	Článek 10
§126 odst. 3	31998L0026	Článek 10
§126 odst. 4	31998L0026	Článek 10
§127	32015L2366	Článek 50
		Článek 43 odst. 1
		Článek 45 odst. 2
		Článek 33 odst. 2
§128 odst. 1	32015L2366	Článek 107 odst.3
§128 odst. 2	32015L2366	Článek 2 odst. 3
§128 odst. 3	32015L2366	Článek 2 odst. 3
§128 odst. 4	32015L2366	Článek 2 odst. 3
		Článek 2 odst. 4
§128 odst. 5	32015L2366	Článek 2 odst. 4
§128 odst. 6	32015L2366	Článek 38 odst.1
		Článek 38 odst. 2
§129 odst. 1	32015L2366	Článek 42 odst. 1 písm. b)
		Článek 61
§129 odst. 2	32015L2366	Článek 42 odst. 1
		Článek 61
§129 odst. 3	32015L2366	Článek 61
		Článek 42 odst. 1 písm. b)
		Článek 63 odst. 1 písm. c)
§129 odst. 4	32015L2366	Článek 42 odst. 1
		Článek 63 odst. 3
		Článek 42 odst. 2
		Článek 63 odst. 1
		Článek 63 odst. 2
§130 odst. 1	32015L2366	Článek 42 odst. 1
		Článek 62 odst. 1
		Článek 42 odst. 2
		Článek 63 odst. 1
		Článek 63 odst. 2
§130 odst. 2	32015L2366	Článek 62 odst. 2
§130 odst. 3	32015L2366	Článek 62 odst. 3
§130 odst. 4	32015L2366	Článek 62 odst. 3
		Článek 40 odst. 2
§131 odst. 1	32015L2366	Článek 42 odst. 3
		Článek 51 odst. 3
		Článek 39
		Článek 110
§131 odst. 2	32015L2366	Článek 110
		Článek 44 odst. 3
		Článek 2 odst. 3
		Článek 39
§131 odst. 3	32015L2366	Článek 44
§132 odst. 1	32015L2366	Článek 44
		Článek 39
		Článek 110
§132 odst. 2	32015L2366	Článek 45 odst. 1
		Článek 45 odst. 3
		Článek 39
		Článek 110
§132 odst. 3	32015L2366	Článek 43 odst. 2
§132 odst. 4	32015L2366	Článek 43 odst. 2
§132 odst. 5	32015L2366	Článek 43 odst. 2
		Článek 44 odst. 2
§133 odst. 1	32015L2366	Článek 51 odst. 1
		Článek 39
		Článek 110
§133 odst. 3	32015L2366	Článek 110
		Článek 39
		Článek 51 odst. 2
§134	32015L2366	Článek 52 odst. 1
		Článek 39
		Článek 110
§135	32015L2366	Článek 52 odst. 2
		Článek 39
		Článek 110
	32012R0260	Článek 11
	32012R0260	Článek 13
§136 odst. 1	32015L2366	Článek 2 odst. 4
		Článek 52 odst. 3
		Článek 39
		Článek 110
§136 odst. 2	32015L2366	Článek 2 odst. 4
		Článek 52 odst. 3
		Článek 39
		Článek 110
§137	32015L2366	Článek 52 odst. 4
		Článek 39
		Článek 110
		Článek 52 odst. 5 písm. b)
§138	32015L2366	Článek 110
		Článek 52 odst. 7
		Článek 52 odst. 6
		Článek 39
§139	32015L2366	Článek 52 odst. 5
		Článek 52 odst. 7 písm. a)
		Článek 39
		Článek 110
§140 odst. 1	32015L2366	Článek 45
		Článek 52 odst. 7 písm. b)
§140 odst. 2	32015L2366	Článek 52 odst. 7 písm. a)
		Článek 52 odst. 7 písm. b)
		Článek 45
		Článek 39
		Článek 110
		Článek 52 odst. 2
		Článek 52 odst. 4
		Článek 52 odst. 5
§141 odst. 1	32015L2366	Článek 52 odst. 4 písm. a)
		Článek 52 odst. 7 písm. b)
		Článek 45
		Článek 52 odst. 7 písm. a)
		Článek 33 odst. 2
		Článek 52 odst. 2 písm. a)
§141 odst. 2	32015L2366	Článek 52 odst. 4 písm. a)
		Článek 52 odst. 7 písm. b)
		Článek 45
		Článek 52 odst. 7 písm. a)
		Článek 33 odst. 2
		Článek 52 odst. 2 písm. a)
		Článek 46
§142 odst. 1	32015L2366	Článek 48
§142 odst. 2	32015L2366	Článek 43 odst. 2
§143 odst. 1	32015L2366	Článek 49
§143 odst. 2	32015L2366	Článek 43 odst. 2
§144	32015L2366	Článek 53
§145	32015L2366	Článek 56
§146 odst. 1	32015L2366	Článek 57 odst. 1
§146 odst. 2	32015L2366	Článek 57 odst. 2
§147 odst. 1	32015L2366	Článek 58 odst. 1
§147 odst. 2	32015L2366	Článek 58 odst. 2
§148 odst. 1	32015L2366	Článek 59 odst. 2
§148 odst. 2	32015L2366	Článek 59 odst. 2
		Článek 60 odst. 1
§148 odst. 3	32015L2366	Článek 60 odst. 3
		Článek 60 odst. 1
		Článek 60 odst. 2
§149	32014L0092	Článek 12 odst. 1
§150 odst. 1	32015L2366	Článek 46
§150 odst. 2	32015L2366	Článek 46
§150 odst. 3	32015L2366	Článek 46
		Článek 47
§151 odst. 1	32015L2366	Článek 42 odst. 1 písm. a)
§151 odst. 2	32015L2366	Článek 42 odst. 1 písm. c)
§151 odst. 3	32015L2366	Článek 42 odst. 1 písm. c)
§152 odst. 1	32015L2366	Článek 42 odst. 1 písm. b)
		Článek 54 odst. 1
§152 odst. 3	32015L2366	Článek 54 odst. 1
§152 odst. 4	32015L2366	Článek 54 odst. 1
§152 odst. 5	32015L2366	Článek 54 odst. 2
		Článek 54 odst. 3
§153 odst. 1	32015L2366	Článek 55 odst. 1
§153 odst. 2	32015L2366	Článek 55 odst. 2
§154 odst. 1	32015L2366	Článek 55 odst. 3
§154 odst. 2	32015L2366	Článek 55 odst. 3
§155	32015L2366	Článek 55 odst. 4
§156 odst. 1	32015L2366	Článek 64
§157 odst. 1	32015L2366	Článek 64
§157 odst. 2	32015L2366	Článek 64
§157 odst. 3	32015L2366	Článek 64
§157 odst. 4	32015L2366	Článek 64
§157 odst. 5	32015L2366	Článek 64
§158 odst. 1	32015L2366	Článek 78
§158 odst. 2	32015L2366	Článek 78
§158 odst. 3	32015L2366	Článek 78
§159 odst. 1	32015L2366	Článek 79
§159 odst. 2	32015L2366	Článek 79
§159 odst. 3	32015L2366	Článek 79
§160 odst. 1	32015L2366	Článek 80
§160 odst. 2	32015L2366	Článek 80
§160 odst. 3	32015L2366	Článek 80
§160 odst. 4	32015L2366	Článek 80 odst. 5
§160 odst. 5	32015L2366	Článek 80
§160 odst. 6	32015L2366	Článek 80
§161 odst. 1	32015L2366	Článek 66
§161 odst. 2	32015L2366	odst. 66
§161 odst. 3	32015L2366	Článek 68 odst. 5
		Článek 66
§161 odst. 4	32015L2366	Článek 68 odst. 5
§161 odst. 5	32015L2366	Článek 68 odst. 6
§161 odst. 6	32015L2366	Článek 66 odst. 1
§162	32015L2366	Článek 66
§163	32015L2366	Článek 68 odst. 1
§164 odst. 1	32015L2366	Článek 68 odst. 2
§164 odst. 2	32015L2366	Článek 68 odst. 3
§164 odst. 3	32015L2366	Článek 68 odst. 4
§165	32015L2366	Článek 69
§166 odst. 1	32015L2366	Článek 70 odst. 1
§166 odst. 2	32015L2366	Článek 70 odst. 2
§166 odst. 3	32015L2366	Článek 69 odst. 1 písm. a)
§167	32015L2366	Článek 70 odst. 1 písm. d)
§169 odst. 1	32015L2366	odst. 83 odst. 1
§169 odst. 2	32015L2366	Článek 82
§169 odst. 3	32015L2366	Článek 83
		Článek 82
§170	32015L2366	Článek 84
		Článek 83
		Článek 87 odst. 2
§171 odst. 1	32015L2366	Článek 85
§172 odst. 2	32015L2366	Článek 85
§173 odst. 1	32015L2366	Článek 83 odst. 3
§173 odst. 2	32015L2366	Článek 83 odst. 3
§174 odst. 1	32015L2366	Článek 83 odst. 2
		Článek 87
§174 odst. 2	32015L2366	Článek 83 odst. 2
		Článek 87
§175 odst. 1	32015L2366	Článek 78 odst. 1
§175 odst. 2	32015L2366	Článek 83 odst. 2
		Článek 87 odst. 2
§176 odst. 1	32015L2366	Článek 76
		Článek 77
§176 odst. 2	32015L2366	Článek 76
§176 odst. 3	32015L2366	Článek 76
		Článek 77
§176 odst. 4	32015L2366	odst. 76
		Článek 77
§176 odst. 5	32015L2366	Článek 76
		Článek 77
§176 odst. 6	32015L2366	Článek 76
		Článek 77
§177 odst. 1	32015L2366	Článek 81
§177 odst. 2	32015L2366	Článek 81
§178 odst. 1	32015L2366	Článek 65
§178 odst. 2	32015L2366	Článek 65
§178 odst. 3	32015L2366	Článek 65
§179	32015L2366	Článek 65
§180 odst. 1	32015L2366	Článek 75
§180 odst. 2	32015L2366	Článek 75
§181 odst. 1	32015L2366	Článek 73
§181 odst. 2	32015L2366	Článek 73
§181 odst. 3	32015L2366	Článek 73
§181 odst. 4	32015L2366	Článek 73
§182 odst. 1	32015L2366	Článek 74
§182 odst. 2	32015L2366	Článek 74
§182 odst. 3	32015L2366	Článek 74
§182 odst. 4	32015L2366	Článek 74
§183 odst. 1	32015L2366	Článek 89
		Článek 90 odst. 1
§183 odst. 2	32015L2366	Článek 89
		Článek 90 odst. 1
§183 odst. 3	32015L2366	Článek 89
§184 odst. 1	32015L2366	Článek 89
§184 odst. 2	32015L2366	Článek 89
§184 odst. 3	32015L2366	Článek 89
§184 odst. 4	32015L2366	Článek 89
§184 odst. 5	32015L2366	Článek 89
§185 odst. 1	32015L2366	Článek 89
§185 odst. 2	32015L2366	Článek 89
§186 odst. 1	32015L2366	Článek 88
§186 odst. 2	32015L2366	Článek 88
§186 odst. 3	32015L2366	Článek 88
§187 odst. 1	32015L2366	Článek 72
§187 odst. 2	32015L2366	Článek 72
§187 odst. 3	32015L2366	Článek 72
		Článek 91
§188 odst. 1	32015L2366	Článek 71
§188 odst. 2	32015L2366	Článek 71
§188 odst. 3	32015L2366	Článek 71
§188 odst. 4	32015L2366	Článek 71
§189 odst. 1	32015L2366	Článek 92
		Článek 90 odst. 2
§189 odst. 2	32015L2366	Článek 92
		Článek 90 odst. 2
§189 odst. 3	32015L2366	Článek 92 odst. 1
		Článek 74 odst. 2
§189 odst. 4	32015L2366	Článek 92
		Článek 90 odst. 2
§190	32015L2366	Článek 93
§191 odst. 1	32015L2366	Článek 67
§191 odst. 2	32015L2366	Článek 67
§191 odst. 3	32015L2366	Článek 68 odst. 5
		Článek 66
§191 odst. 4	32015L2366	Článek 68 odst. 5
§191 odst. 5	32015L2366	Článek 68 odst. 6
§191 odst. 6	32015L2366	Článek 67 odst. 1
§192	32015L2366	Článek 67
		Článek 66
§193 odst. 2	32009L0110	Článek 11 odst. 1
§193 odst. 3	32009L0110	Článek 12
§194 odst. 1	32009L0110	Článek 11 odst. 2
§194 odst. 2	32009L0110	Článek 11 odst. 5
§194 odst. 3	32009L0110	Článek 11 odst. 6
§195 odst. 1	32015L2366	Článek 11 odst. 3
§195 odst. 2	32015L2366	Článek 11 odst. 3
§195 odst. 3	32009L0110	Článek 11 odst. 4
§196	32009L0110	Článek 11 odst. 7
§197 odst. 1	32014L0092	Článek 6 odst. 1
§197 odst. 2	32014L0092	Článek 6 odst. 1
		Článek 6 odst. 2
§197 odst. 3	32014L0092	Článek 3 odst. 1
		Článek 3 odst. 2
		Článek 3 odst. 5
§198	32014L0092	Článek 8
§199 odst. 1	32014L0092	Článek 4 odst. 1
§199 odst. 2	32014L0092	Článek 4 odst. 2 písm. d)
		Článek 4 odst. 2 písm. e)
§199 odst. 3	32014L0092	Článek 4 odst. 2 písm. a)
		Článek 5 odst. 4
§199 odst. 4	32014L0092	Článek 4 odst. 2 písm. c)
		Článek 4 odst. 3
		Článek 4 odst. 2 písm. b)
		Článek 4 odst. 2 písm. g)
§199 odst. 5	32014L0092	Článek 4 odst. 5
§199 odst. 6	32014L0092	Článek 4 odst. 5
§200 odst. 1	32014L0092	Článek 4 odst. 4
		Článek 4 odst. 5
§200 odst. 2	32014L0092	Článek 4 odst. 4
§200 odst. 3	32014L0092	Článek 4 odst. 5

Návrh zákona o platebním styku	Odpovídající předpis EU
Ustanovení	CELEX č.	Ustanovení
§201 odst. 1	32014L0092	Článek 5 odst. 1
§201 odst. 2	32014L0092	Článek 5 odst. 2
§201 odst. 3	32014L0092	Článek 5 odst. 3 písm. a)
		Článek 5 odst. 3 písm. d)
		Článek 5 odst. 3 písm. b)
§201 odst. 4	32014L0092	Článek 5 odst. 4
§202 odst. 1	32014L0092	Článek 7 odst. 3 písm. a) až f)
		Článek 7 odst. 1
§202 odst. 2	32014L0092	Článek 7 odst. 3 písm. g)
§202 odst. 4	32014L0092	Článek 7 odst. 4
§203 odst. 1	32014L0092	Článek 10 odst. 2
		Článek 9
		Článek 10 odst. 1
§203 odst. 2	32014L0092	Článek 10 odst. 2 druhý pododstavec
§203 odst. 3	32014L0092	Článek 10 odst. 2 čtvrtý pododstavec
§203 odst. 4	32014L0092	Článek 10 odst. 3
§204 odst. 1	32014L0092	Článek 10 odst. 4 písm. c)
		Článek 10 odst. 4 písm. b)
		Článek 10 odst. 4 písm. d)
		Článek 10 odst. 2 čtvrtý pododstavec
§204 odst. 2	32014L0092	Článek 10 odst. 3 písm. a)
		Článek 10 odst. 3 písm. b)
		Článek 10 odst. 4 písm. a)
§204 odst. 3	32014L0092	Článek 10 odst. 3 písm. b)
		Článek 10 odst. 3 písm. a)
§205 odst. 1	32014L0092	Článek 10 odst. 5 písm. b)
		Článek 10 odst. 5 písm. d)
		Článek 10 odst. 5 písm. a)
		Článek 10 odst. 5 písm. e)
§205 odst. 2	32014L0092	Článek 10 odst. 5 písm. d)
		Článek 10 odst. 5 písm. e)
§205 odst. 3	32014L0092	Článek 10 odst. 5 druhý pododstavec
§205 odst. 4	32014L0092	Článek 10 odst. 5 písm. a)
		Článek 10 odst. 2 čtvrtý pododstavec
		Článek 10 odst. 5 písm. b)
§206 odst. 1	32014L0092	Článek 12 odst. 4
§206 odst. 2	32014L0092	Článek 12 odst. 2
§207 odst. 1	32014L0092	Článek 14 odst. 1
		Článek 14 odst. 2
§207 odst. 2	32014L0092	Článek 14 odst. 2
§207 odst. 3	32014L0092	Článek 27 odst. 1 písm. c)
§208 odst. 1	32014L0092	Článek 9
§208 odst. 2	32014L0092	Článek 1 odst. 5
§209 odst. 1	32014L0092	Článek 11 odst. 1 písm. a)
		Článek 11 odst. 1 písm. b)
§209 odst. 2	32014L0092	Článek 11 odst. 2
§210 odst. 1	32014L0092	Článek 16 odst. 2
		Článek 16 odst. 3
§210 odst. 3	32014L0092	Článek 16 odst. 5
		Článek 16 odst. 6
§210 odst. 4	32014L0092	Článek 16 odst. 5 druhý pododstavec
§210 odst. 5	32014L0092	Článek 16 odst. 4
§210 odst. 6	32014L0092	Článek 16 odst. 7
§211	32014L0092	Článek 16 odst. 9
§212 odst. 1	32014L0092	Článek 17 odst. 1
§212 odst. 2	32014L0092	Článek 17 odst. 1 druhý pododstavec
§213	32014L0092	Článek 18 odst. 1
		Článek 18 odst. 3
§214	32014L0092	Článek 18 odst. 2
§215 odst. 1	32014L0092	Článek 19 odst. 2 písm. e)
		Článek 19 odst. 2 písm. d)
		Článek 19 odst. 2 písm. b)
§215 odst. 2	32014L0092	Článek 19 odst. 3
§215 odst. 3	32014L0092	Článek 19 odst. 3
		Článek 19 odst. 2 písm. a)
		Článek 19 odst. 2 písm. c)
§215 odst. 4	32014L0092	Článek 19 odst. 3
§215 odst. 5	32014L0092	Článek 19 odst. 2
		Článek 19 odst. 3
§215 odst. 6	32014L0092	Článek 19 odst. 4
		Článek 19 odst. 5
§216 odst. 1	32014L0092	Článek 20 odst. 1
		Článek 20 odst. 2
§216 odst. 2	32014L0092	Článek 20 odst. 1
		Článek 20 odst. 2
§216 odst. 3	32014L0092	Článek 27 odst. 1 písm. d)
§217	32014L0092	Článek 1 odst. 4
§218	32014L0092	Článek 10 odst. 4 písm. e)
		Článek 11 odst. 2
§219	32014L0092	Článek 15 odst. 1
§220	32014L0092	Článek 1 odst. 6
§221 odst. 1	32015L2366	Článek 96
§221 odst. 2	32015L2366	Článek 96
§221 odst. 4	32015L2366	Článek 96
§221 odst. 5	32015L2366	Článek 96
§222 odst. 1	32015L2366	Článek 95
		Článek 96 odst. 6
§222 odst. 2	32015L2366	Článek 95
		Článek 96 odst. 6
§223 odst. 1	32015L2366	Článek 97
§223 odst. 2	32015L2366	Článek 97
		Článek 4 bod 30
§223 odst. 4	32015L2366	Článek 4 bod 30
§223 odst. 5	32015L2366	Článek 98 odst. 1 písm. d)
		Článek 4 bod 30
§223 odst. 6	32015L2366	Článek 98 odst. 1 písm. d)
		Článek 4 bod 30
§224	32015L2366	Článek 97
		Článek 98 odst. 1 písm. d)
§225	32015L2366	Článek 66 odst. 3 písm. d)
		Článek 65 odst. 2 písm. c)
		Článek 66 odst. 4 písm. a)
§226 odst. 1	32015L2366	Článek 103
§226 odst. 2	32015L2366	Článek 103
§226 odst. 3	32015L2366	Článek 103
§227 odst. 1	32015L2366	Článek 103
§229 odst. 1	32015L2366	Článek 103
§231 odst. 1	32014L0092	Článek 26 odst. 1
	32015L2366	Článek 103
§231 odst. 2	32015L2366	Článek 103
§231 odst. 3	32015L2366	Článek 103
§231 odst. 4	32015L2366	Článek 103
§231 odst. 5	32015L2366	Článek 103
§233 odst. 1	32015L2366	Článek 103
§234 odst. 1	32015L2366	Článek 103
§234 odst. 2	32015L2366	Článek 103
§234 odst. 3	32014L0092	Článek 26 odst. 1
§235 odst. 1	32009R0924	Článek 13
	32012R0260	Článek 11
§235 odst. 2	32012R0260	Článek 11
§235 odst. 3	32012R0260	Článek 11
§235 odst. 4	32015R0751	Článek 14
§235 odst. 5	32015R0751	Článek 14
§235 odst. 6	32015R0751	Článek 14
§235 odst. 7	32015R0751	Článek 14
	32012R0260	Článek 11
§236 odst. 1	32015R0751	Článek 13
	32015L2366	Článek 100
	32009R0924	Článek 9
	32012R0260	Článek 10
§236 odst. 3	32014L0092	Článek 26 odst. 2
§236 odst. 4	32014L0092	Článek 26 odst. 2
§236 odst. 5	32014L0092	Článek 26 odst. 2
§237 odst. 1	32015L2366	Článek 22 odst. 1
	32015R0751	Článek 13
	32014L0092	Článek 21 odst. 1
	32015L2366	Článek 100
	32009R0924	Článek 9
	32012R0260	Článek 10
§237 odst. 4	32014L0092	Článek 21 odst. 1
§238 odst. 1	32009R0924	Článek 9
§238 odst. 2	32009R0924	Článek 9
§238 odst. 3	32015R0751	Článek 13
§239 odst. 1	32015L2366	Článek 24
§239 odst. 2	32015L2366	Článek 26
		Článek 29 odst. 1
		Článek 30 odst. 1 druhý pododstavec
§239 odst. 3	32015L2366	Článek 29 odst. 3
§239 odst. 4	32014L0092	Článek 22 odst. 4 písm. a)
		Článek 22 odst. 3
		Článek 22 odst. 4 písm. b)
		Článek 22 odst. 4 písm. c)
§239 odst. 5	32014L0092	Článek 22 odst. 4 písm. a)
		Článek 22 odst. 3
		Článek 22 odst. 4 písm. b)
		Článek 22 odst. 4 odst. písm. c)
§239 odst. 6	32014L0092	Článek 22 odst. 4 písm. a)
		Článek 22 odst. 3
		Článek 22 odst. 4 písm. b)
		Článek 22 odst. 4 odst. písm. c)
§240	32015L2366	Článek 27 odst. 2
§241 odst. 1	32015L2366	Článek 29 odst. 1 třetí pododstavec
		Článek 29 odst. 1 druhý pododstavec
§241 odst. 2	32015L2366	Článek 29 odst. 1 třetí pododstavec
		Článek 29 odst. 1 druhý pododstavec
§241 odst. 3	32015L2366	Článek 29 odst. 1 třetí pododstavec
		Článek 29 odst. 1 druhý pododstavec
§241 odst. 4	32015L2366	Článek 23 odst. 1 písm. b)
§242 odst. 1	32015L2366	Článek 23 odst. 1 písm. c)
		Článek 23 odst. 2
		Článek 23 odst. 3
§242 odst. 2	32015L2366	Článek 23 odst. 1 písm. c)
		Článek 23 odst. 2
		Článek 23 odst. 3
§243 odst. 1	32015L2366	Článek 30
§243 odst. 2	32015L2366	Článek 30
§243 odst. 3	32015L2366	Článek 30
§243 odst. 4	32015L2366	Článek 30
§243 odst. 5	32015L2366	Článek 30
§244 odst. 1	32015L2366	Článek 13 odst. 1 písm. e)
§244 odst. 2	32015L2366	Článek 13 odst. 1 písm. e)
		Článek 13 odst. 1 písm. d)
		Článek 13 odst. 1 písm. c)
		Článek 13 odst. 1 písm. a)
		Článek 13 odst. 1 písm. b)
§244 odst. 3	32015L2366	Článek 14 odst. 4
§246 odst. 2	32015L2366	Článek 103
§247 odst. 2	32015L2366	Článek 103
§248	32015L2366	Článek 99
§249 odst. 1	32015L2366	Článek 14
§249 odst. 2	32015L2366	Článek 14
§249 odst. 3	32015L2366	Článek 14
§249 odst. 4	32015L2366	Článek 14
§250 odst. 1	32015L2366	Článek 14
§250 odst. 2	32015L2366	Článek 14
§250 odst. 3	32015L2366	Článek 14
§250 odst. 4	32015L2366	Článek 14
§250 odst. 5	32015L2366	Článek 14
§250 odst. 6	32015L2366	Článek 14
§251	32015L2366	Článek 15
§252 odst. 1	32015L2366	Článek 37
§252 odst. 2	32015L2366	Článek 37
§252 odst. 3	32015L2366	Článek 37
§252 odst. 4	32015L2366	Článek 37
§253	32015L2366	Článek 37 odst. 3
§254 odst. 1	32015L2366	Článek 62 odst. 3
§254 odst. 2	32015L2366	Článek 62 odst. 3
§254 odst. 3	32015L2366	Článek 59 odst. 2
		Článek 62 odst. 4
§254 odst. 4	32015L2366	Článek 62 odst. 4
		Článek 60 odst. 3
		Článek 60 odst. 2
		Článek 59 odst. 2
§255 odst. 1	32015L2366	Článek 36
§255 odst. 2	32015L2366	Článek 36
§256	32015R0751	Článek 15
§257	32015L2366	Článek 94
§258 odst. 1	32015L2366	Článek 101
§258 odst. 2	32015L2366	Článek 101
§259	32015L2366	Článek 101 odst. 4
§260	32015L2366	Článek 106

Číslo předpisu EU	Název předpisu EU
31998L0026	Směrnice Evropského parlamentu A Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry
32009L0110	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES
32009R0924	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001
32012R0260	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009
32014L0092	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky
32015L2366	Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES
32015R0751	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce

Zdroj textu www.psp.cz

Plné znění - Sněmovní tisk - 1059/0

Vládní návrh zákona o platebním styku

1059/0

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

ČÁST DRUHÁ

OSOBY OPRÁVNĚNÉ POSKYTOVAT PLATEBNÍ SLUŽBY A VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ PENÍZE

ČÁST SEDMÁ

PŘESTUPKY

ČÁST OSMÁ

DOHLED A KONTROLA

ČÁST DEVÁTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

OBECNÁ ČÁST

ZVLÁŠTNÍ ČÁST

1 OBECNÁ USTANOVENÍ

2 OSOBY OPRÁVNĚNÉ POSKYTOVAT PLATEBNÍ SLUŽBY A VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ PENÍZE

2.1 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

2.2 PLATEBNÍ INSTITUCE

2.3 SPRÁVCE INFORMACÍ O PLATEBNÍM ÚČTU

2.4 POSKYTOVATEL PLATEBNÍCH SLUŽEB MALÉHO ROZSAHU

2.5 INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

2.6 VYDAVATEL ELEKTRONICKÝCH PENĚZ MALÉHO ROZSAHU

3 PLATEBNÍ SYSTÉMY

3.1 PŘÍSTUP K PLATEBNÍM SYSTÉMŮM

3.2 PLATEBNÍ SYSTÉM S NEODVOLATELNOSTÍ ZÚČTOVÁNÍ

4 PRÁVA A POVINNOSTI PŘI POSKYTOVÁNÍ PLATEBNÍCH SLUŽEB A VYDÁVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

4.1 PRÁVA A POVINNOSTI PŘI POSKYTOVÁNÍ PLATEBNÍCH SLUŽEB

4.2 PRÁVA A POVINNOSTI PŘI VYDÁVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

5 ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NĚKTERÝCH PLATEBNÍCH ÚČTECH

5.1 POROVNATELNOST SLUŽEB SPOJENÝCH S PLATEBNÍM ÚČTEM

5.2 ZMĚNA PLATEBNÍHO ÚČTU

5.2.1 Vnitrostátní změna platebního účtu

5.3 ZÁKLADNÍ PLATEBNÍ ÚČET

5.4 SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

6 BEZPEČNOST V OBLASTI PLATEBNÍHO STYKU

7 PŘESTUPKY

8 DOHLED A KONTROLA

9 USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

9.1 USTANOVENÍ SPOLEČNÁ

9.2 USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA

A. OBECNÁ ČÁST

A. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA)

1. DŮVOD PŘEDLOŽENÍ A CÍLE

2. NÁVRH VARIANT ŘEŠENÍ

DISKRECE SMĚRNICE O PLATEBNÍCH SLUŽBÁCH

SMĚRNICE O ZÁKLADNÍM PLATEBNÍM ÚČTU

DISKRECE SMĚRNICE O ZÁKLADNÍM PLATEBNÍM ÚČTU

3. VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ

4. STANOVENÍ POŘADÍ VARIANT A VÝBĚR NEJVHODNĚJŠÍHO ŘEŠENÍ

5. IMPLEMENTACE DOPORUČENÉ VARIANTY A VYNUCOVÁNÍ

6. PŘEZKUM ÚČINNOSTI REGULACE

7. KONZULTACE A ZDROJE DAT

B. Zhodnocení zvláštních dopadů a souladu s právními normami

NÁVRHY PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PŘEDPISU ČR S LEGISLATIVOU EU