Věstník MZd ČR, částka 2/2011
1 Cíl specializačního vzdělávání
Cílem specializačního vzdělávání v oboru Sexuologie a asistovaná reprodukce je získání specializované způsobilosti s označením odbornosti zdravotní laborant pro sexuologii a asistovanou reprodukci osvojením si potřebných teoretických znalostí a praktických dovedností v oblasti sexuologie a asistované reprodukce, umožňujících činnost na pracovištích, zabývajících se léčbou poruch plodnosti. Za výkon povolání zdravotního laboranta pro sexuologii a asistovanou reprodukci se považuje provádění diagnostiky spermií, zpracování spermií pro umělé oplození a jejich kryokonzervace, péče o kryobanku reprodukčních buněk, organizace vyšetřování dárců. Dále vedení administrativy spojené s asistovanou reprodukcí a darováním reprodukčních buněk, včetně elektronických databází a zadávání statistických dat. Dále je to zabezpečení logistiky embryologické laboratoře, dohled nad hygienou provozu embryologické laboratoře a péče o dodržování zásad zákona č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách) a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu ve znění zákona č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů (§27d - h), ve znění pozdějších právních předpisů.
2 Vstupní podmínky a průběh specializačního vzdělávání
Podmínkou pro zařazení do specializačního vzdělávání v oboru Sexuologie a asistovaná reprodukce je získání odborné způsobilosti k výkonu povolání zdravotního laboranta dle zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen zákon č. 96/2004 Sb.).
Specializační vzdělávání nemusí být uskutečňováno při výkonu povolání, účastník vzdělávání však musí před přihlášením se k atestační zkoušce splnit dobu výkonu povolání stanovenou §56 odst. 6 zákona č. 96/2004 Sb.
Část specializačního vzdělávání (základní modul) lze absolvovat distanční formou studia, např. metodou e-learningu.
Optimální doba specializačního vzdělávání je 18 - 24 měsíců, kterou lze prodloužit nebo zkrátit při zachování počtu hodin vzdělávacího programu. V případě, že celková délka specializačního vzdělávání se od celodenní průpravy liší, úroveň a kvalita nesmí být nižší než v případě celodenní průpravy.
Vzdělávací program obsahuje celkem 560 hodin teoretického vzdělávání a praktické výuky. Praktická výuka tvoří alespoň 50 % celkového počtu hodin, včetně odborné praxe na pracovištích akreditovaného zdravotnického zařízení v rozsahu stanoveném tímto vzdělávacím programem. Požadavky vzdělávacího programu je možné splnit ve více akreditovaných zařízeních, pokud je nezajistí v celém rozsahu akreditované zařízení, kde účastník vzdělávání zahájil. Akreditovaná pracoviště disponují náležitým personálním, materiálním a přístrojovým vybavením.
Vzdělávací program zahrnuje modul základní a moduly odborné se stanoveným počtem kreditů, přičemž ukončení každého modulu je realizováno hodnocením úrovně dosažených výsledků vzdělávání.
Podmínkou pro získání specializované způsobilosti v oboru Sexuologie a asistovaná reprodukce je:
zařazení do oboru specializačního vzdělávání,
výkon povolání v příslušném oboru specializačního vzdělávání minimálně 1 rok z období 6ti let v rozsahu minimálně 1/2 stanovené týdenní pracovní doby nebo minimálně 2 roky v rozsahu minimálně pětiny stanovené týdenní pracovní doby do data přihlášení se k atestační zkoušce,
absolvování teoretické výuky,
absolvování povinné odborné praxe v rozsahu stanoveném vzdělávacím programem,
získání stanoveného počtu kreditů určených vzdělávacím programem,
úspěšné složení atestační zkoušky.
3 Učební plán
Nedílnou součástí vzdělávacího programu je vedení studijního průkazu a záznamu o provedených výkonech v rámci celé odborné praxe. Počet výkonů uvedených v kapitole 3.2 Učební osnovy odborných modulů - povinné je stanoven jako minimální, aby účastník specializačního vzdělávání zvládl danou problematiku nejen po teoretické, ale i po stránce praktické.
3.1 Učební osnova základního modulu
|
Základní modul - ZM
|
Organizačně provozní problematika klinických laboratoří
|
|
|
Typ modulu
|
povinný
|
|
|
Rozsah modulu
|
5 dnů teorie, tj. 40 hodin
|
|
|
Počet kreditů
|
20
|
|
|
Cíl
|
Vybavit zdravotního laboranta znalostmi potřebnými k organizační a metodické práci specialisty.
|
|
|
Téma
|
Rozpis učiva
|
Minimální počet hodin
|
|
Vzdělávání dospělých
|
Úvod do specializačního vzdělávání. Význam celoživotního vzdělávání. Zásady vzdělávání dospělých, metody, formy cíle, motivační faktory, hodnocení účastníků SV.
|
2
|
|
Ekonomika provozu klinických laboratoří
|
Akreditace laboratoří. Optimalizace materiálně technického vybavení. Optimalizace personálního obsazení. Validace laboratorních metod. Externí a interní způsob hodnocení kvality.
|
3
|
|
Organizace a řízení zdravotní péče
|
Systém péče o zdraví lidu v ČR. Ekonomika provozů zdravotnických zařízení v ČR. Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví. Zdravotní pojištění.
|
5
|
|
Právní problematika
|
Právní řád. Zdravotně-sociálně-hygienická oblast v právním prostředí. Právní souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Právní odpovědnost ve zdravotnictví.
|
4
|
|
Krizový management
|
Mimořádné události a katastrofy. Krizová připravenost. Hromadný výskyt postižených. Evakuace nemocnice. Ochrana obyvatelstva.
|
6
|
|
Systém managementu jakosti v klinických laboratořích
|
Filozofie jakosti, základní pojmy v oblasti managementu jakosti. Národní politika podpory jakosti. Systém řízení jakosti a klinická laboratorní medicína. řízení dokumentace v klinické laboratoří. Certifikace, akreditace laboratoří. Správná laboratorní práce.
|
6
|
|
Hygienicko- epidemiologický režim klinických laboratoří
|
Legislativa upravující podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění. Hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení, provozní řády. Zdravotní rizika životního prostředí, jejich definice. Zdravotní rizika pracovního prostředí. Determinanty zdraví. řešení prevence vzniku nemocí specifických a nespecifických.
|
5
|
|
Problematika veřejného zdraví
|
Zdravotnictví jako společenský systém, podpora zdraví a prevence, současnost a budoucnost veřejného zdravotnictví v ČR. Radiační ochrana (fakultativně).
|
2
|
|
Edukace
|
Cíle edukace v klinických laboratořích. Pedagogické zásady edukace. Volba a praktická aplikace metod edukace.
|
2
|
|
Metody a techniky výzkumu
|
Obecná metodologie, metodologie vědeckého výzkumu. Metody deskriptivní, analytické, experimentální, metody hromadného statistického zpracování dat. Pravidla realizace odborné publikace.
|
4
|
|
Hodnocení výsledků výuky
|
Hodnocení, shrnutí, zpětná vazba.
|
1
|
|
Výsledky vzdělávání
|
Absolvent/ka:
orientuje se v právních předpisech souvisejících s pracovní problematikou klinických laboratoří,
ovládá obecné zásady podpory a ochrany zdraví, včetně hygienicko- epidemiologického režimu,
zná zásady poskytování KPR,
zná příslušnou legislativu pro manipulací s biologickým materiálem a jeho likvidací,
zná problematiku krizového managementu,
ovládá metody statistického zpracování dat,
ovládá příslušné uživatelské, laboratorní a nemocniční informační systémy,
zná dokumenty týkající se správné laboratorní práce (včetně edukace zdravotnických pracovníků, event. pacientů),
orientuje se v oblasti ekonomiky klinických laboratoří,
umí vypracovat dezinfekční řád pro vybraná pracoviště klinických laboratoří,
umí provést statistickou analýzu dat pro vědecké a výzkumné účely,
umí vytvořit edukační materiály pro zdravotnické pracovníky a pacienty,
vypracovává laboratorní standardy,
ovládá metody výzkumu,
podílí se na přechodu zdravotnického zařízení ze standardních podmínek do činnosti za nestandardních podmínek.
|
|
|
Způsob ukončení modulu
|
Diagnostické metody (např. kolokvium k závěrečné práci na zvolené téma, test, ústní zkouška, apod.).
|
|
3.1.1 Schopnosti a dovednosti po absolvování základního modulu
Absolvent/ka základního modulu je připraven/a:
pracovat s materiály, poskytujícími pravidla pro optimalizací provozu klinických laboratoří,
podílet se na akreditačním řízení laboratoří, optimalizací materiálně technického vybavení, optimalizací personálního obsazení, validací laboratorních metod, externím a interním způsobu hodnocení kvality,
podílet se na řešení krizových opatření v případě přírodních a jiných katastrof (hromadný výskyt postižených, evakuace nemocnice, ochrana obyvatelstva),
vypracovávat provozní řády příslušných laboratoří v intencích legislativy, upravující podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienických požadavků na provoz zdravotnických zařízení,
zvládat základní neodkladnou kardiopulmonální resuscitací,
podílet se na edukací pracovníků klinických laboratoří dle pedagogických zásad edukace,
provádět statistické zpracování dat,
pracovat s laboratorními informačními systémy,
zpracovávat odborné texty.
3.2 Učební osnovy odborných modulů - povinné
3.2.1 Učební osnova odborného modulu OM 1
|
Odborný modul - OM 2
|
Andrologie
|
|
|
Typ modulu
|
povinný
|
|
|
Rozsah modulu
|
5 dnů, tj. 40 hodin teoretické výuky
17,5 dne, tj. 140 hodin odborné praxe
|
|
|
Počet kreditů
|
37,5 (20 kreditů za teoretickou část, 17,5 kreditů za praktickou část)
|
|
|
Cíl
|
Připravit zdravotního laboranta pro kvalifikované vyšetření spermiogramu a přípravu spermií pro oplození
|
|
|
Téma
|
Rozpis učiva
|
Minimální počet hodin
|
|
Anatomie mužského pohlavního ústrojí
|
Makroskopická a mikroskopická stavba varlete, nadvarlete, prostaty a semenných váčků, ductus deferens. Makroskopická a mikroskopická stavba skrota a penisu. Krevní zásobení varlat.
|
2
|
|
Stavba spermie
|
Mikroskopická a submikroskopická stavba spermie.
|
1
|
|
Fyziologie mužského pohlavního ústrojí
|
Protiproudový systém v cévním zásobení varlete, mechanismus erekce a ejakulace.
|
1
|
|
Embryonální vývoj varlete
|
Prvopohlavní buňky, indiferentní stadium pohlavní žlázy, diferenciace mužské pohlavní žlázy.
|
1
|
|
Mitóza a meióza
|
Průběh buněčného dělení, genetický význam meiózy, variabilita v dědičnosti, vznik chromozomových vad.
|
1
|
|
Spermatogeneze
|
Vývoj mužských pohlavních buněk od spermatogonie po spermatidu.
|
1
|
|
Spermiogeneze
|
Formování spermie ze spermatidy, původ jednotlivých částí spermie.
|
1
|
|
Hormonální regulace spermatogeneze
|
Hormony vytvářené ve varleti, jejich chemická struktura. Hormony hypofýzy ovlivňující tvorbu spermií. Sekrece, autokrinní mechanismus, parakrinní mechanismus. Hormonální zpětná vazba. Regulace produkce spermií.
|
1
|
|
Fyziologie spermie
|
Zdroje energie pro spermii, metabolismus spermie, pohyb spermie, délka přežití spermie, vliv teploty na spermii, vliv pH na spermii. Kapacitace, akrozomální reakce.
|
1
|
|
Patologie spermie a ejakulátu
|
Syndromy ovlivňující schopnost spermie oplodnit vajíčko, infekce mužského pohlavního ústrojí.
|
2
|
|
Proces oplození
|
Oplození in vitro a in vivo. Polyspermie a mechanizmy, které jí brání. Faktory ovlivňující oplození.
|
2
|
|
Metody odběru ejakulátu
|
Odběr masturbací, elektroejakulací, získávání spermií při retrográdní ejakulací.
|
1
|
|
Operativní získávání spermií
|
MESA, TESA, TESE.
|
1
|
|
Vyšetření fyzikálních a chemických vlastností ejakulátu
|
Vyšetření ejakulátu zrakem a čichem. Ztekucení a viskozita ejakulátu. Vyšetření pH ejakulátu, Vyšetření dalších fyzikálních a chemických vlastností ejakulátu.
|
2
|
|
Vyšetření koncentrace spermií
|
Metody vyšetření koncentrace spermií. Typy komůrek pro vyšetření koncentrace spermií. Normální koncentrace spermií.
|
2
|
|
Vyšetření pohyblivosti spermií
|
Typy pohybu spermií, normální pohyblivost spermií. Metody měření pohyblivosti.
|
2
|
|
Vyšetření morfologie spermií
|
Odhad morfologie spermií v nativním preparátu. Vyšetření morfologie spermií v barveném preparátu.
|
2
|
|
Vyšetření integrity spermií
|
Vyšetření integrity spermií osmotickou metodou a barvící metodou.
|
1
|
|
Vyšetření genetických vlastností spermií
|
Vyšetření integrity chromatinu spermií, vyšetření frekvence chromozomových aberací ve spermiích.
|
1
|
|
Vyšetření imunologie spermií a ejakulátu
|
Metody stanovení přítomnosti protilátek proti spermiím v ejakulátu a séru. Protilátky vázané na povrch spermií.
|
1
|
|
Speciální metody vyšetření ejakulátu
|
Imunofluorescenční a cytochemické vyšetření spermií.
|
1
|
|
Instrumentální vyšetření ejakulátu a spermií
|
Instrumentální metody vyšetření koncentrace a pohyblivosti. Instrumentální metody vyšetření morfologie spermií.
|
1
|
|
Denní příprava embryologické a andrologické laboratoře
|
Kontrola úklidu laboratoře. Desinfekce přístrojů. Desinfekce ploch.
|
1
|
|
Příprava spermií pro intrauterinní inseminací
|
Parametry spermií nezbytné pro jejich použití k intrauterinní inseminací. Metody přípravy spermií pro intrauterinní inseminací.
|
4
|
|
Příprava spermií pro oplození in vitro
|
Parametry spermií nezbytné pro jejich použití k oplození bez mikromanipulace a pro ICSI. Metody přípravy spermií pro oplození in vitro.
|
4
|
|
Ukončení modulu
|
Hodnocení, shrnutí, zpětná vazba.
|
2
|
|
Výsledky vzdělávání
|
Absolvent/ka:
umí poučit pacienta o odběru ejakulátu a potřebných hygienických opatřeních,
vyšetřuje fyzikální a chemické vlastnosti ejakulátu,
vyšetřuje koncentrací a pohyblivost spermií,
vyšetřuje morfologii spermií orientačně na nativním preparátu,
zhotovuje nátěr spermií a obarvit jej vhodnými metodami,
vyšetřuje morfologii spermií na barveném preparátu,
provádí fotodokumentací nativního i barveného preparátu spermií,
ovládá základní metody vyšetření integrity spermií,
připravuje ejakulát pro mikrobiologické vyšetření,
připravuje ejakulát pro imunologické vyšetření,
připravuje základní imunologické vyšetření ejakulátu,
připravuje preparát z ejakulátu pro imunocytochemické vyšetření,
připravuje preparát z ejakulátu pro cytochemické vyšetření,
sestavuje z jednotlivých vyšetření ejakulátu spermiogram,
umí správně interpretovat výsledky vyšetření ejakulátu a spermií,
dovede izolovat spermie z ejakulátu,
dovede izolovat spermie z moči při retrográdní ejakulací,
dovede izolovat spermie ze tkáně varlat,
připravuje spermie pro intrauterinní inseminací,
připravuje spermie pro oplození in vitro.
|
|
|
Seznam výkonů
|
Počet výkonů
|
|
|
Vyšetření fyzikálních a chemických vlastností ejakulátu
|
100
|
|
|
Vyšetření koncentrace a pohyblivosti spermií
|
100
|
|
|
Orientační vyhodnocení morfologie spermií v nativním preparátu
|
100
|
|
|
Zhotovení obarveného nátěru spermií
|
100
|
|
|
Vyšetření morfologie spermií v barveném preparátu
|
100
|
|
|
Fotodokumentace nativního i barveného preparátu spermií
|
5
|
|
|
Vyšetření integrity spermií osmotickým testem
|
5
|
|
|
Příprava ejakulátu pro mikrobiologické vyšetření
|
10
|
|
|
Příprava ejakulátu pro imunologické vyšetření
|
10
|
|
|
Imunologické vyšetření ejakulátu metodou immunobead
|
10
|
|
|
Imunologické vyšetření ejakulátu metodou MAR
|
10
|
|
|
Zhotovení preparátu ejakulátu pro imunocytochemické vyšetření
|
3
|
|
|
Zhotovení preparátu ejakulátu pro cytochemické vyšetření
|
3
|
|
|
Sestavení spermiogramu z jednotlivých vyšetření ejakulátu
|
20
|
|
|
Interpretace spermiogramu
|
20
|
|
|
Izolace spermií z ejakulátu pomocí centrifugace
|
100
|
|
|
Izolace spermií z ejakulátu pomocí swimm up
|
100
|
|
|
Izolace spermií z moči
|
5
|
|
|
Izolace spermií ze tkáně varlat
|
10
|
|
|
Příprava spermií pro intrauterinní inseminací
|
10
|
|
|
Příprava spermií pro oplození in vitro
|
100
|
|
|
Způsob ukončení modulu
|
Diagnostické metody (test a ústní zkouška) + absolvování předepsané praxe doložené odbornou písemnou prací.
|
|
3.2.2 Učební osnova odborného modulu OM 2
|
Odborný modul - OM 2
|
Kryokonzervace
|
|
|
Typ modulu
|
povinný
|
|
|
Rozsah modulu
|
5 dnů, tj. 40 hodin teoretické výuky
17,5 dnů, tj. 140 hodin odborné praxe
|
|
|
Počet kreditů
|
37,5 (20 kreditů za teoretickou část, 17,5 kreditů za praktickou část)
|
|
|
Cíl
|
Připravit zdravotního laboranta pro požadované činnosti při kryokonzervací spermií a péči o kryobanku zárodečných buněk.
|
|
|
Téma
|
Rozpis učiva
|
Minimální počet hodin
|
|
Základy kryobiologie
|
Mrznutí a tání, krystalický a amorfní led, kryoprotektiva a mechanismus jejich působení.
|
3
|
|
Tekutý dusík a jeho vlastnosti
|
Fyzikální a chemické vlastnosti tekutého dusíku.
|
2
|
|
Práce při nízkých teplotách
|
Princip dewarových nádob, jejich údržba a dezinfekce. Měření a udržování nízkých teplot. Měření hladiny tekutého dusíku. Signalizace poruch.
|
3
|
|
Materiály užívané při kryokonzervací a jejich vlastnosti
|
Materiál pejet a kryotub. Vliv materiálu na jeho svařitelnost. Těsnost pejet a kryotub. Vliv materiálu na reprodukční buňky.
|
3
|
|
Systémy používané pro kryokonzervací
|
Výhody a nevýhody pejet a kryotub, typy pejet a kryotub. Typy skladovacích pouzder.
|
4
|
|
Metody kryokonzervace
|
Pomalá kryokonzervace, seeding. Vitrifikace. Principy používaných přístrojů.
|
4
|
|
Bezpečnost reprodukčních buněk v kryobance
|
Ochrana reprodukčních buněk před záměnou. Ochrana reprodukčních buněk před kontaminací. Ochrana reprodukčních buněk před toxickými vlivy. Požadavky na dárce spermií.
|
6
|
|
Hodnocení úspěšnosti kryokonzervace
|
Přežívání reprodukčních buněk po kryokonzervací. Statistické metody vyhodnocení úspěšnosti kryokonzervace.
|
4
|
|
Logistika kryobanky
|
Zásobování kryobanky materiálem a tekutým dusíkem. Příjem a výdej kryokonzervovaného materiálu. Předávání reprodukčních buněk mezi kryobankami.
|
6
|
|
Ochrana pracovníka a bezpečnost práce v kryokonzervační laboratoří
|
Ochrana pracovníka před účinky nízkých teplot. Ochrana pracovníka před infekcí.
|
3
|
|
Ukončení modulu
|
Hodnocení, shrnutí, zpětná vazba.
|
2
|
|
Výsledky vzdělávání
|
Absolvent/ka zná:
základy kryobiologie,
vlastnosti tekutého dusíku,
principy práce při nízkých teplotách,
materiály užívané při kryokonzervací a jejich vlastnosti,
vlastnosti systémů používaných pro kryokonzervací,
jednotlivé metody kryokonzervace,
principy bezpečnosti reprodukčních buněk v kryobance,
hodnocení úspěšnosti kryokonzervace,
logistiku kryobanky,
ochranu pracovníka a bezpečnost práce v kryokonzervační laboratoří.
|
|
|
Seznam výkonů
|
Počet výkonů
|
|
|
Denní příprava kryokonzervační laboratoře
|
100
|
|
|
Údržba a dezinfekce dewarových nádob
|
5
|
|
|
Měření nízkých teplot
|
5
|
|
|
Měření hladiny tekutého dusíku
|
5
|
|
|
Čerpání a přelévání tekutého dusíku
|
5
|
|
|
Obsluha zařízení pro signalizací poruch
|
5
|
|
|
Svařování kryopejet
|
100
|
|
|
Údržba zařízení pro kryokonzervací
|
5
|
|
|
Pomalá kryokonzervace spermií
|
50
|
|
|
Pomalá kryokonzervace testikulární tkáně
|
5
|
|
|
Vitrifikace spermií
|
50
|
|
|
Označování kryopejet a pouzder
|
10
|
|
|
Mikroskopické vyhodnocení přežití spermií po kryokonzervací
|
10
|
|
|
Statistické vyhodnocení přežití spermií po kryokonzervací
|
10
|
|
|
Statistické vyhodnocení přežití embryí po kryokonzervací
|
10
|
|
|
Zpracování dokumentace při přijetí a propuštění reprodukčních buněk
|
50
|
|
|
Způsob ukončení modulu
|
Test a ústní zkouška + absolvování předepsané praxe doložené odbornou písemnou prací.
|
|
3.2.3 Učební osnova odborného modulu OM 3
|
Odborný modul - OM 3
|
Odborná praxe na pracovišti akreditovaného zařízení
|
|
Typ modulu
|
Povinný
|
|
Rozsah praxe
|
5 dnů, tj. 40 hodin praxe
|
|
Počet kreditů
|
15
|
|
Seznam výkonů
|
|
|
Předepsané výkony k jednotlivým odborným modulům, jež není možno vykonat na vlastním ani jiném neakreditovaném pracovišti
|
|
|
Výkony spojené s praktickou a teoretickou realizací odborné písemné práce na individuálně zvolené téma oboru Sexuologie a asistovaná reprodukce, která je zároveň praktickou částí atestační zkoušky.
|
|
4 Hodnocení výsledků vzdělávání v průběhu specializačního vzdělávání
Akreditované zařízení přidělí každému účastníkovi specializačního vzdělávání školitele, který je zaměstnancem akreditovaného zařízení. Školitel pro teoretickou výuku vypracovává studijní plán a plán plnění praktických výkonů, které má účastník vzdělávání v průběhu přípravy absolvovat a průběžně prověřuje znalosti (vědomosti a dovednosti). Školitel pro praktickou část hodnotí zvládnutí výkonů stanovených vzdělávacím programem. Odborná praxe na odborných pracovištích probíhá pod vedením přiděleného školitele, který je zaměstnancem daného pracoviště, má specializovanou způsobilost v oboru a osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Školitel odborné praxe potvrzuje splnění výkonů.
a) Průběžné hodnocení školitelem:
školitel pravidelně a průběžně prověřuje teoretické znalosti a praktické dovednosti účastníka specializačního vzdělávání. Do studijního průkazu zapisuje ukončení každého modulu a získaný počet kreditů.
b) Předpoklad pro vykonání atestační zkoušky:
absolvování teoretické a praktické výuky; včetně splnění požadované odborné praxe v akreditovaném zařízení potvrzené ve studijním průkazu a splnění výkonů obsažených ve vzdělávacím programu potvrzené přiděleným školitelem;
získání příslušného počtu kreditů.
c) Vlastní atestační zkouška probíhá dle vyhlášky č. 189/2009 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů.
5 Profil absolventa
Absolvent specializačního vzdělávání v oboru Sexuologie a asistovaná reprodukce bude připraven provádět, zajišťovat a koordinovat základní, specializovanou a vysoce specializovanou laboratorní diagnostiku v oboru sexuologie a asistované reprodukce.
Je oprávněn na základě vlastního posouzení a rozhodnutí, v souladu s platnou legislativou zabezpečovat laboratorní diagnostiku v rozsahu své specializované způsobilosti stanovené činnostmi, ke kterým je připraven na základě tohoto vzdělávacího programu.
5.1 Charakteristika výstupních vědomostí, dovedností a postojů, tj. profesních kompetencí, pro které absolvent/ka specializačního vzdělávání získal/a způsobilost
Zdravotní laborant se specializovanou způsobilostí v oboru Sexuologie a asistovaná reprodukce je připraven/a:
Bez odborného dohledu klinického embryologa a indikace lékaře:
spolupracovat s ostatními zdravotnickými pracovníky při zajištění edukace v přípravě na specializované diagnostické postupy, zejména poskytovat zdravotnickým pracovníkům, pacientům, případně jimi určeným osobám, odborné informace o podmínkách odběrů biologického materiálu pro laboratorní vyšetření,
instruovat pacienta o odběru ejakulátu a souvisejících okolnostech,
instruovat členy týmu v oblasti své specializace,
provádět kalibrace jednotlivých laboratorních přístrojů v oboru své specializace nebo zaměření a zajišťovat jejich přesnou dokumentací,
provádět verifikací naměřených hodnot,
podílet se na identifikací činnosti vyžadující změnu v postupu, odhalovat příčiny nedostatků v poskytované péči, vytvářet podmínky pro aplikací výsledků výzkumů do klinické praxe nejen na vlastním pracovišti, ale i v rámci oboru,
připravovat data ke statistickému vyhodnocení,
připravovat standardy specializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti,
dohlížet na dodržování hygienických standardů v embryologické laboratoří a organizovat činnost k jejich udržení,
organizovat chod kryobanky reprodukčních buněk,
organizovat plynulé zásobování embryologické laboratoře materiálem.
Bez odborného dohledu klinického embryologa na základě indikace lékaře:
zpracovávat ejakulát pro oplození intrauterinní inseminací,
provádět laboratorní vyšetření ejakulátu,
připravovat ejakulát pro mikrobiologické, genetické, event. další vyšetření.
Pod odborným dohledem klinického embryologa se specializovanou způsobilostí v oboru a na základě indikace lékaře:
zpracovávat ejakulát pro oplození in vitro,
kryokonzervovat spermie,
kryokonzervovat testikulární tkáň,
sestavovat na základě laboratorního vyšetření ejakulátu spermiogram.
6 Charakteristika akreditovaných zařízení a pracovišť
Vzdělávací instituce, zdravotnická zařízení a pracoviště zajišťující výuku účastníků specializačního vzdělávání musí být akreditovány dle ustanovení §45 zákona č. 96/2004 Sb. ve znění pozdějších právních předpisů. Tato zařízení musí účastníkovi zajistit absolvování specializačního vzdělávání dle příslušného vzdělávacího programu. Minimální kritéria akreditovaných zařízení jsou dána splněním odborných, provozních, technických a personálních předpokladů.
6.1 Akreditovaná zařízení a pracoviště
Personální požadavky
Školitelem pro praktickou výuku se rozumí zaměstnanec akreditovaného zařízení ve smyslu zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který organizuje a řídí praktickou část specializačního vzdělávání.
Školitelem může být pouze zdravotnický pracovník se specializovanou způsobilostí v oboru specializace a je držitelem „Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“.
Lektorem pro teoretickou výuku se rozumí zdravotnický nebo jiný odborný pracovník, který se podílí na výuce v teoretické části specializačního vzdělávání.
Lektorem pro teoretickou výuku může být:
zdravotnický pracovník se specializovanou způsobilostí v oboru specializace a je držitelem „Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“,
zdravotnický pracovník, který je držitelem „Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“,
lékař s atestací v příslušném oboru,
další odborný pracovník s jinou kvalifikací (JUDr., Ing. atd.), která odpovídá zaměření vzdělávacího programu (předměty jako je ekonomika a financování, právní problematika, krizový management, organizace a řízení, atd.).
Pedagogické schopnosti.
Doklady o odborné, specializované event. pedagogické způsobilosti.
Materiální a technické vybavení
Musí odpovídat standardům a platné legislativě.
Pro teoretickou část vzdělávacího programu standardně vybavená učebna s PC a dataprojektorem a s možností přístupu k internetu.
Modely a simulátory potřebné výuce praktických dovedností - modely a simulátory k výuce KPR, které signalizují správnost postupu KPR.
Přístup k odborné literatuře, včetně el. databází (zajištění vlastními prostředky nebo ve smluvním zařízení).
Organizační a provozní požadavky
Pro teoretickou část vzdělávacího programu - jiná zařízení, která mají smluvní vztah s poskytovatelem zdravotní péče dle příslušného oboru specializace.
Pro praktickou část vzdělávacího programu - poskytování zdravotní péče dle příslušného oboru.
Pro praktickou část vzdělávacího programu smluvní vztah s jedním nebo více akreditovaným zařízením z důvodu zajištění komplexnosti vzdělávacího programu.
Bezpečnost a ochrana zdraví
Součástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany včetně ochrany před ionizujícím zářením.
Výuka k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází z požadavků platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Požadavky jsou doplněny informacemi o rizicích možných ohrožení v souvislosti s vykonáváním praktické výuky, včetně informací vztahujících se k opatřením na ochranu před působením zdrojů rizik.
7 Tabulka modulů
|
Specializační vzdělávání v oboru
|
||||
|
Kód
|
Typ
|
Název
|
Rozsah
|
Počet kreditů
|
|
ZM
|
P
|
Organizačně provozní problematika klinických laboratoří
|
1 týden T - 40 hodin
|
20 (á 4 kredity/den)
|
|
OM 1
|
P
|
Andrologie
|
1 týden T - 40 hodin
3,5 týdne Pr - 140 hodin
|
20 (á 4 kredity/den)
17,5 (á 1 kredit/den)
|
|
OM 2
|
P
|
Kryokonzervace
|
1 týden T - 40 hodin
3,5 týdne Pr - 140 hodin
|
20 (á 4 kredity/den)
17,5 (á 1 kredit/den)
|
|
OM 3
|
P
|
Odborná praxe na pracovišti akreditovaného zařízení
|
1 týden Pr - 40 hodin
|
15 (á 3 kredit/den)
|
|
|
P
|
Odborná písemná práce
|
120 hodin Pr
|
45 (á 3 kredity/den)
|
|
T - teorie Σ 120 hodin
Pr - praxe Σ 400 hodin
Pr - AZ Σ 40 hodin
|
|
|||
|
Celkem 560 hodin
|
155 kreditů
|
|||
Vysvětlivky: P - povinné, T - teorie, Pr - praxe, P - AZ - praxe na akreditovaném pracovišt
8 Seznam doporučených zdrojů
Doporučená literatura
ČSN EN ISO 15189:2007 Zdravotnické laboratoře - Zvláštní požadavky na kvalitu a způsobilost. Praha: Český normalizační institut, 2007. 55 s.
BYDŽOVSKÝ, J. První pomoc. 2. přeprac.vyd. Praha: Grada, 2004. 76 s. ISBN 80-247-0680-6.
MACH, J. Zdravotnictví a právo: komentované předpisy. 2. rozšíř. vyd. Praha: LexisNexis, 2005. 455 s. ISBN 80-86199-93-2.
MATÝŠKOVÁ, M.; ZAVŘELOVÁ, J.; MATÝŠEK, S. Systém managementu jakosti: využití v laboratoří. 1. vyd. Brno : IDV PZ, 2002. 87 s. ISBN 80-7013-367-8.
MELICHERČÍKOVÁ, V. Sterilizace a dezinfekce ve zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 1998. 102 s. ISBN:80-7169-442-8.
PRUDIL, L. Základy právní odpovědnosti ve zdravotnictví. 4. dopl. vyd. Brno: NCO NZO, 2006. 77 s. ISBN 80-7013-433-X.
TICHÁČEK, B. Základy epidemiologie. 1. vyd. Praha: Galén, 1997. 240 s. ISBN 80-85824-53-1.
VURM, V. Vybrané kapitoly z veřejného a sociálního zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Triton, 2007, 125 s. ISBN 978-80-7254-997-9.
ZLÁMAL, J.; BELLOVÁ, J. Ekonomika zdravotnictví. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2005. 206 s. ISBN 80-7013-429-1.
Zákon č. 258/2000 Sb. ze dne 14.7.2000 o ochraně veřejného zdraví. Sb.Z. ČR, 2000, č. 74, s. 3622-3662. ISSN 1211-1244.
Zákon č. 239/2000 Sb. ze dne 28.6.2000 o integrovaném záchranném systému. Sb.Z. ČR, 2000, č. 73, s. 3461-3474. ISSN 1211-1244.
Zákon č. 296/2008 Sb. ze dne 16. července 2008 o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách). Sb.Z. ČR, 2008, č. 97, s. 4441- 4459. ISSN 1211-1244.