Plné znění - Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR • Částka: 2 • Rok: 2011

1 Cíl specializačního vzdělávání

Cílem specializačního vzdělávání v oboru Ošetřovatelská péče v psychiatrii je získání specializované způsobilosti s označením odbornosti Sestra pro péči v psychiatrii osvojením si potřebných teoretických znalostí, praktických dovedností, návyků týmové spolupráce i schopnosti samostatného rozhodování pro činnosti stanovené platnou legislativou.

2 Vstupní podmínky a průběh specializačního vzdělávání

Podmínkou pro zařazení do specializačního vzdělávání v oboru Ošetřovatelská péče v psychiatrii je získání odborné způsobilosti k výkonu povolání všeobecné sestry dle zákona č. 96/2004 Sb., zákon o nelékařských zdravotnických povolání, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen zákon č. 96/2004 Sb.).

Účastník vzdělávání musí před přihlášením se k atestační zkoušce splnit dobu výkonu povolání v příslušném oboru specializačního vzdělávání stanovenou §56 odst. 6 zákona č. 96/2004 Sb.

Část specializačního vzdělávání lze absolvovat distanční formou studia, např. metodou e-learningu.

Optimální doba specializačního vzdělávání je 18 - 24 měsíců, kterou lze prodloužit nebo zkrátit při zachování počtu hodin vzdělávacího programu. V případě, že celková délka specializačního vzdělávání se od celodenní průpravy liší, úroveň a kvalita nesmí být nižší než v případě celodenní průpravy.

Vzdělávací program obsahuje celkem 560 hodin teoretického vzdělávání a praktické výuky. Praktická výuka tvoří alespoň 50 % celkového počtu hodin, včetně odborné praxe na pracovištích akreditovaného zdravotnického zařízení v rozsahu stanoveném tímto vzdělávacím programem. Požadavky vzdělávacího programu je možné splnit ve více akreditovaných zařízeních, pokud je nezajistí v celém rozsahu akreditované zařízení, kde účastník vzdělávání zahájil. Akreditovaná pracoviště disponují náležitým personálním, materiálním a přístrojovým vybavením.

Vzdělávací program zahrnuje modul základní a moduly odborné se stanoveným počtem kreditů, přičemž ukončení každého modulu je realizováno hodnocením úrovně dosažených výsledků vzdělávání.

Podmínkou pro získání specializované způsobilosti v oboru Ošetřovatelská péče v psychiatrii je:

zařazení do oboru specializačního vzdělávání,

výkon povolání v příslušném oboru specializačního vzdělávání minimálně 1 rok z období 6ti let v rozsahu minimálně 1/2 stanovené týdenní pracovní doby nebo minimálně 2 roky v rozsahu minimálně pětiny stanovené týdenní pracovní doby do data přihlášení se k atestační zkoušce,

absolvování teoretické výuky,

absolvování povinné odborné praxe v rozsahu stanoveném vzdělávacím programem,

získání stanoveného počtu kreditů určených vzdělávacím programem,

úspěšné složení atestační zkoušky.

3 Učební plán

Nedílnou součástí vzdělávacího programu je vedení studijního průkazu a záznamu o provedených výkonech v rámci celé odborné praxe. Počet výkonů uvedených v kapitole 3.2

Učební osnovy odborných modulů - seznam výkonů a jejich četnost je stanoven jako minimální, aby účastník specializačního vzdělávání zvládl danou problematiku nejen po teoretické, ale i po stránce praktické.

3.1 Učební osnova základního modulu

3.1.1 Schopnosti a dovednosti po absolvování základního modulu

Absolvent/ka základního modulu je připraven/a:

podílet se na kontinuálním zvyšování kvality a bezpečnosti ošetřovatelské péče,

koordinovat práci členů ošetřovatelského týmu,

hodnotit kvalitu ošetřovatelské péče,

identifikovat faktory ovlivňující kvalitu života pacientů,

provádět průzkumná a výzkumná šetření,

navrhovat a vypracovávat plány edukace pacienta, blízkých osob,

připravovat edukační materiály.

3.2 Učební osnovy odborných modulů - povinné

3.2.1 Učební osnova odborného modulu OM 1

3.2.2 Učební osnova odborného modulu OM 2

3.2.3 Učební osnova odborného modulu OM 3

3.3 Schopnosti a dovednosti po absolvování odborných modulů

Absolvent/ka odborných modulů je připraven/a:

provádět poradenskou činnost v oblasti prevence poruch duševního zdraví a v oblasti resocializace,

koordinovat spolupráci mezi lůžkovým zařízením a terénními službami, aktivně pracovat s osobami určenými pacientem, společně vytvářet podmínky pro návrat pacientů do vlastního prostředí,

sledovat chování pacientů z hlediska včasného zachycení nastupující krize,

napomáhat adaptací pacientů na změněné životní podmínky a podporovat zachování fyzických, kognitivních a psychických funkcí prostřednictvím cílených aktivit,

provádět psychoterapeutickou podporu,

podílet se na začlenění pacientů s duševní poruchou a mentální retardací do vlastního sociálního prostředí.

4 Hodnocení výsledků vzdělávání v průběhu specializačního vzdělávání

Akreditované zařízení přidělí každému účastníkovi specializačního vzdělávání školitele, který je zaměstnancem akreditovaného zařízení. Školitel pro teoretickou výuku vypracovává studijní plán a plán plnění praktických výkonů, které má účastník vzdělávání v průběhu přípravy absolvovat a průběžně prověřuje znalosti (vědomosti a dovednosti). Školitel pro praktickou část hodnotí zvládnutí výkonů stanovených vzdělávacím programem. Odborná praxe na odborných pracovištích probíhá pod vedením přiděleného školitele, který je zaměstnancem daného pracoviště, má specializovanou způsobilost v oboru a osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Školitel odborné praxe potvrzuje splnění výkonů a provádí písemný záznam výsledného hodnocení odborné praxe účastníka studia.

a) Průběžné hodnocení školitelem:

školitel pravidelně a průběžně prověřuje teoretické znalosti a praktické dovednosti účastníka specializačního vzdělávání. Do studijního průkazu zapisuje ukončení každého modulu a získaný počet kreditů.

b) Předpoklad pro vykonání atestační zkoušky:

absolvování teoretické a praktické výuky, včetně splnění požadované odborné praxe v akreditovaném zařízení potvrzené ve studijním průkazu a splnění výkonů obsažených ve vzdělávacím programu potvrzené přiděleným školitelem,

získání příslušného počtu kreditů.

c) Vlastní atestační zkouška probíhá dle vyhlášky č. 189/2009 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů.

5 Profil absolventa

Absolvent/ka specializačního vzdělávání v oboru Ošetřovatelská péče v psychiatrii bude připraven/a provádět, zajišťovat a koordinovat základní, specializovanou a vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči v oboru Ošetřovatelská péče v psychiatrii. Je oprávněn/a na základě vlastního posouzení a rozhodnutí, v souladu s platnou legislativou zabezpečovat ošetřovatelskou péči v psychiatrii v rozsahu své specializované způsobilosti stanovené činnostmi, ke kterým je připraven/a na základě tohoto vzdělávacího programu a platné legislativy.

5.1 Charakteristika výstupních vědomostí, dovedností a postojů, tj. profesních kompetencí, pro které absolvent/ka specializačního vzdělávání získal/a způsobilost

Všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí v oboru Ošetřovatelská péče v psychiatrii je připraven/a:

podílet se na kontinuálním zvyšování kvality a bezpečnosti ošetřovatelské péče,

koordinovat práci členů ošetřovatelského týmu v oblasti ošetřovatelské péče o pacienty s duševní poruchou,

edukovat pacienty s duševní poruchou, případně blízké osoby ve specializovaných ošetřovatelských postupech a připravovat pro ně informační materiály,

sledovat a vyhodnocovat stav pacientů s duševní poruchou z hlediska možnosti vzniku komplikací, náhlých příhod a podílet se na jejich řešení,

plánovat a zajišťovat specializovanou i vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči u pacientů s duševní poruchou,

identifikovat faktory ovlivňující kvalitu života pacientů,

edukovat pečující osoby v zajištění péče o pacienty s duševní poruchou,

provádět průzkumná šetření za účelem identifikace oblastí pro zlepšení

kvality poskytované ošetřovatelské péče,

podílet se a vést teoretickou i praktickou výuku účastníků specializačního vzdělávání v oboru „Ošetřovatelská péče v psychiatrii“,

provádět poradenskou činnost zaměřenou na problematiku ošetřování pacientů s duševní poruchou.

6 Charakteristika akreditovaných zařízení a pracovišť

Vzdělávací instituce, zdravotnická zařízení a pracoviště zajišťující výuku účastníků specializačního vzdělávání musí být akreditovány dle ustanovení §45 zákona č. 96/2004 Sb. ve znění pozdějších právních předpisů. Tato zařízení musí účastníkovi zajistit absolvování specializačního vzdělávání dle příslušného vzdělávacího programu. Minimální kritéria akreditovaných zařízení jsou dána splněním odborných, provozních, technických a personálních předpokladů.

6.1 Akreditovaná zařízení a pracoviště

Personální požadavky

Školitelem se rozumí zaměstnanec akreditovaného zařízení ve smyslu zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů, který organizuje a řídí teoretickou nebo praktickou část specializačního vzdělávání.*

Školitelem odborné praxe může být nelékařský zdravotnický pracovník se specializovanou způsobilostí v oboru specializace Ošetřovatelská péče v psychiatrii, Ošetřovatelská péče o duševní zdraví, Ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitací a intenzivní péči, Ošetřovatelská péče v dětské a dorostové psychiatrii, Ošetřovatelská péče v pediatrii - dětská sestra se zaměřením na ošetřovatelskou péči v dětské a dorostové psychiatrii a je držitelem „Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“ a profesními zkušenostmi ve výkonu povolání v délce nejméně 3 roky.

Školitelem odborné praxe může být i všeobecná sestra pracující bez odborného dohledu s profesními zkušenostmi a výkonem povolání v délce nejméně 5 let.

Školitelem odborné praxe může být i lékař s atestací v příslušném oboru, pracující na specializovaném psychiatrickém pracovišti.

Lektorem se rozumí zdravotnický nebo jiný odborný pracovník, který se podílí na výuce v teoretické části specializačního vzdělávání.

Lektorem může být nelékařský zdravotnický pracovník se specializovanou způsobilostí v oboru specializace Ošetřovatelská péče v psychiatrii, Ošetřovatelská péče o duševní zdraví, Ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitací a intenzivní péči a je držitelem „Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“ a profesními zkušenostmi ve výkonu povolání v délce nejméně 3 roky.

Lektorem může být i jiný zdravotnický pracovník, včetně lékaře, zubního lékaře, farmaceuta.

Lektorem může být zdravotnický pracovník, který je držitelem „Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“.

Lektorem může být i další odborný pracovník s jinou kvalifikací (JUDr., Ing. atd.), která odpovídá zaměření vzdělávacího programu (předměty jako je ekonomika a financování, právní problematika, krizový management, atd.).

Lektorem pro teoretickou výuku může být i všeobecná sestra pracující bez odborného dohledu s profesními zkušenostmi a výkonem povolání v délce nejméně 5 let.

Pedagogické schopnosti.

Doklady o odborné, specializované, event. pedagogické způsobilosti.

Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu.

Materiální a technické vybavení

Pro teoretickou část vzdělávacího programu standardně vybavená učebna s PC a dataprojektorem a s možností přístupu k internetu.

Modely a simulátory potřebné k výuce praktických dovedností - modely a simulátory k výuce KPR u dospělých a dětí, které signalizují správnost postupu KPR, modely a simulátory k zajišťování dýchacích cest, k zajištění cévních vstupů, aktivizací pacientů, apod.

Přístup k odborné literatuře, včetně el. databází (zajištění vlastními prostředky nebo ve smluvním zařízení), možnosti podpory teoretické výuky pomocí e-learningu.

Pracoviště pro výuku odborné praxe na akreditovaném pracovišti je vybaveno dle platných standardů personálního a přístrojového vybavení.

Akreditovaným pracovištěm na odbornou praxí mohou být psychiatrická oddělení dětského a dospělého věku, pracoviště komunitní psychiatrické péče, psychiatrické léčebny.

Organizační a provozní požadavky

Pro praktickou část vzdělávacího programu je podmínkou poskytování zdravotní péče dle příslušného oboru.

Pro teoretickou část vzdělávacího programu je podmínkou smluvní vztah s poskytovatelem zdravotní péče dle příslušného oboru specializace.

Akreditované pracoviště na realizací vzdělávacího programu musí splňovat požadavky dané platnou legislativou a vést příslušnou dokumentací.

Bezpečnost a ochrana zdraví

Součástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany včetně ochrany před ionizujícím zářením.

Výuka k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází z požadavků platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Požadavky jsou doplněny informacemi o rizicích možných ohrožení v souvislosti s vykonáváním praktické výuky, včetně informací vztahujících se k opatřením na ochranu před působením zdrojů rizik.

7 Tabulka modulů

Vysvětlivky: P - povinné, T - teorie, Pr - praxe, AZ - akreditované zařízení

8 Seznam doporučených zdrojů

Doporučená literatura

ANTUŠÁK, E.; KOPECKÝ, Z. Krizový management: úvod do teorie. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2008. 97 s. ISBN 978-80-245-0951-8.

ARMSTRONG, M. Řízení lidských zdrojů: nejnovější trendy a postupy. 10. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 789 s. ISBN 978-80-247-1407-3.

BARKER, P. Základy dětské psychiatrie. 1. vyd. Praha: Triton, 2007. 252 s. ISBN 978-80-7254-955-9.

BÁRTLOVÁ, S.; SADÍLEK, P.; TÓTHOVÁ, V. Výzkum a ošetřovatelství. 2. přepracované a doplněné vyd. Brno: NCO NZO, 2005. 146 s. ISBN 80-7013-416-X.

BEER, D. M.; PEREIRA, S. M.; PATON, C. Intenzivní péče v psychiatrii. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 296 s. ISBN 80-247-0363-7.

BENEŠ, M. Andragogika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 135 s. ISBN 978-80-247-2580-2.

ČEŠKOVÁ, E.; SVOBODA, M.; KUČEROVÁ, H. Psychopatologie a psychiatrie: pro psychology a speciální pedagogy. 1. vyd. Praha: Portál, 2006. 317 s. ISBN 80-7367-154-9.

DUŠEK, K.; VEČEŘOVÁ - PROCHÁZKOVÁ, A. První pomoc v psychiatrii. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 176 s. ISBN 80-247-0197-9.

HERMAN, E.; PRAŠKO, J.; SEIFERTOVÁ, D. Konziliární psychiatrie. 1. vyd. Praha: Galén, 2007. 604 s. ISBN 978-80-7262-498-0.

HORT, V. a kol. Dětská a adolescentní psychiatrie. 2. vyd. Praha: Portál, 2008. 492 s. ISBN 978-80-7367-404-5.

IVANOVÁ, K.; ŠPIRUDOVÁ, L; KUTNOHORSKÁ, J. Multikulturní ošetřovatelství I. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 248 s. ISBN 80-247-1212-1.

JIRÁK, R.; HOLMEROVÁ, I.; BORZOVÁ, C. Demence a jiné poruchy paměti: komunikace a každodenní péče. 1. vyd.. Praha: Grada Publishing, 2009. 164 s. ISBN 978-80-247-2454-6.

Joint Commission International. Mezinárodní akreditační standardy pro nemocnice. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 312 s. ISBN 978-80-247-2436-2.

JOHNSON, S. M. Charakterové typy člověka: terapeutická léčba raných poruch. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 268 s. ISBN 978-80-251-1521-3.

JUŘENÍKOVÁ, P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 77 s. ISBN 978-80-247-2171-2.

KALVACH, Z. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 336 s. ISBN978-80-247-2490-4.

KAPOUNOVÁ, G. Ošetřovatelství v intenzivní péči. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 350 s. ISBN 978-80-247-1930-9.

KRAMÁŘOVÁ, N.; TUČEK, J. Gerontopsychiatrie. 2. vyd. ýeské BudČjovíce: Jihočeská univerzita - ZSF, 2005. 57 s. ISBN 80-7040-829-4.

KŘIVOHLAVÝ, J. Sestra a stres. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 119 s. ISBN 978-80-247-3149-0.

KUBEROVÁ, H. Didaktika ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. 246 s. ISBN 978-80-7367-684-1.

KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 175 s. ISBN 978-80-247-2713-4.

MARKOVÁ E.; VENGLÁŘOVÁ M.; BABIAKOVÁ M. Psychiatrická ošetřovatelská péče. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 352 s. ISBN 80-247-1151-6.

MATĚJOVSKÁ - KUBEŠOVÁ, H. Akutní stavy v geriatrii. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 233 s. ISBN 978-80-7262-620-5.

MATOUŠEK, O. Základy sociální práce. 2. vyd. Praha: Portál, 2007. 309 s. ISBN 978-80-7367-331-4.

MUNZAROVÁ, M. Zdravotnická etika od A do Z. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 156 s. ISBN 80-247-1024-2.

MUŽÍK, J. Didaktika profesního vzdělávání dospělých. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2005. 202 s. ISBN 80-7238-220-9.

NOVOSAD, L. Základy speciálního poradenství. 2. vyd. Praha: Portál, 2006. 159 s. ISBN 80-7367-174-3.

PIDRMAN, V.; KOLIBÁŠ, E. Změny jednání seniorů. 1. vyd. Praha: Galén, 2005. 189 s. ISBN 80-7262-363-X.

PLAMÍNEK, J. Vzdělávání dospělých: průvodce pro lektory, účastníky a zadavatele. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 318 s. ISBN 978-80-247-3235-0.

PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 4. aktualizované a doplněné vyd. Praha: Portál, 2009. 488 s. ISBN 978-80-7367-503-5.

RABOCH, J., PAVLOVSKÝ, P. Klinická psychiatrie v denní praxí. 1. vyd. Praha: Galén , 2008. 158 s. ISBN 978-80-7262-586-4.

RÖHR, H. P.; KONEČNÝ, A. Hraniční porucha osobnosti: vznik poruchy, průběh a možnosti jejího překonání. 2. vyd. Praha: Portál, 2009. 117 s. ISBN 978-80-7367-637-7.

SVOBODNÍK, P. Management pro zdravotníky v kostce. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2009. 125 s. ISBN 978-80-7013-498-6.

SVOBODOVÁ, J. Psychiatrie. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita - ZSF, 2007. 77 s. ISBN 978-80-7368-235-4.

ŠKRLA, P.; ŠKRLOVÁ, M. Řízení rizik ve zdravotnických zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 199 s. ISBN 978-80-247-2616-8.

ŠPIRUDOVÁ, L. Multikulturní ošetřovatelství II. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 248 s. ISBN 80-247-1213-X.

VENGLÁŘOVÁ, M. Problematické situace v péči o seniory: přIručka pro zdravotnické a sociální pracovníky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 96 s. ISBN 978-80-247-2170-5.

VENGLÁŘOVÁ, M.; MAHROVÁ, G. Komunikace pro zdravotní sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 144 s. ISBN 80-247-1262-8.

VONDRÁČEK, L.; VONDRÁČEK, J. Odpovědnost při poskytování ošetřovatelské péče. 1. vyd. Praha: Galén, 2006. 30 s. ISBN 80-7262-392-3.

VONDRÁČEK, L.; WIRTHOVÁ, V. Právní minimum pro sestry: přIručka pro praxí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 95 s. ISBN 978-80-247-3132-2.

VYBÍRAL, Z. Psychologie komunikace. 2. vyd. Praha: Portál, 2009. 319 s. ISBN 978-80-7367-387-1.

ZADÁK, Z. Výživa v intenzivní péči. 2. rozšířené a aktualizované vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 542 s. ISBN 978-80-247-2844-5.

ZÁVODNÁ, V. Pedagogika v ošetrovateĺstve. 2. přepracované a doplněné vyd. Martin: Osveta, 2005. 117 s. ISBN 80-8063-193-X.

ZLÁMAL, J., BELLOVÁ, J. Ekonomika zdravotnictví. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2005. 206 s. ISBN 80-7013-429-1.

* Školitelem může být i mentor, pokud splňuje požadavky na školitele stanovené vzdělávacím programem