Rozeslána dne 10. října 1997
OBSAH:
Část normativní
6. Usnesení představenstva České advokátní komory
Snížení a prominutí příspěvku a prodloužení jeho splatnosti - Čl. 3, Čl. 4, Čl. 5, Čl. 6,
Přechodná ustanovení - Čl. 7, Čl. 8, Čl. 9,
ČÁST NORMATIVNÍ
6 - Usnesení představenstva České advokátní komory
ze dne 19. září 1997,
kterým se upravují některé otázky související s placením ročního příspěvku na činnost České advokátní komory
Představenstvo České advokátní komory se usneslo na základě čl. 3 usnesení sněmu č. 3/1996 Věstníku, o výši ročního příspěvku na činnost České advokátní komory a o výši poplatku za zápis do seznamu advokátů, a podle §44 odst. 4 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen “zákon”) takto:
Čl. 2
Způsob placení příspěvku
Příspěvek se platí
a) převodem na účet Komory č. 12432-011/0100 vedený u Komerční banky, a. s., Praha 1, Spálená 51. Při platbě je třeba uvést konstantní symbol 308 a variabilní symbol, kterým je sedmimístné číslo nerozdělené pomlčkou nebo lomítkem a sestávající z čísli ce 286 a čtyřmístného registračního čísla advokáta, nebo
b) v hotovosti v pokladně kanceláře České advokátní komory (dále jen “Komora”) v Praze 1, Národní tř. 16.
Snížení a prominutí příspěvku a prodloužení jeho splatnosti
Čl. 3
Advokáti, kteří byli zapsáni do seznamu advokátů po 30. 6. roku, za nějž má být příspěvek zaplacen, platí příspěvek v poloviční výši.
Čl. 5
Advokát nemá na snížení nebo prominutí příspěvku anebo na prodloužení jeho splatnosti podle čl. 4 právní nárok.
Čl. 6
Vrácení příspěvku
(1) Zaplacený příspěvek nebo jeho část Komora nevrací, nejde-li o případ uvedený v odstavci 2.
(2) Komora vrátí bývalému advokátovi do tří měsíců ode dne vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle §8 odst. 1 písm. h) zákona částku odpovídající příspěvku za rok, v němž došlo k vyškrtnutí ze seznamu advokátů, pokud příspěvek byl zaplacen včas a ve stanovené výši; došlo-li z tohoto důvodu k vyškrtnutí ze seznamu advokátů po 30. 6., vrátí Komora bývalému advokátovi částku odpovídající polovině příspěvku.
(3) Ustanovení odstavce 2 se nepoužije v případě příspěvku podle čl. 3.
Přechodná ustanovení
Čl. 7
Rozhodnutí o snížení nebo prominutí příspěvku, o prodloužení jeho splatnosti a o vrácení příspěvku učiněná do dne účinnosti tohoto usnesení se považují za rozhodnutí o snížení nebo prominutí příspěvku, o prodloužení jeho splatnosti nebo o vrácení příspěvku podle čl. 4 a 6.
Čl. 8
(1) Žádosti o snížení nebo prominutí příspěvku anebo o prodloužení jeho splatnosti, o nichž nebylo do dne účinnosti tohoto usnesení rozhodnuto, posoudí představenstvo podle čl. 4 a 5.
(2) Žádosti o vrácení příspěvku, o nichž nebylo do dne účinnosti tohoto usnesení rozhodnuto, posoudí představenstvo podle čl. 6
Čl. 9
Účinnost
Toto usnesení nabude účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení ve Věstníku České advokátní komory.
JUDr. Karel Čermák, v. r.
předseda
České advokátní komory
ČÁST OZNAMOVACÍ
Sdělení představenstva České advokátní komory k otázce výkonu činností neslučitelných s výkonem advokacie
Představenstvo České advokátní komory (dále jen "představenstvo") sděluje, že při posuzování žádostí o zápis do seznamu advokátů a při rozhodování o pozastavení výkonu advokacie vychází při aplikaci ustanovení §5 odst. 1 písm. g) a §9 odst. 1 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále také jen "zákon") - pokud jde o výklad pojmu "jiná činnost neslučitelná s výkonem advokacie" - z následujících zásad:
1. Zákon nepovažuje advokacii za činnost výlučnou, tj. takovou činnost, která by nemohla být vykonávána soutěžně s činnostmi jinými.
Některé činnosti však souběžně s advokacií být vykonávány nemohou a jsou proto překážkou pro zápis do seznamu advokátů (§5 odst. 1 písm. g/ zákona) nebo důvodem k pozastavení výkonu advokacie (§9 odst. 1 písm. a/ zákona).
Zákon sám činnosti neslučitelné s výkonem advokacie (dále jen "neslučitelné činnosti") výslovně nevymezuje a je proto nezbytné uvedená ustanovení zákona interpretovat. Představenstvo vychází z toho, že základním hlediskem při interpretaci je soulad jednotlivých činností se základními principy advokacie, které lze ze zákona o advokacii odvodit.
Za takové základní principy advokacie, resp. výkonu advokacie, představenstvo považuje zejména nezávislost advokáta (především nezávislost na státu a jeho orgánech), nadřazenost zájmů klienta nad osobními nebo jinými zájmy advokáta, nepřípustnost omezení nebo vyloučení advokátovy odpovědnosti za jím poskytované právní služby a zájem na zachování cti a vážnosti advokacie.
Za neslučitelné s výkonem advokacie lze potom považovat takové činnosti, které budou jakýmkoliv způsobem v rozporu se shora uvedenými principy, na nichž je advokacie založena.
Na základě těchto východisek dospělo představenstvo k určitým konkrétním závěrům ohledně v praxi nejčastějších - a nejčastěji diskutovaných - situací; tyto závěry představenstva jsou obsaženy dále pod body 2 až 11.
2. Advokát nesmí být v pracovním nebo jiném obdobném poměru, vyjma pracovního poměru vysokoškolského učitele; výjimku - pokud jde o určité vědecké pracovníky v oboru právo - stanoví §60 zákona.
Za poměr obdobný poměru pracovnímu je třeba považovat zejména poměr služební (například služební poměr vojáka z povolání nebo služební poměr policisty) a členský poměr k družstvu, pokud součástí povinností vyplývajících z tohoto členského poměru je i výkon práce pro zaměstnavatele spojený s určitou závislostí na něm (povinnost dodržovat pracovní příkazy a povinnost podrobit se kontrole jejich dodržování apod.).
Za poměr obdobný poměru pracovnímu je třeba považovat i takový vztah mezi advokátem a jiným subjektem, který má jinou právní formu, avšak jehož obsahem je výkon činností či prací pro tento subjekt za podmínek splňujících jinak shora uvedené znaky pracovního poměru (srov. §27 odst. 1 zákoníku práce a §6 odst. 1 písm. a/ zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů).
Za neslučitelnou bude zpravidla nutné považovat i činnost vykonávanou na základě dohody o pracovní činnosti (§237 zákoníku práce), zejména byla-li uzavřena na dobu neurčitou nebo na větší rozsah práce a jestliže na základě této dohody je advokát povinen při své činnosti dodržovat pokyny zaměstnavatele a podrobit se jeho kontrole (srov. §233 odst. 2 písm. c/ zákoníku práce).
Za neslučitelnou nebude naproti tomu zpravidla považována činnost vykonávaná na základě dohody o provedení práce (§236 zákoníku práce), a to zejména v těch případech, kdy jejím předmětem je činnost znalecká, tlumočnická, přednášková, umělecká či osvětová. Stejně tak není neslučitelný výkon takových činností prováděný na základě smlouvy o dílo nebo jiné obdobné smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku.
3. Právní služby nemohou být advokátem poskytovány jinak než výkonem advokacie, a to způsobem a za podmínek stanovených zákonem. Advokát je oprávněn poskytovat právní služby ve všech věcech; advokát tedy může například zastupovat a poskytovat porady v obchodních věcech, v daňových a účetních záležitostech, při obchodech s nemovitostmi či cennými papíry nebo ve věcech průmyslového vlastnictví. Advokát však nemůže působit současně například jako notář, daňový poradce, auditor, patentový zástupce, makléř či jako fyzická osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění v oboru ekonomického poradenství, obchodu s nemovitostmi (realitní kancelář) nebo zprostředkování v oblasti obchodu a služeb.
4. Advokát nesmí poskytovat právní služby v rámci své účasti nebo jinou svou činností v obchodní společnosti, jejímž předmětem podnikání (činnosti) je specializovaná právní pomoc poskytovaná na základě jiného právního předpisu než zákona o advokacii (viz §2 odst. 2 písm. a/ zákona). To pochopitelně nebrání tomu, aby advokát poskytoval takové společnosti právní služby na základě mandátní nebo jiné obdobné smlouvy, jejímž předmětem je poskytování právních služeb.
5. Činnost vykonávaná na základě živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění není s výkonem advokacie zásadně neslučitelná; nejvhodnějším způsobem výkonu podnikatelské činnosti - zejména s ohledem na její povahu - však nebude její osobní výkon advokátem, nýbrž výkon prostřednictvím jiné osoby, například odpovědného zástupce (viz §11 odst. 6 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání /živnostenský zákon/, ve znění pozdějších předpisů).
Advokát musí však v každém případě dbát, aby jím vykonávaná podnikatelská činnost nebyla představenstvem považována za neslučitelnou
a) podle bodu 3;
b) proto, že činnosti vykonávané v rámci podnikatelské činnosti se i jinak překrývají s činnostmi, které jsou advokáty poskytovány v rámci výkonu advokacie (viz §1 odst. 2 zákona) a to takovým způsobem, že při jednotlivých úkonech není možné určit, zda byly advokátem učiněny při výkonu advokacie nebo při výkonu podnikatelské činnosti;
c) z důvodu možného ohrožení nezávislosti advokáta;
d) z důvodu možného snížení cti a vážnosti advokacie jako celku (viz bod 11).
6. Za stejných podmínek, za jakých je s výkonem advokacie slučitelné individuální podnikání (viz bod 5), může být advokát členem obchodních společností s osobním ručením (společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti).
7. S výkonem advokacie není zásadně neslučitelné ani advokátovo členství v kolektivních statutárních nebo jiných orgánech obchodních společností, resp. výkon funkce individuálního orgánu obchodní společnosti (jednatel společnosti s ručením omezeným); touto formou nesmí být však obchodní společnosti poskytována právní pomoc. Advokát musí však dbát na to, aby tato jeho činnost nebyla považována za neslučitelnou v důsledku ohrožení advokátovy nezávislosti, popřípadě z jiných důvodů uvedených v tomto sdělení.
8. Za neslučitelný s výkonem advokacie nelze považovat výkon činností s výkonem advokacie tradičně spojených, a to ať již zákonem či jiným právním předpisem výslovně zmíněných, jako je tomu například u správce dědictví či správce konkurzní podstaty (viz §56 zákona o advokacii) nebo jiných, například jednání jménem podnikatele na základě prokury. I při výkonu těchto činností musí však být advokátem dbáno na to, aby jejich hlavním předmětem bylo poskytování právních služeb v souladu se zákonem o advokacii při šetření povinností vyplývajících ze zvláštních právních předpisů tyto činnosti upravujících.
9. Překážkou k výkonu advokacie nemůže být vlastnictví či oprávnění z jakýchkoliv práv k majetku v jakékoliv formě, jakož i správa a hospodaření s tímto majetkem, včetně braní výnosů či užitků z něho; to pochopitelně platí i pro kapitálovou účast v obchodních společnostech (například obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným).
10. S výkonem advokacie není zásadně neslučitelný výkon veřejných funkcí, například výkon povinností vyplývajících z funkce senátora, poslance Poslanecké sněmovny, Parlamentu či člena obecního zastupitelstva; v jednotlivých případech může však sama povaha určité veřejné funkce vylučovat současný výkon jiné výdělečné činnosti, včetně výkonu advokacie.
11. Za neslučitelné s výkonem advokacie je třeba považovat veškeré činnosti, které snižují advokáta v očích veřejnosti, vzbuzující pochybnosti o jeho poctivosti nebo jinak poškozující jeho dobré jméno, jakož i dobré jméno advokacie jako celku; takové činnosti je třeba považovat za neslučitelné s výkonem advokacie bez ohledu na jejich právní formu, rozsah, délku trvání či okolnost, zda se jedná o činnosti vykonávané za úplatu či bezplatně.
12. Představenstvo připomíná, že výčet uvedený pod body 2 až 11 nemůže být v žádném případě považován za výčet taxativní a že je tedy v každém jednotlivém případě nutné bedlivě zvážit, zda advokátem nebo uchazečem o zápis do seznamu advokátů zamýšlená či již vykonávaná činnost je v souladu se základními principy advokacie, které jsou uvedeny pod bodem 1. Je-li advokátem vykonávaná činnost s těmito principy a tedy s výkonem advokacie neslučitelná, je advokát povinen tuto okolnost Komoře oznámit (§29 odst. 2 zákona).
13. Představenstvo upozorňuje, že shora uvedené zásady, z nichž vychází a i nadále bude vycházet při výkladu zákona o advokacii, byly obsaženy již v dřívější právní úpravě advokacie v České republice (včetně dřívější právní úpravy komerčních právníků); v praxi Komory při zápisech do seznamu advokátů a při rozhodování o pozastavení výkonu advokacie §9 odst. 1 písm. a) zákona nedochází tedy k žádným změnám. Představenstvo tak navazuje na obdobné zásady, které byly obsaženy ve "Stanovisku představenstva ČAK k otázce neslučitelnosti výkonu advokacie s jinou činností" schváleném představenstvem dřívější České advokátní komory zřízené zákonem č. 128/1990 Sb., o advokacii (viz Bulletin advokacie č. 2/93, str. 40 až 42).
Představenstvo konečně upozorňuje i na okolnost, že jakkoliv shora formulované zásady vyjadřují jeho dlouhodobější názor na výklad příslušných ustanovení zákona o advokacii, lez předpokládat, že některé z těchto zásad budou v budoucnu korigovány rozhodnutími soudů, popřípadě takovými rozhodnutími budou doplněny některé zásady další; vzhledem k tomu však, že se jedná o aktuální a pro činnost advokátů velmi závažnou problematiku, představenstvo považovalo za nutné se k ní touto formou znovu vyjádřit.
JUDr. Karel Čermák, v. r.
předseda České advokátní komory
Zpráva o hospodaření s finančními prostředky za rok 1996
Zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii, došlo ke zrušení dřívější České advokátní komory a Komory komerčních právníků České republiky s tím, že práva a povinnosti těchto komor přešla na nově ustavenou Českou advokátní komoru dnem 1. 7. 1996. Z tohoto důvodu byly oběma dřívějšími komorami vypracovány k 30. 6. 1996 mimořádné účetní závěrky.
Z těchto mimořádných účetních závěrek mimo jiné vyplynulo:
1) Dřívější Česká advokátní komora vstupovala do roku 1996 s úsporami finančních prostředků z předchozích let ve výši 11 716 000 Kč
Její příjmy za první pololetí 1996 činily 13 837 000 Kč
Naproti tomu náklady činily 15 470 000 Kč
Ztráta za prvé pololetí 1 633 000 Kč
Tato ztráta byla uhrazena z předchozích úspor ve výši 11 716 000 Kč, takže k 30. 6. 1996 vykázala dřívější Česká advokátní komora finanční prostředky na běžném účtu ve výši: 10 083 000 Kč
2) Komora komerčních právníků České republiky vykázala za první pololetí 1996 aktivní hospodaření částkou 417 000 Kč. Spolu s úsporami finančních prostředků z předchozích let vnesla Komora komerčních právníků České republiky do nově vzniklé České advokátní komory celkem finanční částku 11 444 000 Kč
3) Hospodářské výsledky obou dřívějších komor za první pololetí 1996 byly dne 2. 12. 1996 předloženy prvnímu sněmu nově vzniklé České advokátní komory (dále jen "Komora"), který je vzal na vědomí. Komora tak měla k 1. 7. 1997 k dispozic celkem částku 21 527 000 Kč
4) V období od 1. 7. 1996 do 31. 12. 1996 vykázala Komora následující příjmy (v tis. Kč):
a) příspěvky advokátů 6 581
b) zápisné 456
c) nájmy (Fortuna, Vinárna a ost.) 973
d) ostatní příjmy z výdělečné činnosti 932
e) příspěvky na sociální fond 55
f) úroky 165
CELKEM 9 162
Celkové finanční zdroje ve druhém pololetí 1996 30 689 000 Kč
a) Provozní výdaje
- spotřební materiál, elektřina, pohonné hmoty 632
- náklady na reprezentaci (první sněm) 2 994
- opravy a udržování, poštovné a spoje, cestovné, nájmy, dovybavení hmotným majetkem 4 856
- ostatní náklady, dary a ztráty 493
- pojistné 8
- mzdové náklady, soc. a zdrav. pojištění, paušální a funkční odměny 6 490
Celkem 15 473
b) Náklady zkušební komise a na studijní a vzdělávací činnost
- semináře a advokátní zkoušky 123
- časopisy (Bulletin advokacie, PPP) 2 415
Celkem 2 538
c) Mezinárodní činnost
- příspěvky mezinár. org. 55
- zahraniční cesty 310
Celkem 365
d) Náklady na kontrolní radu a kárnou komisi
- cestovné 339
e) Náklady J. Důl a Lhota
- opravy a údržba 103
f) Čerpání sociálního fondu 735
CELKEM 19 553
Celkové výdaje ve druhém pololetí 1996 19 553 000 Kč
Úspora finančních prostředků k 31. 12. 1996 činila celkem 11 136 000 Kč
6) Finanční prostředky ve výši 11 136 000 Kč byly vykázány:
- na běžném účtu Komory 6 163 000 Kč
- hotovost pokladny 45 000 Kč
- termínované vklady a certifikáty 4 928 000 Kč
Celkem 11 136 000 Kč
7) Účetní závěrka k 31. 12. 1996 byla ověřena auditorkou ing. Marií Michálkovou auditorskou zprávou z 13. 6. 1997. Auditorka nezjistila žádné skutečnosti, které by naznačovaly, že účetní záznamy, na jejichž základě byla účetní závěrka sestavena, nebyly ve všech významných okolnostech vedeny v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a s postupy účtování platnými v České republice. Auditorka rovněž nezjistila žádné skutečnosti, které by vedly k závěru, že účetnictví není vedeno průkazně, úplně a správně. Účetní závěrka sestavená Komorou k 31. 12. 1996 podává věrný obraz o majetku, závazcích, finanční situaci a výsledcích hospodaření za rok 1996.
S podrobným rozpisem jednotlivých příjmových i výdajových položek se mohou advokáti seznámit v kanceláři Komory.
Zpráva o hospodaření s finančními prostředky za rok 1996 byla projednána a schválena představenstvem Komory na schůzi konané ve dnech 18. a 19. 9. 1997.
JUDr. Jiří Klouza, v.r.
tajemník České advokátní komory
Poznámka:
Zápisy v seznamu advokátů od 2. dubna 1997 do 15. září 1997
Protože jde o osobní věci Komory, odkazujeme na server http://www.cak.cz