EPIS® Právní systém | Plné znění - Věstník Ministerstva životního prostředí • Částka: 2 • Rok: 2018

Věstník MŽP ČR, částka 2/2018

Ministerstvo zemědělství

Čj.: 5559/2018-MZE-15121

Ministerstvo životního prostředí

Čj.: MZP/2018/740/122

Metodický pokyn

sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství a sekce technické

ochrany životního prostředí Ministerstva životního prostředí k posouzení

možnosti vlivu záměru na stav dotčených vodních útvarů (primární

posouzení) [§23a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých

zákonů (vodní zákon), ve zněni pozdějších předpisů]

Určeno: vodoprávním úřadům správcům povodí

Tento metodický pokyn navazuje na Metodický pokyn sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství k posouzení možnosti vlivu záměru na stav dotčeného vodního útvaru při vydání povolení, souhlasů a závazných stanovisek vodoprávních úřadů vydaný dne 11.4.2016 pod čj. 20380/2016-MZE-15120 (dále jen: „Metodický pokyn MZe 2016“), který upravuje procesní postup při posuzování možnosti vlivu záměru na stav vodního útvaru, a jehož základní scénář je graficky znázorněn v Základním schématu k uplatnění ustanovení §23a odst. 7 vodního zákona.

Účelem metodického pokynu je sjednocení a popis postupu při provádění primárního posouzení vlivu záměru na stav vodního útvaru, jehož cílem je určit, zda navrhovaný záměr může vést ke zhoršení stavu/potenciálu vodních útvarů nebo znemožnění dosažení dobrého stavu/potenciálu vodních útvarů.

Základní schéma k uplatnění ustanovení §23a odst. 7 vodního zákona:

Část A) Posuzování vlivu záměrů na stav/potenciál vodních útvarů správcem povodí

A.1 Úvod

Na základě ustanovení §54 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydávají státní podniky Povodí jako správci povodí stanoviska, ve kterých se vyjadřují z hlediska zájmů daných příslušnými plány povodí. Tato stanoviska správce povodí jsou nezbytným podkladem pro rozhodovací činnost vodoprávních úřadů. V rámci této vyjadřovací činnosti posuzují, zda záměr může mít vliv na stav/potenciál vodních útvarů (§23a odst. 1 písm. a) vodního zákona).

Správci povodí vydávají svá stanoviska v souladu s Krokem 6 v kapitole A.3.1 a Krokem 5 v kapitole A.3.2 tohoto metodického pokynu.

A.2 Základní principy posuzování záměru:

Posuzují se nové záměry, změny stávajících staveb i činnosti.

Každý záměr se nejprve posuzuje individuálně jako celek, tedy včetně všech souvisejících a navazujících staveb (velikost záměru není podstatná, podstatný je vliv na stav/potenciál dotčeného vodního útvaru a navazujících vodních útvarů povrchových a podzemních vod¹). Následně je záměr také posouzen v rámci kumulativního vlivu s ostatními záměry v území, pokud jsou správci povodí známy, např. Obrázek č. 1 a č. 2 uvedené v Příloze č. 1.

Dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C 461/13 musí být pojem „zhoršení stavu“ útvaru povrchové vody, který je uveden v ustanovení §23a odst. 1 písm. a) bod 1 vodního zákona, vykládán v tom smyslu, že o zhoršení se jedná tehdy, jakmile se stav alespoň jedné z kvalitativních složek² zhorší o jednu třídu, i když toto zhoršení nevede k celkově horšímu zařazení útvaru povrchové vody. Pokud se však dotyčná kvalitativní složka již nachází v nejnižší třídě, jakékoli zhoršení této složky představuje „zhoršení stavu“ útvaru povrchové vody ve smyslu tohoto ustanovení.

Pokud byl záměr podroben posouzení vlivu na životní prostředí v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí - EIA), ve znění pozdějších předpisů, předpokládá se, že v tomto řízení již byl posouzen vliv záměru na chráněná území dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Vliv záměru na stav/potenciál vodního útvaru může být přímý (např. vliv na hydrologický režim, migrační průchodnost vodního toku, ovlivnění jakosti vod vnosem znečištění) nebo nepřímý, který bude druhotným následkem změny podmínek v daném útvaru (např. negativní ovlivnění jakosti vody, kyslíkové a teplotní poměry atd., způsobené přímým vlivem záměru - např. odběrem).

V souladu s ustanovením §23a odst. 1 písm. a) bod 3 vodního zákona se posuzuje také vliv záměru na vodní útvar umělý (AWB, z anglického artificial water body) nebo silně ovlivněný (HMWB, z anglického heavily modified water body) tak, aby byla zajištěna ochrana, zlepšení a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu. U HMWB a AWB se berou na zřetel stávající fyzikální změny vodního útvaru, na jejichž základě byl vodní útvar vymezen.

V případě, že správce povodí vyhodnotí na základě dostupných informací, že lze předpokládat, že realizací záměru dojde:

a) vstupem znečištění (přímým vlivem) ke zhoršení chemického stavu vodních útvarů, případně že realizace záměru znemožní dosažení dobrého stavu vodních útvarů, vydá stanovisko obsahující sdělení, že realizace záměru není možná, tzn. pro záměr není relevantní udělení výjimky dle ustanovení §23a odst. 7 vodního zákona (dále jen „výjimka“) a možnost udělení výjimky nelze ve stanovisku správce povodí uvést, viz Základní schéma k uplatnění ustanovení §23a odst. 7 vodního zákona;

b) přímým vlivem ke zhoršení ekologického stavu/potenciálu útvaru povrchových vod (vyjma nové změny fyzikálních poměrů), vydá stanovisko správce povodí obsahující sdělení, že realizace záměru není možná, tzn. pro záměr není relevantní udělení výjimky a možnost udělení výjimky nelze ve stanovisku správce povodí uvést, viz Základní schéma k uplatnění ustanovení §23a odst. 7 vodního zákona);

c) přímým nebo nepřímým vlivem ke zhoršení ekologického stavu/potenciálu útvaru povrchových vod vlivem nové změny fyzikálních poměrů vodního útvaru nebo nepřímým vlivem ke zhoršení chemického stavu povrchových vod vlivem nové změny fyzikálních poměrů vodního útvaru nebo nepřímým vlivem ke změně hladin útvarů podzemních vod vlivem nové změny fyzikálních poměrů vodního útvaru, postupuje správce povodí dle kapitoly A.3.1 tohoto Metodického pokynu;

d) přímým vlivem ke zhoršení kvantitativního stavu útvaru podzemních vod vlivem změny hladiny vodního útvaru, postupuje správce povodí dle kapitoly A.3.2 tohoto Metodického pokynu;

e) ke zhoršení ekologického stavu útvaru povrchových vod z velmi dobrého na dobrý, postupuje správce povodí dle Kroku 5 v kapitole A.3.1 tohoto Metodického pokynu.

A.3 Postup posouzení vlivu záměru

A.3.1 Útvary povrchových vod

Posuzování vlivu záměrů na stav/potenciál útvarů povrchových vod provádí správce povodí dle následujících kroků:

Krok 1: Výchozí údaje pro posouzení vlivu záměru;

Krok 2: Posouzení přímého vlivu záměru;

Krok 3: Posouzení možného nepřímého vlivu záměru;

Krok 4: Posouzení doby trvání vlivu;

Krok 5: Posouzení záměru umisťovaného do útvaru povrchových vod ve velmi dobrém

ekologickém stavu;

Krok 6: Vydání stanoviska/vyjádření správce povodí.

Krok 1: Výchozí údaje pro posouzení vlivu záměru:

Při hodnocení vlivu záměru se vychází z:

- podrobných informací o záměru (technická zpráva, situační výkresy, lokalizace záměru vzhledem k reprezentativnímu profilu vodního útvaru, případně navržená zmírňující a kompenzační opatření atd.),

- hodnocení stavu/potenciálu dotčeného vodního útvaru a navazujících vodních útvarů z platných plánů povodí, včetně nevyhovujících složek ekologického stavu/potenciálu,

- existujících významných vlivů v záměrem dotčeném vodním útvaru z platných plánů povodí,

- dalších záměrů, aby mohly být zohledněny synergické vlivy záměrů (provazba na podklady pro posouzení kumulativního vlivu záměru),

- podkladů pro vyhodnocení doby trvání vlivu na stav/potenciál vodního útvaru,

- cílů uvedených v platných plánech povodí,

- vodohospodářské bilance současného stavu a výhledového stavu (ustanovení §22 vodního zákona),

- dalších relevantních údajů.

Krok 2: Posouzení přímého vlivu záměru:

Záměry, u kterých se předpokládá možnost zhoršení stavu/potenciálu útvaru povrchových vod z hlediska nových změn fyzikálních poměrů, jsou zejména:

a) vodní díla, tedy stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným vodním zákonem, k nimž je nezbytné vydání stavebního povolení dle ustanovení §15 vodního zákona:

- přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,

- stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,

- stavby na ochranu před povodněmi,

- stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,

- stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,

- stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,

- čistírny odpadních vod,

- stavby odkališť,

- studny,

- stavby k hrazení bystřin a strží,

- stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle ustanovení §8 vodního zákona.

b) nakládání s vodami podle §8 odst. 1 písm. a) bod 1, 2, 3, 5 vodního zákona.

c) stavby a činnosti, které mohou mít vliv na stav/potenciál vodních útvarů, k nimž není třeba povolení podle ustanovení §8 a §15 vodního zákona, které však ovlivňují koryta

vodních toků nebo mohou ovlivnit vodní poměry (například dopravní infrastruktura, velkoplošné investiční objekty či celky umisťované v údolních nivách vodních toků - průmyslové a obchodní zóny či jejich části, činnosti prováděné hornickým způsobem a související stavby), a ke kterým je třeba povolení dle ustanovení §14 odst. 1 písm. b) , d), e), f) nebo souhlas podle ustanovení §17 vodního zákona.

d) další stavby, ke kterým vydává vodoprávní úřad závazné stanovisko dle ustanovení §104 odst. 9 vodního zákona a požaduje pro ně vyjádření správce povodí podle ustanovení §54 odst. 4 vodního zákona (čl. 4 Metodického pokynu MZe 2016).

Pokud je předpoklad, že záměr nevyvolá zhoršení stavu útvaru povrchových vod a zároveň neznemožní dosažení dobrého ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu z důvodu zhoršení chemického stavu nebo fyzikálně-chemických složek ekologického stavu/potenciálu (v důsledku přímého vlivu záměru) a stavu dotčených a souvisejících útvarů povrchové a podzemní vody, je dále posuzován s ohledem na to, zda způsobí novou změnu fyzikálních poměrů vodního útvaru povrchových vod. Za změny fyzikálních poměrů se považují změny hydromorfologických parametrů uvedených v Tab. č. 1.

umístění	parametr
koryto	trasa vodního toku
	variabilita šířky koryta
	zahloubení koryta v podélném profilu
	variabilita hloubek v příčném profilu
	dnový substrát
	upravenost dna
	mrtvé dřevo v korytě
	struktury dna
	charakter proudění
	ovlivnění hydrologického režimu
	podélná průchodnost koryta (počet trvalých překážek, dočasné překážky, průchodné překážky)
břehy / příbřežní zóna	upravenost břehu
	břehová vegetace
	využití příbřežní zóny
inundační území	využití údolní nivy
	průchodnost inundačního území
	boční migrace koryta v inundačním území

Tab. č. 1 Posuzované hydromorfologické parametry (změny fyzikálních poměrů)

Krok 3: Posouzení možného nepřímého vlivu záměru:

Změny hydromorfologických parametrů vyvolaných realizací záměru musí být posouzeny i z pohledu jejich nepřímého vlivu na změnu chemického stavu a změny ostatních složek ekologického stavu/potenciálu všech dotčených útvarů povrchových vod a na změnu chemického i kvantitativního stavu dotčeného útvaru podzemních vod. Tyto změny jsou relevantní pro udělování výjimky.

Výjimka pro jeden vodní útvar nesmí natrvalo vyloučit nebo ohrozit dosažení cílů v jiných vodních útvarech za předpokladu, že pro tento záměr nebyla udělena výjimka z dosažení dobrého stavu/potenciálu i v těchto vodních útvarech.

Krok 4: Posouzení doby trvání vlivu:

U posuzování záměru správcem povodí se zhodnotí rozsah dopadu vlivu záměru dle doby trvání ovlivnění vodního útvaru/útvarů:

dočasný vliv - je předpoklad, že stav/potenciál vodního útvaru bude změněn pouze po krátkou dobu,
trvalý vliv - je předpoklad, že stav/potenciál vodního útvaru bude na dlouhou dobu nebo natrvalo změněn a nepředpokládá se obnova výchozího stavu/potenciálu vodního útvaru.

U dočasného vlivu záměru na stav/potenciál vodního útvaru/útvarů není nutné aplikovat výjimku, a tak tuto podmínku ve svém stanovisku správce povodí neuvede. Dočasný vliv mohou mít například krátkodobé činnosti jako výstavba nebo udržovací práce (např. prohrábka koryta vodního toku).

Při hodnocení záměru s trvalým vlivem se zohlední vliv k záměru doložených navržených kompenzačních opatření.

Krok 5: Posouzení záměru umisťovaného do útvaru povrchových vod ve velmi dobrém ekologickém stavu

Správce povodí postupuje při posouzení záměru umisťovaného do útvaru povrchových vod ve velmi dobrém ekologickém stavu dle výše uvedených Kroků 1 - 4 s tím, že zhoršení ekologického stavu je možné pouze do dobrého stavu (netýká se nepřímých vlivů a nových změn fyzikálních poměrů útvaru povrchového vody, kde je přípustné zhoršení i do nižší třídy za podmínky udělení výjimky - správce povodí posuzuje dle předešlých Kroků 1 - 4). Tato změna je relevantní k udělení výjimky.

Krok 6: Vydání stanoviska/vyjádření správce povodí:

Správce povodí ve stanovisku/vyjádření uvede výčet všech záměrem dotčených vodních útvarů.

1) V případě, že na základě posouzení záměru lze předpokládat, že realizací záměru nedojde ke zhoršení stavu/potenciálu vodních útvarů nebo že nebude znemožněno dosažení dobrého stavu/potenciálu (tzn. je v souladu s cíli, kterých je třeba dosáhnout v příslušném plánovacím období) a zároveň je i v souladu s navrhovanými opatřeními pro dané plánovací období, správce povodí vydá stanovisko ve znění:

„Z hlediska zájmů daných platným Národním plánem povodí ... a Plánem dílčího povodí ... (ustanovení §24 až §26 vodního zákona) je uvedený záměr možný, protože lze předpokládat, že záměrem nedojde ke zhoršení chemického stavu a ekologického stavu/potenciálu dotčených útvarů povrchových vod a chemického stavu a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod, a že nebude znemožněno dosažení jejich dobrého stavu / a potenciálu.

Toto hodnocení vychází z posouzení souladu daného záměru s výše uvedenými platnými dokumenty.“

2) V případě, že na základě posouzení záměru lze předpokládat, že realizací záměru dojde vstupem znečištění přímým vlivem ke zhoršení chemického stavu, ekologického stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchových vod (vyjma nové změny fyzikálních poměrů vodního útvaru a zhoršení ekologického stavu útvarů povrchových vod z velmi dobrého na dobrý), nebo že záměr není v souladu s cíli, kterých je třeba dosáhnout v příslušném plánovacím období či není v souladu s navrhovanými opatřeními pro dané plánovací období, vydá správce povodí stanovisko ve znění:

„Z hlediska zájmů daných platným Národním plánem povodí ... a Plánem dílčího povodí ... (ustanovení §24 až §26 vodního zákona) není uvedený záměr možný, protože,

a) lze předpokládat, že záměrem dojde ke zhoršení ... (chemického stavu, fyzikálně - chemické složky ekologického stavu/potenciálu) vodního útvaru ... v následující složce kvality/ukazatele znečištění stavu/potenciálu vodního útvaru .

nebo/a

b) je daný záměr v rozporu ... (s cílem, opatřením), proto nelze souhlasit s jeho realizací.

Toto hodnocení vychází z posouzení souladu daného záměru s výše uvedenými platnými dokumenty.“

3) V případě, že na základě posouzení záměru lze předpokládat, že realizací záměru dojde přímým vlivem nové změny fyzikálních poměrů vodního útvaru, případně nepřímým vlivem, ke zhoršení chemického stavu nebo ekologického stavu/potenciálu vodních útvarů, nebo v případech popsaných v Kroku 5 v kapitole A.3.1, vydá správce povodí stanovisko ve znění:

„Z hlediska zájmů daných platným Národním plánem povodí ... a Plánem dílčího povodí ... (ustanovení §24 až §26 vodního zákona) uvedený záměr není možný bez udělené výjimky podle ustanovení §23a odst. 7 vodního zákona, protože lze předpokládat, že záměrem ... dojde ke zhoršení ... (chemického stavu a ekologického stavu/potenciálu útvaru povrchových vod nebo chemického stavu či kvantitativního stavu útvarů podzemních vod) vodního útvaru ... v následující složce kvality/ukazatele znečištění ....

Toto hodnocení vychází z posouzení souladu daného záměru s výše uvedenými platnými dokumenty.“

A.3.2 Útvary podzemních vod

Posuzování vlivu záměrů na stav útvarů podzemních vod provádí správce povodí dle následujících kroků:

Krok 1: Výchozí údaje pro posouzení vlivu záměru;

Krok 2: Posouzení přímého vlivu záměru;

Krok 3: Posouzení možného nepřímého vlivu záměru;

Krok 4: Posouzení doby trvání vlivu;

Krok 5: Vydání stanoviska/vyjádření správce povodí.

Krok 1: Výchozí údaje pro posouzení vlivu záměru:

Při hodnocení vlivu záměru se vychází z:

- podrobných informací o záměru (technická zpráva, situační výkresy, lokalizace záměru, případně navržená zmírňující a kompenzační opatření atd.),

- hodnocení stavu dotčeného a navazujících vodních útvarů z platných plánů povodí,

- podkladů pro vyhodnocení doby trvání vlivu na stav vodního útvaru,

- cílů uvedených v platných plánech povodí,

- existujících významných vlivů v záměrem dotčeném vodním útvaru z platných plánů povodí,

- dalších záměrů, aby mohly být zohledněny synergické vlivy záměrů (provazba na podklady pro posouzení kumulativního vlivu záměru),

- vodohospodářské bilance současného stavu a výhledového stavu (ustanovení §22 vodního zákona),

- dalších relevantních údajů.

Krok 2: Posouzení přímého vlivu záměru:

Záměry, u kterých se předpokládá možnost zhoršení kvantitativního stavu vodního útvaru, jsou zejména:

a) nakládání s vodami dle ustanovení §8 odst. 1 písm. b) bod 1, 3 a 5 vodního zákona,

b) a další stavby a činnosti.

Záměry, které mohou ovlivnit útvary podzemních vod, jsou posuzovány v návaznosti na hodnocení kvantitativního stavu daného vodního útvaru v platných plánech povodí, s ohledem na vodohospodářskou bilanci podzemních vod současného stavu a výhledového stavu, s ohledem na rozsah nakládání s vodami (např. množství odebírané vody) a místo realizace záměru vzhledem k ploše vodního útvaru podzemních vod.

Vliv záměru na útvar/útvary podzemních vod by měl být pro potřebu posuzování správcem povodí doložen vyjádřením osoby s odbornou způsobilostí dle zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

Krok 3: Posouzení možného nepřímého vlivu záměru:

Změny kvantitativního stavu útvarů podzemních vod vyvolané realizací záměru musí být posouzeny i z pohledu jejich nepřímého vlivu na změnu chemického stavu dotčeného útvaru podzemních vod a případné změny chemického a ekologického stavu všech dotčených útvarů povrchových vod. Tyto změny jsou relevantní pro udělování výjimky.

Krok 4: Posouzení doby trvání vlivu:

U posuzování záměru správcem povodí se zhodnotí rozsah dopadu vlivu záměru dle doby trvání ovlivnění vodního útvaru/útvarů.

U dočasného vlivu záměru na stav vodního útvaru/útvarů není nutné ve stanovisku správce povodí podmiňovat realizaci záměru udělením výjimky.

V případě nakládání s vodami dle ustanovení §8 odst. 1 písm. b) bod 1, 3 a 5 vodního zákona, u kterého lze předpokládat vliv na kvantitativní stav vodního útvaru v dobrém stavu s nevyhovující (napjatou) výhledovou bilancí (ustanovení §8 vyhlášky č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, ve znění pozdějších předpisů), lze vydat kladné stanovisko správce povodí s doporučením omezení doby platnosti povolení k nakládání v návaznosti na následující cyklus plánování v oblasti vod.

Krok 5: Vydání stanoviska /vyjádření správce povodí:

Správce povodí ve stanovisku/vyjádření uvede výčet všech záměrem dotčených vodních útvarů.

1) V případě, že na základě posouzení záměru lze předpokládat, že realizací záměru nedojde ke zhoršení stavu/a potenciálu vodních útvarů nebo že nebude znemožněno dosažení jejich dobrého stavu/a potenciálu (tzn. je v souladu s cíli, kterých je třeba dosáhnout v příslušném plánovacím období) a zároveň je i v souladu s navrhovanými opatřeními pro dané plánovací období, správce povodí vydá stanovisko ve znění:

Toto hodnocení vychází z posouzení souladu daného záměru s výše uvedenými platnými dokumenty.“

2) V případě, že záměr není v souladu s cíli, kterých je třeba dosáhnout v příslušném plánovacím období či není v souladu s navrhovanými opatřeními pro dané plánovací období, vydá správce povodí stanovisko ve znění:

„Z hlediska zájmů daných platným Národním plánem povodí ... a Plánem dílčího povodí ... (ustanovení §24 až §26 vodního zákona) není uvedený záměr možný, protože je v rozporu ... (s cílem, opatřením), proto nelze souhlasit s jeho realizací.

Toto hodnocení vychází z posouzení souladu daného záměru s výše uvedenými platnými dokumenty.“

3) V případě, že na základě posouzení záměru lze předpokládat, že realizací záměru dojde přímým vlivem ke zhoršení kvantitativního stavu útvaru podzemních vod, případně nepřímým vlivem ke zhoršení stavu/potenciálu vodních útvarů povrchových vod, vydá správce povodí stanovisko ve znění:

„Z hlediska zájmů daných platným Národním plánem povodí ... a Plánem dílčího povodí ... (ustanovení §24 až §26 vodního zákona) není uvedený záměr možný bez udělené výjimky podle ustanovení §23a odst. 7 vodního zákona, protože lze předpokládat, že, záměrem ... dojde ke zhoršení ... (chemického stavu a ekologického stavu/potenciálu útvaru povrchových vod nebo chemického stavu či kvantitativního stavu útvarů podzemních vod) vodního útvaru ... v následující složce kvality/ukazatele znečištění ....

Toto hodnocení vychází z posouzení souladu daného záměru s výše uvedenými platnými dokumenty.“

Část B) Posuzování vlivu záměrů na stav/potenciál vodních útvarů vodoprávním úřadem

Vodoprávní úřad při posuzování postupuje obdobně jako správce povodí v části A (vyjma Kroku 6 v kapitole A.3.1 a Kroku 5 v kapitole A.3.2).

Část C) Zrušovací ustanovení

Krok 6 v kapitole A.3.1 a Krok 5 v kapitole A.3.2 tohoto metodického pokynu nahrazuje čl. 1 odst. 1 Metodického pokynu MZe 2016 v celém rozsahu.

Účinnost

Tento metodický nabývá účinnosti dne 1. března 2018.

V Praze dne 1. února 2018

Ing. Aleš Kendík, v.r.

náměstek pro řízení sekce vodního hospodářství Ministerstvo zemědělství

V Praze dne 15. února 2018

Ing. Berenika Peštová, Ph.D., v.r.

náměstkyně pro řízení sekce technické ochrany životního prostředí Ministerstvo životního prostředí

Příloha č. 1

Obrázek č. 1 ilustruje příklad nové změny fyzikálních poměrů vodního útvaru (např. v důsledku navrhované přehrady ve vodním útvaru B), která bude mít za následek zhoršení ekologického stavu. Navazující útvary povrchových vod (A a C) jsou rovněž ovlivněny (např. z důvodu ovlivnění průchodnosti a důležitých biotopů), což vede ke zhoršení ekologického stavu útvarů A a C.

Nová změna fyzikálních poměrů v útvaru povrchových vod může mít za následek i zhoršení stavu souvisejícího útvaru podzemních vod (viz obrázek č. 2). Například z důvodu snížených průtoků v útvaru povrchové vody v důsledku realizace záměru může dojít k poklesu hladiny podzemních vod.

1 Guidance document No. 36 on Exemptions to the Environmental Objectives according to Article 4(7) https://circabc.europa.eu/sd/a/e0352ec3-9f3b-4d91-bdbb-939185be3e89/CIS_Guidance_Article_4_7_FINAL.PDF

2 Ve smyslu přílohy č. 3 vyhlášky č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod, ve znění pozdějších předpisů, která provádí požadavky vyplývající z přílohy č. V směrnice 2000/60/ES.