Plné znění - Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR • Částka: 8 • Rok: 2011

Vzdělávací program

specializačního vzdělávání

v oboru

ERGOTERAPIE PRO DĚTI

1 Cíl specializačního vzdělávání

Cílem specializačního vzdělávání v oboru Ergoterapie pro děti je získání specializované způsobilosti s označením odbornosti Ergoterapeut pro děti osvojením si potřebných teoretických znalostí, praktických dovedností, návyků týmové spolupráce i schopnosti samostatného rozhodování pro činnosti stanovené vyhláškou č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.

2 Vstupní podmínky a průběh specializačního vzdělávání

Podmínkou pro zařazení do specializačního vzdělávání v oboru Ergoterapie pro děti je získání odborné způsobilosti k výkonu povolání ergoterapeuta dle zákona č. 96/2004 Sb., zákon o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen zákon č. 96/2004 Sb.).

Specializační vzdělávání nemusí být uskutečňováno při výkonu povolání, účastník vzdělávání však musí před přihlášením se k atestační zkoušce splnit dobu výkonu povolání stanovenou §56 odst. 6 zákona č. 96/2004 Sb.

Část specializačního vzdělávání lze absolvovat distanční formou studia nebo metodou e-learningu apod.

Optimální doba specializačního vzdělávání je 18 - 24 měsíců, kterou lze prodloužit nebo zkrátit při zachování počtu hodin vzdělávacího programu. V případě, že celková délka specializačního vzdělávání se od celodenní průpravy liší, úroveň a kvalita nesmí být nižší než v případě celodenní průpravy.

Vzdělávací program obsahuje celkem 440 hodin teoretického vzdělávání a praktické výuky. Praktická výuka tvoří alespoň 50 % celkového počtu hodin, včetně odborné praxe na pracovištích akreditovaného zdravotnického zařízení v rozsahu stanoveném tímto vzdělávacím programem. Požadavky vzdělávacího programu je možné splnit ve více akreditovaných zařízeních, pokud je nezajistí v celém rozsahu akreditované zařízení, kde účastník vzdělávání zahájil. Akreditovaná pracoviště disponují náležitým personálním, materiálním a přístrojovým vybavením.

Vzdělávací program zahrnuje modul základní a moduly odborné se stanoveným počtem kreditů, přičemž ukončení každého modulu je realizováno hodnocením úrovně dosažených výsledků vzdělávání.

Podmínkou pro získání specializované způsobilosti v oboru Ergoterapie pro děti je:

• zařazení do oboru specializačního vzdělávání,
• výkon povolání v příslušném oboru specializačního vzdělávání minimálně 1 rok z období 6-ti let v rozsahu minimálně 1/2 stanovené týdenní pracovní doby nebo minimálně 2 roky v rozsahu minimálně pětiny stanovené týdenní pracovní doby do data přihlášení se k atestační zkoušce,
• absolvování teoretické výuky,
• absolvování odborné praxe na akreditovaném pracovišti (minimálně 1 týden) a na pracovištích schválených vedoucím studia, v souladu s platnými právními předpisy a vzdělávacím programem,
• získání stanoveného počtu kreditů určených vzdělávacím programem,
• úspěšné složení atestační zkoušky.

3 Učební plán

Nedílnou součástí vzdělávacího programu je vedení studijního průkazu a záznamu o provedených výkonech v rámci celé odborné praxe. Počet výkonů uvedených v kapitole 3.2 Učební osnovy odborných modulů - seznam výkonů a jejich četnost je stanoven jako minimální, aby účastník specializačního vzdělávání zvládl danou problematiku nejen po teoretické, ale i po stránce praktické.

3.1 Učební osnova základního modulu

Výsledky vzdělávání

Absolvent/ka:

• zná zásady vzdělávání dětí,
• umí rozeznat a posoudit neetické a protiprávní chování spolupracovníků a vyhodnotit jeho důsledky,
• zná základní zákonné a prováděcí předpisy ve zdravotnictví a je si vědom/a právní odpovědnosti ve zdravotnictví,
• umí vysvětlit význam pojmu management, řízení a vedení, popsat a vysvětlit kulturu organizace a její význam,
• chápe nutnost vlastního odborného růstu a rozvoje,
• umí rozpoznat své postoje, přístupy, způsob komunikace při personální práci, při efektivním hospodaření a při zjišťování potřeb a přání klientů/pacientů a jejich rodin,
• uvědomuje si neustálou potřebu zvyšování kvality práce a spolupráce,
• zná zásady prevence pochybení ve zdravotnické praxi,
• zná vybranou problematiku edukace dětských pacientů,
• navrhuje a vypracovává plány edukace dětského pacienta, případně rodinných příslušníků a jiných osob,
• postupuje dle moderních a vědecky ověřených metod, podílí se na výzkumných šetřeních a projektech,
• zná účinky ionizujícího záření, systém radiační ochrany, zásady pro uplatňování požadavků radiační ochrany a praktické metody ochrany,
• zná základy krizového managementu a umí se podílet na přechodu činnosti zdravotnického zařízení ze standardních podmínek do činností za podmínek nestandardních.

Způsob ukončení modulu - Diagnostické metody (např. kolokvium k závěrečné práci na zvolené téma, test, ústní zkouška, apod.).

3.1.1 Schopnosti a dovednosti po absolvování základního modulu

Absolvent/ka základního modulu je připraven/a:

• podílet se na kontinuálním zvyšování kvality a bezpečnosti ergoterapeutické péče,
• koordinovat práci členů rehabilitačního týmu,
• hodnotit kvalitu ergoterapeutické péče,
• identifikovat faktory ovlivňující kvalitu života pacientů,
• podílet se na průzkumných a výzkumných šetřeních,
• navrhovat a vypracovávat plány edukace dětského pacienta, blízkých osob,
• připravovat edukační materiály.

3.2 Učební osnovy odborných modulů - povinné

Cíl: Připravit ergoterapeuta pro požadované činnosti konkrétního oboru specializace.

3.2.1 Učební osnova odborného modulu OM 1

Výsledky vzdělávání

Absolvent/ka:

• si uvědomuje odlišnosti (specifika) dětského věku a poskytuje dětem ergoterapeutickou péči s ohledem na tyto odlišnosti (specifika),
• odliší fyziologický vývoj dítěte od patologického vývoje, umí stanovit hlavní deficit (problém) dětského pacienta,
• stanoví hlavní problém, cíl a umí zdůvodnit ergoterapeutický program, který je specifický pro dětský věk,
• edukuje rodiče dětského pacienta a umí vést techniku jejich domácí terapie,
• umí vést ergoterapeutickou léčbu dětského pacienta ve spolupráci s ošetřujícím lékařem,
• zohledňuje zvláštnosti psychologického přístupu k dětskému pacientovi při poskytování ergoterapeutické péče,
• zná nové trendy v oblasti technických a kompenzačních pomůcek,
• používá funkční testy pro hodnocení ADL, mobility, funkcí ruky apod.,
• aplikuje a částečně zhotovuje či upravuje protetické pomůcky,
• zná zásady korekce postury a ergonomie při aplikaci protetické (kompenzační) pomůcky a při provádění ergoterapeutických činností.

Způsob ukončení modulu - Diagnostické metody (např. kolokvium k závěrečné práci na zvolené téma, test, ústní zkouška, apod.).

3.2.2 Učební osnova odborného modulu OM 2

3.3 Schopnosti a dovednosti po absolvování odborných modulů

Absolvent/ka odborných modulů je připraven/a:

• adekvátně provést komplexní ergoterapeutické vyšetření včetně použití odpovídajících hodnotících nástrojů,
• stanovit hlavní problém, cíl terapie, správně volit ergoterapeutické postupy a přístupy,
• pomoci dětskému pacientovi při jeho začlenění do sociálního i pracovního prostředí,
• napomáhat adaptaci na změněné životní podmínky,
• sledovat a vyhodnocovat stav dětského pacienta z hlediska možnosti vzniku komplikací a náhlých příhod,
• doporučovat a provádět nácvik v používání kompenzačních a technických pomůcek adekvátně k věku dítěte,
• navrhovat změny vedoucí k upřesnění ordinací v souladu s funkčním stavem dětského pacienta a jeho změnami,
• provádět hodnocení a nácvik běžných denních činností (ADL), herních aktivit, úchopových činností a schopností ruky, kognitivních funkcí atd., v nemocničním a ve vlastním sociálním prostředí,
• aplikovat herní a kreativní techniky jako terapeutický a diagnostický prostředek,
• vést odbornou praxi.

4 Hodnocení výsledků vzdělávání v průběhu specializačního vzdělávání

Akreditované zařízení přidělí každému účastníkovi specializačního vzdělávání školitele, který je zaměstnancem akreditovaného zařízení. Školitel vypracovává studijní plán a plán plnění praktických výkonů, které má účastník vzdělávání v průběhu přípravy absolvovat a průběžně prověřuje znalosti (vědomosti a dovednosti). Odborná praxe na odborných pracovištích probíhá pod vedením přiděleného školitele, který je zaměstnancem daného pracoviště, má specializovanou způsobilost v oboru, osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a potvrzuje splněné výkony.

a) Průběžné hodnocení školitelem:

školitel pravidelně a průběžně prověřuje teoretické znalosti a praktické dovednosti účastníka specializačního vzdělávání. Do studijního průkazu zapisuje ukončení každého modulu a získaný počet kreditů.

b) Předpoklad pro vykonání atestační zkoušky:

absolvování teoretické a praktické výuky, včetně splnění požadované odborné praxe v akreditovaném zařízení potvrzené ve studijním průkazu a splnění výkonů obsažených ve vzdělávacím programu potvrzené přiděleným školitelem,

získání příslušného počtu kreditů.

c) Vlastní atestační zkouška probíhá dle vyhlášky č. 189/2009 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů.

5 Profil absolventa

Absolvent specializačního vzdělávání v oboru Ergoterapie pro děti bude připraven provádět, zajišťovat a koordinovat základní, specializovanou a vysoce specializovanou rehabilitační péči v oboru ergoterapie. Je oprávněn na základě vlastního posouzení a rozhodnutí, v souladu s platnou legislativou §74 vyhlášky č. 55/2011 Sb., zabezpečovat v rozsahu své specializované způsobilosti stanovené činnosti, ke kterým je připraven na základě tohoto vzdělávacího programu a platné legislativy.

5.1 Charakteristika výstupních vědomostí, dovedností a postojů, tj. profesních kompetencí, pro které absolvent/ka specializačního vzdělávání získal/a způsobilost

Ergoterapeut pro děti se specializovanou způsobilostí v oboru ergoterapie je připraven/a:

• navrhovat informační materiály pro pacienty,
• sledovat a vyhodnocovat stav pacientů z hlediska možnosti vzniku komplikací a náhlých příhod,
• doporučovat a provádět nácvik v používání kompenzačních a technických pomůcek,
• edukovat rodiče případně osoby jimi určené, ve specializovaných ergoterapeutických postupech,
• hodnotit kvalitu poskytované ergoterapeutické péče pro děti,
• vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumu do klinické praxe,
• připravovat standardy specializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti,
• vést specializační vzdělávání v oboru své specializace,
• hodnotit úroveň psychomotorického vývoje dítěte a diagnostikovat potíže ve výkonu aktivit lokomoce, kognitivních funkcí, komunikačních a sociálních dovedností dítěte,
• provádět hodnocení a nácvik běžných denních činností (ADL) v nemocničním a ve vlastním sociálním prostředí s použitím specializovaných diagnostických a léčebných postupů,
• aplikovat specializované ergoterapeutické postupy vycházející z biomechanického, neurovývojového, kognitivně-percepčního, behaviorálního, psychoanalytického, humanistického přístupu nebo z přístupu zaměřeného na skupinu,
• podílet se na orofaciální terapii s cílem zabezpečení a posílení základních vitálních funkcí jako dýchání, polykání, příjem a zpracování potravy, vylučování, terapie dysfágií, navození a tréninku řečových a komunikačních dovedností dítěte,
• navrhovat úpravy domácího prostředí a doporučovat polohovací pomůcky, hračky a další pomůcky pro rozvoj senzomotorických a psychomotorických dovedností a sebeobslužných činností dítěte podle vývojového věku dítěte,
• u dětí předškolního a školního věku poskytovat ergonomické poradenství (např. úprava pracovní plochy, výběr speciálního stolu, židle) a podílet se na přípravě dítěte na školu.

6 Charakteristika akreditovaných zařízení a pracovišť

Vzdělávací instituce, zdravotnická zařízení a pracoviště zajišťující výuku účastníků specializačního vzdělávání musí být akreditovány dle ustanovení §45 zákona č. 96/2004 Sb. Tato zařízení musí účastníkovi zajistit absolvování specializačního vzdělávání dle příslušného vzdělávacího programu. Minimální kritéria akreditovaných zařízení jsou dána splněním odborných, provozních, technických a personálních předpokladů.

6.1 Akreditovaná zařízení a pracoviště

Personální požadavky

• Školitelem se rozumí zaměstnanec akreditovaného zařízení ve smyslu zákona č. 96/2004 Sb. ve znění pozdějších právních předpisů, který organizuje a řídí teoretickou nebo praktickou část specializačního vzdělávání.*
• Školitelem může být pouze ergoterapeut se specializovanou způsobilostí v oboru specializace nebo rehabilitační pracovník se specializací Léčba prací a je držitelem „Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“. Výjimku tvoří školitelé vzdělávacích programů, které byly nově koncipovány nebo nebyly dosud realizovány a školitelé tedy nemohli získat specializovanou způsobilost. Pro výkon činnosti školitele však musí splnit podmínky, které jsou stanoveny příslušným vzdělávacím programem.
• Školitelem může být i jiný zdravotnický pracovník včetně lékaře a ergoterapeut dle §7, odst. 1 a odst. 2 zákona č. 96/2004 Sb., pokud je držitelem „Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“, po předchozím vyjádření profesní organizace.
• Lektorem se rozumí zdravotnický nebo jiný odborný pracovník, který se podílí na výuce v teoretické části specializačního vzdělávání.
• Lektorem může být zdravotnický pracovník, který je držitelem „Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu“.
• Lektorem může být i lékař s atestací v příslušném oboru.
• Lektorem může být i další odborný pracovník s jinou kvalifikací (JUDr., Ing., atd.), která odpovídá zaměření vzdělávacího programu (předměty jako je ekonomika a financování, právní problematika, krizový management, organizace a řízení, atd.).
• Pedagogické schopnosti.
• Doklady o odborné, specializované, event. pedagogické způsobilosti.

* Školitelem může být i mentor, pokud splňuje požadavky na školitele stanovené vzdělávacím programem

Materiální a technické vybavení

• Musí odpovídat standardům a platné legislativě.
• Pro teoretickou část vzdělávacího programu standardně vybavená učebna s PC a dataprojektorem a s možností přístupu k internetu.
• Přístup k odborné literatuře, včetně el. databází (zajištění vlastními prostředky nebo ve smluvním zařízení).

Organizační a provozní požadavky

• Pro teoretickou část vzdělávacího programu - jiná zařízení, která mají smluvní vztah s poskytovatelem zdravotní péče dle příslušného oboru specializace.
• Pro praktickou část vzdělávacího programu - poskytování zdravotní péče dle příslušného oboru.
• Pro praktickou část vzdělávacího programu smluvní vztah s jedním nebo více akreditovaným zařízením z důvodu zajištění komplexnosti vzdělávacího programu.

Bezpečnost a ochrana zdraví

• Součástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany včetně ochrany před ionizujícím zářením.
• Výuka k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází z požadavků platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
• Požadavky jsou doplněny informacemi o rizicích možných ohrožení v souvislosti s vykonáváním praktické výuky, včetně informací vztahujících se k opatřením na ochranu před působením zdrojů rizik.

7 Tabulka modulů

Vysvětlivky: P - povinné, T - teorie, Pr - praxe, P - AZ - praxe na akreditovaném pracovišti

8 Seznam doporučených zdrojů

Doporučená literatura

BARTOŠOVÁ, D. Dětské infekční nemoci. Trendy soudobé pediatrie - sv. 2. 1. vyd. Praha: Galén, 2003. 84 s. ISBN 80-7262-206-4.

BÁRTLOVÁ, S. Sociologie medicíny a zdravotnictví, 6. přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada, 2005. 188 s. ISBN 80-247-1197-4.

ČELKO, A. M. Dětské úrazy a popáleniny: nemocniční studie případů dětských pacientů hospitalizovaných s popáleninovým úrazem. 1.vyd. Praha: Galén, 2004. 71 s. ISBN 80-7262-189-0.

DAVIDO, R. Kresba jako nástroj poznání dítěte. 1.vyd. Praha: Portál, 2001. 205 s. ISBN 80-7178-449-4.

DYLEVSKÝ, I. Speciální kineziologie. Praha: Grada, 2009. 180 s. ISBN 978-80-247-1648-0.

ÉTIENNE, B., CHRISTELLE, L. Alergie u dětí. 1.vyd. Praha: Portál, 2005. 152 s. ISBN 80-7178-936-4.

FEDOT, M., MINARIK, M. KUNOVSKÝ, P. Intenzívna starostlivosť v pediatrii. 1.vyd. Martin: Osveta, 2002. 435 s. ISBN 80-8063-094-1.

GALGALE, D. C. Rehabilitace orofaciální oblasti. 1.vyd. Praha: Grada, 2004. 229 s. ISBN 80-247-0534-6.

GILBERTOVÁ, S., MATOUŠEK, O. Ergonomie. Optimalizace lidské činnosti. 1.vyd. Praha: Grada, 2002. 239 s. ISBN 80-247-0226-6.

GILLBERG, CH., PEETERS, T. Autismus- zdravotní a výchovné aspekty. 2.vyd Praha: Portál, 2003. 122 s. ISBN 80-7178-856-2.

HOBDAYOVÁ, A., OLLIEROVÁ, K. Tvořivé činnosti pro terapeutickou práci s dětmi. Praha: Portál, 2000. 152 s. ISBN 80-7178-378-1.

HRSTKOVÁ, H. Výživa kojenců a mladších batolat. 1.vyd. Brno: NCONZO, 2003. 77 s. ISBN 80-703-385-6.

JELÍNKOVÁ, J., KRIVOŠÍKOVÁ, M., ŠAJTAROVÁ, L. Ergoterapie. Praha: Portál, 2009. 270 s. 978-80-7367-583-7.

KOLÁŘ, P. a kol. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén, 2009. 713 s. ISBN 978-80-7262-657-1.

KIRBYOVÁ, A. Nešikovné dítě. Dyspraxie a další poruchy motoriky. 1.vyd. Praha: Portál, 2000. 206 s. ISBN 80-7178-424-9.

KLÍMA, J. Pediatrie - učebnice pro SZŠ a VZŠ. 1.vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. 319 s. ISBN 80-86432-38-6.

LEBL, J., PROVAZNÍK, K., HEJCMANOVÁ, L. Preklinická pediatrie. 1.vyd. Praha: Galén, 2003. 248 s. ISBN 80-7262-207-2.

LEBL, J., ZAPLETALOVÁ, J., KOLOUŠKOVÁ, S. Dětská endokrinologie. Trendy soudobé pediatrie - sv. 3. 1.vyd. Praha: Galén, 2004. 479 s. ISBN 80-7262-250-1.

MINIBERGEROVÁ, L.; JIČÍNSKÁ, K. Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2010 78 s. ISBN 978-80-7013-513-6.